Osobnosti Moravy.eu

Narozen v Toveři u Olomouce v rodině malíře Františka Šnajdra. Základní škola v Dolanech u Olomouce – 1944 – 1953. Od dětství výtvarná i hudební činnost. 1953 – 1956 Vojenská hudební škola v Liberci, obor Lesní roh a klavír. 1956 – 1961 za hudební školu služba u Vojenské hudby v Olomouci, současně soukromé studium horny u prof. Zdeňka Drmoly z Konzervatoře hudby v Kroměříži. 1960 svatba s Kamilou Dosoudilovou – 1961 syn Miroslav, 1964 dcera Kamila. V roce 1961 po konkurzu hráčem 3. Lesního rohu v Moravské filharmonii Olomouc, od roku 1968 1. Hornistou tamtéž. 1962 – 1967 studium na Konzervatoři v Brně, opět lesní roh u prof. Františka Psoty. Celý život se věnuje hudbě a malbě. První profesionální výstava: Výstava nových autorů v r. 1965 v Olomouci. Jako sólista provedl s Moravskou filharmonií Koncerty pro lesní roh a orchestr Paula Hindemitha, Josefa Haydna a Richarda Strausse. Do penze z Moravské filharmonie odešel v r. 2001. Výtvarná činnost – Skupina Ohnisko 1963 – 1965, kandidát Svazu československých výtvarných umělců 1968 – 1971, v českém fondu výtvarných umělců 1972 – 1991, Svaz českých výtvarných umělců 1989 – 1990. Dále TT klub v Brně od r. 1990, Spolek olomouckých výtvarných umělců od r. 1991 a Umělecká beseda v Praze. Řada kolektivních a samostatných výstav u nás i v zahraničí.

/peč/: Živé doteky štětce.ZN, 1983, 18.5., S.2.; ZKVMO, 1983, č.223, S.9.; Katalog výtvarných umělců olomoucké oblasti, Olomouc 1989. /foto/; ČBS XX. stol., 3.díl, Praha 1999; ;

Od roku 1939 v Olomouci-Řepčíně – malířské počátky, později působil v oblasti Konicka-hlavně malba krajin v terénu. Vystudoval VSPŠ Praha Podmokly, UP-Ped. fak. 1949– prof. Kučera, Mokrý, Navrátil, Vydra, Zrzavý. Člen Unie výtvarných umělců od r. 1991. Nositel Ceny města Olomouce, v oblasti výtvarného umění za rok 2007.

V roce 1941 maturovala na České reálce v Olomouci a po 2. světové válce vystudovala Akademii výtvarných umění v Praze, v ateliéru prof. Jakuba Obrovského a prof. Vlastimila Rady. Od roku 1952 byla členkou Svazu výtvarných umělců a Umělecké besedy v Praze. Studijní cesty po Evropě. Samostatné výstavy uspořádala: 1952 v Jindřichově Hradci, 1962 v Praze, 1966 Olomouc, 1970 při otevření Divadla hudby v Olomouci a 1992 v Praze. Restaurovala nástěnné malby v renesančním zámku Stará Ves u Ostravy ( Stará Ves nad Ondřejnicí).. V letech sedmdesátých a osmdesátých nevystavovala. Od roku 1993 se účastnila 15 výstav.

Kolář, B. a kol.: Slovanské gymnázium literární. Olomouc, Danal 2000.S.378.

Provdaná Vokáčová Milada

V letech 1936 – 1942 studoval na Vysoké škole umělecko-průmyslové v Praze, obor dekorativní malba. V roce 1942 nastoupil do Českého divadla v Olomouci jako jevištní výtvarník a do léta 1959 zde působil jako šéf výpravy. Od srpna 1959 získal angažmá v Národním divadle Praha, kde působil zprvu ve funkci vedoucího scénografa a v letech 1966–1987 jako scénický výtvarník. Pravidelně spolupracoval s režiséry Jiřím Svobodou, Jaromírem Pleskotem, Stanislavem Regalem, Martinem Dubovicem ad.Spolupracoval i s řadou domácích i zahraničních scén (Amsterodam, Antverpy, Brusel, Buenos Aires, Havana, Lyon, Moskva, Vídeň, Ženeva). V roce 1968 byl jmenován čestným členem divadla v Olomouci a téhož roku obdržel cenu Oldřich Stibora. Získal zlaté medaile na Pražském quadriennale v roce 1971 a jako nejlepší zahraniční scénograf na XII.Biennále výtvarného umění v Sau Paulu v roce 1973. Na penzi se vrátil do Olomouce. V roce 2005 vzdalo Moravské divadlo Olomouc hold svému dlouholetému kolegovi a scénografické legendě, když pojmenovalo nově zřízenou galerii ve foyeru divadla právě po něm. Jeho životní pouť se ukončila 17. ledna 2014.

ČBS.Praha 1992.S.692.; Kdo je kdo v architektuře a jiných příbuzných oborech v České republice 1993.Praha, Modrý jezdec 1993.S.173.; Kdy kde co v Olomouci 1992, říjen, s.17. dokumen­t.list/01

Absolvoval AVU Praha u prof. Karla Mináře. V rozpětí 35 let zachycuje rodný kraj, panoramatické pohledy na Loštice, Mohelnici, tvářnost údolí Třebůvky. 11 kreseb vytvořil pro měsíčník Průvodce kulturou Zábřeha. Ilustroval knihy M. Strouhala. Dne 4.11.2017 vysílala ČT2 pořad Náš venkov, kde byl 26 minutový dokument Hledač pod Bouzovem.

Výstava Huga Šilberského v Lošticích.In: Severní Morava.1981, sv.41, S.73–75.;. Ševčíková, Hana: Prosincová výročí středomoravského regionu. Týnecké listy, prosinec 2009. Šilberský, Aleš: Vysoké Tatry štětcem a objektivem. Bratislava 2007. https://www.npu.cz/…i-archeologa

Malíř-portrétista, působil v Brně, maloval chrámové obrazy, asi 135, více než 140 portrétů: např. (hrabě Harrach, Béda Dudík, Leoš Janáček) Ateliér měl ve vlastním domě na Šmerlingově tř. 9, Brno, kde visel štít Umělecký ústav malířský a fotografický..Od r. 1899 propagátor umělec. fotografie. Jeho obrazy se zachovaly v Kozlovicích, Pavlovicích u Přerova. Od r. 1902 působil v Praze.

Literární místopis Přerovska-OA Přerov;.

Narozen na Náchodsku. Kozlovice (n. část města Přerov)

Stud. SUPŠ Brno, FFUP v Olomouci. Žije a tvoří v Olomouci. Kresby, obrazy , návrhy interiérů a exteriérů obchodů. tvorba skleněných objektů, autor grafické podoby Hanáckých novin. Iniciátor G CAESAR, člen asociace rekonstr. olom. orloje. Půs. 1975–78 v Okr. střed. památ. péče, do r. 1986 v Obl. GVU, nyní svob. umělec. 1989–90 realizace velkoploš. malby „Cesta ke světlu“ pro Dům kultury v Prostějově.

Pozvání na výstavu do DH.Stráž lidu, 1989, 17.1., S.4.;

• pe-:Minigalerie HN.Hanácké noviny 1990, 3.3., S.4.;foto;

Výtvarné umění 1990, č.4.; Kdo je kdo.II.1991/92­.Praha 1991, S.940.;.

Od roku 1903 studoval AVU v Praze a pak se už do rodiště nevrátil. Do poloviny roku 1907 žil v Praze a vedl bohémský život. Odešel na vojnu, ale záhy dezertoval a přes různé země se dostal až do vytoužené Paříže, kde spolupracoval s módními časopisy. Začátkem roku 1914 se přestěhoval se svou přítelkyní, španělskou baronkou do její země a tam jeho cesta končí.

Nezvěstný od r. 1914, zmizel ve Španělsku.

Macík, Miroslav: Po stopách nezvěstného malíře.=Štafeta, 18, 1986, č.1, S.10–16, obr.;. Dolívka, Josef: Výtvarníci prostějovského regionu. Prostějov 2007. S. 121–122.

V roce 1951 abs.VŠUP Praha, 1951–53 spec.šk.malíř.a restaur.technik, AVU Praha, 1954–1958 aspiratura AVU Praha.1968–1971 externí učitel na KVTV FFUP, obor restaurátorství­.Výsledky své práce vystavuje, odborná publicistika.Vlas­tní malířská tvorba.

Výtvarní pedagogové a teoretici umění UP 1946–1986.Olomouc UP 1987.;.

Na olomoucké české reálce byl žákem prof. Františka Smolky. Za 2. světové války pracoval na nucených pracech v Reichu. Vzdělání si doplnil na dálkovém studiu Ústřední školy lidové umělecké tvořivosti a na AVU ve Vídni. Vedle vlastní malířské a řezbářské tvorby ve Velkých Karlovicích založil a organizoval skupinu amatérských výtvarníků Urgatina.

Slovanské gymnázium literární.Olomouc: Slovanské gymnázium,2000­.S.377;

Narodil se na Svatém Kopečku u Olomouce a do čtrnácti let žil rodišti a v Lošově. Měšťanskou školu navštěvoval ve Velké Bystřici. Jeho babička a dědeček z tatínkovy strany bydleli v Radíkově. Vztah k rodnému kraji, hanáckému folklóru, se projevil v celém jeho díle. Studoval na pražské Uměleckoprůmyslové škole, od roku 1945 působil na této umělecké škole sám jako pedagog. Byl členem Spolku výtvarných umělců Mánes a Sdružení českých umělců grafiků Hollar. Motivy pro svou tvorbu hledal především ve folkloru a přírodě. Kromě kresby se věnoval také volné a užité grafice. Byl také scénografem a knižním ilustrátorem. V letech 1950–1955 prováděl výzdobu olomouckého orloje a v témže období působil též jako scénograf v olomouckém divadle. Z hlediska botanického je nutno tvorbu Karla Svolinského ocenit výrazně pozitivně. Řadí se k autorům zlatého fondu české botanické ilustrace. Později jeho ilustrace použil také Jaroslav Petrbok ve své knize pro děti, nazvané „Rostliny“ (1960). Na Slovensku ilustroval společně s Květoslavem Hískem i Malý atlas liečivých rastlín Ľudmily Thurzové (Martin 1963). Dále ilustroval knihy i pro londýnské nakladatelství Spring Books a pro pařížské nakladatelství Gran­d.

Chadraba, R.: Folklór v díle Karla Svolinského a starší tradice..In: Studie Muzea Kroměřížska 1992/1993. S. 68–70. * Plachá, Z.: Vzpomínka na Karla Svolinského. In: Velkobystřické noviny, 1993, č.4.S.4–5. Ševčíková, Hana: Zářijová výročí středomoravského regionu. Týnecké listy, 2011, č.9, S.7.

Narozen na Svatém Kopečku (n.m.č. města Olomouce Žil v Lošově a Radíkově. Obě místa nyní součást města Olomouce. Zdenka Plachá si mnoho let dopisovala s umělcem, který mj. ilustroval i kroniku knihovny ve Velké Bystřici. Kopii ilustrace jsem dostala od Zdenky Plaché.

Rodný dům v Radniční 5, nyní ul.B.Smetany.R­.1730 se začal učit u olomouckého malíře a arch.Karla Františka Haringera.Brzy se uplatnil jako výtečný malíř podobizen, jak na Moravě tak v Čechách.Rád maloval krajiny s bitevními výjevy.Jimi si získal výbornou pověst a obrazy kupovala šlechta.Auto oltářních obrazů.Asi v r.1745 se trvale usadil v Moravské Třebové.Je tam pohřben.

Hekele, F. : V živých barvách baroka. In: Kulturní kalendář Mohelnice. 1967, č. 8, s. 8–9. ;.

'

Po studiu na stážnickém a kroměřížském gynmáziu za 1. světové války pobýval ve Vídni. Malířské nadání v něm utvrdil malíř Ferdinand Zerlacher. Na Akademii výtvarných umění v Praze byl žákem Vlasty Bukovce. Učil na středních školách v Jihlavě, Lučenci, Kroměříži, Třebíči a Olomouci na učitelském ústavu za 2. světové války a po ní na gymnáziu a na škole v Horce nad Moravou. Olomoucké pamětihodnosti zobrazil řadou linorytů a kreseb.

Moravské osobnosti umění a kultury/REGO SVKOL., Páleníček,Ludvík: Výtvarné umění na Kroměřížsku a Zdounecku, Kroměříž 1940., Purketová, Jana: O životě a díle českých pedagogů, Brno 1999., Toman, P: NSčsVU, 2.díl L-Ž, Praha 1950.

Dionysius (Dionýs) bylo Straussovo řeholní jméno. Studoval v Itálii, podílel se na výzdobě Klášterního Hradiska a svatokopeckého kostela. Milovník umění. Zermřel na Hradisku.

Neumann,A.: Ze slavné doby malířství moravského baroka. Brno,1944. Bi­eleszová,Š.:Řím­ský obraz pátera Dionýse. Zprávy Vlastivědného muzea v Olomouci. 290.2005. S.43–47.

Studovala 1947–49, a 1962–66 FFUP v Olomouci u prof.V.Mokrého, J.Zrzavého, Vl.Navrátila, J.Vydry a A.Berana.V letech 1961–63 půs.pedagogicky na výtvar.odboru LŠU v Olomouci.Sa­mostatně vystavovala v Olomouci 1969, 1971, 1985, 1989, v Přerově 1974. Realizovala figurální, epigrafickou a ornamentální výzdobu zvonů pro Vranovice u Prostějova. Mládí prožila v Břeclavi.Její tvorba vychází z platformy víry, snaží se dobrat k vnitřní svobodě. Hodně malovala kytice, především bodláky. V olomoucké galerii Velehrad se ve dnech 14.1.-2.2. 1998 konala výstava obrazů.
Žila a zemřela v Olomouci. Pochována do rodinné hrobky v Cholině.

Katalog výtvarných umělců olomoucké oblasti.Olomouc 1989.; ;Kdy kde co v Olomouci 1990, červen,S.9. Bě­leš,P.: Nikdy se mi netvořilo lehce, říká Vladimíra Stratilová. Hanácké noviny, 17.1.1998.S.6. (Rozhovor).

V letech 1974–1980 stud. AVU Praha, 1979 –1. cena na výstavě " Mladí vystavují", Praha. 1981–82 vyučoval na SPUŠ v Uherském Hradišti. Žije a tvoří v Olomouci. Ateliér má Na Letné.

• bk-: Směřování Jana Stratila k monumentální tvorbě.=Stráž lidu, 1987, 25.8., S.4.;
• bk-: K naší obálce.=Kdy-kde-co v Olomouci, 1989, leden, S.7.;

Katalog výtvarných umělců olomoucké oblasti.Olomouc 1989./foto/; Pařa-: Návštěva v ateliéru.=Kdy-kde-co v Olomouci, 1989, září, S.13–15.; ZKVMO, 1983, č.223, S.9.;; Puls, 20.4.1996,S..5., .

V roce 1975 abs. FFUP, kat. výtvar. výchovy. Zajímá se o teorii výtvarného umění. Do r. 1978 pedagog LŠU. Zastoupen svým dílem ve sbírkách NG, a G Olomouc. Výstavy v Praze a zahraničí. Žije v Praze, Začátkem ledna 1993 navštívil Olomouc a své dílo zde prezentoval v podobě dvojvýstav „Úsměv“ v galeriích Půda a Caesar.

KJK 1991/1992.II.Praha 1991.S.911.;.

• fed-: Úsměvy Václava Stratila. In: Hanácké noviny, IV.,č.31, 8.1.1993.S.4.

V roce 1964 absolvoval Přírodovědeckou fakultu UP v Olomouci, obor aplikovaná fyzika a v r. 1973 FFMU Brno. Vedoucí Katedry didaktické a výpočetní techniky Pedagogické fakulty MU Brno. Šéfredaktor redakce AutoAlbum. Motoristický žurnalista. Autor 12 vysokoškolských skript a automobilové encyklopedie. Doc. RNDr. Mojmír Stojan, CSc.

Kdo je kdo II. 1991–1992. Praha 1991. S.908. Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě. Na – Su. Valašské Meziříčí 2011. S.109.

Studoval UMPRUM v Uher.Hradišti, prof.K.Hofman, Fr.Nikl.R.1978 o­ceněn na mezinárod.výstavě v Katovicích v Polsku.Ateliér měl v Denisově ulici v Olomouci.

Stráž lidu, 1987, 6.6., S.4.;ZN, 1987, 1.7., S.2.;Nekrolog.: Hastík, J.: Kdy-kde-co v Olomouci, leden 1989, S.10.; ZKVMO, 1983, č.223, S.9.;
26 mladých výtvarných umělců Olomoucka.Olomouc: Krajské vlastivědné muzeum v Olomouci, 1980.;

V roce 1922–1923 působil jako korepetitor v olomoucké opeře, vedené tehdy Karlem Nedbalem. Okolnosti jej však přinutily, že se vrátil k právnickému povolání. Hudbě pak věnoval volný čas. V březnu 1939 emigroval s rodinou do Kanady, kde se stal osob. tajemníkem čs. vyslance dr. Frant. Pavláska. Za působení na čs. vyslanectví pořádal četné koncerty na podporu čs. zahraničního odboje. Po r. 1945 se vrátil do vlasti a pracoval v kulturním odd. amerického velvyslanectví v Praze. V únoru 1948 opět do exilu, působil v Montrealu 20 let jako učitel hudby, muzikolog a koncertní pianista. Člen Společnosti pro vědy a umění.

Pejskar, Milan: Poslední pocta. 3.díl., vl.n. 1989, S.204.;.

V roce 1964 absolvoval Přírodovědeckou fakultu UM Brno poté působil jako odborný asistent PřF UP Olomouc, 1979 stud. pobyt v Leningradě, 1990 docent katedry matematické analýzy a numeric. matematiky. První zasloužilý člen JČSMF.;

Kdo je kdo II.1991/92.Praha 1991, S.900.;.

Spoluzakladatel muzea v Prostějově.

Ročenka NPMP, 16, 1939, S.120.;Marek, Pavel: Bibliografie okresu Prostějov.Prostějov 1990.;.

Portrétista.

Jordán, František: Celoživotní umělecké a kulturní dílo uzavřeno. =Vyškovský zpravodaj, prosinec 1986, S. 7–8, obr. ; Kmoníčková, Eva: V roce 1986 zemřeli. Brno SVK 1987, S. 48–49. ;.

Od 11.1.1900 první český starosta města Litovel. Vzdal se úřadu 9.8.1914.Bojovník za českou Litovel, mecenáš kulturních i sociálních aktivit.Na jeho počest postavena v parku pamětní deska.Město mu věnovalo na novém hřbitově čestnou hrobku.

Šik, Lubomír: Litovalské paměti. Litovel 1994. Šik, L. : Litovelská výročí roku 1997. Litovelské noviny, 1997, č. 1, S. 6–8. ;

'

Narodil se ve Věrovanech. Studoval umělecko-průmyslovou školu v Praze, pak pedagog v Praze. Po první sv. válce 1921 se stal profesorem kreslení a rýsování na České státní reálce. Měl vliv na celou řadu olomouckých výtvarníků např. Aljo Berana, Slavoje Kovaříka, Ing. Hynek a další. Pracoval s olejem a akvarelem. Náměty venkov a Olomouc. Zemřel v Interní léčebně pro dlouhodobě nemocné v Moravském Berouně.

Region Věrovany. 3/2000.