Osobnosti Moravy.eu

V r. 1956 absolvoval JAMU Brno. První angažmá bylo v Šumperku, kde kromě divadelní činnosti spolupracoval s městským rozhlasem. V letech 1958–1961 působil v Praze. Na sezönu 1961–62 se vrátil na Moravu a hrál v Severomoravském divadle Šumperk, Od r. 1962 hrál na jevišti Horáckého divadla v Jihlavě, kde působil až do své smrti. Kromě divadelního herectví hrál též v několika českých filmech a televizních seriálech: Dobrodružství kriminalistiky (1989), Detektiv Martin Tomsa (1992) a Četnické humoresky (1997).

Černý, M.: Kdo je kdo 1991.Praha, Iris 1991, S.133.;.

'

V roce 1959 maturoval na Střední pedagogické škole v Olomouci, kde jej hudbě učili Ladislav Daniel, Josef Vaca a J. Dražil. . Poté začal působit v Bruntále a Krnově. Krátce učil na učňovském středisku Nové Heřmínovy, poté v Medlově a od roku 1963 na základní škole v Holici u Olomouce. Kromě hudební výchovy učil i fyziku a dílny. Nadále se hudebně vzdělával. Soukromě se učil u prof. Cyrila Černého, kde studoval hru na klavír a kompozici v období 1964 až 1967, v letech 1966 až 1969 absolvoval výuku hry na varhany v Lidové škole umění Žerotín. Od roku 1967 až 1970 dálkové studoval na katedře hudební výchovy Pedagogické fakulty UP, kde na něj působily výrazné hudební osobnosti : Zdeněk Fridrich, Karel Jarolím, Jaromír Borovička, Pavel Klapil, Ladislav Daniel, Ferdinand Váňa a Jan Petzold. Poté absolvoval v letech 1971 až 1973 sbormistrovský kurs v Ostravě, kde jej učili Božetěch Bílek, Lubomír Mátl, Josef Richter a Antonín Tučapský. V mimoškolním čase se věnoval sbormistrovské činnosti. Dětský pěvecký sbor holické školy si záhy získával dobré jméno u hudební veřejnosti.. Od roku 1975 vykonával více než deset let funkci zástupce ředitele školy. Všechen volný čas věnoval hudbě. Komponoval na texty Františka Navary, Naděždy Hrabalové a nedávno i dětské říkanky Petra Šafránka. Upravoval lidové písně, z nichž mnohé byly publikovány v ostravských a olomouckých kulturních sbornících, např. Severomoravští skladatelé dětem, Olomoučtí autoři dětem, Smíšené sbory aj. Některé písně byly publikovány časopisecky. Úzce spolupracoval s organologem Prof. Antonínem Schindlerem, Dr.h.c. (1925–2010), prezidentem MVF. V posledním období se jubilant věnuje hře na varhany. Provází tóny nástroje nejen svatebčany, ale i posluchače při příležitostných koncertech anebo na cestě poslední. Pravidelně koncertuje ve Velké Bystřici.

Na varhany se učil hrát v LŠU Žerotín u M. Brychtové – Ševčíkové v letech 1966–1969. Sbormistrovský kurs absolvoval v KPÚ Ostrava v letech 1971–1973. Od roku 1963 sbormistrem dětského pěveckého sboru ZDŠ Olomouc – Holice. V období 1.9.1975 – 31. 1. 1986 zástupcem ředitele školy ZŠ Holice. Poté působil na odboru kultury ONV. Dlouhodobě spolupracuje s Magistrátem města Olomouce a Sborem pro občanské záležitosti, občas hraje na varhany v krematoriu a taky spolupracuje s matričním oddělením Městského úřadu ve Velké Bystřici a s folklórním souborem Haná ve Velké Bystřici a se Smíšeným pěveckým sborem Cantus v Morkovicích. Komponuje převážně texty Františka Navary a N. Hrabalové, upravuje lidové písně. Mnohé byly publikovány ve sbornících. Autor úprav písní : To naše stavení; Tovačovsky hatě; Jak je to slunéčko; aj.

Osobní sdělení – 24.6.2011 /hš Ševčíková, Hana: Červencová výročí středomoravského regionu. In: Týnecké listy 2011, č.7. meil od Karly Vysloužilové ze dne 15.11.2021

Stanislav Regal se narodil v Praze na Žižkově a než v roce 1954 přišel do olomouckého divadla, poznali ho diváci v pražské Redutě, českobudějovickém divadle, na Kladně, v Plzni, Opavě, Brně a opětovně v Plzni. Jeho přerod z písmomalíře na jevištního umělce první kategorie lze přisoudit jeho mimořádnému talentu, ale i vysoké inteligenci a nesmírnému zaujetí pro divadelní umění. V roce 1954 netušil, že v olomoucké operetě zakotví na celých 28 let a právě v Olomouci stráví na sklonku života i léta zaslouženého odpočinku. Během života nastudoval 174 inscenací, z toho 126 v Olomouci. V mnoha inscenacích vytvořil významné role, skoro legendární bylo jeho zpodobení Lélia v Goldonově stejnojmenné veselohře, s níž v Olomouci odstartoval své angažmá.

Matzner, A.: Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby, 3.díl, Praha 1990; Kdy Kde Co, 11/2006, S.1; Postavy brněnského jeviště.II. Brno 1989 S. 315–319.;; Zbavitel, Miloš: Divadlo mezi troskami. Praha 2005.; Štefanidex, Jiří: Kalendář dějin divadla v Olomouci. Olomouc 2008.; Kolář, B.: Stanislav Regal nebude nikdy zapomenut. 21.7.2004. Olo­mouc.cz

Působila v operetě r. 1944 v Olomouci.

Přehled činnosti čs. divadel 1958. Praha 1959, S. 247. ;

V roce 1957 absolvoval DAMU, obro herectví. Poté působil v Horáckém divadle v Jihlavě. V letech 1962–1966 působil v Divalde Oldřicha stbora v Olomouci. Nyní herec pražského Divadla za branou II. Bydlí na Praze 4.

Kdo je kdo v České republice na přelomu 20. století. Praha 1998.S.477.

Ing., CSc. lesní ing. Absolvoval Vyšší zemědělskou školu v Opavě, Lesnickou fakultu VŠZ v Brně, jako lesní ing. působil v Bílovci a Štramberku. V letech 1967–1971 dálkově Přírodovědeckou fakultu UP v Olomouci, obor biologie a pedagogika. V letech 1963–1988 pedagogem Střední lesnické školy v Hranicích. Autor cca 5000 článků. V roce 1997 spoluautorem monografie Ladislav Vlodek. Hrál na klarinet, saxofon a flétnu. Od r. 1992 učil na ZUŠ Poštát a 1993–1996 v Lipníku nad Bečvou.

záznam převzat z SOkA Přerov, NKP

Syn zámožného rolníka, satrosty obce Bílý Potok u Javorníku, kde se narodil.. 1881 odešel studovat hudbu na konzervatoř do Vídně, 1887 přešel do dramatického oddělení. Herecky působil v Hannoveru, Olomouci, Karlových Varech, Bratislavě, Temešváru, Kolíně nad Rýnem a Berlíně. 1908 nečekaně divadlo opustil a vrátil se do rodiště.

Biografický slovník Slezska a Severní Moravy 1.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1993.s.88.;

Bílý potok u Javorníku  je místní část obce Javorník.

Studoval na UP v Olomouci od r.1951. Od dubna 1956 do 1995 pracoval jako archivář. Řadu let působil v Janovicích u Rýmařova. Nakonec byl vedoucím pracovníkem olomoucké pobočky Zemského archivu v Opavě. Napsal na 170 odborných statí, které byly publikovány v řadě vědeckých periodik a sborníků věnovaných moravské historii, dějinám olomouckých biskupství, historických místopisů Moravy a Slezska, dějinám Olomouce, Přerova, Bouzova a Náměště na Hané. Četné články ve sbornících, archiv.ročenkách­.Recenzent. Manžel spisovatelky Heleny Lisické. PhDr. Antonín Roubic byl pohřben ve Velké Bystřici.

;Kdy kde co, září 1995, S. 21.

PhDr. Antonín Roubic

Divadelní dráhu začala r. 1920. V letech 1950–55 působila ve Zlíně, 1955–1956 v Olomouci. Vynikla jako představitelka rolí v Tylových hrách. V letech 1957 a 1958 se podílela na inscenacích otáčivého hlediště v Českém Krumlově: Taková láska (premiéra: 23.11.1957) a Tahle strašidla (oremiéra: 19.4.1958). Z její filmografie – v roce 1957 točila film Florenc 13.30, kde hrála Helču Havrdovou a v r. 1966 Smrt za oponou (kde hrála Jelínkovou). Její poslední domovskou scénou bylo Divadlo Vítězslava Nezvala v Karlových Varech, kde naposledy hrála 2. 2. 1964 Štruncovou v Křišťálové noci.

ČBS.Praha 1992.S.601.;. Radniční listy Karlovy Vary,14, 2009, č.2-únor.;

V letech 1947–1961 členka Divadla Oldřicha Stibora Olomouc, v r.1961 odešla do Ostravy.;Divadlo, rozhlas, film.Zasl.um.r­.1965.Abs.kon­z.v Brně 1945.V době uzavření konzervatoře Němci, představení po domácnostech v Kroměříži a v Brně. Olomoucké angažmá bylo pro herečku šťastné. Seznámila se zde se svým budoucím manželem, za kterého se provdala 17.9.1951 v Praze na Staroměstské radnici. R.1990 tvůrčí prémie Čs. rozhlasu.
Poslední roli měla v roce 2006 ve filmu Věry Chytilové " Hezké chvilky bez záruky". V roce 1994 obdržela za celoživotní herecké mistrovství Cenu Thálie.

Bio kartotéka ČTK.P., 1982.;Kdo je kdo.II.1991/92­.Praha 1991, S.820.;Přehled činnosti čs.divadel 1958.Praha 1959, S.215.;. Šec, František: Sezona. Ostrava, Host 2004. (rh): Zemřela herečka Zora Rozsypalová. Právo 25.1.2010.S.15­. BSSSM, suplement 1.Ostrava 2011. S.164–166.

Rozsypalová-Šecová Zora

Rodným jménem Radochová. Narozena v obci Drahotuše (n.m.č. města Hranice). Pocházela z rolnické rodiny. S divadlem se seznamovala jako ochotnická herečka a zároveň studentka obchodní školy. Po maturitě následovala příklad své sestry a zahájila profesionální dráhu 1919–1924 u divadelní společnosti V. Housky. Pak angařována u ředitelů B. Šolce, V. Budínského , K Pečínky, K.Rodena a B. Ryse. V sezóně 1945–1946 byla členkou Východočeského divadla v Pardubicích, 1946–1948 v Městském divadle Olomouc a 1951–1959 v Šumperku. Po odchodu na odpočinek hrála ještě pohostinsky do r. 1961. Manželka herce Eduarda Rubíka. V pozdních letech dožívala v domově důchodců v Sobotíně.

Biografický slovník Slezska a severní Moravy.8., Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1997.S.96;

Studoval gymnázium v Olomouci, uč. úst. Brno, varhanní šk. Praha, abs. 1889. ředitel kůru v Brumově 1890–93, majitel hud, školy ve Valašském Meziříčí.

Stárek, Z.: Slovník Českých Sbormistrů, II.Praha 1982.S. 480., Kdy zemřeli..? (1937–1962), Praha 1962., Slovník osobností kulturního a společenského života Valašska 2000, Valašské Meziříčí, 2000.

U otce se vyučil se řezbářem. Láska k hudbě jej táhla do Prahy, kam odešel v roce 1939. Hral na harmoniku, zpíval či konferoval vystoupení Šebkova souboru v hotelu Miramare ve Strašnicích. S Pepou Dostálem vytvořil populární harmonikové duo. Hudbu skládal už v rodišti a pokračoval v v Praze. Z četných jeho polek a valčíků byla nejznámější píseň „Moravo krásná“. Vyšla i na gramofonové desce a nazpíval ji Standa Procházka. V roce 1941 spolupracoval s Karlem Valdaufem v rozhlase. Po r. 1945 nastoupil na vojnu a dostal se do Armádního uměleckého souboru Víta Nejedlého. V r. 1947 se vrátil domů a z existečnčních důvodů přijal místo učitele na na hudební škole v Šumperku. Od r. 1970 byl ředitelem Lidové školy umění v Šumperku. Při škole vytvořil 30 členný akordeonový soubor a stal se uměleckým vedoucím 40 členného školního dechového orchestru v Zábřehu. Kromě toho byl dirigentem populárního dechového orchestru při Železničních opravnách a strojírnách, nazv. Modrá muzika.

Biografický slovník Slezska a severní Moravy.5.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1998.S.101–102.;

• jk-: K životnímu jubileu skladatele A.R. In: Severníí Morava, 40, 1980. S. 74–75.;

Působila v Ostravě, v Beskydském divadle v Hranicích, v Brně v Divadle bratří Mrštíků od r. 1949. Učitelka JAMU. Aktivní členka esperant klubu.

Program Brno 1990, říjen, S.63.;Lidová demokracie, 10.8.1990, S.5.;.

Členka Žerotína, předsedkyně ženského odboru Národní jednoty a členka Ústřed. výboru NJ, kustodka národopis. odd. Vlastivěd. muzea, předsedkyně kuratoria ústavu Poetingea.

Fischer, R. : Olomoucký památník. Olomouc 1938, S. 236–238. ;Průvodce po Ústředním hřbitově Olomouce. Olomouc, 1929, S. 38–39. ;Vybíral, B. Nekrolog. ČVSMO, 40, 1928, S. 155–156.

Maturoval na gymnáziu ve Strážnici 1977, od r. 1978–80 působil v divadle Uher. Hradiště, 1980–82, Divadlo pracujících Most, 1982–1985 Hadivadlo Prostějov-scéna Zem. divadlo Brno, od r. 1985 HaDivadlo v Brně. Od r. 1990 pedagog herectví JAMU Brno.

Kdo je kdo.II.1991/92­.Praha 1991, S.828.;.

'

Narozen na Břeclavsku. Hru na housle začal studovat na brněnské konzervatoři v roce 1943. Po uzavření konzervatoře byl totálně nasazen v Napajedlích a studium pak po válce úspěšně dokončil v roce 1950. Od května 1950 – 1988 byl angažován v Moravské filharmonii Olomouc. Zprvu jako primista, od roku 1957 byl jmenován vedoucím skupiny druhých houslí. Po nuceném odchodu z MFO působil rok v operním orchestru. Na konci 50. let byl tři roky inspektorem hudebních kurzů při Parku kultury a oddechu Olomouc. Počátkem 60. let se stal zakladatelem hudebně výchovných koncertů pořádaných MFO pro žáky nejnižších tříd základních škol. Tuto aktivitu rozšířil postupně mezi žáky ve Frýdku-Místku, v Bohumíně, Havířově, Karviné, Orlové a dalších městech severní Moravy. V MFO byl od roku 1960 členem Umělecké rady a ve školním roce 1966/67 vyučoval externě hru na housle na Konzervatoři v Kroměříži a v letech 1968–1980 kromě hry v orchestru také inspektorem orchestru. Řadu let byl primáriem Smyčcového kvarteta členů MFO. Od konce 60. let se začal intenzivněji zabývat historií a propagací MFO. Je autorem celé řady knih o MFO. Zprvu publikoval články o historii MFO v měsíčníku Kdy-kde-co v Olomouci. Pro Český rozhlas připravil 12 dílů o MF a její spolupráci s divadlem, rozhlasem, Žerotínem a dalšími institucemi. Za rok 2006 obdržel Cenu města Olomouce v oblasti hudby.

V měsíci lednu blahopřejeme…In: Kdy-kde-co 2012,č.1.S.2. (fotografie) Ryšavý, Milan: Vážné a zábavné vzpomínky filharmonika. Olomouc 2012.

V letech 1948–51 angažmá v divadle Olomouc, v letech 1951–59 Divadlo pracujících Zlín, v letech 1959–65 Krajské oblastní divadlo v Olomouci, poté 20 let působil v Divadle Oldřicha Stibora v Olomouci od r. 1968. V letech 1965–68 Divadlo Za branou Praha, 1990–91 Divadlo na Vinohradech. Působil v mnoha filmech (např. Menzl: Rozmarné léto) a televizních pořadech různých žánrů. Do r. 1982 zákaz spolupráce s ČST a

' filmem. Držitel Ceny města Olomouce 1998 v oblasti divadla. a Ceny Olomouckého kraje, Zemřel v DD – Chválkovice.

Kdo je kdo na přelomu 20. stol., Praha 1991, S.833–34.; ČBS XX. stol., 3. díl, Praha 1999; ;

Absolvovala Obchodní školu v Olomouci 1914 / 1916, poté do r. 1926 úřednice, zpěv se učila u A. Petzolda. 1935 /1941 členka SD Brno, 1942/1945 ND Praha, po r. 1945 v Brně, Učila na konzervatoři i soukromě. Nahrávala gram. desky.

ČSHS.Praha 1965.2.díl.S.457 – 458.;Národní divadlo a jeho předchůdci.Praha 1988.S.425.;.

Po studiích na němec. gymnáziu ve Šternberku a Olomouci, začal stud. techniku v Praze, nedokončil. 1892–1902 otcův pomocník v rodišti na kůru. Skladatel katolické chrám. hudby, 27 latin. mší, 10 českých, skladby klavírní, houslové, písně aj. Mj. „Vzpomínky na rodný kraj“/Hanácké písně/. Pseud. V. Ř. Dubský.

Československý hudební slovník.II.Praha, SHV 1965, S.460–461.;Pospíšil­.František: Almanach hanáckého roku.Přerov 1923. S.127.

Člen orchestru dvorní opery ve Vídni, konc.mistr.král­.opery v Budapešti v letech 1872–92, v letech 1897–1915 vyučoval na hud.šk.Žerotín v Olomouci, v dívčím ústavě Petingeu.Pohřben ve Velké Bystřici.

Československý hudební slovník, II. díl. Praha, SHV 1965, S. 466;.'

V letech 1924–1930 herec, 1926–1930 režisér divadla, 1928–1930 šéf činohry divadla Olomouc. Od 1946 profesor AMU Praha, 1947–1964 režisér činohry Národní divadlo Praha. Překlady divadel. her z ruštiny a němčiny. Zasloužilý umělec /1958/, Ř. práce /1962/;

Malá československá encyklopedie.Sv­.5.P., Academia 1987, S.502.; Národní divadlo a jeho předchůdci.Praha, Academia 1988, S.427 až 428.;

Maurovala na Slovanském gymnáziu v Olomouci r. 1924. Poté absolvovala učitel. kurs v Brně 1925 a působila na školách obecních a měšťanských. V Olomouci 1929 –1942, poté do r. 1951 v Brně. Plných 25 let se úspěšně věnovala práci s dětskými sbory, vedla 80 ti členný Brněnský dětský sbor. Od r. 1949 vedla sekci učitelů hud. výchovy a byla krátce lektorkou hV na ped. fakultě 1947/48. Altistka a členka výboru VSMU od r. 1942. Zd. Blažek věnoval její památce sbor " Podzim "/Fr. Halas/.

ČSHS.II.Praha 1965.S.409 – 410.;V sýpkách ducha.Olomouc 1992.S.150.;.

Studoval hudební vědu na FFUP v Olomouci. Poté pracoval v univerzitní knihovně v Olomouci. Od r. 1964 pracoval v odd. hudby Moravského muzea, od r. 1978 ved. odd. Po roce 1991 působí na katedře HV FFUP. Věnuje se soustavně výzkumu dějin hudby, varhanářství a hymnologii. Uveřejnil přes 160 vědeckých studií doma i v zahraničí.

Čes. biografický slovník. Praha 1992. S. 618. ;.

Studoval gymnázium v Kroměříži, vzdělával se hudbě u J. Nešvery v Olomouci. Učitel hudební školy Žerotín v Olomouci 1894–1897, městské v Prostějově 1897–99. Působil mj. Zdounky, Vizovice, Hranice, od r. 1910 trvale v Brně. Publikoval pod pseud. Jaroslav Budovec.

Československý hudební slovník.II.Praha SHV 1965.S.487.;.