Osobnosti Moravy.eu

Kustod muzea Vlastenec. spolku v Olomouci. V muzeu uložena pozůstalost.

Studoval gymnázium v Rychnově nad Kněžnou, po maturitě odešel na univerzitu do Vídně. Jako zkušební kandidát byl přidělen státnímu českému gymnáziu v Brně, pak v Kroměříži a v letech 1892 – 1899 ve Valašském Meziříčí. Pak přesídlil do Olomouce. Profesor českého gymnázia v Olomouci od 15. 2. 1899 do r. 1917. Dr. Kovář učil latinu, řečtinu, němčinu, francouzštinu, češtinu a filozofii. byl velmi jazykově nadán. Psal do výročních zpráv škol ve Valašském Meziříčí a v Olomouci.

Fischer, Richard: Olomoucký památník. Olomouc 1938. S. 155–156.;

Vystudoval UMPRUM v Uherském Hradišti. Samostatně vystavoval v Olomouci, Praze, Valašském Meziříčí. Kolektivně v Šumperku, Vsetíně, Rožnově pod Radhoštěm, Ostravě, Pardubicích atd. Věnuje se malbě, grafice, ilustraci a tvorbě dřevěných plastik.

Moravské osobnosti kultury a umění/REGO SVKOL; 26 mladých výtvarných umělců Olomoucka. Olomouc: Krajské vlastivědné muzeum v Olomouci, 1980.

Maturoval na gymnáziu v Jičíně, poté studoval filozofii v Praze. Působil na gymnáziu v Plzni, od r. 1869 – 1891 na SG v Olomouci. Učil matematiku a fyziku. 1871 – 1887 členem zkušební komise pro učitele obecných a měšťanských škol. Členem spolků, spoluzakladatel Matice školské a VSMO.

Fischer, R.: Olomoucký památník.Olomouc 1938.S.156–157.; Památník českého gymnázia v Olomouci.Olomouc 1927.S.166–167.;.

V letech 1939–1941 vystudoval Školu umění ve Zlíně u prof. Vl. Hrocha. 1945–1946 absolvoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze u prof. E. Filly. Pracoval jako malíř a asistent šéfa výpravy v Českém divadle v Olomouci. Později působil jako konstruktér a návrhář Stavoprojektu. V letech 1957–1984 jako provozní architekt Státního divadla Oldřicha Stibora v Ol. 1965–67 byl externím učitelem katerdy výtvarné výchovy FF UP v Olomouci, 1967–78 lektorem pro kresbu a malbu. 1947 se stal členem Skupiny olomouckých výtvarníků.

Moravské osobnosti umění a kultury REGO/SVKOL; Kdy kde co v Olomouci 1983, září, S.11.; Katalog výtvarných umělců olomoucké oblasti.Olomou­c 1989.;

Učitelem chlapecké školy. Působil v Místku. Popraven v Osvětimi.

Daň krve moravskoslezských škol 1939–1945. Brno 1947. S.39.

Springer, Jan : Co dala Haná české literatuře., Olomouc 1947., S.39.;

Narozen v Ubušíně. (nyní součást obce Jimravov).

Abs. AVU 1927, prof. Nechleba. Působil na Slovensku. Obrazy ze školního prostředí, podobizny.

Toman: Slovník výtv.umělců.1­. Praha 1947.S.547–548.;.'

V mládí se přestěhoval s rodiči do Přerova, kde trvale zakotvil. Po maturitě na gymnáziu se na přání otce vyučil drogistou (1927–1932). Brzy přešel na učitelský ústav do Olomouce, ale učil jen do roku 1941 a to v Žeravicích u Přerova (n. součást města). Externím posluchačem AVU byl v letech 1938–1939 a dokončil ji až v roce 1947 u prof. O. Nejedlého. Z existenčních důvodů se nemohl věnovat malířství, ale začal pracovat v cukrovaru a později na OHES. Až téměř v 50 letech se stal profesionálním umělcem na tzv. volné noze. Byl krajinářem. Maloval krajinu Hané a jižní Moravy. Maloval olejem a mastným pastelem. Byl také uznávaným ornitologem a biologem. Psal básně. Vydal několik sbírek ve kterých oslavil krásu moravské krajiny, především Hané. Bibliofilie Devět básní o krajině (1999). Z pozůstalosti V. Kozáka vydalo Muzeum Komenského v Přerově publikaci Věštec dobrých časů. (2001).

Kobza, F.: Katalog výtvarných umělců olomouc. oblasti. Olomouc 1989. ;Lakosil, Jaromír: Přerovský malíř oslaví v lednu své 80. narozeniny. In: Ostravský kulturní měsíčník, 1981, č. 1, S. 29. ;ZKVMO, 1983, č. 223, S. 4. ;Toman, P. : NSČSVU. I. Praha 1947, S. 548. ;.Sitko, J.: 80 let akademického malíře Vlastimila Kozáka.In: Zprávy MOS 1991. Okresní vlastivědné muzeum J.A. Komenského Přerov. S.190.; Dolívka, J.: Výtvarníci prostějovského regionu. Prostějov, KPVU 2007. S. 75.; Kolář, B.: Haná v poezii. Olomouc, LKO 2008. S. 190–193, 483.;

Narozen na Svatém Kopečku (n.m.č.města Olomouc) V r.1975–1979 abs.Střední uměleckoprůmyslovou školu v Uherském Hradišti, obor užité plastiky v kameni u prof.Habarty, 1979–1985 VŠUP v Praze, spec.ateliér užitého sochařství u prof.J.Male­jovského.Za studií získal Ateliérovou cenu za realizaci plakety k 100.výročí založení VŠUP. Účastnil se několika domácích i zahraničních výstav. Samostatně vystavoval v Olomouci r. 1980. Vytvořil plastiku Tok informací pro telekomunik. budovu v Olomouci v roce 1988. Jeho rodný dům v ulici Stanislava Menšíka má pamětní desku připomínající narození a předčasné úmrtí umělce. Zemřel v olom. nemocnici po těžké nemoci.

Katalog výtvarných umělců olomoucké oblasti. Olomouc 1989. /fotografie/; Kdy kde co v Olomouci 1990, listopad, S. 7–8., Olomoucké hřbitovy a kolumbária, Olomouc 2001.,

Stud. G v Olomouci v letech 1867–1875, pak práva v Praze, doktorát 1882. Zde se seznámil s Antonínem Dvořákem. V Kroměříži 1881–1886, jednatel Moravana, sbormistr. Psal si s A. Dvořákem a A. Dvořák navštívil Kroměříž v letech 1886–1892 několikrát. Korespondence-19 dopisů v majetku dr. Jana K. a archivu Moravan. Od r. 1887 půs. v Kyjově. Doprovázel mj. Fr. Ondříčka. Harmonizoval moravské lid. písně. Syn Jana K.

Československý hudební slovník.I.Praha, SHV 1963, S.726.; Fric, O.: A.Dvořák a Kroměříž.Kroměříž 1946, S.91.

JUDr. Karel Kozánek

Syn Bedřicha Kozánka. Studoval G v Přerově, ze sexty přešel do Brna. Od r. 1922 působil v Bratislavě jako železniční úředník a byl též korepetitorem výpomoc. sboru SND Bratislava. Od r. 1939 žil v Brně.

Stárek, Z.: Slovník českých sbormistrů.I.Praha 1982.S.274.;.

Po studiu gymnázia a filozofie v Olomouci a práv ve Vídni přijal místo vychovatele a soudního praktikanta v kanc.dr.Dietricha v Opavě v letech1845–49.Od r.1851 působil JUDr. Jan Kozánek jako advokát a notář v Kroměříži. R.1867 zvolen do zemského sněmu.Založil spol.Občanská beseda, r.1882 české G, přispěl k založení zeměděl.škol v Přerově a Kroměříži.Přítel a hostitel umělců v Kroměříži.Psal v letech 1848–1852 do Moravských novin.

Československý hudební slovník.I.Praha, SHV 1963, S.726.; Ficek, Viktor: Biografický slovník.sv.3, Opava 1979, S.71–72.;.

Syn Bedřicha Kozánka. Studoval gymnázium v Přerově, kde maturoval r. 1922, poté studoval VUT Brno, 1927 ing. Působil ve Vítkovic. železárnách, od r. 1939 v Radotíně a od r. 1940 v Praze. Hudbu studoval u otce a skladbu v rodišti u J. Čapky-Drahlovského. Věnoval se hře na klavír a varhany. Zhudebnil báseň V. M. Strojila „Nejkrásnější město“ jako výraz obdivu k rodišti.

Československý hudební slovník.I.Praha, SHV 1963, S.726.; Literární místopis Přerovska-OA Přerov

Varhaník v Přerově, od r. 1884 –1913 zde měl hud. školu, od r. 1886 sbormistr dělnic. spolku Svornost a spolku Přerub, učitel zpěvu na G v letech 1888–89. ;

Československý hudební slovník.I.Praha, SHV 1963, S.726.: Gregor, Vladimír: Hudební místopis Sm kraje.Ostrava, Profil 1987, S.80.;.

Spoluzakladatel pěvec. spolku Přerub, v letech 1869–1870 předseda. Měl 13 dětí, nejvýznamější byl Bedřich K.

Československý hudební slovník.I.Praha, SHV 1963, S.726.;.

Syn hudebního skladatele Bedřicha Kozánka (1864–1913). Absolvoval gymnázium v rodišti a stal se úředníkem ČSD. Vypomáhal otci v kostele. Hrál v orchestrech na housle, violu, violoncello, varhany. S chotí Vlastou, zpěvačkou veřejně vystupoval.

Československý hudební slovník.I.Praha, SHV 1963. S.726.;

Narozen v Doloplazích (u Olomouce). Studoval právnickou fakultu v Praze, ale studia nedokončil. Příležitostně se věnuje novinářství. V roce 1992 mu vyšla kniha " Vzdušné zámky".

Adamovič : Slovník české literární fantastiky a seance fiction. Praha 1995.;

V letech 1951 – 1977 púsobil na Vysoké škole zemědělské v Brně, kde v roce 1960 jmenován profesorem. Prof. Ing. Dr. Vladimír Koželuha byl významným zemědělským odborníkem.

ČBS. Praha 1992. S. 354.

Od r. 1883 profesor náboženství v Prostějově. Sbíral národní písně a vydal Kytici z národních písní moravských r. 1874. , příspěvky k dějinám Prostějova.

Masarykův slovník naučný.IV.Praha 1929.S.142.;.

Vystudoval průmyslovou školu a uplatnil se jako technický úředník. Působil jako divadelní herec z profese v Praze, v Olomouci, krátký čas byl i ředitelem kabaretu Nebojsa v Prostějově. Divadelní kariéru zakončil v Českých Budějovicích a nakonec v Mostě. Napsal písně a kuplety do 22 českých filmů. Vytvořil 15 operních libret. Užíval umělecké jméno Saša Razov.

Československý hudební slovník.2.Praha, SHV 1965, S.406–407.; Kraus, B.: Hanácký písničkář.Štafeta, 8, 1976, č.2, S.28–29.;.

Učil se na housle a varhany v rodišti, studoval. na RG v Prostějově, učitelský ústav v Příboře. Absolvoval u L. Janáčka v Brně na varhanní škole r. 1900. 1906 v Napajedlích hudební šk. , Brno hudeb. škola soukr. r. 1910–1920. kapelník varieté 1920–22. Vydával Věstník Kožušníčkovy hud. školy a redigoval Moravské hud. noviny. Publikoval. Mj. složil na slova O. Přikryla Hanácky pěsničke. 54 harmon. písníop. 22, Praha, Kotrba 1907.

Československý hudební slovník.I.Praha, SHV 1963.S.730–731.; Pospíšil, František: Almanach hanáckého roku.Přerov 1923, S.126. Kohoutek, Vojtěch: Láďa Kožušníček. Loučany 1999.

Od roku 1949 žil v Ostravě, kde vystudoval SPŠE, v roce 1986 dálkově DAMU Praha, obor organizace řízení kulturních zařízení. Působil v Ostravě jako provozně ekonomický náměstek v divadle r. 1980, v letech 1981–1983 v Olomouci jako technik u divadla a 1983–1985 provozně ekonomický náměstek. V letech 1985–1990 ve Státním divadle Brno, 1990–1994 ředitel Slezského divadla v Opavě, 1994–1996 ředitel Státní opery Praha a od 1996 ředitel MDO, kde do konce roku 2009, kdy odešel do důchodu.

Narozen v Lošově u Olomouce.

Studoval v Itálii, na kněze. Studoval obor: Matematika, fyzika a biologie. Poté působil na Slovensku, též činný v odboji. Osobní přítel Petra Jilemnického. V roce 1940 se vrátil domů. Učil na olomouckých školách v Hodolanech a nejdéle na Komeniu. Autor pedagogických čtení v oblasti zájmové činnosti přírodovědné. Externě působil jako pedagog na UP, pedagogická fakulta. Autor učebnic biologie. Též psal odborné práce z pomologie a ovocného školkařství.

Lošov je součástí města Olomouc.

Studoval Právnickou fakultu UK v Praze, poté VŠ Ekonomickou v Praze. 50. léta – působil v ochotnickém divadle, 1956 – hanácký lidový vypravěč v soutěži Čs. rozhlasu, 1960 / 1967 pracoval v Rýmařově, poté do r. 1981 v Sigmě Olomouc, 1981 / 1990 Pozemní stavby, prac. Šternberk. Po r. 1990 v Sigmii, investiční fond – předseda představenstva. 1995 pracoval v Advokátní kanceláři Ritter – Šťastný v Olomouci. Psal odborné články z oblasti financování a technického rozvoje. 2 x se zúčastnil v soutěži ČsT " Buď a nebo", v oboru česká dramatická tvorba. Překladatelem ze slovenštiny a ruštiny. Ze slovenštiny přeložil : Rok s Evou. Ostrava Profil 1984, Chorvátová, Z. : Kosmetikou ke kráse. 1987. ;1991 autorem knihy Rybářská kuchařka. Šéfredaktor místního tisku : Naše noviny. –

Kráčmar,J. Tak u nás bývávalo.Olomouc: Danal, 2004.; Informační zpravodaj pro občany Liboše a Krnova, č.12/2006, S.6; Ze Štěpánova 6/2006, S. 5–6;

JUDr. Jiří Kráčmar