Osobnosti Moravy.eu

Od r. 1950 působil v Divadle Oldřicha Stibora v Olomouci.

Přehled činnosti čs. divadel 1958. Praha DÚ 1959. Divadlo O. Stibora v desetiletí 1955–1965. Olomouc 1965.

Studovala Dívčí reformní gymnázium a posléze přešla na Slovanské gymnázium, kde maturovala v roce 1953. Pak studovala FF UP obor teorie hudební výchovy. Hru na klavír u prof. Františka Maxiána na AMU Praha. Dlouhodobě působila jako korepetitorka v Moravském divadle. Od roku 1993 každé dva měsíce měla koncerty v Geislerově sále Žerotína a od r. 1994 každý měsíc v Muzeu umění. V roce 2005 dostala Cenu města Olomouce v oblasti hudby.

V měsíci březnu si připomínáme… Kdy,kde, co v Olomouci, březen 2014. S.1–3.

V letech 1939–1947 stud. RG v Prostějově, 1947–50 na pedag. fak. UK Praha. Od roku 1953–1973 pedagog na UK Praha, od r. 1968 doc. , 1991 prof. , od r. 1990 ved. katedry vědec. informací a knihovnictví UK Praha. V letech 1991–2001 přednášel na Slezské univerzitě v Opavě a 2001–2005 na Masarykově univerzitě v Brně.

Z díla: Jiří Mahen. 1961. ; Čs. knihovnictví. 1966. ; Právo a informace. 1988. ;

Biografie. : ČBS. Praha Academia 1992, S. 80. ;. Wikipedie.cz

Prof. PhDr. Jiří Cejpek, CSc.

Do obecné školy chodil ve Štěpánově, r. 1913 abs. SG v Olomouci, studoval práva a pak se věnoval novinářství. Od 1922 šéfredaktor Moravského deníku v Olomouci. 1947 šéfredaktor Volného slova v Olomouci. Autor knihy Kraj, jímž táhla válka. Redaktor památníků SG. Básně ve sbornících, dramata, romány. Z díla: dramata: Krutá láska (1925)
O svobodu
romány: Tajemství skleněné koule. Užíval pseudonym : V. Příval Pohřben na Ústředním hřbitově v Olomouci.

Za hlasem Komenského.Olomouc 1957.S.34.;Působení ve Štěpánově /JUDr.Jiří Kráčmar,

Vysokoškolská studia absolvoval v Olomouci na FF UP, obor teorie a dějin literatury a dramatických umění. Pracoval jako recenzent kulturních časopisů, učil na divadelní škole, překladatel a lektor v nakladatelství, spolupráce s rozhlasem Radio Proglas. Člen redakce brněnkého časopisu Host. Zabývá se literaturou a filmem. Autor studie o křesťanství a současné poezii " Noci bezmoci". Členem redakce české sekce Vatikánského rozhlasu RadioVaticana.cz V červnu 2009 byl zvolen předsedou Moravsko-slezské křesťanské akademie se sídlem ve Zlíně. Je redaktorem Dialogu Evropa XXI.

Fabián,J.-Ševčíková,H.: Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě. A-Fi. Valašské Meziříčí 2009. S.56.;

V roce 1950 maturoval na gymnáziu ve Zlíně. Poté studoval 1950–1955 FF UP v Olomouci obor historie, latina. 1955–1958 pracoval v Krajském vlastivědném muzeu ve Zlíně a 1958–1963 z politických a náboženských důvodů vyhozen z muzea, vyšetřován StB a pracoval v Hodonínské cihelně v Malenovicích. Od ledna 1963-prosinec 1992 ředitelem Okresního archivu v Přerově. Autor článků a zpráv do regionálního tisku, autor regionálních publikací. Od r.1976 úzká spolupráce s okresní knihovnou v Olomouci na regionálním kalendáři. Od 1.1.1993 vedoucí odborný archivář, od r. 1994 v archivu olomouckého arcibiskupství. V letech 1990–2006 působil na Cyrilometodějské teologické fakultě UP a v letech 2000–2003 Doc.PhDr. Vojtěch Cekota proděkanem fakulty. V roce 2003 habilitace na FFUP v oboru české dějiny. Po celý život publikoval v médiích, v odborných sbornících, zejména témata z oboru historie a archivnictví. Je autorem nebo spoluautorem několika publikací. Z rozsáhlejších prací lze uvést Dějiny města Přerova, Dějiny požární ochrany okresu Přerov, Dějiny Spytihněvi. Napsal přes 300 odborných i populárně odborných článků a studií. Vystupoval na vědeckých i odborných sympoziích seminářích a konferencích, pravidelně se zúčastňoval komeniologických sympozií v Uherském Brodě. V r. 2006 odešel do důchodu, ale stále spolupracoval s teologickou fakultou. V r. 2010 dostal medaili ministra vnitra ČR Za zásluhy o české archivnictví.

Cekota, V. : Přehled pramenů k dějinám školství na Moravě v okresních archivech. In: Sborník k dějinám moravského školství. Přerov, Vlast. ústav 1967.; /FH/Archivář-jubilant. Moravskoslezský den, 1990, 9. 11. S. 5; Sborník SOKA Přerov 1993. S. 39. ,bibliografie prací V. Cekoty, S. 85 –99. ;. Hoffmanová, J.: Biografický slovník archivářů českých zemí. Praha, Libri 2000. S.112.; Fišmistrová, Věra: Životní jubileum doc. PhDr. Vojtěcha Cekoty. Sborník SOKA Přerov 18 (2010).S. 254–255. Parma, Tomáš: Nekrolog Vojtěcha Cekoty. Studia Theologica 19, č.14, zima 2017. S.319–322.

V olomouckém Českém divadle působil v letech 1924–1930, jako sólista opery, poté v angažmá v ND. Zasl. člen ND /1961/;

Přehled činnosti čs.divadel 1958.Praha, DÚ 1959. Českoslo­venský hudební slovník.1.Praha, SHV 1963, S.163.; Národní divadlo a jeho předchůdci.Praha, Academia 1988, S.58.;.

Abs. G v Uher. Hradišti r. 1768, 1771 filozofii v Olomouci. Udržoval styky s J. Dobrovským. Autor umělec. publikací „Dějiny na Moravě a ve Slezsku“.

Lexikon čes. literatury. I. Praha, academia 1985, S.354.; Malá čs. encyklopedie. I. Praha, Academia 1984,S.682.;.

Hrál za SK Prostějov 1920 – 1933, 1938 – 1951, mezitím v Praze. Po zranění kolena trenér pro Moravii Olomouc 1953 – 1955. Účastník osmi MS, 1933–39, ME 1932, ZOH 1936. V Moravii Olomouc působil jako trenér až do r. 1963.

Gut, K.: Malá encyklopedie ledního hokeje.Praha, Olympia 1986.S.53., foto.;. http://www.lhkjestrabi.cz/zobraz.asp?…

přezdívka " Lolek".

V dětství jej velmi ovlivnil strýček Arnošt Hrabal, kněz a tzv. básník lesa a spisovatel Bedřich Beneš Buchlovan, který mu natrvalo vštípil lásku ke knize.. V roce 1953 absolvoval gymnázium v rodišti a odešel studovat do Brna na Vysokou školu stavitelství. Po promoci v roce 1958 začal pracovat v Lesprojektu Kroměříž, ale brzy přešel do Zlína, kde působil v Agroprojektu. Láska ke kumštu i členství v brněnském Klubu přátel výtvarného umění pokračovala i na Hané, kde založil v roce 1974 olomouckou pobočku KPVU. Začátkem osmdesátých let se vrátil do Brna, kde pracoval v Ústavu hlavního architekta města, odkud přesídlil do Olomouce, kde trvale zakotvil. Od roku 1990 podnikal, zprvu v cestovním ruchu (vlastní CK OL Tour, od roku 1994 v kultuře. Založil Agenturu Rytíři ze Sovince, která patří mezi nestátní neziskové organizace Olomouckého kraje.Pořádá pravidelná kulturní setkání s umělci v zajímavých objektech měst a to jak pro dospělé, tak i pro základní školy nejen v Olomouci, ale i v Prostějově, Šumperku a dalších místech střední Moravy. Zpracovával katalogy výstav, pěstoval kaktusy, skalničky, sbíral ex libris, publikoval v klubech Orchis a Astrouhytum, psal do periodik AZET a Živa, časopisu Knižní značka a do kulturního měsíčníku Kdy-kde-co. V roce 1991 založil v Olomouci spolu s Alešem Přichystalem Hanácký dýmkařský klub, který byl oficielně s náležitými stanovami zapsán na Ministerstvu vnitra v roce 1995. Stal se jeho prezidentem a od roku 1997 je tajemníkem Asociace dýmkařských klubů ČR. Průběžně publikuje v občasníku pro přátele dýmkařského kouře Kalumet. V roce 1994 se stal členem O.S. Československá napoleonská společnost se sídlem v Brně a aktivním vojákem 8. regimentu francouzských vojáků. O deset let později vstoupil do České společnosti Sherlocka Holmese se sídlem v Praze.

Fabián, Josef – Ševčíková, Hana: Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě. A-Fi. Valašské Meziříčí. 2009. S.57. Šev­číková, H,: Listopadová výročí středomoravského regionu. In: Týnecké listy 2009, č.11.S.5.;

Narozen v Lipňanech (n.m.č. Tršice). Moravský biskup Církve československé v Olomouci. Absolvoval studia na Cyrilometod. gymnáziu v Klímkovicích u Opavy, kde maturoval r. 1892. Na fakultě ve Vídni a ve Štýrském Hradci studoval filozofii, teologii a sociologii. V r. 1899 byl vysvěcen na kněze ve Štýrsk. Hradci a r. 1902 promován ve Freiburgu na PhDr. R. 1909 vyslán na studijní cesty v oblasti sociologie a soc. poměrů v USA a Kanadě. Za 1. svět. války vykonával u nás i po světě vojenskou duchovní službu. V čsl. armádě se stal inspektorem osvětové a mravní výchovy pro Moravu, Slezsko a Slovensko a Podkarpatskou Rus v hodnosti plukovníka. Stal se prvním farářem Církve čsl. v Plzni-východ. R. 1932 byl zvolen do pražské Diecézní rady a jmenován vikářem pro celé západní Čechy. Poté odchazí do Zbraslavi jako vikář a farář. Dne 10.11.1946 byl zvolen třetím biskupem moravským.

Olomoucké hřbitovy a kolumbária, Olomouc 2001, S.116; Týnecké listy, č.1/07. S.24–26; ; Kaňák, B.: PhDr. Bohumír Cigánek. In: Olomoucký archivní sborník. 2007.S. 165–168.; Kaňák, B.: Husův sbor v Olomouci. Olomouc 2007.;

Narozen v obci Stichovice (n. součást obce Mostkovice na Prostějovsku). Školu vychodil v Mostkovivích. V roce 1908 maturoval na gymnáziu v Prostějově, kněžský seminář v Kroměříži. Bohosloví studoval v Olomouci, doktorát r. 1917. Na bohoslovecké fakultě UP pedagogicky působil v letech 1921–1950. Protektor Stojanovy literární jednoty bohoslovců, historiograf Velehradu, děkan bohoslovecké fakulty, od r. 1935 prof. spec. dogmatiky. Životopisec Stojanův, autor historických knih, rozsáhlá publikační činnost, stálý spolupracovník Našince. Z díla: Arcibiskup dr. Antonín Cyril Stojan. Olomouc 1933. 1179 s.; K nábožen. otázce v prvních letech naší samostatnosti 1918–1925. Olomouc, 1926.; K národ. probuzení mor. dorostu kněžského 1778–1870. Olomouc 1934.,

Fischer, R. : Olomoucký památník. Olomouc 1938, S. 33–34. ; Springer, J. : Co dala Haná čes. literatuře. Olomouc 1947, S. 33. ; Hanácké noviny, 17. 2. 1996, S. 10.,

Základní školu vychodil v rodišti a poté studoval reálné gymnázium ve Šternberku. Po dvou letech školu opustil a nastoupil do učení jako tkadlec v Libině na Šumpersku. Po vojně r. 1954 pracoval jako skladník v Mototechně v Olomouci. Od r. 1970 žije v Třebíči, kde byl do r. 1976 skladníkem v.p. Technomat. Od roku 1960 publikoval v novinách a časopisech: Rudé právo, Květy, Rovnost, Tvorba, Literární měsíčník aj. Debutoval básnickou sbírkou Ptačí krajiny (Ostrava, Profil 1973), ale jako bibliofili vydal sbírku Milostiplná ( Třebíč vl.n. 1970). Vydal řadu bibliofilských tisků. Autor intimní a přírodní lyriky: Aby už nikdy (Třebíč 1972), Krajiny usmíření (Třebíč 1974), T tvých zahradách (Třebíč, Klub přátel poezie 1975, ilustrace V.Toman), Chystání léta (Brno, Blok 1980).

Slavíková, Věra: Spisovatelé Jihomoravského kraje.Brno KJM 1989;Slovník české literatury 1970–1981.Praha ČS 1985, S.50–51;Lid.demokracie, 30.12.1991..

Přátelil se s Ing. Františkem Čechem v období 1940–1945. Spolupracovník Čechovy Olomouce, festivalu amatérských loutkových souborů.

Holešovský, Fr.: Čeští ilustrátoři v současné knize pro děti a mládež.Praha, Albatros 1989.S.56–58.;. Ilustrovaná encyklopedie.1­.díl.Praha 1995, S.197.

Studoval v letech 1917–1923 arcibiskupské gymnázium v Kroměříži, 1923–1927 bohosloví v Olomouci. Po vysvěcení byl do 30.11.1928 ko­operátorem ve Velkém Újezdě 1928–1931 katecheta v Moravské Ostravě – Přívoze 1931–1936 profesorem náboženství na středních školách v Moravské Ostravě. Od r. 1936 trvale v Olomouci, na Reálném gymnáziu v Olomouci. Jmenován docentem řečtiny CM bohoslovec. fakultě. Členem Družiny literární a umělecké od r. 1937.

Ficek, V.: Biografický slovník širšího Ostravska, seš.5, S.21.. Poselství.Olomouc, DLU 1938. BSSSM. Ostrava 2000. č.1 (13). S.27.

ThDr. Rudolf Col (promován 1931). mimořádný prof. ThDr.

Narodil se ve Vídni ve šlechtické rodině, studoval v Modeně, v Římě a Padově, kde získal doktorát teologie. Na kněze byl vysvěcen 1758 v Brixenu, 1766 se stal proboštem kroměřížské kapituly a 1776 kapitulním děkanem v Olomouci. Roku 1790 byl jmenován prvním mimořádným legátem pro císařskou volbu do Frankfurtu, 1791 jej dekoroval nový císař Leopold II. velkokřížem řádu sv. Štěpána, Papež Pius VII. ho jmenoval 17. ledna 1803 kardinálem. Kardinál Colloredo byl olomouckým arcibiskupem 34 roků.

Narozen ve Vísce u Litovle (n. m.č. města Litovel). 35 let působil jako profesor češtiny na Slovanském gymnásiu v Olomouci, v letech 1889–1924. ;

Fischer, R.: Olomoucký památník 1848–1918.Olomouc 1938.S.34; Símě hořčičné.Památník osmdesáti let Slovanského gymnásia v Olomouci.Olo­mouc 1947.

Majitel architektonického ateliéru, Javoříčská 2, Olomouc. 1955– 1991 pracoval ve Stavoprojektu Olomouc, ved. architektonické skupiny oboru bydlení, individuální architektonické práce, 1963–1964 postgraduální studium Brno – obor územního plánování. Real. bytové jednotky Polívkova ul, Olomouc, rekreač. středisko Čarták-Hutisko (adaptace), laboratoře a dílny UP Olomouc, spořitelna Přerov (ve stavbě). Účast v soutěžích na sídliště F1, divadlo Pardubice aj.

Kdo je kdo v architektuře a příbuzných oborech v České republice 1993.Praha, Modrý jezdec 1993.S.35.;.

Maturoval r. 1973 na gymnáziu v Přerově, r. 1978 absolvoval FFUP v Olomouci, obor teorie kultury, kde byl organizátorem angažovaného divadla. Po vojenské ZŠ dramaturg v Ústí nad Labem, odkud přešel do redakce TKM a Vlaštovky v ČsT Praha. Debutoval knihou povídek " Čas medu, cukru a malin", r. 1980.

Slovník české literatury 1970 –1981.Praha, ČS 1985.S.51–52.; Juga, S.: Prózy o hledání pravého místa v životě.=Nová svoboda, 1981, 22.8., S.6.;.

letech 1953–1958 působil jako pedagog na gymnáziu a od roku 1959– 1963 na Přírodopisné fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Zasloužil se o zřízení katedry zoologie a antropologie. Člen našich a mnoha zahraničních vědeckých společností např. ČSA, HV ČSSA Praha. Od roku 1983 je držitelem medaile dr. A. Hrdličky za vědeckou práci a popularizaci antropologie, stříbrné medaile Pro merito UP Olomouc (1983). V současné době pracuje jako samostatný vědecký pracovník. Působí jako soudní znalec pro humanitní genetické paternitní expertízy a školitel.

Dílo: Publikoval na 130 odborných a vědeckých prací, přednášel na řadě sjezdů a konferencí antropologů. Bohatá je jeho činnost přednášková činnost v rozhlase a televizi.Od roku 1959 je držitelem patentu antropometrický pigmentometr. Autor a spoluautor řady odborných (1956).

Kapitoly z dějin olomoucké univerzity. ostrava 1973.S.353. Kdo je kdo v České republice 1994–1995. Praha 1994.S.75.

RNDr. Ladislav Crhák, CSc.

Narozen v Chlumci u Hluboké nad Vltavou (n.m.č. obce Olešník). Vojenský kapelník v Olomouci v letech 1897–1910, pak v záloze. Od r. 1920 kapelník vojenské hudby v Šumperku, od r. 1925 v Žilině.

ČSHS.I.Praha 1963.S.173.;.

Za 2. svět. války se seznámil s ing. Františkem Čechem(1898 – 1951) a od té doby spolupracoval s hejčínským souborem Kašpárkova říše. Psal pro něj hry, navrhoval dekorace a loutky. Např. Hračky na cestách. P. , Orbis 1953. (loutk. hra, měla premiéru v loutkovém divadle KŘ v Olomouci – Hejčíně 18. 3. 1951. Ostrov splněných přání. P. , Orbis 1959 , napsána pro soubor KŘ. ad.

Holešovský, F.: Čeští ilustrátoři v současné knize pro děti a mládež.Praha 1989.S.56–58.;Kolár, E.: Úvod (o přátelství s F.Čechem a vzniku spolupráce).In: Cinybulk, V.: Ostrov splněných přání.Praha 1959.S.5 – 10.;.

Studoval německou reálku v Olomouci, kde maturoval v roce 1914. Po válce vystudoval práva ve Vídni. Vrátil se do Olomouce a přijal místo koncipienta. a v roce 1925 si otevřel vlastní advokátní kancelář. V letech 1939–1941 byl starostou města. V roce 1941 se své funkce vzdal a odešel do armády.

Spáčil, Vladimír: V čele města Olomouce.Olomouc: Memoria, 2002.S.56–57;

Do Olomouce přišel po předchozí praxi v Krnově na přelomu století a trvale se zde usadil počátkem 40. let. Věnoval se památkovým úpravám Olomouce.

Zatloukal, Pavel: Olomoucká architektura let 1850–1950 a její význam v obraze města. In.: ZKVMO, 1981, č. 213, S. 1–15. ; Zatloukal, P. :Olomoučtí architekti 20. století. In.:ZKVMO, 1984, č. 229, S. 19–20. ;. BSSSM, seš.4(16.).Ostrava 2003.S. 26.

Vyučen strojním zámečníkem. Působil v Libině v r. 1943, poté v Šumperku v Moravolenu, též v závodním časopise. V Olomouci od r. 1953 v redakci Stráže lidu do r. 1969. Z politických důvodů musel odejít. Pracoval pak v Technických službách Olomouc, ved. Sítotisku až do roku 1986. V letech 1969, 1970 a 1971 pod firmou Rios Brno redaktorem Hanáckého kalendáře. Po roce 1990 pracoval v redakci Hanáckých novin, Nové svobody, též dopisovatel do časopisu Mosty. Nositel Ceny města Olomouce. Syn poslancem městského zastupitelstva.

Informace od Dr. Milana Ticháka. (29.1.1996) Bartková, Hana: Moje schůzky s regionální historií. In: Tovačovské zámecké nokturno. Tovačov 2007. S. 47–53.