Osobnosti Moravy.eu

Stud. G v Kroměříži a Brně, poté učil na Slovensku, po r. 1939 ve Fryštáku, od r. 1946 stud. u Markalouse estetiku a dějiny VV, 1951 abs. FFUP v Olomouci doktorátem. Pak 11 měsíců samostat. překladatel z ruštiny, angličtiny, francouštiny, latiny, řečtiny, němčiny, poté lektorem ruštiny, tlumočníkem a jazykovým poradcem při LFUP. V r. 1958 pro nábož. názory přeřazen na hrubou práci do Morav. železáren, po intervenci doc. E. Spáleného rehabilitován.

Parte na UP/dne 26.5.1992.Chadraba, R.: In memoriam PhDr.V.Gaji.=Žurnál UP, 1992, červen, č.39, S.4.;.

Vlastním jménem František Feigel. Po maturitě na gymnáziu (1919) v Prostějově, absolvoval kurz při obchodní akademii v Olomouci a stal se korespondentem Všeobecné bankovní jednoty v Brně. Od 1921 studoval práva na Masarykově univerzitě v Brně, od 1923 souběžně i na Univerzitě Karlově, studia však nedokončil. Roku 1924 byl v Brně dopisovatelem pražského listu Soudní síň, 1924–33 vedl rubriku Ze soudní síně v Lidových novinách. 1933 přešel do pražského vydavatelství Melantrich. 1939 odešel za hranice, působil jako vojenský zpravodaj ve Francii a Anglii. 1945 se stal redaktorem Československého rozhlasu (proslul reportážemi z norimberského procesu). 1948–49 působil jako tiskový atašé v Londýně a v Paříži, 1949–53 se věnoval opět rozhlasové práci. 1955 začal přednášet žurnalistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, 1962 byl jmenován docentem, 1968 profesorem v oboru teorie novinářství na Fakultě sociálních věd a publicistiky Univerzity Karlovy; 1969 byl penzionován. Novinářská profese ovlivnila i autorovu beletristickou tvorbu, která tak stojí na počátku české literatury faktu (Přemožitel neviditelných dravců, 1959, Syn čarodějnice, 1971, Pane doktore…, 1975). V rozsáhlé překladatelské činnosti se zaměřoval na anglickou, americkou a německou literaturu, především na prózu. Část překladatelského díla spadá do období před rokem 1945.

• il: Nezapomenutelný novinář a reportér.ZVSMO 1981, č.15–16, S.18..

Město Albrechtice u Bruntálu (dříve u Krnova)

bratr Františka Gellnera, básníka. Stud. G v rodišti, medicinu v Praze a Vídni, kde promoval r. 1897. Působil jako vojenský lékař, se zájmem o dějiny lékařství. Do Olomouce přišel koncem r. 1918, 30. 4. 1927 se jako plukovník stal náčelníkem Vojenské nemocnice v Olomouci, konc. roku 1929 přednostou zdravotní služby 7. pěší divize a k 1. 2. 1930 odešel do výslužby a přesídlil do Brna, kde byl zapsán na tamní FF a r. 1931 podal disertaci Výslech znalců o nemoci krále Ladislava. 27. 10. 1931 promován na dr. filosofie. Některé jeho práce publikovány v ČMM 1936. V září 1942 byl zatčen a zemřel v lednu 1943 -bližší datum nezjištěno. Habilitován byl až in memoriam. Propagátor hygieny a zakladatel čs. -sovětských lékařských styků.

Slavětínský, M: Medailon G.Gellner.Rkp.pro vydání./reg./;.

Z data úmrtí je známo jen: 1 1943

Působil v pěveckém sdružení Pohoran v Holešově.

Politický a kulturní kalendář 1989.Olomouc OK 1988.S.15.;.

Absolvoval gymnázium v Přerově. Poté studoval teologii v Olomouci. Krátce působil v duchovní správě na Horní Bečvě. Od r. 1895 byl kaplanem ve Frýdku-Místku. Zde se také věnoval pedagogické práci na gymnáziu, kde působil 33 let. Později učil češtinu, latinu a němčinu. K 1.9.1928 odešel na odpočinek. Skládal vánoční libreta, psal drobné články o kulturní historii do jubilejních památníků a místních novin.

BSSSM, č.1 (13). Ostrava 2000. S. 35–36.

Maturoval na Slovanském gymnáziu v Olomouci v r. 1941. Poté Školu umění ve Zlíně a pak VŠUP v Praze. Malíř, ilustrátor zejm. knih s přírodní tématikou, ilustroval asi 140 titulů.

Kupka, Václav: Malíř a grafik Mirko Hanák. In.: Středisko, sborník VSMO, 70–71, 1987–88, S.94–96; Tomeček, J.: Lovy beze zbraní.P., Albatros 1976, S.14; Primum necessarium je vzdělání a mravnost.Olomouc 1997, S.310–311;

Vynikající učitel z německého prostředí pohraniční oblasti. Učitel Jana Jakuba Ryby a Jana Evangelisty Purkyně.

Stezka Jana Evangelisty Purkyně.Moravský Beorun: Moravská Expedice, 2003.S.9;

Stará Voda (u Libavé).

V roce 1924 abs. ČVUT Praha architekturu, spoluzakladatel Osvobozeného divadla v Praze r. 1924. Realizoval úpravu hrobu Jiří Wolkra v Prostějově r. 1925. 1927–1929 působil v Olomouci jako šéf výpravy v divadle, od r. 1924 spolupracoval s ND Praha až do r. 1938. kdy odejel do USA. Zemřel na léčení v Bavorsku.

Toman, P.: Nový slovník ČSVU.I.Praha 1947.S.330.;Před­chůdci Národního divadla.Praha 1988.S.142–143.;.

Narozena ve Stichovicích (n. m.č. obce Mostkovice) na Prostějovsku. Atletka, překážkářka a vícebojařka. Závodila za OP a Slavii Prostějov 1964 – 1969, poté UP Olomouc 1970 – 1972, od r. 1973 ve Zbrojovce Brno. Mistryně ČSSR 1972, mistryně sportu 1973.

Jirka, Jan: Malá encyklopedie atletiky.Praha, Olympia .S.184.;.

Na podzim 1945 jmenován okres. knihovnickým inspektorem na Zábřežsku. V r. 1950 odešel na vl. žádost do školství. Učil v Zábřeze. Dopisovatel do týdenníku Moravský sever 1945–48, od r. 1950 spoluzakla­datel novin Nový směr, od r. 1961 měsíčníku Průvodce kulturou Zábřeha, v němž publikoval v 60. a 70. letech více jak 100 článků. Člen redakční rady vlastivěd. sb. Severní Morava od r. 1957, 1959 redigoval sborník Zábřeh v minulosti a současnosti. Od r. 1947 člen pěvec. spolku PSSU a kronikářem, dlouholetý kronikář města Zábřeha.

Slovník učitelských osobností okresu Šumperk.-Sumperk 1990.S.63–64.;Spurný, F.: Za Josefem Hubálkem.Severní Morava.Šumperk 1984, sv.47. S.70.;.

Od roku 1993 žil v Lázních Bohdaneč. Gymnázium studoval v Pardubicích, kde maturoval v r. 2011. Poté studoval v Praze Institut ekonomických studií na Fakultě sociálních věd KU. Promoval na Bc r. 2014. Ve studiu pokračoval ve Švýcarsku na Universitě v St. Gallen obor Bankovnictví a finance 3 semestry a v r. 2015 byl na výměnném pobytu v Číně. Působí v Investičním fondu se sídlem v Praze od r. 2017. IF byl poslán 2017–2019 do podniku PAPCEL Litovel, kde byl finančním ředitelem a na stejné pozici působí od r. 2019 ve Valašském Meziříří ve firmě BLOCK. Firma se zabývá výstavbou nemocničních a farmaceutických zařízení. Bydlí v Olomouci, odkud do jednotlivých působišť dojíždí. V trvalém bydlišti pracuje jako člen revizní komise Junáka ve středisku Lázně Bohdaneč. Ve volných chvílích se věnuje improvizačnímu divadlu OLIVA, rolovým hrám a hře na kytaru. V době koronaviru ( od března 2020) se přihlásil do aktivit Skautské pomoci v Olomouci. Zajišťuje nákupy seniorům z Domu pečovatelské služby, nebo také venčení psů.

Osobní setkání dne 28.4.2020 Olomouc, Příčná 999/2 hš

Užívá umělecké jméno Honza Izák

Angažován u divadla v Olomouci 1929, 1931–1935;v Opavě 1930, v Brně 1922–1924 a po r. 1945 trvale.

Československý hudební slovník.Sv.1.P., SHV 1963, S.579.; Hudební rozhledy 1968, 750.;Přehled činnosti čs.divadel 1958.Praha 1959, S.133.;

Malíř, portrétista, figuralista, krajinář a pedagog. Studoval na Akademii výtvarných umění v Praze ( 1924–1927 grafická speciálka prof. Švabinského). Od roku 1927 člen Sdružení výtvarných umělců moravských v Hodoníně, od roku 1933 člen Skupiny výtvarných umělců v Brně, v letech 1939–1944 členem Spolku výtvarných umělců Aleš v Brně, po r.1945 člen brněnského Bloku a dlouholetý funkcionář Svazu čs. výtvarných umělců. JJako pedagog působil na Vyšší škole uměleckoprůmyslové (1927–1944), Střední škole textilní v Brně (1951–57) a na Škole uměleckých řemesel v Brně v letech 1945–1953. Nejobsáhlejší soubor jeho díla se nachází v Moravské galerii v Brně, další dílo je ve sbírkách dalších moravských i českých galerií a v soukromém majetku . Pohřben na Ústředním hřbitově, Vídeňská 96 v Brně, kde má čestný hrob.

ČBS.Praha 1992.S.281.; Hlušička, J.: Karel Jílek.Praha 1987.;

Roku 1942 maturoval na Slovanském gymnáziu v Olomouci. Byl znám jako vynikající optik, jehož rozsáhlá monografie Optics of thin films, ho zařadila k světové špičce odborníků. Dokonale znal pět světových jazyků. V podniku Meopta Přerov vybudoval významné vědeckovýzkumné pracoviště. Současně se habilitoval z optiky a přes 20 let rozvíjel rozsáhlou padagogickou činnost na PřF UP v Olomouci. Byl vášnivým znalcem krásné literatury, překladatelem poezie. Mimo jiné byl znalec astronomie a klasického i kosmického letectví.

Primum necessarium je vzdělání mravnosti. Olomouc: Slovanské gymnázium Olomouc, 1997. S. 305. fot. ;

doc.PhDr. Zdeněk Knittl

V roce 1946 začínal hrát divadlo jako student v Mohelnici. Později tam působil jako soudce a ve volném čase hrál a režíroval v souboru ZK ROH MEZ Mohelnice. Počátkem 60. let dálkově studoval estetiku na FFUP a jeho diplomka se týkala tématu " Specifičnost uměleckého amatérismu. Byl jedním ze zakladatelů Studia amatérského divadla při DOS Olomouc. Spoluzakladatel Amatérského studia DOS v Olomouci. Spolutvůrce Svazu českých divadelních ochotníků, též místopředseda. Ředitel svazové školy a kursu režisérů. Člen redakční rady časopisu Amatérská scéna. Rozsáhlá publikační činnost. Častým porotcem divadelních přehlídek v Hronově. Psal též básně.

Kdy-kde-co v Olomouci, 1986, červenec, S.29. Kubásková, Eva: Kdy zemřeli…? 1985–1990. 2. díl. Praha 1995.S.31.

Autor próz ze života moravského lidu. Pseud.Kukátkář -fejetony v Hlasu;Věnc.K. r.1862 v litur­g.bohosloveckém půlměsíčníku Concordia, básně v Hlasu aj.Dějištěm jeho povídek i Haná (Přestavlky u Přerova, Senice, Dub aj. Psal též o Skopalíkovi.

Hýsek, M. : Literární Morava v letech 1849–1885. Praha 1911, S. 245–256. ; Slovník českých spisovatelů. Praha ČS 1964, S. 246–247. Vychodil Pavel: Václav Kosmák. Brno 1916,S. 655. ; Vopravil, J. :Slovník pseudonymů. . . Praha, 1973, S. 810. ;.

Přestavlky Přerovsko).

Německý hudební skladatel, romantického založení, žijící jako dirigent opery ve Vídni v letech 1822 – 1840. Autor několika oper, z nichž nejznámější Nocleh v Granadě (1834) dokončoval v Bílé Lhotě. Jeho druhá choť , pův. jménem Anna Ostheimová pocházela z Bílé Lhoty. Po svatbě, zde nějaký čas žil. Na místním hřbitově je empírový kámen na hrobě zde zemřelé skladatelovy dcery.

Gregor, Vladimír : Hudební místopis Sm kraje.Ostrava 1987.S.34.;

Profesor obchod. akademie v Přerově. Autor lyrických básní.

Kunc, Jaroslav: Kdy zemřeli…?Praha 1979, S.86.;.

Studoval gymnázium Olomouc, medicinu ve Vídni. Odborně se věnoval hygieně, zasloužil se o zdokonalení zdravotnictví. Rozsáhlá publikační činnost souvisí s jeho úřední lékařskou činností. Zemský zdravotní referent v Brně. Autor publ. Zákony a nařízení v zdravotnické organizaci na Moravě.

Springer, Jan: Co dalo Šumpersko české literatuře.Šumperk, VÚ 1974, S.13.;Kdy-kde-co v Olomouci, 1980, prosinec, S.24.;

'

Děkan teolog. fakulty v Olomouci r. 1935–36, učitel biblistiky St. zákona v letech 1928–50. Středošk. prof. náboženství na G v Zábřehu. Autor – Dějiny Starého zákona;Palesti­na;Panna Maria v poesii arabské aj.

Kunc, Jaroslav: Kdy zemřeli…?Praha 1974, S.136.; Kapitoly z dějin olomoucké univerzity.Ostrava, Profil 1973, S.305;307;.

Prof. ThDr. Bartoloměj Kutal

Působil na FFUP , katedra českosl. dějin 1947–1955;

Kapitoly z dějin olomoucké univerzity. Ostrava, Profil 1973,S. 340. ; Nekrolog. ZVSMO 1983–1984, č. 19–20, S. 43–46. ;.

Studoval reálné gymnázium v Přerově, poté na UK v Praze obor farmacie a FF, dále v Berlíně a Lipsku. Působil na MU v Brně.

Kunc, J.: Kdy zemřeli…?Praha, 1962, S.146.;. http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?…

Prof. PhDr. et PhMr. Bohumil Kužma

Od r. 1878 byl v učení ve Šternberku, poté v Prostějově a Brně, kde založil dílnu žesťových nástrojů a zároveň r. 1892 převzal zastoupení královéhrad. továrny pian H. Lhota. Zavedl výrobu hudebních nástrojů a oprav, kterou rozšířil r. 1908 na tovární podnik. Vydal velký ilustrovaný ceník hudebních nástrojů r. 1911, s popisy nástrojů. způsoby výroby a praktickými pokyny(t. německz a maďarsky) a ceník žesťových nástrojů (anglicky). Po onemocnění předal r. 1920 podnik synovi Václavovi (1894).

Československý hudební slovník…I.Praha 1963.S.831–832.;.

R.1967 abs.ŠUŘ v Brně, 1970–75 AVU Praha u doc.L.Čepelá­ka.V r.1983 zís­kal Bronz.plaketu Premi internacional de dibuix Joan Miró v Barceloně.Sa­most.vystavoval v Olomouci r.1983.Věnuje se grafice a kresbě, řeší výstavnickou grafiku.Žije a pracuje v Olomouci.Graf­.techn.:sítotis­k, ofset.

Katalog výtvarných umělců olomoucké oblasti. Olomouc 1989;Katalog výst. Současná česká grafika. Praha, 1989, S. 133. : 26 mladých výtvarných umělců Olomoucka. Olomouc: Krajské vlastivědné muzeum v Olomouci, 1980. ;

Vl.jm. Filippo Alberto Lucchese, v německém prostředí psán Luchese. Zaměstnán ve vídeňských habsburských službách jako císařský ing. a architekt. Svou činností zasáhl i na Moravu, po 1650 navrhl hr. Rottalovi zámek se zahradou a přestavbou kostela v Holešově a pracoval pro Lichtenštejna při přestavbě letního sídla olomouckých biskupů, zámku v Kroměříži. V období 1664 – 1666 pracoval v Olomouci na projektu biskupské rezidence, která je jedinou stavbou tohoto architekta v Olomouci. Po r. 1665 dodal plán tzv. Podzámecké zahrady v Kroměříži. Vytvořil řadu barokních staveb ve Vídni a na Moravě (Holešov, Kroměříž, Olomouc).

Hlobil, I. : Olomouc. Praha, Odeon 1984. S, 89–90. ;Poche, E. : Encyklopedie českého výtvarného umění. Praha, Academia 1975. S. 273 – 274. ;Richter, V. : Filiberto Luchese na Moravě. In: Ročenka Kruhu pro pěstování dějin umění za rok 1934. Praha 1935. ;. V měsíci květnu si připomínáme…Kdy-kde-co. Olomouc, květen 2011. S.2. Wi­kipedia.cs