Osobnosti Moravy.eu

Syn proslulého malíře F.A.Sebastinniho

Krsek, I.: Význam díla F.A.Sebastinniho – Šebesty.Zprávy SLUKO, 1953, č.29, S.9–10.;.

Od r. 1820 učitelem v Náměšti na Hané, 1845 – 1846 se pokusil pod vlivem A.V.Šembery vydávat časopis Moravský vykladatel, do něhož publikoval své povídky.

MSN.VII.Praha­.S.23.;.

Narozen v Tasově (u Třebíče). Od r. 1924 půs. ve Šternberku jako učitel. Od r. 1926 jednatel okrsku Národní jednoty na Šternbersku a Uničovsku. Publikoval v čas. Litovelský a Šternberský kraj, v němž vedl od r. 1928 hraničářskou Hlídku. V okr. novinách Šternberska Za nový život uveřejnil 1955–1956 sedmnáct pokračování Šternberský okres v dějinách. 1956–57, sbírku 47 pověstí tohoto kraje, s názvem Pověsti našich obcí. Správce městského muzea a kronikář města. Vzorný učitel /1958/. ;

Prucek, J.: Josef Valíček.SM, 1974, S.71–72.;. Hlůzová, Vlasta: Osobnosti Šternberska ve 20. století. Šternberk 2007. S. 204–210. ;

Mládí prožil ve Valašském Meziříčí, kde absolvoval gymnázium. Poté odešel studovat práva do Prahy. Pracoval u soudů ve Valašském Meziříčí, Olomouci, Rožnově pod Radhoštěm a potom na ministerstvu zemědělství. Jako důchodce žil v Novém Jičíně, kde působil jako korepetitor Beskydského divadla a učil na hudební škole. Psal skladby komorní i orchestrální, zejména klavírní.

Fabian, Josef: Slovník osobností kulturního a společenského života Valašska. Valašské Meziříčí 2000. S. 167.; Československý hudební slovník. 2. díl. Praha 1965. S.868.;

Absolvoval učitelský kurs v Olomouci, učil se hrát na varhany u Kunertha, od r. 185O působil v Nákle.Řídil pěv.spolek Svatopluk, s nímž r. 1868 přijel do Prahy k slavn.položení zákl.kamene ND .Sestavil hanácké přástky.

Stárek, Z.: SČB.II. Praha 1982.S.653.;Vrbka, Josef: Dějiny obce Nákla na Moravě.Loštice, vl.n.1940.;.

. V osmi letech utrpěl těžký úraz, byla mu amputována levá noha a tak žil na invalidním vozíku. Od dvanácti let se věnoval chovu drobného zvířectva, o němž pak často publikoval do různých odborných časopisů. Byl členem ornitologické společnosti a za svoji práci o ťuhýcích byl odměněn Akademií práce v Praze. Vydal řadu odborných knih a byl redaktorem různých chovatelských časopisů, např. Český holubář. V letech 1937–1941 vydával vlastivědný časopis „Mojmírova říše“. Většinu života prožil v Nákle u Litovle, s výjimkou dvanácti let, kdy žil v Bezděčí u Trnávky. Ze svého rodného kraje napsal více než 150 pověstí, z nichž většina zůstala v rukopise. Pověsti z Nákla a okolí byly pojaty do Koudelákovy knihy“ Pověsti z kraje básníka F.S.Procházky.II. (Olomouc 1940). V témže roce vydal též „Dějiny obce Nákla na Moravě“, která vyšla v Lošticích. Literární pozůstalost je uložena v olomouckém muzeu, pověsti z okolí Bezděčí ve skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm.

V měsíci květnu si připomínáme… KKC 2013, květen.S.1. Gre­gor,A.: Zemřel hanácký selfmademan Josef Vrbka. Vlastivědný věstník moravský, 17, č. 1, S.106–107. Ševčíková, H.: Haná v dětské literatuře. Olomouc 1993, S. 42–41. Ševčíková, H.: Listopadová výročí středomoravského regionu. Týnecké listy, 2014,S.4.

Narodil se rodině obuvníka jako poslední ze 23 dětí. Navštěvoval jen 4 třídy základní školy a ve 14 letech odešel z domova a pobýval na Moravě, v Uhrách, na Slovensku, Rakousku, Bavorsku. Zajímal se při svých cestách o přírodní jevy, geologii, mineralogii, archeologii, národopis a folklór.. Po návratu vstoupil do služeb četnictva. Jeho prvním místem působení byl Vízmberk (n. Loučná nad Desnou, posléze Libina a od r. 1873 Nový Jičín. V roce 1898 byl pro nemoc odejit do penze a žil nadále v Novém Jičíně. Četnické povolání mu umožnilo dobře se obeznámit s krajem svého působení. Prováděl amatérské výzkumy a sběry. Zabýval se taky dokumentací lidových staveb na Kravařsku. Pozůstalost v SOA Nový Jičín.

BSSSM, seš.3(15.).Ostrava 2002.S.118–119.

Irena Zednicek,roz.Fi­alová se narodila v Náměšti na Hané. Zde také prožila své dětství.V Náměsti absolvovala osmiletou základní školu. Potom vystudovala stavební průmyslovku v Prostějově. Pracovat potom šla do Brna ,kde působila ve Státním projektovém ústavu obchodu. Zde se také seznámila se svým budoucím manželem Ing.arch.Karlem Zedníčkem. Spolu pak měli 2 děti. Po okupaci ČSR v r.1968 vojsky Varšavské smlouvy se rozhodli,že emigrují do ciziny. Emigrovali s celou rodinou. Dětem byly 2 a 5 let. Nejprve emigrovali do Rakouska,kde byli půl roku a potom do USA. Zde Irena Zednicek vystudovala architekturu. Pak pracovala v USA jako architektka managerka. Bydleli v New Yorku na Oyster Bay ve vlastním domě. Již na základní škole projevovala velký talent na kreslení. Tento talent dál rozvíjela až se stala malířkou. V New Yorku se svým manželem otevřeli spolu obrazovou galerii pod názvem: Fiala galerie. Prováděli také výzdobu České kaple v kostele národů ve Washingtonu. Na svoji vlast nezapoměla a po pádu Železné opony ji často navštěvovala. Fotografie z roku 1985.

Životopisné údaje poskytl bratr jmenované meilem dne 18.3.2022 Jiří Fi­ala

Narozen na Českomoravské vysočině. Studoval v Římě a v Paříži, politický vězeň 1953–1965 ve Zlíně, pak prac. topič, skladník, v depozitář. NG, do r. 1975 působil jako kněz. Zajížděl do Olomouce, pomáhal s teologic. kursy. Člen redakční rady Lidových novin, čestný děkan teol. fak. UK v Praze. Publ. v samizdatu /úvaha o TGM/, 1979;Olomoučtí bratři Suchánkovi natočili r. 1977 2 hod. videoprogram Den pro Agapé, výklad v podání J. Z. Zemřel při koupání v moři v Itálii. V r. 1993 vyznamenán Řádem T.G. Masaryka. V r. 2002 mu Česká křesťanská akademie postavila v rodišti pomník.

Burian, V.: Vzpomínka na Josefa Zvěřinu.Hanácké noviny, 23.8.1990, S.4.; V roce 1990 zemřeli.Brno SVK 1991, S.40–41.;.