Osobnosti Moravy.eu

Studoval AVU v Praze u O. Nejedlého. Krajinář, figuralista, autor zátiší. Akademický malíř Eduard Světlík bydlel od r. 1934 ve vile podle architekta Josefa Poláška, na Březinově ul.č.4 v Kroměříži, dnes zařazenou mezi Slavné vily.

Moravské osobnosti umění a kultury REGO/SVKOL;. Výtvarní umělci města Přerova. Dolívka, J.: Výtvarníci prostějovského regionu. Prostějov, KPVU 2007.;

Manžel Z. Rozsypalové. V Olomouci působil v letech 1950–1951 a1954–1961. Poté v Ostravě. Charakterní herec psychologického typu. Působí v rozhlase, televizi a filmu. Překládá divadelní hry z ruštiny. Autor románu " Sezóna" (Ostrava 2005).Zemřel během letní dovolené.

ČBS.Praha 1992.S.687.;. BSSSM, suplement 1.Ostrava 2011. S.174–176.

Předseda projektové a inž. společnosti Pam Ar Brno. Zaměření: rekonstrukce sídel od malého urbanismu po památkové soubory a jednotlivé objekty. Real. : novostavby, rodinné domy, chalupy, drobná architektura. Účast na rekonstrukcích: Helfštýn, Boskovice. Rekonstrukce a dostavba České spořitelny Kroměříž, rekonstrukce Moravského divadla Olomouc. Externí pedagogická činnost: FA VUT Brno, přednášky úvodu do projektování, ved. ateliéru rekonstrukcí památek.

Kdoje kdo v architektuře a příbuzných oborech v České republice 1993.Praha, Modrý jezdec 1993.S.173.;.

Narozen na Pardubicku. Při povolání obchodního cestujícího poznal Moravu (Konice, Olomouc.Brno, Kyjov, Uherské Hradiště). Od r. 1948 v Olomouci bydlel. V Olomouci uložena jeho pozůstalost.Ko­respondence s Aloisem Jiráskem, a P.Bezručem.

'

Dohnal, Vít: Archeolog Antonín Šín./foto/.-ZVÚO, 1970, č.148, S.18–20.;.

Abs.PřFMU Brno, obor obec.fyzika r.1957, v Olomouci působila od r. 1959 jako odb.as. na UP, od r. 1990 docentka katedry experim.fyziky Př.FUP Olomouc.Autorka monografií, VŠ učeb.textů. a učebnic fyziky pro gymnázia.

Kdo je kdo.II.1991/92­.Praha 1991, S.951–2;.

Doc.RNDr. Miroslava Široká, CSc.

Od r. 1946 půs. na PřFUP Olomouc. Autor studií z oboru astronomie a matematiky.

Literární místopis Přerovska- OA Přerov.1993.;.

Vl.jm. Antonín Milan Škamrada studoval olomouckou Českou reálku, na níž maturoval v roce 1948 ve třídě prof. Štěpánky Gregorové. Po studiích architektury působil v letech 1952 – 1956 jako asistent na katedře urbanismu Fakulty architektury VUT v Brně, dalších 11 let ve Stavoprojektu Olomouc a v letech 1967 – 1971 v Útvaru hlavního architekta města Olomouce. Od roku 1991 byl vedoucím ateliéru Státního ústavu pro rekonstrukci památkových měst a objektů v Olomouci. Souběžně se v letech 1982 – 1987 věnoval pedagogické činnosti na katedře výtvarné výchovy PdF UP. Jeho rukopis nese bezpočet projektů, které se po své realizaci staly neodmyslitelnou součástí našeho života. Projektoval např. mj. regeneraci historického jádra města Olomouce, Šumperka, Hranic, Nového Jičína, rekonstrukci Edelmannova paláce (Olomouc, Horní nám. 5), knihkupectví Velehrad, úpravy interiérů olomouckého Arcibiskupského paláce, rekonstrukci Stojanova na Velehradě, vnější plášť katedrály sv. Václava v Olomouci a rekonstrukci zámků ve Velkých Losinách, Tovačově, Mor. Třebové a aktuálně i olomoucké Konzervatoře evangelické akademie adal.

Z nově realizovaných staveb projektoval v Olomouci budovu Teplotechny, Vysokoškolské koleje na Envelopě, Krajský pedagogický ústav a řadu rodinných domů. Jeho autorskou pečeť nese interiér zámku ve Velké Bystřici, hlavní nádraží ČD Olomouc a Vrchní soud v Olomouci… V roce 2016 obdržel Cenu města Olomouce, v oblasti jiné. Zemřel u dcery v Bratislavě.

Kdo je kdo v architektuře…Pra­ha, Modrý jezdec 1993. S. 175. Škamrada, A.:Má cesta k architektuře a architekturou­. 2016.

Ing. arch. Antonín Škamrada

Maturoval na Slovanském gymnáziu v Olomouci v roce 1906, poté práva v Praze, kde promoval roku 1912.Počáteční praxi vykonával u hanáckého spisovatele Ot.Dostála-Bystřiny v Novém Jičíně.Do Mohelnice přišel roku 1920.Zasloužil se o stavbu české školy v Mohelnici.7­.10.1938 musel odejít a pracoval v Litovli, kam 7 let dojížděl z Loštic, kde bydlel.Od 1.11.1945 opět v Mohelnici.1948 byl založen Spolek přátel muzea, jehož byl prvním předsedou.

Za hlasem Komenského.Olomouc 1957.; F.H.: Nekrolog.Kulturní kalendář Mohelnice.1968, č.11, S.5.;

V letech 1923–27 stud. na odborné stavitel. škole v Brně, po praxi v Praze, odešel s bratrem Čestmírem na AVU do Vratislavi 1928–30. V letech 1930–31 studijní cesta USA, 1931–33 Praha, do roku 1936 v Ostravě, poté v Olomouci. Zabýval se problematikou bydlení v rodinném domě, kulturní stavby, divadla, od 60. let sakrální architektura. Scénograf pro divadlo v Olomouci a Hranicích. Rekonstruoval divadlo v Olomouci-Hodolanech.

Zatloukal, Pavel: Olomoučtí architekti 20.století.2.ZKVMO, 1985, č.235, S.24–30.; Vlastivědný věstník moravský, 30, 1978, č.1, S.63–71.; Zatloukal, P.: Zemřel arch.L.Šlapeta­.ZVSMO, 1983–84, č.19–20, S.62.;.

Dvojčetem sestry Olgy, syn architekta Lubomíra Šlapety. V roce 1972 absolvoval ČVUT Praha, poté pracoval v Ostravě, 1973–1991 vedoucí oddělení architektury Národního technického muzea v Praze, 1991–1997 děkanem Fakulty architektury ČVUT, 1997–2000 prorektorem ČVUT, 2003 děkanem ČVUT, 2006–2010 děkanem Fakulty architektury VUT v Brně, 1986 hostující docent TU Berlin a 1987 TU Wien, 1992 jmenován profesorem v Berlíně, v roce 2000 působil 4 měsíce v Montrealu a roku 2002 hostující profesor FA univerzity v Lublani.

Autor publikací:

• PRAHA 1900–1978, průvodce po moderní architektuře. NTM Praha 1978
• Kamil Roškot 1886–1945, architektonické dílo. GVU Olomouc 1978, finské vyd. 1979, německé vydání 1981
• Josef Kranz 1901–1968, architektonické dílo. GVU Olomouc 1979
• Otakar Novotný 1880–1959, architektonické dílo. GVU Olomouc a NTM Praha 1980
• Arnošt Wiesner 1890–1971, architektonické dílo. GVU Olomouc 1981
• The Brno Functionalists. Helsinki 1983, něm.vyd. Innsbruck 1985
• Adolf Loos a česká architektura. Galerie Louny a NTM Praha 1984 /2. vyd. 2000/
• Pavel Janák 1882–1956. Semperdepot Wien 1984 /s Olgou Herbenovou/
• Czech Functionalism 1918–1938. Architeculral Association London 1987
• Baťa 1910–1950, architecture and urbanism. Katalog výstavy Zlín 1991
• Baustelle Tschechische Republik. Katalog Akademie der Kilnste Berlin 1997, pol. vyd.2002/
• Prague – XXth Century Architecture. Guide book /s Kohoutem a Templem/ Vienna 1997
• Baustelle Ungam Is.A.F erkaiem a J .Paszáreml /Berlin 1998
• Baba 1932 – modely a plány /s T .Šenbergerem a P. Urlichem/ Praha 2000 /pol. vyd. 2002/
• F . L. Wright a česká architektura. Praha 2001
• Jan Kotěra 1872–1923, zakladatel moderní české architektury /s kol./ Praha 2002
• Lubomír Šlapeta 1908–1983,Čestmír Šlapeta 1908–1999,Scharoun's Czech Students
• Wroclaw 2004 /angl. a polské vydání/
• Baustelle Slowenien Is A.Hrauskym/Berlin 2004
• Jan Hird Pokorný – architektonické dílo /s P .Kratochvílem/, Praha 2005

cs.wikipedia

Prof. Ing. arch. Vladimír Šlapeta DrSc. – český historik architektury

V letech 1991–1995 studoval gymnázium v Litovli. Po maturitě studoval středověkou archeologii na Slezské univerzitě v Opavě a poté na Katedře archeologie Západočeské univerzitě v Plzni. Od r. 1999 zaměstnán v Památkovém ústavu v Olomouci jako archeolog v Oddělení archeologických výzkumů. Mgr. Pavel Šlézar provedl řadu záchranných výzkumů městských jader a opevněných sídel v regionu střední Moravy. Specializuje se na středověkou archeologii. Je řádným členem European Association of Archaeologits. Publikuje časopisecky v odborném a vlastivědném tisku.

Písemné sdělení , únor 2010.

Podnikatel v oboru, firma ARDES Olomouc. V r. 1977 absolvoval Fakultu architektury VUT Brno, od 1971 – 1991 v Drupos Olomouc, od r. 1991 krátce v Památkovém ústavu v Olomouci. Pracovní zaměření: nízkopodlažní formy bydlení, atypické bytové domy, návrhy veřej. prostor, spolupráce s výtvarníky, design zařizovacích předmětů. : Projekty: Lipník – Hlinky, atriové rod. domky v Prostějově – Držovicích. Real. : 32 byt. jednotek – družstevbí byt. dům Olomouc, Valdenská ul. , interiéry snack bar hotel Grand Přerov; Fadoma data Olomouc; hotel Oáza Plumlov. Výstavy: 1989 – Architekti Olomoucka (muzeum Olomouc), 1990 -autorská výstava arch. prací 20 let Druposu Olomouc.

Kdo je kdo v architektuře a příbuzných oborech v České republice 1993.Praha, Modrý jezdec 1993.S.177.;.

Narozen v obci Solopysky u Sedlčan (n.m.č. města Sedlčany). Stal se členem piaristického řádu, v němž později působil jako pedagog. Do řádu přijat v Lipníku nad Bečvou r. 1831, ordinován v Praze r. 1838. Oktavius- jméno řeholní. 1844 dosáhl doktorátu svobod. umění a filozofie na UK Praha. Působil 1831–2 v Lipníku, 1832–33 v Staré Vodě u Libavé, 1833 – 1834 v Kroměříži. Na stáří opět žil v kolejích piaristic. řádu v Lipníku 1870–72, a v Libavé 1869–1870.

Svátek, Josef: Nad dílem astronoma a meterologa..ZVÚO, 1964, č.116. S.1–4.; Svátek, J.: K vědecké činnosti…ZVÚO, 1965, č.124. S.9/13.;.

Vystudoval olomoucké gymnázium a právnickou fakultu v Praze. Po studiích pracoval jako koncipient v Olomouci. 1888 se přestěhoval do Hranic, kde převzal advokátní kancelář. 1896 se zasloužil o zřízení samostatné české školy v Hranicích. 10.9.1903 byl zvolen starostou města. Za jeho starostování byla vybudována plynárna, nemocnice, vodovod, park, osvětlení ulic atd. Redaktor a zakladatel časopisů: Hranicko-lipnické noviny; Hlasy z Pobečví. Od r. 1906 moravský zemský poslanec.

Masarykův slovník naučný.VII. Praha 1933.S. 82. Památník 60. výročí českého gymnázia. Olomouc SG 1927. S.187.

JUDr. František Šromota

V Olomouci od roku 1905, od roku 1911 advokát, jednatel a člen výboru Politického spolku pokrokového až do roku 1918, jednatel místního odboru Ústřední matice školské, po roce 1918 členem soc. dem. strany, 1925–1926 člen městského zastupitelstva, 1924–1938 místopředseda ředitelství a člen výboru městské spořitelny. Rád a dobře hrál divadlo. Pozdější historiograf Jednoty divadelních ochotníků besedních v Olomouci.

Fischer, R.: Olomoucký památník.Olomouc 1938.S.309.; Přehledné dějiny české literatury a divadla v Olomouci.I.Pra­ha 1981.;

R. 1935 abs. FFUM v Brně, odb. studia dokončil v Oxfordu, později prohloubil v Liverpolu r. 1947 a r. 1969 v Holandsku. Od r. 1937 vyučoval angličtině a němčině na RG a SEŠ v Prostějově. Zajímal se o vlastivědu a speleologii. Rozsáhlá publikační činnost ve Štafetě a Zpravodaj Muzea Prostějovska.

Marek, Pavel: Pětasedmdesátiny Jana Šrota.=ZVSMO 1985, č.21–22, S.43.;(bibliografie z let 1951–1985);(PLK): Průkopník středověké archeologie.=Stráž lidu, (Prostějov), 26.2.1986, S.6.;VVM, 33, 1981, č.1, S.102.;Prudká, A.: 70 let prof.Šrota.=Šta­feta, 13, 1981, č.1, S.18–20.;. Hlava, Miloš : Jan Šrot.In: Archeologie Moravy a Slezska.2004. S­.117.;

• el-: Osobnost prof.Jana Šrota. Prostějovský večerník,r.5,č.8 (26.2.2001).S.5.;

Narozen v Palackého ul. č. 77, kde měl jeho otec Eduard Šrot , rodák z Postřelmova, obchod smíšeným zbožím. Vystudoval Slovanské gymnázium v Olomouci, kde maturoval v r. 1903 a pak studoval na právnické fakultě Karlovy university v Praze. Roku 1922 nastoupil jako vedoucí městského úřadu v Litovli a zůstal v této funkci (s přestávkou 2. světové války) 27 let. Když 29.6.1949 odešel do výslužby, začal se věnovat svému koníčku, studiu litovelské historie. Roku 1953 byl jmenován městským archivářem a zůstal jím i po roce 1956, kdy byl sloučen s archivem okresním. V archivu vykonal množství náročné pořadatelské práce, napsal řadu statí do místního tisku, mnohé jsou v rukopisech.

Šik, Lubomír: Litovelské osobnosti. CD-R. 2008.

Olomoucký advokát, JUDr. Zdeněk Šťastný působí v advokátní kanceláři Ritter-Šťastný, Riegrova 19, Olomouc. S přítelem Petrem Rittrem psal od mládí písňové texty, povídky a od r. 1977 spolu pracují v jedné firmě. V roce 1986 jim vyšla společná kniha " Advokát ex offo", která byla v r. 1988 zdramatizována do třídílné televizní inscenace v ostravském studiu ČT. V r. 1987 jim vyšla další společná kniha " Biliáry" (Ostrava, Profil), soubor povídek z pracovního prostředí . Člen Literárního klubu Obce českých spisovatelů se sídlem v Ostravě.

Bibliografie: Advokát Ex Offo, Biliáry.

V roce 1965 ukončil studia na Fakultě architektury VUT Brno
1974–1979 aspirantura na Fakultě architektury ČVUT Praha
13 let hlavním architektem mezinárodních květinových výstav Flora Olomouc (1967–1980)
1972 obdržel z rukou nizozemské královny Juliany významné ocenění za československou expozici " Symfonie skla a květin" na mezinárodní výstavě Floriada 72 v Amsterodamu.
1982–1988 externě vyučoval na Katedře architektury AVU v Praze
1989–2002 svobodné povolání, architekt a designer
2000–2003 prezident Unie výtvarných umělců Olomoucka
2003–2012 ředitelem Výstaviště Flora Olomouc, a.s. V březnu 2012 mu byl udělen titul " Osobnost veletržního průmyslu za rok 2011". Samostatné výstavy se konaly v roce 1992 v Galerii Patro v Olomouci, Galerie Helix Zlín (1993), Galerie Luga Luzern ( 1994, v r. 1997 na Zastupitelském úřadu ČR v Paříži, v r. 1998 v Galerii Spektrum v Jilemnici. České kulturní středisko ve Vídni (2001); Jubilejní výstava Architekt a sklář v Galerii G v Olomouci (2002); Výstava „Skleněné sny“ na zámku v Reimengenu, Bavorsko ( 2005) a následně r. 2007 v Galerii Patro v Olomouci. R. 2009 v Galerii Alma Patro v Praze a r. 2010 výstava v Městské galerii v Nordingenu , Bavorsko.

http://www.olomouc.eu/…tuality/1753

Ing. arch. Zdeněk Štefka CSc.

Významný moravský archeolog, zakladatel archeolog.odd.muzea JAK Přerov.Teličkovo muzeum bylo otevřeno 16.4.1922.Předseda okresní učitelské jednoty Komenský.

Přerov a okolí.Přerov 1929.S.48 – 55.;VSMŽO, 2, 1923 – 1924, příl.k č.10 Pře­rovsko, S.8 – 11.;KP 1966, č.4.;SOKA Přerov.

Pracoval v Rakousku, na Moravě i v Čechách. Po smrti F. Lucheseho císařským stavitelem. Podílel se na projektu arcibiskupské residence. 1686–8 přestavba zámku v Kroměříži, 1666 – 68 galerie a rotunda zámecké zahrady v Kroměříži.

Poche, E.: Encyklopedie čes.výtvarného umění.Praha, Academia 1975.S.523.;Hlobil, I.: Olomouc.Praha, Odeon 1984.S.90.;.

V roce 1930 absolvoval reálku v Brně a abiturientský kurs učitelský. V letech 1931–1937 učil na obecních školách, 1938–1946 referent Čs. rozhlasu ve vysílání pro mládež. V roce 1951 získal v Olomouci na Pedagogické fakultě UP doktorát pedagogiky. Od r. 1960 působil na FF brněnské univerzity. Velká časopisecká publicistika. Autor knih: Ivánek; Barevná svítilna; Umění dětem; Úvod do studia literatury..

Čeští spisovatelé literatury pro děti a mládež.Praha,Al­batros 1985.S.421–425.;. Nekrolog. Zlatý máj, 18, 1974, č.7. S. 437. Česká literatura,22,1974,č­.6.S.567.

Doc. PaedDr. František Tenčík, CSc.

Po studiích na Učitelském ústavu v Olomouci roku 1906 se stal způsobilým pro vyučování v národní škole a učil krátce na Pavlovičkách, v roce 1907 složil zkoušky opravňující ho vyučovat na škole měšťanské. Jeho prvním působištěm byl Moravský Beroun, byl nadšeným hudebníkem, hrál na violoncello a housle, dopisoval do různých časopisů, cestoval po Evropě a zvyšoval si neustále kvalifikaci. Ve Vídni složil státní těsnopisnou zkoušku, v Hradci Králové' absolvoval vysokoškolský kurs pro učitele na obchodních akademiích. V době 1. světové války pracoval na okresním hejtmanství. Po válce se věnoval různým kulturním aktivitám. Vedl kino, založené v r. 1922, byl členem městského zastupitelstva, pracoval jako archivář města, založil několik osvětových a učitelských spolků. V roce 1930 vydal rozsáhlou vlastivědnou místopisnou knihu okresu, zahrnující 77 obcí, kde uvádí i odborná fakta z hospodaření obcí, obyčeje, zvyky a přísloví. Knihu " Heimatbuch fÜr den Bezirk BÄm " vyšla v místní tiskárně. V letech 1932–1935 byl starostou města Moravský Beroun. Od 2.9.1935 byl ředitelem školy a tuto funkci vykonával až do konce války.

Rodák z Domašova. Čas, r.6, č.11–12, 1997, prosinec, S.4. Máša,O. – Anderle, P.: kdo byl kdo v zemi berounské. Moravský Beroun 2001.;

V letech 1906–1919 učil na zemské střední hospodářské škole v Přerově, od r. 1919 působil na VŠZ v Brně, obor trigonometrie. Autor učebnic VŠ, spoluautor technického a lesnického slovníku. Napsal přes 50 vědec. prací. Autor Plánu města Přerova z r. 1912, vydal Fr. Bayer.

ČBS.Praha 1992.S.735.;Li­terární místopis OA Přerov, duben 1993.;.

Od r. 1910 v Olomouci, absolvent SG v r. 1918, r. 1922 vysvěcen na kněze. Jako katecheta půs. v Olomouci-Pavlovičkách, od r. 1937 v Kelči u Hranic, 1938 ThDr. bohosl. fakulty v Olomouci, kde půs. do r. 1950, kdy byla bohosl. fak. zrušena. r. 1951–53 internován, poté administrátorem v M. Húzové. R. 1965 jmen. administrátorem praž. arcidiecéze, r. 1977 byl Pavlem VI. jmenován kardinálem. 1978 / 1991 arcib. pražský a primas český. V 80. letech vystupoval na obranu občan. práv v Československu. Zasloužil se o kanonizaci Anežky Přemyslovny. Autor řady monografií z oblasti katechetiky a pedagogiky. V Moravské Húzové pamětní deska vytvořená sochařem Olivou.

K život. jubileu Františka Kardinála Tomáška. A léta běží. -úvahy o životě a smrti. Středisko, sborník VSMO, 70–71, 1987–88, S. 173/fotografie-178;ČBS Praha, Academia 1992, S. 739 – 740. ;Katolické noviny, 26. 3. 1975,

Moravská Húzová (n. místní část obce Štěpánov).