Osobnosti Moravy.eu

Poštovní úředník. Překladatel z angličtiny, francouzštiny, italštiny, němčiny, ruštiny a španělštiny.

Kdy zemřeli 1937–1962 ?. Praha, SK 1962.

Vlastním jménem Jaroslav Nebeský. Působil v redakci Českého deníku v Olomouci. Odb. rada ministerstva zahraničí, čs. tiskový atašé v Bělehradě. Vídni a Varšavě. Pseud. Vladimír Glogar-naps. román Austrijáci. ;Cikánka Maruška. ;

Dolenský, A.: Kulturní adresář ČSR.Praha 1934., S.298.; Kunc, Jaroslav: Kdy zemřeli…?Praha 1970, S.140.; Vopravil, J.: Slovník pseudonymů..Praha, SPN 1973, S.978.;.

Narozen v rodině obchodníka s moukou. Vystudoval německé gymnázium v Hranicích a práva na pražské univerzitě, kde studoval i filozofii. Po vojně byl od r. 1897 auskultantem u krajského soudu v Olomouci, 1899 přeložen k okresnímu soudu do Rožnova pod R. a pak do Vsetína a opět do Olomouce. V Novém Jičíně působil osm let jako vyšetřující soudce. Všude se věnoval i kulturní a osvětové práci. Z Nového Jičína se vrátil do Olomouce odtud v únoru 1914 přeložen jako rada k zemskému soudu v Brně. Po vzniku ČSR byl soudním radou v Brně. Na čas působil též v Uherském Hradišti a od 25.4.1919 v Opavě. Hojně publikoval v odborném tisku (Právník, Soudcovské listy a německé odbor.časopisy). Z vlastivědné a kulturní oblasti psal též do Časopisu VSMO.

Fischer, R.: Olomoucký památník 1848–1918. Olomouc 1938. S.78–89. Oprava data úmrtí z 23.8. na 23.2. provedena podle SOKA Přerov, ověřeno v Opavě dne 2.12.1997. BSSSM, seš.4 (16.) Ostrava 2003. S,34–35.

JUDr. Antonín Glos

Obecnou školu vychodil v Holešově. V roce 1874 absolvoval Arcibiskupské gymnázium v Kroměříži a poté studoval teologickou fakultu v Olomouci. Poté působil v Kyjově, Bílovicích, Hukvaldech, v Místku. V letech 1897–1907 byl farářem v Rajnochovicích a poté v Třeběticích, kde trvale zakotvil. Pěstoval květiny, hlavně růže a jedna růže po něm pojmenována – Rosa Gogelana. Autor několika knih o šlechtění a pěstování květin. Sbíral též lidové pověsti. Pověst z Podhradní Lhoty publikoval v Záhorské kronice.

Kašparová, Milena: František Gogela – botanik, sběratel a badatel. In: Zpravodaj OVM ve Vsetíně.1995. S.41–42.;

V roce 1949 maturoval na obchodní akademii v Šumperku, 1950 složil doplňující maturitu na reálném gymnáziu v Zábřehu. 1950–1953 studoval obor filozofie a psychologie na FFUP, kde r. 1953 záskal titul PhDr. Od prosince 1952 začal pracovat v Laboratoři vyšší nervové činnosti LF UP, 1953–1959 vystudoval při zaměstnání LF UP. V dubnu 1954 získal titul kandidáta věd na Univerzitě Komenského v Bratislavě. Od roku 1966 přednášel na Lékařské a Pedagogické fakultě UP, 1968–1970 působil jako vědecký pracovník v Kabinetu lékařské psychologie při LFUP. Poté musel odejít z UP z polit. důvodů a působil v Hradci Králové na ˇustavu experimentální neurocgirurgie UK, kde pracoval až do r. 1999. Od r. 1990 člen katedry psychologie FFUP a plně rehabilitován. Doc. MUDr. PhDr. Věroslav Golda, CSc.

Kapitoly z dějin olomoucké univerzity. Ostrava Profil 1973, S. 325. ; Seznam přednášek na FFUP 1991–92. Olomouc 1991, S. 22. ;. Biografický slovník Slezska a severní Moravy. 2. (14). Ostrava 2001. S. 38–39.

V roce 1959 absolvoval Slovanské gymnázium v Olomouci, poté studoval FF UJEP univerzitu v Brně obor prehistorie a poté se stal archeologem Okresního vlastivědného muzea v Šumperku. Od 15.7.1964 působil v mohelnickém muzeu, archeologickém oddělení, kde do r. 2000. Provedl řadu terénních výzkumů a to: v Mohelnici (1969–1974, 1999), Lošticích (1977,1980, 1982, 2003 a 2004), Palonín ( 1978–1979), Jeseník (1975–1976), Úsov (1986–1988), Postřelmov (2003) Vytvořil trvalé muzejní expozice v Mohelnici a v Šumperku. Specializoval se na na historii slovanského osídlení Moravy, archeologii raného a vrchol středověku. Jeho specializací je ranný a vrcholný středověk. Jeho publikační činnost charakterizuje i naleziště v Moravičanech, Paloníně a v Rýmařově.Je autorem řady publikací a článků. Působil též jako pedagog Slezské univerzity od 1998 do 2000. Byl předsedou regionální archeologické komise pro Střední Moravu. Autorem knihy Loštice, město a jeho obyvatelé (1998); Loštice, město středověkých hrnčířů.Opava 2007. Přispíval do periodik: Vlastivědný věstním moravský, Časopis Matice moravské, Severní Morava Vlastivědný sborník Jesenicko, Sborník bruntálského muzea. Spolupráce s polskými archeology a historiky.

Kulturní kalendář Mohelnice, 1964. č.8, S.6. V sýpkách ducha, Olomouc 1992.S. 194.;. Sklenář, Karel: Biografický slovník českých, moravských a slezských archeologů. Praha, Libri 2005. S. 191–192.;

PhDr. Vladimír GOŠ, CSc.

Po absolvování Učitelského ústavu v Brně v letech 1889–1890 učil v Mostkovicích. V období 1891–1925 byl řídícím učitelem v Prostějově. Byl spoluzakladatelem Přírodovědného klubu v Prostějově. Archeologické výzkumy v obcích Domamyslice (n.m.č. Prostějov), v r. 1903 v Kostelci na Hané, v r. 1908 v Určicích a později v obcích Těšetice a Slatinice. Publikoval v odborném a vlastivědném tisku: Pravěk, ČVSMO.

Prudká, Alena: Archeolog Antonín Gottwald. =Zpravodaj Muzea Prostějovska v Prostějově, 1986, č. 2, S. 1–11, obr. Pozn. ;Štafeta, 18, 1986, č. 3. , S. 11–14, obr. ;Springer, Jan: Co dala Haná české literatuře. Olomouc 1947, S. 35. ;Eliáš-Žáček, B. : A. Gottwald, objevitel pravěku Hané. =ZVÚO 1969, č. 155, S. 1–4. ;. Sklenář, Karek: Biografický slovník českých, moravských a slezských archeologů. Praha, Libri 2005. S. 192–193.;

V letech 1876–1880 studoval v Olomouci nižší gymnázium, poté v Brně učitelský ústav, hudební předměty u L. Janáčka. Člen lázeňské kapely, 15 let u vojenských kapel v Bratislavě, Praze, Košicích.

ČSHS.1.Praha 1963.S.372..

V letech 1912–1958 učitel na středních a vysokých školách. Publikovat začal r. 1914. Od r. 1919 na MU Brno jako externí lektor slovenštiny, od r. 1930 českého jazyka, habilitoval se r. 1946. Předseda Muzejního spolku v Brně (23 let), vedoucí redakce VVM, autor mluvnic, monografie o F. Bartošovi. Bibliografie 1100 článků ve sborníku k 70. narozeninám.

Rodné zemi. Sborník k 70. narozeninám. Brno 1958.; Smuteční projevy. , Foto. -VVM, 23, č. 3, 1971, s. 432–435.; Springer, Jan: Co dala Haná české literatuře. Olomouc 1947, s. 35. ;.

Po absolvování učitelského ústavu a dvouletém působení na olomouckých školách si doplnil vzdělání maturitou na gymnáziu a 1929 začal studovat v Brně na MU. Za války učil v Olomouci na měšťanských školách, po roce 1945 pokračoval ve studiu v Brně a na UP v Olomouci a 1947 získal aprobaci pro výuku na SŠ. V roce 1950 PhDr. Na FFUP působil na katedře hudební vědy a výchovy v období 1949–1959, poté v Ostravě na Pedagogickém institutu. Autorem asi 17 knih a 350 statí, článků a studií.

Zenkl, Luděk: O autorovi.In: Gregor, V: Hudební místopis Severomoravského kraje.Ostrava 1987.S.202–206.;Hudební rozhledy 39, 1986, č.5, S.200.;Kdy-kde-co v Olomouci, 1986, prosinec, S.9.;

Narozen v Hartmanicích. V letech 1945–1949 studoval Školu umění ve Zlíně u profesora K.Hofmana, V.Hrocha, F. Kousala a F. Petra. Od maturity se věnoval samostatné umělecké tvorbě, zejména na dotváření architektonických celků. je autorem mnoha sgrafit, mozaik, mříží a reliéfů, na které používal sklo, kov, dřevo a keramiku. Působil v Olomouci a od r. 1952 tam vystavoval. V Prostějově r. 1986 a r. 2001 a r. 1990 v Kostelci na Hané. Ilustroval knihy Krajského nakladatelství v Olomouci (B. Štégra,, J. Kanyzy a S. Krejčího) v letech 1952–59. V roce 1986 ilustroval bibliofilii pro Wolkerův Prostějov. Pro školu na Olomouc -Lazce zhotovil obrazové panó Život v přírodě, pro Farmakon Olomouc reliéf Proměny hmoty, pro Zábřeh mozaiku Atomový kosmický věk,, pro Přerov mozaiku Ke slunci. Pro prostějovskou vstupní halu bývalého ONV vytvořil dvě okna. Realizoval 50 veřejných úkolů, spolupracoval se sochaři a medailéry, vytvořil 20 reliéfních a písmových úprav zvonů pro dílnu rodiny Dytrychových do Brodku u Přerova.

Katalog výtvarných umělců olomoucké oblasti. Olomouc 1989.; Kdy-kde-co v Olomouci, 1984, prosinec S. 8; ZKVMO, 1983, č. 223., S.7.; SDU: Malíř a grafik J. Grmela. =ZVSMO, 1986–1987, č. 23–24. S. 32. , fotografie. ; Kdy kde co v Olomouci 1992, září. S. 6. Dolívka, Josef: Výtvarníci prostějovského regionu. Prostějov, KPVU 2007. S. 36.;

Obec Hartmanice byla v r. 1949 přejmenována na Niva.

Po maturitě na učitelském ústavu v Brně, kde na něj působil Leoš Janáček působil v Budkovicích u Moravského Krumlova, Vémyslicích, Střebenicích, v Horních Dubňanech, kde i varhaníkem. Sbíral lidové písně pro L. Janáčka, uvedeny v Bartošovi.

ČSHS.1.Praha 1963.S.377.;.

V Olomouci vytvořil řadu rodinných domů, v jejichž řešení se prolíná čistota formy s kultivovaností a elegancí detailu, –2 byty vila Briessových, Na Vozovce 12/r. 1933/, sladovna Týneček u Olomouce, r. 1935;Malíř podobizen. Výstava v Brně r. 1928, olej Studie hlavy.

ZKVMO 1984, č.229, S.23–24.; Toman, P.: NSČSVU 1947.I.-S.271.;.

Slovenský divadelní režisér žijící v ČR. V letech 1995–1997 byl členem souboru Divadla J.G.Tajovského ve Zvolenu, 1995–2000 externě herecky spolupracoval s divadlem Actores Rožňava. V letech 1997–2000 studoval na Akademii umění v Bánské Bystrici, obor divadelní režie a herectví na brněnské DiFa JAMU (2000–2004), kde v současné době učí herectví. V roce 2005 byl členem hereckého souboru HaDivadla Brno. Od září 2008 působí v Moravském divadle Olomouc MgA R. Groszmann jako šéf činoherního souboru, režisér a herec. Olomoucké veřejnosti byl znám již dříve, kdy patřil mezi zakladatele původního Divadla Tramtárie a též od roku 2007 jako host.

Seznam uměleckých pracovníků. In: Ročenka divadel na Slovensku 2001–2002. S. 201.

Maturoval na RG v Prostějově r. 1911 a abs. učitel. ústav v Brně. Poté učil na Prostějovsku. Po odbor. zkouškách odešel na Těšínsko. Koncem 20. let se vrátil do Prostějova. Dirigent Orlice a Vlastimily. Založil a řídil pěvec. sbor Ferd. Vach v Prostějově od r. 1955. Napsal několik publikací o region. hudebnících.

Československý hudební slovník.I.Praha, SHV 1963, S.377.; Hanzelka, O.: Vzpomínka na sbormistra A.Grumlíka.=Šta­feta, 15, 1983, č.1, S.31–32.;.

Studoval na České reálce v Olomouci, kde maturoval v r. 1911. Poté odešel na ČVUT do Prahy, kde v roce 1916 přerušil studium kvůli válce a vrátil se až po ukončení války. Absolvoval v r. 1919. Od roku 1920 pracoval v Brně jako projektant pro výstavbu Masarykovy univerzity až do r. 1929, poté do r. 1958 byl Ing. arch. Grunt městský vrchní technický komisař a přednosta plánovacího úřadu města Brna. V průběhu let 1929–1931 působil též jako scénograf v Národním divadle Brno a 1929–1939 v Indexu Brno.. Z výčtu jeho díla: Bratislava (1922), Zemské výstaviště Brno (1923), Módní salón Femina na České ul. Brno (1924), Hodonín (1924, 1929, 1934), účast na Mezinárodní výstavě dekorativního umění Paříž (1924). regulační plány pro Kyjov (1933), projekt pro ND Brno (1935), spolupráxe při projektu Smitalovy vily v Kroměříži (1935–1940),návrhy budovy Národního shromáždění v Praze (1946–1947), dostavba radnice ve Znojmě (1948), návrh na mezinárodní hotel na Husově ulici v Brně (1957), po architektonické stránce se podílel na podobě přehrady vystavěné v letech 1936–1940 v Brně. Členem Klubu architektů v Brně, Klubu výtvarných umělců Aleš, Brněnského Devětsilu, Svazu architektů ČSR.

Kmoníčková, Eva: V roce 1988 zemřeli.Brno, SVK 1989. S.24.; Švácha, Rostislav: Jaroslav Grunt – 90. In: Výtvarná kultury, 7, 1983. S. 63–64.; Crhonek, I.: Jaroslav Grunt. In: Architekt,39, 1993,č.2. S.2. ;

V letech 1930–31 působil v Českém divadle v Olomouci, do r. 1932 v Zemském divadle v Brně. 1933 v ND Praha. Spoluprac. s televizí a filmem, sám rež. film Hostinec u Kamenného stolu. Pohřben v Praze na Vinohradech. Publikoval čas. Ahoj na neděli. Autor divadel. her pro děti. Zasl. um. 1963. ;Zasl. člen ND 1960. ;Manžel herečky Jarmily Švabíkové.

Kdo je kdo v Československu. Praha ČTK 1969, S. 222;Lexikon české literatury. Praha 1985, S. 828–829. ;Národní divadlo a jeho předchůdci. Praha, Academia 1988, S. 125. ;.

V rodišti založil ústav pro přestárlé.

Biografický slovník Slezska a severní Moravy.2. Ostrava 1994. S. 36–37.

V roce 1953 absolvoval konzervatoř v Brně a působil ve Státním divadle Brno. Od roku 1958 v Divadle Oldřicha Stibora v Olomouci.

Havlíková, Dagmar: Vzpomínka na hudeb.pedagoga A.G.=Štafeta, 1989, č.3., S.13–14.;. Přehled činnosti čs. divadla v roce 1958. Praha 1959.S.107.

Po maturitě na gymnáziu v Hradci Královém, absolvoval KU Praha čeština, němčina r. 1914. Působil jako středoškolský prof. v Brně, Kyjově, od r. 1930 v Prostějově, 1935 – 1952 jednatel Orlice. Články ve VSSSM, Hlasy z Hané, Kulturní zprávy, dopisoval do Lidových novin, šifra -kov, -kg;v regionálním tisku šifra -gy;

ČSHS I.Praha 1963.S.380 – 381.;Doplňky OK Prostějov, květen 1994.;.

Po studiích v Brně a Olomouci člen benediktinského řádu v Rajhradě /od 1758/, kde ředitel kůru od 1766, autor historických spisů a chrámových skladeb.

ČSHS .1.Praha 1963.S.388–389.;Pavelková, Jindra: Alexius Habrich, nejen knihovník. Muzeum Brněnska. Sborník 2007, S. 86–96.;

Ředitel státního čsl. reálného gymnázia v Olomouci od 1.9.1934.Po maturitě na gymnáziu v Kroměříži 1904, studoval FFUK v Praze.Již 16.9.1909 se stal suplujícím profesorem státní čes. reálky v Olomouci.Od 2.7.1914 až 1.11.1918 ve válce.Své pedagogických začátky vylíčil ve Výroční zprávě Polívkova ústavu v roce 1927.1919–1920 působil na dívčím gymníziu v Olomouci, 1920–1921 na učitelském ústavu v Olomouci, pak opět na reálce jako definitivní profesor až do 29.1.1926, kde odešel na českou reálku do Šumperka jako ředitel.Tam působil do 30.8.1934 a k 1.9.1934 nas­tupoval v Olomuoci jako ředitel státního čsl. RG.Autor pedagogických spisů.Publikoval také v několika denících a týdenících.V roce 1923 byl olomouckým zpravodajem Lidových novin.Od roku 1920 jednatelem Matice školské, činný též ve VSMO.V roce 1922 činný v Družstvu českého divadla, kde byl od roku 1923 I.místop­ředsedou.V Šum­perku předsedou místního odboru Národní jednoty.Od září 1935 jednatelem Ústředního výboru Národní jednoty, pak členem Národní rady v Praze i její odbočky v Brně.

Fischer, R.: Olomoucký památník…? Olomouc 1938. Kdy zemřeli ? 1938–1956.Praha, NK 1957.S.18.;

Rektor UP 1953–54, prof. psychiatrie 1946–1955 LFUP, poté v Brně.

Kapitoly z dějin olomoucké univerzity.Ostrava Profil 1973.S.316, 319.;Kunc, J.: Kdy zemřeli…?Praha 1974.S.63.; Časopis lék.čes., 113, 1974, č.18, S.575–576.;/Nekrolog./;.

'

Narozen v obci Poličky u Nezamyslic (n. m.č. Doloplazy na Prostějovsku). Divadelní režisér a pedagog, emeritní profesor režie Janáčkovy akademie múzických umění v Brně, význačná osobnost českého divadla. Dětství prožil v Kroměříži, vystudoval kroměřížské reálné gymnázium. Studium divadelní režie na JAMU v Brně absolvoval v roce 1953. 1953–1957 byl režisérem, 1959–1961 šéfem Slováckého divadla v Uherském Hradišti, 1957–1959 režisér činohry Jihočeského divadla v Českých Budějovicích, 1961–1962 šéf činohry Divadla Jaroslava Průchy v Kladně (s Janem Grossmanem zde inscenoval Brechtovu Matku Kuráž a její děti). Jeho profesionální umělecká dráha je nejvíce spjata s Brnem. 1962–1971 a 1981–1991 režisér Mahenovy činohry Státního – dnes Národního – divadla. Spolupracoval zejména s dramaturgy Ludvíkem Kunderou a Bořivojem Srbou.

Závodský, Vít: Kytička panu profesorovi. In: Amatérská scéna 2008. č.4.

Učitel a partyzánský velitel. Dětsví a mládí prožil v rodišti, kde jeho otec byl obuvníkem. Studoval gymnázium v Zábřeze, kde r. 1931 maturoval. Pak se přihlásil na právnickou fakultu UK v Praze, po roce však přešel na FFUK, ale i tu brzy opustil a vrátil se na Moravu. nakonec se definitivně rozhodl pro pedagogickou dráhu a odešel na tzv. pedagogickou akademii do Brna, kde po absolvování 2 semestrů složil v r. 1935 zkoušku učitelské dospělosti. Ještě v témže roce navštívil vojenskou službu, nejprve poddůstojnickou školu v Olomouci a potom v Šumperku. Před odchodem do civilu byl jmenován podporučíkem čs.armády. Pedagogickou dráhu zahájil v r. 1937 jako výpomocný učitel na obecné škole v Postřelmůvku u Zábřeha. Po roce byl přeložen do Písařova. Po okupaci se zapojil do národně osvobozeneckého hnutí. na jaře 1944 se skrýval v lesích a působil pak jako velitel až do 23.9.1944, kdy hrdinně padl v boji proti přesile vojáků SS u Drozdovské Pily. Následujícího dne byl tajně pochován na hřbitově v Jedlí.

Filip, Zdeněk: Jan Háječek.In: O pokrokových tradicích učitelstva na severní Moravě. Šumperk 1964.

Drozdovská Pila – místní část obce Drozdov.