Osobnosti Moravy.eu

Vlastním jménem Marie Šindelářová, roz. Holubková. Dcera hostinského. Do obecné školy chodila v Kravařích a pak ve Štítině. V období od října 1938 – srpen 1939 pobývala v Kostelci na Hané u své sestry..

Česká literatura od roku 1945 : nejkomplexnější interaktivní multimediální encyklopedie. Praha : Infinity, cop. 1997. Biografický slovník Slezska a severní Moravy.1. Opa­va,Optys 1993. S. 47–48. Málková, Iva: Literární slovník Severní Moravy a Slezska (1945–2000). Olomouc-Ostrava 2001. S.100–102.

Narozena ve Štítině, n. osada Dvořisko – Kravaře – Dvořisko.

V olomoucké operetě působil od r. 1931 do r. 1955.

Kulturní kalendář 1991.Olomouc, OK 1990.S.34.;.

Odborný učitel měštanské školy v Brodku u Přerova. Zastřelen v Olomouci – Lazce..

Daň krve moravskoslezských škol 1939–1945. Brno 1947.S.30.;

'

Po příchodu do Olomouce si zařídil zprvu obchod se smíšeným zbožím ( v nynější Riegrově ulici), po několika letech si koupil celý dům a otevřel zde věhlasnou vinárnu. Dlouhá léta působil ve vedení Občanské záložny, podílel se na činnosti mnoha českých spolků a stál u zrodu olomouckého Klubu českých obchodníků.

Fischer, R.: Olomoucký památník 1848–1918. Olomouc 1938. S. 104.

1949–1953 abs. UMPRUM ve Zlíně, 1953–1959 AVU Praha Poté působil v Olomouci.

Kobza, Fr. : Sochař čistého života. =Kulturní měsíčník 1987, č. 5, S. 16–17. ; Severomoravští výtvarní umělci k 30. výročí osvobození Československa Sovětskou armádou. Ostrava 1975. S. 40. ; Olomoucké hřbitovy a kolumbária, Olomouc 2001.

Maturoval na gymnáziu v U.Hradišti r.1900, poté studoval bohosloví, v 4.roč.přestoupil do Prahy, 1904 vysvěcen, 1907 promoce, studia ve Vídni, střed.prof.ná­boženství.Od r. 1913 v Olomouci- sekretář Cyrilometod.tis­kového spolku a Ligy kněží, r.1915 armád.kurát v Opavě, po r. 1918 Olomouc.1927 vstup do premonstrátorského řádu v Nové Říši.Člen DLU od r. 1916.Norbert- řád.jméno.pse­ud.Dr.F.H.(Ar­cha, 1918), František Nový, Fr.Hrabovský, Fr.Velehradský­.redaktor čas.Nový věk, Archa 1918–22, Apoštolát, přisp.Nový život, Našinec.

Poselství.Olomouc 1938, S.261–262.; Vopravil, J.: Slovník pseudonymů..Praha, SPN 1973, S.669.;.

ThDr. František Norbert Hrachovský

Funkci rektora olomoucké univerzity zastával v letech 1954–1963, ministr školství ČSR 1969–1971, děkan lékařské fak, v Olomouci 1953–1954, děkan Vysoké školy pedagogické 1957–1958.

Urbášek,P. Jaromír Hrbek – rektor monarcha. Žurnál UP, č.7, 5.11.2004.S.7.

Maminka Doc. Lucy Topolské. Působila v Moravském muzeu Brno a v KVM Olomouc. Zájem o lidovou keramiku. Od r. 1987 čestnou členkou Národopisné společnosti československé při ČSAV a čestná členka švýcarské společnosti přátel keramiky.

Kunz, Ludvík: Výzkum české keramiky v životním díle R. Hrbkové.In: Středisko VSMO 1989, č. 12. S.78–83.* Výročí. Kdy-kde-co v Olomouci. duben 2014. S.2.

V roce 1940 absolvoval Slovanské gymnázium v Olomouci. V roce 1957 pracovník Ministerstva spotřebního průmyslu v Praze, odboč. pracoviště Olomouc. Překladatel odborných obchodních textů z němčiny, ruštiny, francouzštiny a angličtiny. Člen Sokola, zahrádkářského spolku a biologické sekce VSMO.

Za hlasem Komenského.Olomouc 1957.S.184.

V roce 1882 maturoval na Slovanském gymnáziu v Olomouci. Pak studoval práva ve Vídni a poté r. 1888 se usadil v Olomouci. 1896 spoluzakla­datelem katolické strany národní, předseda až do r. 1918, 1890 jednatelem Národní jednoty, říšský poslanec. 1918 – Člen revolučního Národního shromáždění, 1918–1920 prvním katolickým ministrem ČSR, 1925–1928 předseda Senátu. R. 1905 jmenován papežem Piusem X. – rytířem řádu sv. Silvestra. Jednatel divadelních ochotníků. Činný ve VSMO. Přispíval do čas. Náš domov 1893 – 1896, studie o Mánesovi, Riegrovi aj.

Fischer, R.: Olomoucký památník.Olomouc 1938.S.105 – 106.; Poselství.Almanach DLU.Olomouc 1938.S.267 – 268.; Kdy kde co, září 1995, S.2., Primum necessarium je vzdělání a mravnost.Olomouc 1997, S.313–314; Slovník prvního čs. odboje 1914–1918. Praha, Hermes 1993. S.53.

JUDr. Mořic Hruban

Pocházel ze zemědělské rodiny. Narozen v Polici na Šumpersku. V roce 1896 maturoval na Slovanském gymnáziu v Olomouci a poté teologickou fakultu. V roce 1900 byl vysvěcen na kněze. Jako kaplan působil v Hustopečín nad Bečvou a nakonec zakotvil v Jaktaři (n.m.č. Opavy), kde od r. 1907 jako kaplan a od 1922 jako farář. Působil v hnití katolické Omladiny a ve slezském národním životě. Již v Olomouci se zabýval pověstmi z rodného kraje a legendami ze života svatých. Psal do časopisů Náš domov, Nový život aj.). V Opavě založil časopis Naše Slezsko (v r. 1910), který potom 16 let redigoval. Užíval pseudonymy: F.H.Bukovec, F.H.Doubrava, F. Horský, F.A.Skalický.

BSSSM, seš. 5 (17.) Ostrava 2004. S.73–74. Pocta Slovanskému gymnáziu. Olomouc 1967. S. 227.

Studoval v Olomouci na Slovanském gymnáziu a po maturitě v roce 1890 absolvoval Lékařskou fakultu UK. Od 1.10.1899 odborný ušní lékař v Olomouci, činný ve Vlastivěd.musejním spolku a v Akademic.klu­bu Haná.

Fischer, R.: Olomoucký památník 1848–1918.Olomouc 1938.S.107.;Hanácké noviny, 20.4.1996, S.3., .

Syn Jana Huba (1861–1930). Obecnou školu navštěvoval v působištích svého otce. Byl z 15 dětí a projevoval největší hudební nadání. V roce 1912 přišel do Olomouce jako fundalista při arcibiskupském chrámu sv. Václava. Byl žákem Josefa Nešvery. Mohl studovat na SG, ale studia dokončil až na učitelském ústavě v Olomouci, kde se mu věnoval výborný pedagog prof. František Waic. Po ukončení vojny v roce 1924 nastoupil jako učitel na obecné škole v Bušíně, 1929–1938 učil v Šumperku. Jako zpěvák a první houslista byl členem PSSU v Zábřehu. V roce 1938 vstoupil do olomouckého pěveckého sboru Šestnáctka a v r. 1939 do PSMU, v němž se stal 2. tenoristou. V roce 1945 rozšířil mužský sbor z 16 na 60 členů a byl zakladatel MPS Nešvera.

Hanácké noviny, 9.3.1996, S.3. Biografický slovník Slezska a severní Moravy. Seš.6. Ostrava 1996. S.49. Stárek, Z.: Slovník českých sbormistrů.I.Praha 1982. S.182–183.

Narozen na Zábřežsku.
V létech 1864 – 1866 navštěvoval třítřídní německou nižší reálku v Uničově a v době od 1.10.1867 do 31.7.1869 učitelský ústav v Olomouci, při čemž získal kvalifikaci vyučovat jak v jazyce českém tak i německém. Od 1.10.1869 do 15.5.1870 byl prozatímním podučitelem na dvoutřídní utrakvistické škole v Trnávce u Moravské Třebové, později v Biskupicích (od 15.5.1870 do 1.11.1870). Na vlastní žádost byl opět přeložen do Trnávky, kde působil v době od 1.11.1870 do 18.2.1873. V dubnu r. 1872 složil v Olomouci zkoušku pro české obecní školy. V době od 18.2.1873 do 1.9.1882 působil na německé jednotřídní škole v Pančavě, tíhl však k češtině, a proto se od 1.9.1882 stal nadučitelem ve Vranové Lhotě. Od 1.6.1911 byl ve výslužbě, avšak v letech I. světové války (1914 – 1918), v době kdy učitel Ludvík Šafář musel narukovat, se opět vrátil k vyučování. Pohřben byl 3.2.1932 ve Vranové Lhotě.

Faltýnek, Karel: Příspěvek k poznání lidového oděvu na Bouzovsku. Olomouc 2010. Rkp.

ThDr. Tomáš Hudec, papežský prelát konsistoře brněnské a olomoucké, řádný profesor biblického studia Nového Zákona byl ordinován 29. 7. 1900 v Brně a na Cyrilometodějské fakultě v Olomouci působil od r. 1919.

Katalog kněžstva arcidiecése olomoucké. Olomouc 1949. S. 63.

Studoval Školu umění ve Zlíně, abs.u prof.V.Hrocha r. 1943. Pak zde pracoval v keramické dílně. V letech 1945–1949 působil v pražském Divadle satiry u Jana Wericha a M. Horníčka. Pak se vrátil do rodiště a věnoval se malířství. Autor knihy vzpomínek na Zlín a romáínu o malířsce Toyen. Jeho syn je též malířem, narozený roku 1954. Žije nyní v Citově u Přerova.

Toman, P.: Dodatky., Praha 1947.S.78.;. Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950–2000.

V letech 1941–1975 členka Divadla Oldřicha Stibora v Olomouci. Vynikla zvláště v operních dílech B. Smetany (Libuše), A. Dvořáka (Rusalka), L. Janáčka (Kostelnička v Její pastorkyni). 1968 Zasloužilá umělkyně.

MČSE.II.Praha, Academia 1985.S.875.;

Narozen v Domamyslicích (n.m.č. města Prostějova). v 70. letech 19. stol. velmi činný téměř ve všech českých spolcích olomouckých. V Olomouci byl v praxi od r. 1869 u dr. Velflíka, Svozila a Webra. Vlastní advokátní kancelář 20. 3. 1877. Vynikal horlivou činností v Matici školské, kde byl předsedou 1877/1882, poté byl zvolen čestným členem Matice. Jednatelem Občanské besedy a ve výboru Občanské záložny. Také čestným členem Slovanského dělnického spolku. Byl spoluzakladatelem Vlasteneckého spolku musejního, v první valné hromadě spolku zvolen do výboru, po smrti A. hr. Orsaye (30. 6. 1894) zvolen předsedou.

Fischer, R.: Olomoucký památník.Olomouc 1938.S.110.; Hýsek, M.: Literární Morava v letech 1849 / 1885.Praha 1911.S.175.;.

Univ.prof. PhDr., DrSc. Vědecké obory vystudoval na FFUK Praha, FFUP Olomouc a FFUJEP Brno. Působil do r. 1961 na UP Olomouc, poté pracoval na ČSAV v Praze. člen VSMO, člen redakční rady VSMO, konsultant na UP. Patří k nejvzdělanějším uměnovědcům v ČR. Proslul u nás a ve světě jako ikonolog a interpret díla Albrechta Durrera a umění německé reformace i umění doby Karla IV.

Katedra umění UP Olomouc,
Z paměti literární Olomouce. Olomouc:Vlastivědná společnost muzeijní, 2004.S.255. Z pa­měti literární Olomouce. Olomouc 2006. S. 415. (VH): Zemřel historik Rudolf Chadraba. In: Právo, 11.3.2011.S.10.

Vlastním jménem František Kužela. Studoval na olomouckém Slovanském gymnáziu, kde maturoval v roce 1875. Poté vstoupil do katolického bohosloveckého semináře. Po vysvěcení na kněze
v roce 1880 působil jako kaplan v Boršicích u Velehradu, ve Velké Bystřici a v Litenčicích, od roku 1886 do 1891 administrá­torem v Liptáni u Podštátu, a farářem v období 1891–1907 v Dlouhomilově a pak do roku 1929 ve Skrbeni. Odpočinek trávil na Nové Ulici v Olomouci.
Byl organisátorem a předsedou Literární jednoty bohoslovců olomouckých a na ustavující valné hromadě Družiny literární a umělecké ( DLU) v Olomouci dne 28. května 1914 byl zvolen prvním předsedou a tuto funkci vykonával až do 23. dubna 1919. Čestným členem byl od roku 1925. Literárně přispíval do časopisů : Nový život, Meditace, Vlast, Našinec, Náš domov , Niva aj. Debutoval výpravnou básní „ Apokalypsa otroků“ v roce 1881. Později se pokusil o českou biblickou mystiku, ale zároveň veršoval cykly pohádek v prostonárodním stylu, psal realistické arabesky, dramatické náboženské obrázky a historické povídky.

Hýsek, M.: Literární Morava 1849–1885. Praha 1911.S. 255–256.
Lexikon české literatury. 2 díl/1.sv. Praha 1993. S. 408–409.
Poselství. Olomouc DLU 1938. S.297–298.

Vystudoval reálku v Kroměříži, poté učitelský ústav v Olomouci. Roku 1934 vykonal zkoušky učitelské způsobilosti pro měšťanské školy v Praze. Po maturitě nastoupil na školu v Halenkově. Poté vystřídal školy v Písařově, Zábřehu, Rájci, Postřelmově, Crhově ad. V roce 1933 byl jmenován odborným učitelem na chlapecké škole v Lošticích. Po 2. svět. válce se vrátil do Zábřehu, kde se roku 1954 stal ředitelem osmileté střední školy. Působil také jako knihovník okresní učitelské knihovny. Byl členem redakční rady Průvodce kulturou Zábřežska a věrným členem Pěveckého sboru severomor. učitelů v Zábřehu.

Slovník učitelských osobností okresu Šumperk.Šumperk: Oblastní rada ČMOS, 1990.S.65–67.;

Crhov – nyní místní část obce Štíty.

Studoval na univerzitě v Olomouci a ve Vídni. V letech 1870–1886 profesorem českého gymnázia v Olomouci, učil latinu a řečtinu. Zasloužil se o zřízení české školy a Národní dům v Olomouci.

Fischer, R.: Olomoucký památník.Olomouc 1938.S.113.;Pa­mátník 60 let českého gymnázia.Olomouc 1927.S.166.;.

Narozen v Nemilanech u Olomouce (n. část Olomouce).

Studoval 1948–1952 Školu umění Zlín, 1952–1958 AVU Praha u prof.J.Laudy, Makovského, V.V.Štecha.Mo­numentální tvorba, plastiky.Realizace kašna v Šumperku, plastika Matka země v Olomouci, Signály z vesmíru, Přerov. Ražba mincí. Jeho sochy se nachází též ve Vsetíně a Jeseníku. V roce 1996 obdržel Cenu Masarykovy Akademie umění za uměleckou činnost.. laureát Ceny města Olomouce

Dvořák, F.: Rudolf Chorý.Ostrava Profil 1989.; Katalog výtvarných umělců olomoucké oblasti.Olomou­c 1989.

Narozen na Třebíčsku. V Olomouci působil v Sokole a LTC v letech 1940–1948. Mistr ČSR r. 1946 v desetiboji a 1948 ve skoku vysokém. Rozhodčí atletiky. V letech 1950–1984 působil na Katedře tělesné výchovy Peadgogické fakulty UP v Olomouci. Autor publikací o atletice.

Jirka, Jan: Malá encyklopedie atletiky. Praha, Olympia 1990. S. 189. (pol): Zemřel atlet RNDr. Zdeněk Chromý. In: Moravský den, 12.2.1999. S.11.;

Na LF působil v letech 1946–1953. ;

Kapitoly z dějin olomoucké univerzity.Ostrava Profil 1973,S.326.;Ar­chiv UP.;.