Osobnosti Moravy.eu

Od roku 1958 působí ve Fakultní nemocnici Olomouc, od 1959 dosud vysokoškolským učitelem LFUP. Od r. 1984 profesor, pracuje na Klinice ortopedické stomatologie. Do r. 1990 učitelem stomatologické protetiky. Jeho publikační činnost zaměřena k základním tézím jeho výzkumu.

Foto.Profil.Žurnál UP, 1992, říjen, č.1, S.5.;.

Prof. MUDr. Jaroslav Prucek, CSc.

Do Olomouce se přistěhovala v roce 1974, Maturovala na G Olomouc-Hejčín, poté absolvovala Přírodovědeckou fakultu UP, obor matematika a deskriptivní geometrie. Pedagogickou činnost zahájila v roce 1987 v Praze, kdy učila krátce na Základní škole a v letech 1989–1993 na Vysoké škole zemědělské (nyní Zemědělská univerzita, Praha) matematiku. Po návratu na Moravu učila 1997-červen 2000 na ZŠ Hálkova, v Olomouci. Dne 10. července 2000 byla jmenována ředitelkou Okresní knihovny v Olomouci, později Knihovny města Olomouce. Externě působila jako středoškolská učitelka na střední škole knihovnické v Olomouci – Hejčíně.

Dokumentační list, ze dne 18.9.2000.; Hála, M.: Anketa s řediteli příspěvkových organizací města Olomouce. Radniční listy, únor 2007, S.1. ;

RNDr. Lenka Prucková

Studoval gymnázium v Orlové. Za války pracoval u firmy Bílý v Bohumíně a od r. 1947 studoval v Praze Vysokou školu politických a sociálních věd. Po absolvování působil na FFUK jako odborný asistent. V roce 1959 se přestěhoval do Ostravy, kde lektorem Krajské politické školy, 1960–1964 politický pracovník Krajského výboru KSČ Severomoravského kraje. V roce 1968 vyloučen z KSČ za článek v tisku, kterým odsoudil srpnovou okupaci vojsk SSSR. Byla mu znemožněna i pedagogická činnost. Mohl pracovat jen jako dokumentarista. Zemřel náhle při služební cestě do Olomouce. Pohřben v Dětmarovicích.

Biografický slovník Slezska a severní Moravy.5.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1998.S.96–97.

Českobratský farář v Olomouci, činovník České misijní jednoty, navštěvoval a povzbuzoval krajany v zahraničí. Organizoval práci českobratrské církve na Hané. Založil Misijní školu v Olomouci. Člen Zemské školní rady. Do Olomouce přišel r. 1906. Na olomouc. gymnaziu učil evangel. náboženství od r. 1912–1935.

Dolenský, A. : Kulturní adresář ČSR. Praha, 1936, S. 435. ;Fischer, R. : Olomoucký památník. Olomouc 1938, S. 249–250. ; Kunc,Jaroslav: Kdy zemřeli. . . ?Praha 1970, S. 167. ;.

Do Olomouce přišel z Osvobozeného divadla, Praha v červnu 1929 a hrál zde jednu sezónu, do června 1930, poté půs. 1930–31 v Brně, od r. 1931 v ND Praha. Hrál ve více než 65 čes. filmech. O něm natočeny filmy: Herecká maska. 1940. ;Nár. um. J. Průcha. 1958. ;Nár. um. jm. r. 1953. ;

Přehled o činnosti čs. divadel 1958. Praha 1959, S. 207. Páleníček, L. : Jaroslav Průcha. Praha, Orbis1961, 257 s.

Sedmiletá válka (1756–1763) se po dvou letech bojů přenesla i na Moravu. 6. května 1758 se objevily pruské oddíly pod osobním velením Bedřicha (Fridricha) Velkého před Olomoucí. Tentokrát přes intenzivní obléhání značnou přesilou se pevnost ubránila a 2. července 1758 vojska odtáhla s nepořízenou do Čech. Dvouměsíční obléhání z roku 1758 bylo první, ale i poslední významnější vojenskou akcí, v níž s obrovským nákladem budovaná olomoucká pevnost sehrála svou obrannou roli.

Bělina, P.: Generál Laudon. Praha, Panorama 1993. S.59–67.; Spáčil, V.: Pevnostní město. In: Malé dějiny Olomouce. Ostrava 1972, S.78–80.; lobil, I.: Olomouc. Praha, Odeon 1984. S.122.

Závěr sedmileté války přivedl do Litovle podruhé pruské vojsko v čele s Fridrichem Velikým, který si zde vytvořil týlovou základnu velitelství. Pruské vojsko bylo rozloženo v polích mezi Vískou, Nasobůrkami a Rozvadovicemi. Ve městě byl vytvořen hlavní lazaret.

Bělina, Pavel: Generál Laudon. Praha, Panorama 1993.; Šikl, L: Litovelské paměti. Litovel 1994. S.114.

První muzeum v Olomouci bylo otevřeno 14.10.1848 a bylo umístěno v prvním patře nedělní školy pro tovaryše a označeny jakoveřejně přístuipný fyzikálně mechanický kabinet. Do roku 1883 byla muzejnická činnost v Olomouci výhradně německou záležitostí. Na činnost prvního muzea navázalo roku 1873 Umělecko průmyslové muzeum, existující při německén reálce na Mořickém náměstí. Po šesti letech vzniká v Jeronýmově kapli olomoucké radnice Městské historické muzeum. Na něj navázalo Městské přírodovědné muzeum zpřístupněné v roce 1908. Počátky Vlastivědného muzea datujeme do roku1883. Tehdy vzniká Vlastenecký spolek muzejní, který zřídil své spolkové muzeum.To bylo současně prvním českým muzeem na Moravě.

Moťková, Jitka: První muzeum v Olomouci vzniklo před 150 lety. Hanácký den, r.9, č.181, 15.10.1998, S.12.

První Olomoucké výstvní trhy Hané a severomoravského pohraničí v nynějších Smetanových sadech v Olomouci.

Propagační materiál Flora Olomouc 1948.

Kdy, kde, co v Olomouci, 1976, květen, S.11.

Studoval učitelský ústav v Opavě a Ostravě. V letech 1939–1943 studoval konzervatoř v Praze. Poté působil jako učitel hry na housle na hudební škole Žerotína v Olomouci 1943–1944.. 1944–1946 byl ředitelem hud. školy E. Runda v Ostravě. Orientoval se i na taneční hudbu. Pseudonym Otakar Pavák užíval když psal taneční hudbu. Upravoval lidové písně pro sbory a psal též scénickou hudbu.

Stárek, Z.: Slovník českých sbormistrů.2.Praha 1982.S.459.;. Československý hudební slovník..2.Praha 1965. S.381.; Biografický slovník Slezska a severní Moravy. 2 (14). Ostrava 2001.;

Doc. PhDr. Stanislava Přádná přednáší od roku 1994 na katedře filmových studií FF UK v Praze, kde také vystudovala filmovou a divadelní vědu. Působila nejprve jako redaktorka v Čs. filmovém ústavu, od roku 1991 vyučovala jako odborná asistentka na katedře divadelních, filmových a mediálních studií FF UP v Olomouci. Jejím oborem je historie poválečné české kinematografie se zaměřením na šedesátá léta a novou vlnu. Rovněž vede semináře filmové kritiky a interpretace filmového díla. Specializuje se na problematiku herectví ve filmu, jíž věnovala celou řadu analytických studií vydaných v odborném tisku (Film a doba, Iluminace, Kinoikon) nebo ve filmologických sbornících. Podílela se jako editorka a spoluautorka na knize Démanty všednosti (2002) a vydala knižně své studie o filmovém herectví s názvem Čtyřikrát dva (2007). Publikovala také v Literárních novinách, Respektu nebo v kulturním týdeníku A2.

Odb.as.katedry věd o umění FFUP Olomouc od r. 1990.Abs.FFUK Praha, teorie dějiny filmu a divadla 1975.1981–90 redaktorka, Čes.film.ústav Praha.Publikovala v čas.Film a doba, Scéna, Záběr, Kino/recenze, studie/;

Kdo je kdo.II, 1991–92.Praha 1991, S.784.;. http://www.databazeknih.cz/…-pradna-8310

Zakládal spolky a svazy zabývající se košíkářstvím, založil stavební družstvo Samostatnost, to vše v Morkovicích, pěstoval vrby na proutí, účast na stavbě žel. dráhy Morkovice – Nezamyslice. Pomáhal potřebným prostřednictvím jejich hospodářského povznesení.

Lidová demokracie, 26.9.1990, S.6., .

Narozen na Prostějovsku. Prof. UK v Praze (1924), akademik ČSAV (1954), zakladatel moderní české vědy o nemocech ušních, krčních, nosních.

ČBS.Praha 1992.S.574 – 575.;.

V roce 1878 maturoval na Slovanském gymnáziu v Olomouci. Poté studoval v Praze a po promoci působil v Olomouci.

Nešpor, Václav: Průvodce po Ústředním hřbitově v Olomouci. Olomouc 1929.

MUDr. František Přecechtěl.

Autodidakt. Samost. vystavoval v Brně 1971, v Olomouci KVMO 1974, v DH 1980. Účastnil se výstav ČSVU Olomouc, Fotosalonu Praha 1965, Varšava 1967, člen skupiny DOFO. Vystavoval v zahraničí.

Katalog Spolek olomouckých výtvarníků + hosté.Olomouc 1991./foto/; Olomoucký den 21.2.2006.; 11.3./2006, S. 4;

Otec malíře Františka P.ml. Malíř kostelních obrazů a restaurátor fresek. V letech 1888 – 1892 působil v Přerově, poté v Kroměříži. Vyzdobil moravské kostely, V r. 1891 Hoštice, fara Zdounky, slavnostní sál olomoucké arcidiecése, zámek Holešov, Restauroval fresky v Květné zahradě a v arcibiskup ském zámku v Kroměříži.

Toman, P.: NSČSVU 1947.II, S.325.;. Páleníček,L.: Výtvarné umění na Kroměřížsku a Zdounecku. Kroměříž 1940.;

Vyplývá to z listiny vydané zde řádu johanitů.

Fiala, Jiří: Dějiny města Olomouce v datech I. Olomouc, Danal 1995. S 58.

Husitská posádka z Oder pod vedením Smila z Moravan přepadla klášter Hradisko a obsadila ho, údajně zradou hednoho z mnichů.

Fiala, Jiří: Dějiny města Olomouce v datech I. Olomouc, Danal 1995. S 142.

Hejtman Jan Padrus z Horky (Jižní Čechy), hejtman Bedřich ze Strážnice a Jan Hertvík z Rušinova se svou čeledí přepadli 2.11. v noci Litovel a dybyli ji. S pomocí Olomoučanů a Uničovských byli vzápětí z města vypuzeni.

Fiala, Jiří: Dějiny města Olomouce v datech I. Olomouc, Danal

' 1995. S 146.

Hejtman Jan Pardus z Horky v jižních Čechách, kdysi hejtman Sirotkků, s Bedřichem ze Strážnice a Janem Hertvikem z Rušinova přepadli se svou čeledí v noci Litovel a dobyli ji. Vnikli do města přes zamrzlou strouhu u věže Na valech (dnes u Husova sboru). Měšťanům se však podařilo vyslat posly a následující den byla Litovel za pomoci Olomouce a Uničova osvobozena. 63 zajatých husitů bylo v Olomouci popraveno.

Fiala, Jiří: Stalo se před lety od 27. října do 3. listopadu. MF Dnes, 25. října 1997, příl. Střední Morava, S. 4. ; Šik, L. :Litovelské paměti. Litovel 1994. S. 35–36.

Moravské osbnosti kultury a umění/REGO SVKOL;.

Maturoval na gymnáziu v Kroměříži, teologii v Olomouci, vysvěcen 1873, Kaplanoval na Valašsku. Použ. pseud. Jaroslav Lipenský a Pravoslav Lipenský. Psal básně, které publikoval v čas. Koleda, Komenský, Obzor, Pastýř duchovní, Kazatel.

Podlaha : Bibliografie čes.katol.náb­.literatury.V­.Praha 1923.S.2117.;Sla­vík, B.: Písemnictví na morav.Valašsku­.Olomouc 1947.S.263.;Vo­pravil, J.: Slovník pseudonymů…Praha 1973.S.1102.;.

Profesor a ředitel zemědělských škol, zakladatel sportovní házené v Přerově, rozhodčí v lehké atletice .

Literární místopis OA Přerov/duben 1993.Cekota, Vojtěch: Životní jubileum.KP, XXII, 1979, S.154–155.;.

Za 1. svět. války bojoval v ruských legiích a vrátil se do ČSR až v r. 1921. Pracoval v Olomouci jako stavitel, bydlel v Náměšti na Hané. Sbíral lidovou slovesnost z Náměště a okolí a staré hanácké zvyky, které zpracoval do 33 rozhlas. her a dramat. pásem. Byly vysílány brněnským rozhlasem. Psal pohádky, povídky, básničky, některé publikovány v čas. : Selské listy, Obzor, Moravský večerník, Litovelský kraj ad. V r. 1941 jako starosta obce byl vězněn gestapem a vrátil se r. 1942 s velmi poškozeným zdravím a měl zakázanou publikační činnost. Tu obnovil po r. 1945. Psal hry pro olomoucký rozhlas. Postavil amfiteátr v Náměšti na Hané. V r. 1935 vyšla péči VSMO tiskem rozhlas. hra o hanáckém zvyku „sépka“. Hudbu složil a hru pro rozhlas nastudoval J. Vaca. Sbírka 12 povídek ze života Hanáků, psané dialektem vydáno pod názvem Tetke a stréci meze sebó. Olomouc 1937.

Ševčíková, H. : Haná v dětské literatuře., Olomouc, 1993., S. 30–31. ;.