Osobnosti Moravy.eu

Od dvanácti let studoval gymnázium v Zábřehu, v 18 letech odveden na vojnu a vyslán na ital. frontu. Maturoval 1921 v Zábřehu, poté absolvoval učitelský abiturienský kurz v Olomouci zkouškou r. 1922. Prvé učitelské místo v Hrabenově. Zatčen gestapem r. 1944. Vězněn v Terezíně, vrátil se 2. 5. 1945 těžce nemocen. Od 1923 členem soc. dem. strany v Hrabenově. Pamětní deska na škole v Hrabenově, dílo akad. sochaře Jana Urbana.

V.J.: Vzpomínka na hrabenovského učitele Petra Bezděka.In: Kulturní život Šumperka.1966, č.4, S.9.;Slovník učitelských osobností okresu Šumperk.Šumperk 1990.S.23–25.(foto).;.

Hrabenov je součástí obce Ruda nad Moravou.

Profesor matematiky a fyziky na gymnáziu v Přerově 1911–1919, poté ředitel Učitelského ústavu v Brně. Publikoval odborné stati z pedagogiky v odborných časopisech.

Springer, Jan: Co dala Haná české literatuře, Olomouc 1947., S.32.;

Znalec dějin moravské farmacie a lékárnictví, člen Muzejního spolku v Brně. Od r.1923 učil v Brně na VŠ zvěrolékařské, 1926 sbírka receptů veterinární mediciny. Od r. 1927 lektorem příprav léků na VSZ, 1939 –1945 v Olomouci. Autor odb. publikací.

Skutil, Jan: Památce PhMr.L.Bílka.Vlas­tivědný věstník moravský, 25, 1973, č.1., S.52.; Kunc, Jaroslav: Kdy zemřeli…?Praha 1974, S.17.;.

V dětství se učil na housle u R.Kundla. Základy hudební teorie a harmonie získal u J. Vašíčka. V roce 1942 odešel studovat do Brna na konzervatoř,obor klavír, kompozice, varhany a dirigování. Poté od r. 1950 studoval VŠMU v Bratislavě, kde žákem Václava Talicha. V r. 1953 absolvoval koncertem se Slovenskou filharmonií. V r. 1954 začal působit jako dirigent Slovenské filharmonie a v letech 1957–1959 byl mimořádným posluchačem Hanse Svarovského na Hudební akademii ve Vídni. R. 1956 byl oceněn v Paříži za dirigentskou činnost. V r. 1966 asistentem šéfdirigenta Jevgenia Mravinského v Petrohradě. 1969–1975 působil jako šéfdirigent Filharmonie B.Martinů ve Zlíně. Poté působil v Košicích, kde do r. 1982. Od r. 1984 učil na konzervatoři v Bratislavě a na VŠMU. Mimořádné jazykové schopnosti mu umožnily dlouhodobější působení v zahraničí (Egypt, Irák, Turecko). V r. 1999, u příležitosti 50. výročí založení Slovenské filharmonie, byl Z.Bílkovi udělen titul " Čestný dirigent Slovenské filharmonie". V r. 2003 dostal od městského zastupitelstva Bratislavy medaili Bulla Aurea Bratislavensis a o rok později ocenění Fra Angelico 2004.

Československý hudební slovník.I.Praha, SHV 1963, s.97.;. Fabián, J.: Slovník osobností kulturního a společenského života Valašska. Valašské Meziříčí. 2000. S.14.

Narodil se v rodině stavebního mistra ve Velké Bystřici.čp.100­. Měl čtyři sourozence. Vystudoval českou státní reálku v Olomouc, kde maturoval v roce 1918i a poté byl na odborné zemědělské praxi na velkostatku Spolku moravských cukrovarů ve Velké Bystřici. Po založení VŠZ v Brně, odešel studovat do Brna, kde absolvoval r. 1925. Téhož roku se stal asistentem Vinařsko-ovocnické sekci Zemského výzkumného ústavu v Brně, kde působil do r. 1950, kdy přešel na Státní výzkumnou stanici vinařskou v Mutěnicích. Tam vedl biologické oddělení a působil zde až do důchodu. Dlouholetý redaktor časopisu Vinařský obzor. Poznal všechny vinařské státy Evropy. Jeho práce z oblasti biologie a technologie vycházely i v zahraničí. Ve Francii se stal rytířem Čestné legie. Měl dvě děti, syna Jiřího a dceru Jarmilu. Oba žijí v Brně. Na své rodiče nezapomněl. Jezdíval alespoň jednou za rok s rodinou do Olomouce i do Velké Bystřice. Pohřben na Ústředním hřbitově v Brně.

Vávra, Miloslav: 90 let vědeckého propagátora vinohradnictví a vinařství…=Moravin, 1989, S.73 – 76, 1 obr.Plachá, Z.: Dr.Ing.Josef Blaha.Velkobys­třické noviny, 1995, č.1, S.3.;. Primum necessarium je vzdělání a mravnost. SGO 1997. S. 354.

Prof. Dr. Ing. Josef Blaha

Občanským povoláním obchodní příručí. Od srpna 1939 do července 1940 byl v cizinecké legii. Poté působil ve Velké Británii. Zahynul při havárii letounu. Nositel Čs. medaile za chrabrost před nepřítelem.

Biografický slovník Slezska a severní Moravy.11.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1998.S.17; Čejka, E.: Zlomená křídla. Praha 1972. S. 233.; Loucký, F.: Mnozí nedoletěli. Praha 1989. S.59.;

Syn Josefa Blažka. Studoval gymnázium v Kroměříži v letech 1912–19. Spolupracoval s J. Kvapilem. Skládal skladby klavírní, komorní, orchestrální, písně, sbory, smíšené a kantáty. Získal 1. cenu v soutěži arcibiskupské konsistoře v Olomouci v r. 1939, 1942.

Blažek, Vilém: Čemu jsem se naučil ve svých skladbách.In: Opus musicum, 5, 1973, č.10, S.305–307.;Československý hudební slovník.I.Praha SHV 1963, S.106–107.;Svaz čes.skladatelů­.Praha, Supraphon 1975, S.58.;.

Moravský speleolog, zkoumal hranické jeskyně. Autor knihy: Moravský kras.Průvodce (Praha 1922).

Literární místopis SOKA Přerov.

Manžel Heleny Dittrichové, grafička, malířka a spisovatelka, s níž cestoval po Evropě, Americe,…

Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce, 1.díl A-G, Praha 1985;

Helena Ditrichová se provdala v roce 1913 za manžela Vladiníra Bochořáka a spolu s ním spolupracovala na tvorbě románů. V roce 1947 vyšel román Příboj tématicky čerpající z třicetileté války o náboženských bojích mezi protestanty a katolíky let 1599–1648 na Olomoucku.

Narozen ve Vacanovicích (n.m.č. Tršice). Absolvoval VŠ zvěrolékařskou ve Vídni. Publikoval v nedělní příloze Národní listy, v Pozoru, pod pseudonymem Bořek Nětýn /1904–1912/ Za války redigoval Vídeňský deník, Svobodu v Brně. Povídky: Humoresky, Lojzina, Loceper, =figurky venkovských podivínů.

Kunc, J.: Slovník soudobých čes.spisovate­lů.I.Praha Orbis 1945.S.59.; Slavík, B.: Hanácké písemnictví.Olomouc 1940.;.

Učitel a ředitel školy v Brodku u Přerova, literárně činný, autor článků do Selského archivu o dávné minulosti obcí na Přerovsku.

Literární místopis Přerovska-OA Přerov 1982;.

Od r. 1815 v piaristickém řádu v Lipníku, od r. 1816 na akademii ve Vídni, pro svobodné smýšlení přeložen do Litomyšle, r. 1829 v Kroměříži a od r. 1830 na faře ve Strážnici. Vlasteneckým působením měl velký vliv na své žáky např. A. V. Šemberu, F. M. Klácela, který zpracoval základy jeho filozof. názorů.

Ficek, V.: Biografický slovník širšího Ostravska.4.Opava 1981.S.19.;.

Studoval gymnázium v Lipníku nad Bečvou. Profesor Vysoké školy zemědělské v Brně RNDr. Jan Calábek, od roku 1954 externí ved. laboratoře vědeckého filmu ČSAV, v letech 1961–66 předseda Čs. společnosti pro vědeckou kinematografii. Zabýval se především studiem pohybu rostlin pomocí filmu ve vztahu k růstovým látkám. Z jeho filmů uveďme: Starý smrk vypravuje, Jak roste chléb, Povrchové napětí, Rostlina a světlo, Rostlina a voda, Klíčení, Pohyby rostlin, Chemie v kuchyni, Rostlina a teplota aj. V roce 1954 byl vyznamenán státní cenou a za své filmy získal celou řadu cen a vyznamenání.

Univerzitní prof. botaniky na VŠZ v Brně až do r. 1971, kdy odešel do důchodu. Nadále se věnoval výzkumu a pedag. činnosti při zpracování výukových filmů. Autor více jak 35 publikací, 80 článků v odbor. a populár. tisku, podíl na 35 popul. vědec. filmech. Pozornost na svět. výstavě v Montrealu.

Čs.tvůrci dokumntárního filmu.Praha, b.r., S.18–19. BARTOŠEK, Luboš. Filmový kalendář 1973. Praha, 1973, S. 27–28

Narozen na Přerovsku.

Abs. G v Uher. Hradišti r. 1768, 1771 filozofii v Olomouci. Udržoval styky s J. Dobrovským. Autor umělec. publikací „Dějiny na Moravě a ve Slezsku“.

Lexikon čes. literatury. I. Praha, academia 1985, S.354.; Malá čs. encyklopedie. I. Praha, Academia 1984,S.682.;.

Narozen v obci Stichovice (n. součást obce Mostkovice na Prostějovsku). Školu vychodil v Mostkovivích. V roce 1908 maturoval na gymnáziu v Prostějově, kněžský seminář v Kroměříži. Bohosloví studoval v Olomouci, doktorát r. 1917. Na bohoslovecké fakultě UP pedagogicky působil v letech 1921–1950. Protektor Stojanovy literární jednoty bohoslovců, historiograf Velehradu, děkan bohoslovecké fakulty, od r. 1935 prof. spec. dogmatiky. Životopisec Stojanův, autor historických knih, rozsáhlá publikační činnost, stálý spolupracovník Našince. Z díla: Arcibiskup dr. Antonín Cyril Stojan. Olomouc 1933. 1179 s.; K nábožen. otázce v prvních letech naší samostatnosti 1918–1925. Olomouc, 1926.; K národ. probuzení mor. dorostu kněžského 1778–1870. Olomouc 1934.,

Fischer, R. : Olomoucký památník. Olomouc 1938, S. 33–34. ; Springer, J. : Co dala Haná čes. literatuře. Olomouc 1947, S. 33. ; Hanácké noviny, 17. 2. 1996, S. 10.,

Grafická a typografická úprava knih, scénická výprava, ex libris. Karikatury a ilustrace v čas. Index, Kolo, Host do domu aj. Figurální výzdoba kostela ve Sloupě.

Kunc, Jaroslav: Kdy zemřeli…?Praha, 1974, S.28.; Toman, P.:NSČSVU.I.Praha 1947, S.133.;.

Po maturitě studoval Akademii výtvarného umění ve Vídni, kde promoval roku 1885. Poté byl jmenován učitelem na nové Odborné škole sochařsko-kamenické v Hořovicích, kde vyučoval modelování a plastickou anatomii od 6. září 1885 do 1. listopadu 1914. Jeho sochy se nachází v Hořicích na portálu nového hřbitova, kde vytvořil postavu anděla, také ve Smetanových sadech, kde je socha B.Smetany, v České Skalici je busta Boženy Němcové na Husově náměstí z r. 1888. V Hoříněvsi je pomník Václava Hanky, který vytvořil z bílého hořického pískovce r. 1890 a byl odhalen před rodným domem národního buditele. Je též spoluautorem Památníku bitvy u Kolína, vybudovaném v r. 1898, který je nyní v majetku obce Křečhoř. Napsal několik odborných spisů. Zemřel 27. června 1933 v Brně.

Toman, P.: NSČSVU I.Praha 1947. S.147;Sto školních let Střední průmyslové školy kamenické v Hořicích v Podkrkonoší 1884–1984.Hořice v Podkrkonoší 1984.; Ševčíková, Hana: Listopadová výročí středomoravského regionu.In: Týnecké listy 2009.č.11. S.5.; Plachá, Z.: Bystřický rodák. Velkobystřické noviny, 1991, č.6.S.5.

Studoval na gymnáziu v Přerově. Za války ruský legionář, po návratu byl úředníkem, od r. 1921 asistentem a pak odborným pracovníkem Zemského muzea v Opavě. Při zaměstnání vystudoval etnografii a dějiny umění na FFUK v Praze. V r. 1935 ředitelem Zemského muzea v Opavě. Byl především etnografem zamřeným na lidovou keramiku. Po odstoupení pohraničí přešel do Brna, kde byl správcem numismatické sbírky a úředně penzionován r. 1942. K řízení opavského muzea se vrátil po válce , v letech 1945–1948 poté, co byl v květnu 1945 krátce ustanoven ředitelem ZMM v Brně. V roce 1949 byl z politických důvodů odvolán a působil pak jako vědecký pracovník Archeologického ústavu ČSAV v Brně, kde se zabýval raným středověkem, výzkumem slovanské keramiky.

Ficek, Viktor: Biografický slovník širšího Ostravska.Opava, Slezský ústav ČSAV 1983, seš.5, S.30–33.;. Sklenář, Karel: Biografický slovník českých, moravských a slezských archeologů. Praha, Libri 2005. S. 115.;

Na přelomu století působil na Litovelsku. Ředitel měšťanské školy v Olomouci. Kromě prózy psal i odborné pedagogické práce. Užíval pseud. Kyrilovič Petr;

Z díla: Podivuhodné příběhy bratra Šebestiána. 1929. Milénium krále Matěje. 1931. Zima a léto s Březinou a Úlehlou na jaroměřické škole. 1932. Škola v přírodě. 1922. 40 let českého života v Olomouci. 1925. Biografie: Kunc, J. : Slovník soudobých českých spisovatelů. I. Praha, Orbis 1945. S. 102–103. Kunc, J. : Kdy zemřeli. . . ? /1937–1962/. Praha Národní knihovna 1962. S. 37. Springer, Jan: Co dala Haná české literatuře. Olomouc 1947, s. 23. ;Lexikon české literatury. Osobnosti, díla, instituce. A-G. Praha 1985; Adamovič, I. : Slovník české literární fantastiky a csience ficton. Praha 1995. ;

Absolvent konzervatoře v Brně r. 1941, v letech 1950 –1979 působil v Brně.

Přehled činnosti čs.divadel 1958.Praha, DÚ 1959, S.89.; ČBS.Praha 1992.S.103.;.

Maturoval na něm. G Kroměříž, FFUK Praha. Působ. v letech 1886–1890 v Uherském Hradišti jako redaktor, od r. 1895 redaktor Selských listů v Olomouci

Fischer, R.: Olomoucký památník 1848–1918.Olomouc1938­.S.42.;.

Redaktor časopisu Národ a škola. Přispíval do Lidových novin v Brně, črty a fejetony. Autor vlastivědných publikací. Ředitel učitelského ústavu v Brně. Autor vzpomínek z rodiště : „Hrstka vzpomínek z bývalé Hané“.

Pospíšil, F.: Almanach hanáckého roku.Přerov 1923.S.102.;Sprin­ger, J.: Co dala Haná české literatuře.Olomouc 1947.S.33.;.

Narozen v Rokytnici (u Přerova). Věnoval se studiu hudby (housle, klarinet, hoboj). R. 1915 vstoupil k vojenské hudbě do Přerova, kde soukromě studoval literaturu, zejména poezii a drama. Po převratu sloužil v Olomouci. V letech 1919–1920 studoval obchodní školu v Brně a poté vstoupil do státní služby v Mikulově. Psal chmurné básně. Publikoval je časopisecky: Květy mládí, Našinec, Archa, Cesta, Vlast, Moravské noviny, Náš domov aj. Knižně vyšla sbírka V bouři života (1929). Členem Družiny literární a umělecké od r. 1924.

Poselství.Olomouc 1938.S.228 – 229.;.

Vedoucí laboratoře MÚNZ v Brně. Autor odborných statí.

Kunc, J.: Kdy zemřeli…Praha 1974. S.35.