Osobnosti Moravy.eu

Po stud. v Brně 1904, a Praze 1909 odešla do Berlína na Sternovu konzervatoř, 1913–1919 sólistka berl. opery, do r. 1920 v Brně. 1927–29 Prostějov-řídila Vlastimilu. Poté na Slovensku.

Československý hudební slovník.P. SHV 1963.I., S.248.; Stárek, Z.: SČS I.Praha 1982.S.86.;Čech, Ivan: Centenarium Anny Dočkalové.=Štafeta, 18, 1986, č.3, S.21–22.obr.;.

Narozen v učitelské rodině. Vystudoval učitelský ústav v Příboře a r.1889 začal učit v Hukvaldech, kde se oženil se sestrou Leoše Janáčka Josefou. Roku 1891–1895 učil v Hrabové a a pak v Hrabůvce. R. 1901 se vrátil na Hukvaldy, kde byl ustanoven nadučitelem a zůstal až do odchodu do penze 1929. Jako župní vzdělavatel působil v zem. i župních školách v Kyjově, Litovli, Prostějově, Olomouci. Byl členem představenstva Hasičské pojišťovny v Brně. Jako vlastivědný pracovník publikoval články z regionální historie, sbíral historické a etnografické památky a zabýval se archeologií. Zpracoval historii hukvaldského hradu. Sbíral krajové pověsti a psal vlastivědné články, které vycházely v krajinských časopisech. Napsal dvě divadelní hry: Ondráš a Juráš; a Červený kohout, které vycházejí z hasičského života.

Biografický slovník Slezska a severní Moravy.3.Ostrava. Ostravská univerzita v Ostravě, 1994.S.34.;

Byl nejstarší z deseti dětí. V Brně studoval na nižším gymnáziu, kde na něj měl výrazný vliv prof. František Bartoš v letech 1888–1892 a poté na Prvním českém vyšším gymnáziu v Brně, kde maturoval v r. 1896. Poté studoval bohosloví v Brně a byl vysvěcen v r. 1900. kaplanem ve Hvězdlicích a farářem v Šardicích. Redaktorem studentského časopisu Záboj, kde publikoval své prvotiny. Debutoval v Novém Životě překlady esejí Arnolda Hella. Přátelil se s Dostálem-Lutinovem, Jakubem Demlem. Redigoval Obzor a Nový Obzor. Od r. 1923 působil v Křižanově u Brna. Od r. 1937 na odpočinku v Prostějově. Členem DLU v Olomouci od 1913, místopředsedou v letech 1928–35, 1936–37. ;

Lexikon české literatury.I.Praha 1985. S. 572–573.; Poselství. Družina literární a umělecká. Olomouc 1938.

Od r. 1912 studoval na RG v Litovli, od r.1917 byl na frontě v Itálii a maturoval proto až r.1920. Roku 1921 absolvoval odborný kurs na učitelském ústavu v Olomouci, poté působil jako venkovský učitel v Postřelmově, Štítech, od 1923 v Brodku u Konice, založil zde ochotnické divadlo. Od roku 1934 učitel v Bludově, Štěpá-nově, od března 1939 v Olomouci, roku 1959 odešel do důchodu. Bydlel v Olomouci-Hejčíně. Mimo učitelského povolání byl dobrým malířem, ilustrátorem, ochotnickým hercem. Jeho sbírky kolorovaných obrazů květin jsou uloženy v olomouckém muzeu.

Šik,Lubomír: Litovel. Litovelské osobnosti. 2003. CD-R

Hynkov nyní osadou obce Příkazy (u Olomouce). Jeho dcera MUDr. Alena Bilíková (1931–1998)

Narozen v Suchonicích (na Přerovsku). Vystudoval Gymnázium v Kroměříži (1906). Poté FF UK v Praze, obor čeština – němčina. Od r.1913 působil jako středoškolský profesor v Prostějově, v letech 1913–1923 učil Jiřího Wolkra. V letech 1917–19 byl na frontě v Itálii. V letech 1923–1941 učil v Brně. V literární tvorbě psal dramatická, prozaická a básnická díla, které nejprve publikoval časopisecky, později byly vydány knižně pod pseudonymem A. Kavoň. Od r. 1910 publikoval v Lumíru, ve Tvorbě, Literárních rozhledech a od r.1924 ve Varu. R. 1912 bylo vydáno jeho drama – Mamon. V r. 1925 uspořádal a vydal první výbor Čtení z J. Wolkra a Jiří Wolker ve vzpomínkách své matky.

Lexikon české literatury. Díl 1. Praha, Academia 1985, S. 574. Almanach gymnázia v Prostějově. Prostějov 1979, S. 49. Springer, J.: Co dala Haná české literatuře. Olomouc 1947, S. 23.; Týnecké listy, č.6/2007, S.6.;

Básník, lyrik katolické orientace, příbuzný s J. Zahradníčkem. Do r. 1937 působil v Protivanově jako kaplan. V 50. letech vězněn, 1967 rehabilitován. 1939–1940 redigoval čas. Akord, kam přispíval do r. 1948, dále do čas. Archa. Vrcholnou sbírkou : Lidský živote.

Lexikon české literatury.Praha 1985.S.574–575.; Polák, V.:Literární místopis okresu Blansko.Blansko 1985.S.150.;Brabec, J.: Slovník zakázaných autorů.Praha 1991.S.74.;Slovník spis.okr.Žďár nad Sázavou.Třebíč 1992­..

Velkobystřický kapelník a muzikant. Pocházel z muzikantské rodiny. V sedmi letech hrál na housle a od 12 let účinkoval s kapelou po hospodách. V roce 1931 se přestěhoval do Velké Bystřice, kde vyučoval. Kapelu zde založil asi v roce 1940. Kapely byla velice slavná a Fr. Doležel dbal na její umělcký růst. Okolo r. 1950 oslepl, ale přesto realizoval koncerty pro nevidomé a invalidy. V roce 1952 založil sexteto. Po jeho smrti 1968 se velkobystřická kapela rozpadla.

Nakládal, A.Kapelník František Doležel. In Velkobystřické noviny.č.6, 2001, S..4.

Z data úmrtí je známo jen: 0. 0. 1968

Malíř figurální a dekorativní v Prostějově. Abs. 1916 AVU Praha, prof. Preisler, Nechleba, Švabinský. 1919 prof. kreslení na reál. G. v Prostějově. 1922 vyprac. projekt pro jeviště divadla. Profesor na dívčím reálném gymnáziu v Prostějově. Od r. 1940 působil v Praze, kde zemřel.

'

Toman, P.: NSČSVU 1947.I., S.169.;. Bílý, Vojtěch – http://prostejov.5plus2.cz/…ostara-mesto

Samostatná architektonická a urbanistická činnost, člen OA, SA a Jednoty filozofické. Po abs. VŠ architektury ČVUT Praha r. 1953 pracoval do r. 1954 v ateliéru J. Krohy, poté do 1958 na Min. škol. a kultury Praha, 1958 –1960 ve výrobě (po prověrkách). Řada studijních cest do zahraničí, západní Evropa, zaměření: urbanismus, občanské a bytové stavby, teorie, kritika, výtvarná a literární činnost. Ovlivněn svým otcem, akad. malířem A. Doleželem. Žije na Praze 8.

Kdo je kdo v architektuře a příbuzných oborech v České republice 1993.Praha, Modrý jezdec 1993.S.44.;.

Syn Josefa Doležala (1848 – 1928) a bratr Metoda D. (1885–1971). Studoval SG v Olomouci 1887–1895, poté Karlovu Univerzitu v Praze, kde absolvoval r. 1900. Od r. 1902–1908 profesorem SG v Olomouci, činný v Žerotíně, II. sbormistr. Referent deníku Pozor. Mj. autor knihy Politické a kulturní dějiny Olomouce.

Československý hudební slovník.I., Praha 1963., S.252.; Stárek, Z.: Slovník českých sbormistrů. I. Praha 1982. S.89.

Od r. 1878 učil na Moravě, r. 1899 odešel do důchodu, žil v Přerově a věnoval se literární tvorbě a chmelařství. Byl redaktorem časopisu Lubina a v letech 1917 – 1923 přerovského Obzoru, kde uveřejňoval povídky, fejetony, humoresky, cestopisné črty i odborné stati o moravském chmelařství. Byl jednatelem Moravského spolku chmelařského a svou činností přispěl k rozšíření znalostí o mor. chmelu.

Vopravil, J.: Slovník pseudonymů..Praha 1973.S.505.; Literární místopis SOKA Přerov..

Narozen v Loučce (u Nového Jičína). V r. 1872 absolvoval SG v Olomouci, poté studoval FFUK Praha, přešel na práva. 1881 promován na univerzitě v Krakově r. 1881. 1884 si otevřel advokátní kancelář ve Strážnici, 1893 převzal kancelář tchána dr. Beránka v Hodoníně. V Kroměříži 1893–1900. Založil zde Musejní a knihovní jednotu, činný v Sokole,, spolupořadatelem Hanác. odd. na Národopisné výstavě v Praze 1895. Činný v Moravanu aj.

Mejsnar, K.: Půl století veřejné knihovny v Kroměříži.Kro­měříž 1947.S.29–30.;. Fabián, Josef – Ševčíková, Hana: Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě. A-Fi. Valašské Meziříčí, Valašské Athény 2009. S. 83.;

Od r.1922 žil a působil v Přerově, první básně vyšly vl.n.r.1927; Autor studií=„Vincenc Vavra, životopisec B.Němcové“/1934/, „Dějiny státního převratu r.1918 v Přerově“, příspěvky v deníku Haná-mutace Obzoru od r.1929;

Z díla: Středomoravský kraj. Přerov a soudní okres přerovský. Přerov, Strojil 1940. Biografie: Literární místopis Přerovska-SOKA Přerov;.

Studoval Slovanské gymnázium v Olomouci, kde maturoval v roce 1893. Poté bohosloví, v r. 1897 vysvěcen. Do r. 1903 stud. filozofickou fakultu v Inšpruku (n. Innsbruck). V Kroměříži prefekt semináře od 1897 a prof. arcibiskupského G v Kroměříži. Od r. 1904 ředitel kůru u sv. Mořice v Kroměříži. Člen výboru Cyrilské jednoty v Praze a výboru Moravana. V rukopisech chrámové skladby.

Za hlasem Komenského.Olomouc 1957.S.167.;ČSHS­.I.Praha 1963.S.257.;Zmeš­kal, J.: Za prof.Dr.J.Dosou­dilem.In> X.výroční zpráva arcibiskup.G v Kroměříži za školní rok 1919–1920.Kroměříž 1920, S.3–6.;. Československý hudební slovník. I. Praha 1963. S.257.;

Zasloužilý učitel, okresní konzervátor st. památkové péče, redaktor Kultury Přerova a Zpravodaje OPS, autor studií a populár. článků z minulosti i přítomnosti města i okresu

Literární místopis Přerovska-OA Přerov 1982;Vožda, Gustav: Josef Dostál sedmdesátníkem­.Kultura Přerova, 12, 1969, S.35 – 36.;.

Stud. na gymnázium v Přerově, bohosloví v Olomouci, vysvěcen 1895, kaplan v Horní Hynčině na Svitavsku, r. 1896 odešel do Ameriky, r. 1898 farářem ve Spillville.

Podlaha, A. : Bibliografie čes. katol. literatury náboženské. Část 5. Praha 1923. S. 2074. ;.

Statí ve sbornících a odb. časopisech, 1935–49 jako pedagog na středních školách na Moravě a v Praze, 1949=pedag. fak. ku Praha, 1952–53 proděkan, 1964–66 ved. katedry pedag. UK Praha, autor skript, učebnic, beletrie.

Kdo je kdo.1.Praha ČTK 1969;. http://vlcekondrej.blog.cz/…-aneb-ma-ves

Vystudoval gymnázium v Přerově a Valašském Meziříčí. Studium na univerzitě v Praze zakončil promocí 1889. 1894 přišel do Frýdku-Místku. Byl jedním ze zakladatelů Matice místecké. Podporoval rozvoj čes. školství.

Biografický slovník Slezska a severní Moravy.11.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1998.S.25;

'

Zakladatel a ředitel továrny Vulkanie. Padl v první světové válce. Pohřben v Prostějově až 12. června 1915.

Starý, František: Městský hřbitov v Prostějově. Prostějov 1931.S.40.

Studoval Lékařskou fakultu UK Praha, kterou absolvoval. V roce 1968 emigroval do Kanady za bratrem. Tam absolvoval spec. studia lékařství v Montrealu, poté soukr. ordinace, oblíbený lékař, specialista, gynekolog, porodník, vyhledávaný chirurg. 1980 odešel do Spojených států, kde byl jeho otec prof. slavistiky. Vynikal hudbou a výtvarným uměním. Staral se o ochranu zvířat. Zemřel na zhoubný nádor na srdci.

Pejskar, Jožka: Poslední pocta.2 sv.vl­.n.1989, S.37–38, foto 341 ;.

Vyučil se provozním chemikem, ale začal se věnovat divadlu v amatérském studiu DOS. V letech 1965–1968 umělecký šéf DEX klubu. Od roku 1966 – 18.4.1969 šéfre­daktor KKC, kdy byl na hodinu této funkce zbaven a posléze už nemohl v PKO vykonávat vůbec nic. V letech 1966–1970 olomoucké amatérské studio Divadla O. Stibora, 1971 – 1983 zákaz umělecké činnosti, též spolupráce s přerovským amat. Dostavníkem. Po r. 1983 uváděna jeho div. hra Gaudeamus igitur v Divadle J. Wolkra v Praze a začíná se postupně objevovat na dalších profes. scénách. Do r. 1989 vystřídal řadu zaměstnání topič, jeřábník, pomoc. dělník ap. V dubnu 1990 jmenován šéfem olomoucké operety. Od r. 1990 poslanec OF v SN FS za smkraj. Autor televiz. inscenací: Výtečníci;Kdyby všichni kluci světa. Div. hry: Festival;Fénix povstane z popela;Případ Grendwal;Výlet páně Broučka aj. Publikoval v tisku – Hanácké noviny. V polovině devadesátých let na čas opustil politickou scénu a pracoval jako novinář. V roce 1996 se do politiky vrátil a r. 1998 byl jmenován ministrem kultury. Je laureátem Ceny města Olomouce za rok 2004.

/SU/: Vyznání a touhy operetního šéfa.=Moravskos­lezský den, 25.7.1990, S.5.; Černý, M.: Kdo je kdo 1991 Čechy, Morava, Slezsko.Praha, TV Spectrum 1991.S.30.; Pogodová, Eva: Rozhovor měsíce. Pavel Dostál. KKC v Olomouci, březen 1993. S. 15–22. V měsících červenci a srpnu si připomínáme…Kdy-kde-co. Olomouc 2010. S.1.

Středoškolský profesor Slovanského gymnázia v období 1948–1961 obor dějepis, zeměpis. Přezdívka jeho studentů – „Joe“ Sepsal dějiny rodné obce: Křenovice u Kojetína.1940., Výpisy z archiválií a studie předal St.archivu Olomouc.

Za profesorem Františkem Dostálem=ZVSMO 1982, č.17–18, S.31.; Kouřil, M.: Nekrolog.=VVM, 36, 1984, č.2, S.227–228. Springer, Jan: Co dala Haná české literatuře.Olomouc 1947, S.34.;.

Maturoval na gymnáziu v Prostějově r. 1952, začal studovat na pedag. fak. UP v Olomouci, ale nedokončil ani první semestr a nastoupil jako dělník v továrně na gramofony, vystřídal několik povolání, od r. 1960 působil ve FS Barrandov, od r. 1963 asistentem a pomoc. režisérem. Fejetony a povídky začal otiskovat ve film. čas. Záběr. Autor novel ze života hanác. venkova na přelomu 30. a 40. let.

Slovník české literatury 1970–1981.Praha, ČS 1985, S.71–72; Nový Petr: Monology Zeno Dostála. Zemědělské noviny 1984, 17.3., S.5. ;-bk-: Hostem bude Zeno Dostál. In: Stráž lidu, 1987, 5.11., S.4; Dostál, Z.: ..jsou to obyčejní lidé..In: Štafeta, 14, 1982, č.3, S.13–15, Z díla: Býk, Beran a Váhy.Předml.nap­s.P.Bílek.Pra­ha, MF 1981.;
Rekrut.Brno, Blok 1989.

Kulturní místopis SOKA Přerov. Věra Fišmistrová, 3.12.1998.

Obecnou školu navštěvoval v Cholini, gymnázium v Litovli, kde maturoval r. 1921. Vysokou školu absolv. v Praze. Několik let jako profesor působil na spolkovém dívčím reálném gymnáziu na Královských Vinohradech. V letech 1930–45 pedagogicky působil na gymnáziu E. Beneše. Poté přešel na zemskou školní radu. Jako matematik působil na VŠ ekonomické v Praze a posléze na VŠ dopravní v Žilině.

Litovelské noviny, č.9/1992, S.7;