Komplexní
Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.
Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | Kroměříž | |||||
Místo úmrtí: | Opava | |||||
Místa pobytu: | Brno | |||||
Obory působení: | překladatel | |||||
Anotace: |
Dlouholetý vedoucí celouniverzitní katedry jazyků brněnské univerzity. |
|||||
Zdroj: |
V roce 1991 zemřeli. Brno 1992. |
|
||||||
Místo narození: | Praha | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Hranice | |||||
Obory působení: | dirigent, pedagog středoškolský, ředitel školy | |||||
Anotace: |
První ředitel hudební školy v Hranicích v letech 1924–1940, též učil zpěvu na reálném gymnáziu. Vedl zde symfonický orchestr a smíšený sbor, s nímž podnikl zájezd přes balkánské státy do Istambulu v r. 1928/1929. |
|||||
Zdroj: |
Československý hudební slovník.I.P., SHV 1963, S.139.;. |
|
||||||
Místo narození: | Kladno | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | herec | |||||
Anotace: |
V olomouckém divadle působil od 15.8.1931–1974.Čestný člen divadla Oldřicha Stibora v Olomouci.Zasloužilý umělec. |
|||||
Zdroj: |
červenec, S.22./fotografie/; Zemřel zasloužilý umělec František Brož.=Stráž lidu, 1987, 4.6., S.4.; |
|
||||||
Místo narození: | Plzeň | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Moravská Třebová, Olomouc, Šternberk | |||||
Obory působení: | diplomat, historik vojenství, překladatel, publicista odborný, spisovatel | |||||
Anotace: |
Studoval vojenské gymnázium v Moravské Třebové a poté Vojenskou akademii – obor historie vojenství. Působil jako pedagogický publicista, diplomat, televizní hlasatel. Spolupracoval s Československou a Českou televizí i rozhlasem. Publikoval v periodikách: Historie a vojenství, Mezinárodní vztahy, Parlamentní listy a Přísně tajné. Napsal několik desítek knih literatury faktu, kde využíval řadu osobních poznatků, získaných přímo na místech hlavních hrdinů, kde pobýval při diplomatických jednáních. Jeho knihy vycházely nejvíce v nakladatelství Epocha. |
|||||
Zdroj: |
Brož, Ivan: Kubitschek. RETI Šternberk 2002. http://otavinka.blog.cz/1305/ivan-broz |
|||||
Poznámka: |
PhDr. Ivan Brož, CSc. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Brno, Kladno, Košice (SR), Plzeň, Praha, Žilina (SR) | |||||
Obory působení: | divadelní režisér | |||||
Anotace: |
V roce 1959 absolvoval K. Brožek katedru loutkářství DAMU v Praze. Poté působil jako režisér střídavě v řadě činoherních i loutkových divadel (Semafor, Černé divadlo, Laterna magika, loutková divadla v Brně, Košicích, Plzni, Žilině, Praze). V letech 1979–90 byl režisérem Divadla J. Průchy na Kladně, od roku 1990 je ředitelem kladenského loutkového divadla Lampión. Tato dvojí orientace, činoherní a loutková, je výrazem jeho směřování k formám moderního divadla, které ve své snaze o umělecké postižení totality světa stírají hranice jednotlivých divadelních druhů a žánrů. Ve své režijní tvorbě uplatňuje metaforické vidění a neotřelou symboliku. Zdůrazňováním hudební a ještě více výtvarné stránky inscenace usiluje o silnou smyslovou působivost a monumentálnost. K jeho významným režiím patří Smrt Tintigalova (Maurice Maeterlinck), Stvoření světa (Milan Pavlík), Zlatovláska (J. Kainar), Ze starých letopisů (I. Olbracht), Hamlet (Shakespeare) a další. V linii komediálních žánrů dosáhl pozoruhodných úspěchů v nastudování loutkové hry Jana Nepomuka Laštovky Jan Žižka u hradu Rábí (Divadlo dětí Plzeň, 1974) i Mozartova Dona Giovanniho (Národní divadlo marionet Praha, 1990). |
|||||
Zdroj: |
ČBS.Praha Academia 1992, S.69.;. Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století. (web Libri). |
|
||||||
Místo narození: | Hustopeče nad Bečvou | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Brno | |||||
Obory působení: | herečka | |||||
Anotace: |
Manželka Bohuše Stejskala. Hrála též pod jménem Lhotová. 1921–26 působila v ND Brno, 1931–1963 v Divadle na Vinohradech Praha. Spolupráce s filmem a televizí. |
|||||
Zdroj: |
ČBS.Praha Academia 1992, S.69.;. ' |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Brno, Český Těšín, Hranice, Olomouc | |||||
Obory působení: | herec, karikaturista, scénograf | |||||
Anotace: |
Krátce žil v Drahotuších.Od útlého věku byl s rodiči na východním Slovensku, kde byl jeho otec hraničářem. V roce 1938 se rodina musela vrátit zpět na Moravu. Studoval reálné gymnasium v Hranicích, kde maturoval v roce 1951. Poté absolvoval divadelní fakultu JAMU v Brně a nastoupil do divadla v Těšíně. V roce 1962 přijal angažmá v olomouckém divadle, kde působil do roku 1997. Zde vytvořil množství postav české i světové dramatické tvorby, např. Huberta ve hře M.Horníčka Malá noční inventura (1978), komickou i dramatickou roli radního Buška ve Stroupežnického Našich furiantech (1981), panovačného a nelidského šerifa Talbotta ve hře Tennessee Williamse Sestup Orfeův (1983). Známý byl též jako tvůrce karikatur hereckých osobností z olomouckého divadla, které byly publikovány v sedmdesátých letech v kulturním měsíčníku Kdy-kde-co v Olomouci. Samostatně vyšly pro přátele Spolku českých bibliofilů v dubnu 1971 jako soukromý tisk k poctě 50. výročí Divadla Oldřicha Stibora pod názvem „Václava Brtny Malá galerie“. Je to soubor třiceti karikatur. V roce 1978 byl autorem scény hry Miroslava Horníčka Malá noční inventura. Za více než 40 let umělecké činnosti ztvárnil desítky jevištních rolí a účinkoval též v několika českých filmech, např. ve válečném historickém filmu Dny zrady II. v režii Otakara Vávry (1973), v témže roce v režijním filmu Antonína Kachlíka Jezdec formule risk a v roli Ambróze ve filmu Víkend za milión (1987). Velký vliv na jeho herectví měla také kniha Radovana Lukavského „ Být nebo nebýt. Monology o herectví“ (1981). |
|||||
Zdroj: |
Olomoucké hřbitovy a kolumbária. Olomouc, Memoria 2001, S.115. ; Almanach
Moravské divadlo Olomouc 1920–2000, S. 113, 123. Pogodová, E.: Rozhovor
s V. Brtnou. Kdy-kde-co v Olomouci, 1993, květen. |
|||||
Poznámka: |
Drahotuše (n.m.č. města Hranice) |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Olomouc - Holice, Těšín | |||||
Obory působení: | knihovnice, publicistka, učitelka | |||||
Anotace: |
Manželka herce Václava Brtny. Působila jako učitelka MŠ. Poté knihovnicí v Olomouci – Holice, kde působila v letech 1991–2001. Malí a velcí čtenáři za ní do knihovny rádi chodili. Publikovala do regionálního tisku. |
|||||
Zdroj: |
Osobní sdělení – hš. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Hradec Králové, Praha | |||||
Obory působení: | herec | |||||
Anotace: |
Absolvoval AMU v roce 1958. První angažmá v Hradci Královém. |
|||||
Zdroj: |
Přehled činnosti divadel 1958.Praha 1959, S.81.;. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Bratislava (SR), Brno, Drnovice, Hranice, Olomouc, Ostrava, Praha, Prostějov, Vídeň (Rakousko), Žilina (SR) | |||||
Obory působení: | fotbalista, hokejista, projektant, trenér | |||||
Anotace: |
Vyrůstal v Řepčíně u Olomouce. Jeho otec obchodník s látkami. V roce 1952 vstoupil do žákovského týmu Spartaku Moravské železárny. Vystudoval SPŠS a poté se aktivně věnoval fotbalu i hokeji. Vynikal v mužstvu MŽ, které se v r. 1961 dostalo do krajského přeboru a za dva roky do II.ligy. Za Olomouc hrál i II. ligu v hokeji. V roce 1965 přestoupil do Baníku Ostrava. Tam se mu ale nelíbilo a tak se po roce vrátil do rodiště. Pracoval v projekci a záhy odešel do investičního oddělení a podílel se na výstavbě Sigmy v Hranicích. Karel B. hrál fotbal do 34 let a ze dne na den se stal trenérem v Sigmě MŽ Olomouc. Když po šesti sezónách v roce 1979 odcházel, klub hrál II. ligu a KB měl trenérský diplom. Tři roky dojížděl do Prahy na Fakultu tělesné výchovy a sportu. Působil pak v Prostějově a v prvoligové Zbrojovce Brno. V roce 1983 se vrátil domů, aby Sigmu opět vrátil mezi elitu. Když v roce 1986 skončil tým pod jeho vedením čtvrtý v lize a dostal se do Poháru UEFA – byl to největší úspěch ve fotbalových dějinách Olomouce. V roce 1987 začal působit v reprezentaci do 21 let, kde byl jednu sezónu, pak přešel do Žiliny, do TJ Vítkovice a znovu se vrátil a opět dosáhl v Olomouci 3. místo v lize, start v poháru UEFA a v něm vítězství nad Torpédem Moskva i Hamburkem. Poté Hanáky vyřadil až Real Madrid. O rok později skončil tým opět třetí a v Poháru UEFA ho vyřadil ve třetím kole Juventus Turín. V letech 1994–1995 působil v týmu Petra Drnovice a v Internu Bratislava a opět se po návratu na dvě sezóny1995–1997 zapsal do historie Olomouce. Vedl další čtyři roky reprezentaci jednadvacetiletých. Druhé místo jim zajistilo účast na olympiádě v Sydney, ale ve skupině v USA ani jednou nevyhráli. Koncem roku 2001 převzal jedenadvacítku jeho asistent M. Beránek a tým v roce 2002 vyhrál mistrovství Evropy. Výhra v září 2003 znamenala postup na Euro v Portugalsku. A tak se střídají výhry s prohrami a úspěchy s neúspěchy. Po zkušenostech v Rakousku se vrátil Karel Brückner zpátky do rodiště. V roce 1998 obdržel Cenu města Olomouce za vynikající a dlouholetou činnost oddílu kopané SK Sigma Olomouc za rok 1997. Medaili Za zásluhy I. stupně převzal Karel Brückner v dubnu 2022 ačkoli mu je udělil prezident Miloš Zeman již v roce 2020 u příležitosti 102. výročí založení samostatného Československa, ale kvůli koronaviru se slavnostní ceremoniál konal až nyní. |
|||||
Zdroj: |
Ševčíková, H. – Petřík,M.: Cena města Olomouce za rok 1997. Olomouc 1998.; Kolář, B.: Karel Brückner. Olomouc.cz Ševčíková, H.: Listopadová výročí středomoravského regionu. In: Týnecké listy 2009, č.11. S.5.; deš: Karel Brückner převzal medaili za zásluhy. Olomoucké listy, 2022,č.4. S.24. |
|
||||||
Místo narození: | Prostějov | |||||
Místa pobytu: | Karviná, Olomouc, Prostějov, Stínava, Štěpánov | |||||
Obory působení: | básnířka, středoškolská profesorka, výtvarnice | |||||
Anotace: |
V útlém dětství žila s rodiči ve Stínavě, v letech 1950 –
1959 ve Štěpánově u Olomouce, odkud denně dojížděla autobusem na
jedenáctiletku a poslední dva roky dojížděla z Prostějova. Na Slovanském
gymnáziu v Olomouci maturovala v roce 1961. Poté studovala
Přírodovědeckou fakultu UP, obor matematika a chemie. V roce 1976 složila
rigorózní zkoušky z matematiky a získala titul RNDr. Na umístěnku se
dostala do Karviné, kde učila přes deset let na střední škole. V roce
1969 se provdala. Od roku 1985 učila v Olomouci na SOU farmaceutickém a na
Gymnáziu Na Vlčinci. Přes 30 let působila v Jednotě českých matematiků
a fyziků, kde byla činná i v ústředí. Publikovala nejen v odborných
časopisech, ale i společenských periodikách: Betty, Xantypa aj. V červnu
1993 se představila kulturní veřejnosti v olomouckém muzeu. Její poezie,
doprovázela fotografie Vladislava Galgonka " Stromy a lidé„. |
|||||
Zdroj: |
Katalog výstavy.Olomouc VMO 1993.;. Brůnová, J. – Švihálek,M.: Tiché ozvěny světla. Ostrava 2007.; Prázdninová výročí středomoravského regionu. Týnecké listy, červenec,srpen 2009.; |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Rosice | |||||
Místo úmrtí: | Přerov | |||||
Anotace: |
Vnuk a poslední přímý potomek Karla st. ze Žerotína, příslušník kalvínského křídla jednoty bratrské. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.Ostrava.Ostravská univerzita v Ostavě 1996. S.16–17. |
|
||||||
Místo narození: | Mohelnice | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Cheb, Krakov (Polsko), Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | arcibiskup, teolog | |||||
Anotace: |
Katolický duchovní, 23. velmistr křížovníků s červenou hvězdou (1552–1580), biskup vídeňský (1558–1562) a arcibiskup pražský (1561–1580). Studoval v Praze a v Krakově. R. 1541 se stal knězem a vstoupil do řádu křížovníků. |
|||||
Zdroj: |
Springer, Jan: Co dalo Šumpersko české literatuře.Šumperk 1974, S.6.;. Štíp, Ctirad :Antonín Brus z Mohelnice. Wikipedie.cz |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Stěbořice | |||||
Místo úmrtí: | Opava | |||||
Místa pobytu: | Brno, Ostrava, Přerov | |||||
Obory působení: | divadelník, osvětový pracovník | |||||
Anotace: |
Pocházel z řemeslnické rodiny. vystudoval nižší gymnázium a tři ročníky učitelský ústav v Opavě. Středoškolské vzdělání si doplnil maturitou na učitelském ústavu ve Slezské Ostravě. Pak se stal úředníkem finanční správy v Opavě. Za války působil v Přerově a v Brně. V roce 1945 se vrátil do Opavy. |
|||||
Zdroj: |
Půl století s Thálií. In: Ve službách Thálie. Opava 1968. BSSSM, seš.4(16.).Ostrava 2003. S.24. |
|
||||||
Místo narození: | Bělkovice-Lašťany | |||||
Místo úmrtí: | Jáchymov | |||||
Místa pobytu: | Dolany, Hranice, Košice (SR), Olomouc, Pardubice, Prostějov, Šternberk | |||||
Obory působení: | odbojář, pilot, politický vězeň | |||||
Anotace: |
Josef Bryks byl sedmým z celkem osmi dětí hanáckého rolníka Františka Brykse a jeho ženy Anny, rozené Nasvetrové. Do měšťanské školy chodil ve Šternberku. Vystudoval Obchodní akademii v Olomouci, kde maturoval v r. 1935 a poté nastoupil na armádní školu pro jezdecké důstojníky v Košicích (1935). Po jejím ukončení nastoupil na Vojenskou akademii v Hranicích , kde v průběhu studia (1936–1937) přestoupil na k leteckému pluku E.Beneše do Olomouce. Po vyřazení v hodnosti poručíka se specializací leteckého pozorovatele sloužil nejprve v této funkci v Prostějově a posléze se přeškolil na stíhacího pilota. V letech 1939–1940 působil v civilním zaměstnání a pak se vydal do zahraničního odboje přes Slovensko, Maďarsko, Jugoslávii,Řecko, Turecko, Sýrii, do Francie a Anglie. Nastoupil u 310. stíhací perutě RAF. Po válce v roce 1945 se kvůli zraněním už nemohl vrátit k letectvu a byl učitelem angličtiny a létání v Olomouci. Počátkem roku 1948 poslal svou manželku s dcerou do Anglie, ale sám už nestačil utéci. Byl zatčen a uvězněn na deset let. Jeho životní osudy se dostaly na světlo díky Václavu Kamar ádovi ze Šternberka. Jeho paní sepsala o jeho životě a osudu knihu. Na paměť je v Olomouci a v Praze pojmenována ulice, pamětní desky v Olomouci a Lašťanech. |
|||||
Zdroj: |
Hlůzová, Vlasta: Prošli Šternberskem. Šternberk 2010. S. 11–12. Bryksová, Trudie: Naděje a beznaděje. Praha 2003. |
|||||
Poznámka: |
V rodišti pamětní deska. Pamětní deska též na domě v ulici Hanáckého pluku 15, Olomouc. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Vrútky | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Kolín, Krnov, Most, Olomouc, Praha, Příbram, Valašské Meziříčí | |||||
Obory působení: | herec, podnikatel divadelní | |||||
Anotace: |
Dětství prožil na Valašsku, kam se jeho rodina v roce 1940 přestěhovala. Studoval gymnázium ve Valašském Meziříčí a po vyloučení ze školy se vyučil mechanikem pletacích strojů v Krnově. V roce 1954 absolvoval DAMU v Praze a poté působil v oblastních divadlech. Zprvu v Kolíně, 1955–1960 v Mostě, poté 1960–1961 v Olomouci a pak do roku 1963 v Příbrami. Na podzim roku 1963 přišel do Prahy, kde získal angažmá v Divadle S. K. Neumnanna a po pěti letech se stal členem Divadla na Vinohradech, kde hrál více jak třicet let. Odtud odešel v roce 2000 a pár let působil v Karlínském hudebním divadle, kde vynikl v roli Řeka Zorby. V roce 2004 spolu s manželkou Hanou založili Divadlo Radka Brzobohatého. Jeho filmovým debutem byla hlavní role ve filmu Mstitel v roce 1959. Na svém kontě má na 300 filmů a inscenací, jak uvádí profesní filmografie. Vrcholným snímkem jeho filmové kariéry jsou Všichni dobří rodáci – v režii Vojtěcha Jasného (1968). V roce 1970 exceloval spolu s Jiřinou Bohdalovou v trezorovém filmu Ucho. V roce 2010 vyšla velmi zajímavá kniha od Jana Brdičky „ Chlap se širokým srdcem“. |
|||||
Zdroj: |
ČBS.Praha Academia 1992, S.71.; Černý, M.: Kdo je kdo 1991.Praha IRIS 1991, S.20.;. http://otavinka.blog.cz/…v-brzobohaty |
|
||||||
Místo narození: | Luhačovice | |||||
Místo úmrtí: | Lipník nad Bečvou | |||||
Místa pobytu: | Lipník nad Bečvou, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | básník | |||||
Anotace: |
Používal pseudonym Kyselka Slanovodský (podle rodiště). Literárně činný jen v mládí, publikoval v čas. Moravská orlice, Pozor, Humoristické listy, Ječmínek. Od r. 1861 v Humor. listech publikována jeho próza " Listy z Vídně do Plešovce na Hané" a " Listy z . . . do Vídně. Vydal písničky a deklamovánky r. 1863. |
|||||
Zdroj: |
Hýsek, M.: Literární Morava., S.134–136.;Lexikon české literatury.1.Praha 1985.S.312–313.;Hanácké noviny, 3.2.1996, S.8., . |
|
||||||
Místo narození: | Tršice | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Brno, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | spisovatel | |||||
Anotace: |
Narozen ve Vacanovicích (n.m.č. Tršice). Absolvoval VŠ zvěrolékařskou ve Vídni. Publikoval v nedělní příloze Národní listy, v Pozoru, pod pseudonymem Bořek Nětýn /1904–1912/ Za války redigoval Vídeňský deník, Svobodu v Brně. Povídky: Humoresky, Lojzina, Loceper, =figurky venkovských podivínů. |
|||||
Zdroj: |
Kunc, J.: Slovník soudobých čes.spisovatelů.I.Praha Orbis 1945.S.59.; Slavík, B.: Hanácké písemnictví.Olomouc 1940.;. |
|
||||||
Místo narození: | Hranice | |||||
Místo úmrtí: | Tišnov | |||||
Místa pobytu: | Brno, Předklášteří, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | sochař | |||||
Anotace: |
Učil se u brněnského sochaře Edele od r. 1837, pak na AVU ve Vídni a r. 1844 se usadil v Brně. Jeho díla jsou v Hranicích, Předkláštěří, Tišnově a Brně. Zemřel v obci Tišnov-Předkláštěří. |
|||||
Zdroj: |
Toman, P.: NSČSVU.I.Praha 1947 S.109.; |
|
||||||
Místo narození: | Hranice | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Obory působení: | hoteliér, redaktor | |||||
Anotace: |
Spoluzakladatel hotelové školy v Praze. Redaktor časopisu Hoteliér. |
|||||
Zdroj: |
Kunc, Jaroslav: Kdy zemřeli…?Praha 1974, S.24.;. |
|
||||||
Místo narození: | Frýdlant nad Odrou | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | lékař | |||||
Anotace: |
V Olomouci působil za 1. svět. války v polní nemocnii. Od r. 1905 publikoval své literární příspěvky do Novin těšínských pod pseud. Frýdlantský B. E. . Přispíval též do Zlaté Prahy /1913/, do Herbenových Besed Času, Studentské revue a Moravskoslezské revue. |
|||||
Zdroj: |
Rusínský, M. : Bard prvý z Beskyd. Ostrava 1947, S. 39–40. ;Ficek, V. : Biografický slovník širšího Ostravska. 2. Opava 1976. S. 23. ;. |
|
||||||
Místo narození: | Konice | |||||
Místa pobytu: | Bohuslavice, Ludmírov, Olomouc, Ostrava, Šumperk, Uničov | |||||
Obory působení: | geolog, politik | |||||
Anotace: |
Ing. Jan Březina je synem doc. PhDr. Jana Březiny (1930–1994). V dětství pobýval u prarodičů v Bohuslavicích a Milkově na Prostějovsku, (n. Ludmírov) od roku 1960 žil v Uničově, kde absolvoval G a poté studoval VŠB v Ostravě, obor hornická geologie. V letech 1979–1993 pracoval v podniku Silnice Ostrava, závod Šumperk 05 – kamenolomy, v technicko-hospodářských funkcích. 1993–1997 člen zastupitelstva města Uničov ve funkci místostarosty. Dne 15. 10. 1997 byl jmenován přednostou Okresního úřadu v Olomouci. Předseda Rady řídícího a monitorovacího výboru pro NUTS II – Střední Morava, člen Národní koordinační skupiny a předseda Regionální koordinační skupiny Olomouc.Od roku 2000–2004 hejtmanem Olomouckého kraje a od 2004 členem Evropského parlamentu. |
|||||
Zdroj: |
Langer, Aleš: Jan Březina odchází řídit Okú. Uničovský zpravodaj, 4, 1997, 23.10., s.1.: Onderka, Vl.: Březina se stal lídrem středomoravské KDU-ČSL. Olomoucký den, 2, 20.6.2000, s.3.: Dokumentační list, 23.8.2000. |
|||||
Poznámka: |
Bohuslavice u Konice. |
|
||||||
Místo narození: | Přestavlky | |||||
Místo úmrtí: | Brodek u Přerova | |||||
Místa pobytu: | Brodek u Přerova | |||||
Obory působení: | učitel | |||||
Anotace: |
Učitel a ředitel školy v Brodku u Přerova, literárně činný, autor článků do Selského archivu o dávné minulosti obcí na Přerovsku. |
|||||
Zdroj: |
Literární místopis Přerovska-OA Přerov 1982;. |
|
||||||
Místo narození: | Milkov | |||||
Místo úmrtí: | Uničov | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Šternberk | |||||
Obory působení: | filozof, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Doc. PhDr. Jan Březina působil na Filozofické fakultě UP v Olomouci od roku 1990. Jeho syn Ing. Jan Březina (*1954). |
|||||
Zdroj: |
Kalendárium osobností Moravy pro období 1996–2000.Olomouc-Brno. SVK, MZK 1995.S.61. |