Osobnosti Moravy.eu

Absolvoval gymnázium v Kroměříži 1892, bohosloví v Olomouci, vysvěcen 1896, kaplan ve Valaš. Bystřici, z té doby literární prvotiny, povídky. 1898 Ostrava, 1904 Mar. Hory. Překlady z němčiny, povídky, básně v novinách a kalendářích. Církevnímu umění věnoval 2 díla, statě v čas. Našinec, Věstník Společnosti C+M. Pro jeviště katol. spolků div. hry. Redigoval Ostravský kraj 1905–1937, pseud. Alfa a Ego, satir. fejetony. Pseud. J. Kozar, M. Horský ad. Člen DLU od r. 1917. ;Na stáří žil v Mariánských Horách (n.m.č. Ostravy). Zemřel v ostravské nemocnici.

Poselství.Olomouc 1938, S.389–390./+bibliogra­fie/; Vopravil, J.Slovník pseudonymů..Praha, SPN 1973, S.1436.; BSSSM, seš.10 (22.)Ostrava 2007. S. 75.

Maturoval na Arcibiskupském gymnáziu v Kroměříži a od roku 1903 studoval bohosloví v Olomouci. Od roku 1905 až do roku vysvěcení v roce 1907 pilně přispíval do Našince. Krátce působil v Libině, od října 1908 byl kaplanem v Postřelmově. V lednu 1910 se stal redaktorem Našince a v roce 1922 šéfredaktorem. Ujal se i vedení krajinského katolického listu Severní Moravy. Do roku 1922 byl šéfredaktorem Lidových listů v Praze. Vydával též Archu, list DLU v Olomouci, list pro katolické ženy a dívky Evu. Jeho zájem o literaturu a umění dovedl jej do Družstva českého divadla v Olomouci. Od roku 1917 byl členem Družiny literární a umělecké, kde v letech 1922 až 1925 zastával funkci revizora. Po roce 1918 rozvinul organizační práci a založil Lidové závody tiskařské a nakladatelské. Koupil a najal tiskárnu Lidové knihkupectví a přivedl ji k rozkvětu. Jako jednatel zde působil až do roku 1934.

Fischer, R.: Olomoucký památník. Olomouc 1938. S.363–365. Poselství. Olomouc, Družina literární a umělecká. Olomouc 1938. S.390. Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě. Su-Žv. Valašské Meziříčí, Valašské Athény 2011. S.93. Šev­číková, H.: Srpnová výročí středomoravského regionu. Týnecké listy, 2004, č.8.

Ředitel Obchodní školy v Písku. Autor knihy: Bruslení; Dějiny a povaha umělecké grafiky.

Kunc, J.: Kdy zemřeli…? Praha 1970. S.241.

Narozen v Hrabenově (n.m.č.Ruda nad Moravou.) Vysvěcen na kněze byl 19.12.1942 ve Vratislavi. Poté působil jako kaplan ve Svinově (m.č. Ostravy), pak vykonával duchovní správu na Ostravsku. Krátce po únorových událostech r.1948 se dostal do konfliktu s režimem, když při mši veřejně presentoval pastýřský list arcibiskupa Berana. Byl potrestán finanční sankcí. Protirežimních akcí nezanechal, ilegálně distribuoval církevní a náboženské materiály, odmítal spolupracovat se státní správou. V roce 1951 byl zatčen a odsouzen na 18 měsíců odnětí svobody, tříleté ztrátě občanských práv a finančn pokutě. V roce 1952 byl propuštěn a poté působil v Zábřehu na Šumpersku a od r. 1965 v Jívové, kde vykonával administrátora. V r. 1968 podnikl několik cest po Německu, Rakousku a Itálii. Od r. 1977 působil v Zábřehu nad Odrou (m.č.Ostravy). V obdobá normalizace vstoupil do prorežimní katolické organizace Pacem in Terris. V letech 1985–1986 působil jako zastupující místoděkan v Ostravě a r. 1986 obdržel jmenovací dekret na funcki ostravského děkana. Od r. 1986 byl rovněž sídelním kanovníkem kroměřížským a čestným členem Rytířského řádu Domu Panny Marie v Jeruzalémě. V r. 1990 rezignoval na funkci děkana a nadále působil jako farář v Zábřehu.

BSSSM, suplement 1. Ostrava 2011.S.189.

Maluje heraldiku, předseda numismatické sekce VSMO, čestný předseda ČNS v Olomouci.

dopis OSM/06 Osobnosti střední Moravy – kalendář výročí 2021. Olomouc KMO.

Nejvýznamnějším hostem 6. ročníku mezinárodního festivalu duchovních filmů „Film ve znamení ryby“ v Olomouci, byl polský režisér a scénárista Krzstystof Zanussi, který dne 1.9.2007 uvedl svůj film Persona non grata.

Wikipedia.cz

Po osvobození v r. 1945 stud. FFKU Praha, historie, čeština, od 3. semestru FFUP v Olomouci, kde koncem r. 1952 promoval. 1950 – 52 působil ve školství, po zákl. voj. službě se v prosinci 1954 stal referntem archiv. odd. KSMV v Olomouci. V červenci 1956 přešel do Brna do technického Stát. archivu, 1969 prac. v Ústředním archivu ČSAV Praha, prac. Brno jako odb. pracovník komise pro popis a studium rukopisů. Zajímal se o chronologii, paleografii, české dějiny. Od r. 1956 publikoval v archivním věstníku Brna BAV a ve VVM. Psal také recenze a zprávy o historické literatuře.

Obrštík, Jinřich: Odešel dr.Pavel Zaoral.VVM, 32, 1980, S.240.;.

hlavní kameraman ČT, studio Ostrava, vyznamenán r. 1977, Národní cena ČR za seriál Kamenný řád.

Kdo je kdo 1991/1992.II.Praha 1991.S.119.;.

Hud. vzdělání u řed. hud. školy J. Knypla v Hranicích, kde se učil 10 let na housle, 2 roky klavír a od 14 let varhany. Abs. lékař. fak. v Brně. R. 1972 založil ve Vítkově pěvec. sbor Komenský.

Stárek, Z.: Slovník čes.sbormistrů­.II.Praha 1992, S.693.;.

Vítkov (u Opavy).

Narozen v obci Stará Ves (u Přerova). V r. 1903 maturoval na gymnáziu v Přerově, poté FFKU Praha, v letech 1912–1938 prof. gymnázia v Kyjově, učil tělocvik a zpěv.

Československý hudební slovník II. Praha 1965. S.968.

Pocházel z rodiny učitele Jana Zapletala, který založil v Černotíně Cyrilskou jednotu. Jako desetiletý hrál Vojtěch na varhany při mších. Vystudoval gymnázium ve Valašském Meziříčí, kde maturoval v r. 1896 a pak teologickou fakultu v Olomouci. Pak působil krátce v Janové, od r. 1900 v Hrozové, od 1901 v Libině, od 1904 v Litovli a od r. 1908 v Kroměříži. Složil dvě mše pro soprán a alt, několik mariánských písní a zhudebnil chorál Pange lingua.

cs.wikipedia.or­g./wiki/ Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě. Su-Žv. Valašské Meziříčí 2011. S.94.

Msgre Vojtěch Zapletal

Ředitel vinařské školy ve Valticích, autor publikací z oboru vinařství, pěstování rostlin.

Kunc, J.: Kdy zemřeli…?Praha 1962,S.328.;.

V Olomouci studoval učitelský ústav. Působil jako odb. učitel na Přerovsku. Od r. 1946 v Šumperku, prof. na obch. akademii do r. 1968. Odp. red. Kulturního života Šumperka, v red. radě Severní Moravy.

Spurný, F.: Za dr.Miroslavem Zapletalem.Severní Morava.Sv.19.Šum­perk 1970.S.69–71.; Doupalová, Eva: Slovník sběratelů, vydavatelů a zpracovatelů moravských lidových pověstí.Olomouc, UP l987.;Literární místopis Přerovska-OA Přerov;Slovník učitelských osobností okresu Šumperk.Šumperk, 1990, S.155–156./fotografie/;.

Působil na katedře historie FFUP od r. 1953. Předseda archeologické sekce VSMO. Bydlel v Přerově.

Kapitoly z dějin UP.Ostrava 1973.S.345.;SOKA Přerov, duben 1994.Kartotéka VSMO uvádí + 10.10.1993.;.

Jeho první učitelskou štací bylo Náklo, kde působil jako mladší učitel a kde si také našel nevěstu Eleonoru Hrabalovou. V Černotíně působil v letech 1873–1905. V r. 1883 zde založil farní Jednotu cyrilskou, s níž pořádal koncerty. Jeho syn Vojtěch (1877–1957) pokračoval v jeho šlépějích. V roce 1902 udělila obecní rada nadučiteli Janu Zapletalovi Čestné občanství obce Černotína.

Československý hudební slovník. 2. Praha 1965. S.969. Stá­rek, Z.: Slovník čes.sbormistrů­.II.Praha 1992, S.693.;.

Jeho příbuzný Tomáš Král upozornil emailem dne 20.2.2013 na překlep v datu úmrtí a změnu letopočtu 1941 na 1914. A dne 15.2.2017 poslal odkaz na článek a fotku z časopisu Jezerňáček.

Gymnázium vystudoval v rodišti. Na UK v Praze absolvoval Přírodovědeckou a Filozofickou fakultu a r. 1950 dosáhl doktorátu přírodních věd (RNDr.). V r. 1966 získal hodnost kandidáta geografického zaměření (CSc.). Habilitační práce byla zaměřena na antropogenní geomorfologii a byla obhájena 1968 na UJEP v Brně. Působil na přírodovědec. fak. UP na katedře geografie od r. 1959–1989. Zabýval se zejména antopogenní geomorfologií. Je autorem Mapy Hané, kterou vydalo Muzeum v Přerově r. 1990 a jejíž část byla použita na obálce Kulturního kalendáře Haná. 1992.

Kapitoly z dějin olomoucké univerzity.Ostrava 1973.S.357.; Literární místopis /OA Přerov, duben 1993.; BSSSM, seš.4 (16.) Ostrava 2003. S. 123. ,

Doc. RNDr. Ladislav Zapletal, CSc.

Působil na katedře matematiky pedag. fakulty UP od r. 1966. Proděkan PdF UP.

Kapitoly z dějin olomoucké univerzity.Ostrava 1973.S.366.;Li­terární místopis OA Přerov/duben 1993;.

Narozen v obci Olšany-Hablov (nyní Olšany u Prostějova). Po studiu na učitel. ústavu v Kroměříži učil od r. 1899 na obec. školách na Prostějovsku, v Lešanech založil a řídil pěvec. sbor, 1901–1920 v Prostějově působil ve zpěvác. sboru Orlice, za války vedl Orlici, Vlastimilu, Orchestrál. sdružení, po válce řídil dělnický sbor. 1920–1939 v Brně, ředitelem pomoc. školy. Zde spoluzakladatelem a 1926–1945 předsedou pěv. sdružení OPUS. 1906 a 1918–1920 předs. PSMU.

Stárek, Z.: Slovník čes.sbormistrů­.II.Praha 1982.S.693–694.;ČSHS, 2.díl.Praha 1965.S.969.;.

Hablov je součást obce Olšany u Prostějova.

Pražský světící biskup, rektor Nepomucea v Římě, probošt vyšehradské kapituly, autor teolog. spisů.

Čas. katol. duchovenstva, 76, 1935, S. 501–502.

Rodina krejčovského dělníka se záhy přestěhovala do Pardubic, kde Miloš vystudoval obchodní akademii a v roce 1949 po maturitě odešel do Prahy studovat tělesnou výchovu na Univerzitě Karlově, kde absolvoval v roce 1954. Poté v letech 1954–1957 působil jako asistent Katedry tělesné výchovy na AMU v Praze a souběžně studoval orientalistiku a bengálštinu. Od roku 1957 je ve svobodném povolání a plně se věnuje literární činnosti. V roce 1960 přesídlil do Liberce, kde se trvale usadil.
Se skautingem se natrvalo spojil na Pardubicku, kde vedl skautský vodácký oddíl. V něm získal přezdívku Zet. Skautingu poté zůstává věrný po celý život. Velký vliv na něj měl Pavel Křivský (1912–1989), filozof a historik, čelný představitel českého poválečného skautingu, který po roce 1948 vedl sdružení vysokoškolské mládeže Kruh. Zetovo vodácké působení se odrazilo v jeho beletrických knihách pro mládež: Světlušky (1964), Lovec hvězd (1970), Sedmička (1976), Stezka odvahy ( 1982), Ostrov přátelství (1983) a Soví jeskyně (1989). Příručky tělovýchovného a tábornického zaměření i různé hry pro děti a mládež začal vydávat už v roce 1957, kdy jako první vyšla publikace „ Hry v terénu“. Přispíval také do různých časopisů, např.: Komenský, Nový Orient, Skauting, Turista, ABC, Junák, Skaut. aj. Jeho stěžejním dílem je čtyřdílná Velká encyklopedie her, která vyšla také v němčině, japonštině, rumunštině a estonštině. Vytvořil edici Skautské prameny, kde je u většiny titulů autorem či spoluautorem. Přeložil některá díla R. Thákura a E.T. Setona. Je považován za pokračovatele díla Jaroslava Foglara a nutno dodat, že se s Jestřábem nejen osobně znal, ale působil jako editor některých jeho děl. Vřele doporučuji nahlédnout do bibliografie Miloše Zapletala, kterou průběžně vytváří Vladislav Raška, ředitel Knihovny Karla Dvořáčka ve Vyškově a je přístupna on-line.

Ševčíková, Hana: Lednová výročí středomoravského regionu. In: Týnecké listy 2010, leden.

PhDr. Ludmila Zapletalová, rozená Jirková. Studovala Reálné gymnázium v Přerově, kde maturovala r. 1951. Poté studovala FF UP obor hudební výchova, nástroj (sólový zpěv) a promovala roku 1966. Později studovala doktorantské studium na UK. v Praze, kde v r. 1973 získala titul PhDr. V letech 1951–1991 učitelkou sólového zpěvu, krátce i hry na klavír na hudební školách v Přerově, Opavě a Olomouci. Od roku 1971 odborná pracovnice speciální foniatrie ORL kliniky FN v Olomouci (reedukace hlasu pacientů s neurodynamickými poruchami hlasu). V letech 1989–1993 výuka sólového zpěvu a hlasové výuky na Katedře hudební vědy a výchovy na Pedagogické fakultě UP. Hlasová poradkyně pěvěckého sboru Přerub v Přerově a konzervatoře v Kroměříži. 1993–1994 externí učitelka zpěvu a hlasové výchovy, konzervatoř PJV Kroměříž, práce v porotách pěveckých soutěží, hlasový poradce pěveckých sborů Přerub Přerov, PS konzervatoř Kroměříž aj.

Kdo je kdo 1994–1995. Praha 1994. S.657. Kdo je kdo. Osobnosti české současnosti. Praha 2005. 5. vyd. S. 754. Osobní sdělení 18.10.2012 (hš)

PhDr. Ludmila Zapletalová Cena města Přerova , medaile J. A. Komenského 2003

Nový moravský zemský hejtman Julius, hrabě ze Salmu na Tovačově si na císaři Ferdinandovi III. vymohl přeložení zemského tribunálu (nejvyššího zemského úřadu) do Olomouce. Tribunál zde zasedal v královské mincovně (Salmův palác) a v konfiskovaném domě Abrahama Mačáka (v místech dnešního Moravského divadla).

Fiala, Jiří: Stalo se před lety od 27. října do 3. listopadu. MF Dnes, 25. října 1997, příl. Střední Morava, S. 4.

Narozen v úřednické rodině, jeho otec působil na železnici v Opavě a později byl přeložen do Prostějova a rodina ho následovala. Studoval na gymnáziu v Olomouci a po maturitě r. 1924 pokračoval ve vysokoškolském studiu filologie na MU v Brně obor čeština a francouzština Po promoci učil na středních školách v Bratislavě, po vzniku Slovenského štátu se vrátil v r. 1939 do Brna. Byl předsedou Moravského kola spisovatelů, zapojil se do protinacistického odboje a byl vězněn. Jeho verše zhudebnil E. Suchoň.

Československý hudební slovník.2.díl.Praha 1965.S.971.;. BSSSM, seš.3 (15.).Ostrava 2002.S.125.

PhDr. Jaroslav Zatloukal

Narozen v Doubravici u Mohelnice (n. m.č. obce Moravičany). Syn statkáře. Po maturitě na gymnáziu ve Valašském Meziříčí studoval v Praze a Innsbrucku. Na lékaře byl promován v r. 1894. Lázeňský lékař v Karlových Varech. Autor průvodců po K. Varech a okolí.

MSN.7.Praha 1933, S.945.; Biografický slovník Slezska a severní Moravy.11.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1998.S.144;

Maturoval na Slovanském gymnáziu v roce 1935. Vysokoškolská studia absolvoval na FF MU v Brně. Po válce vyučoval na Polívkově gymnáziu, v Olomouci, od r. 1947 i působil na katedře romanistiky ve všech akademických hodnostech. Docentury a profesury dosáhl s dlouholetým zpožděním po listopadu 1989. Byl členem zahraničních vědeckých společností a dlouholetý předseda olomoucké pobočky Kruhu moderních filologů. V letech 1996–1997 profesor Katedry romanistiky FFUP. Byl členem Francouzské akademie věd. Autorem unikátní studie " Studie o francouzském románu". Za celoživotní dílo věnované šíření francouzského jazyka a kultury byl jmenován Rytířem řádu akademuckých palem.

Slovanské gymnázium literární.Olomouc: Slovanské gymnázium, 2000.S.146; Slovanské gymnázium v Olomouci. Olomouc 1967. S. 190. V sýpkách ducha. Olomouc 1992. S.155. www.sgo.cz Všeobecné informace.

univ. prof. PhDr. Antonín Zatloukal, CSc.