Osobnosti Moravy.eu

Od roku 1993 žil v Lázních Bohdaneč. Gymnázium studoval v Pardubicích, kde maturoval v r. 2011. Poté studoval v Praze Institut ekonomických studií na Fakultě sociálních věd KU. Promoval na Bc r. 2014. Ve studiu pokračoval ve Švýcarsku na Universitě v St. Gallen obor Bankovnictví a finance 3 semestry a v r. 2015 byl na výměnném pobytu v Číně. Působí v Investičním fondu se sídlem v Praze od r. 2017. IF byl poslán 2017–2019 do podniku PAPCEL Litovel, kde byl finančním ředitelem a na stejné pozici působí od r. 2019 ve Valašském Meziříří ve firmě BLOCK. Firma se zabývá výstavbou nemocničních a farmaceutických zařízení. Bydlí v Olomouci, odkud do jednotlivých působišť dojíždí. V trvalém bydlišti pracuje jako člen revizní komise Junáka ve středisku Lázně Bohdaneč. Ve volných chvílích se věnuje improvizačnímu divadlu OLIVA, rolovým hrám a hře na kytaru. V době koronaviru ( od března 2020) se přihlásil do aktivit Skautské pomoci v Olomouci. Zajišťuje nákupy seniorům z Domu pečovatelské služby, nebo také venčení psů.

Osobní setkání dne 28.4.2020 Olomouc, Příčná 999/2 hš

Užívá umělecké jméno Honza Izák

Učitelka přírodopisu. Láska k motýlům jí dovedla na přírodovědné gymnázium
v Žamberku, kde maturovala v roce 1978. Poté studovala Pedagogickou fakultu UK
v Hradci Králové, obor biologie a chemie pro střední školy. Po promoci a doktorátu
v roce 1983 začala působit v přírodovědném oddělení DDM v Hradci Králové. Po přestěhování na Moravu učila v Základní škole Lutín a od roku 1990 ve Velkém Týnci. Její touha po poznávání dalekých krajů, brouků a motýlů jí v prázdninových měsících přiváděla do různých tropických zemí. Několikrát navštívila Thajsko, Laos, Srí Lanku, Vietnam, Malajsii, Namibii, Peru, Mexiko i evropské země. Cestuje takříkajíc na vlastní pěst, protože chce poznat správný kolorit každé země. V roce 1998 vydala knihu Na shledanou v džungli, kde popisuje nejen postřehy z cest, ale dokládá je i barevnými fotografiemi. Je štěstím mít zaměstnání jako povolání i jako koníčka. Možná je pro mnohé žáky přírodopis na velkotýnské škole nejmilejším předmětem. Vidět na vlastní oči roztodivné motýli a brouky musí být nezapomenutelný zážitek. Paní učitelka Jančíková je členkou České společnosti entomologické a kromě toho prezentuje sbírky brouků i motýlů na různých výstavách.

Ševčíková, H.: Prosincová výročí středomoravského regionu. In. Týnecké listy 2018, č.12.

PaeDr. Milada Jančíková

Syn literárního historika. Od r. 1922 profesor Zemské nemocnice v Olomouci. Založil Lékařský vědecký spolek v Olomouci. Působil na lékařské fakultě UP v letech 1946–1963, profesor hygieny a epidemiologie. Autor více jak 100 vědeckých prací, článků, 11 učebnic, monografií a skript.

Krejčí Zdeněk: Prof. MUDr. Jan Kabelík, DrSc, významný vědec, lékař-humanista. =Středisko, sborník VSMO , 70–71, 1987–88, S. 105–106;. Musil, Jiří: Prof. MUDr. Jan Kabelík, DrSc. 29.10.1891–14.7.1979: zdravý rozum – původní studie univ. prof. MUDr. Jana Kabelíka, DrSc. „Zdravý rozum“ z roku 1978 a sborník příspěvků ze semináře k 110. výročí narození prof. Kabelíka v roce 2001 Vydavatel Vlastivědná společnost muzejní, 2003. Jan Kabelík 29.10.1991. Kdy,kde,co v Olomouci, 1991, říjen S.1. Wondrák, E.: Opustil nás prof. MUDr. Jan Kabelík,DrSc. ZVSMO 1980,č.13–14.S.1–4.

Prof. MUDr. Jan Kabelík, DrSc.

PSEUDONYM k literárním esejům, vl.jm. Zdeněk GÁBA

V roce 1877 maturoval na Slovanském gymnáziu v Olomouci. Po vysokoškolských studiích se věnoval pedagogické činnosti. Od r. 1916 publikoval v Národopisném věstníku.

Učitel v Šumperku a Hrabišíně. Spolupracovník vlastivědného sborníku Severní Morava.

Biografický slovník okresu Šumperk, Šumperk. 2001.

Absolvoval Střední odborné učiliště elektrotechnické v Mohelnici, obor elektromechanik v letech 1983–1986 a následně studoval Střední školu pro pracující tamtéž, obor silnoproudá elektrotechnika, kde maturoval v roce 1988. Později studoval VUT v Brně, Fakultu elektrotechnickou. V dávném čase se živil jako elektrotechnik a vrchní kotelník. Pak pracoval od roku 1993 jako novinář v regionálním tisku na Šumpersku. Působil jako šéfredaktor týdeníku Moravský sever. Před rokem 2000 externě spolupracoval s Českým rozhlasem v Olomouci, kde pracuje od roku 2002. Do roku 2014 byl vedoucím slovesné redakce ČrO. Po jejím zrušení pracuje jako redaktor publicistiky. Zajímá se o technické památky a historii Moravy a Slezska, přírodní zajímavosti a cestování. Je autorem rozhlasového cyklu Od Pradědu na Hanou, který Český rozhlas vysílá od roku 2002. Rozhlasových pohlednic z obcí, měst, ale i přírody, míst zapomenutých i známých, bylo odvysíláno 1700. Je autorem několika rozhlasových her a dramatizací. Jako dramaturg se podílel na vzniku mnoha rozhlasových adaptací literárních děl. Napsal předlohu pro 14 dílný cyklus pohádek z oblasti severozápadní Moravy " Povídánky od nítěných knoflíků". Knižně vyšlo v olomouckém nakladatelství Poznání v roce 2014. Kromě publicistiky se věnuje dokumentátní tvorbě. Společně s Irenou Šindlářovou napsal tři knihy: Tepny krajiny; Řeky Moravskoslezského kraje; Putování krajinou studánek a pramenů. Věnuje se také fotografování a na svém kontě má již několik výstav. Hraje na kytaru a foukací harmoniku, skládá písničky a vede rock-blues skupinu WILSNE! Rád cestuje na kole i pěšky, miluje dobrou muziku, dobré jídlo, hrochy všech velikostí. V únoru 2015 dostal Cenu města Zábřeh.

Osobní sdělení dne 14.4.2015. Kobza, M.:Povídánky od nitěných knoflíků. Poznání, Olomouc 2014. cs.wiki­pedia.org http://otavinka.blog.cz/…rve-v-art-um email ze dne 17.4.2015

Lesařinu a myslivost měl dánu takříkajíc do vínku, protože jeho strýcové byli lichtenštenskými fořty a stejné zálibě se věnoval i jeho otec. Není tedy překvapením, že podobným směrem se ubíralo také vzdělání tohoto příslušníka další rodinné generace. Zdeněk studoval 1937–1945 Reálné gymnázium v Prostějově a následně do r. 1949 Lesnickou fakultu Vysoké školy zemědělské v Brně. Vzdělání si po dvaceti letech rozšířil studiem ekonomických oborů postgraduálně obory řízení na VŠE, tropické lesnictví VŠZ v Praze a následně složil státní jazykové zkoušky z angličtiny a němčiny. Po absolvování prvotního lesnického vzdělání na vysoké škole nastoupil Zdeněk Kunert do praxe a přes různé funkce se vypracoval až na post ředitele Lesního závodu Buchlovice, kde strávil téměř tři desítky let. Právě s oblastí Chřibů je v největší míře spojena i jeho myslivecká a následně spisovatelská činnost. Píše od r. 1954, črty a povídky do čas. Myslivost, Jihomoravské lesy, Slovácko, Rovnost. Populárně odb. články publikuje v denním tisku, Lesnická práce aj. Podobně jako vždy miloval lesnatou a kopcovitou krajinu Chřibů, vytvořil si silný vztah i k ušlechtilé jelení zvěři, jejímuž chovu věnoval obrovské úsilí. Žírný kraj jižní Moravy se odrazil také v jeho další, řekli bychom gurmánské lásce, kterou je víno, problematika jeho výroby a samozřejmě výsledná degustace toho nejlepšího, co teplé stráně tohoto kraje nabízejí. O tom, že v oblasti umění vládne široce nadaný autor nejen perem, svědčí i skutečnost, že mu vždy bývala velkou zálibou hra na housle a jako mnoho lesníků a myslivců jej na jeho toulkách přírodou provází též fotoaparát, coby nástroj k zachycení svědectví okamžiku, ke zvěčnění dané doby. Ve spolkové myslivecké práci vykonával pan Kunert funkce mysliveckého hospodáře, člena okresních orgánů, lektora a zkušebního komisaře pro přípravu uchazečů o první lovecký lístek a především předsedy Poradního sboru jelenářské oblasti Chřiby. Za zmínku stojí na tomto místě jeho dlouhodobé působení v Redakční radě časopisu Myslivost. Za jeho činnost mu vyla propůjčena řada vysokých mysliveckých vyznamenání, včetně Čestného mysliveckého řádu a Umělecká cena ČMMJ v roce 1995. Autorova publikační činnost je značně obsáhlá a kromě klasické knižní tvorby zahrnuje také řadu odborných příspěvků s lesnickým i mysliveckým zaměřením, odborné přednášky, ale i scénáře, poezii, překlady apod. Z ucelených knižních souborů povídek nesmíme opomenout tituly: Za kloboukem zelený úlomek (1988), Lovy pod Buchlovem (1993), V loveckém okouzlení (1995), Ze strání pod Buchlovem (spoluautor, 2003). V oblasti poezie vydal básnické sbírky : Myslivcův rok a Jak voní réva. V roce 2008 se podílel coby překladatel na vydání knihy Můj rok s liškami, jejímž autorem je německý spisovatel G. Schumann.

Z díla: Za kloboukem zelený úlomek. Praha, SZN 1988.; Biografie: Rakušan, Ctirad: Doslov ke knize. Za kloboukem zelený úlomek. Praha 1988, S. 261–264. ; www.klubautoru.cz

Ing. Zdeněk Kunert

Narozen v Osíčku na Kroměřížsku (region Záhoří). Studoval učitelský ústav ve Valašském Meziříčí. V letech 1936–1947 učitelem na Moravě a ve Slezsku. Při tom dálkově studoval FFMU v Brně, obor etnografie. V letech 1941–1946 se učil hrát na kontrabas.Od roku 1947 pracoval v Moravském muzeu v Brně, kde založil a řídil Etnografický ústav.. V devadesátých letech se účastníl regionálních konferencí na Hané " Lidový rok na Hané", kde jsem se s ním osobně potkala. Zpracovával bibliografie a publikoval v odborném tisku.Autor jedinečného soupisu českých časopiseckých článků z Valašska a Záhoří 1884–1964.

Československý hudební slovník.i.díl.Praha 1963. S.791. http://www.divadloschod.cz/val.atheny/?…

Doc.PhDr. Ludvík Kunz, CSc.

Vl. jm. Miloš Victor Ignác Kvapil V roce 1965 absolvoval SVVŠ (nyní gymnázium) v Prostějově. Pak studoval obor knihovnictví a vědeckých informací na UK Praha, kde promoval r. 1971. Byl na vojenské službě v Kroměříži. Působil jako knihovník ve Státní vědecké knihovně Olomouc, poté na Informačním centru Výzkumného ústavu oděvního v Prostějově, ředitel Informačního centra UPOL, knihovník technické knihovny Moravských železáren v Olomouci, vedoucí Informační služby Městského úřadu v Prostějově a v letech 1997–2009 ředitel Městské knihovny v Prostějově. Souběžně v letech 1992–2009 editorem prostějovské Štafety. Ocenění: Cena českých knihovníků (2007)
cena Velkomoravský knihovník (2008)
Cena města Prostějova (2009) Žije v Moravské Třebové, ale do Prostějova se rád vrací. Autor turistických průvodců po Prostějovsku. Poezii píše od roku 2002. Vyšlo mu k dubnu 2023 – 9 básnických sbírek. Eukleidovská seč klásků lásky (2003); Císařovy vousy (2012); O přírodě – Peri Fyseos (2013); Útesy času (2014); K větší cti a slávě Boží (2016) a rozšířené 2. vydání (2018); Vůně moře a lišejníku (2015); Mlhy podzimní noci (2020); Ozvěny (2022);

Bartková, Hana: Prostějovský deník.Čtenář reportér – článek /6491037 Kvapil, Miloš: Pár slov na úvod. Ozvěny.Olomouc 2022. S.8. Doplnění biogramu viz meil 23.4. 2023 a 24.4.2023.

PhDr. Miloš Kvapil užívá též pseudonym Miloš QAPIL /Píše básně o 23 slokách/

dne 23.4. 2023/hš

Fotograf autodidakt od r. 1935, zakládající člen skup. DOFO r. 1958. Působil jako fotograf od r. 1952 – 1971. Kandidát SČSVU 1964, 1973-SČF, 1974 čl. KFA Olomouc. Představitel progresivního proudu amaterské fotografie. C: 1. cena v soutěži Historická Olomouc r 1972. ;stříbrná medaile salón Buenos Aires 1972. ;Zaměřuje se na statickou fotografii krajiny a objektů. Od 1975 člen SČF a fotosekce VSMO. Ve dnech 8.9.-6.10. 2006 se konala v Galerii, Radniční 3 ve Šternberku výstava jeho fotografií.

Encyklopedie čes. a slov.fotografů­.Praha 1993.S.202 –203.; Percl, J.: DOFO.ČsF, 28, 1977, č.2, S.56.;.

Rozená Lýsková, dcera národního umělce, prof. Františka Lýska, DrSc. Maturovala na gymnáziu v Brně roku 1951. V roce 1953 absolvovala klavír a zpěv na brněnské konzervatoři a 1956 absolvovala FF MU v Brně. V roce 1957 působila ve Zlíně v rozhlasovém studiu jako externí hlasatelka. V roce 1958 se provdala v Brně. 1971 FFUK Praha a v Olomouci od r. 1981.

http://www.slaviste.cz/index.php?… http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?…

Doc. PhDr. Květuše Lepilová, CSc.

Studoval na zábřežském gymnáziu a UK v Praze obor filosofie a práva. Působil jako učitel na obchodní akademii v Praze do konce 1. světové války. Od roku 1921 pracoval na Vysoké škole obchodní v Praze. Hodně cestoval a přispíval do časopisů. Redigoval revue Naše doba, kterou založil T. G. Masaryk. Byl aktivní v politice, člen skuppiny „Pátečníků“. Okupace znamenala konec jeho politické kariéry. Po osvobození se stal děkanem Vysoké školy obchodní. V roce 1949 odešel do exilu nejprve do Anglie poté do USA. Zemřel ve Vancouveru.

Profesor Josef Macek. Průvodce. Zábřežský kult. a inform. měsíčník. únor 2000. S. 12

Ředitel Okresního vlastivědného muzea jako etnograf, 1985–1990 vědecký pracovník ve Slezském muzeu v Opavě, od 1990 ředitel muzea v Šumperku. Publikační činnost zaměřena zejména na historii etnografie jako vědní dispciplíny, problematika lidového umění a řemesel.

Kdo je kdo 1994/1995. Praha 1994.S.361.; Severní Morava sv.82, 2001, Šumperk 2001., S.67, foto.,

Studoval a maturoval v roce 2006 na Střední průmyslové škole stavební, obor Dřevařská a nábytkářská výroba ve Valašském Meziříčí. V roce 2008 odešel do Ostravy na Filozofickou fakultu studovat obor Anglický jazyk a literatura, kde do roku 2011 absolvoval bakalářské studium a poté , mezi lety 2011–2013, magisterské studium. Od roku 2013 je doktorandem na Katedře anglistiky a amerikanistiky FFUP v Olomouci. Přednášel rovněž na několika zahraničních univerzitách ve Finsku, Anglii a Francii. Psát básně začal ve 14 letech. V roce 2014 debutoval básnickou sbírkou Píseň zamilovaného Misogyna, která byla křtěna v Ostravě univerzitním profesorem Josefem Jařabem. Překládá z angličtiny a francouzštiny. V Olomouci se prezentoval při vernisáži výstavy studentů Fakulty umění Ostravské univerzity v Knihovně města Olomouce, pobočce Brněnská dne 3.3.2015.
Získal doktorát z Anglické a americké literatury na Univerzitě Palackého v Olomouci v roce 2016. Jeho hlavním zájmem jsou mystické směry abrahámovských náboženství (křesťanská mystika, kabala, súfismus) a jejich projevy v literatuře a populární písni. Svůj výzkum prezentoval na několika evropských univerzitách, konkrétně ve Finsku, Francii, Španělsku, Portugalsku, České republice a Anglii. Své teze dále rozvinul při výzkumu ve Francii a ve Španělsku, kde žije od roku 2016. Mezi jeho nejnovější vědecké publikace patří monografie Leonard Cohen, the Modern Troubadour vydaná Univerzitou Palackého v prosinci 2020, edice poezie Johna Passe, Větrná zvonkohra (Protimluv, 2020), a edice vybraných děl Gertrudy Steinové, Mluvit a naslouchat (Éditions Fra, 2019), jakož i několik kapitol v odborných knihách a vědeckých časopisech zabývajících se náboženskými zdroji v populární hudbě. V současnosti se zaměřuje na zneužívání populární hudby pro komerční účely, politický marketing a také na přítomnost náboženské symboliky v reklamních kampaních. Jako pedagog působil na třech veřejných vysokých školách, které formovaly jeho pohled na vzdělávání: Univerzita Palackého v Olomouci, Université Paul-Valéry v Montpellier, a Universidad de Sevilla. V současné době vyučuje moderní jazyk, antropologii, křesťanské sociální myšlení a etiku na univerzitě ESIC v Madridu. Od roku 2019 je držitelem akreditace univerzitního asistenta, a od roku 2020 doktora soukromé vysoké školy udělené španělskou veřejnou agenturou DEVA.

Osobní sdělení – dne 3.3.2015 /hš Vyplněný tiskopis Galerie rodáků a nejen jich http://otavinka.blog.cz/…ic-s-mesicem Dne 15. dubna 2015 14:21 Jiří Měsíc <jirimesic@gmail.com> napsal: Dne 30. 4. 2021 napsal meil s aktualizovanými fakty do biogramu.

Mgr. Jiří Měsíc Portréty posledních let 2012–2015 CV – 5 s. uloženo spolu s vyplněným záznamem.

Bratr spisovatele Aloise, překladatele Norberta a lékárníka Františka. Rodina se 1874 přestěhovala do Brna, kde Vilém studoval gymnázium a podílel se na vydávání třídního časopisu. R. 1884 se odstěhoval do Prahy, kde pokračoval ve studiu gymnázia, kde maturoval r. 1885 a poté studoval právnickou fakultu. Záhy přerušil studium a plně se věnoval literatuře. Patřil mezi návštěvníky Masarykova ruského kroužku. R. 1887 navštívil Mnichov, kde poznal malíře J.Uprku 1888 navázal kontakty ve Vídni se V. Kučerou s kterým spolupracoval na časopisu Čs. revue. R. 1891 byl krátce zaměstnán jako úředník Úrazové pojiš´tovny. R. 1892 následoval rodiče, kteří se přestěhovali do Divák za bratrem Aloisem, který zde byl správcem školy. Díky aktivitě osobou bratrů se Diváky staly centrem moravské kultury, r. 1893 tu oba bratři založili knihovnu, kam zajížděli moravští a čeští umělci, s nimiž udržoval Vilém i bohatou korespondenci. . R. 1894 se při návštěvě u Gabriely Preisové seznámil se Zdenkou Braunerovou a zasnoubil se s ní.. R. 1895 pobýval na její pozvání v Paříži a r. 1897 zasnoubení zrušil. V roce 1904 se oženil s Boženou Pacasovou z Hejčína u Olomouce.

Lexikon české literatury. III. Praha 2000. S. 348–354.;

Vyrůstal v Nové Hradečné, Studoval gymnázium v Uničově, kde maturoval. R 1987 absolvoval VŠ elektrotechnickou v Brně. Poté pracoval na ČSD v Olomouci, od r. 1990 student FFUP, obor uměnověda /5. roč. /. Z realizovaných filmů: Kruté milosti /Jan Zahradníček/;Cesta k srdci/setkání mládeže na Velehradu/;Concerto Grosso /premiéra 3. 11. 1994 DH v Olomouci. V roce 1996 film Hranice v stínu, kde se podílel též na scenáři /Jan Čep/, poté film Bloudím (prac. název Má magická Olomouc), hudba E.Viklický, též podíl na scenáři, premiéra má být v prosinci 2009. V červenci 2009 absolventský film Filmová škola Zlín „Špatné myšlenky“, režie M.Müller. V roce 2006 účast na Fan Festu s filmem 2 Světy.

V letech 1959–1964 studovala FFUP v Olomouci, obor čeština a výtvarné umění u prof. V. Zykmunda a M. Štolfy. V letech 1965–1968 doktorandské studium, PhDr., dějiny a teorie VV. Od roku 1968–1980 odborná asistentka na KVTV FFUP. V letech 1979–1980 studijní pobyt ve Francii, od r. 1980 odborná asistentka Pedagogické fakulty UP, redaktorka Odeonu Praha. Výstavy: Paříž (1980), Sovinec (1981) a Olomouc (1983). Autorka básnických sbírek: Praha, Pařížská (Olomouc,Votobia 1994)
Uvnitř hlasů (Praha 1995).

Machala, Lubomír: Po nových jménech české literatury. Olomouc 1991.

Doc. PhDr, Alena Nádvorníková

Vystudoval. VŠZ Brno r. 1989, 1989–1991 ZD Senice na Hané. Zemský tajemník Zemědělské strany pro Moravu a Slezsko. V době studií člen SVS Zbrojovka Brno, 1982–1985, veslař, přeborník ČR i ČSFR. Bydlí v Lutíně

Kdo je kdo 91/92.2.díl.Praha 1991, S.640.;.

Absolv. Obchodní akademii v Olomouci. Kronikář obce Hnojice (1981– ).

dokument. list/97

Vystudoval Přírodovědeckou fakultu UP v Olomouci. V letech 1993–1995 předsedal Akademickému senátu UP. Působí jako ředitel Centra interdiscipli­nárních studií UP. Je vedoucím projektu Strategie udržitelného rozvoje pro Českou republiku, členem výzkumného týmu Centra pro sociální a ekonomické strategie při FSV UK. Napsal a podílel se na osmi knihách z oblasti životního prostředí, zorganizoval čtyři mezinárodní konference, získal pamětní medaili Rektora UP v roce 1997. Od r. 1998 je členem Řídící rady Millennium Projekt (Washington,D.C.) Uskutečnil přes 20 zahraničních cest. V roce 2002 byl spoluautorem knihy- Svoboda Josef a Pavel Nováček: Rozhovory od Bakerova jezera: na hranici reality, meta – reality a fikce. (Luhačovice, Atelier IM 2002) Od r. 2007 je vedoucí Katedry rozvojových a environmentálních studií Přírodovědecké fakulty UP.V letech 2008–2018 byl předsedou České asociace Římského klubu. Je autorem řady knih, např. Udržitelný rozvoj (2010), Od Noemovy archy (2013)Světopis (2015), Lidský příběh (2017).

http://www.pavelnovacek.eu/about-me/ email: pavel.novacek@upol.cz

Doc. RNDr. Pavel Nováček, CSc.

Narozena v Šumperku, odkud pocházela její maminka. Rodina záhy přesídlila do Prahy, kde r. 1939 maturovala na francouzském gymnáziu. Po maturitě studovala Vysokou školu zemědělskou, která byla v době okupace uzavřena a tak studia dokončila až v letech 1945–1947 na lesnické fakultě ČVUT v Praze. Pracovala v redakci odborného časopisu Živa.

BSSSM, seš.4 (16.) Ostrava 2003. S.77–78.

RNDr. et ing. Eliška Nováková, DrSc.

Teoretik ve fyzice. Na jeho počest se každé dva roky koná soutěž vědeckých prací mladých fyziků do 30 let , kterou pořádá Česká fyzikální společnost = Cena Milana Odehnala.

Purketová , jana: O životě a díle čes. a slov.pedagogů.Brno SVK 1991, S.110.;.

Narozen v obci Lípy (n. m.č. Slatinice)

Rozená Gábová. Po maturitě na Střední zemědělské škole v rodišti v roce 1992 odešla studovat do Olomouce na Přírodovědeckou fakultu UP, obor systematická biologie a ekologie. Promovala v roce 1997 a pak pracovala v šumperské společnosti EUROMONTANA BOHEMIA, která se zabývala horským a podhorským zemědělstvím. Po přesídlení do Moravského Písku pracovala pro obchodní společnost jako překladatelka z a do ruštiny. Po roce 1999 působí ve státních službách a pracuje na Pozemkovém úřadu v Uherském Hradišti. První básně publikovala na webu, ale její básně knižně vyšly v almanachu, který obsahuje verše 22 žijících básníků všech generací pod titulem „A trubači troubili mambo Zambezi“ (2011). Psala také stati do odborného tisku o zeleni na zemědělských haldách a názvech rostlin v lidové písni.

Osobní sdělení hš – leden 2023

Mgr. Kateřina Odložilíková

Narodil se v rodině bankovního úředníka. Obecnou školu, jeden ročník měšťanské školy a reálné gymnázium vychodil v rodišti. Po maturitě (1950) studoval češtinu a němčinu na FF UP v Olomouci (žák Oldřicha Králíka a Pavla Trosta); absolvoval 1955 diplomovou prací Zakarpatské dílo Ivana Olbrachta. 1954–1961 byl asistentem na katedře bohemistiky FF UP, z toho 1959–1960 rok nuceně pracoval jako pomocný dělník ve slévárně šedé a tvárné litiny Moravských železáren v Olomouci. Od 1957 absolvoval pětiletou externí vědeckou aspiranturu na FF UJEP v Brně u Josefa Hrabáka. Hodnost CSc. získal 1963 prací Románové dílo Václava Řezáče, titul PhDr. 1967 na základě kandidátské disertace, 1992 se habilitoval na FF UP v Olomouci monografií Josef Čapek. Od roku 1961 působil v Ústavu pro českou literaturu ČSAV: v 60. letech jako vědecký pracovník v oddělení dějin české literatury 20. století, od roku 1973 byl členem oddělení lexikografie a podílel se v něm autorsky i redakčně na Lexikonu české literatury, v lednu 1991 se pak stal jeho vedoucím redaktorem; od 1993 zastával v ÚČL funkci vedoucího oddělení dějin české literatury a lexikografie. Na konci roku 1998 odešel do důchodu. PhDr. Jiří Opelík, CSc. byl na praxi také v Krajské knihovně Olomouc ještě za ředitelování J.Michala.
1959 – 1960 pomoc. dělník MŽ Olomouc, vědec. pracovník Ústavu pro čes. a svět. lit. v Praze. Podílí se na Lexikonu české literatury, slovnících české literatury ap. Od 1990 šéfredaktor Zpravodaje Společnosti bří Čapků. )

Kdo je kdo ? 1991/1992.Praha, 1991, S.688.;. Slovník českých spisovatelů. www.

Doc.PhDr. Jiří Opelík, CSc.