Komplexní
Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.
Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | Kostelec na Hané | |||||
Místo úmrtí: | Velké Opatovice | |||||
Místa pobytu: | Praha, Tovačov, Věrovany | |||||
Obory působení: | sochař akademický | |||||
Anotace: |
K. Otáhalovi brzy zemřeli rodiče (otec v roce 1914 a matka v roce
1917). Po smrti otce nastoupil do učení na mlynáře v Nenakonicích u Dubu
nad Moravou (dnes součást Věrovan) a v tomto mlýně pracoval. Uvedené
řemeslo mu mělo v letech války zajistit lepší obživu. Ubytování získal
u L. Korábové, která se o něj starala jako o vlastního syna. Ve volných
chvílích se věnoval kreslení (rád kreslil už na kostelecké obecné
škole). Stal se také členem Sokola a zde se seznámil s otcem Bohumila
Venclíka, panem Bohumilem Venclíkem st., hrnčířem a kamnářem
v sousedním Tovačově, od kterého si bral modelovací hlínu. Vedle
malování začal totiž i modelovat. Když nastoupil vojenskou službu,
nadále se věnoval malování, dokonce od něj důstojníci některé obrazy
koupili a doporučovali mu, aby se věnoval malování profesionálně. Pro rodný Kostelec vytvořil bronzovou sochu přítele, básníka Petra Bezruče, další kresby a obrazy byly umístěny v Památníku Petra Bezruče v Kostelci, pro zámek v Čechách zase sochu Josefa Mánesa. Manželkou Karla Otáhala byla Jiřina Popelová-Otáhalová ( 1904–1985), univerzitní profesorka, filozofka, komenioložka a v letech 1950–1953 rektorka Univerzity Palackého v Olomouci Do Velkých Opatovic přišel v r. 1943, buduje tady ateliér a město se mu na zbytek života stává domovem, kde umírá. Karel Otáhal po sobě zanechal bohaté kulturní dílo, v počtu 470 soch, plastik, reliéfů a kreseb. Opatovicícm věnoval sochu B. Smetany v parku, reliéfy sv. Jiří a Křest Páně v kostele, reliéfy Písně milostné a Písně svatební v obřadní síni města, reliéf B.A. Wiedermana na jižním křídle zámku, reliéfy P. Bezruče, J.B. Foerstra a ještěra na Hradisku a řadu osobních kreseb. Ve své závěti odkázal Velkým Opatovicím více jak 40 modelů bust a kreseb, které daly základ vzniku Pamětní síně Mistra sochaře. Přezdíván " sochařem hudby". |
|||||
Zdroj: |
Kulturní kalendář 1991.Olomouc, Okr.knihovna 1990, S.5.;
Kolář, B.: Umělec Hané.=Stráž lidu (Prostějov), 5.2.1986, S.6.;. Bartková, Hana – Prostějovský týdeník (3.8.2012) – http://www.itydenik.cz/…karel-otahal |
|
||||||
Místo narození: | Bystřice pod Hostýnem | |||||
Místo úmrtí: | Velká Bystřice | |||||
Místa pobytu: | Bystrovany, Lutín, Olomouc, Těšetice, Velká Bystřice | |||||
Obory působení: | publicista odborný, učitel, včelař | |||||
Anotace: |
V rodišti žil šest let, obecnou školu a pět tříd německé reálky
vychodil v Kroměříži, kde pobýval u tety. Pak studoval na učitelském
ústavu v Olomouci, kde v roce 1878 maturoval a poté nastoupil jako
podučitel do školy v Těšeticích. Zde založil čtenářský spolek, ve
kterém aktivně přednášel o historii, přírodě a literatuře. V roce
1881 přešel do Lutína, kde učil 11 let. Pedagogickou dráhu ukončil na
jednotřídce v Bystrovanech, kde působil pětadvacet let, až do
penzionování v roce 1917. |
|||||
Zdroj: |
Plachá, Z.: Rajmund Orel. Velkobystřické noviny,1995, č.2,S. 5–6. Ševčíková,H.: Červencová výročí středomoravského regionu. Týnecké listy 2002, č. 7. |
|||||
Poznámka: |
Tatínek paní Zdenky Plaché (*1923) |
|
||||||
Místo narození: | Veselíčko | |||||
Místo úmrtí: | Ostrava | |||||
Místa pobytu: | Brno, Karviná, Kroměříž, Lipník nad Bečvou, Orlová, Ostrava, Petřvald, Soběchleby, Spálov, Tršice | |||||
Obory působení: | divadelní ochotník, odborný publicista, osvětový pracovník, učitel, zpěvák | |||||
Anotace: |
V letech 1918–1925 studoval reálku v Lipníku nad Bečvou a od r. 1920 byl členem smíšeného sboru žáků, od r. 1924 působil ve studentském kroužku jako divadelní ochotník, zpěvák a organizátor pod patronací člena PSMU prof. Širokého. 1925/1926 byl na abiturientském kursu učitel. ústavu v Brně žákem J. Černíka. Po nástupu do učitelského povolání r. 1926 vytvářel nebo vedl již existující pěvecký sbor na každé škole, kde působil. Zprvu učil ve Spálově, pak v Tršicích, v Soběchlebech. Od r. 1930 činný v mužském sboru Smetana v Karviné, od 1933 v Orlové, kde byl sbormistrem J. Šoupal. Ten ho přivedl r. 1935 do PSMU, kde byl později 12 let předsedou. Byl členem smíšeného sboru Janáčkovy Filharmonie v Ostravě. Publikoval v denním tisku o zpěvu, organizaci koncertů ( Mladá fronta, Nová svoboda, Lidová demokracie), pravidelně psal i do Hudebních rozhledů, Kulturního měsíčníku, slovenského časopisu Rytmus, dodával zprávy do rozhlasu. Vydával měsíčník Informátor určený pěveckým sborům Smkraje. Historikem PSMU. Zemřel v Radvanicích (n.m.část Ostravy). |
|||||
Zdroj: |
Českoslov. hudební slovník osob a institucí, 2.díl, Praha 1965, s.221.; Slovník českých sbormistrů. 2. Praha 1982. Biografický slovník Slezska a severní Moravy.11. Ostrava 1998. S.109. |
|
||||||
Místo narození: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Loštice, Mělník, Mohelnice, Praha, Třebíč | |||||
Obory působení: | grafička, textilní výtvarnice, výtvarná pedagožka | |||||
Anotace: |
Absolvovala SUPŠ se zaměřením na textilní tvorbu v Brně. Od r. 1992 Učila na Základní umělecké škole v Mohelnici a dva roky pobývala v Řecku, od r. 1998 učila na ZUŠ Adolfa Kašpara v Lošticích. V letech 1999–2005 byla na mateřské dovolené a opět pedagogicky působí na ZUŠ v Lošticích. Svým vlivem podpořila zájem a cítění k výtvarné výchově v Lošticích a založila Ateliér U ibišku. Její umělecká tvorba se soustřeďuje na olej, akryl, grafiku, malbu na hedvábí a pedagogickou činnost. Vystavovala v Olomouci v Galerii U bílého slona ( s J. Valouchovou), RCO, v Loštickém salonu a nástěnné malby v kapličce Mělník, v Praze v G Amadeus, Brně. Žije v Lošticích. |
|||||
Zdroj: |
Taťoun P.A.: Výtvarníci Loštic v minulosti a dnes. Loštice 2003. S.15. Reklamní leták se základními údaji. www.julie-nadeje.webnode.cz |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Strání | |||||
Místo úmrtí: | Šternberk | |||||
Místa pobytu: | Andělská Hora, Dětřichovice, Kroměříž, Náměšť na Hané, Olomouc, Rudná pod Pradědem, Řím (Itálie), Senice na Hané, Tršice, Velká Bystřice | |||||
Obory působení: | kněz, pedagog, sbormistr, skladatel | |||||
Anotace: |
V roce 1933 maturoval na Arcibiskupském gymnáziu v Kroměříži a poté studoval na Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Olomouci, kde byl vysvěcen na kněze v r. 1938. Kaplanskou službu vykonával ve Vsetíně a v roce 1939 odešel studovat do Říma na Papežský institut posvátné hudby, Vojenskou službu vykonával 9 měsíců v československé zahraniční armádě v Anglii. Od roku 1945 – 1950 byl vícesuperiorem kněžského semináře, učitelem zpěvu na CMBF v Olomouci a souběžně v letech 1948–1950 kaplanem u sv. Michala. Do roku 1968 spravoval farnosti Andělská hora, Dětřichovice, Rudná pod Pradědem, později Tršice,, Náměšť na Hané, Senice na Hané, Hlubočky. V roce 1968 složil Českou mši z Andělské Hory. V roce 1968 se vrátil na olomouckou bohosloveckou fakultu a působil též v Litoměřicích až do roku 1975, kdy mu byl odňat státní souhlas. Vyučovat začal opět po roce 1989, kdy působil jako odborný asistent církevního zpěvu na bohoslovecké fakultě. Od roku 1973 až do své smrti vedl smíšený chrámový sbor ve Velké Bystřici. Věnoval se zhudebňování liturgických textů. Jeho zhudebněné české bohoslužebné texty, zejména ordinária a žalmy zaznívají v našich kostelích od konce 60. let. V roce 1990 se stal docentem na CMTF v Olomouci v oboru liturgického zpěvu a vypomáhal ve farnosti Moravičany. Pro nemoc hlasivek musel v roce 1996 ukončit aktivní činnost v oblasti církevního zpěvu. Zemřel ve šternberské nemocnici. Pochován byl do kněžské hrobky v rodišti. F |
|||||
Zdroj: |
Honová, S.: V měsících červenci a srpnu připomínáme…Kdy-kde-co 2014, S.1. |
|||||
Poznámka: |
Narozen v Květné ve Stráni (na Slovácku) |
|
||||||
Místo narození: | Těšetice | |||||
Místo úmrtí: | Těšetice | |||||
Místa pobytu: | Těšetice | |||||
Obory působení: | politik, rolník, starosta obce Těšetice | |||||
Anotace: |
Agrární politik, zemský a říšský poslanec. 1903 – starosta obce Těšetice. 1906–1907 zasedal v Moravském zemském sněmu. 1907–1918 na rakouské Říšské radě za agrární stranu, 1918–1920 poslanec Revolučního národního shromáždění. Též čestným občanem obce Štěpánova. |
|||||
Zdroj: |
Kunc, Jaroslav: Kdy zemřeli…?Praha 1970, S.147–148.;. Wikipedia.cz Čestné občanství obce Štěpánova. Ze Štěpánova, 2010, duben. |
|
||||||
Místo narození: | Přerov | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc, Prostějov, Přerov, Troubky | |||||
Obory působení: | žurnalista | |||||
Anotace: |
Narozen v Henčlově (n.místní č. Přerova) Pocházel ze starého selského rodu. Obecnou školu navštěvoval v rodišti a v Troubkách a od školního roku 1883–4 začal studovat gymnázium v Přerově, kde maturoval v roce 1892. Poté studoval práva na univerzitě v Praze,kde absolvoval v roce 1896, ale právníkem se nikdy nestal. Koncem téhož roku dostal lákavou nabídku z redakce olomouckých Selských listů, kam už za studií přispíval svými články, aby přijal místo spolupracovníka. Po necelých šesti letech práce v redakci byl jmenován šéfredaktorem Selských listů v roce 1902. Působil zde s menší přestávkou ( kdy založil vlastní list „ Snaha“ a odešel v roce 1906 do Prostějova a posléze do Brna, kde působil do r. 1910), až do roku 1916. Od září roku 1916 však působil již v pražské redakci Venkova, tiskového orgánu agrární strany, a to až do svého odchodu do penze v roce 1933. Vedle nespočetného množství novinových článků je autorem několika knih . Největší úspěch mu přinesla kniha „ Moravští sedláci v letech 1848–1904“, která vyšla v roce 1914 a podruhé v roce 1919. V roce 1936 připomněl Obrtel svou rodnou obec článkem „ Dvěstěletá makovice“ , kde popisoval henčlovské zahrady, a zvláště hrušky v obci, které jsou pamětníky obecního dění. Za článek byl odměněn 500 Kč, a to od firmy Baťa, která v roce 1936 zřídila novinářskou cenu za nejlepší články, udělovanou k 28. říjnu, poprvé se tak dělo v roce 1937. V poválečném období, na závěr své novinářské a spisovatelské kariéry se vrátil ve vzpomínkách k rodišti a v Českém lidu uveřejnil části ze svých Pamětí, pod názvem „Náš les, kterého již není…“ a „ Naše obec po pozemkové úpravě r. 1848“. V roce 1961 vyšla vzpomínková část nazvaná „ Mívali jsme les“ a řada jiných, která spatřila světlo světa až po jeho smrti v roce 1970. |
|||||
Zdroj: |
Fischer, R.: Olomoucký památník 1848–1918. Olomouc 1938, S.211–212. * Lapáček, J.: Henčlov v pracích a vzpomínkách Františka Obrtela ( 1873–1962). In“ Sborník 1998, Přerov, Státní okresní archiv Přerov S. 9–29..; |
|
||||||
Místo narození: | Šumperk | |||||
Místo úmrtí: | Šumperk | |||||
Místa pobytu: | Teplice, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | skladatel | |||||
Anotace: |
Německý hud. skladatel, byl žákem Brucknerovým 1890–95, po několik let divadelním kapelníkem v Teplicích. Žil hlavně ve Vídni, kde byl předsedou Brucknerovy společnosti. Kromě 3 symfonií a mnoha písní, napsal asi 8 oper. |
|||||
Zdroj: |
OSN ND.Dodatky, díl 4., sv.1., Praha 1936, S.663.;. |
|
||||||
Místo narození: | Vinary | |||||
Místo úmrtí: | Bergen-Belsen (Německo) | |||||
Místa pobytu: | Nový Bydžov, Nymburk, Olomouc, Praha, Telč, Trutnov | |||||
Obory působení: | legionář, odbojář, odborný publicista, středoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Narozen v Kozojídkách poblíž Nového Bydžova (n. Vinary). Maturoval na gymnáziu v Novém Bydžově. V roce 1914 absolvoval studium češtiny, němčiny a tělesné výchovy na UK v Praze. Podílel se na formování českých legií. Jako poručík se vyznamenal v bojích v okolí Vladivostoku. Pedagogicky působil na nymburské reálce (1921), na gymnáziu v Trutnově (1922–1925) a od roku 1925 na Slovanském gymnáziu v Olomouci. 1.9.1938 působil jako ředitel gymnázia v Telči. Zapojil se do odboje. 3.9.1940 byl zatčen gestapem. Byl vězněn v Jihlavě, Vratislavi, poté koncentrační tábor Oranienburg a Bergen-Belsen. Při evakuaci tábora umírá. |
|||||
Zdroj: |
Primum necessarium je vzdělání a mravnost.Olomouc: Slovanské gymnázium v Olomouci, 1997.S.311–312.foto.; |
|||||
Poznámka: |
Z data úmrtí je známo jen: konec března 1945 |
|
||||||
Místo narození: | Strakonice | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Brno, Nový Jičín, Olomouc, Třebíč | |||||
Obory působení: | herec | |||||
Anotace: |
1956–1960 umělecký šéf činohry v Olomouci, poté umělecký ředitel Divadla E.F.Buriana v Praze.Zasl.um.1967. |
|||||
Zdroj: |
Nádvorníková, M.: Postavy českého divadla.Olomouc SVK 1983.Výb.bibliografie.;. |
|
||||||
Místo narození: | Tovačov | |||||
Místo úmrtí: | Strážnice | |||||
Místa pobytu: | Strážnice, Tučín, Želatovice | |||||
Obory působení: | archivář | |||||
Anotace: |
Zámecký archivář hraběte z Mognisů ve Strážnici, místopisný spisovatel. Autor knihy Želatovice a Tučín. Strážnice 1918. /Historický, kulturní a hospodářský vývoj dvou hanáckých vesnic/. |
|||||
Zdroj: |
Springer, J.: Co dala Haná české literatuře.Olomouc 1947.S.43.;Pospíšil, F.: Almanach hanáckého roku.Přerov 1923.S.105.;Kunc, J.: Kdy zemřeli…? Praha 1962.S.187.;. |
|
||||||
Místo úmrtí: | Hulín | |||||
Místa pobytu: | Brno, Kojetín, Tovačov, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | malíř | |||||
Anotace: |
Studoval AVU ve Vídni, abs. 1735, maloval oltářní obrazy v Kojetíně, Tovačově a u sv. Tomáše v Brně. |
|||||
Zdroj: |
Toman, P.: Slovník.II., S.203.;. |
|||||
Poznámka: |
Z data narození je známo jen: 0. 0. 1709 |
|
||||||
Místo narození: | Radkovice | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Brno, Litovel, Telč, Užhorod (Ukrajina) | |||||
Obory působení: | literát, ředitel školy, učitel | |||||
Anotace: |
V r. 1913 mat. na Reálce v Telči, pak učitel. kurs v Brně, poté učitel na Třebíčsku. 1915 vojenská služba, člen České družiny, za udatnost byl několikrát vyznamenán. Napsal Kroniku 8. roty Švecovy, která vycházela v r. 1935 jako příl. Litovelského kraje, pod názvem Osmá rota. Její rukopis je uložen v Památníku osvobození. Do vlasti se vrátil r. 1920. 1927 byl jmenován okr. škol. inspektorem v Užhorodě a od 1. 9. 1933 v Litovli, kde od r. 1937 ředitelem měšťanské školy. |
|||||
Zdroj: |
Slavík, B.: Písemnictví na Litovelsku.Litovel 1937.S.46 – 47.;.' |
|
||||||
Místo narození: | Vícenice | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Brno, Třebíč | |||||
Obory působení: | archeolog, historik, pedagog vysokoškolský | |||||
Anotace: |
Od r. 1959 pracuje v Moravském muzeu v Brně, vybudoval historicko archeologické odd., redaktor Vlastivěd.věstníku moravského. Prof. PhDr. Vladimír Nekuda DrSc. |
|||||
Zdroj: |
Rodná země. Sborník k 100. výročí Musejní a vlastivědné společnosti v Brně a 60. výročí narození PhDr. V.Nekudy. Brno 1988. – Z díla: Stopadesát let Moravského musea v Brně. Brno, Mor. museum 1969. – Zaniklé osady na Moravě v období feudalismu. Brno, KN 1961. Měřínský, Zdeněk: K sedmdesátinám doc.dr.Vladimíra Nekudy, Dr.Sc. Časopis Matice moravské, r.116, č.2, 1997, S.560–564 |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Brno, Třeboň | |||||
Obory působení: | filoložka, překladatelka | |||||
Anotace: |
Doc. středověké latiny v Ústavu klasických studií FFMU Brno, členka vědecké rady a Akademického senátu fak. 1995–98 děkanka, 1998–2000 proděkanka FF MU. V r. 1960 absolvovala FFMU Brno, obor latina, řečtina. Poté působila jako archivářka v Třeboni. 1990 doc., 1992 prof. Autorka řadu odb. kniž. publ., cca 100 odb. statí, cca 150 poulárn. statí a odb. recenzí. |
|||||
Zdroj: |
Kdo je kdo v ČR, Praha 2002, S. 446–47. http://cs.wikipedia.org/…chutov%C3%A1 |
|
||||||
Místo narození: | Bavorov | |||||
Místo úmrtí: | Mladá Boleslav | |||||
Místa pobytu: | Moravské Budějovice, Písek, Praha, Turnov, Varšava (Polsko), Zábřeh | |||||
Obory působení: | grafik, malíř, středoškolský profesor | |||||
Anotace: |
Malíř krajinář. V letech 1909–1916 studoval reálné gymnázium v Písku. Poté odešel do Prahy, kde do r. 1920 studoval UMPRUM a v letech 1920–1923 AVU u prof.M.Švabinského. Po dokončení vysokoškolských studií nastoupil pedagogickou dráhu na různých gymnáziích, kde byl profesorem kreslení. Působil v Moravských Budějovicích, v letech 1922–1926 učil na gymnáziu v Zábřeze, poté v Turnově a Mladé Boleslavi. Vystavoval v zahraničí. V roce 1932 získal ve Varšavě čestné uznání. |
|||||
Zdroj: |
Hankovec,M.: Významní rodáci Strakonicka. Strakonice, vl.n. 2005.S. 225. ; Turková, A.: Bedřich Mudroch. In: Kalendář.cz |
|
||||||
Místo narození: | Kojetín | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Trenčanské Teplice (SR), Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | dirigent, hudebník, sbormistr | |||||
Anotace: |
Skladbu studoval 1898–1901 u J. Nešvery v Olomouci. Působil v Jugoslávii, 1912–1918 kapelníkem ve Vídni, po 1. svět. válce u vojenských hudeb čs. armády. Ve výslužbě dirigoval lázeňský orchestr v Trenčanských Teplicích. |
|||||
Zdroj: |
Stárek, Z.: Slovník českých sbormistů.II.Praha 1982.S.361.;. |
|
||||||
Místo narození: | Nové Město na Moravě | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc, Telč, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | historik, knihovník, pedagog vysokoškolský, právník, překladatel | |||||
Anotace: |
Narodil se jako osmé z devíti dětí písaře a právníka Jana Karla
Monseho a Anny Monse (rozené Moudrá). Po ukončení docházky ve škole
v Novém Městě pokračoval ve studiu na jezuitském gymnáziu v Telči. Po
čtyřech letech pak odešel do Prahy, kde studoval do r. 1754 na Filozofické
fakultě Univerzity Karlovy. Poté se vydal do Vídně, kde studoval na
Právnické fakultě Vídeňské univerzity. V roce 1762 obhájil svou
disertaci a stal se doktorem obojího práva. V roce 1764 se přestěhoval do
Olomouce, kde se stal advokátem při městském, konsistorním i manském
soudu. V roce 1768 pak přijal místo profesora veřejného, přirozeného a
lenního práva na olomoucké univerzitě a zároveň dále vykonával
advokátní praxi. Po smrti profesora J. A. Sommera v roce 1774 po něm na
nějakou dobu převzal přednášky římského a kanonického práva. Téhož
roku si také změnil jméno z Vít na Vratislav. Byl stoupencem osvícenských
myšlenek a ve svých přednáškách horlivě obhajoval Josefiánské reformy,
což vyvolávalo odpor teologů. V roce 1777 byl jmenován prefektem
olomoucké univerzitní knihovny pro světské obory. V roce 1778 byla
univerzita přesunuta do Brna a bylo ustaveno Právnické direktorium, jehož
ředitelem se stal Monse dekretem z konce roku 1779 byl on i Schanza zbaven
svých povinností vůči knihovně vzhledem k pracovnímu zaneprázdnění.
V roce 1780 byl jmenován rektorem univerzity a povýšen do šlechtického
stavu. V Brně začal Monse publikovat práce o historii Moravy, nyní již
německy. Když nejvýznamnější představitel osvícenství na Moravě Josef Monse
začal v roce 1773 používat jméno Vratislav, chtěl tím symbolicky
vyjádřit své životní heslo: „Vraťte starou slávu otčině“. V duchu
tohoto hesla se zaníceně věnoval výzkumu historie Moravy a spolu se svými
druhy (J. V. Zlobický, F. J. Schwoy, A. Pilař) objevoval a oživoval slavnou
minulost země. Inspirován činností českých vědců z pražské Učené
společnosti, jejímž byl členem, napsal a v roce 1779 vydal sbírku
životopisů moravských biskupů a v letech 1785–88 své hlavní dílo,
dvousvazkové Politické dějiny země moravské. Monse byl ve své době
největším znalcem moravského práva a publikoval také mnoho prací
z tohoto oboru. Své vědecké práce psal latinsky. Po vzoru svého přítele
J. Dobrovského vydával od roku 1789 německy psaný literární a vědecký
měsíčník Moravský magazín. Jako osvícenec chtěl také poučovat lid, a
napsal proto (podle cizích předloh) česky dvě populární knihy,
zabývající se zdravotnickou osvětou a bojem proti pověrám. Autor učebnice dějepisu. Psal především latinsky a německy, ale i česky. Byl moravským vlastencem. |
|||||
Zdroj: |
OSN, 17. díl. Praha 1901, S. 564–565. ;
SCK -Slovník českých knihovníků. |
|||||
Poznámka: |
Prof. JUDr. Phil.Dr. Josef Vratislav Monse |
|
||||||
Místo narození: | Dubicko | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Brno, Hrabová, Litovel, Olomouc, Příbor, Skalička, Třeština, Zábřeh | |||||
Obory působení: | autor učebnic, politik, redaktor, učitel | |||||
Anotace: |
Absolvoval 4 třídy Slovanského gymnázia v Olomouci, maturoval v r. 1891 na uč. ústavu v Příboře. Od r. 1907 redaktorem časopisu Komenský, Volná škola aj. Vydával Knihovnu Komenského;básně-Niva, Rozhledy. Od 1919 ředitel školy v Zábřehu, 1920–1932 šk. inspektorem. Autor pedagogických a populárněvědeckých prací a učebnic. V letech 1929–1935 senátorem za stranu národně socialistickou. |
|||||
Zdroj: |
Hýbl, F.: Zábřeh-středisko čes.pedagogického tisku. In:Severní Morava, sv.55.Šumperk, 1988. S.11–20.;Ottův slovník naučný nové doby.díl IV, Praha 1936. S.191-heslo .;Slovník učitelských osobností okresu Šumperk.Šumperk 1990. S.121–124./fotografie/; Biografický slovník Slezska a severní Moravy.I.Opava-Ostrava 1993.S.77.; Biografický slovník okresu Šumperk. Šumperk OVM 2001. S. 56.; |
|
||||||
Místo narození: | Žďár nad Sázavou | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Třebíč, Valašské Meziříčí | |||||
Obory působení: | pedagog středoškolský | |||||
Anotace: |
V r. 1877 přišel do Olomouce na Slovanské gymnázium, jako profesor dějepisu a zeměpisu a působil zde do r. 1911, kdy odešel do důchodu. Předseda Občanské Besedy v Olomouci. |
|||||
Zdroj: |
Fischer, R.: Olomoucký památník 1848–1918.Olomouc 1938.S.191.. |
|
||||||
Místo narození: | Kojetín | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Brno, Kojetín, Olomouc, Prostějov, Tovačov | |||||
Obory působení: | folkloristka, pedagog středoškolský | |||||
Anotace: |
Rodným jménem Uhrová Studovala reálné gymnázium v Kroměříži. V letech 1927–1932 přírodovědeckou fakultu MU v Brně, obor zeměpis a tělesná výchova. Učila na SŠ v Kojetíně a Olomouci, v letech 1945–1952 v Brně. Úzce spolupracovala s brněnskou pobočkou Ústavu etnografie a fokloristiky ČSAV a se soubory lidových písní a tanců. Při sběru hanáckých tanců navázala na dílo F. X. Běhálkové z Tovačova. Kromě tanců se zaměřila i na hanácké zvyky a zejména na dětský folklor. |
|||||
Zdroj: |
www. Encyklopedie města Brna. |
|
||||||
Místo narození: | Dambořice | |||||
Místa pobytu: | Brno, Kyjov, Olomouc, Písek, Praha, Prostějov, Třebíč, Uherské Hradiště, Zlín | |||||
Obory působení: | herec, knihovník, publicista, recitátor, ředitel divadla | |||||
Anotace: |
V letech 1960–1969 studoval SVVŠ v Kyjově. Poté chtěl jít studovat na JAMU, ale nebyl přijat. 1964–1966 absolvoval dvouletou Knihovnickou nástavbu v Brně. V roce 1965 byl na praxi v Písku a hned po maturitě nastoupil do tehdejší Okresní knihovny v Gottwaldově. Dlouho tam nepracoval, protože byl povolán na vojnu a po ZVS působil v Divadle poezie X v Brně až do 1977. Pak nastoupil do HaDivadla, které tehdy sídlilo v Prostějově a od r. 1991 v Brně. V polovině 90. let byl uměleckým ředitelem HaDivadla. Na svém kontě má 24 TV filmů: Šahrazád (1985),Dům pro dva (1987), Zkušební doba (1988) Král lenochů (1989), Stalo se v Aleppu (1990), O líné Pepině, Vojtovi a sedmi raraších (1991), Šance jako hrom (1991), Čarodějka (1992), Prosté krutosti (1994),…ani smrt nebere (1995), Vykání psovi (1998), Alois Nebel (2011), Dukla 61 (2018), Pinocchio (2020) a řadu dalších. Hrál též ve dvou TV filmech dokumentárních a to: Šumný Prostějov (2000) a Mlčení, modlitba, pokání (2011) a v 16 TV seriálech. V HA divadle hrál v letech 2002–2016 ve 28 inscenacích a t.č měl v den 75. narozenin hrát v díle Moby Dick, ale kvůli epidemii se představení odkládá na neurčito. Kromě HA Divadla působil též v divadlech: Archa (2008–2010), Buran Teatr (2012–2013), Divadlo Bolka Polívky (2017), Klicperovo divadlo Hradec Králové ( 2016–2017), Jihočeské divadlo České Budějovice ( 2011–2013), Divadlo Na cucky Olomouc (2016–2017), Městské divadlo Kladno (2015–2016) a Divadlo U stolu (2008–2017) V Brně a okolí natáčel povídkový film podle hororů M.Švandrlíka Okno do hřbitova v režii Vl. Michálka. Účastnil se různých festivalů poezie Nezvalova Třebíč, Wolkerův Prostějov. |
|||||
Zdroj: |
Maršálek, M.: Moje první seznámení s městem básníkovým. Prostějovské listy. 2007.; Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě. 2. Valašské Meziříčí. 2010. S.84. https://otavinka.blogspot.com/…arsalek.html Filmová databáze web Hadivadlo |
|||||
Poznámka: |
Je oslovován jako Miloš. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Plotiště nad Labem | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Brno, Drozdov, Hradec Králové, Hrubčice, Lesnice, Prostějov, Rovensko, Třeština | |||||
Obory působení: | učitel | |||||
Anotace: |
Vystudoval na učitelském ústavu v Hradci Králové a hned po maturitě v roce 1906 odchází učit na severní Moravu do Drozdova. Pak vystřídal rok co rok další obce Zábřežska : Třeština, Lesnice, Rovensko a od r. 1912 opět Drozdov. V roce 1915 musel narukovat a na frontě se jeho zdravotní stav zhoršil natolik, že po skončení války musel dostat zdravotní dovolenou a do školské služby se mohl vrátit až v roce 1920. Vrátil se opět do Drozdova, ale tam se jeho působení nepodařilo a tak v letech 1923–1927 učil na Hané a to v Hrubčicích a v Prostějově. Od podzimu 1927 v Brně. Z nevelkého platu musel uživit rodiče, rodinu a třináct děti. V roce 1930 byl kvůli nemoci předčasně penziován. |
|||||
Zdroj: |
Slovník učitelských osobností okresu Šumperk.Šumperk: Oblastní rada ČMOS, 1990. S.119–120.; |
|
||||||
Místo narození: | Hnojice | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Laškov, Náklo, Příbor, Troubelice, Uničov, Želechovice | |||||
Obory působení: | kartograf, ředitel školy, spisovatel, školní inspektor, učitel, vlastivědný pracovník | |||||
Anotace: |
Narozen v čp. 56. Absolvoval nižší české gymnázium v Olomouci a učitelský ústav v Příboře. Poté učitelem v Nákle (1887–1891), Laškově (1891–1895), v Želechovicích (1895–1910), Troubelicích (1910–1926), kde ředitelem školy. Poté školním inspektorem v Uničově a na Zábžežsku. Od r. 1927 žil na penzi v Olomouci. Autor divadelních her pro děti a knih o čtení a matematice. Autor divadelní hry Ječmínek, král hroudy (1923). Pro Klub českých turistů v Uničově vyráběl mapy. Načtrl mapku Bradlo, která je uložena spolu s fotkou jmenovaného v archivu OÚ Hnojice. V roce 1914 napsal krátký článek pod názvem Zpráva o činnosti pěvecko čtenářského spolku Vlastimil v Hnojicích v letech 1864–1894. |
|||||
Zdroj: |
Kulturní kalendář 1991.Olomouc, OK 1990, S.2.;. Ottův slovník naučný XXVIII.Praha 1909. S. 902–903. Pol, Oldřich: Osobnosti Hnojic. Rkp. |