Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | Prostějov | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Brno, Domažlice, Holešov, Kroměříž | |||||
Obory působení: | folklorista, učitel, vydavatel | |||||
Anotace: |
Studoval v Kroměříži a Brně. Sbíral lidové písně a říkadla. V Brně vydal vlastním nákladem 245 nasbíraných písní. Působil jako učitel. Spolupracoval s F. Bartošem. |
|||||
Zdroj: |
Fric, O.: Vývoj hudební kultury. Brno 1963.S.78.; |
|||||
Poznámka: |
Narozen ve Vrahovicích (n. Prostějov-Vrahovice). |
|
||||||
Místo narození: | Český Krumlov | |||||
Místa pobytu: | Hradec Králové, Olomouc, Pardubice, Praha | |||||
Obory působení: | herec | |||||
Anotace: |
Po maturitě na gymnáziu v rodišti studoval konzervatoř v Praze a ještě před dokončením v r. 2002 působil jednu sezónu v Moravském divadle Olomouc. V současné době pracuje ve Východočeském divadle v Pardubicích a hraje v seriálu TV Nova " Ordinace v růžové zahradě" doktora Adama Suka. Navštívil také Český rozhlas v Hradci Králové, odkud je snímek. |
|||||
Zdroj: |
Kaplanová, Dana: Josef Pejchal má jizvu na srdci. In: Styl.Magazín deníku Právo 10.11.2009. S.10–13.; |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Nové Veselí | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Brno, Hodonín, Hořice, Itálie, Olomouc, Praha, Příkazy, Svatobořice-Mistřín, Žďár nad Sázavou | |||||
Obory působení: | akademický sochař, medailér | |||||
Anotace: |
Do měšťanky chodil do Žďáru nad S. Tam už jeho velký výtvarný talent rozpoznali učitelé a doporučili rodičům dát chlapce na studia. V r. 1905 absolvoval Odbornou školu kamenickou v Hořovicích. V letech 1909–13 vystudoval AVU v Praze u prof. Myslbeka a Štursy, poté získal stipendium do Itálie, z níž se vrátil do Olomouce, kde se trvale usadil. 1913–1969 samostatný umělec. 1945–1959 předseda Svazu výtvar.umělců moravských SVUM. V letech 1917–18 spolu s malíři Adolfe Kašparem a Oldřichem Lasákem se podíleli na obnově výzdoby chrámu Panny Marie Sněžné. V r. 1917 mu byla udělena Cena města Prahy za plastiku Letec. Ve 20. letech vytvořil tzv.sochařskou galerii v Příkazech, ve 30.- 50. letech se věnoval tvorbě medailí, převážně portrétové slavných osobností, podobiznám v mramoru, drobným plastikám, monumentálním pracím-pomníky např. Jan Hus-Hranice, Palacký-Holice, Děvče z Vysočiny-Žďár nad Sázavou. Dále: výzdoba kostelů, řada pomníků v Olomouci, Dřevohosticích (1922), Hranicích, Fulneku a Bohumíně atd. Věnoval se též alegoricky motivované dekorativní plastice a restaurování kamenných plastik. Zasloužilý umělec r.1967. Stálá expozice děl v rodišti. |
|||||
Zdroj: |
Toman, P.: NSČSVU, Praha 1947. S.257–258.; Vlastivědný sborník pro mládež župy olomoucké, roč. 4. 1927–1928. S. 38–42; Únorová výročí středomoravského regionu. Týnecké listy, č.2/2007.S.11; Lakosil, J.: Sochař J. Pelikán, Brno 1962;Mazur, Ludvík: Julius Pelikán. Život a dílo. Olomouc 1996. (Závěrečná práce distančního studia na FFUP v Olomouci.).; |
|
||||||
Místo narození: | Velká Bystřice | |||||
Místo úmrtí: | Velká Bystřice | |||||
Místa pobytu: | Hanoj (Vietnam), Mariánské Údolí, Olomouc, Paseka, Praha, Prostějov, Šala (SR) | |||||
Obory působení: | elektrotechnik, projektant, středoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Narodil se do učitelské rodiny. Jeho otec Vilibald byl učitelem na základní škole ve Velké Bystřici. Mladší bratr se jmenuje Jaromír. Po základní škole studoval gymnázium v Olomouci. Po maturitě odešel studovat na VUT do Prahy, obor elektrotechnika (silnoproud). Po promoci jako Ing. elektrotechnik nastoupil do zaměstnání na Slovensku do města Šala u Nitry, do podniku Duslo, kde působil 16 let. V roce 1971 se seznámil s Marií Kadlčíkovou z Vlčnova a svatbu měli po dvou letech 25.8.1973. Asi v roce 1986 se stěhovali do Velké Bystřice, kde stavěli rodinný dům a dcery měly věk akorát k nástupu do školy. Ing. Peřina začal pracovat jako technik ve Fakultní nemocnici v Olomouci. Vytvářel projekty pro nemocnice. Budoval nemocnici v Prostějově, v Pasece, v roce 1989 v Hanoji, po sametové revoluci odešel do IDOPU (podnik zabývající se výstavbou domů a jejich modernizací), tehdy sídlil na ul. Řepčínská v Olomouci. Absolvoval řadu zahraničních stáží v USA a Švýcarsku. S rodinou jezdíval o víkendu a ve volném čase do BURKU, což byla chatařská osada v Mariánském Údolí. |
|||||
Zdroj: |
Sdělení manželky Marie Peřinové meilem dne 7.7.2023 |
|||||
Poznámka: |
Ing. Jiří Peřina |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Přerov | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Brno, Hradec Králové, Lipník nad Bečvou, Opava, Přerov, Rychnov nad Kněžnou, Šumperk | |||||
Obory působení: | muzikolog, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Studoval v Přerově, stř. školu v Lipníku a Brně. Poté u prof. Viléma Blažka. Po r. 1945 stud. hudební vědu a estetiku FFMU Brno, u prof. Štědroně. 1949 – 1951 referent pro hud. vědu ve Slezském ústavu v Opavě, od 1958 prac. v KVM Hradec Králové, poté ředitel okr. muzea v Rychnově nad Kněžnou. Od června 1963 ve Vlastivěd. muzeu v Šumperku, ved. společenskovědního odd. V březnu 1968 přešel do Brna, kde prac. na VŠZ. Přispíval do Hudebních rozhledů a čas. Opus musicum. |
|||||
Zdroj: |
Severní Morava.Šumperk 1970, sv.20, S.77–78.(foto).;. |
|
||||||
Místo narození: | Brno | |||||
Místo úmrtí: | Hranice | |||||
Místa pobytu: | Hranice | |||||
Obory působení: | malíř, pedagog středoškolský | |||||
Anotace: |
Profesor kreslení ne německém státním gymnáziu v Hranicích od roku 1873–1900, kdy onemocněl. |
|||||
Zdroj: |
Kulturní místopis SOKA Přerov, 28.4.1997. |
|
||||||
Místo narození: | Halíč (Polsko) | |||||
Místo úmrtí: | Hranice | |||||
Místa pobytu: | Hranice | |||||
Obory působení: | lesní inženýr, odborný publicista, středoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Prof. střední lesnické školy v Hranicích, publikoval v čas. Živa, Myslivost, Rybářství aj. |
|||||
Zdroj: |
Kunc, Jaroslav: Kdy zemřeli…?Praha, 1970, S.159–160.;. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Hostkovice, Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | fejetonista, hudebník, moderátor, skladatel | |||||
Anotace: |
Po maturitě na SG r. 1961 pracoval jako typograf, při zaměstnání studoval LŠU- LK/dirigování a malé hud. žánry. Od r. 1980 ve svobodném povolání. 1966–1977 uměl. vedl spolu s P. Dostálem Studio SDOS a dosáhl s ním řadu úspěchů v cizině, festival v Londýně, NSR, Rakousku, Vídni, Monaku ad. Od 1965 se výrazně podílel na činnosti jazzového klubu DEX v Olomouci. Autor hudby k divadel. a televiz. muzikálům. Nyní spolumajitel agentury PEG. Typograf a technický redaktor měsíčníku ZIP (duben 1997-listopad 1998), autor fejetonů. Dne 2.11.1998 hostem pořadu Snídaně s Novou spolu s Pavlem Dostálem a hostem Jana Kanyzy v pořadu Prima jízda na TV Prima ve 2. vstupu / Překvapení hvězd téhož dne ve 12:30. V roce 2013 se stal laureátem Ceny města Olomouce. V březnu 2019 vyšla kniha fejetonů Hoď se do pogody, kterou napsal spolu s dcerou Sandrou. Na jaře 2021 se na knižním pultě objevila další kniha Buď v Pogodě. |
|||||
Zdroj: |
Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby.Praha 1990.S.427.;.Prázdninová výročí středomoravského regionu. Týnecké listy, 2009, červenec, srpen. ; |
|||||
Poznámka: |
Syn zakladatele Divadla hudby Rudolfa Pogody (1922–1991) Otec divadelní a filmové herečky Sandry Pogodové. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Ostašov | |||||
Místo úmrtí: | Loštice | |||||
Místa pobytu: | Brno, Bušín, Horní Studénky, Kroměříž, Litovel, Loštice, Třebíč, Zábřeh | |||||
Obory působení: | kronikář města, kulturní pracovník, politik, učitel | |||||
Anotace: |
Maturoval na gymnáziu v Třebíči r. 1915. Přátelil se s B. Václavkem a V. Nezvalem. Stud. učitelství v Brně, Kroměříži. Působil v Bušíně od prosince 1915, Horní Studénky, Klášterec, 1918–1919, od října 1919 trvale v Lošticích. V roce 1922 zvolen předsedou Sociální demokracie v Lošticích, u které založil divadelní kroužek POKROK. Od r. 1942 do odchodu do důchodu ředitel školy. Za okupace, člen odboj. skupiny Obrana národa v Litovli. Vězněn v koncentráku. Činný v pěvecko-hudebním spolku Pokrok1922–1934, ochotnické divadlo. 1938–1944 starosta města. 1960–1986 kronikář města Loštic. |
|||||
Zdroj: |
Slovník učitelských osobností okresu Šumperk. Šumperk, 1990. S. 128–130. /fotografie/. ;Janíček, Karel: František Pokorný-zasloužilý pracovník kultury. In: Severní Morava, sv. 42. Šumperk 1981, S. 78–79. ;. Fialek, Petr: Loštice ve fotografii do roku 1948. Mohelnice 2007. S.30. |
|
||||||
Místo narození: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Hnojice | |||||
Obory působení: | kronikář obce, regionální publicista | |||||
Anotace: |
Zabývá se historií regionu a kronikářskou činností. |
|||||
Zdroj: |
Dokumentační list ze dne 30.11.2007. |
|
||||||
Místo narození: | Všestary | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Hradec Králové, Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | botanik, pedagog, ředitel školy | |||||
Anotace: |
Narozen v Bříze u Hradce Králové, nyní Všestary. Po maturitě na gymnáziu v Hradci Královém a vysokoškolských studiích na Univerzitě Karlově v Praze, přišel vesvých 26 letech do Olomouce. V letech 1886 – 1891 působil na Slovanském gymnáziu jako suplující profesor, poté do roku 1902 byl profesorem a vyučoval zde přírodopis,matematiku a fyziku. V roce 1902 byl jmenován prvním ředitelem České matiční reálky a stál v jejím čele až do své smrti. Zároveň vykonával školního inspektora pro české školy na Olomoucku do roku 1913. Od mládí byl očarován tajemnou říší rostlin. Za studií v Praze roku 1883 vydal svou první publikaci Etymologický slovníček latinského názvosloví přírodopisného. V roce 1885 vydal už v Olomouci přírodovědné výklady, nazvané „ Pod mikroskopen“ pojednání Cizopasné rostliny jednosnubní vyšlo ve výroční zprávě Slovanského gymnázia v roce 1890 /1891 Adolf Kašpar (1877 – 1934) kreslil prof. Polívkovi rostliny pro jeho obrázkové učebnice a tato spolupráce měla velký význam pro další vydávání knih . Prof. Polívka seznámil olomouckého knihkupce a nakladatele Romualda Prombergra (1856 – 1932) s nadaným ilustrátorem a začala se psát nová kapitola, která výrazně ovlivnila další život všech tří osobností. Vznikly učebnice celostátně využívané Rostlinopis (1896) a Živočichopis (1897), jejichž reedicí bylo do roku 1947 napočítáno šestnáct.Vrcholem Polívkova tvůrčího úsilí je unikátní čtyřdílná Názorná květena zemí koruny české (1899–1903), dílo uznávané i v zahraničí, které obsahuje přes 3000 původních vyobrazení. V roce 1912 vydal ještě Klíč k úplné květeně zemí koruny české a v roce 1904 Atlas k rostlinopisnému klíči. Popis důležitých rostlin cizích zemích vydal v roce 1908 s;názvem Užitkové a pamětihodné rostliny cizích zemí. Spolu se svou ženou Filoménou (1863–1925) založil také nadaci na podporu nemajetných studentů. Po jeho smrti pojmenována v Olomouci ulice a česká reálka nesla jméno Polívkovo státní reálné gymnázium. U příležitosti 10. výročí jeho úmrtí byl ve Smetanových sadech odhalen pomník, socha pána s kytičkou a skromným jménem František Polívka,dílo akad. sochaře Julia Pelikána (1887–1969). Dne 27.7.2006 byla ve Smetanových sadech instalována restaurovaná socha Karlem Hořínkem. |
|||||
Zdroj: |
Fischer, R. : Olomoucký památník. Olomouc 1938, S. 231–232; Símě hořčičné. Olomouc 1947, S. 73. ;Rozehnal, M. : Jubileum F. Polívky. LD 27. 7. 1990, S. 6. ;.Zicháček, V.: Prof.František Polívka.In: Primum necessarium je vzdělání a mravnost. Olomouc 1997. S.320–321. ; Tichák, M.: Příběhy olomouckých pomníků. Olomouc 2002.S. 83–84.; |
|||||
Poznámka: |
socha Julia Pelikána zrestaurována Karlem Hořínkem. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Košice (SR) | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Bratislava (SR), Brno, Horka nad Moravou, Olomouc, Praha, Prostějov, Přerov, Uničov | |||||
Obory působení: | architekt, hudební organizátor, hudební publicista, jazzman, projektant | |||||
Anotace: |
Zemřel jeden z nejvýznamnějších olomouckých architektů 20. století Ladislav Pospíšil. Košický rodák vystudoval 1938–1946 SGO a poté obor architektury a pozemního stavitelství na Vysokém učení technickém v Brně (1946–1950), kde tehdy vyučovali vynikající představitelé meziválečného funkcionalismu, například Bohuslav Fuchs nebo Bedřich Rozehnal. V roce 1950 našel zaměstnání ve Stavoprojektu, nejprve v pražském Ateliéru národního umělce Jiřího Krohy, krátce v Bratislavě a nakonec, od roku 1953, v olomouckém středisku. Ladislav Pospíšil patřil ke generaci, jíž byla v počátcích tvorby vnucena doktrína socialistického realismu. V Olomouci však především patřil k těm, kteří ji pomáhali překonat ve prospěch moderní architektury, navazující na československou meziválečnou avantgardu i současné světové trendy. Svědčila o tom nejen jeho novostavba ubytovny Stavařov (1959–1960) rozvádějící ideu kolektivních domů, ale zejména objekt, který zde bylo možné po dlouhé době považovat za první skutečně moderní stavbu, tzv. Černý dům u hlavního nádraží (1958–1959). Celý nový domovní blok sice získal celostátní ocenění, ale „někdo z olomouckého okresního výboru KSČ přišel s tím, že černá a bílá byly barvy SS“, vzpomínal po létech Pospíšil. Černá barva průčelí měla zkrátka zpochybnit dobový optimismus. Navíc byl pan architekt známý spoluprací při zakládání džezového klubu ve Slovanském domě. A tak při kádrových prověrkách v roce 1958 dostal nejhorší ohodnocení a musel ze Stavoprojektu odejít. Po čase mu sice byl povolen návrat, ale definitivní výpověď obdržel po prověrkách v roce 1971. Nové útočiště našel v čerstvě založeném družstvu DRUPOS, kde brzy společně s obdobně postiženým Petrem Braunerem vytvořili pilíře projekčního týmu. Ladislav Pospíšil také navrhl provozní budovu na Tabulovém vrchu, kterou opět koncipoval v kombinaci černé s bílou. Svoje demokratické přesvědčení uplatnil okamžitě v listopadu 1989 angažovaností v Občanském fóru. Od r. 1953 v Olomouci, ve Stavoprojektu v Pozemních stavbách a od r. 1971 v Drupos. Řešení výtvarných záležitostí. Projekty: Uničov, Horka nad Moravou, Prostějov ad. Od mládí jej přitahoval jazz. V roce 1955 založil a do r. 1970 vedl olomoucký Kroužek přátel jazzové hudby, jehož zřizovatelem byly ZK ROH Moravské železárny, UP a OKS. Pořádal četné přednášky a podílel se na organizaci ČAJF. |
|||||
Zdroj: |
Zatloukal, P.: Olomoučtí architekti 20.století.2.ZKVMO, 1985, č.235, S.19–20.;. Zatloukal, P.: Aktualita MUO. 3.6.2021. Nekrolog. www.SGO.cz |
|||||
Poznámka: |
Ing.arch. Ladislav Pospíšil |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Habrovany | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Brno, Hranice, Olomouc, Přerov | |||||
Obory působení: | dramaturg, herečka | |||||
Anotace: |
Roku 1946 abs. konzervatoř v Brně, od r. 1944 působila v Brně, v Hanáckém divadle v Přerově, v Beskydském divadle v Hranicích, v KOD Olomouc, r. 1951 přešla do Ústř. domu Čs. armády Praha. |
|||||
Zdroj: |
Přehled činnosti čs. divadel 1958. Praha, DÚ 1959, S. 205. |
|
||||||
Místo narození: | Budišov | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Brno, Dolany, Havlíčkův Brod, Kučerov, Olomouc, Slavičín, Švábenice, Velký Týnec | |||||
Obory působení: | kněz | |||||
Anotace: |
Po gymnazijních studiích v Brně a dvouletém filosofickém kursu v Olomouci se v roce 1893 dal Emanuel zapsat na biskupský theologický ústav v Brně. Vysvěcen na kněžství byl 1843. Roku 1844 byl zvolen od olomouckého kapitoly za nesídelního kanovníka olomouckého. V letech 1846–1849 působil jako kooperátor v Kučerově u Vyškova, dále potom do září 1851 v Dolanech u Olomouce. 1853 se stal děkanem švábenského děkanátu a brzy na to byl jmenován kníže-arcibiskupským radou. 28. 10. 1871 zvolen proboštem u sv. Mořice, kde působil deset let. Stál u kolébky českého školství. 1884 vysvětil novou budovu českého gymnázia. 15. 9. 1895 byl přítomem svěcení ústavu, který sám založil. |
|||||
Zdroj: |
Co v Hlušovicích, březen 1996, S.9–10.; Obec Velký Týnec a zámek.In: Čtení o Velkém Týnci. Velký Týnec 2007. S. 14–15.; |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Šternberk | |||||
Místo úmrtí: | Bystřice pod Hostýnem | |||||
Místa pobytu: | Holešov, Hoštice, Kroměříž, Olomouc, Přerov, Zdounky | |||||
Obory působení: | malíř, restaurátor | |||||
Anotace: |
Otec malíře Františka P.ml. Malíř kostelních obrazů a restaurátor fresek. V letech 1888 – 1892 působil v Přerově, poté v Kroměříži. Vyzdobil moravské kostely, V r. 1891 Hoštice, fara Zdounky, slavnostní sál olomoucké arcidiecése, zámek Holešov, Restauroval fresky v Květné zahradě a v arcibiskup ském zámku v Kroměříži. |
|||||
Zdroj: |
Toman, P.: NSČSVU 1947.II, S.325.;. Páleníček,L.: Výtvarné umění na Kroměřížsku a Zdounecku. Kroměříž 1940.; |
|
||||||
Místo narození: | Loučany | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Haná, Náměšť na Hané | |||||
Obory působení: | spisovatel hanácký, stavitel | |||||
Anotace: |
Za 1. svět. války bojoval v ruských legiích a vrátil se do ČSR až v r. 1921. Pracoval v Olomouci jako stavitel, bydlel v Náměšti na Hané. Sbíral lidovou slovesnost z Náměště a okolí a staré hanácké zvyky, které zpracoval do 33 rozhlas. her a dramat. pásem. Byly vysílány brněnským rozhlasem. Psal pohádky, povídky, básničky, některé publikovány v čas. : Selské listy, Obzor, Moravský večerník, Litovelský kraj ad. V r. 1941 jako starosta obce byl vězněn gestapem a vrátil se r. 1942 s velmi poškozeným zdravím a měl zakázanou publikační činnost. Tu obnovil po r. 1945. Psal hry pro olomoucký rozhlas. Postavil amfiteátr v Náměšti na Hané. V r. 1935 vyšla péči VSMO tiskem rozhlas. hra o hanáckém zvyku „sépka“. Hudbu složil a hru pro rozhlas nastudoval J. Vaca. Sbírka 12 povídek ze života Hanáků, psané dialektem vydáno pod názvem Tetke a stréci meze sebó. Olomouc 1937. |
|||||
Zdroj: |
Ševčíková, H. : Haná v dětské literatuře., Olomouc, 1993., S. 30–31. ;. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Český Těšín, Horní Loděnice, Hranice, Olomouc, Štěpánov, Uničov, Velké Losiny, Velký Týnec | |||||
Obory působení: | asambláže, malíř, sítotiskař, sochař, výtvarník | |||||
Anotace: |
Dětství prožil s dvěma mladšími sourozenci ve středu města Olomouce.
K babičce z maminčiny strany jezdil do Štěpánova. V roce 1952 ochrnul.
Do svých 15 let se léčil v Hranicích a Velkých Losinách, nakonec
zůstala postižena jen jeho pravá noha. Hodně četl a chtěl se vzdělávat
na průmyslovce, tím jej ovlivnil strýc ve Štěpánově. Částečné
vyřazení z kolektivu dětí v něm vzbudilo intenzivní touhu po
vzdělání. Uznávaný výtvarník. Patřil ke generaci beatniků a měl
blízko k literatuře a rockové hudbě. Jeho obraz " Čas těla" ze
surrealistického období datovaný rokem 1975 je v Zámecké galerii Velký
Týnec. Pracoval jako sítotiskař v Družstvu invalidů. |
|||||
Zdroj: |
Katalog Spolek olomouckých výtvarníků + hosté. Olomouc 1991./foto/; Kdy kde co v Olomouci 1991, listopad, S. l2, 13. Hlůzová, V.: Prošli Šternberskem. Šternberk 2015. S.132–133. Daněk, L.: Divoce něžný outsider.In: Revue Host 2012, roč.28, č.6.S.10. |
|
||||||
Místo narození: | Samotišky | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Hlubočky, Hodonín, Olomouc, Skalice (SR) | |||||
Obory působení: | sportovec, trenér, volejbalista | |||||
Anotace: |
Narozen v rodině berního úředníka Jana Pudela. V roce 1926 byl otec
přeložen do slovenské Skalice, kde Jindřich prožil dětství a zahájil
studium na gymnáziu. Po návratu rodičů na Moravu pokračoval ve studiu
v Hodoníně a pak v Olomouci, kde maturoval na Slovanském gymnáziu roku
1941. V letech 1944–1962 náčelníkem Sokola v rodišti a stál u zrodu
volejbalového oddílu. Pracoval jako úředník pojišťovny a později
pracovník ekonomického útvaru na výrobu plynových spotřebičů Moravia
v Mariánském Údolí. Do důchodu odešel z funkce plánovače výroby. Od
r. 1949 byl ženatý, jeho manželka byla středoškolskou prof. češtiny a
angličtiny a později též pracovala v Moravii. Jeho dva synové Jindřich
(1952) a Aleš (1956) také hrají volejbal. Bratr Vlastimil Pudel (*1933) jej
následoval ve volejbalové kariéře a dodnes je činným funkcionářem a
rozhodčím KV ČVS Olomouc. |
|||||
Zdroj: |
Vrbenský, Zdeněk: Vzpomínka na Jindru Pudela. ČAS (www.cfv.cz) |
|||||
Poznámka: |
Mariánské Údolí (n. místní část Hluboček) Svatý Kopeček (n. místní část města Olomouc). |
|
||||||
Místo narození: | Zlín | |||||
Místa pobytu: | Hradec Králové, Olomouc, Ostrava, Plzeň, Praha, Příbram, Rožnov pod Radhoštěm | |||||
Obory působení: | herec | |||||
Anotace: |
Po osmileté škole absolvoval Střední školu vykuové elektrotechniky v Rožnově pod Radoštěm. Pak pracoval v Praze jako vakuový technik 1 rok a byl přijat na DAMU, kde absolvoval v roce 1966. Po dobu 11 let- tedy do 1977 působil v DOS Olomouc, poté v divadlech Příbram, Plzeň, Hr. Králové, od r. 1988 – 1991 opět v Olomouci. Pak dostal nabídku z Ostravy, kde dosud působí od roku 1991 v Národním divadle Moravskoslezském. Má za sebou více jak 200 rolí. Kromě divadla hrál taky v 10 filmech a 14 televizních filmech , namlouval komentáře pro televizi i Český rozhlas. Hrál též v řadě českých televizních seriálů, např. Přátelé Zeleného údolí (1980), Četnické humoresky (2007), Vyprávěj (2009), Policie Modrava (2011), Doktor Martin (2016), Případay 1. oddělení (2022) a v 5 dokumentárních filmech. Byla pořízeny i 3 divadelní záznamy ze hry Doktor Faustus (2016). |
|||||
Zdroj: |
Černý, M.: Kdo je kdo 1991.Praha, IRIS 1991, S.132.;. Česko- Slovenská filmová databáze. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Zborovice | |||||
Místa pobytu: | Holešov, Kroměříž, Olomouc | |||||
Obory působení: | hudební pedagog, sbormistr | |||||
Anotace: |
V letech 1889–1894 učitel hud. školy Žerotín v Olomouci, 1905–1922 prof. učit. ústavu v Kroměříži, 1905–7 sbormistr pěv. spol. Moravan, učil zpěvu též na gymnázium. Sestavil Rauscherovo/Kroměřížské/, jehož primáriem 1907–10, . Odpočinek trávil v Holešově. Mj. „Pět písní“, op. 3. -f. Táborský/1890/; |
|||||
Zdroj: |
Československý hudební slovník.II.Praha, SHV 1965, S.406.; Pospíšil, František: Almanach hanáckého roku.Přerov 1923, S.127. |
|
||||||
Místo narození: | Praha | |||||
Místo úmrtí: | Opava | |||||
Místa pobytu: | Hranice, Olomouc, Valašské Meziříčí, Zlín | |||||
Obory působení: | pedagog, překladatel, voják | |||||
Anotace: |
Mládí prožil v Hranicích, studoval vojenskou školu. V letech 1921–1923 studoval Vysokou školu válečnou v Praze. Poté profesoremtaktiky na dělostřelec. učilišti v Olomouci, 1928–1929 prof. váleč.dějin na Vojenské akademii v Hranicích.Dosáhl hodnosti plukovník.Po válce překladatel u fy Baťa ve Zlíně, od r. 1950 ve Slezs.ústavu v Opavě. |
|||||
Zdroj: |
Ficek, V.: Biografický slovník širšího Ostravska.Seš.2.Opava Slezs.ústav ČSAV 1976. S.122–124.;. |
|
||||||
Místo narození: | Šumperk | |||||
Místo úmrtí: | Berlín (Německo) | |||||
Místa pobytu: | Hamburk (Německo), Chicago (USA), Mnichov (Německo), Olomouc, Paříž (Francie), Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | pedagog vysokoškolský, technik, vodní stavby | |||||
Anotace: |
Narozen v měšťanské rodině. 1865–1868 studoval na německé nižší reálce v Olomouci, poté 1871–1876 na technické vysoké škole ve Vídni, pak ve Vídni. Poté byl 12 let vrchním ing. a ředitelem velké německé společnosti v Hamburku, specializující se na stavbu mlýnů. Učil také na několika vysokých školách v Německu. V Berlíně – Charlottenburgu působil 30 let až do odchodu do důchodu 1926.Za své odborné úspěchy byl jmenován dr.h.c. mnichovské a berlínské univerzity. |
|||||
Zdroj: |
BSSSM seš.3 (15.).Ostrava 2002. S. 98–99. |
|
||||||
Místo narození: | Lipník nad Bečvou | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Bratislava (SR), Hodonín, Karviná, Lipník nad Bečvou, Olomouc, Praha, Příbor | |||||
Obory působení: | akademický malíř, grafik, scénograf | |||||
Anotace: |
Od roku 1904 studoval UMPRUM v Praze od r. 1906 AVU, kde žákem prof. Bukovce, Roubalíka a Ženíška. Jako malíř působil v rodišti až do r. 1914. Od r.1913 byl členem SVUM Hodonín. Samostatně vystavoval v Příboře, Karviné, Olomouci. Po vypuknutí 1. světové války pracoval v nemocnici. Přestože byl nevoják musel v srpnu 1915 narukovat. Od r. 1923 žil a působil v Olomouci. Navrhoval i jevištní výpravy pro divadla v Olomouci a Bratislavě. Malíř – krajinář. Jeho dílo je zastoupeno v Galerii Muzea umění v Olomouci. Náměty Olomoucka (obrazy: Hanácká nevěsta, Hanácký trh). |
|||||
Zdroj: |
Pospíšil, F. : Almanach hanáckého roku. Přerov 1923.; Gladišová, M.: Osobnosti Lipníka nad Bečvou. (web.stránky Lipníka nad Bečvou). |
|
||||||
Místo narození: | Javorník | |||||
Místo úmrtí: | Javorník | |||||
Místa pobytu: | Berlín (Německo), Bratislava (SR), Hannover (Německo), Karlovy Vary, Kolín nad Rýnem (Německo), Olomouc, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | herec | |||||
Anotace: |
Syn zámožného rolníka, satrosty obce Bílý Potok u Javorníku, kde se narodil.. 1881 odešel studovat hudbu na konzervatoř do Vídně, 1887 přešel do dramatického oddělení. Herecky působil v Hannoveru, Olomouci, Karlových Varech, Bratislavě, Temešváru, Kolíně nad Rýnem a Berlíně. 1908 nečekaně divadlo opustil a vrátil se do rodiště. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a Severní Moravy 1.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1993.s.88.; |
|||||
Poznámka: |
Bílý potok u Javorníku je místní část obce Javorník. |