Komplexní
Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.
Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | hudebník, šachista, učitel, vydavatel | |||||
Anotace: |
Narozen v Chomoutově u Olomouce. Do roku 1969 učil na základních školách, po emigraci svého syna do NSR byl nucen ze školství odejít. Pracoval pak v dělnických profesích a do školy se už nevrátil ani po roce 1989. Všestranně sportoval, hrál fotbal, hokej a byl praktickým hráčem šachu. Hrál za olomoucké šachové týmy (Sigma Olomouc, VŠ Slavia a AŠK Dům Armády). Byl také dobrým hudebníkem, hrál na akordeon. Po roce 1990 začal vydávat trampské písně z dob svého mládí. Bydlel v Chomoutově a v červenci 1997 musel osobně čelit záplavám. Na podzim 1997 dostal infarkt. |
|||||
Poznámka: |
Chomoutov je část města Olomouc. |
|
||||||
Místo narození: | Postřelmov | |||||
Místo úmrtí: | Postřelmov | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Postřelmov, Šumperk, Vyškov | |||||
Obory působení: | kronikář obce, sbormistr, učitel, varhaník | |||||
Anotace: |
Od r. 1861 studoval v Šumperku, od 1865 na učitel. ústavu v Olomouci, aproboval r. 1867. Poté učil ve Vyškově až do února 1872, kdy se vrátil do rodiště, kde učil do r. 1907. Publikoval v čas. Komenský, Štěpnice, vydal několik divadelních her pro mládež, řídil pěvec. sbor spolku Lumír. , varhaník, ředitel kůru, kronikář obce 1874–1879, kronikář školy. Psal vánoční koledy pro Štěpnici. |
|||||
Zdroj: |
Československý hudební slovník.1.Praha, SHV 1963, S.127.;Slovník učitelských osobností okresu Šumperk.Šumperk 1990, S.26–28./fotografie/;Springer, Jan: Co dala Haná české literatuře.Olomouc 1947, S.23.;Stárek, Z.: Slovník českých sbormistrů.1.díl.Praha 1982 S.51.;. |
|
||||||
Místo narození: | Leština | |||||
Místo úmrtí: | Jeseník | |||||
Místa pobytu: | Javorník, Mikulovice, Olomouc, Opava, Šumperk, Vidnava, Zábřeh | |||||
Obory působení: | archeolog, kronikář města, muzejní pracovník, redaktor, učitel | |||||
Anotace: |
Studoval v letech 1968–1971 na gymnáziu v Zábřehu. Poté v 1971–1975 studoval Pedagogickou fakultu UP obor český jazyk a dějepis, a dálkově bakalářské studium středověké archeologie na Slezské univerzitě v Opavě (od r. 1995), jež nedokončil. Hned po promoci učil na ZŠ Mikulovice a ještě v letech 1975–1995 byl odborným pracovníkem a historikem OVM v Šumperku, od r. 1996 ředitelem Vlastivědného muzea v Jeseníku. V období 1998–1999 byl místopředsedou pobočky ČAS pro severní Moravu a Slezsko. Od 80. let prováděl výzkumy na Jesenicku, Opavsku a Osoblažsku. Výzkumy prováděl v Javorníku, v Jeseníku, v Skorošicích u Žulové, ve Vidnavě, na Bruntálsku. Publikoval ve sborníku Severní Morava, Pravěk a j, vlastivědná periodika. Od r. 1982 kronikář města Jeseník. |
|||||
Zdroj: |
Sklenář,Karel: Biografický slovník českých, moravských a slezských archeologů. Praha Libri 2005. S.88. BSSSM Ostrava 2000,č.1 (13). S. 21–24. Nekrolog. Severní Morava 1999. 78.; |
|
||||||
Místo narození: | Strážnice | |||||
Místo úmrtí: | Hranice | |||||
Místa pobytu: | Hranice | |||||
Obory působení: | prozaik, učitel, zpěvák | |||||
Anotace: |
V literární práci používal pseudonym Alfa. V roce 1922 vydal knihu zápisků pod názvem Doma. Povoláním učitel. Dlouholetý člen a tajemník PSMU . Otec Jiřího Brdečky (1917–1982). |
|||||
Zdroj: |
SOKA Přerov. Vopravil, J.: Slovník pseudonymů v české a slovenské literatuře. Praha 1993.; |
|
||||||
Místo narození: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Olomouc - Holice, Těšín | |||||
Obory působení: | knihovnice, publicistka, učitelka | |||||
Anotace: |
Manželka herce Václava Brtny. Působila jako učitelka MŠ. Poté knihovnicí v Olomouci – Holice, kde působila v letech 1991–2001. Malí a velcí čtenáři za ní do knihovny rádi chodili. Publikovala do regionálního tisku. |
|||||
Zdroj: |
Osobní sdělení – hš. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Přestavlky | |||||
Místo úmrtí: | Brodek u Přerova | |||||
Místa pobytu: | Brodek u Přerova | |||||
Obory působení: | učitel | |||||
Anotace: |
Učitel a ředitel školy v Brodku u Přerova, literárně činný, autor článků do Selského archivu o dávné minulosti obcí na Přerovsku. |
|||||
Zdroj: |
Literární místopis Přerovska-OA Přerov 1982;. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | básnířka, malířka, spisovatelka, učitelka | |||||
Anotace: |
Studovala Státní koedukační ústav učitelský v Kroměříži a Olomouci. Poté působila jako učitelka v letech 1948 – 1984. Mezitím absolvovala dálkové studium na Vyšší pedagogické škole v Opavě a Pedagogickou fakultu UP v Olomouci. Od roku 1953 učila na Morávce, kde zdokumentovala svými 40 obrázky kraj na Valašsku. Je členkou sdružení olomouckých výtvarníků „ Olomoučtí“, které dvakrát ročně pořádá výstavy svých členů. Vytváří také dětské kostky s motivy dětských písniček a s citáty významných osobností Čech i Evropy. Knižně debutovala básnickou sbírkou „ Jaro v listopadu „(1990). O dva roky později vydala sbírku „Na slovíčko“ (1993). Výbor z obou sbírek a z intimní lyriky publikované časopisecky vyšel s názvem „ Člověk člověku“ (2007). Životní příběhy vydala v roce 1994 s názvem „ Pravdivé příběhy“, povídky z období politické perzekuce let 1948–1968 vyšly s názvem „ Osudy“ (1998). V témže roce vyšla též próza „ Partyzáni na Morávce“ a metodická příručka „ Omalovaná kostka písničková“. Vzpomínky zpracovala do prozaické knihy „ Moravané v nedávné minulosti“ (Votobia 2004) a kalendář i knihu „ Zde žila skromnost a snášenlivost“ (2006) doprovodila svými obrázky z Beskyd. V lednu 2010 byla přítomna literárnímu večeru v Muzeu umění, kde prezentovali své básně olomoučtí výtvarníci. V posledních letech se věnuje práci s lidovou písničkou, s cílem vytvořit takové didaktické pomůcky do škol, které by pomohly udržet zájem o lidovou píseň v mateřských školkách i základních školách 1. stupně. . Vytváří též dětské kostky s motivy lid. písniček, či moudrých ponaučení. |
|||||
Zdroj: |
Osobní sdělení.. Březnová výročí středomoravského regiomu. Týnecké listy 2015, č.3,s.4–5. Parte. |
|||||
Poznámka: |
Mgr. Miluše Březinová |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Pavlovice u Kojetína | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Lyon (Francie), Petrohrad (Rusko), Praha, Varšava (Polsko), Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | umělecký fotograf | |||||
Anotace: |
Začínal jako amatér. Učil se u Jana Langhanse v Praze a u bratrů Lumiérů v Lyonu, kde se seznámil s technikou autochromu. Studoval též chemii na ČVŠT v Praze. Fotografické vzdělání dokončil v prominentním ateliéru Hermanna C. Kosela ve Vídni k němuž nastoupil jako volontér 1.11.1910 a pracoval zde do jara 1911. Fotografické kursy v Praze inzeroval od 15.3. 1911 v Praze. V červnu 1911 odcestoval do Petrohradu a Varšavy reprodukovat malířská díla na autochromy. Později pobýval v Praze, kde se léčil. Zemřel předčasně na leukémii. |
|||||
Zdroj: |
Encyklopedie českých a slovenských fotografů. Praha, ASCO 1993. S.45–46.; |
|
||||||
Místo narození: | Majetín | |||||
Místo úmrtí: | Velký Týnec | |||||
Místa pobytu: | Krčmaň, Město Libavá, Olomouc, Staré Město, Velký Týnec | |||||
Obory působení: | folklorista, odborný publicista, ředitel školy, sbormistr, učitel | |||||
Anotace: |
Po ukončení 5. třídy obecné odešel studovat do Olomouce, kde v roce 1947 maturoval na reálném gymnáziu. Poté studoval Pedagogickou fakultu Ubiverzity Palackého 1. stupeň základních škol. První učitelskou kapitolu začal psát v Krčmani a v Městě Libavá, kde působil v letech 1949 až 1950. Po vojně učil dvě léta ve Starém Městě u Bruntálu. Do Velkého Týnce přišel spolu s manželkou v roce 1954 a trvale se zde usadil. V letech 1959 až 1962 absolvoval Pedagogický institut UP v Olomouci, obor matematika, fyzika a Pvd pro 2..stupeň ZŠ. V období 1967 až 1974 byl ředitelem školy ve Velkém Týnci a poté do roku 1988 vykonával funkci okresního školního inspektora. Na všech působištích se věnoval aktivní mimoškolní činnosti dětí. Nacvičoval s dětmi divadelní představení, vedl pěvecký soubor. Po příchodu do Velkého Týnce se začal zajímat o místní lidovou kulturu a folklór. Ve vzpomínkách na Ing.Jana R.Bečáka popsal, jak s manželkou Marií chodili za tímto znalcem a etnografem, aby jim poradil při výběru krojů i písní hanácko-čuháckého regionu. V srpnu 1986 založil s manželkou národopisný soubor Týnečáci. Jeho vzpomínky na školu, práci souboru a kulturní život v obci najdeme na stránkách regionálního a místního tisku. |
|||||
Zdroj: |
Čtení o Velkém Týnci. 2007. Sdělení o úmrtí – Aleš Polzer.meil |
|||||
Poznámka: |
Mgr. Ladislav Čechák |
|
||||||
Místo narození: | Majetín | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Hlučín, Staré Město, Velký Týnec | |||||
Obory působení: | sbormistryně, učitelka | |||||
Anotace: |
Rozená Čeladníková, učitelka a spoluzakladatelka národopisného souboru Týnečáci. Od jedenácti let do roku 1942 studovala Dívčí reformní reálné gymnázium v Olomouci a pak pokračovala na Českém reálném gymnáziu, kde maturovala v roce 1946. Poté studovala Pedagogickou fakultu v Olomouci s aprobací pro 1. stupeň základní školy. Od roku 1948 učila zprvu na Hlučínsku, od roku 1952 byla ředitelkou školy ve Starém Městě u Bruntálu. Spolu s manželem Ladislavem Čechákem přišla do Velkého Týnce v roce 1954. Učila zde až do odchodu na odpočinek v roce 1983. V roce 1986 stála spolu s manželem u zrodu čuhácko-hanáckého národopisného souboru Týnečáci. Veškerý čas věnovala dětem a sboru Sedmikrásky. V devadesátých letech občas vypomáhala i za katedrou. Zemřela v olomoucké nemocnici. |
|||||
Zdroj: |
Čtení o Velkém Týnci. Velký Týnec 2007. Ševčíková, Hana: Březnová výročí středomoravského regionu.In: Týnecké listy, 2012, č.3,S.4. |
|||||
Poznámka: |
Mgr. Marie Čecháková |
|
||||||
Místo narození: | Loštice | |||||
Místo úmrtí: | Prostějov | |||||
Místa pobytu: | Brno, Holešov, Olomouc, Prusinovice, Tučapy | |||||
Obory působení: | učitel, včelař | |||||
Anotace: |
Studoval nižší Slovanské gymnázium v Olomouci, učit. ústav v Brně, od r. 1881 působil na uč. ústavu v Prusinovicích, od r. 1884 správcem školy v Tučapech, od r. 1888 v Prusinovicích. Spolupracoval s Fr. Bartošem, 130 písní s nápěvy , spoluprac. s ředitelem Klvaňou. V Holešově vedl včelařský spolek. |
|||||
Zdroj: |
Fischer, R. : Čeští spisovatelé a umělci z okresu mohelnického. Olomouc 1930, S. 4–5. |
|
||||||
Místo narození: | Přerov | |||||
Místo úmrtí: | Osvětim (Polsko) | |||||
Místa pobytu: | Ostrava | |||||
Obory působení: | učitel | |||||
Anotace: |
Odb. učil měšťanské školy v Ostravě na Zámostí. Popraven v Osvětimi. |
|||||
Zdroj: |
Daň krve moravskoslezských škol 1939–1945.Brno 1947.S.23.;. |
|
||||||
Místo narození: | Olešnice | |||||
Místo úmrtí: | Prostějov | |||||
Obory působení: | učitel | |||||
Anotace: |
Učitel měšťanské školy. Přispíval do Podpěrovy Květeny Hané. |
|||||
Zdroj: |
Připomínky k KK 1993, RnDr.Vl.Tlusták CSc., Vl.muzeum Olomouc.;. |
|||||
Poznámka: |
Olešnice (u Blanska). |
|
||||||
Místo narození: | Kelč | |||||
Místo úmrtí: | Milotice nad Bečvou | |||||
Místa pobytu: | Kelč, Kroměříž, Milotice nad Bečvou, Olomouc, Příbor | |||||
Obory působení: | novinář, učitel, zemědělský odborník | |||||
Anotace: |
Navštěvoval školu při piaristické koleji v Kroměříži, přestoupil na reálku, pak na učitelský ústav v Olomouci a odtud na učitelský ústav v Příboře. Učitel v Kelči, 1891–1904 správce školy v Miloticích. Zakladatel časopisu Valašské Hlasy 1886; V roce 1904 odešel ze školství a věnoval se novinářství. Vydával časopisy: Milotický hospodář, Chov drobného zvířectva (1903) a Praktický rádce pro zahradnictví 1920; Vydávané časopisy a publikace tiskl ve vlastní tiskárně od r. 1925.. Z díla: Výnosné pěstování zeleniny v zahradě i na poli. 1926, (4. vyd. 1946. ). V roce 1937 byl jmenován místopředsedou a čestným členem Syndikátu zemědělských novinářů a spisovatelů ČSR a čestným členem Československé akademie zemědělské. |
|||||
Zdroj: |
ČBS. Praha Academia 1992, s. 103., ČBS XX. století, 1.díl, Praha 1999; Fabián, J. – Ševčíková, H.: Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě.A-Fi. Valašské Meziříčí 2009. S.70.; |
|
||||||
Místo narození: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Velký Týnec, Velký Týnec - Čechovice | |||||
Obory působení: | básník, politik komunální, učitel | |||||
Anotace: |
Jeho vztah k poezii se vytvářel už od dětských let, kdy přednášel básně ve školním rozhlaase, při vítání občánků či na pohřbech. V letech 1981–1985 absolvoval Pedagogickou fakultu UP v Olomouci. Pak pracoval jako učitel základní školy. S rodinou žije v Čechovicích u Velkého Týnce. Řada jeho samizdatových sbírek byla v roce 2008 přerušena pozdním debutem Kámen mlýna, kterou vydalo nakladatelství Host v Brně. Verše publikoval v časopisech Psí víno, Landek, Týnecké listy. Akustické realizace básní přednesl na řadě míst, nejdále ve Walesu. Je básníkem hodiny mezi psem a vlkem. V databázi knih o něm píší, že je básnický bard, který se vyhýbá cvrkotu literárních kaváren a mediální páře nad hrncem. Jeho básnické sbírky následující: Obruče vzduchu (2011) aa Hrana ohně (2015), spolu s debutem jsou beznadějně rozebrány. Mgr. Stanislav Denk pracuje jako komunální politik, je 1. místostarostou pro finanční a legislativní záležitosti obce Velký Týnec. |
|||||
Poznámka: |
Mgr. Stanislav Denk |
|
||||||
Místo narození: | Mladá Vožice | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Ohrozim, Vrbátky | |||||
Obory působení: | archeolog, učitel | |||||
Anotace: |
Narozen v Janově (n.m.č. města Mladá Vožice). Řídící učitel v Dubanech u Prostějova (n.m.č. Vrbátky). Spolupracovník Antonína Gottwalda. Jeho archeologická sbírka více jak 2000 kusů uložena v Archeolog. odd. muzea v Olomouci. |
|||||
Zdroj: |
jsk(=J.Skutil): Archeologická sbírka Karla Dobeše. In:Zprávy SLUKO, 1954, č.37, S.5.; jsk.: Nekrolog.In:ZVÚO, 1963, č.108, S.31.; Skutil, J.: Památce učitele- archeologa K.Dobeše.In: Štafeta, 11, 1979, č.2, S.24–25.;. Sklenář, Karel: Biografický slovník českých, moravských a slezských archeologů. Praha, Libri 2005. S. 132.; |
|
||||||
Místo narození: | Zborovice | |||||
Místo úmrtí: | Hukvaldy | |||||
Místa pobytu: | Brno, Hrabová, Hrabůvka, Hukvaldy, Kyjov, Litovel, Olomouc, Prostějov, Příbor | |||||
Obory působení: | dramatik, folklorista, hasič, osvětový pracovník, učitel, vlastivědný pracovník | |||||
Anotace: |
Narozen v učitelské rodině. Vystudoval učitelský ústav v Příboře a r.1889 začal učit v Hukvaldech, kde se oženil se sestrou Leoše Janáčka Josefou. Roku 1891–1895 učil v Hrabové a a pak v Hrabůvce. R. 1901 se vrátil na Hukvaldy, kde byl ustanoven nadučitelem a zůstal až do odchodu do penze 1929. Jako župní vzdělavatel působil v zem. i župních školách v Kyjově, Litovli, Prostějově, Olomouci. Byl členem představenstva Hasičské pojišťovny v Brně. Jako vlastivědný pracovník publikoval články z regionální historie, sbíral historické a etnografické památky a zabýval se archeologií. Zpracoval historii hukvaldského hradu. Sbíral krajové pověsti a psal vlastivědné články, které vycházely v krajinských časopisech. Napsal dvě divadelní hry: Ondráš a Juráš; a Červený kohout, které vycházejí z hasičského života. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.3.Ostrava. Ostravská univerzita v Ostravě, 1994.S.34.; |
|
||||||
Místo narození: | Příkazy | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Bludov, Brodek u Konice, Litovel, Olomouc, Postřelmov, Štěpánov, Štíty | |||||
Obory působení: | ilustrátor, malíř, ochotnický herec, učitel | |||||
Anotace: |
Od r. 1912 studoval na RG v Litovli, od r.1917 byl na frontě v Itálii a maturoval proto až r.1920. Roku 1921 absolvoval odborný kurs na učitelském ústavu v Olomouci, poté působil jako venkovský učitel v Postřelmově, Štítech, od 1923 v Brodku u Konice, založil zde ochotnické divadlo. Od roku 1934 učitel v Bludově, Štěpá-nově, od března 1939 v Olomouci, roku 1959 odešel do důchodu. Bydlel v Olomouci-Hejčíně. Mimo učitelského povolání byl dobrým malířem, ilustrátorem, ochotnickým hercem. Jeho sbírky kolorovaných obrazů květin jsou uloženy v olomouckém muzeu. |
|||||
Zdroj: |
Šik,Lubomír: Litovel. Litovelské osobnosti. 2003. CD-R |
|||||
Poznámka: |
Hynkov nyní osadou obce Příkazy (u Olomouce). Jeho dcera MUDr. Alena Bilíková (1931–1998) |
|
||||||
Místo narození: | Náměšť nad Oslavou | |||||
Místo úmrtí: | Šumperk | |||||
Místa pobytu: | Brno, Jihlava, Náměšť nad Oslavou, Šumperk, Vladislav | |||||
Obory působení: | učitelka | |||||
Anotace: |
Na severní Moravu se přestěhovala až v důchodovém věku- Šumperk. Publikovala do periodik: Učitelské noviny, Květy, Rudé právo, Naše svoboda, Naše slovo, ostravský Zpravodaj krajské sekce pro dějiny učitelstva. |
|||||
Zdroj: |
Slovník učitelských osobností okresu Šumperk. Šumperk 1990, S. 31–32. /fotografie/. |
|
||||||
Místo narození: | Velký Újezd | |||||
Místo úmrtí: | Velký Újezd | |||||
Místa pobytu: | Daskabát, Lipník nad Bečvou, Ústí, Velký Újezd | |||||
Obory působení: | folklorista, kronikář obce, malíř, učitel | |||||
Anotace: |
V roce 1931 maturoval na Státní reálce v Lipníku nad Bečvou. Malíř a učitel v Ústí u Hranic. Člen Jednoty učitelů – malířů v Praze. Od roku 1953 působil v rodišti, kde učil na ZŠ. Kronikář Velkého Újezda, sběratel lidových pověstí. V r. 1990 – 1993 vydal několik pověstí. Některé pověsti publikoval v regionálním tisku. Autorem knihy Velký Újezd a okolí. (1974). |
|||||
Zdroj: |
Toman: NSČSVU, I.díl, Praha 1947, S.170.; -ld-: Úspěšní kronikáři, Stráž lidu, 1984, 15.11., S.4.; Ševčíková, H.: Haná v dětské literatuře, Olomouc 1993. S. 8–9.; |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Šternberk | |||||
Místa pobytu: | Bílá Voda, Brno, Litovel | |||||
Obory působení: | grafička, knihovnice, malířka, učitelka | |||||
Anotace: |
Narozena v Hejčíně u Olomouce. Dětství prožila v Litovli, kde byl
její otec strojníkem. Navštěvovala zde obecnou i měš´tanskou školu, pak
studovala učitelský ústav v Brně, kde v r. 1927 získala způsobilost pro
školy mateřské. Pár měsíců působila v Litovli jako výpomocná
pěstounka v mateřské škole od září 1927 pak na mateřské škole
Ústřední Matice školské v Bílé Vodě, kde od r. 1931 jako definitivní
pěstounka. Dále zde pracovala též v Národní jednotě, v obci, byla
knihovnicí a podílela se na veřejné správě. |
|||||
Zdroj: |
Filip, Z.: Malířka a grafička Růžena S.Domesová. In: Severní Morava, sv.53.Šumperk 1987. S.58–60.;Toman, Prokop: Nový slovník čes.výtvar.umělců.1.Praha 1947.; Slovník učitelských osobností okresu Šumperk.Šumperk 199. S.33–35./fotografie-portrét, kresba/.. BSSSM, seš.4(16.) Ostrava 2003. S.28. Hlůzová, Vlasta: Prošli Šternberskem. Šternberk 2010. S. 19. |
|||||
Poznámka: |
Hejčín u Olomouce, nyní předměstí města. |
|
||||||
Místo narození: | Pelhřimov | |||||
Místo úmrtí: | Přerov | |||||
Místa pobytu: | Lutopecny, Přerov, Tršice, Věžky | |||||
Obory působení: | chmelař, redaktor, učitel | |||||
Anotace: |
Od r. 1878 učil na Moravě, r. 1899 odešel do důchodu, žil v Přerově a věnoval se literární tvorbě a chmelařství. Byl redaktorem časopisu Lubina a v letech 1917 – 1923 přerovského Obzoru, kde uveřejňoval povídky, fejetony, humoresky, cestopisné črty i odborné stati o moravském chmelařství. Byl jednatelem Moravského spolku chmelařského a svou činností přispěl k rozšíření znalostí o mor. chmelu. |
|||||
Zdroj: |
Vopravil, J.: Slovník pseudonymů..Praha 1973.S.505.; Literární místopis SOKA Přerov.. |
|
||||||
Místo narození: | Říkovice | |||||
Místo úmrtí: | Přerov | |||||
Místa pobytu: | Přerov | |||||
Obory působení: | publicista, učitel | |||||
Anotace: |
Zasloužilý učitel, okresní konzervátor st. památkové péče, redaktor Kultury Přerova a Zpravodaje OPS, autor studií a populár. článků z minulosti i přítomnosti města i okresu |
|||||
Zdroj: |
Literární místopis Přerovska-OA Přerov 1982;Vožda, Gustav: Josef Dostál sedmdesátníkem.Kultura Přerova, 12, 1969, S.35 – 36.;. |
|
||||||
Místo narození: | Lutín | |||||
Místo úmrtí: | Okulice u Haliče (Polsko) | |||||
Místa pobytu: | Prostějov | |||||
Obory působení: | umělecký kovotepec | |||||
Anotace: |
Zakladatel a ředitel továrny Vulkanie. Padl v první světové válce. Pohřben v Prostějově až 12. června 1915. |
|||||
Zdroj: |
Starý, František: Městský hřbitov v Prostějově. Prostějov 1931.S.40. |