Osobnosti Moravy.eu

Působil na LF UK v Praze 1919–1930, v r. 1928 docent. Od 1930 na LF MU v Brně, 1935 profesor. V letech 1946–1948 prof. MUDr. působil v Olomouci, jako zakladatel a první děkan její lékařské fakulty UP. Zajímal se zejména analytikou, metabolismem živočišných tuků a klinickou biochemií. Spoluautor Hamsíkovy pětidílné Lékařské chemie (1931–1932). Autor odborných knih. Působil na lékař. fakultě MU Brno.

ČBS.Praha 1992.S.805.;. Padesát let z dějin obnovené univerzity. Olomouc, UP 1996.; Tomeš, Josef: Český biografický slovník XX. století. III. Praha, Paseka 1999. S.511.;

Dlouholetý aktivní člen Československé botanické společnosti při ČSAV, publikoval v odborném tisku.

ZVÚO, 1979, č.197, S.29.;.

V roce 1919 maturoval na gymnáziu v Prostějově, poté studoval v Praze právnickou fakultu. S A.M. Píšou navštívil v roce 1921 Písek. Publikoval v Kmeni, Červnu, Hostu. Stati o literatuře ve Varu. Do literatury pro děti zasáhl svými moderními pohádkami. Bás. sbírky: Host do domu, Těžká hodina. Báseň Sv. Kopeček. Léčil se ve Vysokých Tatrách.

Soldan, F. : Jiří Wolker. Praha 1975. ;Valenta, E. : Veselý Jiří Wolker. Čtenář, 1970, č. 5, S. 167. ;Kdy kde co v Olomouci 1989, leden, S. 34.

Dětství a mládí prožil v Praze. Studoval gymnázium v Libni a už za studií psal básně pod různými pseudonymy. Vychován byl ve dvojjazyčném, česko – německém prostředí. Teprve po 2. světové válce mohl absolvovat lékařskou fakultu Karlovy univerzity. V té době se rodiče přestěhovali do Ústí nad. Labem a posléze do Kralup n. Vltavou.. Chirurgickou praxi začal získávat v litoměřické nemocnici a krátce působil také v Lovosicích a po tři roky zastupoval obvodního lékaře v Třebenicích. V těchto letech se natrvalo seznámil s mnoha pozoruhodnými lidmi dané lokality, zamiloval si celé dolní Poohří i České středohoří – a z četných vyprávění ho zaujala zejména postava třebenického vlasteneckého lékaře Václava Paříka.. Byla to doba, kdy se začal intenzivně zabývat regionálním kulturně historickým bádáním a dějinami lékařství. V roce 1956 se oženil a odešel na Moravu. Nastoupil na I. chirurgickou kliniku Fakultní nemocnice v Olomouci, kde záhy získal vedoucí postavení a současně se stal docentem katedry chirurgie lékařské fakulty při Palackého univerzitě. Po roce 1989 byl jmenován profesorem. V každém místě svého působení a zejména v Olomouci se podílel na práci spolků a vědeckých společností. Byl dlouholetým členem výboru VSMO, předsedou její sekce pro dějiny lékařství a v období let 1973–1976 předsedou celé společnosti. Byl autorem mnoha odborných přednášek a publikací, skript pro studenty a dvou monografií z oboru traumatologie pohybového ústrojí. Kromě náročného povolání se po desítky let úspěšně věnoval i  – historii lékařství. Své práce publikoval v různých časopisech a zčásti také knižně, jen několik jich zůstalo v pouhých rukopisech..Velká část historicko – badatelských prací Eduarda Wondráka se týkala Olomouce a vůbec Moravy. Mezi početnými náměty, které v některých případech zpracoval velmi rozsáhle, jde o historii olomoucké univerzity, o Societas incognitorum, o lékaři J. E. Bollmannovi, který se pokusil vysvobodit z olomoucké pevnosti uvězněného M. J. Lafayetta – a řadu dalších. Největší zásluhou Prof. MUDr. Eduarda Wondráka , CSc. zůstává jeho přínos k poznání života a díla Alberta Schweitzera. Stal se nejen autorem první české monografie o tomto velkém humanistovi a spoluorganizátorem symposií, ale zejména trvalým propagátorem jeho odkazu. V roce 1968 vyšla jeho kniha „Albert Schweitzer“ a v roce 1995 rozšířené vydání „Albert Schweitzer a Lambaréne“. Od mládí rád cestoval doma i v cizině, poznal dokonale Vídeň, Berlín i Paříž. Znalost cizích jazyků mu umožňovala bezprostřední styk s evropskou literaturou, především německé oblasti. Byl mnohostranným sběratelem, zajímal se o výtvarné umění a byl i znalcem lidových maleb na skle. V roce 1979 vydal bibliofilii „Pět kouzel a jiné básně“ a v roce 1994 básnickou sbírku „Ohlédnutí“. Z díla: Albert Schweitzer.Praha Orbis 1968, ;Krev smyly deště.Osudy a utrpení roku 1866.Hradec Králové, Kruh 1989.;.

Kapitoly z dějin olomoucké univerzity.Ostrava Profil 1973, S.323.;Žurnál, 1993, č.11, S.5.; Maňák, P.: Neúnavný propagátor filozofie Alberta Schweitzera. In: Kolář,B.: Z paměti literární Olomouce.2. Olomouc VSMO 2006. S.158–161. ; Smejkal, B.: Eduard Ondrák a literatura. In: Kolář,B.: Z paměti literární Olomouce 2. Olomouc 2006. S. 162–164.; Ševčíková, Hana: Říjnová výročí středomoravského regionu. In: Týnecké listy, 2009,č.10.S.5.

Německy píšící básník

OK Kroměříž, .

Spoluzakladatel olomoucké „podzemní“ edice TEXTY PŘÁTEL. Před listopadem 1989 publikoval pouze v samizdatu, od té doby jeho práce publikovány v časopisech Proglas, Velehrad, Akord. Znalec díla Jana Čepa. Od června 1991 pracuje v redakci Hanáckých novin. Pohřben dne 4.7.2012 v Krnově.

Zacha, E. : Slovo o Janu Čepovi. =Proglas 1990, č. 2, S. 103 – 108. Biografie: =pm=: Eduard Zacha. Bibliotéka Hanáckých novin. 1991, 3. 8. , příl. , S. l. ;

• jTk=: Olomoučtí tři králové. =Proglas 1991, č. l, S. 113. ;

Parte.

Narozen v úřednické rodině, jeho otec působil na železnici v Opavě a později byl přeložen do Prostějova a rodina ho následovala. Studoval na gymnáziu v Olomouci a po maturitě r. 1924 pokračoval ve vysokoškolském studiu filologie na MU v Brně obor čeština a francouzština Po promoci učil na středních školách v Bratislavě, po vzniku Slovenského štátu se vrátil v r. 1939 do Brna. Byl předsedou Moravského kola spisovatelů, zapojil se do protinacistického odboje a byl vězněn. Jeho verše zhudebnil E. Suchoň.

Československý hudební slovník.2.díl.Praha 1965.S.971.;. BSSSM, seš.3 (15.).Ostrava 2002.S.125.

PhDr. Jaroslav Zatloukal

Narozen v Doubravici u Mohelnice (n. m.č. obce Moravičany). Syn statkáře. Po maturitě na gymnáziu ve Valašském Meziříčí studoval v Praze a Innsbrucku. Na lékaře byl promován v r. 1894. Lázeňský lékař v Karlových Varech. Autor průvodců po K. Varech a okolí.

MSN.7.Praha 1933, S.945.; Biografický slovník Slezska a severní Moravy.11.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1998.S.144;

Do r. 1921 studoval gymnázium v Olomouci, poté odborný bibliograf pražského nakladatelství Šolc a Šimáček. V roce 1928 – 1932 absolvoval konservatoř v Praze , hru na housle, skladbu 1934–1936. Poté hrával v orchestru a skládal. V roce 1942 studoval soukromě v Berlíně akustiku a přitom pracoval v ateliérech UFA. Od r. 1945 působil v Praze ve filmových ateliérech jako režisér zvuku.V květnu 1946 pronikla jeho skladba do Londýna, kde měla velký úspěch " Malá suita pro housle a klavír". Od března 1949 působil pedagogicky na AMU a od 1952 na ČVUT. Autor vysokoškolských učebnic. Bohatá časopisecká publikační činnost. Režisérem zvuku u 17 filmů v období 1945–1956 např.: Řeka čaruje, Nezbedný bakalář, Špalíček, Píseň o sletu, Císařův slavík, Kouzelný míč, Zítra se bude tančit všude, Staré pověsti české, Olympiáda – Helsinky, Afrika I-II., Dalibor ad.

Československý hudební slovník.2.díl.Praha 1965.S.972.;.

Gymnázium vystudoval v Prostějově, v Olomouci pak absolvoval FF UP, obor čeština a ruština. Učil na střední škole v Kopřivnici a poté na prostějovských středních školách, nejdéle na zdravotní. Zabýval se také uměleckou fotografií. V roce 1998 vyšla jeho sbírka básní v Karmelitánské nakladatelství v Kostelním Vydří pod názvem " Až do konce časů".

Machala, L.: Průvodce po nových jménech české poezie a prózy.Olomouc 1996.S.166.; Hamplová – Krpcová, Dita: Portrét Rudolfa Závodného. Diplonová práce. 2001.; Kolář, B.: Rudolf Závodný byl veliký svou skromností. In: Z paměti literární Olomouce 2. Olomouc, VSMO 2006. S. 179–182.; Kolář, B.: Básník Rudolf Závodný by se dožil 75 let. In: Prostějovský den, č.22, 26.1.2006.S.4.; Trávníček, Mojmír: Eseje, portréty, vyznání. 2007.; Kolář, B.: Haná v poezii. Olomouc 2008. S. 280–283 (ukázka z básnické tvorby) a 520 (biografie).;

Legenda našeho bylinářství Josef Antonín Zentrich byla původním povoláním papírenský technik. Pracoval jako technolog v Otrokovicích, ale v roce 1968 byl z politických důvodů přeřazen na práci pomocného dělníka. Volný čas věnoval sbírání i poznávání bylinek a samovzdělávání. V roce 1964 mu byla lékaři po těžké chřipce diagnostikována začínající leukémie a tak se po medikamentózní léčbě začal zajímat o možnosti a léčení bylinkami. Jedním z jeho přírodních lékařů byl bylinář Rudolf Franěc z Holešova (1910–1981), který jej zasvěcoval do tajů rostlin a léčení. Pod jeho vedením se postupně vypracoval z pacienta na pomocníka a vzápětí i studenta. Bylo to usilovných patnáct let samostudia.V letech 1969–1972 dálkově studoval astrologii ve Švýcarsku. Pro veřejnost začal pracovat v roce 1981, kdy po náhlém úmrtí svého učitele a léčitele převzal jeho klientelu. V papírně setrval až do roku 1983 a bylinářskou praxi vykonával načerno. Teprve po odchodu ze zaměstnání začal v lázních Skalka na Prostějovsku provozovat bylinkovou poradnu. V roce 1985 přešel pod křídla JZD Slušovice. Svoji vlastní praxi si otevřel záhy po revoluci, v roce 1990.
Literárně debutoval knihou o léčivých bylinách „Byliny v prevenci“ (Brno TJ Jóga 1985). Po roce 1989 začal spolupracovat s MUDr. Josefem Jonášem a začátkem roku 1990 vyšla kniha Přírodní a lidové léčitelství slovanských národů, která byla záhy rozprodána, přestože vyšla v nákladu 290 000 výtisků. Na svém kontě má na třicet titulů. Jeho knihy vycházely především v nakladatelstvích Fontána a Eminent. V roce 1990 si otevřel bylinářské poradny v Otrokovicích, Olomouci, Kyjově, Kroměříži, Brně, Praze a Ostravě. Před třemi lety získal Bratislavu. Spolupracoval také s TV Ostrava a pořadem Pod pokličkou. V posledním rozhovoru se šéfredaktorkou Ilonou Manolevskou z časopisu Meduňka je uvedeno, že se pokládal především za bylináře a když začínal provozovat vlastní praxi pěstoval a sušil bylinky pro své pacienty. Postupem let, když se klientela rozrůstala začal spolupracovat s lékárenskými firmami. Za nejlepší ze svých knih považoval třídílnou Encyklopedii moderního bylinářství , kde zpracoval přes 400 bylin. Poslední rozloučení se konalo 10.9.2012 v O­trokovicích – Kvítečkově.

http://otavinka.blog.cz/…f-a-zentrich

Studoval Dvanáctiletou střední všeobecně vzdělávací školu (nyní Gymnázium J.W), kde maturoval v roce 1965. Poté v Brně FF UJEP (dne Masarykova umiverzita), dále VŠE Praha, kterou ukončil v roce 1970. V letech 1971–1975 působil ve Státní bance čs. ZVS 1971–1972 letiště Brno. 1975 – 1990 Výzkumný ústav oděvní v Prostějově a po jeho zrušení od roku 1990 jako učitel na Střední škole polytech. v Prostějově. Od roku 1991 souběžně působil na několika moravských fakultách. Na plný úvazek na Právnické fakultě UP v Olomouci (celkem 20 let) (1991–2011), na zkrácené úvazky v 1994–2000 FF UP Olomouc katedra sociologie a katedra aplikované ekonomie, 1994–1995 pedagog gymnázia v Prostějově, na poloviční úvazek 1994–2012 LF UPOL, na fakultě zdravotnických věd 2010–2018 jako přednosta ústavu zdravotnického managementu UP Olomouc, 2003–2004 univerzita Ostrava a souběžně Newton College Brno. Stále přednáší na NCONZO Brno, (Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů). Živnostenský list – ekonomické poradenství. 2000– dosud Přírodovědecká fakulta UPOL, přednášky pro 4 katedry. Autor několika set skript a naučných knih, básní v časopise Host a BB pod pseud. Jára Zlámalů " Říkačky na kačky aneb Kateřina na každý den". CULTUM Olomouc 2021. Autor několika literárních děl pod pseudonymy, publikovaných v různých kulturních časopisech, nositel 2 literárních cen. Zájmy: četba, sport, tenis, chata, zahrada, hudba, divadlo.

Literární pseudonymy: Jára Zlámalů; JaZ; Jazla;

Osobní sdělení i meilem 23.5.2023 a 24.5.2023. En­cyklopedia Britannica

Ing. PhD. Jaroslav Zlámal