Komplexní
Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.
Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Brno, Hranice, Přerov, Trutnov, Úsov | |||||
Obory působení: | ornitolog, publicista odborný, varhaník, zoolog | |||||
Anotace: |
S rodiči bydlel na Bělidlech, kde měl jeho tatínek obchod se smíšeným zbožím a učil jej milovat přírodu, protože měl rád brouky. Lásku k hudbě podědil po mamince, která byla dobrou zpěvačkou. V jedenácti letech začal studovat na gymnáziu, kde byl velmi ovlivněn Polívkovým Živočichopisem a naukou o člověku. Velký vliv na jeho rozhodnutí věnovat se přírodovědnému oboru měl i jeho profesor Josef Hrdlička ( 1883–1956). Jenže rok 1948 všechny naděje ukončil. Tatínkův obchod byl znárodněn a mladý student nesměl studovat na gymnáziu. Vyučil se lesníkem a pak pokračoval jako dělník. Později mohl studovat lesnickou školu v Trutnově, kde poznal vynikajícího zoologa Ing. Vladimíra Hendrycha (1902–1966), prvního ředitele SVLŠ. Vzhledem k tomu, že onemocněl vrátil se na Moravu a pokračoval ve studiu na Střední lesnické škole v Hranicích, kam nastoupil do 3. ročníku. Po maturitě šel pracovat na polesí a pak rok působil jako geodet. Když se uvolnilo místo na zámku v Úsově, kde je největší sbírka lovecko-lesnická, prováděl zde soupisy sbírek a navrhl nové uspořádání myslivecko lesnické expozice, která bývala označována za kolébku lesnického školství na Moravě. Tehdy patřil úsovský zámek pod Vlastivědné muzeum v Olomouci. Když práci ukončil vrátil se do Olomouce a pracoval v muzeu jako zoolog přes třicet let. Navázal tak i na znalosti z ornitologického kroužku při Přírodovědecké fakultě UP, který vedl PaedDr. Bořivoj Novák, DrSc. (1920–2002). Při zaměstnání studoval vysokou školu v Brně na Masarykově univerzitě, kde získal titul RNDr. Kromě ochrany ptactva se zabýval též sovami a ochranou netopýrů. Je členem České společnosti pro ochranu netopýrů ( ČESON), která vznikla v roce 1991 s cílem zlepšit spolupráci mezi odborníky a amatéry.Také byl členem Ornisu – ornitologické stanice Muzea Komenského i členem výboru Moravského ornitologického spolku a redakční rady Zpráv MOS, kde je čestným členem. Publikoval řadu odborných i populárně naučných prací. Náš jubilant byl však znám též jako znamenitý varhaník. Hře na klavír a varhany se učil u hudebního skladatele, dómského varhaníka a korepetitora olomouckého divadla Stanislava Vrbíka (1907–1987), který též tvořil skladby pro varhany. Nadšený klavírista i varhaník Zdeněk Rumler hrál tajně přes dvacet let v kostele na varhany v hlavním sboru husitské církve a hlavně v hodolanském kostele. Učaroval mu zvuk elektronických varhan. Nástroj si dovezl ze západního Německa v roce 1987, kdy mohl navštívit svou sestru. Přenosný klávesový nástroj keyboard mohl pak používat ke koncertům i různým kulturním akcím na Moravě. Kromě hry také skládal a spojoval hudební tóny se zpěvem ptáků. Zajímavé propojení hudby a ornitologie využíval zejména na zoologických dnech. |
|||||
Zdroj: |
Moudivláček 2011, č. 2. (Rozhovor s jubilantem k 75. narozeninám. http://otavinka.blog.cz/…nce-netopyru Osobní sdělení Haně Ševčíkové v září 2016. |
|||||
Poznámka: |
RNDr. Zdeněk Rumler |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Přerov | |||||
Místo úmrtí: | Přerov | |||||
Místa pobytu: | Brno, Hoštice, Kyjov, Olomouc, Rokytnice, Zdounky | |||||
Obory působení: | lidový kapelník, varhaník | |||||
Anotace: |
Hudbě se prakticky vycvičil u nadučitele v Rokytnici a Hošticích. Byl diurnistou ve Zdounkách, protloukal se jako varhaník a učitelský pomocník. Krátce v Olomouci, kde založil Horymírskou hudbu. Roku 1890 založil kapelu v Přerově, vedl Národní hudbu v Brně 1895, Organizoval kapelu v Kyjově 1896. Roku 1900 se vrátil do rodiště, kde dosáhl skromného úřednického místa a obnovil kapelu. Byl nazýván „Moravský Kmoch“. Z jeho skladeb byly nejoblíbenější pochody: Moravěnka, Přerovská chasa. Po jeho smrti vznikl hudební kroužek RUND, jehož kapela, od 1925 Městská hudba Rund, trvá dosud. |
|||||
Zdroj: |
Kultura Přerova 1968, č.12 SOKA Přerov.; ČSHS.II.Praha 1965.S.444 –445.;. |
|
||||||
Místo narození: | Hrabství | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Hranice, Lipník nad Bečvou, Olomouc, Osek nad Bečvou, Postřelmov, Přerov, Šumperk | |||||
Obory působení: | grafik, skauting, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Mgr. Ladislav Rusek (skautským jménem ŠAMAN) je Slezan rodem a od
jedenácti let Moravanem. Gymnázium začal studovat v Hranicích, poté
v Oseku nad Bečvou, v Přerově a v Lipníku nad Bečvou, kde odmaturoval
v roce 1945. Poté studoval od roku 1946 Pedagogickou fakultu Univerzity
Palackého v Olomouci, obor výtvarná výchova a deskriptiva. Velký vliv na
jeho životní cestu utvářel prof. Jan Zrzavý a Bohumil Markalous. Promoval
na UP v roce 1951 a protože na gymnáziích byla zrušena výuka výtvarné
výchovy odešel učit na Základní školu do Postřelmova, kde byl později
zástupcem ředitele školy. S rodinou bydlel v Šumperku a denně
dojížděl. Od roku 1961 učil v Olomouci na Pedagogickém institutu,
později Pedagogické fakultě. Do Olomouce se přistěhoval s rodinou v roce
1965 a působil posléze jako odborný asistent na Katedře výtvarné výchovy
Pedagogické fakulty UP až do roku 1990. Jako aktivní umělec byl v roce
1964 přijat za člena Svazu českých výtvarných umělců. Mezi jeho
oblíbené techniky patří suchá jehla a linoryt.Vytvořil na 900 ex libris,
přes 500 novoročenek. Vystavoval doma i v cizině, samostatně asi
40 krát a participoval asi na 200 výstavách grafiky. Jeho grafická tvorba
je zastoupena v několika galeriích nejen na Moravě, ale i v řadě
českých měst, rovněž však i v zemích Evropy a Ameriky. Ilustroval také
mnoho knih a asi 75 bibliofilií, jeho ilustrace jsou nedílnou částí řady
českých a zahraničních periodik a v cizině vyšly i dvě jeho monografie
(v r. 1971 v Dánsku). V době vysokoškolského působení publikoval své
odborné znalosti a teoretické studie v univerzitních sbornících (AUPO) a
také prostřednictvím řady katalogů vystavujících umělců olomouckých
i zahraničních anebo úvodním slovem při zahajování (cca 80) vernisáží
výstav nejen v Olomouci, ale i v několika univerzitních městech
Evropy. Zemřel ve Vojenské nemocnici na Klášterním Hradisku ve 4 hodiny ráno. |
|||||
Zdroj: |
Katalog výtvar. umělců olomoucké oblasti. Olomouc 1989 /fotografie/; Kolář, Bohumír: Z paměti literární Olomouce, Olomouc 2004.; Olomoucká haiku, Olomouc 2006, S.107–108 (foto).; Ševčíková, Hana: Červnová výročí středomoravského regionu. Týnecké listy, XXII, 2012, červen, S.7–8. Rusková, Libuše: email 27.7.2012 |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Holešov | |||||
Místa pobytu: | Brno, Hranice | |||||
Obory působení: | herečka, vysokoškolská pedagožka | |||||
Anotace: |
Působila v Ostravě, v Beskydském divadle v Hranicích, v Brně v Divadle bratří Mrštíků od r. 1949. Učitelka JAMU. Aktivní členka esperant klubu. |
|||||
Zdroj: |
Program Brno 1990, říjen, S.63.;Lidová demokracie, 10.8.1990, S.5.;. |
|
||||||
Místo narození: | Komňa | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Brno, Holešov, Jindřichův Hradec, Kostelec na Hané, Olomouc, Vyškov | |||||
Obory působení: | kněz, spisovatel | |||||
Anotace: |
Studoval G v Brně a Jindřichově Hradci, bohosloví v Olomouci, vysvěcen 1893, působil v Kostelci, Holešově, od r. 1900 ve Vyškově, od r. 1904 domský vikář a úředník konsistoře v Olomouci. Napsal knihu o výchově manželů. |
|||||
Zdroj: |
Podlaha, A.: Bibliografie české katolické literatury…V.Praha 1923.S.2108.; Fischer, R.: Olomoucký památník.Olomouc 1938, S.203.; Kunc, Jaroslav: Kdy zemřeli…?Praha, 1970, S.140.;. |
|
||||||
Místo narození: | Hluzov | |||||
Místo úmrtí: | Melbourne (Austrálie) | |||||
Místa pobytu: | Brno, Bruntál, Hranice | |||||
Obory působení: | právník, redaktor | |||||
Anotace: |
Studoval gymnázium v Hranicích, práva na MU v Brně, za 2. svět. války zatčen, vězněn v Buchenwaldu a Dachau. 1945 ved. úředník ONV Bruntál, únor 1948 exil, Záp. Německo, srpen 1948 Itálie, jaro 1949 Austrálie, kde manuálně prac. v gumárně. Založil 14denník Hlas domova. Zemřel na leukemii. |
|||||
Zdroj: |
Pejskar, Jožka: Poslední pocta.2.sv., vl.n.1989, S.69.;. |
|
||||||
Místo narození: | Podivín | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Bohumín, Brno, Frýdek-Místek, Havířov, Karviná, Kroměříž, Napajedla, Olomouc, Orlová | |||||
Obory působení: | historik hudební, houslista, hudební pedagog, hudebník, publicista hudební | |||||
Anotace: |
Narozen na Břeclavsku. Hru na housle začal studovat na brněnské konzervatoři v roce 1943. Po uzavření konzervatoře byl totálně nasazen v Napajedlích a studium pak po válce úspěšně dokončil v roce 1950. Od května 1950 – 1988 byl angažován v Moravské filharmonii Olomouc. Zprvu jako primista, od roku 1957 byl jmenován vedoucím skupiny druhých houslí. Po nuceném odchodu z MFO působil rok v operním orchestru. Na konci 50. let byl tři roky inspektorem hudebních kurzů při Parku kultury a oddechu Olomouc. Počátkem 60. let se stal zakladatelem hudebně výchovných koncertů pořádaných MFO pro žáky nejnižších tříd základních škol. Tuto aktivitu rozšířil postupně mezi žáky ve Frýdku-Místku, v Bohumíně, Havířově, Karviné, Orlové a dalších městech severní Moravy. V MFO byl od roku 1960 členem Umělecké rady a ve školním roce 1966/67 vyučoval externě hru na housle na Konzervatoři v Kroměříži a v letech 1968–1980 kromě hry v orchestru také inspektorem orchestru. Řadu let byl primáriem Smyčcového kvarteta členů MFO. Od konce 60. let se začal intenzivněji zabývat historií a propagací MFO. Je autorem celé řady knih o MFO. Zprvu publikoval články o historii MFO v měsíčníku Kdy-kde-co v Olomouci. Pro Český rozhlas připravil 12 dílů o MF a její spolupráci s divadlem, rozhlasem, Žerotínem a dalšími institucemi. Za rok 2006 obdržel Cenu města Olomouce v oblasti hudby. |
|||||
Zdroj: |
V měsíci lednu blahopřejeme…In: Kdy-kde-co 2012,č.1.S.2. (fotografie) Ryšavý, Milan: Vážné a zábavné vzpomínky filharmonika. Olomouc 2012. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Hlušovice | |||||
Místa pobytu: | Hlušovice | |||||
Obory působení: | sochař | |||||
Zdroj: |
Zatloukal, P.: 1.souborná výstava Unie výtvarných umělců Olomoucka.Olomouc 1991.;. |
|
||||||
Místo narození: | Kožušany-Tážaly | |||||
Místo úmrtí: | Holešov | |||||
Místa pobytu: | Holešov, Kožušany-Tážaly, Olomouc, Prostějov | |||||
Obory působení: | pedagog | |||||
Anotace: |
Narozen v Kožušanech (nyní obec Kožušany-Tážaly). V roce 1873 maturoval na Slovanském gymnáziu v Olomouci. Vysokou školu absolvoval v Praze. Poté působil mnoho let na zemské reálce v Prostějově, kde učil český a německý jazyk, matematiku a fyziku. 1.8. 1899 byl zemským výborem jmenován ředitelem vyšší reálky v Holešově, nyní Gymnázium Ladislava Jaroše. |
|||||
Zdroj: |
Týnecké listy, 7/2006, S. 15., Zahradník, K.: Almanach k 100. výročí založení Gymnázia…, Holešov 1999, S. 40–42 |
|
||||||
Místo narození: | Prostějov | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Hranice | |||||
Obory působení: | signatář Charty 77, spisovatel, voják | |||||
Anotace: |
Rodák. Chartista. Publikoval ve vojenských a sportovních listech. Po r. 1970 zákaz. Pohřben v Prostějově. |
|||||
Zdroj: |
Slovník českých spisovatelů.Toronto 1982.; datum úmrtí zjištěno z Okresního archivu v Prostějově, dne 21.6.1991;. |
|||||
Poznámka: |
Všechny ostatní zdroje udávají datum úmrtí 14.8.1987 Praha. |
|
||||||
Místo narození: | Skočov (Polsko) | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Boskovice, Holešov, Charváty, Olomouc, Praha, Uničov, Zdounky | |||||
Obory působení: | kněz | |||||
Anotace: |
Do r. 1599 studoval v Olomouci, v důsledku morové epidemie filozofii dokončil v Praze. Roku 1602 byl jmenován bakalářem, r. 1603 byl promován. Od r. 1604 studoval bohosloví, vysvěcen r. 1609 v Brně. Působil na 7 místech olomouc. diecéze. Naposledy v Holešově. Když v r. 1619 navštívil Polsko, byl o rok později obviněn, že pozval do země polské vojsko. Byl zajat a mučen, naposledy 18. 2. 1620 v Olomouci. Zemřel na následky mučení 17. 3. Prohlášen blahoslaveným byl 3.11. 1859. 21.5. 1995 byl svatořečen. Život a mučednická smrt Jana Sarkandra inspirovala básníky, spisovatele, malíře a sochaře nejen na Moravě. |
|||||
Zdroj: |
Zlámal; Medek, Václav: Kněz Jan Sarkander.Zprávy Vlastivědného ústavu v Olomouci, 1970, č.147. S.15–20.; |
|
||||||
Místo narození: | Lanžhot | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Brno, Hranice, Most, Veselíčko | |||||
Obory působení: | skladatel, učitel | |||||
Anotace: |
V letech 1917–1921 absolvoval učitelský ústav v Brně. Poté učitelem v Hranicích, řídící učitel v Tupci (m.č.Veselíčka) v letech 1928–1947, pak v Mostě, kde byl posléze osvětový inspektor. Až na krátké studium na brněnské konzervatoři v hudbě byl samouk. Zabýval se hudební teorií a byl autorem drobných skladeb. |
|||||
Zdroj: |
Československý hudební slovník II. Praha 1965.S476–477.; Přehled úmrtí osob české a slovenské hudební kultury 1965–1982. Praha, DÚ 1983.S.80. |
|
||||||
Místo narození: | Šumperk | |||||
Místo úmrtí: | Šumperk | |||||
Místa pobytu: | Belfort (Irsko), Heidelberk (Německo), Kolín nad Rýnem (Německo), Lille (Francie), Loučná nad Desnou, Olomouc, Sudkov, Vídeň (Rakousko), Ženeva (Švýcarsko) | |||||
Obory působení: | politik komunální, průmyslník | |||||
Anotace: |
Syn seniora Ignaze Seidla (1824–1898). Studoval na německé reálce v Olomouci a na Vysoké škole technické ve Vídni. Doktorát chemie získal na univerzitě v Heidelberku R. 1888 vstoupil do fy Sudkovská mechanická přádelna lmu a 1911 se stal veřejným společníkem fy Seidl a spol., na což se připravil dlouhodobými stážemi ve Francii, v Irsku, Německu. Záhy byl zvolen víceprezidentem rakouské lnářské centrály. Byl též členem výboru Mezinárodního svazu lnářských přádelen a v této funkci se účastnil kongresu v Belfortu r. 1910, Lille 1911, Kolíně nad Rýnem 1912, Ženevě (1913 a ve Vídni r. 1914. |
|||||
Zdroj: |
Spurný, F.: Moravolen Sudkov. Šumperk 1973. Biografický slovník Slezska a severní Moravy. č.2 (14.) Ostrava 2001. S. 113. |
|||||
Poznámka: |
dr. Max Seidl |
|
||||||
Místo narození: | Zdounky | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Brno, Hranice, Kroměříž, Olomouc, Prostějov, Zdounky | |||||
Obory působení: | hudebník | |||||
Anotace: |
Studoval gymnázium v Kroměříži, vzdělával se hudbě u J. Nešvery v Olomouci. Učitel hudební školy Žerotín v Olomouci 1894–1897, městské v Prostějově 1897–99. Působil mj. Zdounky, Vizovice, Hranice, od r. 1910 trvale v Brně. Publikoval pod pseud. Jaroslav Budovec. |
|||||
Zdroj: |
Československý hudební slovník.II.Praha SHV 1965.S.487.;. |
|
||||||
Místo narození: | Loštice | |||||
Místo úmrtí: | Hranice | |||||
Místa pobytu: | Bělotín, Boskovice, Hranice | |||||
Obory působení: | historik, kněz, odborný publicista, včelař | |||||
Anotace: |
Kaplan v Boskovicích r. 1863. V letech 1864 – 1874 působil v Hranicích, kde v roce 1864 vydal první české, tiskem vydané dějiny Hranic nazvané " Památky města Hranic ku stoleté slavnosti posvěcení farního chrámu Páně 24. června 1764". Poté od r. 1874 působil v Bělotíně. Na školách též vyučoval náboženství. Průkopník včelařství na Moravě, autor četných článků o chovu včel. |
|||||
Zdroj: |
Podlaha: Bibliografie české katolické literatury.V.Praha 1923.; Sborník SOKA Přerov 1998.; |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Hulín, Olomouc, Velká Bystřice | |||||
Obory působení: | starosta města Olomouce | |||||
Anotace: |
Po ukončení studií a získání doktorátu z chemie v roce 1852 převzal po svém otci lékárnu. Vykonával lékárnickou živnost a kromě ní působil jako externí učitel chemie na olomoucké něm. vyšší státní reálce. Byl též ředitelem a.s. cukrovarů ve Velké Bystřici, Hulíně, Bedihošti, ředitelem Hodolanské továrny na líh a potaš a ředitelem tkalcovnylnu a společnosti pro těžbu břidlice. 1861 byl zvolen do městského zastupitelstva. 1865 byl zvolen místostarostou. 1866 se stal starostou a tuto funkci vykonával až do roku 1872. Provedl reformu obecného školství, reorganizoval městskou policejní stráž, inicioval založení městského parku. Podnikal kroky k opětovnému vrácení univerzity do Olomouce. |
|||||
Zdroj: |
Spáčil, Vladimír: V čele města Olomouce.Olomouc: Memoria, 2002.S.40–41; |
|
||||||
Místo narození: | Brno | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Bystřice pod Hostýnem, Holešov, Olomouc, Střílky | |||||
Obory působení: | varhanář |
|
||||||
Místo narození: | Chotěboř | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Brno, Havlíčkův Brod, Olomouc, Třebíč, Uherské Hradiště | |||||
Obory působení: | folklorista, právník, publicista | |||||
Anotace: |
V letech 1878–1882 působil u soudu v Olomouci, Uher. Hradišti a Třebíči. Soudní činnost ukončil r. 1912. Sbíral pověsti ze Slezska. Užíval pseudonymy: Alois Bor, Ladislav Chotěbořský, Frant. Lad. Sláma; |
|||||
Zdroj: |
Doupalová, Eva: Slovník sběratelů, vydavatelů a zpracovatelů moravských lidových pověstí.Olomouc UP 1987.. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Hranice | |||||
Místa pobytu: | Hranice, Olomouc | |||||
Obory působení: | pedagog, ředitel školy, řezbář, sochař, výtvarník | |||||
Anotace: |
Narozen v Řepčíně u Olomouce, kde také prožil podstatnou část svého života, ředitel olomouckých škol, výtvarný umělec. Žil a působil v Hranicích. Vystavoval v r. 1991 v Olomouci na I. soubor. výstavě Unie výtv. umělců Olomoucka. |
|||||
Zdroj: |
B.Smejkal;Zatloukal, P.: I.souborná výstava Unice výtvar.umělců Olomoucka.Katalog.Olomouc 1991.;. |
|||||
Poznámka: |
Řepčín část města Olomouc. |
|
||||||
Místo narození: | Pavlov | |||||
Místo úmrtí: | Loštice | |||||
Místa pobytu: | Hradec Králové, Klopina, Loštice, Úsov | |||||
Obory působení: | odborný publicista, učitel | |||||
Anotace: |
Narodil se v obci Pavlov-Lechovice (n. Pavlov). V rodišti vychodil obecnou školu, v Lošticích měšťanku. V letech 1903–1907 studoval učitelský ústav v Hradci Králové. Učit začal hned po maturitě v Klopině, poté ve Veleboři. Po říjnu 1918 učil v Úsově, od r. 1919 až do důchodu v r.1946 jako ředitel školy v Lošticích. Na všech svých působištích si musel vytvářet i učební názorné pomůcky. V roce 1925 mu byl za vystavený soubor pomůcek na Zemské všeobecné hospodářsko-průmyslové a zemské školní výstavě v Kroměříži udělen čestný diplom. Spolu se zábřežským školním inspektorem Františkem Úlehlou napsal publikaci " Pracovní přírodozpyt" (Zábřeh 1937). Jeho pomůcky zůstaly uchovány do roku 1984 v jeho loštickém domku a pak jako vzácnost převzaty do sbírek šumperského muzea a Muzea J.A.Komenského v Přerově. Psal také básně, ale ty zůstaly s názvem „Písně rodného kraje“ v rukopise. |
|||||
Zdroj: |
Slovník učitelských osobností okresu Šumperk. Šumperk 1990, S. 136–137. ;/foto/;. |
|
||||||
Místo narození: | Vřesovice | |||||
Místo úmrtí: | Opava | |||||
Místa pobytu: | Horka nad Moravou, Olomouc, Opava | |||||
Obory působení: | publicista hudební, sbormistr, učitel, varhaník | |||||
Anotace: |
R. 1929 mat. na učitelském ústavu v Olomouci, již za studií řídil ústavní pěvec. sbor a žákovský orchestr, též varhaník Husova sboru, církve čs. od r. 1928. Od r. 1929 působil v Opavě. V letech 1938–1945 učil v Horce nad Moravou. Psal hudební referáty do Pozora. Upravoval lidové písně a psal hudbu k tanečním a tělových. vystoupením. |
|||||
Zdroj: |
Československý hudební slovník.II.Praha, SHV 1965, S.557.; Stárek, Zdeněk: Slovník českých sbormistrů.II.Praha, 1982, S.515.;. ' |
|
||||||
Místo narození: | Přerov | |||||
Místo úmrtí: | Dřevohostice | |||||
Místa pobytu: | Bystřice pod Hostýnem, Dřevohostice, Holešov, Olomouc | |||||
Obory působení: | historik, středoškolský pedagog, vlastivědný pracovník | |||||
Anotace: |
Zdeněk, jako třetí, nejmladší syn Leopolda a Marie Smiřických. Celý život prožil v Dřevohosticích. Jeho otec působil jako odborný učitel a později jako ředitel dřevohostické školy. Zdeněk Smiřický na Univerzitě Palackého v Olomouci vystudoval obor český jazyk – dějepis – speciální pedagogika. Promoval r. 1970. Působil na základních školách v Bystřici pod Hostýnem a v Dřevohosticích, později vyučoval na speciální škole v Bystřici pod Hostýnem a působil též jako ředitel Zvláštní školy Holešov. V roce 1986 se stal členem Základní organizace Českého svazu bojovníků za svobodu v Dřevohosticích, v roce 1989 byl zvolen jejím předsedou. Je též místopředsedou Okresního výboru ČSBS v Přerově. Spoluzakládal Vlastivědnou společnost Žerotín Dřevohostice v roce 2004 a byl zvolen jejím předsedou. Společnost byla zaregistrována 15. 2. 2005 jako občanské sdružení. Zdeněk Smiřický je též významným vlastivědný pracovník, regionální historik a publicista. Je autorem vlastivědných publikací, mnoha článků a studií uveřejněných v denním tisku, ve zpravodajích a ve sbornících. Stať o pamětihodnostech městečka Dřevohostice pro turistického průvodce – „Hostýnské vrchy, Vizovické vrchy " (Olympia, Praha 1988 ); "Národopisná výstava záhorské lidové kultury v Dřevohosticích 1893“ – (Studie Muzea Kroměřížska,1992); „Alois Horký – hrdina 2. zahraničního odboje z Dřevohostic“ – ( Sborník SOKA Přerov 2004) „Profesor Josef Sytko / 1828 – 1922 / " – (Sborník SOKA Kroměříž , 2005); " Pár střípků z rodinné mozaiky " – / Lubomír Smiřický / – alm. Z paměti literární Olomouce, vydala VSMO, editor Bohumír Kolář Olomouc 2006 " Leopold Smiřický – Einšpígl / 21. 2. 1907 – 30. 4. 1990 / – pedagog, odbojový, vlastivědný a kulturní pracovník“ ( SOKA Přerov , 2007); „Josef Sytko / 1828 – 1906 / , profesor Slovanského gymnázia v Olomouci, národní buditel“ ( Vlastivědný věstník moravský, č. 3, 2007 ) Publikace : " Užití současného spisovného jazyka českého v práci kronikáře" – / metodický materiál – Muzeum Komenského Přerov 1986 / „Vítejte u nás v Dřevohosticích“ – vlastivědný sborník ke stému výročí národopisné výstavy Hostýnského Záhoří – / OÚ Dřevohostice 1993 / „50 let požárního sboru Turovice 1939 – 1989“ – / ČSPO Turovice 1989 / „120. výročí založení sboru dobrovolných hasičů Dřevohostice 1884 – 2004 " – / Obec Dřevohostice 2004 / stať " Z historie městečka Dřevohostice“ v knize Jana Trojana „Josef Schreier / 1718 – ? / – podivuhodné osudy života a díla zapomenutého moravského skladatele a kantora“ – kompletní realizace publikace – / Votobia Olomouc 2005 / Jan Trojan: „Missa pastoralis / in C boemica / – Osudy moravské vánoční mše z 18. století“ Zdeněk Smiřický :" Z mozaiky pamětihodností městečka Dřevohostice "
Zdeněk Smiřický : " Z historie obce Turovice" / Vlastivědná společnost Žerotín Dřevohostice 2009 / Novinové články – studie o historii, osobnostech a kultuře: 250 článků článků o historii a kultuře v „Kulturním zpravodaji střediskové obce Dřevohostice“ 1979 – 1990 , „Kulturním zpravodaji“ – OÚ Dřevohostice 1991 – dosud , ve „Zpravodaji Města Bystřice pod Hostýnem“ , ve dvouměsíčníku „Bystřické pokroky“ , v „Holešovsku“ – kulturním zpravodaji Města Holešova, v denním tisku „Nové Přerovsko“, " Týdeník Kroměřížska", „Katolické noviny“, Naše rodina, "ZVUK zlínskéhop kraje " – časopis pro kulturu Zlínského kraje. |
|||||
Zdroj: |
Galerie rodáků a nejen jich – dokum. list. 21.10.2009. |
|||||
Poznámka: |
Mgr. Zdeněk Smiřický |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Loštice | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Hluk, Olomouc, Praha, Prostějov | |||||
Obory působení: | akademický malíř | |||||
Anotace: |
V roce 1914 maturoval na České reálce v Olomouci, kde žákem prof.Wellnera. Poté absolvoval AVU Praha, kde žákem prof.Nechleby. Absolvoval studijní pobyty v Bulharsku, Alžírsku, Jugoslávii, na Podkarpatské Rusi a v Hluku na moravském Slovácku, kde působil v letech 1935–1945. První výstavu měl v Prostějově v roce 1929. V roce 1932 portrétoval devítiletou dívenku a klavíristku Boženu Němcovou, provdanou Kalábovou (1923–2015). V Olomouci zakotvil v roce 1945. Stal se členem Skupiny olomouckých výtvarníků, v r. 1952 byl zvolen předsedou krajského střediska výtvarných umělců v Olomouci. Náměty čerpal z okolí Olomouce. Zemřel v terénu na cestě u Olomouce. Pohřben na Ústředním hřbitově v Olomouci, pomník je v urnové části ozdoben reliéfem dívky držící paletu, od akademického sochaře Josefa Bajáka. |
|||||
Zdroj: |
Fischer, Richard: Čeští spisovatelé a umělci z okresu mohelnického. Olomouc 1930. S.37–38. Lakosil, Jaromír: Zpravy Vlastivědného ústavu v Olomouci 1983, č. 223. S.5. Dolívka, Josef: Výtvarníci prostějovského regionu. Prostějov, KPVU 2007. S.112–113. |
|
||||||
Místo narození: | Hroznová Lhota | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Hodonín, Holešov, Kroměříž, Olomouc | |||||
Obory působení: | politik, publicista, spisovatel | |||||
Anotace: |
Vlastním jménem Jiří Sosnar se narodil v rodině venkovského dělníka. Po vychození měšťanské školy se vyučil zámečníkem, příležitostně pracoval též jako instalatér, kopáč cihlářské hlíny a brusič nožů. Po 1930, kdy vstoupil do Komunistické strany Československa, většinou působil jako politický pracovník. 1933–35 zastával v Hodoníně funkci krajského politického pracovníka Komsomolu, od 1935 byl (s výjimkou vojenské služby 1937–39) okresním tajemníkem KSČ v Kroměříži, Holešově, Olomouci a Hodoníně. Za organizaci politických demonstrací a stávek byl několikrát uvězněn. Na počátku okupace pracoval jako dělník v Olomouci a redigoval ilegální komunistický časopis Svobodná Haná. 1940 byl zatčen a vězněn mj. v německé káznici Wohlau, kde byl jeho spoluvězněm muzikolog Vladimír Helfert (1886–1945). Pro těžkou tuberkulózu byl 1942 z vězení propuštěn do nemocničního ošetřování. Nadále se však účastnil ilegální činnosti: působil jako krajský tajemník KSČ v Olomouci, redigoval noviny Moravská Rovnost a masové cyklostylované vydání publikace Dějiny VKS(b), byl rovněž komisařem partyzánské skupiny (za odbojovou činnost mu byla udělena četná vyznamenání). Po válce byl zvolen krajským tajemníkem KSČ v Olomouci (zde také pracoval v redakci Stráže lidu), stal se kandidátem Ústředního výboru KSČ a do 1948 byl poslancem Národního shromáždění; 1947 absolvoval novinářskou školu – kurz pořádaný ÚV KSČ. 1949 byl zbaven funkce (pro anarchistické aktivity v únoru 1948) a do 1954 pracoval v ČKD Sokolovo jako soustružník, pak byl vedoucím internátu (do 1958). Po rehabilitaci 1957 se znovu vrátil k politické i redakční práci: do 1961 byl zástupcem šéfredaktora týdeníku Květy, do 1971, kdy odešel do důchodu, vedoucím redaktorem pražské redakce Práce (Bratislava). Publikovat začal v r. 1935 v Rudém Slovácku (Hodonín), přispíval do periodik, v nichž působil, a dále do novin a časopisů Pochodeň (Hradec Králové), Stráž lidu (Olomouc), Rudé právo, Tvorba, Lidové noviny, Literární noviny, Mladá fronta, Květy, Práce, Čs. voják, Svět v obrazech, Voják, Hlas revoluce, Nový život, Praha–Moskva, Literární měsíčník a do dětských časopisů Ohníček, Pionýrské noviny, Pionýr aj. Pro Československý rozhlas napsal hry: Haniččina iniciativa (1950) a Mezičas (1984). Jako autor námětu a scenárista se s režiséry podílel na filmech Velká příležitost (1949, režie Karel Michael Walló, scénář pod pseudonymem Martin Gazda) a na filmové podobě vlastní prózy Jurášek (1956, režie Miroslav Cikán, scénář pod pseudonymem J. Sosnar-Gazda, spoluautor scénáře Vladimír Bor), která byla rovněž Zdeňkem Bláhou zdramatizována pro divadlo (1955). Užíval pseudonymů Ivan Černý (Stráž lidu), Martin Gazda (1948–58), Martin Gazda-Sosnar, J. Sosnar-Gazda. |
|||||
Zdroj: |
Cinger, František. Nekrolog. In: Rudé právo, 29.11.1989. S.5. Brožová, Věra: Jura Sosnar. In: web. Slovník české literatury. (1998, 2006.) |