Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | Velká Bystřice | |||||
Místo úmrtí: | Telč | |||||
Místa pobytu: | Praha, Telč, Valašské Meziříčí, Velká Bystřice, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | pedagog středoškolský, překladatel, ředitel gymnázia | |||||
Anotace: |
Vystudoval české státní gymnázium v Olomouci, Filozofickou fakultu vídeňské univerzity. Doktorát získal na univ. v Praze r. 1926. Pedagogicky působil na gymnáziích: Přerov, Valašské Mezříčí. Od r. 1936 se stal ředitelem gymnázia Otakara Březiny v Telči. Přeložil Třanovského ódu Poslední verš k potomstvu. |
|||||
Zdroj: |
Velkobystřické noviny, č. 9/2006, S. 4., Slovník osobností kulturního a společ. života Valašska 2000, Valašské Meziříčí, 2000., Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě. Fi-Ju. Valašské Meziříčí, Valašské Athény 2010. S.8. |
|
||||||
Místo narození: | Prostějov | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Frýdek-Místek, Olomouc, Opava, Ostrava | |||||
Obory působení: | básník, knihovník, překladatel, ředitel knihovny | |||||
Anotace: |
Pocházel z dělnické rodiny. Maturoval v roce 1937 na reálce v Prostějově. Pak vystudoval Státní knihovnickou školu v Praze, kde absolvoval r. 1938 a začal studovat na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. V letech 1939–1945 působil jako knihovník ve Frýdku-Místku. Později se stal knihovnickým inspektorem. Ředitel SVK Olomouc, Ostrava, městská knihovna Opava, Pedagogická knihovna v Bratislavě. Od r. 1962 trvale zakotvil v Praze, kde ředitelem Státní technické knihovny, Státní knihovny ČSSR, Státní pedagogické knihovny. Od 1974 – 1979 byl náměstkem ředitele Státní knihovny ČSR. Krátce také přednášel knihovnické discipliny na Fakultě sociálních věd UK (1968–1970. Literárně debutoval sbírkou básní Nebe v Beskydách/1939/. Z polštiny přeložil J. Iwaszkiewicze a H. Boguszewskou. |
|||||
Zdroj: |
Kunc, Jaroslav: Slovník čes. spisovatelů beletristů 1945–56. Praha, SPN 1957, S. 110–111. ; Ficek, V. : Biografický slovník širšího Ostravska. 5. Opava 1983. ; V roce 1988 zemřeli. Brno SVK 1989, S. 71. ;Čtenář, 1988, č. 12/příl. čl. S. Šír;. BSSSM, seš.6(18.) Ostrava 2005. S. 31–32. |
|
||||||
Místo narození: | Brno | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | fotograf, řezbář | |||||
Anotace: |
Vyučen nástrojař, řezbář; abs. SŠ stroj. Brno. Fot. od 14 l. 53 nast. v Olomouci voj. zákl. službu, oženil se zde a zůstal. Pracoval jako dělník v Sigmě Olomouc, od r. 1960 ve svobod. povolání. Zakl. člen olom. sk. DOFO, publikoval v čas. Čs. fotografie, i zahranič. tisku. Vystavoval v Praze, Olomouci. Věnoval se též průmyslové fotografii. |
|||||
Zdroj: |
Z díla: Olomouc (1968);Ostravsko(1971);Haná / text O.F.Babler, 1972;);Krajinou Hané (1976);Olomoucko(1977);Olomouc(1982); Biografické údaje:Československá amatérská fotografie 1945–1989.Praha 1989, S.34.;. |
|
||||||
Místo narození: | Kouřim | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | lékař, ředitel nemocnice | |||||
Anotace: |
Ve Vídni-plukovní lékař, od r. 1875–93 ředitelem zemské nemocnice v Olomouci. Získal vyznamenání-byl jmenován rytířem řádu Františka Josefa, udělen mu byl zlatý záslužný kříž s korunou, medaile pro umění a vědu a válečná medaile. |
|||||
Zdroj: |
Fischer, R.: Olomoucký památník.Olomouc 1938, S.81.;. |
|
||||||
Místo narození: | Doloplazy | |||||
Místa pobytu: | Brno, České Budějovice, Kladno, Kroměříž, Zlín | |||||
Obory působení: | režisér, ředitel divadla, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Narozen v obci Poličky u Nezamyslic (n. m.č. Doloplazy na Prostějovsku). Divadelní režisér a pedagog, emeritní profesor režie Janáčkovy akademie múzických umění v Brně, význačná osobnost českého divadla. Dětství prožil v Kroměříži, vystudoval kroměřížské reálné gymnázium. Studium divadelní režie na JAMU v Brně absolvoval v roce 1953. 1953–1957 byl režisérem, 1959–1961 šéfem Slováckého divadla v Uherském Hradišti, 1957–1959 režisér činohry Jihočeského divadla v Českých Budějovicích, 1961–1962 šéf činohry Divadla Jaroslava Průchy v Kladně (s Janem Grossmanem zde inscenoval Brechtovu Matku Kuráž a její děti). Jeho profesionální umělecká dráha je nejvíce spjata s Brnem. 1962–1971 a 1981–1991 režisér Mahenovy činohry Státního – dnes Národního – divadla. Spolupracoval zejména s dramaturgy Ludvíkem Kunderou a Bořivojem Srbou. |
|||||
Zdroj: |
Závodský, Vít: Kytička panu profesorovi. In: Amatérská scéna 2008. č.4. |
|
||||||
Místo narození: | Slatinky | |||||
Místa pobytu: | Košice (SR), Lutín, Olomouc | |||||
Obory působení: | odborný publicista, politik, ředitel knihovny | |||||
Anotace: |
Narodil se v dělnické rodině ve Slatinkách na Prostějovsku. Vyučil se v Sigmě Lutín, kde pracoval 8 let. Jako mladý byl činný v ČSM, kde tajemníkem celozávodního výboru a později okresního výboru. Poté působil na OVKSČ v Olomouci jak vedoucí odboru stranických informací. Po jmenování ředitele Milana Karhánek vedoucím odboru kultury na ONV nastoupil do tehdejší Okresní knihovny v Olomouci, kde byl k 1.8. 1974 jmenován ředitelem. Jeho předností bylo, že se řídil odbornými znalostmi knihovníků s VŠ vzděláním a tak knihovna po profesní stránce byla stále hodnocena jako nejlepší. Snažil se, aby v knihovně pracovaly Brigády socialistické práce, aby se budovaly nové pobočky nebo sklady v budově, prováděla modernizace jednotlivých oddělení či skladovacích prostor. Spolupracoval s arch. Jiřím Procházkou. Snažil se, aby se pracovníci všech poboček i střediskových knihoven scházeli a zavedl Den knihovníků v okrese, kdy se oslavoval společně i MDŽ. Tuto aktivitu zavedl v roce 1980. Snažil se o prohloubení spolupráce s družebními knihovnami na Slovensku, v Polsku i Itálii. Sám navštívil několik zahraničních knihoven, aby ty nejlepší zkušenosti převedl též do Okresní knihovny v Olomouci. Knihovna pod jeho vedením vydávala výběrové bibliografie k významným výročím, metodické materiály pro knihovny, kulturní kalendář výročí, rozšířený od r. 1977 o regionální výročí. Také zavedl spolupráci s knihovnami regionu Haná a to okres Kroměříž, Prostějov, Přerov, Šumperk a Vyškov. Knihovna vydávala též bibliografie regionálních autorů a osobností. K 100. výročí založení knihovny vyšel nejen sborník, ale konala se též ohromná sešlost všech pracovníků knihoven. Jaroslav Hampl působil ve funkci do března 1990, kdy odešel do invalidního důchodu. Články publikoval v regionálním i celostátním tisku. V roce 1990 se přestěhoval do Košic. |
|||||
Zdroj: |
Slovník českých knihovníků.NK ČR SCK |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Hranice | |||||
Místa pobytu: | Český Těšín, Kladno, Most, Praha, Příbram | |||||
Obory působení: | herec, moderátor, podnikatel, publicista, ředitel divadla | |||||
Anotace: |
Po maturitě studoval v letech 1965–1968 žurnalistiku KU v Praze, ale nedostudoval. V letech 1970–1973 měl angažmá jako herec v divadle v Českém Těšíně. Působil v rozhlase, televizi. Je spoluautorem knihy o Miloši Kopeckém " Co za to stálo" (1994) Bratr Marty Skarlantové. Je majitelem a ředitelem divadla Ungelt v Praze. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Přerov | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Prostějov, Šumperk | |||||
Obory působení: | herec, ředitel divadla | |||||
Anotace: |
Absolv AMU v Praze 1978, obor herectví. Po roce 1990 vedl rozhlasové studio POHODA. Od 1.1.2000 je ředitelem Českého rozhlasu Olomouc a od roku 2013 ředitelem Moravského divadla Olomouc. |
|||||
Zdroj: |
dokument. list/2000 |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Grygov, Medlov, Velký Týnec | |||||
Obory působení: | pedagog, ředitel školy, sbormistr | |||||
Anotace: |
Dlouholetý ředitel základní školy a sbormistr Dětského pěveckého
sboru ve Velkém Týnci |
|||||
Zdroj: |
Čtení o Velkém Týnci.Velký Týnec 2007. |
|||||
Poznámka: |
Mgr. Jaroslav Hlaváč |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Bystřice pod Hostýnem | |||||
Místa pobytu: | Lutín, Olomouc, Prostějov, Šternberk | |||||
Obory působení: | malíř, projektant, řezbář | |||||
Anotace: |
Autodidakt. Od ranného dětství žil v Prostějově až do r. 1981. Pak se odstěhoval do Olomouce. Vyučil se zámečníkem a stal se technikem v Agrostroji Prostějov. Později přešel do Sigmy Lutín, kde pracoval do roku 1993 jako projektant. Od mládí kreslí tuší (perokresbu) a dokumentuje staré zákoutí Prostějova. Spolu s Muzeem Prostějovska vydal tři soubory kreseb " Zmizelý prostějov", které vznikaly do roku 1985. V Olomouci nakreslil soubor tamních kašen a kostelů. Pravideůně vystavoval na výstavách prostějovských výtvarníků. Naposledy své kresby vystavoval v r. 2005 v Muzeu Prostějovska. Vystavoval i na Bienále kresby a grafiky v Liberci a později v Mostě. Současně s kresbou se zabývá řezbářstvím. Trvale žije ve Šternberku. |
|||||
Zdroj: |
Dolívka, Josef: Výtvarníci prostějovského regionu. Prostějov, KPVU 2007. S. 47.; |
|
||||||
Místo narození: | Kojetín | |||||
Místo úmrtí: | Kojetín | |||||
Místa pobytu: | Hranice, Krásno nad Bečvou, Kroměříž, Nový Jičín, Olomouc, Valašské Meziříčí, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | pedagog středoškolský, řezbář, sochař | |||||
Anotace: |
Narozen v Kojetíně u Nového Jičína.V mládí vychodil trojtřídní školu na Starém Jičíně a poté se vyučil řezbářství v Novém Jičíně. Zájem o výtvarnou práci jej brzy dovedl až k dřevořezbě. Tři roky se učil u kamenického mistra Josefa Leideho v Novém Jičíně. Následně byl profesorem německé reálky v Novém Jičíně R. Apischem připraven ke studiu na uměleckoprůmyslové škole ve Vídni. Po osmi letech studia se vrátil zpět na Moravu a zde v letech 1895–1914 působil jako učitel na odborné škole pro zpracování dřeva ve Valašském Meziříčí. Tvořil dekorativní práce pro kostel v Krásně nad Bečvou, město Valašské Meziříčí a vojenskou akademii v Hranicích na Moravě. Působil v Jednotě výtvarných umělců moravských, se kterou se zúčastnil několika výstav. Vystavoval i v Olomouci. František Hrachovec patřil ke skupině valašských umělců bratří Bohumíra a Aloise Jaroňků a Rudolfa Schlattauera, s nimiž vystavoval své velmi zajímavé dřevořezby na jubilejní výstavě v Praze 1891, ve Valašském Meziříčí 1905, v Kroměříži r. 1909. Jeho práce byly vystaveny r. 1935 opět ve Val.Meziříčí a Frýdku. Byly to hlavně práce „Vodník“ – soška umělecky dokonalá, budící zaslouženou pozornost, další sochy: Světluška, Krysař, Štěpař, Oráč, Muzikant s flétnou, Horník, Pasák s ovečkou v náručí, Portrét matky, studie zvířat. Ve věku 46 let byl raněn František Hrachovec mrtvicí a až do své smrti byl obětavě ošetřován na Kojetíně svým bratrem Josefem a sestrou. Také bratr Josef měl sochařské nadání (zemřel r. 1945). |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.11.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1998.S.56; |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Příkazy | |||||
Místo úmrtí: | Příkazy | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Praha, Valašské Meziříčí | |||||
Obory působení: | pedagog středoškolský, ředitel školy | |||||
Anotace: |
Střední školu studoval v Olomouci a po maturitě odešel studovat UK do Prahy. V letech 1892–1897 byl suplujícím profesorem na SGO, kde učil latinu a řečtinu. V letech 1898 – 1908 učil na gymnáziu ve Valašském Meziříčí, 1908–1920 středoškolským profesorem na SGO a v letech 1920–1925 ředitelem Slovanského gymnázia v Olomouci. Poté na odpočinku na rodném statku. |
|||||
Zdroj: |
Fischer, R.: Olomoucký památník 1848–1918. Olomouc 1938. S. 107. Památník 60. výročí SGO. Olomouc 1927. S.170–171. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Citov | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Bratislava (SR), Brodek u Přerova, Litovel, Olomouc, Přerov | |||||
Obory působení: | historik, knihovník, komeniolog, odborný publicista, ředitel muzea | |||||
Anotace: |
Absolvent gymnázia v Přerově.Poté absolvoval pedagogický institut v Olomouci obor čeština a dějepis a pak působil jako učitel na ZŠ Mozartova a v letech 1964–1969 v Litovli. V roce 1969 začal pracoval v přerovském muzeu jako knihovník a dokumentátor. Při zaměstnání absolvoval FFUP, obor pedagogika. Po vyloučení z KSČ v r. 1970 dělal nejpodřadnější práce za nejmenší plat. V muzeu dával do pořádku archiv a ve sklepě odkud si nosil uhlí do pracovny, objevil a zachránil spoustu cenných archiválií (např. Masarykovu korespondenci, rukopis Aloise Jiráska ad. Počátkem 80. let si udělal doktorát v Bratislavě. Když se to provalilo, nesměl publikovat, přednášet, ani prvádět po muzeu. V roce 1992 se stal zástupcem ředitele muzea v Přerově, od srpna 1992– 2008 ředitelem Muzea J.A.Komenského v Přerově .Člen redakčních rad komenologických publikací a v redakčním kolektivu Encyklopedia Comeniana. K nejvýznamnějším zásluhám Dr. Hýbla patří vedle dlouhodobému bádání o tragedii a masovém vyvraždění 267 karpatských Němců na Švédských šancích , ke kterému došlo z 18. na 19.6. 1945 (1960–2016), shromáždění unikátní sbírky Komenského map Moravy, dějiny školství a rekonstrukce přerovského zámku. Pozůstalí a Spolek karpatských Němců ve Stuttgartu udělil 5.11.2016 nejvyšší vyznamenání Dr. Hýblovu a to Stříbrnou jehlu. V září 2017 byl na německém velvyslanectví předán Kříž za zásluhy se stuhou Záslužný řád Spolkové republiky Německo, který je propůjčován za významné činy. Dr. Hýbl spolupracuje s projektem Paměť národa. Je autorem řady knih: |
|||||
Zdroj: |
Kolář, B.: Když je muzejník komeniologem.Hanácké noviny, 8.6.1996, s.11.; |
|||||
Poznámka: |
PhDr. František Hýbl |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Hudcov | |||||
Místo úmrtí: | Opava | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Prostějov | |||||
Obory působení: | dirigent, hudební pedagog, ředitel školy | |||||
Anotace: |
Za okupace ředitel Hudební školy v Prostějově a Olomouci, do r. 1945 dirigent Žerotína |
|||||
Zdroj: |
Československý hudební slovník I.Praha 1963, S.545.; Ficek,V.: Biografický slovník širšího Ostravska.5.Opava 1983, S.61.;. |
|
||||||
Místo narození: | Dvorce | |||||
Místo úmrtí: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | Amsterdam (Nizozemsko), Budapešť (Maďarsko), Olomouc, Praha, Záhřeb (Chorvatsko) | |||||
Obory působení: | kapelník, ředitel opery | |||||
Anotace: |
Narozen na Bruntálsku. Hudební zkušenosti získal už jako sborista olomouckého dómu. 1859–1864 byl kapelníkem ředitelem něm. divadla v Praze. 1881–1897 působil jako ředitel ve vídeňské opeře. Složil několik sborových písní. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.12.Ostrava: Ostravská univerzitav Ostravě, 1999.S.23; |
|
||||||
Místo narození: | Valašské Meziříčí | |||||
Místo úmrtí: | Hranice | |||||
Místa pobytu: | Brno, Rožnov pod Radhoštěm, Valašské Meziříčí, Zašová | |||||
Obory působení: | ředitel školy, spisovatel | |||||
Anotace: |
Byl jedním z prvních žáků valašskomeziříčského gymnázia. Po doplňovací zkoušce na učitelském ústavu v Brně se v roce 1887 stal učitelem v Zašové. Básnické prvotiny publikoval pod pseudonymen M. Hanuš v almanachu Zora. V Zašové napsal povídky Nevzešlo ráno a Zapadlé úhory. V roce 1891 se oženil s Žofií Libosvárskou z Krásna, v roce 1901 byl jmenován správcem školy v Komárovicích a v roce 1919 ředitelem školy v Rožnově. Jeho dalšími knihami jsou sbírky povídek Večerní stíny, Ráj a jiné povídky, Horští lidé, romány Selský práh a Slunečná paseka, veršovaná idyla Lukáš Roman a kniha a valašských dětech Jarní píseň. Je pohřben na Valašském Slavíně v Rožnově. |
|||||
Zdroj: |
Kunc, J.: Slovník souodobých čes.spisovatelů.I.Praha, Orbis 1945.S.299–301.. |
|||||
Poznámka: |
Krásno nad Bečvou (n.m.č, Valašské Meziříčí) |
|
||||||
Místo narození: | Loučany | |||||
Místo úmrtí: | Loučany | |||||
Místa pobytu: | Náměšť na Hané | |||||
Obory působení: | básník, písmák, řezbář samouk | |||||
Anotace: |
Pochází z rodu Kožušníčků, který přišel do Loučan z Náměště – Biskupství. Písmák, který sepisoval vše, co se kolem dělo. Psal verše a epigramy. V roce 1939 vydal Verše a epigramy. Člen české astronomické společnosti. Sestrojil vlhkoměr. |
|||||
Zdroj: |
Šik Luboš. Osobnosti Hané. CD 2000. |
|
||||||
Místo narození: | Poličná | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Helfštýn | |||||
Obory působení: | ředitel školy, učitel | |||||
Anotace: |
Ředitel Ústavu hraběte Poettinga v letech 1896–1924. Autor dějin hradu Helfštýna u Lipníka. |
|||||
Zdroj: |
Fischer,R.: Olomoucký památník. Olomouc 1938.S. 124. |
|
||||||
Místo narození: | Poličná | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Lipník nad Bečvou, Olomouc | |||||
Obory působení: | ředitel školy, učitel | |||||
Anotace: |
Učil na obecné utrakvistické škole v Lipníku, od. 1896 ředitel ústavu hraběte Poettinga v Olomouci do r. 1924, ;Autor publikací o Helfštýně a Lipníku. |
|||||
Zdroj: |
Z díla: Hrad Helfštýn. Hranice 1914. Biografie: MSN, III, Praha, 1927, S. 854. ; Fischer, R. : Olomoucký památník. Olomouc 1938, S. 124. ; Vopravil, J. : Slovník pseudonymů. . .Praha, SPN 1973, S. 749. ;. |
|
||||||
Místo narození: | Osek nad Bečvou | |||||
Místo úmrtí: | Krkonoše | |||||
Místa pobytu: | Brno, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | ředitel ČTK, žurnalista | |||||
Anotace: |
Spolupracoval s redakcí Dělnické listy ve Vídni. Od roku 1919 působil v ČTK jako ředitel pobočky v Brně. Zemřel tragicky při sněhové bouři v Krkonoších. Pohřben v Praze na Olšanských hřbitovech. Na náhrobku je uvedeno datum úmrtí 15.1.1929 ač jinde se uvádí datum 14.1. |
|||||
Zdroj: |
Okresní archiv Přerov. (Vera Fišmistrová, doplňky). |
|
||||||
Místo narození: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Štarnov, Šternberk | |||||
Obory působení: | archivář, historik, publicista odborný, ředitel archivu | |||||
Anotace: |
V roce 1978 maturoval na gymnáziu v Praze 2, v letech 1974–1978 studoval FFUK obor archivnictví. V letech 1984–1988 absolvoval Husitskou teologickou fakultu UK v Praze. V roce 1985 získal PhDr. 1983–1990 odborným archivářem v Archivu ústřední rady Církve československé husitské. Od r. 1990 působí v SOKA Olomouc a od r. 1998 ředitelem SOKA. Autorem knihy Paměti obce Štarnova. Olomouc 1996. Spoluautorem knihy Šternberk slovem a obrazem. 1996. |
|||||
Zdroj: |
Lexikon současných českých historiků. Praha 1999, č.z. 255. |
|||||
Poznámka: |
PhDr. Bohdan Kaňák Ph.D |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Přerov | |||||
Místo úmrtí: | Přerov | |||||
Obory působení: | pedagog středoškolský, ředitel gymnázia | |||||
Anotace: |
Ředitel gymnázia, literárně činný. |
|||||
Zdroj: |
Kulturní místopis SOKA Přerov, 28.4.1997; |
|
||||||
Místo narození: | Říčky v Orlických horách | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Valašské Meziříčí | |||||
Obory působení: | pedagog středoškolský, ředitel gymnázia | |||||
Anotace: |
V Olomouci na němec. reálce učil dějepis a zeměpis až do r. 1871, poté ředitelem G ve Valašském Meziříčí až do r. 1894, kdy šel na odpočinek. Vrátil se do Olomouce, přechodně správce dívčího učitel.ústavu a dále působil na ústavu hraběte Poettingea. |
|||||
Zdroj: |
Fischer, R.: Olomoucký památník.Olomouc 1938.S.128–129.;. |
|
||||||
Místo narození: | Třebíč | |||||
Místo úmrtí: | Přerov-Předmostí | |||||
Místa pobytu: | Brno, Předmostí, Přerov | |||||
Obory působení: | redaktor, ředitel tiskárny, starosta obce | |||||
Anotace: |
Před 1.světovou válkou působil v Brně. 1905 se stal v Přerově ředitelem tiskárny. 1907 začal v Předmostí vydávat odborný časopis Český rolník, později Rádce. Jako starosta Předmostí se zasloužil o jeho rozvoj(byla vybudována měšťanská škola, hasičská zbrojnice, kanalizace ad.). |