Osobnosti Moravy.eu

V letech 1918–1923 stud. AVU Praha, prof. Nechleba, Švabinský, 1923–24 studijní cesta Paříž. Maluje podobizny a krajiny. Souborná výstava v Prostějově r. 1933.

Toman, P.: Slovník čes.výtvarných umělců.I., S.546.;.

Narozen v Ubušíně. (nyní součást obce Jimravov).

Abs. AVU 1927, prof. Nechleba. Působil na Slovensku. Obrazy ze školního prostředí, podobizny.

Toman: Slovník výtv.umělců.1­. Praha 1947.S.547–548.;.'

Hanácké noviny č.18, 10.02.1996, S.8, .

Po absolvování dvouleté nástavby SKŠ Brno 1965, působila od roku 1966 v OK Prostějov, od roku 1995 v OK Olomouc ve funkci vedoucí půjčovny pro dospělé.

Abs.učit.ústav v Kroměříži 1907, působil na školách na Šumpersku, v Svébohově do r.1915.1918 Pros­tějov-velitel národní obrany, 1919 Svébohov, od 1.4.v Úsově do r.1938.Olomouc- ředitel školy.

Morav, K.: Stanislav Makas-osmdesátník.ZVÚO, č.137, S.21.; Spurný, F.: Za Stanislavem Makasem.=Severní Morava, sv.25.Šumperk 1973, S.67–69/bibliografie Makasových vlastivědných prací/.; Slovník učitelských osobností okresu Šumperk.Šumperk 1990, S.113–115./fotografie/.

Po absolvování nižšího gymnázia v Olomouci vystudoval v letech 1891–1895 učitelský ústav v Brně a stal se učitelem v Drozdově. Později odchází do Brna, aby se v Barvičově knihkupectví vyučil knihkupcem. Po krátké praxi se vrátil do Zábřehu a založil malé české knihkupectví, které otevřel 1.7.1898. Vedl ho pak nepřetržitě 30 let. Stal se také spoluzakladatelem zábřežské Společenské tiskárny.

Slovník učitelských osobností okresu Šumperk.Šumperk: Oblastní rada ČMOS, 1990.S.116–118.;

Studoval reálku v Jevíčku, zkoušky z latiny skládal v Kroměříži. Teologii vystudoval v Olomouci, kde nyl 5.7.1934 vysvěcen. Poté působil jako kaplan v Šumvaldu do 1. 8. 1935, ve Šternberku do 1.4.1938 a v Olomouci u sv. Michala. Od 2.12. 1938 působil ve Vranové Lhotě, kde zůstal pak i na odpočinku až do své smrti. Pohžben byl v rodinné hrobce v rodišti. Mj. pracoval v zahrádkářském spolku a konal přednášky a besedy. Znalec moravské vlastivědy.

Pinkava, Jaroslav: Za panem Františkem Markem. Trnaváček 1990, listopad, č.3.

Absolvovala obor Hudební výchova a čeština na FFUP v Olomouci a působila od r. 1962 na pedagogické škole a gymnáziu v Jaroměři. Od otevření Střední pedagogické školy v Čáslavi roku 1975 vyučuje hudební výchovu a vede dívčí pěvecký sbor, který nahrával v Českém rozhlase.

Stárek, Z.: Slovník českých sbornistrů.II. Praha, Divadelní ústav 1982.S.339.;

Od roku 1948 – 1970 působil na Univerzitě Palackého v Olomouci. V letech 1950–1952 děkanem pedagogické fakulty UP, později působil na přírodovědecké fakultě UP. V letech 1966–1969 zde vykonával funkci rektora. Kromě matematiky byla jeho zálibou hudba a zpěv, působil v mužském pěveckém sboru Nešvera.

Zakladatelé a pokračovatelé­.Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého, 1996.S.152–153;

prof. RNDr. Josef Metelka.

Bratr spisovatele Aloise, překladatele Norberta a lékárníka Františka. Rodina se 1874 přestěhovala do Brna, kde Vilém studoval gymnázium a podílel se na vydávání třídního časopisu. R. 1884 se odstěhoval do Prahy, kde pokračoval ve studiu gymnázia, kde maturoval r. 1885 a poté studoval právnickou fakultu. Záhy přerušil studium a plně se věnoval literatuře. Patřil mezi návštěvníky Masarykova ruského kroužku. R. 1887 navštívil Mnichov, kde poznal malíře J.Uprku 1888 navázal kontakty ve Vídni se V. Kučerou s kterým spolupracoval na časopisu Čs. revue. R. 1891 byl krátce zaměstnán jako úředník Úrazové pojiš´tovny. R. 1892 následoval rodiče, kteří se přestěhovali do Divák za bratrem Aloisem, který zde byl správcem školy. Díky aktivitě osobou bratrů se Diváky staly centrem moravské kultury, r. 1893 tu oba bratři založili knihovnu, kam zajížděli moravští a čeští umělci, s nimiž udržoval Vilém i bohatou korespondenci. . R. 1894 se při návštěvě u Gabriely Preisové seznámil se Zdenkou Braunerovou a zasnoubil se s ní.. R. 1895 pobýval na její pozvání v Paříži a r. 1897 zasnoubení zrušil. V roce 1904 se oženil s Boženou Pacasovou z Hejčína u Olomouce.

Lexikon české literatury. III. Praha 2000. S. 348–354.;

Studovala gymnázium v Brně a po maturitě v r. 1935 vstoupila do noviciátu Kongregace sester svatého Cyrila a Metoděje. Poté studovala Filozofickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, obor latina a řečtina. Od r. 1939 vyučovala na řádovém dívčím gymnáziu v Brně. Během 2. svět, války působila na Velehradě-Svojanově, kde byly umístěny německé děti. Po r. 1950 pracovala jako účetní v ústavech sociální péče. V letech 1968–1970 vyučovala náboženství v Karviné a 1970–1990 pracovala jako účetní na Pražském arcibiskupství. V letech 1990–1995 působila nově vzniklém konviktu v Litoměřicích, kde vyučovala řečtinu. Po úrazu už pomáhala jen radou a v r. 2000 se přemístila na Velehrad.

OLDIN 2007/10.

Syn prof. Václava Nešpora a bratr MUDr. Květy Polívkové, rozené Nešporové. V roce 1933 absolvoval Slovanské gymnázium. Poslední adresa bydliště: Tř. Spojenců 18, Olomouc.

Primus necessarium je vydělání a mravnost. Olomouc 1997. S.448.

Gymnázium navštěvoval v Broumově a od roku 1849 v Olomouci. Po maturitě 1851 začal se studii historie a filologie na univerzitě v Olomouci, po jejím zrušení pokračoval ve Vídni. 1856–1869 působil jako prof. na gymnáziu v Opavě. 1869–1872 pracoval jako škol. inspektor v dnešním Jeseníku. Od roku 1873 trvale působil jako ředitel uč. ústavu v Těšíně. Sběratel lidových písní.

Biografický slovník Slezska a severní Moravy.12.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1999.S.45;

Narozen na zámku Jánský Vrch v Javorníku.

Profesor přírodopisu na SG v Olomouci 1903–1908, poté v Brně na reálce.

Seznam jeho prací ve Sborníku klubu přírodovědeckého v Brně, roč.XI;ČSVMO, roč.LI.Knižně: Květena Hané.Brno 1911. .Biografie: Fischer, R.: Olomoucký památník.Olomouc 1938, S.228. Símě hořčičné.Olomouc 1947, S.72–73.; Otruba, Josef: PhDr.Josef Podpěra padesátníkem.ČVSMO, 40, 1928, S.156.;.

Od r. 1929 působil v Prostějově, ve své muzikantské a sběratelské tvorbě zahrnuje 2 folkloristické oblasti, Slovácko a Hanou. Autor dvou svazk. díla Lidových písní z Hané. Z díla: Lidové písně na Hané v dnešní době.Sb.SLUKO 1951–53; Po stopách dělnické písně na Prostějovsku-ZVÚO 1963, č.1;

Brada, Vojtěch: Ediční poznámka ke knize Poláček, Jan: Lidové písně z Hané, 2.díl.Kroměříž OKS 1975, S.401–3; Československý hudební slovník II. .Praha, SHV 1965, S.334; Kunc, Jaroslav: Kdy zemřeli…?Praha 1970, S.161.;

V roce 1978 absolvoval Pedagogickou fakultu v Olomouci. Poté působil 12 let jako učitel Základní školy ve Štěpánově a od r. 1992 na Pedagogické fakultě UP, katedra českého jazyka a literatury, Teorie vyučování českého jazyka. Provádí výzkumy na školách, jejichž závěry publikuje a seznamuje s nimi učitelskou veřejnost na Moravě i v Čechách. Posuzovatel nových učebnic českého jazyka. Aktivně se účastní akcí organizovaných společností Přátel angažovaného učení. Organizuje a řídí pedagogickou praxi budoucích učitelů češtiny na základních školách. V letech 1998–1999 publikoval v Učitelských novinách (č.5. V jakých podmínkách pracují učitelé českého jazyka- a nejen oni?; č. 10 Učitelské obrázky). V roce 2000 obhájil titul Ph.D disertační prací na téma Učitel českého jazyka v podmínkách současných českých základních škol. Autor Učebnice českého jazyka pro základní školy po roce 1989 a současné tendence ve vzdělávání. (2005).

Osobní sdělení -hš

Mgr. Milan Polák, Ph.D.

Absolvoval Lidovou konzervatoř obor lidový tanec ve Valašském Meziříčí v roce 1978 a později též v Přerově ( 1984). V letech 1976–1984 byl členem souboru HANÁ ve Velké Bystřici. Nyní žije v Ostravě.

Galerie rodáků a nejen jich. 21.11.2019

Od sezóny 1930/31 působil v olomouckém divadle. Za 3 roky nastudoval 30 oper a 5 operetních rolí. Poté dostal angažmá v Praze.

Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby.Praha 1990.S.432.;.

V letech 1950 – 1957 přednášel a vedl semináře jako externí učitel na FFUP a na Vysoké škole pedagogické v Olomouci. Čestný člen Muzejní a vlastivědné společnosti v Brně, akademik ČSAV /1972/.

BIO ČTK/1985. ;Měřínský, Zdeněk: K životnímu jubileu akademika Josefa Poulíka. VVM, XLII, 1990, č. 2, S. 260 – 262. /Bibliografie, fo­to/.

Vystudoval Lékařskou fakultu KU v Praze. Byl jmenován ředitelem léčebny dětské tuberkulozy v Šumperku. V Šumperku založil i poradnu Masarykovy ligy proti tuberkuloze. Veřejně působil v Národní jednotě i v Sokole. Za války pomáhal lidem ohroženým prac. nasazením v Říši a navázal kontakt s odboj. protinacist. hnutím. V únoru 1944 byl zatčen gestapem a vězněn na Pankráci. Zemřel na tuberkulozu v Terezíně.

Biografický slovník Slezska a severní Moravy.3.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1995.S.93.;

Syn zámožného rolníka, satrosty obce Bílý Potok u Javorníku, kde se narodil.. 1881 odešel studovat hudbu na konzervatoř do Vídně, 1887 přešel do dramatického oddělení. Herecky působil v Hannoveru, Olomouci, Karlových Varech, Bratislavě, Temešváru, Kolíně nad Rýnem a Berlíně. 1908 nečekaně divadlo opustil a vrátil se do rodiště.

Biografický slovník Slezska a Severní Moravy 1.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1993.s.88.;

Bílý potok u Javorníku  je místní část obce Javorník.

Člen orchestru dvorní opery ve Vídni, konc.mistr.král­.opery v Budapešti v letech 1872–92, v letech 1897–1915 vyučoval na hud.šk.Žerotín v Olomouci, v dívčím ústavě Petingeu.Pohřben ve Velké Bystřici.

Československý hudební slovník, II. díl. Praha, SHV 1965, S. 466;.'

Absolvoval učitelský ústav ve Vídni. Působil jako učitel na vesnických školách v Čechách i na Moravě. Zejména za svého učitelského pobytu na Šumpersku se věnoval botanickému výzkumu. Působil od r. 1905 ve Václavově (n.m.č. Oskava), v Temenici (n.m.č.Šumperk a v obci Obědné (n.m.č.Libina).Jeho bohaté sbírky jsou uloženy v muzeích v Brně, Olomouci a v Šumperku.

Biografický slovník Slezska a severní Moravy.11.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1998.S.122;

38. rektor olomoucké TJ univerzity a koleje v letech 13.12.1707 do 18.9.1708. Poté v čele profesního domu TJ u sv. Mikuláše na Malé Straně v Praze (1708–1711), jezuitská kolej u sv. Klimenta na Starém Městě Pražském ve Středoklukách u Prahy.

Žurnál UP, č.25, 27.10./2006, S.7.;

Literárním jm. Gustav Skýpala. Jeho otec byl legionář. Dětství a mládí prožil v pasekářské obci Oznici na samotě Nivka, odkud docházel do měšťanky a 1936–1939 absolvoval Státní odbornou školu pro zpracování dřeva ve Valašském Meziříčí. Zájem o literaturu a výtvarné umění ho přivedl do meziříčské Mladé scény, kterou v r. 1940 založili známí divadelníci Alfréd a Emil Radokovi. Své první verše publikoval na počátku protektorátních let inspirován Čapkovým překladem antologie Francouzské poezie nové doby, básnickými sbírkami Vítězslava Nezvala, Jaroslava Seiferta a Vladimíra Holana. Krátce po 2. světové válce vojákoval 6 měsíců v Olomouci. Po osvobození republiky odjel natrvalo do Prahy. Navštěvoval přednášky a semináře Václava Černého a Jana Patočky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, od r. 1946 pracoval v nakladatelstvích Melantrich, Svoboda, Orbis a Panorama jako tiskový redaktor, posléze odbytový referent a v době tzv. normalizace byl odsunut na úsek pohlednicového merkantilu. V těch letech publikoval pod svým jménem verše pro děti a průvodní texty k vlastivědným fotosouborům (Beskydy, Šumava, Jižní Čechy, Západočeské lázně, Vysoké Tatry aj.) Knižně debutoval sbírkou pro děti Veselý rok (1948). Další knížka pro děti Zvířátka – vyšla s ilustracemi Aleny Ladové (1969). V r. 1969 vyšla sbírka básní Podzim s Diogenem. V roce 1990 vydal životopisnou črtu o valašském knězi Bosý kněz. Soubory jeho poezie z let 1940–1993 vyšly pod názvem Nebe pro pěší (1994) a Město, můj Getsemanský sad (1995). Okresní knihovna v Olomouci vydala u příležitosti návštěvy A.Skýpaly v Olomouci upomínkový tisk Z mého zvěrokruhu (2000).

Literární slovník severní Moravy a Slezska. 2001 Votobia Olomouc – Ostrava.S.269–270.; Všetička, F.: Podzim s Diogenem. In: Kolář, B.: Z paměti literární Olomouce 2. Olomouc, VSMO 2006.S.303–304.; Fabián, J.: Slovník osobností kulturního a společenského života Valašska. Valašské Meziříčí 2000.S. 139.; Kolář, B.: Haná v poezii. Antologie. Olomouc, Literární klub Olomouc 2008.S. 224–226.; http://www.wix.com/…k/fotografie

Email od fotografa Václava Valečka z Opavy 5.12.2012 -Vaclav.Valecek@seznam.cz Dobrý večer, nemusíte se ničho obávat a fotografii také stahovat nemusíte. Pan Skýpala je strýc mé přítelkyně a už jsem s ním hovořil. U fotografie uveďte mne,jako autora a vše bude v pořádku. V příloze je odkaz na mé stránky. Přeji Vám mnoho úspěchů a tvůrčích sil při dalším rozšiřování Vaší Galerie rodáků. Se srdečným pozdravem Václav Valeček