Komplexní
Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.
Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | Skalka | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Praha, Prostějov | |||||
Obory působení: | divadelní pracovník, ředitel knihovny, středoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
V r. 1928 maturoval na gymnáziu v Prostějově. Absolvoval FF UK v Praze. V letech 1932–1938 působil na české reálce. Za války byl vězněn gestapem. Po propuštění 1942–1954 pracoval v Univerzitní knihovně v Olomouci. Od roku 1945 se stává ředitelem. V letech 1954–1957 zastával funkci ředitele Divadla Oldřicha Stibora. Zasloužil s o vznik Moravské filharmonie, o rozvoj Vlastivědného ústavu, olomouc. studia Českého rozhlasu. |
|
||||||
Místo narození: | Samotišky | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc | |||||
Obory působení: | loutkoherec, režisér filmový, scenárista, výtvarník | |||||
Anotace: |
Od dětských let si přál být malířem. Po maturitě na České reálce v Olomouci začal v Praze studovat malbu u Cyrila Boudy a Oldřicha Blažíčka. Jenže nacisté vysoké školy uzavřeli a tak se vrátil na Moravu. Stal se reklamním technikem ve firmě Zora v Olomouci. Tato práce ho nebavila a proto se roku 1942 vrátil do Prahy, kde nastoupil do Ateliéru filmových triků. Po pěti letech působil ve studiu loutkových filmů Jiřího Trnky a stal se jeho pravou rukou. Jako animátor spolupracoval na Trnkových filmech a lze říci, že Trnkova filmografie je zároveň filmografií Látalovou. Byl režisérem bajky Liška a džbán (1947), kterou samostatně dokončil, zatímco Trnka začal pracovat na Špalíčku. Průběžně natáčel i vlastní filmy. K nejznámějším patří: Plivník dlaždice Housky, Jak si opatřit hodné dítě, Otýlie a 1580 kaněk, Nebuďte mamuty, a Příliš mnoho něhy. Jako animátor se podílel na filmech Jiřího Brdečky, Pavla Hobla a dalších režisérů. Koncem 60. let spolupracoval s Jaroslavem Bočkem (1932 – 2003) na loutkových filmech Sochařka z Poličky a Vdova z Efezu. Látalův talent zaujal Bočka natolik, že o něm u příležitosti 25. výročí jeho praxe u animovaného filmu natočil dokumentární portrét „ Herec, kterého není vidět“. Podobné pocty se u nás dostalo jen Jiřímu Trnkovi..V 70. letech pracoval jako autor a odborný poradce na loutkovém seriálu O Krakonošovi, který vyráběl Krátký film Praha spolu s Drážďanským trikovým filmem. Vrcholem jeho tvorby se stal celovečerní animovaný film Dobrodružství Robinsona Crusoe, námořníka z Yorku. Stanislav Látal byl spolu s Jiřím Kubíčkem autorem scénáře. Za výtvarníka filmu si vybral Adolfa Borna. Film vznikl jako zakázkový projekt německé SWF. Kromě filmů pro děti, byl též mezinárodním porotcem filmů pro děti a věnoval se i knižní ilustraci. Do důchodu odešel v roce 1989. |
|||||
Zdroj: |
Matrasová, V. : Stanislav Látal. Praha 1984.; * Jansová, D.: Jó, chlapče, byly s tím dost problémy. Rozhovor s umělcem. Z 89, č.15,S.16–17. * Kdo je kdo 1994–1995 v České republice. Praha 1994.S. 321. * Nekrolog. LN 6.8. 1994, příl. Ševčíková, H.: Květnová výročí středomoravského regionu. Týnecké listy 2019, č.5. |
|||||
Poznámka: |
Samotišky u Olomouce |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Palonín | |||||
Místo úmrtí: | Uherské Hradiště | |||||
Místa pobytu: | Brno, Liptovská Osada (SR), Lnáře, Loštice, Mnichov (Německo), Olomouc, Písek, Praha | |||||
Obory působení: | ilustrátor, malíř akademický, myslivec | |||||
Anotace: |
Po absolutoriu lesnické školy v Písku začínal jako úředník na panství ve Lnářích. Podněcován T. Mokrým, aby rozvinul svůj malířský talent, vydal se 1895 na studia na AVU do Prahy do krajinářské speciálky Julia Mařáka a po jeho smrti pokračoval v u R. Ottenfelda (do r. 1901). V letech 1902–1903 studoval grafiku v Mnichově. Člen České akademie věd a umění. Představitel české krajinářské školy, směřující vývojově od realismu k impresionismu. Oblíbenými tématy jeho tvorby byly motivy z lesního interiéru a ze života lesní zvěře (Liščí rodina, 1915, 1921; Koncert v lese, 1927; Cesta lesem, 1928). Cyklus jeho kreseb zvěře inspiroval Rudolfa Těsnohlídka k napsání pohádkové knížky Příběhy lišky Bystroušky a ten zase Leoše Janáčka k napsání světově proslulé opery stejného jména. |
|||||
Zdroj: |
Kalvoda, Alois: Přátelé výtvarníci. Praha 1929.; Kopa, Jaroslav: Čeští malíři impresionisté. Praha 1934.; Šantavý, františek: Stanislav Lolek, Joža Uprka – grafické dílo. 1982.; Lolek, Stanislav: Lovecký deník. Zábřeh 1947. Dvořák, František: Stanislav Lolek – umělec tajně slavný. (2006 úvod výstavy) Lolková, Krista: Zamyšlení nad mým prastrýcem Stanislavem Lolkem. – oba články na webu www.kavarna-lostice.cz |
|||||
Poznámka: |
Oprava data narození dle článku Mgr. Kristy Lolkové. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Moskva (Rusko) | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Prostějov | |||||
Obory působení: | literární kritik, překladatel | |||||
Anotace: |
Signatář Charty 77;nyní redaktor Literárních novin. Divadelní a literární kritik a teoretik, překladatel z ruštiny, srbochorvatštiny, bulharštiny, slovenštiny a francouštiny. |
|||||
Zdroj: |
Moravské osobnosti umění kultury/REGO-SVKOL; Kdo je kdo 1991/92.Praha 1991, S.565.;. |
|
||||||
Místo narození: | Jakubovice | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Kroměříž, Olomouc, Prostějov, Svébohov, Úsov, Zábřeh | |||||
Obory působení: | pedagog | |||||
Anotace: |
Abs.učit.ústav v Kroměříži 1907, působil na školách na Šumpersku, v Svébohově do r.1915.1918 Prostějov-velitel národní obrany, 1919 Svébohov, od 1.4.v Úsově do r.1938.Olomouc- ředitel školy. |
|||||
Zdroj: |
Morav, K.: Stanislav Makas-osmdesátník.ZVÚO, č.137, S.21.; Spurný, F.: Za Stanislavem Makasem.=Severní Morava, sv.25.Šumperk 1973, S.67–69/bibliografie Makasových vlastivědných prací/.; Slovník učitelských osobností okresu Šumperk.Šumperk 1990, S.113–115./fotografie/. |
|
||||||
Místo narození: | Prostějov | |||||
Místo úmrtí: | Prostějov | |||||
Obory působení: | starosta města | |||||
Anotace: |
Význačný dělnický pracovník, 5. český starosta města. Pohřben v čestném hrobě. |
|||||
Zdroj: |
Starý, F. : Městský hřbitov v Prostějově. Prostějov, 1931, S. 42. |
|
||||||
Místo narození: | Vsetín | |||||
Místo úmrtí: | Znojmo | |||||
Místa pobytu: | Lipník nad Bečvou | |||||
Obory působení: | varhaník | |||||
Zdroj: |
Moravské osobnosti umění a kultury/REGO-SVKOL;. |
|
||||||
Místo narození: | Ivanovice na Hané | |||||
Místa pobytu: | Brno, Kroměříž, Vyškov | |||||
Obory působení: | básnířka, knihovnice, prozaička, výtvarnice | |||||
Anotace: |
Oficiální bio: Absolvovala Jedenáctiletku ve Vyškově na Moravě a
nástavbu Osvětové školy v Brně, kde později (v r. 1969) získala
dálkově i kvalifikaci knihovnickou. Od roku 1961 žije a pracuje
v Kroměříži jako kulturní pracovnice a knihovnice. V letech 1970 až
1991, kdy z politických důvodů nesměla pracovat v oblasti kultury, byla
zaměstnána jako aranžérka obchodního domu Prior. Ke knihovnické práci se
vrátila až v květnu 1991 a v Knihovně Kroměřížska (dříve okresní
knihovna) pracovala do konce června 2007. Nyní se účastní různých
činností knihovny jako dobrovolník. Po maturitě na Střední knihovnické škole v Brně začala od roku 1961 pracovat v kroměřížské knihovně. Po roce 1970 musela z politických důvodů opustit milované povolání. Působila pak dvacet let jako aranžérka v Obchodním domě Prior. Ke knihovnické práci se mohla vrátit až v květnu 1991 a v Knihovně Kroměřížska pracovala do konce června 2007. Ve volném čase se věnovala charitě, je členkou Klubu přátel hudby a poezie ve Zlíně a účastní se řady literárních soutěží. V letech 1986–1990 získala čtyři ocenění v soutěži vyhlášené Obvodním kulturním domem v Praze 8, účastnila se také básnické soutěže O Tachovskou renetu (1996–2004), kde měla sedm ocenění a v letech 2000–2007 se presentovala na festivalu Seifertovy Kralupy, kde také získala několikrát ceny. Verše publikuje v časopisech, sbornících a v regionálním tisku. Na svém kontě má několik básnických sbírek:Literárních soutěží SK a Mělnický Pegas se účastní každoročně a její práce jsou téměř vždy oceňovány. Píseň ženy (1991); Ach to byla dovolená (2000); Okna (2001) ; Malá poetická terapie (2002); Nikdy neříkej nikdy (2003); Čas očekávání (2004, 2008); Štěstí přichází zevnitř (2004); Sonety do dlaní a pod polštář (2008); Almanach Kavárny Poetika Praha (2009); antologie Haná v poezii (2008). V květnu 2009 obdržela pamětní medaili města Kroměříže. Od mládí miluje poezii. Její básně mají Seifertovský pel , nádherně se čtou, ale především recitují. Její verše vycházejí též v celostátních časopisech, najdeme je i v kalendářích Církve československé husitské Blahoslav. Některé její verše inspirovaly Miloslava Gajdoše, profesora Konzervatoře P. J. Vejvanovského, který je zhudebnil a interpretuje je na našich i zahraničních pódiích. Ve volném čase pracuje v neziskových organizacích.Je dlouholetou členkou Rady amatérské umělecké činnosti, výboru Švabinského kruhu přátel výtvarného umění, Klubu přátel poezie v Kroměříži a od roku 2001 také členkou Klubu přátel hudby a poezie ve Zlíně. Před rokem – v srpnu 2011 , kdy se konal 3. ročník MOBELOVY CENY dostala Mobelovu pochvalu za báseň Domovy 1 ze sbírky Pozdní svítání (2010). Bibliografie článků:
|
|||||
Zdroj: |
Olišar, Josef: Město ocenilo básnířku. In: Kroměřížský zpravodaj, červen 2009. S.17. Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě. Ju-Na. Valašské Meziříčí, Valašské Athény 2010. S.86. https://www.mesto-kromeriz.cz/ |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Radslavice | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Hořovice, Hradec Králové, Olomouc, Ostrava, Přerov | |||||
Obory působení: | herec | |||||
Anotace: |
Vyučil se řezníkem, pak vystudoval Obchodní akademii v Přerově, kde maturoval v r. 1944. Chtěl pokračovat ve studiu na medicíně, kam ale nebyl přijat z kádrových důvodů. Pracoval jako dělník a nakonec začal studovat DAMU v Praze, kterou absolvoval v roce 1956. Svou hereckou kariéru zahájil v oblastním divadle v Hořovicích (1956–1958), poté hrál v Divadle v Hradci Králové (1958–1961), svůj další život pak spojil s moravskými scénami ve Státním divadle v Ostravě (1961–1966) a v Olomouci (1966–1979). Od roku 1979 byl několik let jako herec ve svobodném povolání, v roce 1986 se pak ale vrátil do stálého angažmá v Olomouci, odkud pak v roce 1990 odešel do důchodu. Na divadle ztvárnil Matyáš řadu hlavních postav převážně v klasickém repertoáru, vynikl především v shakespearovských hrách (Romeo a Julie, Richard III.), dále pak ve hrách ruských klasiků jako byli Čechov, Bulgakov a další. Ve filmu začal hrát v roce 1956 a na svém kontě má cca 50 filmů a TV seriály: Ctěná paní Lucie, 30 případů majora Zemana, přátelé zeleného údolí, Velké sedlo, Černí andělé, Ulice. Jeho žena Věra, s kterou žil 50 let a zemřela r. 2008 zdědila po své matce kaštěl v Jasenove v Žilinském kraji, venkovské šlechtické sídlo, které Svatopluk deset let rekonstruoval. Na stáří žil v Domově pro seniory Hortenzie. Měl dceru Alenu (61 let). Zemřel ve spánku. |
|||||
Zdroj: |
Kdo je kdo 91/92.I.Praha 1991.S.593.;Literární místopis SOKA Přerov/duben 1993.. Seznam.cz |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Brno, Ludvíkov, Praha, Svatý Kopeček | |||||
Obory působení: | malíř | |||||
Anotace: |
Vyučil se obchodním příručím u příbuzných v Olomouci. Po smrti
svého otce se v roce 1931 stává svobodným umělcem. Stanislav Menšík byl
samouk, ale pracoval na sobě a zdokonaloval své umění. Snažil se dostat do
ateliéru Alfonse Muchy i Františka Bílka, což se mu nepovedlo. Nicméně
absolvoval alespoň ve třicátých letech formou soukromých konzultací
školení u Alfonse Muchy, kterého pak vždy uváděl jako svého učitele.
Velkým inspiračním zdrojem se pro něj pak stal francouzský malíř Georges
Rouault, díky němuž upevnil svůj vitrážový styl s výraznými tmavými
konturami oddělujícími barevné plochy. V počátcích tvorby maloval
většinou krajinky, především z okolí Svatého Kopečka. Od roku 1937 se
u něj už objevují biblické náměty a duchovní tematika. Za vrchol jeho
tvorby považujeme válečné roky, zejména 1942 až 1944. Členské výstavy
v Brně, Olomouci, Prostějově aj. Maloval bezmála 40 let. Výsledkem je
kolem 500 maleb, 1 500 kreseb, 30 grafik, 10 ex libris, 20 ilustrovaných
knih a bibliofilií. Své dílo prezentoval na zhruba 70 výstavách. Jeho
obrazy jsou kromě soukromých sbírek v ČR a zahraničí zastoupeny zejména
v majetku Muzea umění Olomouc, Moravské galerie v Brně a Krajské galerie
výtvarného umění ve Zlíně. Téměř celý život strávil na Svatém
Kopečku. Od roku 1945 také pravidelně pobýval na své chalupě
v Ludvíkově u Vrbna v Jeseníkách.Těžiště jeho tvorby spočívá
v křesťanských námětech, věnoval se však také krajinomalbě, zátiší
i malířskému záznamu prostých příběhů a útržků života. |
|||||
Zdroj: |
Smejkal, B. : Výtvarný odkaz Stanislava Menšíka. =ZVSMO 1980, č. 13–14, S. 8–11;
/mv/: Malíř Jeseníků. Lidová demokracie, 1990, 16. 6. , S. 4;
|
|||||
Poznámka: |
Narozen na Svatém Kopečku,( nyní Olomouc) |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Breznica (Slovinsko) | |||||
Místo úmrtí: | Skrbeň | |||||
Místa pobytu: | Křelov-Břuchotín, Praha, Velká Bystřice | |||||
Obory působení: | skladatel, učitel, varhaník | |||||
Anotace: |
Jeho předci pocházeli ze Skrbeně a Křelova. Jeho otec u vojska. Měšťanku vychodil u Sv. Štěpána v Praze a též reálné gymnázium. Poté absolvoval učitelský kurz. Od r. 1880 byl učitelem v Cerhovicích, 1881–1883 v Nenakonicích, v r. 1883 podučitelem v Křelově, 1885–1893 v Cerhovicích. V roce 1890 se oženil ve Velké Bystřici. Od 7.9.1893 působil ve Skrbeni. Přijel z Čechovic, kde byl správcem jednotřídky a od 9.10.1893 správcem skrbeňské školy, kde působil 28 let. Nadaný hudebník a varhaník. Při studiích v Praze hrával při odpoledních bohoslužbách v kostelích. Hudbě se učil u F. Skuherského a Josefa Nešvery. 30 let byl ředitelem kůru ve Skrbeni. Hrával též na piano a housle a byl výborným šachistou. Začátkem 1. světové války v r. 1914 se ve Skrbeni usadilo vojsko 8. dělostřeleckého pluku a ze školy se stala " Militar Schule". Po určitý čas musel nadučitel S.Mikulka vyučovat sám. V roce 1921 odešel na odpočinek. |
|||||
Zdroj: |
Sto let nové školy ve Skrbeni. Skrbeň 1993. Vítková, Hana: Historické proměny školství ve Skrnemi. UPOL Pedagogická fakulta Olomouc 2010. Diplomová práce. Farní kronika – datum narození. starosta Tomáš Spurný. obec@skrben.cz 585967574 mobil 725132495 |
|
||||||
Místo narození: | Rusko | |||||
Místo úmrtí: | Rusko | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | loutkoherec | |||||
Anotace: |
Navštívil Olomouc a Kašpárkovu říši dne 29. 12. 1948. Autor knih " Herec s loutkou" a „Moje profese“. V letech 1976–1984 prezident UNIMA. |
|||||
Zdroj: |
Kronika návštěv Kašpárkovy říše Olomouc. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Přerov | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc, Přerov | |||||
Obory působení: | básník, fotograf, novinář, saxofonista, skladatel, textař | |||||
Anotace: |
Maturoval na Obchodní akademii v rodišti roku 1944. Později studoval Pedagogickou fakultu UP v Olomouci. Hudební vzdělání získal u Vl. Machálka v Přerově. Literární začátky si odbyl v brněnských Moravských novinách, v letech 1945–1948 byl šéfredaktorem časopisu Slovanský svět, 1968–1969 vedl trampský časopis Pacific expres. V roce 1946 vydal sbírku básní " Slzy na vavřínech". 1949–1956 vedl vlastní taneční orchestr, v němž našel uplatnění i jako autor hudby a textů. Jeho první profesionální nahrávkou byl slowfox O.Blahy " Knížka pohádek", natočený r. 1955 orchestrem M.Foreta v Brně. Od té doby se autorsky podílel na více než 200 písní, z nichž největšího ohlasu dosáhly Hezkej Bill, Perly na hedvábí (1959), Pod irským nebem (1965), Si,si signorina (1965), Valčík na rozloučenou (1965), Znovu žít (1964). Později se věnoval tvorbě písní pro děti ( Kluci já mám starosti, Slunce v trávě) a textům k lidovkám. V soutěži Hledáme písničku pro všední den byly oceněny jeho tituly " Tik, tak; Ve dvou. V roce 1968 oceněn zlatou medailí SČSKU J. Fučíka za propagaci a popularizaci písní mezi mládeží. Na svém kontě má řadu gramofonových desek lidových písní, které otextoval, např. Bojané – Nezapomenutelné písně a melodie (1977–1997). Bojané – Jubilejní 40 (1999) polka Marcela Hezkej Billy 168 ( 1965)(nostalgický čundr zpěvník) Majzl polka Dambořanka v kraji vinohradů – píseň Až mi můj prstýnek dáš (a další). Jako textař lidových písní užíval jméno Slávek Ostrezí. |
|||||
Zdroj: |
Moravské osobnosti umění a kultury. REGO/SVKOL; Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby 3. Praha 1990. S. 399. Mareš, M.: Kultura, 1983, č.11.; Dechovka 2005,č.4. |
|||||
Poznámka: |
Slávek Ostrezí |
|
||||||
Místo narození: | Náměšť na Hané | |||||
Místo úmrtí: | Těšetice | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Přerov, Příbor, Těšetice | |||||
Obory působení: | houslista, sbormistr, skladatel, učitel, varhaník | |||||
Anotace: |
Narodil se v obci Biskupství, která je dnes součástí Náměště na Hané. Pocházel z rolnické rodiny, ale jeho otec byl venkovský písmák a muzikant. Hudební základy získal doma a zdokonalil se soukromým studiem u Josefa Nešvery. Stal se dobrým houslistou a varhaníkem a své první skladby napsal již v 15 letech. Studoval na gymnáziu v Olomouci a v Přerově (1879– 1883) a na učitelském ústavu v Příboře do r. 1887. Nejprve byl podučitelem na Svatém Kopečku u Olomouce. V roce 1904 byl jmenován učitelem (později i řídícím učitelem) v Těšeticích, kde ředitelem kůru. Setrval až do odchodu do důchodu. Ani v důchodu se hudby nevzdal. V Olomouci vedl pěvecký kroužek učitelů z řad důchodců. V Těšeticích založil a řídil pěvecký sbor i orchestr. S ochotníky prováděl hry se zpěvy a uvedl i Blodkovu operu V studni. Jako skladatel se věnoval převážně chrámové hudbě. Jeho světské skladby vycházely z melodiky hanáckých lidových písní a jeho písně a sbory byly komponovány většinou na hanácké texty. Pro sbory napsal: Smržecky pěsničke, Haná zpívá aj. |
|||||
Zdroj: |
Československý hudební slovník.II.Praha, SHV 1965, S.239–240.;. |
|
||||||
Místo narození: | Ivančice | |||||
Místo úmrtí: | Plzeň | |||||
Místa pobytu: | Praha, Přerov, Valašské Meziříčí, Varnsdorf | |||||
Obory působení: | režisér | |||||
Anotace: |
Gymnázium studoval ve Valašském Meziříčí. V roce 1948 absolvoval. AMU v Praze.Působil ve Varnsdorfu a nejdéle v Plzni. |
|||||
Zdroj: |
Přehled činnosti čs.divadel 1958.Praha 1959.;. Fabián, J.: Kdo je kdo byl kdo na východní Moravě. Valašské Meziříčí. web. |
|
||||||
Místo narození: | Protivín | |||||
Místo úmrtí: | Ostrava | |||||
Místa pobytu: | České Budějovice, Ostrava, Praha, Přerov | |||||
Obory působení: | dirigent, hudební pedagog, skladatel | |||||
Anotace: |
Studoval na hudební škole v Českých Budějovicích, absolvoval na pražské konzervatoři housle. Mimo jiné působil jako učitel hudební školy v Přerově v letech 1928–1929. Spolupracoval s Osvobozeným divadlem, kde byl dirigentem a zástupcem J. Ježka. Vedl zpěvohru v Českých Budějovicích. |
|||||
Zdroj: |
Československý hudební slovník 2.M-Ž.Praha 1963.S.255.; |
|
||||||
Místo narození: | Náměšť na Hané | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Přerov, Uherské Hradiště, Zábřeh | |||||
Obory působení: | pedagog | |||||
Anotace: |
Narozen v Biskupství (n.Náměšť na Hané). Absolval. Slovanské gymnázium v Olomouci v r.1897. Po vysokoškolském studiu se věnoval pedag. povolání. Učil na gymnáziích v Zábřehu, Uh. Hradišti a od r. 1913 v Olomouci. Učil latinu, řečtinu a češtinu a 1913–31 na Slovanském gymnáziu v Ol. Souběžně učil latinu na české reálce, 1919–20. V r. 1931 odchází do Přerova a stává se ředitelem státního čsl. reálného gymnázia do r. 1938. Redigoval výroční zprávy této školy. |
|||||
Zdroj: |
Týnecké listy, 4/2007, S. 9; Kunc, J.: Kdy zemřeli…?, Praha 1974, S. 183; Sto let českého gymnázia v Přerově, Přerov 1970; Primum necessarium je vzdělání a mravnost, Olomouc 1997; |
|
||||||
Místo narození: | Soběchleby | |||||
Místa pobytu: | Pavlovice u Přerova, Šišma | |||||
Obory působení: | učitel, vlastivědný publicista | |||||
Anotace: |
Učitel a ředitel školy v Šišmě a v Pavlovicích u Přerova, od r. 1959 nositel titulu „Vzorný učitel“, autor pedagog. materiálů a Sborníku obce Šišmy. Žije v Šišmě. |
|||||
Zdroj: |
Literární místopis Přerovska.-SOKA Přerov;. |
|
||||||
Místo narození: | Prostějov | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | odborná publicistka, pedagog vysokoškolský | |||||
Anotace: |
Doc. PhDr. Stanislava Přádná přednáší od roku 1994 na katedře filmových studií FF UK v Praze, kde také vystudovala filmovou a divadelní vědu. Působila nejprve jako redaktorka v Čs. filmovém ústavu, od roku 1991 vyučovala jako odborná asistentka na katedře divadelních, filmových a mediálních studií FF UP v Olomouci. Jejím oborem je historie poválečné české kinematografie se zaměřením na šedesátá léta a novou vlnu. Rovněž vede semináře filmové kritiky a interpretace filmového díla. Specializuje se na problematiku herectví ve filmu, jíž věnovala celou řadu analytických studií vydaných v odborném tisku (Film a doba, Iluminace, Kinoikon) nebo ve filmologických sbornících. Podílela se jako editorka a spoluautorka na knize Démanty všednosti (2002) a vydala knižně své studie o filmovém herectví s názvem Čtyřikrát dva (2007). Publikovala také v Literárních novinách, Respektu nebo v kulturním týdeníku A2. Odb.as.katedry věd o umění FFUP Olomouc od r. 1990.Abs.FFUK Praha, teorie dějiny filmu a divadla 1975.1981–90 redaktorka, Čes.film.ústav Praha.Publikovala v čas.Film a doba, Scéna, Záběr, Kino/recenze, studie/; |
|||||
Zdroj: |
Kdo je kdo.II, 1991–92.Praha 1991, S.784.;. http://www.databazeknih.cz/…-pradna-8310 |
|
||||||
Místo narození: | Praha | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Brno, České Budějovice, Kladno, Olomouc, Opava, Plzeň, Praha | |||||
Obory působení: | herec, režisér, zpěvák | |||||
Anotace: |
Stanislav Regal se narodil v Praze na Žižkově a než v roce 1954 přišel do olomouckého divadla, poznali ho diváci v pražské Redutě, českobudějovickém divadle, na Kladně, v Plzni, Opavě, Brně a opětovně v Plzni. Jeho přerod z písmomalíře na jevištního umělce první kategorie lze přisoudit jeho mimořádnému talentu, ale i vysoké inteligenci a nesmírnému zaujetí pro divadelní umění. V roce 1954 netušil, že v olomoucké operetě zakotví na celých 28 let a právě v Olomouci stráví na sklonku života i léta zaslouženého odpočinku. Během života nastudoval 174 inscenací, z toho 126 v Olomouci. V mnoha inscenacích vytvořil významné role, skoro legendární bylo jeho zpodobení Lélia v Goldonově stejnojmenné veselohře, s níž v Olomouci odstartoval své angažmá. |
|||||
Zdroj: |
Matzner, A.: Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby, 3.díl, Praha 1990; Kdy Kde Co, 11/2006, S.1; Postavy brněnského jeviště.II. Brno 1989 S. 315–319.;; Zbavitel, Miloš: Divadlo mezi troskami. Praha 2005.; Štefanidex, Jiří: Kalendář dějin divadla v Olomouci. Olomouc 2008.; Kolář, B.: Stanislav Regal nebude nikdy zapomenut. 21.7.2004. Olomouc.cz |
|
||||||
Místo narození: | Hradečná | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Litovel, Mladeč | |||||
Obory působení: | obchodník | |||||
Anotace: |
mecenáš Sokola, muzejnictví. Zasloužil se o zpřístupnění mladečských jeskyní. |
|||||
Zdroj: |
Z dodatků red.Šika, Litovelské noviny, Litovel, duben 1993.;. |
|
||||||
Místo narození: | Přerov | |||||
Místo úmrtí: | Vyškov | |||||
Místa pobytu: | Vyškov | |||||
Obory působení: | malíř | |||||
Anotace: |
Portrétista. |
|||||
Zdroj: |
Jordán, František: Celoživotní umělecké a kulturní dílo uzavřeno. =Vyškovský zpravodaj, prosinec 1986, S. 7–8, obr. ; Kmoníčková, Eva: V roce 1986 zemřeli. Brno SVK 1987, S. 48–49. ;. |
|
||||||
Místo narození: | Polička | |||||
Místa pobytu: | Brno, Leningrad (Rusko), Olomouc | |||||
Obory působení: | matematik, pedagog vysokoškolský | |||||
Anotace: |
V roce 1964 absolvoval Přírodovědeckou fakultu UM Brno poté působil jako odborný asistent PřF UP Olomouc, 1979 stud. pobyt v Leningradě, 1990 docent katedry matematické analýzy a numeric. matematiky. První zasloužilý člen JČSMF.; |
|||||
Zdroj: |
Kdo je kdo II.1991/92.Praha 1991, S.900.;. |
|
||||||
Místo narození: | Přerov | |||||
Místo úmrtí: | Přerov | |||||
Místa pobytu: | Přerov | |||||
Obory působení: | písmák | |||||
Anotace: |
Narozen v Popovicích u Přerova (n.m.č. města Přerov. Básně psal pod pseudymem Alois Stanislav Chudobka. Přispíval do různých časopisů-Obzor, Haná, Palacký aj. |
|||||
Zdroj: |
Literární místopis Přerovska-OA Přerov 1982.Oprava roku narození z 1887 na 1877 – SOKA Přerov, duben 1994.;. |