Osobnosti Moravy.eu

Chlapecká léta prožíval v Olomouci. Na přání otce se musel vyučit drogistou. Touhu po divadelních prknech uspokojoval v ochotnickém souboru Městského oblastního divadla v Olomouci, později jako externí sborista operety, 1951–1962 s pauzou vojenské služby 1953–55 byl angažován v uměleckém souboru začínajícího Krajského oblastního divadla v Šumperku. K prvnímu ocenění se dopracoval v roce 1953. V letech 1962–1993 měl angažmá ve Slezském divadle v Opavě.

BSSSM, seš. 10 (22.) Ostrava 2007.S. 50–51.

V letech 1984–1987 absolvoval Střední polygrafickou školu v Brně. Po vojně působil jako grafik a sazeč v tiskárně Rudého práva a v Moravské typografii. V letech 1990–1993 studoval JAMU v Brně a spolupracoval s divadelním studiem Marta a HaDivadlem, zprvu jako stavěč dekorací a poté hercem. První divadelní angažmá v Kladně, poté v Karlových Varech (1997–1998), pak asistentem režie a hercem v ČT Brno – spolupráce v I. sérii Četnické humoresky. V období 1999–2000 působil ve Vydavatelství Diderot s.r.o., kde ředitelem pobočky.a půl roku řídil Boby centrum. V období 2001–2004 hercem ve Slezském divadle v Opavě a od srpna 2004 do července 2005 hercem MDO. V září 2005-červenec 2007 pobýval v Dublinu (Irsko), kde pracoval jako kuchař, číšník, a taky se podílel na ekologické recyklaci odpadů. Od srpna 2007 dosud působí v Moravském divadle Olomouc. Od března 2015 je majitelem kavárny Dejavú a ředitelem ArtUM centra se sídlem Sokolská 7, Olomouc. Rovněž předseda občanského sdružení Pro radost. Spolupracuje s Českým rozhlasem Olomouc. V Olomouci působil do června 2017 a poté principálem Divadla za hradbami.

Procházka, Jan: Kavárna Dejavu přesídlila..(26­.1.2015) http://olomouc.nejlepsi-adresa.cz/…o-Sokolske-a

skopino.webnode.cz (Stránky Jiřího Škopíka Nebenführa). http://otavinka.blog.cz/…rve-v-art-um https://www.nebenfuhrjiri.cz/…culum-vitae/

Působil v redakci Českého deníku v Olomouci. Odb. rada ministerstva zahraničí, čs. tiskový atašé v Bělehradě. Vídni a Varšavě. Pseud. Vladimír Glogar-naps. román Austrijáci. ;Cikánka Maruška. ;

Dolenský, A.: Kulturní adresář ČSR.Praha 1934., S.298.; Kunc, Jaroslav: Kdy zemřeli…?Praha 1970, S.140.; Vopravil, J.: Slovník pseudonymů..Praha, SPN 1973, S.978.;.

Vyučil se v Brně řezbářem, 1947 abs.ŠUŘ v Brně, 1947–1953 studoval AVU Praha, prof.J.Lauda, O.Španiel.Žije a tvoří v Olomouci.Do r.1968 se věnoval vlastní sochař.tvorbě, autor medailí a drobné plastiky.Po r.1968 se věnoval restaurátorské činnosti na dřevěných plastikách.Re­konstrukce barokní balustrády v kapli Božího těla v Olomouci, restaurování barokní kazatelny J.Heinze v kostele Uničov, barokní sál Vojen.nemocnice na Hradisku, od r.1974 restauroval vnitřní výzdobu kostela Panny Marie Sněžné v Olomouci

Bránský, Jaroslav : Výtvarní umělci v okrese Blansko.Blansko OKS 1990.S.76–77.; Katalog výtvarných omělců Olom.oblastí, Praha, 1989., Toman,P.: Dodatky ke čs. výtvarných umělců, Praha, 1955.

První předseda Národního výboru v Přerově v říjnu 1918, štědrý podporovatel umělců.

Literární místopis SOKA Přerov.1994.;.

Šéf olomoucké opery v letech 1920–28;1941–45, později čestným členem DOS, poté dirigentem ND Praha od 8.6.1945 až 30.9.1958, kdy odešel do důchodu.Synovec skladatele a dirigenta Oskara Nedbala, manžel zpěvačky Evy Hadrebové.

Kdy, kde, co v Olomouci, 1988, říjen, S.35.; Národní divadlo a jeho předchůdci.Praha 1988.S.329–330.;.

Narozen ve Vrahovicích (n.m.č. města Prostějov).

Starý, F.: Městský hřbitov v Prostějově. Prostějov 1931, S.43.;

Studoval hudební školu v Litovli u prof. Lachmannové, městskou hudební školu v Hranicích, kde studoval na střední lesnické technické škole. V letech 1947–1949 zde řídil studentský sbor. Jako instrumentalista působil v řadě hudebních souborů. Od 1962 hrál na violoncello v Litovelském kvartetu. Roku 1968 založil smíšený pěvecký sbor Kantika a stal se jeho stálým sbormistrem. Od r.1977 předseda Kruhu přátel hudby, věnuje zvláštní pozornost vokální tvorbě, vyučoval v hudebních kurzech Městského klubu zejména na housle, ale i flétny aj. Po řadu desítiletí vůdčí osobnost hudebního života v Litovli. V důchodu pak přibyl další koníček: na výstavách představil desítky vynikajících fotografií našich ptáků. sbormistrovské kurzy UČPS. Člen Litovelského kvarteta (23 let). V letech 1968–1977 sbormistrem Chudobínského PS, 1977-dosud sbormistrem SPS Kantika MK Litovel. Ocenění: MSF Iuventus mundi cantat Olomouc 1997, 2000–stříbrné medaile Zlatý odznak UČPS s granáty

http://www.ucps.cz/…01-heslo.php?… Šik, Lubomír: Litovelské osobnosti. CD-R. 2008.

Přednosta bankovního úřadu v Olomouci 1903–1940, mimo 1927–1932 kdy v Jihlavě. Činný ve VSMO, 1923–26 člen dozorčí rady ..

• rt-: Nekrolog. ČVSMO, 56, 1946, oddíl duchovědný, S. 448..

foto.

Maturoval na reálném gymnáziu v Bratislavě. Absolvoval ČVUT v Praze. Pracoval v ekonomické a výrobné oblasti v Praze, Sučanech a Bratislavě. Fotografovat začal od r. 1932, od r. 1958 samostatným fotografem. Motivem jeho tvorby je krajinářská fotografie. Fotografoval Vysoké Tatry, Zvolen a okolí, střední, východní a západní Slovensko.

Encyklopedie českých a slovenských fotografů. ASCO Praha 1993. S. 248–249. Čomaj, Ján: Zastavený čas. 2006.

Doc. středověké latiny v Ústavu klasických studií FFMU Brno, členka vědecké rady a Akademického senátu fak. 1995–98 děkanka, 1998–2000 proděkanka FF MU. V r. 1960 absolvovala FFMU Brno, obor latina, řečtina. Poté působila jako archivářka v Třeboni. 1990 doc., 1992 prof. Autorka řadu odb. kniž. publ., cca 100 odb. statí, cca 150 poulárn. statí a odb. recenzí.

Kdo je kdo v ČR, Praha 2002, S. 446–47. http://cs.wikipedia.org/…chutov%C3%A1

Maturoval na učitel. ústavu v Olomouci r. 1924, poté stud. v Praze na Husově fak. 2 roky bohosloví a půs. jako učitel náboženství v Praze, v Prostějově, poté do r. 1945 opět v Praze. Za pobytu v Prostějově se seznámil s B. Václavkem a spolupracoval s ním v odboji. Po r. 1945 na ministerstvu informací, 1963–64 prac. PNP v Praze. Přispíval do časopisů: Lumír, Moderní revue, Kolo, Středisko, Čin, U Blok, Index, Rudé právo, Tvorba, LN, LM. Redigoval Nový život 1954–58. Autor básní. Z díla: Nesmrtelný život. Praha 1984.; Zpěvy sváteční. Výbor z poesie. Praha 1980. Doslov M. Blahynka.;

Slovník české literatury 1970–1981. Praha ČS 1985, S. 239–240.; Žibřid, 3/2005, S.2–3;

'

V letech 1936–38 působil jako korepetitor a kapelník čes.divadla v Olomouci.Pamětní deska ve foyeru DOS v Olomouci odhalena 14.8.1946.;

Československý hudební slovník.II.Praha SHV 1965.S.158–159.; Kdy-kde-co v Olomouci, 1985, leden, S.7.;.

Olomouc Po obecné škole v Nákle se začal učit malířem pokojů u mistra Macha v Litovli a od r.1910/1911 navštěvoval zdejší reálku, kde maturoval r.1917. Nastoupil vojenskou službu v Opavě, ale při cvičení se tak těžce zranil, že měl doživotně zjizvený celý obličej. V říjnu 1918 šel pracovat do Olomouce jako úředník státních drah. Jeho malířský a grafický talent objevil R. Promberger, vydával jeho akvarely reprodukované na pohlednicích a staral se o jeho existenci. Poté žák M. Švabinského a T.F.Šimona na AVU, znám grafikou se sociálními náměty. O dovolených stále zajížděl do rodiště. Přátelil se s Dohnalem (viz též).

Šik, L. " Litovel." – Litovelské osobnosti. 2000. CD-R.

Narozen v obci Hynkov (n. m. č. obce Příkazy).

29..října 1715 předložil olomoucký kamenický mistr Václav Render městské radě návrh na vybudování morového sloupu a sloupu Nejsvětější Trojice.

Fiala, Jiří: Stalo se před lety od 27. října do 3. listopadu. MF Dnes, 25. října 1997, příl. Střední Morava, S. 4.

Od r. 1959 pracuje v Moravském muzeu v Brně, vybudoval historicko archeologické odd., redaktor Vlastivěd.věstníku moravského. Prof. PhDr. Vladimír Nekuda DrSc.

Rodná země. Sborník k 100. výročí Musejní a vlastivědné společnosti v Brně a 60. výročí narození PhDr. V.Nekudy. Brno 1988. – Z díla: Stopadesát let Moravského musea v Brně. Brno, Mor. museum 1969. – Zaniklé osady na Moravě v období feudalismu. Brno, KN 1961.

Měřínský, Zdeněk: K sedmdesátinám doc.dr.Vladimíra Nekudy, Dr.Sc. Časopis Matice moravské, r.116, č.2, 1997, S.560–564

Studoval Slovanské gymnázium v Olomouci, kde maturoval v roce 1956. Poté studoval LF UP. Od r. 1972 působil na ústavu pro výzkum vyšší nervové činnosti, poté ve Fakultní nemocnici jako radiolog, kde po roce 1990 přednostou Kliniky radiologie LF UP. Prof. MUDr. Josef Nekula, CSc. pedagogicky působil též na LF UP.

Lékařská fakulta UP v Olomouci 1995–1996. Olomouc 1996. S.20.; Kam s kytkou. In: Pacemaker, 2, 1989, č. 11. S.8.;

Narodila se v Olomouci jako Veselá a s olomouckým regionem je spjat celý její život. V roce 1969 maturovala na SGO a roku 1973 absolvovala na Univerzitě Palackého v Olomouci učitelský obor. Své působení v pedagogické praxi započala na málotřídní škole, působila také na základní škole s rozšířenou jazykovou výchovou a poté se vrátila na mateřskou univerzitu. Její vědecký růst se realizoval nejen na olomoucké univerzitě, ale i na univerzitách v Praze, Brně a Prešově. Podílela se na výchově talentovaných studentů a doktorandů, působila ve vědeckých radách a vědeckých organizacích národních i mezinárodních, získala řadu grantů na výzkumné projekty, včetně evropských. Je autorkou monografií, mnoha odborných i popularizačních článků a studií, studijních textů a vědeckých prací, které publikovala nejen v češtině, ale i v angličtině, němčině, polštině a slovinštině. Dlouhodobě a velmi iniciativně se věnovala primárnímu vzdělávání učitelů. Výrazně se angažovala v oblasti mezinárodní spolupráce a mobility studentů. Své pedagogické názory prezentovala na desítkách vědeckých konferencí v České republice i v řadě zemí Evropy. Je autorkou více jak 160 prací. Titulový vývoj. 1973 – Mgr; 1980 PhDr.; 1989 CSc.;1993 Doc.; 2005 Prof.; V roce 2006 obdržela Pamětní medaili děkana Pedagogické fakulty. Do důchodu odcházela z postu vedoucí Katedry primární pedagogiky PedUP. Z díla: Didaktika I. UP 1999, spoluautorka; Didaktika II. UP 2001, dotisk; Didaktika III. UP 2003; Didaktika IV. UP 1999; Jak se děti učí hrou. Grada Praha 2004; Pedagogická komunikace v teorii a praxi. Grada 2005; Pedagogická praxe – praktická příučka pro začínající studenty prezenčního studia oboru učitelského pro 1.stup.ZŠ UP 2000; Tradice a perspektivy výchovy a vzdělávání, česko-slovenské pedagogické studie. Nakladatelství Olomouc 2005; Německo-český a česko-německý pedagogicko psychologický slovník. Olomouc 2011 /spoluautor).

Osobní sdělení – hš Nakladatelství Grada – web. parte

Prof. PhDr. Alena Nelešovská, CSc.

Vystudovala reálné gymnázium, kde maturovala roku 1942. Odborně se vzdělávala u Fr. Schäfra na brněnské konservatoři i JAMU. Koncertovala samostatně a v souhře s Moravským dechovým kvintetem a Janáčkovým kvartetem.

Českoslovesnský hudební slovník osob a institucí 2.M-Ž.Praha 1965.S.164.;

Provdaná Kalábová Božena.

Po maturitě působil jako učitel na různých školách znojemského okresu. Touha po vzdělání jej přivedli na PřF MU v Brně. Studia zakončil roku 1935 získáním doktorátu přírodních věd. Jeho vzorem byl mineralog prof. Vojtěch Rosický. V roce 1946 byl habilitován na brněnské technice. Do Olomouce přešel po svém jmenování profesorem mineralogie a petrografie v roce 1949. V roce 1959 se mu podařilo konstituovat na přírodověd. fakultě samostatnou katedru mineralogie a geologie. V čele katedry stál až do roku 1975.

Zakladatelé a pokračovatelé­.Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého, 1996.S.162–163;

Úředník ČSD v Olomouci, fejetony a črty publikoval v olomouc. listech, odbor. články v numismatických časopisech.

Kunc, Jaroslav: Kdy zemřeli…?Praha 1970, S.142.;.

V r. 1913 mat. na Reálce v Telči, pak učitel. kurs v Brně, poté učitel na Třebíčsku. 1915 vojenská služba, člen České družiny, za udatnost byl několikrát vyznamenán. Napsal Kroniku 8. roty Švecovy, která vycházela v r. 1935 jako příl. Litovelského kraje, pod názvem Osmá rota. Její rukopis je uložen v Památníku osvobození. Do vlasti se vrátil r. 1920. 1927 byl jmenován okr. škol. inspektorem v Užhorodě a od 1. 9. 1933 v Litovli, kde od r. 1937 ředitelem měšťanské školy.

Slavík, B.: Písemnictví na Litovelsku.Litovel 1937.S.46 – 47.;.'

Rod. jménem Králová. Od 14 let pracovala jako pomocná knihovnice na oddělení doplňování a zpracování KF v Ostravě až do r. 1959, pak v katalogizaci na Vysoké škole báňské v Ostravě. Dálkově vystudovala střední a vysokou školu. V r. 1965 absolvovala Fakultu osvěty a novinářství UK Praha a obor knihovnictví, kde zpracovala diplomovou práci : Problém řízeného doplňování a zpracování KF v Ostravě. Poté pracovala v Krajské knihovně Ostrava v letech 1960–1972. V letech 1973–1975 působila v SVK Olomouc. V období 1975–1990 působila na Severomoravském KNV v Ostravě. 1991–1999 působila v SVK Ostrava, nyní Moravskoslezská knihovna Ostrava a od r. 2000–2001 v Univerzitní knihovně Ostrava. Souběžně v letech 1975–1990 byla inspektorkou pro knihovny Severomoravského kraje na KNV Ostrava. Práce v knihovnách a pro knihovny, byla a je náplní života Mgr. Ilonky Nemeškalové. Od roku 2005 kdy je v důchodu pracuje dosud dobrovolně (2023) v knihovně Domova pro seniory Kamenec v Ostravě. Externě vyučovala na Střední knihovnické škole v Brně a též v Ostravě, když tam bylo vytvořeno dálkové studium. Rozsáhlá publikační činnost odborné periodickém tisku: Z knihovnické praxe, Čtenář, Knihovník aj. Autor příruček pro práci v knihovnách. V roce 1968 byla zakládající členkou Svazu knihovnických a informačních pracovníků (SKIP) a hlavní aktérkou pro obnovenou činnost SKIP v roce 1990. Je členkou výboru regionální organizace SKIP. Ocenění: Čestné uznání Ministerstva kultury ČSR o zásluhy a rozvoj soutěže BVLK (1980)
Vzorný pracovník kultury (1985)
Cena českých knihovníků (2010) Zájmy: turistika, sport a kultura

Osobní sdělení hš září 2022; Báze SCK – Slovník českých knihovníků

Mgr. Ilona Nemeškalová /v křestním listě jméno Ilonka/

Absolv. Obchodní akademii v Olomouci. Kronikář obce Hnojice (1981– ).

dokument. list/97

Externí pracovník FFUK Praha. V letech 1981–1982 studijní pobyty v USA. Autor cca 50 překladů anglické a americké beletrie, vědecké práce z oblasti literární kritiky, historie, učebnice, skripta, doslovy, předmluvy, eseje. Do povědomí české veřejnosti se zapsal nejprve jako vynikající překladatel angloamerické literatury. Nenadálovy překlady zprostředkovaly čtenářský zážitek z takových autorů a děl jako je John Steinbeck (Hrozny hněvu), Ernest Hemingway (Mít a nemít, Za našich časů), Elia Kazan (Tichá dohoda), William Styron (Zapal tento dům či Sofiina volba), Henry James (Utažení šroubu), Truman Capote (Strom noci, Jiné hlasy, jiné pokoje), Herman Melville (Písař Bartleby) a mnoha dalších. Řada jeho překladů získala významná ocenění a překladatelskému mistrovství se na nich učí další generace aspirantů na toto nesnadné, ale vzrušující umění. Jako teoretik se Nenadál orientoval především na prózu a postupy moderního románu. Dlouhá léta působil jako pedagog na katedře anglistiky na Filozofické fakultě UK. Vládne vzácnou vlastností vcítit se do duší i problémů lidí, jež ho obklopují. Mistr slova i lidské duše.

Kdo je kdo 91/92.2.díl.Praha 1991, S.650–651.;.