Osobnosti Moravy.eu

Za okupace ředitel Hudební školy v Prostějově a Olomouci, do r. 1945 dirigent Žerotína

Československý hudební slovník I.Praha 1963, S.545.; Ficek,V.: Biografický slovník širšího Ostravska.5.Opava 1983, S.61.;.

V roce 1931 maturoval na reálném gymnáziu v Hranicích a poté začal studovat Masaryovu univerzitu v Brně. Po 2 letech studia přerušil a 1934–47 učil na školách v Rajhradě, Hranicích, Lipníku nad Bečvou. Studiem při zaměstnání na FFMU 1945–1947 získal aprobaci zeměpis a dějepis. V letech 1947–1949 vyučoval na gymnáziu v Lipníku nad Bečvou. Od r. 1943 spravoval také městský archiv v Hranicích Od r. 1949 pracoval v archivu v Opavě, 1955–1978 ředitelem Stát. okres. archivu v Opavě, publikoval ve vlastivědném tisku a též v Záhorské kronice.

JŠ.: K životnímu jubileu PhDr.Bohumíra Indry.=Vlastivědné listy Sm kraje 1987, XIII, č.2, S.44.; Pitronová, Bl.: K životnímu jubileu.=ČSM-B 1982, č.3, S.284; Turek, Adolf: 60 let PhDr.Bohumíra Indry.=Archiv­.časopis 1972, S. 214–217;. BSSSM, seš.5 (17.) Ostrava 2004. S.75–76.

PhDr. Bohumír Indra

Narozen na Kroměřížsku. R. 1926 nastoupil do cukrovaru v Doloplazích (na Prostějovsku) , od r. 1952 pracoval v Holici u Olomouce.. Dlouhá léta spolupracoval s olomouc. muzeem a aktivně se zapojil do VSMO. Zájm. oborem byla historie a prehistorie, ale též jako student publikoval své literár. příspěvky-spolu s J. Wolkrem a E. Valentou v přerovském Sborníku českých studentů na Moravě a ve Slezsku. Redaktorem Holického sborníku-3 ročníky. Spolu s archeologem prof. J. Skutilem se podílel na archeolog. výzkumech v regionu. Publikoval o nálezech v Kvasicích na Kroměřížsku, o osídlení Malého Kosíře, z pravěké minulosti Náměště na Hané, o výzkumech na Drahanské vrchovině ve 30. letech.

Dohnal, V.: Ing.Jan Janásek=ZVÚO 1977, č.190, S.23.;ZVSMO 1975, č.7, S.6.;Kunc, Jaroslav: Kdy zemřeli…?Praha 1979, S.62.; Sklenář, Karel: Biografický slovník českých, moravských a slezských archeologů. Praha, Libri 2005. S. 254.;

Holice u Olomouce jsou nyní součástí města Olomouc.

Působil na LFUP od r. 1956–1987.

Kapitoly z dějin olomoucké univerzity. Ostrava, Profil 1973. ;;Archiv UP Olomouc;.

Doc. MUDr. Miloš Janíček, CSc.

Studoval gymnázium v Kroměříži, teologii v Olomouci. Kaplan v Bludově od r. 1873, správce kláštera Uršulinek v Přestavlkách, od r. 1882 prof. mravovědy na teolog. fak. v Olomouci. První katecheta na Poetingeově ústavu. Vlastenec. Psal články a pojednání do čas. Pastýř duchovní, autor učebnic.

Fischer, R. : Olomoucký památník. Olomouc 193., S. 116–117.; MSN, III. Praha 1927. S. 702. ; Průvodce po Ústředním hřbitově v Olomouci. Olomouc 1929 S. 39–1940. ; Podlaha, A. : Bibliografie české katol. literatury náboženské. část 5. Praha 1923. S. 2088. ;.

Narodila se v rodině úředníka ministerstva dopravy 9. července 1921. Po maturitě na Dívčím reformním gymnáziu v Olomouci v roce 1940 pracovala jako kancelářská síla a po válce studovala v Brně na Masarykově univerzitě obor defektologie a graduovala na Univerzitě Palackého v Olomouci v oboru speciální pedagogika. Zprvu učila na škole v Bohuňovicích, poté ve Šternberku a v Olomouci, později na škole pro žáky vyžadující zvláštní péči v ulici 8. května, kde působila do roku 1978. Pak se cele věnovala literatuře. Studovala literární teorii, zejména teorii verše, přátelila se s Jaroslavem Seifertem a O.F. Bablerem. Úzce spolupracovala s romanistou Jiřím Látalem (1923–1999) a překladatelem Vojtěchem Gajou (1912–1992) s jejichž pomocí mohla pak překládat kromě textů z francouzštiny, němčiny a ruštiny i verše z litevštiny a lotyštiny. Kromě vlastní tvorby se věnovala překladům. Svou poezii vydávala pod pseudonymem Jana Dufková (debutovala básnickou sbírkou „Kvítí“ v roce 1955). Básnickou tvorbu publikovala v pěti sbírkách : Nad paletou (1958, verše pro děti), Šeptem (1979), Modlitby a kytice (spirituálně laděná sbírka vyšla v Mnichově r. 1986) a teprve vydání po roce 1990 prozradilo její pravé jméno. Dále vyšly sbírky: Modlitby (1992) a Po Karmelských stezkách (1995). Také většina jejích překladů vyšla až po roce. 1989. Spolupra­covala s Karmelitánským nakladatelstvím v Kostelním Vydří.

• bk-: Umění překladu.In: Kdy, kde co v Olomouci.Olomouc 1990, srpen..

Hlůzová, Vlasta: Prošli Šternberskem. Šternberk 2010. S.47. Kolář, Bohumír: Básnířka a překladatelka Anděla Janoušková. In: Z paměti literární Olomouce. Olomouc 2004. S. 114–117. Ševčíková, Hana : Lednová výročí středomoravského regionu. In: Týnecké listy, 2009, leden.S.4.

V roce 1960 absolvoval Fučíkovu pedagogickou školu v Olomouci. Po maturitě učil od r. 1960 na ZŠ Šumperk, Heroltice ZVŠ, 1963– 70 ZŠ Štíty, 1970–79 ZŠ Holečkova Olomouc, 1979–86 ZŠ Dolany, přitom dálkově studoval Pedagogickou fakultu UP, obor matematika a fyzika. Od r. 1992 ředitel Střediska informatiky a služeb škole, od r. 2000 ředitel Pedagogického centra. 1986–90 metodik OPS. Od roku 1990 publikuje v odb. tisku, oblast pedagogika.

osobní sdělení 2001/HŠ. email – zpráva o úmrtí dne 10.9.2021.

Vydavatel kulturního čtrnáctidenníku " Kampaň ", redaktor Obzoru a Moravskoslezského týdenníku v Přerově. Překládal z němčiny, polštiny a francouzštiny. V r. 1930 vydal svou poslední sb. básní Pierot u počitadla.

Literární místopis Přerovska- OA Přerov,; Moravské osobnosti umění a kultury-REGO/SVKOL;.

Učil na SG od.r.1939.Paed­.1951 UP Olomouc, kde odb.asistent 1954–1961.Celá jeho činost prostoupena láskou k lid.tanci a písni zejm.hanácké.Autor hanác.lid.písní, koled.S O.Siro­vátkou vydal Písně z Hané.P.1954­.Sbíral lid.písně v olomouckém kraji.Člen JČSMF, učil na přírodověd.fak­.UP.Zasloužilý učitel.Jeho pozůstalost a sbírka písní v MM v Brně, část u prof.Šindlera, část v muzeu Olomouc.

Československý hudební slovník.1.Praha, SHV 1963, S.613.; Zpěvník prof.M.V.Jirou­ška.in: Gaudeamus.Revue sekce SG při VSMO.1973.

V roce 1873 maturoval na Slovanském gymnáziu v Olomouci. Redaktor a později majitel Našince 1882–1905, žurnalista, znalec polit. dějin Moravy. Člen Vlastivědné muzejní společnosti, Matice, České Besedy. V Olomouci – Lazce je po něm pojmenována ulice od r. 1932.Pohřben na Ústředním hřbitově v Olomouci dne 2.7.1926.

'

Památník 60. výročí českého gymnázia. Olomouc 1927. Průvodce po ústředním hřbitově v Olomouci.Olomouc 1929.; Fischer, R.: Olomoucký památník 1848–1918.Olomouc 1938.S.120.;. Olomoucké hřbitovy a kolumbária. Olomouc Memoria 2001.; Databáze OLUH.

Absolvoval Slovanské gymnázium, poté pedagogické gymnázium (býv. Fučíkova škola), FFUP katedra společenských věd a obor speciální pedagogiky. Učitel v ZŠ Paseka, Lipina, Kopeček (špatně mluvící děti), Slavonín (zvlášt. škola), Olomouc – Řepčín (internátní zvl. škola, Kopeček (ZIŠ s vadami sluchu, v letech 1972–1991, nyní detašované prac. Odboru MŠ, odd. inspekce pro speciální školy okr. Přerov, Vyškov, Šumperk, Prostějov, Olomouc, Publikační činnost v odborném pedagog. tisku, sbornících, u nás i v zahraničí.

Společenská kronika. Vzpomínky. Hanácké noviny, 10.1.1998.S.4.

Slavonín, Řepčín a Svatý Kopeček městské části Olomouce.

Mgr. Milan Jiříček

Studoval v Olomouci a Příboře. Působil zprvu na obecné škole v Bystročicích, r. 1897 byl povolán na jedinou českou obecnou školu do Olomouce, tenkrát v Purkrabské ulici. Působil jako sólista v Žerotíně, po tatínkovi byl 12 let spolkovým archivářem, učil na housle na hudební škole Žerotín. Na Plumlov se již nikdy více nevrátil, protože zemřel ve 47 letech.

• mt-: Milovníci Plumlova. In: Rok na Hané 1992. Olomouc, Hanácké noviny 1991.S.118.

Narozen v Moravské Húzové (n. místní část obce Štěpánov). Studoval v Olomouci a pak učil dvanáct let v rodné obci. Byl výborný zpěvák a všestranný hudebník, byl členem Žerotína a několik let vedl spolkový hudební archiv.

V letech 1950 až 1966 učitel na řadě typů škol a kulturní pracovník (zakladatel Krajského vlastivědného muzea). Od roku 1966 pracovník Katedry pedagogiky Filozofické fakulty UP kde se (stejně jako mimo Univerzitu) orientoval na vzdělávání dospělých. Z politických důvodů vyhozen z Univerzity. Po sametové revoluci povolán znovu na Univerzitu jako vedoucí Katedry sociologie a andragogiky. Stal se hlavním tvůrcem oboru andragogika v Česku i na Slovensku a zaváděl zde distanční vzdělávání. Byl řadu let členem předsednictva Asociace institucí vzdělávání dospělých (AIVD), stal se hlavním zakladatelem a řadu let předsedou organizace distančního vzdělávání ČADUD.

Od roku 1990, kdy vznikla Vzdělávací nadace Jan Husa – 2007 byl členem správní rady a 11 let její předseda.

http://www.vnjh.cz/labyrint-sveta

Doc. PhDr. Vladimír Jochmann CSc.

Působil na katedře kožního lékařství LF UP od r. 1952. Přednosta kožní kliniky FN v Olomouci.

Kapitoly z dějin olomoucké univerzity.Ostrava 1973.S.321.;.

Celý život prožila v Ostravě. 1938 absolvovala učitel. ústav a učila. 1952 absolvovala státní kurz pro logopedické asistenty. 1966 založila logopedickou poradnu. 1960 získala v Olomouci na PF specializaci v oboru logopedie.

Biografický slovník Slezska a severní Moravy.11.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1998.64;

V roce 1941 maturoval na Slovanském gymnáziu v Olomouci. Pracoval ve Fakultní nemocnici v Olomouci, člen sekce SG VSMO, podílí se na přípravě sborníku k 125. výročí SG. Specialista onkologie, vědec a odborník v geopatogeních zónách. Autor článků ve sbornících světových kongresů Mezinárodní asociace pro psychotroniku, spolupracuje na způsobu registru novotvarů, člen komise vědecké rady Ministerstva zdravotnictví. V r. 1952 vedoucí Okresní nemocnice v Bruntálu, obor endokrinologie, zde pobyl 8 let. V letech 1982–1983 dělal výzkum o vlivu geopatogenních zón na člověka. V oboru zdravotní statistiky na 6 měsíců na stáži v Londýně. Za SG člen všech slavnostních výborů, předseda výboru pro oslavy k 125. výr. SG. Jeho koníčkem byla historie Olomouce. Je autorem knihy Dějiny Olomouce 1017–1920 (Votobia 2006).

Musil, J. V.: MUDr. O. Juryšek jubiloval. ZVMO 2003, č. 286.S.79–83.

Ředitel pedagogického institutu, děkan ped. fak. UP v letech 1964–1972;

Kapitoly z dějin olomoucké univerzity. Ostrava Profil 1973. ;Archiv UP. ;Nekrolog. Pedagogika, 34, 1984, č. 1, S. 107. ;.

Syn literárního historika. Od r. 1922 profesor Zemské nemocnice v Olomouci. Založil Lékařský vědecký spolek v Olomouci. Působil na lékařské fakultě UP v letech 1946–1963, profesor hygieny a epidemiologie. Autor více jak 100 vědeckých prací, článků, 11 učebnic, monografií a skript.

Krejčí Zdeněk: Prof. MUDr. Jan Kabelík, DrSc, významný vědec, lékař-humanista. =Středisko, sborník VSMO , 70–71, 1987–88, S. 105–106;. Musil, Jiří: Prof. MUDr. Jan Kabelík, DrSc. 29.10.1891–14.7.1979: zdravý rozum – původní studie univ. prof. MUDr. Jana Kabelíka, DrSc. „Zdravý rozum“ z roku 1978 a sborník příspěvků ze semináře k 110. výročí narození prof. Kabelíka v roce 2001 Vydavatel Vlastivědná společnost muzejní, 2003. Jan Kabelík 29.10.1991. Kdy,kde,co v Olomouci, 1991, říjen S.1. Wondrák, E.: Opustil nás prof. MUDr. Jan Kabelík,DrSc. ZVSMO 1980,č.13–14.S.1–4.

Prof. MUDr. Jan Kabelík, DrSc.

Po dlouhá léta vedl taneční při PKO Olomouc.

V roce 1989 zemřeli.Brno, SVK 1990, S.7.; Kdy kde co v Olomouci 1989, únor , S. 11.

Ředitel Ústavu hraběte Poettinga v letech 1896–1924. Autor dějin hradu Helfštýna u Lipníka.

Fischer,R.: Olomoucký památník. Olomouc 1938.S. 124.

Učil na obecné utrakvistické škole v Lipníku, od. 1896 ředitel ústavu hraběte Poettinga v Olomouci do r. 1924, ;Autor publikací o Helfštýně a Lipníku.

Z díla: Hrad Helfštýn. Hranice 1914. Biografie: MSN, III, Praha, 1927, S. 854. ; Fischer, R. : Olomoucký památník. Olomouc 1938, S. 124. ; Vopravil, J. : Slovník pseudonymů. . .Praha, SPN 1973, S. 749. ;.

Pracovala v Parku kultury a oddechu a v důchodovém věku v městské části Olomouce v Topolanech.

Architekt, stavitel (mj. rekonstrukce štěpánovské Sokolovny a školy).

Koudela, M., Kráčmar, J.Paměti obce Štěpánova.Ště­pánov.Danal, 1997.S.69.

Studoval v Olomouci a v 18 letech byl přijat do řádu sv. Dominika, kde dostal řádové jméno Michal. Studoval filozofii a teologii na řádové škole ve Vídni, kde byl v roce 1885 vysvěcen na kněze. Dosáhl hodnosti lektora filozofie. Učil na řádových učilištích. V Olomouci přednášel filozofii a sociologii. Pravidelně zpovídal a kázal v domikánském kostele Panny Marie.

Narozen v Krnově u Štěpánova (n.m.č. obce Štěpánov).