Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | Horka nad Moravou | |||||
Místa pobytu: | Jiříkov, Olomouc | |||||
Obory působení: | lidový řezbář | |||||
Anotace: |
Autor největšího betlému na světě s 246 postavami. Každá je vyřezaná z jednoho kusu dřeva. Roku 2005 otevřel v Jiříkově u Rýmařova Pradědovu galerii, která celoročně nabízí výstavu obřích soch a betlémů a je otevřena 365 dnů v roce. Je ženatý a má pět dětí.Každoročně na Vánoce mívá výstavu svých soch a betlému na Horním náměstí v Olomouci. |
|||||
Zdroj: |
Kolesárová, Veronika: Rozhovor s Jiřím Halouzkou. Moravský senior 2017 www,pradedovagalerie.cz |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Horní Studénky | |||||
Místa pobytu: | Grygov, Hostkovice, Krčmaň, Olomouc, Velký Týnec | |||||
Obory působení: | kněz | |||||
Anotace: |
Ordinován 24.6.1978 v Olomouci. Od 1.7.1978 farářem v římskokatolické farnosti Velký Týnec, pod který patří i obce Čechovice, Grygov, Vsisko, Hostkovice a Krčmaň. Sídlí na faře, Zámecká 33, 78372 Velký Týnec. |
|||||
Zdroj: |
Týnecké listy 1999.č.2. Dokumenty z arcibiskupství Olomouc. |
|
||||||
Místo narození: | Staré Heřmínovy | |||||
Místo úmrtí: | Šternberk | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | církevní hodnostář, kněz | |||||
Anotace: |
Narozen v rodině německého pastýře. Po studiu na teologické fakultě v Olomouci vysvěcen na kněze 22.7.1834. Poté působil jako kooperátor na Bruntálsku, v Jindřichově a Slezských Rudolticích, od března 1837 ve Svitavách. Dne 29.4.1840 byl jmenován apirituálem arcibiskupského kněžského semináře v Olomouci a 9.6.1841 zároveň zpovědníkem tamních voršilek. Dne 26.7.1843 se stal superiorem semináře. Ovládal dobře češtinu. R. 1854 odešel do Šternberka, kde se 31.5 stal farářem a krátce na to děkanem. Zastával četné funkce v církevní správě. Posléze byl jmenován čestným kanovníkem kolegiální kapituly v Kroměříži a papežským komořím. |
|||||
Zdroj: |
Cinek, F.: K národnímu probuzení moravského dorostu kněžského 1778–1870. Olomouc 1934. S. 213,215. BSSSM, seš.3 (15.).Otrava 2002. S. 59. |
|
||||||
Místo narození: | Slatinky | |||||
Místa pobytu: | Košice (SR), Lutín, Olomouc | |||||
Obory působení: | odborný publicista, politik, ředitel knihovny | |||||
Anotace: |
Narodil se v dělnické rodině ve Slatinkách na Prostějovsku. Vyučil se v Sigmě Lutín, kde pracoval 8 let. Jako mladý byl činný v ČSM, kde tajemníkem celozávodního výboru a později okresního výboru. Poté působil na OVKSČ v Olomouci jak vedoucí odboru stranických informací. Po jmenování ředitele Milana Karhánek vedoucím odboru kultury na ONV nastoupil do tehdejší Okresní knihovny v Olomouci, kde byl k 1.8. 1974 jmenován ředitelem. Jeho předností bylo, že se řídil odbornými znalostmi knihovníků s VŠ vzděláním a tak knihovna po profesní stránce byla stále hodnocena jako nejlepší. Snažil se, aby v knihovně pracovaly Brigády socialistické práce, aby se budovaly nové pobočky nebo sklady v budově, prováděla modernizace jednotlivých oddělení či skladovacích prostor. Spolupracoval s arch. Jiřím Procházkou. Snažil se, aby se pracovníci všech poboček i střediskových knihoven scházeli a zavedl Den knihovníků v okrese, kdy se oslavoval společně i MDŽ. Tuto aktivitu zavedl v roce 1980. Snažil se o prohloubení spolupráce s družebními knihovnami na Slovensku, v Polsku i Itálii. Sám navštívil několik zahraničních knihoven, aby ty nejlepší zkušenosti převedl též do Okresní knihovny v Olomouci. Knihovna pod jeho vedením vydávala výběrové bibliografie k významným výročím, metodické materiály pro knihovny, kulturní kalendář výročí, rozšířený od r. 1977 o regionální výročí. Také zavedl spolupráci s knihovnami regionu Haná a to okres Kroměříž, Prostějov, Přerov, Šumperk a Vyškov. Knihovna vydávala též bibliografie regionálních autorů a osobností. K 100. výročí založení knihovny vyšel nejen sborník, ale konala se též ohromná sešlost všech pracovníků knihoven. Jaroslav Hampl působil ve funkci do března 1990, kdy odešel do invalidního důchodu. Články publikoval v regionálním i celostátním tisku. V roce 1990 se přestěhoval do Košic. |
|||||
Zdroj: |
Slovník českých knihovníků.NK ČR SCK |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Šternberk | |||||
Místa pobytu: | Litovel, Olomouc, Uničov, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | houslistka, majitelka agentury | |||||
Anotace: |
Rozená Leherová Hudební školu absolvovala v Litovli u Aloise Holoubka,
žáka Leoše Janáčka. V tomto čase se stala vítězkou dvou okresních
houslových soutěží. V letech 1965–1971 studovala. Konzervatoř
v Kroměříži.. |
|||||
Zdroj: |
dokument. list/2001 Petřík, M.: Cena města Olomouce za období 2000, 2001 a 2002. Olomouc 2003. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Náměšť na Hané | |||||
Anotace: |
Po 115 letech byla v Náměšti na Hané konána Hanácká svatba. Taneční soubor Šumica ji uspořádal pro svůj taneční pár, který se v souboru seznámil. Průvod s vlajkonošem na koni jel ze Senice, odkud byla nevěsta, k oddavkám na náměšťský zámek. Padesát krojovaných se veselilo a zpívalo a prováděly se všechny lidové zvyky, tančily se hanácké tance, zpívaly svatební písně, říkaly svatební šplechty. V půlhodinovém zpracování pak byla tato svatba provedena na náměšťských dožínkách koncem srpna 1994. |
|||||
Zdroj: |
Kršková, H.: Hanácká svatba. Zpravodaj hanáckého poradního sboru pro soubory lidových písní a tanců. 1984, č.3. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Anotace: |
První číslo Hanáckých novin vyšlo dne 1. března 1990. Předchůdcem tohoto listu byl Olomoucký zpravodaj Občanského fóra. V letech 1992–1994 vycházely jako deník. Od 1.9. 1994 do 31.5.1998 vycházely v úterý, čtvrtek a sobotu. Dne 1. června 1998 vyšly jako deník ve spojení s dalším regionálním titulem Moravský den. |
|||||
Zdroj: |
Hanácké noviny, roč.9, 1998, číslo nulté, S.1. |
|
||||||
Místo narození: | Přerov | |||||
Anotace: |
Národopisné slavnosti Hanáckého roku, pořádané 1.7.1928 v Přerově měly tento program. Dopoledne procházeli městem „Rekruti“ s hudbou v hanáckých krojích a projížděli jednotlivé skupiny jezdců rovněž v krojích. Odpoledne se konal průvod na sokolský stadion, kde byly provedeny roční lidové – starohanácké zvyky, zpěvy, tance a hry, např. Mikuláš, Tři králové, Přástky, Hanácké právo, Král Ječmínek z Chropyně, Královičky, Dožatá, Stínání berana, Hanácká svatba, Robota atd. |
|||||
Zdroj: |
Vlastivědný sborník střední a severní Moravy. roč.7 (1928–1928), S.14. |
|
||||||
Místo narození: | Velká Bystřice | |||||
Zdroj: |
Schwarzbachová, A. : Hanácký soubor slaví v září 25. výročí založení. In. Velkobystřické noviny, č. 9, 2000, S.3–4.. |
|||||
Poznámka: |
Z data vzniku je známo jen: 9 1975 |
|
||||||
Místo narození: | Kunovice | |||||
Místa pobytu: | Brno, Dub nad Moravou, Karviná, Lednice, Litoměřice, Olomouc | |||||
Obory působení: | kněz | |||||
Anotace: |
Vyučil se zahradníkem a zkoušky dělal na Střední zahradnické škole v Brně-Bohunicích, praxi v Lednici. Poté studoval bohosloveckou fakultu v Litoměřicích. Po vysvěcení 8 let kaplanem v Karviné, administrátorem v obci Pišť a poté Vřesina u Hlučína. Od r. 1991 farářem v kostele sv. Mořice v Olomouci, od 1993 děkanem děkanátu Olomouc, od 1999 kanovníkem. Souběžně v letech 2002–2005 působil v Dubu nad Moravou, od 2005 také v kostele na Nové Ulici v Olomouci. Je členem kněžské rady a Metropolitní kapituly Olomouc. Od r. 2007 proboštem. Je zakladatelem občanského sdružení Mořické centrum mládeže, které je zaměřeno na volno časové aktivity pro děti i dospělé. Jedenkrát týdně se zde scházejí maminky s dětmi, nebo mají zkoušku hudebníci členové Hanácké dechovky. Při chrámu sv. Mořice působí též smíšený pěvecký sbor Chorus Mauritiensis. Kanovník Hanáček publikuje články v regionálním tisku a ve Svatomořickém zpravodaji. |
|||||
Zdroj: |
Galerie rodáků – DL 30.09.2009. www.moric-olomouc.cz |
|||||
Poznámka: |
Mgr. František Hanáček |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Žalkovice | |||||
Místo úmrtí: | Žalkovice | |||||
Místa pobytu: | Bohuslavice, Bzenec, Ježov, Kroměříž, Olomouc, Přerov, Vranová Lhota | |||||
Obory působení: | kněz, literát | |||||
Anotace: |
Narozen na Kroměřížsku. Do kvarty studoval na matičním gymnáziu
v Kroměříži a pak přešel do Přerova na gymnázium. Zde jej silně
ovlivnil prof. František Bílý, který vyučoval češtinu. Po maturitě
v roce 1891 studoval bohosloví v Olomouci. Pracoval v jazykových
kroužcích a literárně, stýkal se s Lutinovem. Vysvěcen v r.
1895. Kooperátorem v Bohuslavicích, od r. 1898 ve Vranové Lhotě a od r.
1900 v Ježově. V roce 1903 ustanoven katechetou měšťanských škol
v Bzenci, kde působil 32 let v oblasti vychovatelské.. K 1. 9. 1935
odešel na odpočinek do Kroměříže. Později pobýval v Žalkovicích, kde
také zemřel a je pohřben. |
|||||
Zdroj: |
Poselství. Olomouc 1938, S. 249–250. ; |
|
||||||
Místo narození: | Slavkov u Brna | |||||
Místo úmrtí: | Ostrava | |||||
Místa pobytu: | Hradec Králové, Olomouc, Ostrava | |||||
Obory působení: | dirigent, houslista | |||||
Anotace: |
Od 6 let se zabýval hudbou, hrál na housle v různých orchestrech. Od 1908 žákem Janáčkovy varhanní školy v Brně, absolvent roku 1911, studium houslí do roku 1914 koncertním mistrem v orchestru NDMS v Ostravě, v červenci 1919 odešel s ředitelem Drašarem do Hradce Králové jako dirigent. Krátce působil v Olomouci, odkud se v roce 1921 vrátil do HK jako šéf opery. Od 1922–1958 působil jako dirigent ostravské opery. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a Severní Moravy.4.Opava, Optys 1995.S.41–43.; |
|
||||||
Místo narození: | Martin (SR) | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Skalička, Zlín | |||||
Obory působení: | grafik, ilustrátor, malíř | |||||
Anotace: |
Maturoval na Slovanském gymnáziu v Olomouci v r. 1941. Poté Školu umění ve Zlíně a pak VŠUP v Praze. Malíř, ilustrátor zejm. knih s přírodní tématikou, ilustroval asi 140 titulů. |
|||||
Zdroj: |
Kupka, Václav: Malíř a grafik Mirko Hanák. In.: Středisko, sborník VSMO, 70–71, 1987–88, S.94–96; Tomeček, J.: Lovy beze zbraní.P., Albatros 1976, S.14; Primum necessarium je vzdělání a mravnost.Olomouc 1997, S.310–311; |
|
||||||
Místo narození: | Prostějov | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | numismatik, publicista | |||||
Anotace: |
Autor regionálních pověstí. Publikoval v závodních časopisech ČSD a v Stráži lidu v Olomouci. V Olomouci žil od r. 1937. Literární pozůstalost ve Vlastivědném muzeu v Olomouci. Pohřben na ústředním hřbitově v Neředíně. Užíval pseudonym: Jan Říha Povídky z Olomoucka. Olomouc 1974.187 s. Knihovnička Stráže lidu. Spolu s kamarádem Richardem Hanzlíkem (1917–2000), který emigroval do Kanady, napsal román Laffayette, který vyšel v roce 1991 v Torontu. |
|||||
Zdroj: |
Osobní sdělení hš www.divadloschod.cz |
|
||||||
Místo narození: | Rýmařov | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | malíř | |||||
Anotace: |
Barokní malíř, který působil v Olomouci od r. 1714. Převzal dílnu Ferdinanda Nabotha. Autor velkých fresek v kostele P. Marie Sněžné, v klášteře na Hradisku, obrazů na orloji a oltářních obrazů v širokém okolí. |
|||||
Zdroj: |
Nešpor, V.: Dějiny města Olomouce.Brno 1936.S.191.; Politický a kulturní kalendář 1989.Olomouc OK 1988.S.13.;. |
|||||
Poznámka: |
Narozen v Janovicích (n.součást města Rýmařov). |
|
||||||
Místo narození: | Bernartice nad Odrou | |||||
Místa pobytu: | Brno, Nový Jičín, Olomouc | |||||
Obory působení: | knihovnice | |||||
Anotace: |
Po maturitě na Střední knihovnické škole v Brně roku 1967 nastoupila dne 3.7.1967 – 7.7. 1969 do Okresní knihovny v Novém Jičíně. Následně působila od 8.7. 1969 v Okresní knihovně Olomouc, kde do konce ledna 1976, kde pracovala na oddělení Olomouc – venkov. V údobí 1.2.1976 – 31.12.1988 bly v knihovně Vlastivědného ústavu v Olomouci a od 1.1.1989 – 30.4.1991 v knihovně UPOL. Od května 1991 až do odchodu do důchodu byla knihovnicí v Arcibiskupském kněžském semináři v Olomouci. Důchod nastoupila k 10.9. 2009. |
|||||
Zdroj: |
osobní sdělení /hš |
|
||||||
Místo narození: | Příbor | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Boskovice, Olomouc, Příbor | |||||
Obory působení: | učitel | |||||
Anotace: |
Absolvent učitel.ústavu v Příboře r. 1912.působil na Boskovicku a od 16.9.1918 na české škole Nové Sady v Olomouci.Člen Žerotína. |
|||||
Zdroj: |
Průvodce po Ústředním hřbitově v Olomouci.Olomouc 1929,S.43. |
|
||||||
Místo narození: | Kroměříž | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | filozof, kněz řádový, překladatel, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Po celý život působil v Olomouci a roku 1647 se stal členem jezuitského řádu. Zabýval se matematikou a fyzikou, na pražské univerzitě však přednášel i etiku, logiku a metafyziku. V roce 1669 byl jmenován seniorem Filozofické fakulty. Napsal Disputationes peripateticae in octo libros Physicorum Aristotelis. |
|||||
Zdroj: |
Kremsier.(s.n. 1889) /místopis Moravy/.; Gabriel, Jiří: Slovník českých filozofů. Brno, Masarykova univerzita 1998. S. 157.; |
|
||||||
Místo narození: | Moravský Beroun | |||||
Místa pobytu: | Stará Voda | |||||
Obory působení: | učitel | |||||
Anotace: |
Vynikající učitel z německého prostředí pohraniční oblasti. Učitel Jana Jakuba Ryby a Jana Evangelisty Purkyně. |
|||||
Zdroj: |
Stezka Jana Evangelisty Purkyně.Moravský Beorun: Moravská Expedice, 2003.S.9; |
|||||
Poznámka: |
Stará Voda (u Libavé). |
|
||||||
Místo narození: | Praha | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Obory působení: | písničkář | |||||
Anotace: |
Složil hudbu na slova O. Přikryla Hanácky pěsničke. |
|||||
Zdroj: |
ČSHS.I.Praha 1963.S.397.;Kunc, J.: Kdy zemřeli…? Praha 1970.S.56.;. ' |
|
||||||
Místo narození: | Holešov | |||||
Místo úmrtí: | Prostějov | |||||
Místa pobytu: | Napajedla, Olomouc, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | knihovník | |||||
Anotace: |
Studoval ve Vídni práva a historii, v r.1777 se stal kustodem a později bibliothekářem univerzitní knihovny v Olomouci.Vyučoval také češtinu na šlechtické akademii.Byl dopisujícím členem tří zahraničních a učených společností a vydal několik spisů o hospodářských a politických otázkách.1783 vydal německy psanou obranu českého jazyka.R.1796 byl za své zásluhy povýšen do šlechtického stavu. |
|||||
Zdroj: |
Kdo byl kdo v našich dějinách do r. 1918.Praha, ROVINA 1992.S.93.;. |
|
||||||
Místo narození: | Hranice | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Lipník nad Bečvou, Praha | |||||
Obory působení: | rektor univerzity, veterinář, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Vědecký pracovník, strojní inženýr a od r. 1921 mimořádný profesor Vysoké školy veterinární v Brně, od 1931 řádný profesor normální a patolologické onychologie. V letech 1933–1935 byl i rektorem této školy. Vydal po mnoho let využívanou učebnici „Podkovářství“ a byl i předsedou Družstva zvěrolékařů. |
|||||
Zdroj: |
Chmel, Zdeněk: Galerie brněnských osobností. 1. Brno, ANTE 1998. S.80–81. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Velký Týnec | |||||
Obory působení: | nakladatel, překladatel, spisovatel | |||||
Anotace: |
Narozen na Nové Ulici v Olomouci. V roce 1934 maturoval na SGO. Byl velmi činorodým člověkem, který svůj život a svoje výrazné společenské stopy zanechal zejména na Olomoucku a na Hané. Byl to básník, prozaik, vydavatel, publicista, překladatel, organizátor, velký humanista a vzdělanec. V roce 1937 založil vlastní Hanácké nakladatelství v Holici. Autor básnické sbírky " Od srdce k srdci (1940). V Olomouci se zúčastňoval různých společenských akcí Univerzity Palackého, Moravského divadla, Muzea umění aj. Byl držitelem čestného doktorátu Palackého Univerzity v Olomouci. Plynule hovořil 11 světovými jazyky. Jako básník napsal mj. v roce 1946 latinskou báseň – hymnus na oslavu konce 2. světové války – pod názvem „Hymanaeus fraternitatis humanae“. Byl pamětníkem a přítelem legendárního zápasníka v řeckořímském zápase a mistra Evropy (1903, 1929) Gustava Frištenského (1879–1957), jehož sportovní sláva začala v Brně a jehož rodiče se později přestěhovali do Slavkova u Brna, kde mají i hrob. V červnu 2007 se uskutečnilo v Olomouci v hotelu Flora celosvětové setkání rozvětveného rodu Frištenských (část rodiny žije v anglicky mluvících zemích). Toho se mj. jako čestný host zúčastnil tehdy už 94letý Mojmír Hanuš, který tam hovořil o příhodách prožitých s Gustavem Frištenským, kterého charakterizoval jako vlastence, velmi skromného a čestného člověka. Otec syna a dvou dcer. V pozůstalosti přes 40 000 veršů v „šuplíku“. Dobrovolný hasič. Spolupráce s folklórním souborem Týnečáci" |
|||||
Zdroj: |
www.veslavkove.cz – článek od Ladislava Jedličky ze Slavkova u Brna. (vzi): Výročí. Kdy,kde,co. Kulturní měsíčník. červenec – srpen 2013. S.2. V sýpkách ducha. Olomouc 1992.S.154. |
|||||
Poznámka: |
Mojmír Hanuš, Dipl. Sc.Pol. (čestný doktorát) |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Praha | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | děkan fakulty, knihovník, pedagog vysokoškolský, vědec | |||||
Anotace: |
V letech 1847–1850 přednášel na olomoucké univerzitě, r. 1849 byl děkanem fakulty. Z Olomouce odešel na univerzitu do Prahy, kde však byl z politických důvodů zbaven profesury a propuštěn ze státních služeb. Až po osmi letech se mohl stát pouze bídně placeným knihovníkem v pražské Univerzitní knihovně. |