Komplexní
Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.
Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Praha | |||||
Obory působení: | grafička, pedagog středoškolský | |||||
Anotace: |
Od roku 1961 působila v Praze na Střední výtvarné škole. |
|||||
Zdroj: |
Moravské osobnosti umění a kultury. /REGO SVKOL;. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Brno, Opava | |||||
Obory působení: | herečka | |||||
Anotace: |
Její rodiče byli profesionálními herci. Základní vzdělání získala v Opavě odkud se pak s rodiči přestěhovala do Brna. Vystudovala dramatické oddělení konzervatoře v Brně a absolvovala v r. 1970. Poté studovala JAMU, obor herecký a muzikálový. Od r. 1974 členka činohry Státního divadla v Brně. Spolupráce s rozhlasem a televizí. |
|||||
Zdroj: |
Postavy brněnského jeviště.II. Brno 1989. S.353–356.; |
|
||||||
Místo narození: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Blansko, Opava, Prostějov | |||||
Obory působení: | básník, literární historik, pedagog vysokoškolský | |||||
Anotace: |
Dlouholetý vědecký pracovník ústavu pro českou literaturu v ČSAV Brno. Vysokoškolský učitel Slezské univerzity v Opavě. Pravidelně se účastní regionálních a odborných konferencí v Olomouci a Prostějově. |
|||||
Zdroj: |
Kdo je kdo.II.1991/92.Praha 1991, S.886;. http://otavinka.blog.cz/…mesice-a-dny |
|||||
Poznámka: |
Doc. PhDr. Ladislav Soldán, CSc. Pseudonym pro básně – Ladislav Jurkovič |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Kročehlavy | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | výtvarnice sklářská | |||||
Anotace: |
Tvůrce sklářských výrobků s olomouckými motivy, spolupráce při výstavách Flora Olomouc;nár. umělkyně. |
|||||
Zdroj: |
ZVSMO 1981, č.15–16, S.34–35; Králíková, M.: Olomoucké motivy v díle n.u.L.Smrčkové=ZKVMO 1979, č.198, S.1–12; Kdy-kde-co v Olomouci,1978, březen, S.16–18; Bortlová, Ivana: Ludvika Smrčková a naše město.=Stráž lidu, 1983, 10.12., S.4; =herm: Za Ludvikou Smrčkovou.=Kdy,kde, co v Olomouci, 1991, březen, S.29;;. |
|
||||||
Místo narození: | Rychlov | |||||
Místa pobytu: | Basilej (Švýcarsko), Olomouc | |||||
Obory působení: | filolog, spisovatel | |||||
Anotace: |
Bratr Zdeňka S. a syn Leopolda S. (1907–1990). Působil na FFUP v letech 1964–1970, románská filologie. Po r. 1970 emigroval do Švýcarska, kde při univerzitě v Basileji přednášel. Autor románu. |
|||||
Zdroj: |
Kapitoly z dějin olomoucké univerzity.Ostrava, Profil 1973;;. |
|
||||||
Místo narození: | Šumperk | |||||
Místo úmrtí: | Rottach (Německo) | |||||
Místa pobytu: | Berlín (Německo), Brno, Vídeň (Rakousko), Vratislav (Polsko) | |||||
Obory působení: | operní pěvec | |||||
Anotace: |
Učil se zahradníkem a zámečníkem. Ochotnicky vystupoval na scéně něm. divadla v Brně. V sezóně 1898–1899 získal angažmá u královské opery v Berlíně, poté působil ve Vratislavi. 1901 jej Mahler angažoval ve Vídeňské Dvorní opeře, jejím členem pak zůstal 34 let. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a Severní Moravy 1.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1993.S.96.; |
|
||||||
Místo narození: | Valašské Meziříčí | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Brno, Krásno, Olomouc, Opava, Poličná, Valašské Meziříčí | |||||
Obory působení: | pedagog, publicista odborný | |||||
Anotace: |
V r. 1898 v Olomouci vyučoval v ústavu hraběte Poettinga po dobu 19 let, publikoval do odbor. časopisů a Ottova naučného slovníku. |
|||||
Zdroj: |
Fischer, R.: Olomoucký památník 1848–1918.Olomouc, 1938, S.269.. |
|
||||||
Místo narození: | Hukovice | |||||
Místo úmrtí: | Dlouhá Loučka | |||||
Místa pobytu: | Dřevohostice, Dub nad Moravou, Innsbruck (Rakousko), Kroměříž, Melč, Olomouc, Praha, Řím (Itálie), Uherský Ostroh | |||||
Obory působení: | arcibiskup olomoucký, arcibiskup pražský, kněz | |||||
Anotace: |
Narozen nedaleko Nového Jičína. Byl vychován v Dřevohosticích. Gymnázium studoval v kroměříži, od r. 1885 teologii v Olomouci, kde byl r. 1889 vysvěcen na kněze. Tehdy byl poslán na další studia do Říma, kde pobyl až do r. 1892. Tam také dosáhl doktorátu. Po návratu do vlasti se stal kaplanem v Dubu nad Moravou a později v Uherském Ostrohu a 15.1. 1894 byl jmenován farářem v Melči u Opavy. R. 1896 byl zvolen nesídelním kanovníkem olomouckým a stal se proboštem u sv. Mořice v Kroměříži. Dne 6.1. 1900 byl jmenován arcibiskupem pražským a 15. 4. 1901 byl ozdoben kardinálským purpurem. Dne 18. 1. 1916 byl postulován za olomouckého arcibiskupa. pro tragickou nehodu zaviněnou automobilovým neštěstím resignoval na arcibiskupský stolec dne 30. listopadu 1920 při osobní návštěvě v Římě. Usadil se na zámečku v Dlouhé Loučce, kde později zemřel. Byl pochován v olomouckém dómském kostele u sv. Václava pod hlavní věží. |
|||||
Zdroj: |
Záhorská kronika, 1939–1940. S.28.; Kunc, J.: Kdy zemřeli…?Praha 1962, S.243.;. Katalog kněžstva arcidiecése olomoucké. Olomouc 1949. S. 47.; Biografický slovník Slezska a severní Moravy. Seš. 4. Ostrava 1995. S. 124–125.; |
|
||||||
Místo narození: | Drozdov | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Kroměříž, Lipník nad Bečvou | |||||
Obory působení: | kněz řádový | |||||
Anotace: |
Narozen v Drozdově (u Hořovic). Člen piaristického řádu, v letech 1850–1874 profesor piaristického gymnázia v Kroměříži a 1861–1884 ředitel tzv. Lichtensteinského semináře v Kroměříži. |
|||||
Zdroj: |
Fric, O.: Vývoj hudební kultury na jihovýchodní Moravě.Brno 1963.S.31.;ČSHS.II.Praha 1965.S.501.;. |
|
||||||
Místo narození: | Loštice | |||||
Místo úmrtí: | Hranice | |||||
Místa pobytu: | Bělotín, Boskovice, Hranice | |||||
Obory působení: | historik, kněz, odborný publicista, včelař | |||||
Anotace: |
Kaplan v Boskovicích r. 1863. V letech 1864 – 1874 působil v Hranicích, kde v roce 1864 vydal první české, tiskem vydané dějiny Hranic nazvané " Památky města Hranic ku stoleté slavnosti posvěcení farního chrámu Páně 24. června 1764". Poté od r. 1874 působil v Bělotíně. Na školách též vyučoval náboženství. Průkopník včelařství na Moravě, autor četných článků o chovu včel. |
|||||
Zdroj: |
Podlaha: Bibliografie české katolické literatury.V.Praha 1923.; Sborník SOKA Přerov 1998.; |
|
||||||
Místo narození: | Kožušany-Tážaly | |||||
Místo úmrtí: | Holešov | |||||
Místa pobytu: | Holešov, Kožušany-Tážaly, Olomouc, Prostějov | |||||
Obory působení: | pedagog | |||||
Anotace: |
Narozen v Kožušanech (nyní obec Kožušany-Tážaly). V roce 1873 maturoval na Slovanském gymnáziu v Olomouci. Vysokou školu absolvoval v Praze. Poté působil mnoho let na zemské reálce v Prostějově, kde učil český a německý jazyk, matematiku a fyziku. 1.8. 1899 byl zemským výborem jmenován ředitelem vyšší reálky v Holešově, nyní Gymnázium Ladislava Jaroše. |
|||||
Zdroj: |
Týnecké listy, 7/2006, S. 15., Zahradník, K.: Almanach k 100. výročí založení Gymnázia…, Holešov 1999, S. 40–42 |
|
||||||
Místo narození: | Postřelmůvek | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Postřelmov, Šumperk | |||||
Obory působení: | malířka skla, textilní výtvarnice | |||||
Anotace: |
Obecnou školu navštěvovala ve svém rodišti a devítiletou měšťanskou školu v blízkém Postřelmově. Po jejím ukončení v r. 1951 se účastnila přijímacích zkoušek na Uměleckoprůmyslovou školu v Brně, kde však přijata nebyla. Proto v tomtéž roce nastupuje do Rapotínských skláren v Rapotíně jako malířka skla. V roce 1953 úspěšně složila zkoušky na Vyšší průmyslovou školu sklářskou v Železném Brodě, avšak do školy nenastoupila a pokračovala v původním zaměstnání až do r. 1960. V roce 1966 se s rodinou stěhuje ze Šumperka do Olomouce, kde začíná intenzivně rozvíjet některé ručně vázané textilní techniky jako je goblén, macramé a především šité krajky do rámu, tzv. niťáky. V této technice pracovala převážně s černou čalounickou nití, přírodními i barevnými materiály, jako byly koudel, různé provázky, sisal, korálky, barevná příze aj. Prvním jejím niťákem byla Pastýřka (1969). V r. 1971 vytvořila jednu z větších realizací, niťák strom z ráje, nazvaný „Symbol lékařství“ o rozměrech 100×150 cm, který je doposud instalován v přízemní čekárně odběrů krve zdravotního střediska SPEA na náměstí Hrdinů 1 v Olomouci. Pro obřadní síň v Žulové vytvořila sisalový závěs nazvaný Hvězda života. Od roku 1969 až do r. 1980 přes komisi Fondu výtvarných umělců prodává své textilní práce v prodejnách Dílo v olomoucké oblasti, kde se také účastnila četných společných výstav v různých městech i 2× v pavilonu A na výstavišti Flóra v letech 1970 a 1976. V r. 1977 získává diplom a cenu v oboru užitého umění v okresní soutěži amatérských prací v Olomouci za niťák „Podzim přichází.“. V letech 1978 a 1980 se zúčastňuje celostátních amatérských textilních soutěží „AMTEX 78“ v Klatovech, kde získala cenu za niťák „Květ podzimu“ a „AMTEX 80“ (tamtéž) čestné uznání také za niťák „Tesaříkův svět“. Poté, kdy nový Svaz českých výtvarných umělců zakázal přijímat práce výtvarníků, kteří nebyli jeho členy, nastupuje do zaměstnání jako úřednice a pracuje tzv. do šuplíku. Teprve až v r. 1999 se účastnila společné ýstavy se svým manželem Ladislavem Ruskem ve Skautském domě v Olomouci. Během 20ti let vytvořila na 100 závěsných textilních prací ručně vázaných niťáků a tapiserií, z nichž na 80 zdobí soukromé i veřejné interiéry nejen v Čechách, ale i Dánsku. Svět její textilní tvorby je publikován v časopise Vlasta (1978 a1980). V roce 2007– 8 intenzivně pracuje na monografii Ladislava Ruska, která vyšla v grafické úpravě syna Michala roku 2009 pod názvem "Pedagog, skaut, výtvarník, publicista, básník LADISLAV RUSEK ve dvoutisícovém nákladu v Českých Budějovicích. Zemřela na mozkovou mrtvičku v olomoucké nemocnici. Bydleli jsme v jednom domě na Příčné poslední tři roky. V červnu 2020 dokončila rodinnou kroniku a poslední dny věnovala výtvarné tvorbě, nítovým obrazům. |
|||||
Zdroj: |
osobní list a elektronicky email ze dne 15.2.2011 Ševčíková, H.: Únorová výročí středomoravského regionu. Týnecké listy 2016, č.2, S.8–9. Sdělení syna dne 26.8.2020. Dne 7.11.2020 jsem meilem dostala oznámení o úmrtí od synů Michala a Ivana Ruskových. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Hrabství | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Hranice, Lipník nad Bečvou, Olomouc, Osek nad Bečvou, Postřelmov, Přerov, Šumperk | |||||
Obory působení: | grafik, skauting, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Mgr. Ladislav Rusek (skautským jménem ŠAMAN) je Slezan rodem a od
jedenácti let Moravanem. Gymnázium začal studovat v Hranicích, poté
v Oseku nad Bečvou, v Přerově a v Lipníku nad Bečvou, kde odmaturoval
v roce 1945. Poté studoval od roku 1946 Pedagogickou fakultu Univerzity
Palackého v Olomouci, obor výtvarná výchova a deskriptiva. Velký vliv na
jeho životní cestu utvářel prof. Jan Zrzavý a Bohumil Markalous. Promoval
na UP v roce 1951 a protože na gymnáziích byla zrušena výuka výtvarné
výchovy odešel učit na Základní školu do Postřelmova, kde byl později
zástupcem ředitele školy. S rodinou bydlel v Šumperku a denně
dojížděl. Od roku 1961 učil v Olomouci na Pedagogickém institutu,
později Pedagogické fakultě. Do Olomouce se přistěhoval s rodinou v roce
1965 a působil posléze jako odborný asistent na Katedře výtvarné výchovy
Pedagogické fakulty UP až do roku 1990. Jako aktivní umělec byl v roce
1964 přijat za člena Svazu českých výtvarných umělců. Mezi jeho
oblíbené techniky patří suchá jehla a linoryt.Vytvořil na 900 ex libris,
přes 500 novoročenek. Vystavoval doma i v cizině, samostatně asi
40 krát a participoval asi na 200 výstavách grafiky. Jeho grafická tvorba
je zastoupena v několika galeriích nejen na Moravě, ale i v řadě
českých měst, rovněž však i v zemích Evropy a Ameriky. Ilustroval také
mnoho knih a asi 75 bibliofilií, jeho ilustrace jsou nedílnou částí řady
českých a zahraničních periodik a v cizině vyšly i dvě jeho monografie
(v r. 1971 v Dánsku). V době vysokoškolského působení publikoval své
odborné znalosti a teoretické studie v univerzitních sbornících (AUPO) a
také prostřednictvím řady katalogů vystavujících umělců olomouckých
i zahraničních anebo úvodním slovem při zahajování (cca 80) vernisáží
výstav nejen v Olomouci, ale i v několika univerzitních městech
Evropy. Zemřel ve Vojenské nemocnici na Klášterním Hradisku ve 4 hodiny ráno. |
|||||
Zdroj: |
Katalog výtvar. umělců olomoucké oblasti. Olomouc 1989 /fotografie/; Kolář, Bohumír: Z paměti literární Olomouce, Olomouc 2004.; Olomoucká haiku, Olomouc 2006, S.107–108 (foto).; Ševčíková, Hana: Červnová výročí středomoravského regionu. Týnecké listy, XXII, 2012, červen, S.7–8. Rusková, Libuše: email 27.7.2012 |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Šumperk | |||||
Místo úmrtí: | Šumperk | |||||
Místa pobytu: | Brno, Jihlava, Mikulov, Olomouc, Šumperk, Terst (Itálie), Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | pedagog | |||||
Anotace: |
Vystudoval gymnázium v Olomouci. Jako student založil v Šumperku tělocvičnou akademii. 1855 odešel na univerzitu do Vídně, kde studoval matematiku a přírodní vědy, současně na polytechnice geometrii a chemii. 1963 byl promován na doktora filozofie. Vyučoval na gymnáziu v Jihlavě, Mikulově, Brně, Terstu. 1870 se vrátil do Šumperka, kde byl jmenován ředitelem reálky. 1880–1897 byl okresním školním inspektorem. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.6.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1996.S.105; |
|
||||||
Místo narození: | Bystřice pod Hostýnem | |||||
Místo úmrtí: | Teplice nad Bečvou | |||||
Místa pobytu: | Přerov | |||||
Obory působení: | lékař | |||||
Anotace: |
Městský lékař, zakladatel Ruského zrna, předseda spolků v Přerově. Zasloužil se o zlepšemí zdravotních poměrů ve městě (kanalizace, vodovod, plovárna, úprava parku Michalova ap. ) |
|||||
Zdroj: |
Literární místopis Přerovska SOKA Přerov. |
|
||||||
Místo narození: | Frenštát pod Radhoštěm | |||||
Místo úmrtí: | Otrokovice | |||||
Místa pobytu: | Kroměříž, Kunovice, Olomouc, Opava, Otrokovice, Široká Niva | |||||
Obory působení: | kněz, redaktor | |||||
Anotace: |
Studoval G v Kroměříži, teologii v Olomouci, vysvěcen r.1908.Poté kaplanem v Bretnově, Kunovicích, Opavě a Kvítkovicích.Ve Frenštátě p.R. založil Farní věstník sv.Martina.Spoluredigoval sborník Matce boží/1904/.Přispíval do časopisů: Archa, Náš Domov, Museum, Vychovatelské listy ad.Užíval pseud.Farkasov.Zemřel v Kvítkovicích (n. Otrokovice). |
|||||
Zdroj: |
Slavík, B.: Písemnictví na moravském Valašsku.Olomouc 1947.S.210.;Vopravil, J.: Slovník pseudonymů.Praha 1973.S.1119.;. |
|||||
Poznámka: |
Bretnov -přejmenován na český název Široká Niva (u Bruntálu). |
|
||||||
Místo narození: | Loučany | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Haná, Náměšť na Hané | |||||
Obory působení: | spisovatel hanácký, stavitel | |||||
Anotace: |
Za 1. svět. války bojoval v ruských legiích a vrátil se do ČSR až v r. 1921. Pracoval v Olomouci jako stavitel, bydlel v Náměšti na Hané. Sbíral lidovou slovesnost z Náměště a okolí a staré hanácké zvyky, které zpracoval do 33 rozhlas. her a dramat. pásem. Byly vysílány brněnským rozhlasem. Psal pohádky, povídky, básničky, některé publikovány v čas. : Selské listy, Obzor, Moravský večerník, Litovelský kraj ad. V r. 1941 jako starosta obce byl vězněn gestapem a vrátil se r. 1942 s velmi poškozeným zdravím a měl zakázanou publikační činnost. Tu obnovil po r. 1945. Psal hry pro olomoucký rozhlas. Postavil amfiteátr v Náměšti na Hané. V r. 1935 vyšla péči VSMO tiskem rozhlas. hra o hanáckém zvyku „sépka“. Hudbu složil a hru pro rozhlas nastudoval J. Vaca. Sbírka 12 povídek ze života Hanáků, psané dialektem vydáno pod názvem Tetke a stréci meze sebó. Olomouc 1937. |
|||||
Zdroj: |
Ševčíková, H. : Haná v dětské literatuře., Olomouc, 1993., S. 30–31. ;. |
|
||||||
Místo narození: | Šumperk | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Zábřeh | |||||
Obory působení: | matematička, ředitelka knihovny, středoškolská učitelka, vysokoškolská učitelka | |||||
Anotace: |
Do Olomouce se přistěhovala v roce 1974, Maturovala na G Olomouc-Hejčín, poté absolvovala Přírodovědeckou fakultu UP, obor matematika a deskriptivní geometrie. Pedagogickou činnost zahájila v roce 1987 v Praze, kdy učila krátce na Základní škole a v letech 1989–1993 na Vysoké škole zemědělské (nyní Zemědělská univerzita, Praha) matematiku. Po návratu na Moravu učila 1997-červen 2000 na ZŠ Hálkova, v Olomouci. Dne 10. července 2000 byla jmenována ředitelkou Okresní knihovny v Olomouci, později Knihovny města Olomouce. Externě působila jako středoškolská učitelka na střední škole knihovnické v Olomouci – Hejčíně. |
|||||
Zdroj: |
Dokumentační list, ze dne 18.9.2000.; Hála, M.: Anketa s řediteli příspěvkových organizací města Olomouce. Radniční listy, únor 2007, S.1. ; |
|||||
Poznámka: |
RNDr. Lenka Prucková |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Velký Týnec | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | arcibiskup | |||||
Anotace: |
V roce 1885 abs. SG v Olomouci, poté bohosloví, ordinován 5.7.1889. V letech 1894–1897 pedagog bohoslovecké fakulty v Olomouci a pak od r. 1902–1922. Pracovník arcibiskupské konzistoře od 1897, kancléř 1916–1921, generální vikář 1922–1923, sídelní kanovník olomoucký od 1.4.1923, kapitulní vikář od 1.10.-28.11.1923. Za jeho působení postaven Chrám sv. Cyrila a Metoděje v Olomouci-Hejčíně, fara a též v Hodolanech.Byl 2.3.1936 jmenován čestným občanem města Olomouce. Zemřel na Svatém Kopečku u Olomouce. Byl pochován v hejčínském kostele podle svého přání. |
|||||
Zdroj: |
Primum necessarium je vzdělání mravnosti.Olomouc 1997, S.317–318; |
|||||
Poznámka: |
Svatý Kopeček – místní část města Olomouc. |
|
||||||
Místo narození: | Přerov | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Přerov | |||||
Obory působení: | novinář, spisovatel | |||||
Anotace: |
Redaktor přerovského deníku Obzor v letech 1928–1942 a Obrany lidu 1945–1947, autor článků, fejetonů, v Přerově vydal román „Cirkus Kludský“, autor divadelních a rozhlasových her; |
|||||
Zdroj: |
Literární místopis Přerovska-OA Přerov;Kunc, Jaroslav: Kdy zemřeli…?1937–1962.Praha, SK ČSSR 1962, S.213.;. ' |
|
||||||
Místo narození: | Habrovany | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Brno, Hranice, Olomouc, Přerov | |||||
Obory působení: | dramaturg, herečka | |||||
Anotace: |
Roku 1946 abs. konzervatoř v Brně, od r. 1944 působila v Brně, v Hanáckém divadle v Přerově, v Beskydském divadle v Hranicích, v KOD Olomouc, r. 1951 přešla do Ústř. domu Čs. armády Praha. |
|||||
Zdroj: |
Přehled činnosti čs. divadel 1958. Praha, DÚ 1959, S. 205. |
|
||||||
Místo narození: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Místo úmrtí: | Eugene - Oregon (USA) | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | pedagog vysokoškolský, právník | |||||
Anotace: |
V roce 1917 maturoval na SG v Olomouci, po absolvování práv KU Praha, se v roce 1922 navráttl do Olomouce, Funkcionář Hanáckého aeroklubu, vzdělavatel a redaktor sokolského Věsníku, v 30. letech předs. správ. rady fy Zora. Od března 1939 člen protinacistické odboj. skup. Od 1. 9. 1939–1942 vězněn v konc. táborech. Po válce obviněn z kolaborace a zatčen 18 měsíců. Po únoru 1948 uprchl s rodinou do záp. Německa, odtud roku 1950 do USA. 1956 získal doktorát polit. věd v Eugene, stát Oregon, později prof. gymnastiky a lehké atletiky. Člen Společnosti pro vědy a umění. |
|||||
Zdroj: |
Pejskar, J.: Poslední pocta.3.1989, S.56–57.; |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | USA | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | poradce prezidenta, právník, sociolog, spisovatel odborný | |||||
Anotace: |
Syn JUDr.L.Pospíšila st./1898–1982/;Abs.SG v Olomouci r.1942.Odešel r.1948 spolu s otcem a rodinou do zahraničí.V Oregonu stud.sociologii a antropologii, abs.1956.tč.univ.prof.na Yale University a ředitelem antropolog.ústavu v New Haveru ve st.Connecticut, obor právní antropologie.14 knih, 103věd.prací, hovoří 9 jazyky i papuánsky.31 věd.hodnostá, čl.Amer.nár.AV, poradce prez.G.Busche pro ot.lidských práv. ' |
|||||
Zdroj: |
Zicháček V.: univ.prof.dr.Leopold Pospíšil.Hanácké noviny 30.5.1992, S.7.;/foto/; Primum necessarium je vzdělání a mravnost.Olomouc1997, S.314–316; Paměť národa. |
|||||
Poznámka: |
prof. JUDr. PhDr. Leopold Jaroslav Pospíšil, Ph.D., DSc |
|
||||||
Místo narození: | Košice (SR) | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Bratislava (SR), Brno, Horka nad Moravou, Olomouc, Praha, Prostějov, Přerov, Uničov | |||||
Obory působení: | architekt, hudební organizátor, hudební publicista, jazzman, projektant | |||||
Anotace: |
Zemřel jeden z nejvýznamnějších olomouckých architektů 20. století Ladislav Pospíšil. Košický rodák vystudoval 1938–1946 SGO a poté obor architektury a pozemního stavitelství na Vysokém učení technickém v Brně (1946–1950), kde tehdy vyučovali vynikající představitelé meziválečného funkcionalismu, například Bohuslav Fuchs nebo Bedřich Rozehnal. V roce 1950 našel zaměstnání ve Stavoprojektu, nejprve v pražském Ateliéru národního umělce Jiřího Krohy, krátce v Bratislavě a nakonec, od roku 1953, v olomouckém středisku. Ladislav Pospíšil patřil ke generaci, jíž byla v počátcích tvorby vnucena doktrína socialistického realismu. V Olomouci však především patřil k těm, kteří ji pomáhali překonat ve prospěch moderní architektury, navazující na československou meziválečnou avantgardu i současné světové trendy. Svědčila o tom nejen jeho novostavba ubytovny Stavařov (1959–1960) rozvádějící ideu kolektivních domů, ale zejména objekt, který zde bylo možné po dlouhé době považovat za první skutečně moderní stavbu, tzv. Černý dům u hlavního nádraží (1958–1959). Celý nový domovní blok sice získal celostátní ocenění, ale „někdo z olomouckého okresního výboru KSČ přišel s tím, že černá a bílá byly barvy SS“, vzpomínal po létech Pospíšil. Černá barva průčelí měla zkrátka zpochybnit dobový optimismus. Navíc byl pan architekt známý spoluprací při zakládání džezového klubu ve Slovanském domě. A tak při kádrových prověrkách v roce 1958 dostal nejhorší ohodnocení a musel ze Stavoprojektu odejít. Po čase mu sice byl povolen návrat, ale definitivní výpověď obdržel po prověrkách v roce 1971. Nové útočiště našel v čerstvě založeném družstvu DRUPOS, kde brzy společně s obdobně postiženým Petrem Braunerem vytvořili pilíře projekčního týmu. Ladislav Pospíšil také navrhl provozní budovu na Tabulovém vrchu, kterou opět koncipoval v kombinaci černé s bílou. Svoje demokratické přesvědčení uplatnil okamžitě v listopadu 1989 angažovaností v Občanském fóru. Od r. 1953 v Olomouci, ve Stavoprojektu v Pozemních stavbách a od r. 1971 v Drupos. Řešení výtvarných záležitostí. Projekty: Uničov, Horka nad Moravou, Prostějov ad. Od mládí jej přitahoval jazz. V roce 1955 založil a do r. 1970 vedl olomoucký Kroužek přátel jazzové hudby, jehož zřizovatelem byly ZK ROH Moravské železárny, UP a OKS. Pořádal četné přednášky a podílel se na organizaci ČAJF. |
|||||
Zdroj: |
Zatloukal, P.: Olomoučtí architekti 20.století.2.ZKVMO, 1985, č.235, S.19–20.;. Zatloukal, P.: Aktualita MUO. 3.6.2021. Nekrolog. www.SGO.cz |
|||||
Poznámka: |
Ing.arch. Ladislav Pospíšil |
|||||
Fotky: |