Osobnosti Moravy.eu

Narozena v Hejčíně u Olomouce. Dětství prožila v Litovli, kde byl její otec strojníkem. Navštěvovala zde obecnou i měš´tanskou školu, pak studovala učitelský ústav v Brně, kde v r. 1927 získala způsobilost pro školy mateřské. Pár měsíců působila v Litovli jako výpomocná pěstounka v mateřské škole od září 1927 pak na mateřské škole Ústřední Matice školské v Bílé Vodě, kde od r. 1931 jako definitivní pěstounka. Dále zde pracovala též v Národní jednotě, v obci, byla knihovnicí a podílela se na veřejné správě.
Věnovala se malířství, grafice. Používala grafickou techniku -perokresba, kresba tužkou, uhlem, linoryt, akvarel, olej. Bibliofilie vl. n.

Filip, Z.: Malířka a grafička Růžena S.Domesová. In: Severní Morava, sv.53.Šumperk 1987. S.58–60.;Toman, Prokop: Nový slovník čes.výtvar.uměl­ců.1.Praha 1947.; Slovník učitelských osobností okresu Šumperk.Šumperk 199. S.33–35./fotografie-portrét, kresba/.. BSSSM, seš.4(16.) Ostrava 2003. S.28. Hlů­zová, Vlasta: Prošli Šternberskem. Šternberk 2010. S. 19.

Hejčín u Olomouce, nyní předměstí města.

Gymnázium studoval v Brně a teologii v Olomouci. Do Valašského Meziříčí přišel v roce 1873 jako katolický kněz. Vedle kněžských povinností učil náboženství na gymnáziu. Byl spoluzakladatelem Muzejní společnosti a budovatelem meziříčského muzea, jemuž stál v čele od roku 1897 do své smrti. Bohatá publikační a vydavatelská činnost. V roce 1878 napsal Paměti města Valašského Meziříčí a městečka Krásna. Jeho nejvýznamější prací, která vyšla v Brně roku 1914 je v edici Vlastivěda moravská titul: Valašskomeziříč­ský okres.

Janoušek, Jindřich: Galerie významných osobností Valašského Meziříčí jeho rodáků, obyvatel a studentů. Valašské Meziříčí 1998. S.12–13.

Obecnou školu navštěvoval v Cholini, gymnázium v Litovli, kde maturoval r. 1921. Vysokou školu absolv. v Praze. Několik let jako profesor působil na spolkovém dívčím reálném gymnáziu na Královských Vinohradech. V letech 1930–45 pedagogicky působil na gymnáziu E. Beneše. Poté přešel na zemskou školní radu. Jako matematik působil na VŠ ekonomické v Praze a posléze na VŠ dopravní v Žilině.

Litovelské noviny, č.9/1992, S.7;

V roce 1937 přijat na AVU v Praze, žákem prof.J.Loukoty, M.Švabinského, V.Nechleby.Po r.1945 působil v Praze na Vinohradech, kde měl přes 20 let svůj ateliér.Portrétoval známé osobnosti z uměleckého světa, též herce ND.V r.1958 je zbaven ateliéru pro biblické náměty, vrací se do Písku a podniká s paletou cesty po Čechách i Moravě. Brno se mu stalo druhým domovem.Pochází odtud jeho manželka.V 60­.letech cestuje po Evropě, doménou je mu Vídeň.V jeho díle převažuje portrét a krajina, ale také koně.Namaloval více jak 5000 olejomaleb, asi 50 000 kreseb a nepočítaně skic. V letech 1971–1977 jezdíval na Svatý Kopeček a do Samotišek u Olomouce, kde portrétoval mnohé Olomoučany. Také kostely a kaple. Je autorem mnoha nástěnných maleb v kaplích. Nedílnou součástí jeho tvorby jsou ilustrace knih.Dlouhodobě vyučuje adepty malířského umění, v r.1992 se stal iniciátorem založit v Písku Malou akademii VU při OVM. Překládá z němčiny monografie umělců a filozofické knihy.Od studentských let píše básně, pro přátele a svou vlastní inspiraci.V Brně portrétoval 26 bývalých rektorů veterinární VŠ, Dr.K.Absolona v Antroposu.Por­trétoval též O.F.Bablera.Přá­telil se s páterem Braitem, MUDr.Pospíšilem, St.Krátkým z Přerova ad. –

Šmíd, K. : Písecké ateliéry. Lipík. Listy regionální kultury. Písek, 2, 1993, č. 5, S. 10–11. ; Malina,V.: Všechny cesty vedou na jih.2. Prachatice, vl.n. 2002.; Ševčíková, H.: Říjnová výročí středomoravského regionu.Týnecké listy, č.10/2006, S. 20;

Studoval na univerzitě ve Vídni a pak působil jako středoškolský profesor na gymnáziích v Uherském Hradišti a v Uničově. Od r. 1875 pak dlouhodobě v Třebíči. Zabýval se mineralogií. Redaktorem Vlastivědy moravské.

Významná výročí Třebíčska. Web. stránka.

Malíř a učitel v Lipníku nad Bečvou, soukromě studoval v Brně u Fr. Hlavici.

Toman, P.: NSČSVU 1947.I, S..185.;. http://www.mesto-lipnik.cz/…a/osobnosti/

Narozen v obci Sasina u Boskovic (n.m.č. obce Svitávka). Abs.AVU v Praze r.1930 (V.Nechleba, J. Loukota), od r. 1948–1950 odb.as.PdF UP Olomouc, figurální kreslení a kreslení pro vědec.oboru.Výs­tavní činnost zahájil v r. 1939 ve SVU Aleš Brno.Kreslil pro brněnskou Rovnost.

Výtvarníci a teoretici VVUP 1946–1986.Olomouc UP 1987.;. http://www.svitavka.com/…dvoracek.pdf

Narozen na Jihlavsku. Studoval gymnázium v Jihlavě, kde maturoval r. 1876. Pak studoval ve Vídni na Vysoké technické škole, ale v r. 1882 musel odejít, měl jakýsi konflikt v Třebíči a byl uvězněn. Od r. 1883 začal pracovat u státních drah. Fotografovat začal v roce 1887 v lounech a r. 1889 vstoupil do KFA.V Olomouci působil u Státních drah v letech 1903–1918. Poté působil v Praze jako přednosta finančního oddělení na ministerstvu. Od roku 1926 penzionován. V Olomouci přednášel v Moravské Unii o cestách po Evropě a Africe. Zabýval se také etnografickými a folkloristickými náměty. vystavoval v Uherském Hradišti. Část pozůstalosti uložena v Olomouci.

Encyklopedie české a slovenské fotografie. Praha 1993.S.66–67.

Absolvoval průmyslovou školu v Ostravě a ukrajinskou AVU v Praze, 4 roky malířem dekorací Moravskoslezského divadla v Ostravě, ND Praha, film ateliér Barrandov.

Toman, P.: NSČSVU 1947.I., S.190.;.

V letech 1954–1957 studoval SUPŠ sklářskou v Železném Brodě a poté odešel do Prahy, kde v letech 1957–1963 studoval VŠ uměleckoprůmys­lovou, ateliér monumentální malby skla u prof. Kaplického. Člen SVU Mánes a člen umělecké skupiny RUBIKON. Trvalá expozice Bohumila Eliáše ve tvrzi Lnáře.

Kdo je kdo.Praha.Agentura Kdo je kdo.2002.S.127.

Narozen v Nasobůrkách (m.č. Litovle).

Malíř, který jezdíval často na Zábřežsko a motivy svých obrazů našel právě tam.

Toman, P.: NSČVU.1. Praha 1947. S. 201–203. ; Turková, A.: Ferdinand Engelmüller.In: Kalendar.cz

Josef Engliš senior byl leteckým mechanikem Baťova letadla, s kterým v době od 6.1. – 1.5. 1937 vykonal cestu kolem světa. Svoje zážitky si zapisoval do deníku, který byl později použit k vydání knihy Cesta kolem světa.

Wikidata.cz Engliš Josef a Engliš Petr: Letadlem kolem světa. Zlín Ateliér I-M 2015.

Narozen na Břeclavsku. Ateliér měl v Univerzitní ul. v Olomouc.i, ;Reliéfy " Okna ulice", cyklus Mobiliáře. Zabýval se designem a propagační grafikou. Vytvářel lepené pískové obrazy.

Kdy/kde/co v Olomouci, 1986, duben, S.16; Boháčová, Ivona: Dřevěné plastiky a objekty.Stráž lidu, 1988, 17.12., S.4.;

• bk-: Hastík, J.: Alfréd Eschler. Přerov 1984. (Katalog výstavy).; Olomoucké hřbitovy a kolumbária. Olomouc 2001.;

Studia: Odborné učiliště Sigmy Lutín (1966–1969), Střední průmyslová škola strojní v Olomouci (1969–1972), Katedra výtvarné výchovy na Pedagogické fakultě UP v Olomouci (1972–1976), D. Janoušek, J. Jemelková, Z. Přikryl, L. Rusek). Samostatně vystavuje od roku 1974, kolektivně od roku 1986. Zastoupení v soukromích sbírkách: CZ, SK, HR, F. Členství v uměleckých skupinách a spolcích: registrován při Českém fondu výtvarného umění (1985–1990), Unie výtvarných umělců Olomoucka (od 1990). • samostatné výstavy (výběr) 1982 Obrazy a kresby. Teoretické ústavy UP, Olomouc 1984 Obrazy. Klub mladých, Vsetín 1988 Obrazy a kresby. Teoretické ústavy UP, Olomouc 1990 Obrazy. Galerie Dílo, Olomouc 1991 Obrazy. Galerie Šternberk 1997 Obrazy. Obchodní banka, Olomouc 2012 Obrazy. Výběr z tvorby 1980–2011, Galerie G, Olomouc

• účast na výstavách (výběr) 1987 Přehlídka volné tvorby. Dům umění, Ostrava 1987 Současná tvorba. Dům umění, Opava 1989 Zóna klidu. Galerie Mladé Fronty, Praha 1993 Šternberský mezinárodní plenér. Galerie Grafický kabinet,Olomouc 1995 Salon II. Vlastivědné muzeum, UVU Olomouc 1998 Olomoucké ateliéry I – III. Galerie G, Olomouc (2001) 2003 Decenium. Galerie G, výstava UVU Olomouc 2004 Civitas Dei. Galerie G, výstava UVU Olomouc 2005 Ateliéry IV. Galerie G, výstava UVU Olomouc 2006 Návštěva. Výstava pedagogů KVV PdF, Státní vědecká knihovna, Banská Bystrica, SK 2007 Q/arto. Galerie G, výstava UVU Olomouc 2010 Fenomén svobody. Galerie G, výstava UVU Olomouc 2011 Arte in Viaggio. Pitigliano, IT. Výstava UVU Olomouc 2011 Ars Olomouciana. GVU Hodonín. Výstava UVU Olomouc 2012 Tendence 2012. Galerie Veteran Arena. Výstava UVU Olomouc 2012 Olomuciana Nova/012. Zámek v Bzenci. 2012, 2013 Status 012. Galerie G, UVU Olomouc 2013 Slavnosti jeřabin. Výstava UVU Olomouc, Kaple sv. Barbory, Žďár nad Sázavou 2014 Salon 2014. Galerie G, výstava UVU Olomouc 2018 Ateliery 2018. Galerie města Olomouce. Výstava UVU Olomouc 2019 Art Gallery Baviera. Malaga, Španělsko, výstava UVU Olomouc 2020 20 let UVUO 1990 – 2020, výstava UVU Olomouc

Základní literatura: Petr Exler. Obrazy. (Katalog výstavy.) Text Zdeněk Přikryl.(Olomouc 1988). Kresba a grafika žáků profesora Dušana Janouška. (Katalog výstavy). Text Ivona Procházková. (Brno, Mahenovo divadlo 1988).- Petr Exler. Obrazy. (Katalogový list). Text JiříHastík. (Olomouc, Galerie Dílo 1990). Kolektiv autorů: Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950–1997, D-G, díl II. Ostrava, Výtvarné centrum Chagal 1998, s..198. Petr Exler. Ve znamení raka. Výběr z tvorby 1980–2011. (Katalog výstavy).Texty kolektiv autorů. (Olomouc Galerie G 2011). British pedia: Encyklopedie osobností české a slovenské republiky VI, 2018.

Mgr. Petr Exler, Ph.D Bydlí t.č. v Náměšti na Hané

Od mládí maloval, na přání svého otce se vyučil fotografem u svého strýce J.F.Langhouse v Plzni v letech 1901 – 1904.;Usadil se v Drážďanech.Občas pomáhal i svému otci v Prostějově, který měl ateliér v PV od r.1880 a vedl jej do své smrti r. 1921.

Encyklopedie českých a sloven.fotogra­fů.Praha 1993.S.78 –79.;.

Narodil se v Července v Svatoplukově ul. 49 v rodině nádeníka. Měl tři sourozence. . Po ukončení školy jej vzal do učení litovelský malíř a natěrač Alois Mach. U něj maloval dekorace, pokoje, kuchyně apod., po vyučení r.1917 u něj zůstal v zaměstnání. V roce 1929 se oženil s Marií Kubíčkovou z Červenky, po svatbě bydleli u jejích rodičů, ale v Litovli měl malířskou živnost. Příštího roku se manželům Flasarovým narodil syn Ivo (1930), za další tři roky dcera Olga (1933). V té době již byl znám nejen jako malíř pokojů, ale také jako mladý výtvarník a divadelní ochotník. Roku 1942 absolvoval školu uměleckých řemesel v Brně. Po válce byl František Flasar na základě výnosu Zemského národního výboru v Brně zaregistrován pod číslem 303 v seznamu výtvarných umělců. Věnoval se výtvarné práci, sgrafity vyzdobil řadu fasád rodinných domků nejen v okolí Litovle, ale od Luhačovic po Šumpersko. Namaloval cyklus lunet v obřadní síni litovelské radnice, vytvořil sgrafito nad schodištěm u sálů Záložny, na průčelí domu u muzea aj. Od padesátých let působil jako výtvarník Okresního domu osvěty, roku 1961 se stal zaměstnancem Závodního klubu Tesla. Pro litovelské ochotníky tehdy vytvořil scény pro všechna představení. V šedesátých letech spolupracoval s akademickým malířem Františkem Peňázem. Společně navštívili stovky kostelů, podíleli se na jejich opravách a vytvořili mnoho nástropních a oltářních obrazů. Na popud Františka Peňáze vytvořil i plastiky dvou křížových cest: starší a větší (65×35 cm) bez popisu jednotlivých zastavení a mladší menší (30×30 cm) s popisem. Byl všestranně kulturně činný jako ochotnický herec, režisér, malíř kulis, plakátů, diplomů, vyzdobil kroniky divadelního souboru aj. Věnoval se výtvarné práci v mnoha oborech (nástěnné malby, obrazy, kresby, ilustrace knih, plastiky, sgrafita v exteriérech i interiérech, restaurování). Namaloval řadu akvarelů a olejů, dnes vesměs v soukromých sbírkách. Zajímavými a poměrně ojedinělými pracemi jsou obrazy na způsob vitráže ve vinných sklepech v Čejkovicích, mozaika umístěná v areálu bývalých radiokomunikací v Litovli či dřevořezby hlav. V 80. letech 20. století se zdravotní stav Františka Flasara rychle zhoršoval. Po mozkové příhodě v osmdesáti letech byl upoután na lůžko, posléze umístěn do Domova důchodců v rodné Července. Ještě za svého života se v roce 1985 dočkal samostatné výstavy v litovelském mu­zeu.

Litovelské noviny 3/1993, S.3; František Flasar 1903–1989. Almanach obce Červenky.2009.; Šik,L.: Litovelské osobnosti. CD-R. 2008.;

Obraz Františka Flasara na chodbě Obecního úřadu v Července. Unčovice (n.m.č. Litovle).

Malíř historických podobizen a kostelních obrazů, od r. 1850 žil v Olomouci. Žák akademie ve Vídni. Byl v Americe.

Machytka, R.: Malíř Jan Friedrich, uničovský rodák.=ZVÚO, r.63, č.109., S.7–11.; Toman, P.: NSČSVU 1947.I.-S.239.;.

Od r. 1839 studoval AVU ve Vídni.

Toman, P.: Nový slovník ČSVU.I.Praha 1947.S.242.;.

Rodák z Táborska. V roce 1930 abs. Přírodovědeckou fakultu UK Praha, aprobace: matematika a fyzika. Učil na měšťanské škole a od 1934 –1949 profesorem Slovanského gymnázia v Olomouci, poté odb. asistent Katedry fyziky Přírodovědecké fakulty UP do r. 1982. Doc. od r. 1952, proděkan 1953–1955, děkan 1956–1966, prof. od r. 1957. Vedoucí redaktor časopisu Matematika a fyzika ve škole, v letech 1962–1989.

Kapitoly z dějin olomoucké univerzity. Ostrava 1973.S.350–351. ČBS. Praha 1992.S.158–159.; Fuka, J.- Malíšek: Vzpomínky učitele a žáka na SG. In: V sýpkách ducha. Olomouc 1992., S.67–69.;

Prof. PhDr. Josef Fuka, CSc.

Avantgardní výtvarník olomoucké scény 1931–1939, ve 40. letech šéf scénické výpravy v Českém divadle v Olomouci, spoluzakladatel Skupiny olomouc. výtvarníků.

Toman, P.: NSČSVU 1947.I.-249.; Zprávy KVMO, 1983, č.223, S.4.; Kdy kde co v Olomouci 1990, září, S.l.

Malířka v Kojetíně. Moravské studie lidového umění-publ. Zlatá Praha r. 1902. V majetku Prombergra v Olomouci obraz Hanačka, Hanácká nevěsta, Hanácký ženich. ;

TOMAN, P.: NSČSVU 1947.I., S.252.;Literární místopis Přerovska-OA Přerov;Dvořáková, I.: Malířka staré Hané.=Hanácké noviny, 1991, 19.3., S.4./obr./;Ná­rodopisné motivy v díle Marie Gardavské.Kata­log.výstavy k Hanác.slavnos­tem.Chropyně 1987. Hanáci kdysi a dnes. Kojetín 2013.

Narozen v Hartmanicích. V letech 1945–1949 studoval Školu umění ve Zlíně u profesora K.Hofmana, V.Hrocha, F. Kousala a F. Petra. Od maturity se věnoval samostatné umělecké tvorbě, zejména na dotváření architektonických celků. je autorem mnoha sgrafit, mozaik, mříží a reliéfů, na které používal sklo, kov, dřevo a keramiku. Působil v Olomouci a od r. 1952 tam vystavoval. V Prostějově r. 1986 a r. 2001 a r. 1990 v Kostelci na Hané. Ilustroval knihy Krajského nakladatelství v Olomouci (B. Štégra,, J. Kanyzy a S. Krejčího) v letech 1952–59. V roce 1986 ilustroval bibliofilii pro Wolkerův Prostějov. Pro školu na Olomouc -Lazce zhotovil obrazové panó Život v přírodě, pro Farmakon Olomouc reliéf Proměny hmoty, pro Zábřeh mozaiku Atomový kosmický věk,, pro Přerov mozaiku Ke slunci. Pro prostějovskou vstupní halu bývalého ONV vytvořil dvě okna. Realizoval 50 veřejných úkolů, spolupracoval se sochaři a medailéry, vytvořil 20 reliéfních a písmových úprav zvonů pro dílnu rodiny Dytrychových do Brodku u Přerova.

Katalog výtvarných umělců olomoucké oblasti. Olomouc 1989.; Kdy-kde-co v Olomouci, 1984, prosinec S. 8; ZKVMO, 1983, č. 223., S.7.; SDU: Malíř a grafik J. Grmela. =ZVSMO, 1986–1987, č. 23–24. S. 32. , fotografie. ; Kdy kde co v Olomouci 1992, září. S. 6. Dolívka, Josef: Výtvarníci prostějovského regionu. Prostějov, KPVU 2007. S. 36.;

Obec Hartmanice byla v r. 1949 přejmenována na Niva.

Narozen na Bruntálsku. Maturoval na gymnáziu v Opavě. Poté se věnoval fil. studii v Olomouci. Na vídeňském polytechnickém studiu studoval chemii, hutnictví, pozemní a vodní stavitelství. Ing. Gross se významnou měrou se zasloužil o výstavbu vídeňské železnice.

Biografický slovník Slezska a severní Moravy.8.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1997.S.42;

Od r. 1946 působil na přírodovědec. fak. UP v Olomouci, do r. 1958, docent UP, čestný člen Československé astronomické společnosti při ČSAV. Autor knih: Mechanika sluneční soustavy. 1948;Úvod do obecné astrologie. 1963;aj. Zabýval se zejm. studiem proměnných hvězd.

Ethen, W.: Portréty a silhuety.I., Prostějov 1926, S.131–3;Glivický, J.: Hacar, B.-vědec.=Štafeta, 3, 1971, č.l, S.9–10.;Nekrolog: Stráž lidu, 1974, 23.9., č.34, S.4.;.

Narodil se v rodině šumperského fotografa. Absolvoval něm. gymnázium v Šumperku, Akademii výtvarných umění ve Vratislavi, Uměleckou akademii ve Vídni a Akademii v Praze. 1926–1945 měl ateliér v Praze. Pro pražské něm. divadlo pracoval jako scénický výtvarník. 1946 odešel z ČSR a byl činný jako scénický výtvarník u Bavorského státního divadla v Mnichově. Jeho díla vlastní i Oblastní galerie v Olomouci.

Biografický slovník Slezska a severní Moravy I.Opava-Ostrava 1993.S.38.;