Osobnosti Moravy.eu

Vedla stát. inspektorát hudeb. škol v Čechách, od r. 1954 učila na LŠU v Praze, 1962 jmenována vzornou učitelkou. Spolupracovala na Albu etud LŠ hudebních, revidovala skladby Kl. Slavického a M. Kopelenta. Žije v Praze. Za války 1942–45 vězněna v konc. táboře.

Literární místopis Přerovska-OA Přerov 1982.ČSHS.2.díl­.Praha 1965, S.1055.; Zemřela profesorka Eliška Kleinová.In. Přerovské echo,1999,č.11.S.9.

Zástupce ředitele školy ZŠ, člen redakční rady Kultury Přerova, zabýval se dějinami hudby a zpěvu v Přerově, 1. část vyšla tiskem r. 1940. Druhá. zůstala v rukopise.

Literární místopis Přerovska-OA Přerov;.

Narozen v Předmostí u Přerova (n.m.č. města). Syn vydavatele časopisu Český rolník od 1.1.1923, Rádce z Předmostí u Přerova až do roku 1948 v rukou majitele Josefa Knejzlíka, otce Vlastimila. Od roku 1948 šéfredaktor Rádce zahrádkářů. Nositel medaile J.A.Komenského.

Kulturní místopis SOKA Přerov.Fišmistrová, Věra.3.12.1998­. Pumprla, V.: Bibliografie okresu Přerov. Brno 1993.S.401.

Vystudoval v Prostějově a stal se úředníkem. Působil u kočovných divadel a v Nezávislém divadle v Praze. Po válce měl angažmá v Hranicích a Novém Jičíně, Těšíně, Opavě, Ostravě, atd.

Biografický slovník Slezska a severní Moravy.Sešit 9.Ostrava.Ostrrav­ská univerzita v Ostravě, 1997.S.57–58.

'

Generálmajor generálnífo štábu. Účastník zahraničního odboje. Nositel dvou Čs. válečných křížů 1939. Po skončení války byl velitelem Vojenského zeměpisného ústavu v Praze. V roce 1949 byl zatčen, odsouzen za velezradu. Trest si odpykával v uranových dolech. Později pracoval jako dělník v Přerovských chemických závodech a Pozemních stavbách Přerov. 1992 byl rehabilitován, 1993 jmenován generálmajorem české armády in memorian.

V Přerově vystudoval gymnázium, maturitu skládal v roce 1910. V letech 1910–1914 studoval na právnické fakultě ve Vídni. Zkoušky nedodělal, protože vypukla 1 svět. válka. Byl odveden na ruskou frontu. 1915 byl zajat a 1916 vstoupil do legií. Po mnoha zraněních, vězněních a dalších útrapách se vrátil do vlasti jako praporčík ruských legií. 1922 byl povýšen na štábního kapitána. 1919–1925 pracoval jako úředník na ministerstvu národní obrany a dokončil studium práv. Poté se oženil a pracoval v Čs. Zbrojovce Brno nejprve jako úředník později ve funkci ředitele. Za nacistické okupace se zúčastnil odboje a finančně ho podporoval. 1939 byl zatčen gestapem a 1942 za velezradu popraven.

V Olomouci v době působení ředitele Drašara.Již v 10 letech členkou dětského baletu ND Praha.Když byla v Olomouci byl jejím partnerem sólista Skřeček, který vystupoval pod uměl.jm.Borovan­ský.Brzy odešla do Prahy.Manželka Járy Kohouta. Roku 1948 odešla do Paříže, Mnichova, od r. 1953 v USA.

Pejskar, J.: Poslední pocta.II.Curych 1985.S.76.;.

Absolv. LF UP všeobecné lék., 1979. Vysokošk. prof., vedoucí labor. molekul. patologie Centra molekul. biologie a medicíny UP a LF UP, vedoucí Ústavu patologie LF UP, děkan LF UP. V 1980–90 odb. asistent UP, 1990–97 doc., 1997 prof. 1994 –97 proděkan pro vědu, výzkum a zahr. styky, LF UP. 1997 – člen kolektivu, který získal Cenu minist. zdravotnictví ČR za mimořádně úspěšné řešení výzkum. projektu. Spoluautor a autor mnoha odb. public. prací.

Kdo je kdo v ČR, Praha 2002, S.303–304;

Dětství a mládí prožil v rodišti, kde v roce 1945 začal studovat reálné gymnázium.Věnoval se skautingu a roku 1947 se zúčastnil Jamboree ve Francii. V roce 1950 přestoupil na nově založené Pedagogické gymnázium v Olomouci, kde maturoval. Učil pak na malotřídních školách Olomoucka a po deseti letech přešel do Štěpánova u Olomouce a začal dálkově studovat Pedagogickou fakultu Univerzity Palackého, kde promoval v roce 1965. V letech 1963 až 1989 učil v Olomouci-Nemilanech. Pak byl povolán do školské správy, odkud v roce 1991 odešel do důchodu. Publikoval od roku 1978. Psal do pedagogického a regionálního tisku. Od roku 1984 byl předsedou literární sekce Vlastivědné společnosti muzejní v Olomouci, kterou spoluzaložil v listopadu 1983. V roce 1987 se stal členem Spolku českých bibliofilů v Praze. Od roku 1991 se zabýval kulturním zpravodajstvím. Působil v Hanáckých novinách, Olomouckém týdnu a v roce 2002 v Olomouckých listech jako spolupracovník.Jeho články najdeme i na stránkách řady periodik na Prostějovsku i Přerovsku , v Učitelských novinách, Mostech ad. Za kulturní činnost obdržel v roce 2002 Cenu města Olomouce. Od podzimu 2002 publikuje i v internetových novinách, na olomoucké webové stránce. V letech 2006 – 2011 byl předsedou Literárního klubu Olomouc. Kromě rozhovorů s významnými osobnostmi, píše také recenze, fejetony, příběhy, aforismy, básně, glosy aj. Na svém kontě má téměř sto titulů knih a přes 10 000 článků, jak dokladuje Bibliografie jubilanta, kterou vydala Vědecká knihovna v Olomouci v roce 2010. Jeho články, básně, haiku najdete na: http://bohumirkolar.blog.idnes.cz/

Olomoucká haiku, kol. autorů, Olomouc 2006, S.103–104. http://otavinka.blog.cz/…ohumir-kolar http://bohumirkolar.blog.idnes.cz/ Parte.

Nemilany u Olomouce je nyní část města Olomouc.

V roce 1922 absolvoval gymnázium v Praze, Roku 1933 právnickou fakultu a souběžně přednášky na FFKU. 1940–1941 režisér Českého divadla v Olomouci, poté do r. 1943 šéf činohry a režisér Beskydského divadla v Hranicích. Užíval pseud. Přemysl Vávra.

Lexikon české literatury.2/I­I.Praha, Academia 1993.S.785.;.

V r. 1836 promoval na lékařské fakultě KU v Praze. Poté se stal asistentem pražské univerzity. 1842–1846 působil v Rusku na petrohradské akademii věd. 1848 se habilitoval na praž. univerzitě. Založil přírodovědecký spolek Letos. 1949 se stal řádným prof. na technice v Brně. Byl považován za jednoho z nejvýznamnějších přírodovědců 19. stol. ,především v oboru zoologie. Každoročně jezdíval studovat faunu a floru do Jeseníků.

Biografický slovník Slezska a severní Moravy.11.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1998.S.70;

Působil 1898–1919 v Hodoníně, prof. náboženství na reálce, r. 1919 jmen. prof. slovenské literatury a estetiky na teol. fak. v Bratislavě. Spoluprac. OSnaučného. Člen DLU 1918 –1931. pseud. Alois Vítkovec;L. P. C. ;Pr. Ot. Ivanov (podle rodiště. Pohřben na Sv. Hostýně.

Československý hudební slovník.I.Praha, SHV 1963, S.698.; Poselství.Olomouc 1938, S.285–286.; Vopravil, J.: Slovník pseudonymů…Praha, SPN 1973, S.795.; Lid.demokracie, 21.5.1993, .

Bratr Aloise Kolíska. Farář na dómě v Brně od 1900. Hudební skladatel sakrálních písní.

Československý hudební slovník.I.Praha, SHV 1963, S.698.; Chmel, Z.: Galerie brněnských osobností, 1.díl, Brno 1998.

společník s Josefem Nedělníkem (1850–1931)postavil několik domů v Prostějově.

Zatloukal, P.: Počátky moderní architektury na Moravě a ve Slezsku.Olomouc KVM 1981.;/OGVU Olomouc.;.

Narozen v Předmostí u Přerova (n.m.č. města Přerova). R. 1891 maturoval na gymnáziu v Přerově, v Olomouci studoval 3 semestry bohosloví, a pak učitelský ústav v Příboře, 1 rok vojny ve Vídni. Působil jako učitel v Křenovicích (u Kojetína), 1926–1927 v Bučovicích a ve Znojmě. Pohřben ve Veverské Bitýšce.

Lexikon české literatury.2/I­I.Praha, Academia 1993.S.847–848.;.

Do školy chodil v rodišti, později v Lošticích, poté abs. učitelský ústav v Poličce. Působil v Klopině, Sudkově, 1908–1910 v Úsově, od r. 1912 do 1945 v Postřelmově, kde též kronikářem obce a v letech 1937– 1939 a po osvobození 1945–1950 ředitelem školy v Úsově. Znalec květeny a zvířeny.

Úsovská škola.Sborník k 60.výročí otevření české školy.(vyd.asi 1991).S.28.;.

Literární historik zabývající se antickou a čes. literaturou, autor cestopis. fejetonů. 1881 / 1884 učil na SG v Olomouci, latinu a řečtinu, poté do r. 1890 v Kroměříži. Od r. 1890 v Brně, kde též pohřben. Žák a přítel Fr. Bartoše.

Lexikon české literatury.Díl 2, část 2.Praha 1993, S.856.; Ottův slovník naučný, 14.díl, Praha 1899.

Abs.přír.f.MU Brno 1932;hudebně nadán, abs.konzerv.-skladbu Brno;pedagog v Nitře a na střed.školách v Brně.V letech 1945–48 členem progresivní surreal.sk.Ra­.R.1944 objevil FOKALK, novou interpretač.fo­tograf.metodu-fotografic.obrazy s emocionálním zaměřením.

Kundera, Ludvík: O fokalcích Miloše Korečka. Štafeta.Prostějov 1991, č. 2, S. 10–11. ; V roce 1989 zemřeli. Brno, SVK 1990, S. 18. ; Klimpl, P. : Neznámý Miloš Koreček. Revue Fotografie 29, 1985, č. 3, S. 37–39. ;Československá amatérská fotografie 1945–1989. Katalog výstavy. Praha 1989, S. 41. ;.

Dětství prožil v Uhřičicích u Kojetína, kde jeho otec,ved.odboj­.skupiny padl 7.5.1945.. Po r. 1945 v Zábřehu na Moravě.V roce­.1958 absolvo­val SPŠF v Čimelicích a 1962 abs.FAMU, dramaturgii v Praze.Pracoval jako dramaturg FS Barrandov, kde působil již za studíí, od r. 1970 jako scenárista.Ča­sopisecky publikoval od r. 1965.

Slovník české literatury 1970–1981.Praha 1985.S.176–177.; In Průvodce zábřežský kulturní a informační měsíčník, roč. 2, 9/1999,S.12. .

'

soukromě studoval zpěv v Olomouci, v olomouc. divadle působil v letech 1921–1923. Umělec. dvojice Ko-ko/s Vladimírem Konůpkou.

ČSHS.I.Praha 1963.S.713.;.

R. 1952 abs.AMU Praha, 1948–58 dirigent opery ND Praha, 1958–1962 šéf opery Divadla Oldřicha Stibora Olomouc, poté v Ostravě;Národní umělec 1984.;1962–1966 Ostrava, 1963 asist.L.Ber­nsteina v New Yorku.

BIO-ČTK 11.2.1988; Národní divadlo a jeho předchůdci.Praha, Academia 1988, S.238–239.;.

R.1960 abs.FFUP v Olomouci u prof.Vl.Navrá­tila, A.Berana, doc.A.Kučery, odb.as.F.Bělohlávka a St.Vymětala.V 1960–1977 působil pedagogicky na výtvar.oborech LŠU, 1969–1973 externí učitel katedry výtvar.teorie a výchovy FFUP.Vyučoval grafice.Samost. vystavoval v Olomouci 1965, 1969, 1973, 1979, 1982, 1988;Zlíně 1966, Přerově 1977, 1983, 1989, ;Šumperku 1980.Žije a pracuje v Olomouci a Přerově.

Katalog výtvarných umělců olomoucké oblasti. Olomouc 1989;Moravské osobnosti kultury a umění – REGO SVKOL;.

1957–61 stud. katedra výtvar. teorie a výchovy FFUP Olomouc, prof. Vlad. Navrátil, Aljo Beran, Fr. Bělohlávek. Od r. 1971 členkou SČUG Hollar. V letech 1961–73 odborná asistentka katedry výtvar. výchovy PdF UP, 1973–78 ve stejné funkci na FFUP, kde vedla výuku kresby a grafic. technik. Zabývá se grafikou užitou a tvorbou spjatou s architekturou. Sam. výstavy od r. 1967, Olomouc: 1968, 1970, 1972, 1976, 1986, 1988;v Přerově 1981, 1989. Realizace: art-protis pro Přerov, Olomouc, mozaiky-Přerov;Žije a pracuje v Olomouci a v Přerově. Užívané graf. techn. : linoryt, suchá jehla, litografie.

Petrová, S.: Současná grafika.Praha, Odeon 1982, S.32.;ZKVMO, 1983, č.223, S.7.;Katalog výtvarných umělců olomoucké oblasti.Olomouc, 1989./fotogra­fie/;Katalog výst.Současná česká grafika.Praha 1989, S.114.

Dělník, později novinář. Od r. 1912 odborový tajemník Svazu kovopracovníků na Moravě a ve Slezsku. 1913 redigoval časopis Pokrok Prostějově. Pro svou protirakouskou a protiválečnou řeč ve Smržicích u Prostějova v prosinci 1914 zatčen, obviněn z velezrady a popraven.

Malá československá encyklopedie.3­.Praha 1986, S.562.;.

Ve Frýdku absolvoval reálné gymnázium. Roku 1941 vstoupil do saleziánského ústavu. Vystudoval FF UP v Olomouci, kde v roce 1955 promoval. Pracoval jako lingvista až do svého věznění v roce 1960. 1968 odešel do exilu a vystudoval v Římě Papežskou univerzitu Gregorianu. Je členem PEN klubu. V roce 1994 dostal Cenu Karla Hynka Máchy " Květy staré Koreje" (Scriptum 1994).

Hanácké noviny, 1.4.1995, S.5., Literární noviny 2004, č.13. (Nekrolog).