Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | Kroměříž | |||||
Místo úmrtí: | Opava | |||||
Místa pobytu: | Brno | |||||
Obory působení: | překladatel | |||||
Anotace: |
Dlouholetý vedoucí celouniverzitní katedry jazyků brněnské univerzity. |
|||||
Zdroj: |
V roce 1991 zemřeli. Brno 1992. |
|
||||||
Místo narození: | Praha | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Hranice | |||||
Obory působení: | dirigent, pedagog středoškolský, ředitel školy | |||||
Anotace: |
První ředitel hudební školy v Hranicích v letech 1924–1940, též učil zpěvu na reálném gymnáziu. Vedl zde symfonický orchestr a smíšený sbor, s nímž podnikl zájezd přes balkánské státy do Istambulu v r. 1928/1929. |
|||||
Zdroj: |
Československý hudební slovník.I.P., SHV 1963, S.139.;. |
|
||||||
Místo narození: | Kladno | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | herec | |||||
Anotace: |
V olomouckém divadle působil od 15.8.1931–1974.Čestný člen divadla Oldřicha Stibora v Olomouci.Zasloužilý umělec. |
|||||
Zdroj: |
červenec, S.22./fotografie/; Zemřel zasloužilý umělec František Brož.=Stráž lidu, 1987, 4.6., S.4.; |
|
||||||
Místo narození: | Plzeň | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Moravská Třebová, Olomouc, Šternberk | |||||
Obory působení: | diplomat, historik vojenství, překladatel, publicista odborný, spisovatel | |||||
Anotace: |
Studoval vojenské gymnázium v Moravské Třebové a poté Vojenskou akademii – obor historie vojenství. Působil jako pedagogický publicista, diplomat, televizní hlasatel. Spolupracoval s Československou a Českou televizí i rozhlasem. Publikoval v periodikách: Historie a vojenství, Mezinárodní vztahy, Parlamentní listy a Přísně tajné. Napsal několik desítek knih literatury faktu, kde využíval řadu osobních poznatků, získaných přímo na místech hlavních hrdinů, kde pobýval při diplomatických jednáních. Jeho knihy vycházely nejvíce v nakladatelství Epocha. |
|||||
Zdroj: |
Brož, Ivan: Kubitschek. RETI Šternberk 2002. http://otavinka.blog.cz/1305/ivan-broz |
|||||
Poznámka: |
PhDr. Ivan Brož, CSc. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Brno, Kladno, Košice (SR), Plzeň, Praha, Žilina (SR) | |||||
Obory působení: | divadelní režisér | |||||
Anotace: |
V roce 1959 absolvoval K. Brožek katedru loutkářství DAMU v Praze. Poté působil jako režisér střídavě v řadě činoherních i loutkových divadel (Semafor, Černé divadlo, Laterna magika, loutková divadla v Brně, Košicích, Plzni, Žilině, Praze). V letech 1979–90 byl režisérem Divadla J. Průchy na Kladně, od roku 1990 je ředitelem kladenského loutkového divadla Lampión. Tato dvojí orientace, činoherní a loutková, je výrazem jeho směřování k formám moderního divadla, které ve své snaze o umělecké postižení totality světa stírají hranice jednotlivých divadelních druhů a žánrů. Ve své režijní tvorbě uplatňuje metaforické vidění a neotřelou symboliku. Zdůrazňováním hudební a ještě více výtvarné stránky inscenace usiluje o silnou smyslovou působivost a monumentálnost. K jeho významným režiím patří Smrt Tintigalova (Maurice Maeterlinck), Stvoření světa (Milan Pavlík), Zlatovláska (J. Kainar), Ze starých letopisů (I. Olbracht), Hamlet (Shakespeare) a další. V linii komediálních žánrů dosáhl pozoruhodných úspěchů v nastudování loutkové hry Jana Nepomuka Laštovky Jan Žižka u hradu Rábí (Divadlo dětí Plzeň, 1974) i Mozartova Dona Giovanniho (Národní divadlo marionet Praha, 1990). |
|||||
Zdroj: |
ČBS.Praha Academia 1992, S.69.;. Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století. (web Libri). |
|
||||||
Místo narození: | Hustopeče nad Bečvou | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Brno | |||||
Obory působení: | herečka | |||||
Anotace: |
Manželka Bohuše Stejskala. Hrála též pod jménem Lhotová. 1921–26 působila v ND Brno, 1931–1963 v Divadle na Vinohradech Praha. Spolupráce s filmem a televizí. |
|||||
Zdroj: |
ČBS.Praha Academia 1992, S.69.;. ' |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Brno, Český Těšín, Hranice, Olomouc | |||||
Obory působení: | herec, karikaturista, scénograf | |||||
Anotace: |
Krátce žil v Drahotuších.Od útlého věku byl s rodiči na východním Slovensku, kde byl jeho otec hraničářem. V roce 1938 se rodina musela vrátit zpět na Moravu. Studoval reálné gymnasium v Hranicích, kde maturoval v roce 1951. Poté absolvoval divadelní fakultu JAMU v Brně a nastoupil do divadla v Těšíně. V roce 1962 přijal angažmá v olomouckém divadle, kde působil do roku 1997. Zde vytvořil množství postav české i světové dramatické tvorby, např. Huberta ve hře M.Horníčka Malá noční inventura (1978), komickou i dramatickou roli radního Buška ve Stroupežnického Našich furiantech (1981), panovačného a nelidského šerifa Talbotta ve hře Tennessee Williamse Sestup Orfeův (1983). Známý byl též jako tvůrce karikatur hereckých osobností z olomouckého divadla, které byly publikovány v sedmdesátých letech v kulturním měsíčníku Kdy-kde-co v Olomouci. Samostatně vyšly pro přátele Spolku českých bibliofilů v dubnu 1971 jako soukromý tisk k poctě 50. výročí Divadla Oldřicha Stibora pod názvem „Václava Brtny Malá galerie“. Je to soubor třiceti karikatur. V roce 1978 byl autorem scény hry Miroslava Horníčka Malá noční inventura. Za více než 40 let umělecké činnosti ztvárnil desítky jevištních rolí a účinkoval též v několika českých filmech, např. ve válečném historickém filmu Dny zrady II. v režii Otakara Vávry (1973), v témže roce v režijním filmu Antonína Kachlíka Jezdec formule risk a v roli Ambróze ve filmu Víkend za milión (1987). Velký vliv na jeho herectví měla také kniha Radovana Lukavského „ Být nebo nebýt. Monology o herectví“ (1981). |
|||||
Zdroj: |
Olomoucké hřbitovy a kolumbária. Olomouc, Memoria 2001, S.115. ; Almanach
Moravské divadlo Olomouc 1920–2000, S. 113, 123. Pogodová, E.: Rozhovor
s V. Brtnou. Kdy-kde-co v Olomouci, 1993, květen. |
|||||
Poznámka: |
Drahotuše (n.m.č. města Hranice) |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Olomouc - Holice, Těšín | |||||
Obory působení: | knihovnice, publicistka, učitelka | |||||
Anotace: |
Manželka herce Václava Brtny. Působila jako učitelka MŠ. Poté knihovnicí v Olomouci – Holice, kde působila v letech 1991–2001. Malí a velcí čtenáři za ní do knihovny rádi chodili. Publikovala do regionálního tisku. |
|||||
Zdroj: |
Osobní sdělení – hš. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Hradec Králové, Praha | |||||
Obory působení: | herec | |||||
Anotace: |
Absolvoval AMU v roce 1958. První angažmá v Hradci Královém. |
|||||
Zdroj: |
Přehled činnosti divadel 1958.Praha 1959, S.81.;. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Bratislava (SR), Brno, Drnovice, Hranice, Olomouc, Ostrava, Praha, Prostějov, Vídeň (Rakousko), Žilina (SR) | |||||
Obory působení: | fotbalista, hokejista, projektant, trenér | |||||
Anotace: |
Vyrůstal v Řepčíně u Olomouce. Jeho otec obchodník s látkami. V roce 1952 vstoupil do žákovského týmu Spartaku Moravské železárny. Vystudoval SPŠS a poté se aktivně věnoval fotbalu i hokeji. Vynikal v mužstvu MŽ, které se v r. 1961 dostalo do krajského přeboru a za dva roky do II.ligy. Za Olomouc hrál i II. ligu v hokeji. V roce 1965 přestoupil do Baníku Ostrava. Tam se mu ale nelíbilo a tak se po roce vrátil do rodiště. Pracoval v projekci a záhy odešel do investičního oddělení a podílel se na výstavbě Sigmy v Hranicích. Karel B. hrál fotbal do 34 let a ze dne na den se stal trenérem v Sigmě MŽ Olomouc. Když po šesti sezónách v roce 1979 odcházel, klub hrál II. ligu a KB měl trenérský diplom. Tři roky dojížděl do Prahy na Fakultu tělesné výchovy a sportu. Působil pak v Prostějově a v prvoligové Zbrojovce Brno. V roce 1983 se vrátil domů, aby Sigmu opět vrátil mezi elitu. Když v roce 1986 skončil tým pod jeho vedením čtvrtý v lize a dostal se do Poháru UEFA – byl to největší úspěch ve fotbalových dějinách Olomouce. V roce 1987 začal působit v reprezentaci do 21 let, kde byl jednu sezónu, pak přešel do Žiliny, do TJ Vítkovice a znovu se vrátil a opět dosáhl v Olomouci 3. místo v lize, start v poháru UEFA a v něm vítězství nad Torpédem Moskva i Hamburkem. Poté Hanáky vyřadil až Real Madrid. O rok později skončil tým opět třetí a v Poháru UEFA ho vyřadil ve třetím kole Juventus Turín. V letech 1994–1995 působil v týmu Petra Drnovice a v Internu Bratislava a opět se po návratu na dvě sezóny1995–1997 zapsal do historie Olomouce. Vedl další čtyři roky reprezentaci jednadvacetiletých. Druhé místo jim zajistilo účast na olympiádě v Sydney, ale ve skupině v USA ani jednou nevyhráli. Koncem roku 2001 převzal jedenadvacítku jeho asistent M. Beránek a tým v roce 2002 vyhrál mistrovství Evropy. Výhra v září 2003 znamenala postup na Euro v Portugalsku. A tak se střídají výhry s prohrami a úspěchy s neúspěchy. Po zkušenostech v Rakousku se vrátil Karel Brückner zpátky do rodiště. V roce 1998 obdržel Cenu města Olomouce za vynikající a dlouholetou činnost oddílu kopané SK Sigma Olomouc za rok 1997. Medaili Za zásluhy I. stupně převzal Karel Brückner v dubnu 2022 ačkoli mu je udělil prezident Miloš Zeman již v roce 2020 u příležitosti 102. výročí založení samostatného Československa, ale kvůli koronaviru se slavnostní ceremoniál konal až nyní. |
|||||
Zdroj: |
Ševčíková, H. – Petřík,M.: Cena města Olomouce za rok 1997. Olomouc 1998.; Kolář, B.: Karel Brückner. Olomouc.cz Ševčíková, H.: Listopadová výročí středomoravského regionu. In: Týnecké listy 2009, č.11. S.5.; deš: Karel Brückner převzal medaili za zásluhy. Olomoucké listy, 2022,č.4. S.24. |
|
||||||
Místo narození: | Prostějov | |||||
Místa pobytu: | Karviná, Olomouc, Prostějov, Stínava, Štěpánov | |||||
Obory působení: | básnířka, středoškolská profesorka, výtvarnice | |||||
Anotace: |
V útlém dětství žila s rodiči ve Stínavě, v letech 1950 –
1959 ve Štěpánově u Olomouce, odkud denně dojížděla autobusem na
jedenáctiletku a poslední dva roky dojížděla z Prostějova. Na Slovanském
gymnáziu v Olomouci maturovala v roce 1961. Poté studovala
Přírodovědeckou fakultu UP, obor matematika a chemie. V roce 1976 složila
rigorózní zkoušky z matematiky a získala titul RNDr. Na umístěnku se
dostala do Karviné, kde učila přes deset let na střední škole. V roce
1969 se provdala. Od roku 1985 učila v Olomouci na SOU farmaceutickém a na
Gymnáziu Na Vlčinci. Přes 30 let působila v Jednotě českých matematiků
a fyziků, kde byla činná i v ústředí. Publikovala nejen v odborných
časopisech, ale i společenských periodikách: Betty, Xantypa aj. V červnu
1993 se představila kulturní veřejnosti v olomouckém muzeu. Její poezie,
doprovázela fotografie Vladislava Galgonka " Stromy a lidé„. |
|||||
Zdroj: |
Katalog výstavy.Olomouc VMO 1993.;. Brůnová, J. – Švihálek,M.: Tiché ozvěny světla. Ostrava 2007.; Prázdninová výročí středomoravského regionu. Týnecké listy, červenec,srpen 2009.; |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Rosice | |||||
Místo úmrtí: | Přerov | |||||
Anotace: |
Vnuk a poslední přímý potomek Karla st. ze Žerotína, příslušník kalvínského křídla jednoty bratrské. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.Ostrava.Ostravská univerzita v Ostavě 1996. S.16–17. |
|
||||||
Místo narození: | Mohelnice | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Cheb, Krakov (Polsko), Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | arcibiskup, teolog | |||||
Anotace: |
Katolický duchovní, 23. velmistr křížovníků s červenou hvězdou (1552–1580), biskup vídeňský (1558–1562) a arcibiskup pražský (1561–1580). Studoval v Praze a v Krakově. R. 1541 se stal knězem a vstoupil do řádu křížovníků. |
|||||
Zdroj: |
Springer, Jan: Co dalo Šumpersko české literatuře.Šumperk 1974, S.6.;. Štíp, Ctirad :Antonín Brus z Mohelnice. Wikipedie.cz |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Stěbořice | |||||
Místo úmrtí: | Opava | |||||
Místa pobytu: | Brno, Ostrava, Přerov | |||||
Obory působení: | divadelník, osvětový pracovník | |||||
Anotace: |
Pocházel z řemeslnické rodiny. vystudoval nižší gymnázium a tři ročníky učitelský ústav v Opavě. Středoškolské vzdělání si doplnil maturitou na učitelském ústavu ve Slezské Ostravě. Pak se stal úředníkem finanční správy v Opavě. Za války působil v Přerově a v Brně. V roce 1945 se vrátil do Opavy. |
|||||
Zdroj: |
Půl století s Thálií. In: Ve službách Thálie. Opava 1968. BSSSM, seš.4(16.).Ostrava 2003. S.24. |
|
||||||
Místo narození: | Bělkovice-Lašťany | |||||
Místo úmrtí: | Jáchymov | |||||
Místa pobytu: | Dolany, Hranice, Košice (SR), Olomouc, Pardubice, Prostějov, Šternberk | |||||
Obory působení: | odbojář, pilot, politický vězeň | |||||
Anotace: |
Josef Bryks byl sedmým z celkem osmi dětí hanáckého rolníka Františka Brykse a jeho ženy Anny, rozené Nasvetrové. Do měšťanské školy chodil ve Šternberku. Vystudoval Obchodní akademii v Olomouci, kde maturoval v r. 1935 a poté nastoupil na armádní školu pro jezdecké důstojníky v Košicích (1935). Po jejím ukončení nastoupil na Vojenskou akademii v Hranicích , kde v průběhu studia (1936–1937) přestoupil na k leteckému pluku E.Beneše do Olomouce. Po vyřazení v hodnosti poručíka se specializací leteckého pozorovatele sloužil nejprve v této funkci v Prostějově a posléze se přeškolil na stíhacího pilota. V letech 1939–1940 působil v civilním zaměstnání a pak se vydal do zahraničního odboje přes Slovensko, Maďarsko, Jugoslávii,Řecko, Turecko, Sýrii, do Francie a Anglie. Nastoupil u 310. stíhací perutě RAF. Po válce v roce 1945 se kvůli zraněním už nemohl vrátit k letectvu a byl učitelem angličtiny a létání v Olomouci. Počátkem roku 1948 poslal svou manželku s dcerou do Anglie, ale sám už nestačil utéci. Byl zatčen a uvězněn na deset let. Jeho životní osudy se dostaly na světlo díky Václavu Kamar ádovi ze Šternberka. Jeho paní sepsala o jeho životě a osudu knihu. Na paměť je v Olomouci a v Praze pojmenována ulice, pamětní desky v Olomouci a Lašťanech. |
|||||
Zdroj: |
Hlůzová, Vlasta: Prošli Šternberskem. Šternberk 2010. S. 11–12. Bryksová, Trudie: Naděje a beznaděje. Praha 2003. |
|||||
Poznámka: |
V rodišti pamětní deska. Pamětní deska též na domě v ulici Hanáckého pluku 15, Olomouc. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Vrútky | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Kolín, Krnov, Most, Olomouc, Praha, Příbram, Valašské Meziříčí | |||||
Obory působení: | herec, podnikatel divadelní | |||||
Anotace: |
Dětství prožil na Valašsku, kam se jeho rodina v roce 1940 přestěhovala. Studoval gymnázium ve Valašském Meziříčí a po vyloučení ze školy se vyučil mechanikem pletacích strojů v Krnově. V roce 1954 absolvoval DAMU v Praze a poté působil v oblastních divadlech. Zprvu v Kolíně, 1955–1960 v Mostě, poté 1960–1961 v Olomouci a pak do roku 1963 v Příbrami. Na podzim roku 1963 přišel do Prahy, kde získal angažmá v Divadle S. K. Neumnanna a po pěti letech se stal členem Divadla na Vinohradech, kde hrál více jak třicet let. Odtud odešel v roce 2000 a pár let působil v Karlínském hudebním divadle, kde vynikl v roli Řeka Zorby. V roce 2004 spolu s manželkou Hanou založili Divadlo Radka Brzobohatého. Jeho filmovým debutem byla hlavní role ve filmu Mstitel v roce 1959. Na svém kontě má na 300 filmů a inscenací, jak uvádí profesní filmografie. Vrcholným snímkem jeho filmové kariéry jsou Všichni dobří rodáci – v režii Vojtěcha Jasného (1968). V roce 1970 exceloval spolu s Jiřinou Bohdalovou v trezorovém filmu Ucho. V roce 2010 vyšla velmi zajímavá kniha od Jana Brdičky „ Chlap se širokým srdcem“. |
|||||
Zdroj: |
ČBS.Praha Academia 1992, S.71.; Černý, M.: Kdo je kdo 1991.Praha IRIS 1991, S.20.;. http://otavinka.blog.cz/…v-brzobohaty |
|
||||||
Místo narození: | Luhačovice | |||||
Místo úmrtí: | Lipník nad Bečvou | |||||
Místa pobytu: | Lipník nad Bečvou, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | básník | |||||
Anotace: |
Používal pseudonym Kyselka Slanovodský (podle rodiště). Literárně činný jen v mládí, publikoval v čas. Moravská orlice, Pozor, Humoristické listy, Ječmínek. Od r. 1861 v Humor. listech publikována jeho próza " Listy z Vídně do Plešovce na Hané" a " Listy z . . . do Vídně. Vydal písničky a deklamovánky r. 1863. |
|||||
Zdroj: |
Hýsek, M.: Literární Morava., S.134–136.;Lexikon české literatury.1.Praha 1985.S.312–313.;Hanácké noviny, 3.2.1996, S.8., . |
|
||||||
Místo narození: | Tršice | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Brno, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | spisovatel | |||||
Anotace: |
Narozen ve Vacanovicích (n.m.č. Tršice). Absolvoval VŠ zvěrolékařskou ve Vídni. Publikoval v nedělní příloze Národní listy, v Pozoru, pod pseudonymem Bořek Nětýn /1904–1912/ Za války redigoval Vídeňský deník, Svobodu v Brně. Povídky: Humoresky, Lojzina, Loceper, =figurky venkovských podivínů. |
|||||
Zdroj: |
Kunc, J.: Slovník soudobých čes.spisovatelů.I.Praha Orbis 1945.S.59.; Slavík, B.: Hanácké písemnictví.Olomouc 1940.;. |
|
||||||
Místo narození: | Hranice | |||||
Místo úmrtí: | Tišnov | |||||
Místa pobytu: | Brno, Předklášteří, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | sochař | |||||
Anotace: |
Učil se u brněnského sochaře Edele od r. 1837, pak na AVU ve Vídni a r. 1844 se usadil v Brně. Jeho díla jsou v Hranicích, Předkláštěří, Tišnově a Brně. Zemřel v obci Tišnov-Předkláštěří. |
|||||
Zdroj: |
Toman, P.: NSČSVU.I.Praha 1947 S.109.; |
|
||||||
Místo narození: | Hranice | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Obory působení: | hoteliér, redaktor | |||||
Anotace: |
Spoluzakladatel hotelové školy v Praze. Redaktor časopisu Hoteliér. |
|||||
Zdroj: |
Kunc, Jaroslav: Kdy zemřeli…?Praha 1974, S.24.;. |
|
||||||
Místo narození: | Frýdlant nad Odrou | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | lékař | |||||
Anotace: |
V Olomouci působil za 1. svět. války v polní nemocnii. Od r. 1905 publikoval své literární příspěvky do Novin těšínských pod pseud. Frýdlantský B. E. . Přispíval též do Zlaté Prahy /1913/, do Herbenových Besed Času, Studentské revue a Moravskoslezské revue. |
|||||
Zdroj: |
Rusínský, M. : Bard prvý z Beskyd. Ostrava 1947, S. 39–40. ;Ficek, V. : Biografický slovník širšího Ostravska. 2. Opava 1976. S. 23. ;. |
|
||||||
Místo narození: | Konice | |||||
Místa pobytu: | Bohuslavice, Ludmírov, Olomouc, Ostrava, Šumperk, Uničov | |||||
Obory působení: | geolog, politik | |||||
Anotace: |
Ing. Jan Březina je synem doc. PhDr. Jana Březiny (1930–1994). V dětství pobýval u prarodičů v Bohuslavicích a Milkově na Prostějovsku, (n. Ludmírov) od roku 1960 žil v Uničově, kde absolvoval G a poté studoval VŠB v Ostravě, obor hornická geologie. V letech 1979–1993 pracoval v podniku Silnice Ostrava, závod Šumperk 05 – kamenolomy, v technicko-hospodářských funkcích. 1993–1997 člen zastupitelstva města Uničov ve funkci místostarosty. Dne 15. 10. 1997 byl jmenován přednostou Okresního úřadu v Olomouci. Předseda Rady řídícího a monitorovacího výboru pro NUTS II – Střední Morava, člen Národní koordinační skupiny a předseda Regionální koordinační skupiny Olomouc.Od roku 2000–2004 hejtmanem Olomouckého kraje a od 2004 členem Evropského parlamentu. |
|||||
Zdroj: |
Langer, Aleš: Jan Březina odchází řídit Okú. Uničovský zpravodaj, 4, 1997, 23.10., s.1.: Onderka, Vl.: Březina se stal lídrem středomoravské KDU-ČSL. Olomoucký den, 2, 20.6.2000, s.3.: Dokumentační list, 23.8.2000. |
|||||
Poznámka: |
Bohuslavice u Konice. |
|
||||||
Místo narození: | Přestavlky | |||||
Místo úmrtí: | Brodek u Přerova | |||||
Místa pobytu: | Brodek u Přerova | |||||
Obory působení: | učitel | |||||
Anotace: |
Učitel a ředitel školy v Brodku u Přerova, literárně činný, autor článků do Selského archivu o dávné minulosti obcí na Přerovsku. |
|||||
Zdroj: |
Literární místopis Přerovska-OA Přerov 1982;. |
|
||||||
Místo narození: | Milkov | |||||
Místo úmrtí: | Uničov | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Šternberk | |||||
Obory působení: | filozof, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Doc. PhDr. Jan Březina působil na Filozofické fakultě UP v Olomouci od roku 1990. Jeho syn Ing. Jan Březina (*1954). |
|||||
Zdroj: |
Kalendárium osobností Moravy pro období 1996–2000.Olomouc-Brno. SVK, MZK 1995.S.61. |