Osobnosti Moravy.eu

Narozena v Ostravě – Hrušov. Působila v Moravské filharmonii Olomouc, kde hrála první housle od 1.7.1949 – 1.8.1952.

Kartotéka členů Moravské filharmonie Olomouc.

V letech 1939–1945 vedoucí výroby Slaviamotor Napajedla.V roce 1947 absolvoval strojírenské inženýrství VUT v Brně. V období 1948 – 1950 konstruktér VŠT Brno, 1950 – 1977 na VUT Brno. Absolvoval řadu studijních pobytů a stáží v zahraničí Evropa, Amerika, Asie, člen svět. federace vědec. pracovníků. Vyznamenán Řádem práce 1974, 1980 a 1985 stříbrná a zlatá Křižíkova medaile. Od r. 1989 člen koresp. ČSAV. Autor 67 publikací a projektů.

ČBS.Praha 1992.S.133.;Kdo je kdo 1991/1992.I.Praha 1991.S.184 – 185.;.

R.1950–1952 v Plzni zpíval baryton a přeškolil se na tenor, poté do r. 1954 v armádní opeře, 1955–1958 v Liberci, od 23.7.1958 v DOS Olomouc.Manžel Zdeny Talpové.Věnoval se též moderní písnové tvorbě.

Přehled činnosti čs.divadel.Praha 1958.S.96.; ČSHS.I.Praha 1963.S.298.;. Janota, D. – Kučera, J.P. : Malá encyklopedie české opery. Praha 1999.;

Středoškolský profesor v Prostějově, historik, krajový pracovník, autor publ. Portréty a silhuety.

Kunc, J.: Kdy zemřeli…? Praha, NK 1957, S.14.. Lexikon české literatury. 1. Praha 1985. S.674–675.;.

Působil v Olomouci na pedagogické fakultě UP v letech 1946/47–1958. Přednášel biologii dítěte a byl pověřen zřízením a vybudováním antropologického ústavu, který se zpočátku nazýval Ústava biologie dítěte. Pro posluchače napsal učebnici „Biologie dítěte“(Brno, SPN 1947).

Šmiřák, J.: Vojtěch Fetter.In: Zakladtelé a pokračovatelé. Olomouc UP 1996.S.46–48.; Kunc, J.: Kdy zemřeli…?Praha 1974.S.47.

V roce 1947 abs.konzer­vatoř v Brně, působila 1947–48 v divadle Opava, 1948–1950 v Olomouci, od r. 1950 členka Státního divadla v Brně. Zasl.um. 1964.; Na JAMU vyučovala herectví.

Kdo je kdo v Českosloven­sku.Praha, ČTK 1969, S.189.;. BSSSM, seš.5 (17.) Ostrava 2004. S. 29–30.

Absolvoval FF UK v Praze a Státní knihovnickou školu. Od roku 1948 se stal vedoucím pracovníkem Slezského studijního ústavu (pak ČSAV), kde postupně působil jako knihovník, bibliograf a vědecký pracovník. Odborně publikoval v periodikách. Své celoživotní úsilí věnoval soustavnému poznávání kultury a lit. Slezska, zvláště Opavska 19. a 20. stol. Napsal monografii o P. Bezručovi a jeho otci. Autor Biografického slovníku širšího Ostravska.

Slovník české literatury 1970–1981.P., ČS 1985, S.83. V roce 1986 zemřeli.Brno, SVK 1987.; Za Viktorem Fickem.Nová svoboda, 1986, 21.8., S.5.; ZVSMO, 1982, S.49–50.; Kulturní měsíčník.Ostrava, 1986, č.10, S.70.;.

V Olomouci působil jako sólista operety v letech 1955–57, poté v Opavě. Nyní v Plzni.

ČSHS.2.díl.Praha 1965, S.1040.;.

Abs. konzervatoř v Brně r. 1956. První angažmá Divadlo Oldřicha Stibora r. 1956.

Přehled činnosti čs.divadel 1958.Prah, DÚ 1959, S.101;; Postavy brněnského jeviště.1.Brno 1984;

Studoval gymnázium ve Velehradě a v Uherském Hradišti. V letech 1953–1958 studoval FFMU v Brně, obor hudební výchova a národopis.docent slovanské etnografie. Profesorem jmenován v roce 1990 pro obor evropský národopis, 1991 DrSc. Pracoval v muzeu Hodonín v letech 1958–1960 a 1961–1992 na FFMU Brno. Prof. MU Brno, obor etnologie. Zabýval se též Hanou. Přítomen na odborné konferenci Lidová kultura na Hané v Olomouci..

Kdo je kdo .Praha 1991.S.214.;Ne­krolog LD, 29.5.1992, S.5.;.

Prof. PhDr. Václav Frolec, DrSc. (Osobně znám, čtenářem regionálního oddělení Okresní knihovny v Olomouci
v období 1990–1992).

Stud. G v Kroměříži a Brně, poté učil na Slovensku, po r. 1939 ve Fryštáku, od r. 1946 stud. u Markalouse estetiku a dějiny VV, 1951 abs. FFUP v Olomouci doktorátem. Pak 11 měsíců samostat. překladatel z ruštiny, angličtiny, francouštiny, latiny, řečtiny, němčiny, poté lektorem ruštiny, tlumočníkem a jazykovým poradcem při LFUP. V r. 1958 pro nábož. názory přeřazen na hrubou práci do Morav. železáren, po intervenci doc. E. Spáleného rehabilitován.

Parte na UP/dne 26.5.1992.Chadraba, R.: In memoriam PhDr.V.Gaji.=Žurnál UP, 1992, červen, č.39, S.4.;.

Narozen v Horním Žukově (n.část města Český Těšín). Fotografoval od dětství a v letech 1967–1969 studoval Lidovou konzervatoř, obor výtvarná fotografie. Absolvent FAMU v letech 1981–1986, obor reportážní fotografie. Věnuje se také výtvarné fotografii. Profesionálně působí od roku 1971, kdy pracoval jako fotograf – výtvarník na dole Odra v ostravě a od r. 1973 v ČTK Praha, kde působil v olomoucké oblastní redakci až do r. 2011. Poté ještě občas pracuje pro ČTK či jiné akce. Je členem Unie výtvarných umělců Olomoucka a výtvarné skupiny Střet. Účastní se fotografických výstav a soutěží. V létě 1993 vystavoval v Muzeu umění poetický cyklus Stromy a lidé. Výstavy fotografií v roce 1995 na Sv. Kopečku, v září 1997 ve Šternberku mu přinesly prestižní ocenění v novinářské soutěži Czech Press Photo Jeho autorské výstavy se konaly v Hukvaldech (1990), Šternberk (1992),Mohelnice (2001), Olomouc (2004).V roce 2007 dne 14.5. byla otevřena v galerii Podkova slavnostně otevřena výstava Vladislava Galgonka k jeho 61. narozeninám a 35 letům jeho fotografické práce v ČTK. V roce 2007 převzal Cenu města Olomouce v oblasti umělecká fotografie.

Zatloukal, P.: 1.souborná výstava unie výtvarných umělců Olomoucka./Ka­talog/.Olomou­c, VÚ 1991.;

Farář v Kokorách, zabýval se dějinami Kokor a Pavlovic.

Pavlovice u Přerova. Obecní úřad 1999.;

Vlastním jménem Jaroslav Nebeský. Působil v redakci Českého deníku v Olomouci. Odb. rada ministerstva zahraničí, čs. tiskový atašé v Bělehradě. Vídni a Varšavě. Pseud. Vladimír Glogar-naps. román Austrijáci. ;Cikánka Maruška. ;

Dolenský, A.: Kulturní adresář ČSR.Praha 1934., S.298.; Kunc, Jaroslav: Kdy zemřeli…?Praha 1970, S.140.; Vopravil, J.: Slovník pseudonymů..Praha, SPN 1973, S.978.;.

V roce 1949 maturoval na obchodní akademii v Šumperku, 1950 složil doplňující maturitu na reálném gymnáziu v Zábřehu. 1950–1953 studoval obor filozofie a psychologie na FFUP, kde r. 1953 záskal titul PhDr. Od prosince 1952 začal pracovat v Laboratoři vyšší nervové činnosti LF UP, 1953–1959 vystudoval při zaměstnání LF UP. V dubnu 1954 získal titul kandidáta věd na Univerzitě Komenského v Bratislavě. Od roku 1966 přednášel na Lékařské a Pedagogické fakultě UP, 1968–1970 působil jako vědecký pracovník v Kabinetu lékařské psychologie při LFUP. Poté musel odejít z UP z polit. důvodů a působil v Hradci Králové na ˇustavu experimentální neurocgirurgie UK, kde pracoval až do r. 1999. Od r. 1990 člen katedry psychologie FFUP a plně rehabilitován. Doc. MUDr. PhDr. Věroslav Golda, CSc.

Kapitoly z dějin olomoucké univerzity. Ostrava Profil 1973, S. 325. ; Seznam přednášek na FFUP 1991–92. Olomouc 1991, S. 22. ;. Biografický slovník Slezska a severní Moravy. 2. (14). Ostrava 2001. S. 38–39.

V roce 1959 absolvoval Slovanské gymnázium v Olomouci, poté studoval FF UJEP univerzitu v Brně obor prehistorie a poté se stal archeologem Okresního vlastivědného muzea v Šumperku. Od 15.7.1964 působil v mohelnickém muzeu, archeologickém oddělení, kde do r. 2000. Provedl řadu terénních výzkumů a to: v Mohelnici (1969–1974, 1999), Lošticích (1977,1980, 1982, 2003 a 2004), Palonín ( 1978–1979), Jeseník (1975–1976), Úsov (1986–1988), Postřelmov (2003) Vytvořil trvalé muzejní expozice v Mohelnici a v Šumperku. Specializoval se na na historii slovanského osídlení Moravy, archeologii raného a vrchol středověku. Jeho specializací je ranný a vrcholný středověk. Jeho publikační činnost charakterizuje i naleziště v Moravičanech, Paloníně a v Rýmařově.Je autorem řady publikací a článků. Působil též jako pedagog Slezské univerzity od 1998 do 2000. Byl předsedou regionální archeologické komise pro Střední Moravu. Autorem knihy Loštice, město a jeho obyvatelé (1998); Loštice, město středověkých hrnčířů.Opava 2007. Přispíval do periodik: Vlastivědný věstním moravský, Časopis Matice moravské, Severní Morava Vlastivědný sborník Jesenicko, Sborník bruntálského muzea. Spolupráce s polskými archeology a historiky.

Kulturní kalendář Mohelnice, 1964. č.8, S.6. V sýpkách ducha, Olomouc 1992.S. 194.;. Sklenář, Karel: Biografický slovník českých, moravských a slezských archeologů. Praha, Libri 2005. S. 191–192.;

PhDr. Vladimír GOŠ, CSc.

Dálkově absolvoval Střední průmyslovou školu stavební v Lipníku nad Bečvou, původním povoláním zedník. Specializuje se na výzkum památek v Olomouci. Pracoval 1972 – 1979 u Památkového úřadu, 1979–1989 v muzeu. Nyní od r. 1990 spolumajitel fy Olomuciana, U hradeb 4, Olomouc. Autor několika knih o stavebních památkách v Olomouci. Sběratel všeho co souvisí s Olomoucí. Nositel Ceny města Olomouce 2013.

Osobně sděleno 13.12.1993/Šev.. Prosincová výročí středomoravského regionu. Týnecké listy 2013.

Po absolvování učitelského ústavu a dvouletém působení na olomouckých školách si doplnil vzdělání maturitou na gymnáziu a 1929 začal studovat v Brně na MU. Za války učil v Olomouci na měšťanských školách, po roce 1945 pokračoval ve studiu v Brně a na UP v Olomouci a 1947 získal aprobaci pro výuku na SŠ. V roce 1950 PhDr. Na FFUP působil na katedře hudební vědy a výchovy v období 1949–1959, poté v Ostravě na Pedagogickém institutu. Autorem asi 17 knih a 350 statí, článků a studií.

Zenkl, Luděk: O autorovi.In: Gregor, V: Hudební místopis Severomoravského kraje.Ostrava 1987.S.202–206.;Hudební rozhledy 39, 1986, č.5, S.200.;Kdy-kde-co v Olomouci, 1986, prosinec, S.9.;

Studoval v Příboře a působil v Prostějově, Valašském Meziříčí, Rožnově jako učitel. Byl redaktorem Hlasů z Hané, psal do krajinských listů, Radhoště, Nivy. Studie Moravští Valaši byla poctěna cenou Moravskoslezské Besedy v Praze r. 1903.

Ethen, W.: Portréty a silhuety.I.1926­.S.216 an.;Sla­vík, B.: Písemnictví na Moravském Valašsku.Olomouc 1947.S.239.;.

Sehnal, Jiří: Hudba v olomoucké katedrále v 17. a 18. století. Brno, Moravské muzeum 1988.S.41–42.

Narodil se v rodině zemědělského technika Vladislava Habermana, maminka byla vedoucí provozovny Jednota. Vystudoval střední školu v Litovli a průmyslovku v České Třebové, vyvěšení vlajky USA na soukromé akci v roce 1970 mu vyneslo podmínečný rozsudek a zákaz vedoucích funkcí. Po sňatku s Alenou Hannigovou v r.1979 vystřídal několik zaměstnání v restauracích Jednoty a RaJ, mají dvě děti, syna a dceru. R.1987 dostal povolení k vystěhování do Německa, po absolvování zkoušek získal zaměstnání jako vlakvedoucí u dráhy. Velkým koníčkem bylo cestování, zejména na lodích. Podnikl několik zahraničních cest, na kole, vlakem, na jachtě, složil zkoušky na katedře sportovní mořeplavby. V r.1990 založil cestovní kancelář zaměřenou na jachting a od r.1996 na rekreační pobyty na ostrově Pag v Chorvatsku. V r.1997 koupil památkově chráněný dům č.787 v ul.1.Máje v Litovli, nechal jej opravit a pokračoval zde v provozu cestovní kanceláře. O své plavbě na jachtě napsal roku 2011 cestopisný román „Z Moravy k mysu Horn … a ještě dále“.

Šik, Lubomír: Osobnosti Litovle. 2012. (email, červenec)

Absolvoval Slovanské gymnázium v Olomouci roku 1959. Odborný asistent katedry antropologie a zoologie Přírodovědecké fakulty UP, RNDr Václav Hajn.

V sýpkách ducha.Olomouc 1992.S.192.; Seznam učitelů Přírodovědecké fakulty v Olomouci.Olomouc, UP 1995.; Sdělení o úmrtí, RNDr. Vladimír Zicháček emailem dne 15.1.2012.

Ordinován 24.6.1978 v O­lomouci. Od 1.7.1978 farářem v římskokatolické farnosti Velký Týnec, pod který patří i obce Čechovice, Grygov, Vsisko, Hostkovice a Krčmaň. Sídlí na faře, Zámecká 33, 78372 Velký Týnec.

Týnecké listy 1999.č.2. Dokumenty z arcibiskupství Olomouc.

OK Prostějov, květen 1994.;ml: Odešel zanícený divadelník.Svoboda, 3.9.1970, č.208, S.4.;.

V letech 1978 – 1983 vystud. Pedag. fakultu UP v Olomouci. Samostatně vystavoval v Klubu UP 1983, v Galerii pod podloubím r. 1986. Je označován za autora happeningů, land artových a body artových realizací, za performara, tvůrce vizuální poezie (včetně objektů), autorských knih, instalací, malíř, kreslíř, grafik v oblasti nových médií (digitální tisky), znám i jako literární tvůrce a zároveň vysokoškolský učitel. Působí na Katedře výtv. výchově PdF UP Olomouc v oboru Intermediální tvorba.

Katalog Spolek olomouckých výtvarníků + hosté. Olomouc 1991. /foto/; Katalog. Brno 1991.Galerie mladých při MKS. Kresby.

Doc. Vladimír Havlík