Komplexní
Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.
Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | Bílá Lhota | |||||
Místo úmrtí: | Bílá Lhota | |||||
Obory působení: | zemědělský odborník | |||||
Anotace: |
V rodišti založil arboretum, kde se pěstují okrasné stromy lesní. Byl známým chovatelem koní. |
|||||
Zdroj: |
Kunc, J.: Kdy zemřeli…? Praha, NK 1974. |
|
||||||
Místo narození: | Brníčko | |||||
Místa pobytu: | Bludov, Brno, Harrachov, Olomouc, Šumperk | |||||
Obory působení: | bibliografka, fyzioterapeutka, knihovnice, značkařka | |||||
Anotace: |
Rozená Heclová. Prvním manželem literární kritik Ladislav Soldán. Po přestěhování do Olomouce se jmenovala Dopitová. Genealogii zpracovala do 16. století. Po absolvování knihovnické školy v Brně, pracovala od 1.9. 1959 v knihovně v Šumperku jako metodička. A poté od 1. 9. 1972 v Olomouci. Zprvu na metodickém oddělení a později 1974 – 1983 na regionálním oddělení. Koncem roku se odstěhovala ze zdravotních důvodů dětí do Krkonošů. Tam působila v různých hotelech jako tělovýchovná pracovnice, fyzoterapeutka, ale v letech 1984 – 1993 jako dobrovolná knihovnice v Harrachově. V devadesátých letech se vrátila do Olomouce. K časopisům s léčivou tématikou: Meduňka a Regenerace, zpracovávala přes patnáct let jmenný a věcný rejstřík. Pro KČT vytvářela 1978–2021 turistické značky na Olomoucku. V KRNAP působila jako dobrovolný strážce. |
|||||
Zdroj: |
Osobně znám. hš |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Kroměříž, Olomouc, Prostějov | |||||
Obory působení: | kulturní pracovnice, lektorka, ředitelka knihovny, zemědělský inženýr | |||||
Anotace: |
Ing. Marie Svobodová, CSc., po maturitě na Jedenáctileté střední škole v Brně studovala Agronomickou fakultu VŠZ Brno, 1966–1970 působila v Kroměříži ve Výzkumném ústavu, kde se připravovala na aspirantské studium. Od roku 1970 žila v Prostějově, kde 1973–1990 pracovala v Okresním kulturním středisku, 1991–1995 ve funkci vedoucí referátu kultury Okresního úřadu v Prostějově. Dne 13.3.1995 byla jmenována do funkce ředitelky Okresní knihovny v Olomouci, kterou vykonávala do 10. 7. 2000. Nyní zabezpečuje konzultační a informační služby pro neziskové organizace. |
|||||
Zdroj: |
Dokumentační list ze dne 18.9.2000. http://otavinka.blog.cz/…ie-svobodova |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Brno | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc, Ostrava | |||||
Obory působení: | tanečník, zpěvák | |||||
Anotace: |
Od r. 1930 Německé divadlo Brno-tanečník;MD Olomouc, Ostrava, od r. 1946 SD Brno. |
|||||
Zdroj: |
Přehled činnosti čs. divadel 1958. Praha, DÚ 1959, S. 254. |
|
||||||
Místo narození: | Brno | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc, Ostrava | |||||
Obory působení: | ekolog, horolezec, pedagog vysokoškolský, spisovatel, vodák, zoolog | |||||
Anotace: |
V letech 1952–57 abs. UJEP Brno, obor zoologie. Působil 1957–1959 v Kraj. hygien. stanici v Ostravě, od r. 1959–1967 odb. as. kat. zoologie Př. F Olomouc, 1967–90 doc. tamtéž, od r. 1990 ved. katedry ekologie a děkan přír. fak. UP v Olomouci (1990–1994). V roce 1991 byl jmenován prvním profesorem ekologie a založil Katedru ekologie a zavedl odborné studium Ochrana životního prostředí na Přírodovědecké fakultě UPOL. Autor 80 vědec. publikací, 40 odbor. a vědec. popular. knih, 8 vědec. pop. krátkých filmů. V roce 2002 dostal Cenu města Olomouce. Účastník prvosjezdů horských řek a horolezeckých expedicí. Se svou ženou Dinou, založil projekt české Nemocnice v Pakistánu, o které natočil dokument v r. 2008. |
|||||
Zdroj: |
Černý, Milan: Kdo je kdo 1991.Praha IRIS 1991, S.160.; Z díla: cestopisy-Kde příroda vládne.P., Orbis 1975. Od pramenů k oceánu.P., Panorama 1986. Pramen života.P., Panorama 1986. V dunajské deltě.P., Panorama 1979. OKOL.;Žurnál UP, 1991, č.5, s.1./foto/;. |
|||||
Poznámka: |
Prof. RNDr. Otakar ŠTĚRBA, CSc. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Brodek u Přerova | |||||
Místo úmrtí: | Přerov | |||||
Místa pobytu: | Beňov, Kojetín, Kroměříž | |||||
Obory působení: | učitel, zpěvák | |||||
Anotace: |
Studoval Učitelský ústav v Kroměříži, kde roku 1898 maturoval. V době studií byl violistou ve studentském orchestru a smyčcovém kvartetu. Zpěv studoval u Karly Vachové v hudební škole Moravanu. Po maturitě nastoupil na místo učitele do Beňova u Přerova, kde působil do roku 1907. Na jaře roku 1903 stál u zrodu Pěveckého sdružení moravských učitelů /PSMU/, které organizoval Ferdinand Vach z žáků posledního ročníku učitelského ústavu a starších abiturientů. Už v červenci 1903 se konal první koncert tohoto seskupení a počátkem srpna t.r. vystoupil Učitelský dorost kroměřížského pedagogia, jak se tehdy jmenoval, v Chrudimi, Kutné Hoře, Pardubicích, v září pak v Přerově, Prostějově a Olomouci. Po konsolidaci přijalo toto hudební těleso 31. března 1904 dnešní název – PSMU. Pan učitel Beňa, zde působil nejen jako člen, ale i jako sólista. Jeho láska k hudbě se projevila už v prvním učitelském místě, kde organizoval hudební život, řídil chrámovou hudbu a pěvecké kroužky. Od roku 1907 do roku 1921 působil v Kojetíně, kde založil pěvecký sbor Jaroslav. Poté působil v Přerově, kde byl penzionován v roce 1937. Vyznamenán zlatou medailí Pěvecké obce české. |
|||||
Zdroj: |
Československý hudební slovník.1.Praha 1963.S.74.;. Fric, O.: Vývoj hudební kultury na jihovýchodní Moravě. Brno 1963. S. 68. Krejčí, V.: Přerovské hřbitovy.In: Sborník Státního okresního archivu v Přerově. Přerov, 1998.S.144.; Ševčíková,H.: Březnová výročí středomoravského regionu.Týnecké listy 2003,č.3.; |
|
||||||
Místo narození: | Bystřice | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Praha, Tábor, Zábřeh | |||||
Obory působení: | dirigent, hudební pedagog, zpěvák | |||||
Anotace: |
Narozen v Ouběnicích (n. m. č. města Bystřice ) u Benešova. Studoval reálné gymnázium v Táboře od r. 1878, v letech 1882–1885 učitelský ústav v Praze. Poté učil na obecných školách v Čechách na Benešovsku. Od r. 1900–1905 profesorem gymnázia Zábřehu , kde měl vliv na studenta K.B.Jiráka. Poté trvale v Olomouci, na učitelském ústavu, hospodyňské škole a od r. 1927 – 1935 na Slovanském gymnáziu. Člen PSMU 1910 –1931. Publikoval v denních listech. Dirigent pěveckého kroužku ČOL jednoty v Olomouci.Autor učebnic, zpěvníčků aj. |
|||||
Zdroj: |
Československý hudební slovník.II.Praha 1965.S.935 –936.;Fischer, R.: Olomoucký památník..Olomouc 1938.S.351.;Gregor, V.: Hudební místopis Sm kraje.Ostrava 1987.;. |
|
||||||
Místo narození: | Bystřice pod Hostýnem | |||||
Místo úmrtí: | Přerov | |||||
Obory působení: | ředitel školy, učitel, zpěvák | |||||
Anotace: |
Učitel a od roku 1931 ředitel chlapecké měšťanské školy v Přerově, kulturní pracovník a výborný zpěvák – tenorista. Byl členem pěveckého spolku Přerub a v letech 1903–1939 člen PSMU, kde vykonával 13 let funkci předsedy (1923–1936), napsal několik článků (K šedesátinám prof. Z. Nejedlého), zpráv a referátů o vystoupeních a činnosti PSMU, pod články se podepisoval značku H.B. či používal pseudonym H. Bystřický nebo Ani Lam (tj. Malina). Zemřel v přerovské nemocnici. |
|
||||||
Místo narození: | Bystřice pod Hostýnem | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Brno, Kroměříž, Lešná, Olomouc, Strážnice | |||||
Obory působení: | architekt, zahradník | |||||
Anotace: |
Hortulanus primus botanické zahrady, zahradnický odborník. Zahradníkem se vyučil v bystřické zámecké zahradě barona Laudona. Poté odešel na zkušenou do zámeckých zahrad v Lešné a v Linci. V roce 1915 narukoval na ruskou frontu. Vrátil se těžce zraněn a jako částečný invalida nastoupil do arcibiskupské zahrady v Kroměříži. Byl vyslán na studium Vyšší zahradnické školy v Lednici a v roce 1923 byl jmenován okresním zahradníkem ve Strážnici. Externím studiem na Vysoké škole zemědělské v Brně dosáhl učitelské aprobace pro výuku na zahradnických a vinařských školách.. V roce 1925 byl přeložen do Horních Moštěnic na Přerovsku.. Do Olomouce přišel v únoru 1928 s pověstí uznávaného odborníka. Ujal se správy olomouckých městských sadů a v krátké době se stal spolupracovníkem starosty města JUDr. Richarda Fischera v oblasti parkových úprav a poradcem arcibiskupa dr. Leopolda Prečana. Jeho odborná erudice mu otevřela cestu i do rodiny a okruhu přátel senátora JUDr. Mořice Hrubana. V roce 1929 poprvé vykvetla v olomouckém skleníku Victoria regia, jím vypěstovaná. V roce 1930 přebudoval a rozšířil palmový skleník. Za okupace se zapojil do katolického odboje. Po roce 1945 vedl zahradnický podnik Lotos na Nové Ulici. V roce 1947 uspořádal Krajskou výstavu zahradnických a školkařských expozic, na níž jeho kolekce cyclamen a Begonií získala zlatou medaili. Jako jedna z osobností křesťanského katolického hnutí byl po roce 1948 odsouzen, posléze zproštěn viny, ale nadále ponižován a nemohl pokračovat ve své práci. Rodinu živil dělnickou prací v kartonážce, kde jej objevil botanik dr. Otto Mrkos. Díky němu se pak dostal k budování univerzitní botanické zahrady. Na sklonku života žil v Domově důchodců ve Chválkovicích. |
|||||
Zdroj: |
Kdy kde co, březen 1996, S.2–3., Olomoucké hřbitovy a kolumbária. Olomouc:Memoria,2001,S.164. |
|
||||||
Místo narození: | Bystřice pod Hostýnem | |||||
Místo úmrtí: | Šternberk | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Oskava, Šternberk, Šumperk, Zábřeh | |||||
Obory působení: | cestovatel, entomolog, fotograf, malíř autodidakt, zahradník | |||||
Anotace: |
Narozen v Rychlově, nyní místní část Bystřice p. Hostýnem.Po vychození základní školy se učil zahradníkem v Zábřehu.V době učení byl ubytován na internátě ve stejné budově, kam chodil do školy Eskymo Welzl a tato osobnost jej velice ovlivnila. Později začal sám velice cestovat a do Zábřehu se vrací každý rok na festival Welzlování, kde se věnuje soutěži dětských prací s námětem Welzl a cestování. Vzpomínky na studentská léta byly natočeny v ČT. Po vojně pracoval v Moravolenu Šumperk, pak v Oskavě a nakonec zakotvil v roce 1980 ve Šternberku, kde zprvu pracoval jako zahradník na hradě a ve volných chvílích si maloval. V roce 1976 získal první ocenění na národní výstavě AMO ve Vlastivědném muzeu v Šumperku. Další následuje o tři roky později na výstavě Generace. Velký úspěch dosahuje v roce 1980 na výstavě nejlepších amatérských malířů v Berlíně. V roce 1981 vystavoval ve výstavní síni Musaion v Praze a jeho prezentace měla příznivý ohlas. V roce 1980 se oženil a založil rodinu. Po třiceti letech se rozvedl a letos v únoru se oženil podruhé se svou 27 letou múzou. Po roce 1990 procestoval téměř celý svět. Ze svých cest si kromě impozantních fotografií přiváží zajímavé zážitky,které vnáší do svých obrazů plných fantazie. V roce 1995 natáčí pro Českou televizi animovaný seriál Po vojně pracoval v Moravolenu Šumperk, pak v Oskavě a nakonec zakotvil ve Šternberku, kde zprvu pracoval jako zahradník na hradě a ve volných chvílích si maloval. V roce 1976 získal první ocenění na národní výstavě AMO ve Vlastivědném muzeu v Šumperku. Další následuje o tři roky později na výstavě Generace. Velký úspěch dosahuje v roce 1980 na výstavě nejlepších amatérských malířů v Berlíně. V roce 1981 vystavoval ve výstavní síni Musaion v Praze a jeho prezentace měla příznivý ohlas. V roce 1980 se oženil a založil rodinu. Po třiceti letech se rozvedl a letos v únoru se oženil podruhé se svou 27 letou múzou. Po roce 1990 procestoval téměř celý svět. Ze svých cest si kromě impozantních fotografií přiváží zajímavé zážitky, které vnáší do svých obrazů plných fantazie. V roce 1995 natáčí pro Českou televizi animovaný seriál Skopičinky a malůvky Mistra Libora Vojkůvky a Naivní cesty naivního malíře. V roce 2017 dostal Cenu Olomouckého kraje v oblasti kultury za rok 2017. Zemřel z pátku na sobotu na zhoubný nádor. |
|||||
Zdroj: |
Ševčík, David: Libor Vojkůvka nechává starosti před prahem. Kurýr. Olomouc, 1, 1996,č.1. S.8–9. Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě. Su-Žv. Valašské Meziříčí 2011. S.70. Všechnopárty, ČT 1 rok 2011. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Doloplazy | |||||
Místo úmrtí: | Páleč | |||||
Obory působení: | odborný spisovatel, zemědělský inženýr | |||||
Anotace: |
Narozen v Doloplazích (u Olomouce). Zemědělský inženýr. Autor spisů z oboru zemědělství. |
|||||
Zdroj: |
Spáčil, Vladimír: Historický místopis okresu Olomouc-venkov 1848–1960.Olomouc UP 1968.;Springer, Jan: Co dala Haná české literatuře.Olomouc 1947. S.42.;. |
|
||||||
Místo narození: | Drahanovice - Střížov | |||||
Místo úmrtí: | Vratislav (Polsko) | |||||
Místa pobytu: | Grygov, Kožušany-Tážaly, Nenakonice, Olomouc, Velká Bystřice, Velký Týnec, Vsisko | |||||
Obory působení: | odbojář, voják, zemědělec | |||||
Anotace: |
Štábní kapitán JAN SKOKÁNEK, člen odbojové organizace Obrana národa na Olomoucku. Narodil se ve Střížově v rodině hanáckého sedláka. Od mládí se připravoval na zemědělské povolání, absolvoval i vyšší hospodářskou školu, aby mohl převzít rodný statek. Na vojně sloužil u 6. hanáckého pěšího pluku v Olomouci a po získání důstojnické hodnosti úzce spolupracoval s vojenským odbojovým hnutím. Jako zpravodajský důstojník čs. armády byl zástupcem podplukovníka Metoděje Šimka (1893–1943) a spolu s ním byl tvůrcem a organizátorem odbojové skupiny Národní stráže. Mj. působil také v oblasti Velkého Týnce, Vsiska, Grygova, Kožušan, Velké Bystřice a Nenakonic. Po vyzrazení a zatčení v září 1939, následovaly výslechy, mučení, koncentráky a vězení ve Štěpánově, v Buchenwaldu, Berlíně, Olomouci, Brně, Reichenbachu, na Mírově, ve Wohlau a Vratislavi. Dne 13. ledna 1943 byl lidovým soudem odsouzen k smrti. Těžce nemocný, zcela vyčerpán a nezlomen čekal téměř rok na smrt. Rodná obec uctila dne 19. srpna 1945 památku národního mučedníka slavnostním aktem, při kterém byla do pomníku nedaleko rodného domku vsazena pamětní deska. Slavnosti se spolu se Skokánkovými spoluvězni zúčastnil také ředitel Národní jednoty Adolf Kubis (1876–1958), který vyprávěl o jeho hrdinné a strastiplné cestě. Pamětní deska se jménem Jana Skokánka je umístěna na budově vojenské správy, v ulici 1. máje v Olomouci. Na první okamžiky osvobození v roce 1945 vzpomínala i olomoucká knihovnice, paní Milada Skokánková (1911–1995), vdova po umučeném zachránci praporu 6. hanáckého pěšího pluku v pamětní publikaci „Český máj“, kterou vydalo Sdružení Národního odboje v Olomouci v čele s Adolfem Kubisem v květnu 1946. K 75. výročí úmrtí v roce 2019 byl ve Střížově u domu čp.100 odhalen památník. |
|||||
Zdroj: |
Ševčíková, H.: Přesahy. Historie.Týnecké listy. Leden 2024. Kubis, A.: Český máj. Olomouc 1946. |
|||||
Poznámka: |
Střížov je nyní část obce Drahanovice |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Fryšták | |||||
Místo úmrtí: | Osvětim (Polsko) | |||||
Místa pobytu: | Brno, Přerov, Uherský Brod | |||||
Obory působení: | středoškolský profesor, zemědělský inženýr | |||||
Anotace: |
Studoval VŠ zemědělskou v Brně. Profesorem na Hospodářské škole v Přerově a Zemské zimní hospodářské škole v Uherském Brodě, kde byl zatčen a odvlečen do Osvětimi. RTDr. in memoriam. Pamětní deska v Brně, Zemědělská 1/1. |
|||||
Zdroj: |
Encyklopedie dějin města Brna. |
|
||||||
Místo narození: | Hranice | |||||
Místo úmrtí: | Hranice | |||||
Místa pobytu: | Brno, Bučovice, Lipník nad Bečvou, Potštát, Přerov | |||||
Obory působení: | archivář, kronikář obce, zpěvák | |||||
Anotace: |
V letech 1951–1956 studoval archivnictví u Jindřicha Šebánka na FFMU v Brně. Poté pracoval ve Státním archivu Brno a od roku 1955 v zemědělskolesnickém archivu v Bučovicích a 1960 až do roku 1992 v Okresním archivu v Přerově. Publikační činnost zaměřoval na archivní problematiku (zejména diplomatiku) a regionální dějiny. Mimo archivní povinnosti se výrazně angažoval v domovské obci Potštát – v letech 1963–1974 a znovu v letech 1985–1990 vedl tamní kroniku, byl také poslancem MNV a členem pěveckého sboru.Zemřel v nemocnici v Hranicích. |
|||||
Zdroj: |
Cekota, Vojtěch: PhDr. Ivan Krška a bibliografie jeho prací.In: Sborník SOKA Přerov 1993. S.101–109. |
|||||
Poznámka: |
PhDr. Ivan Krška. |
|
||||||
Místo narození: | Hrubčice | |||||
Místo úmrtí: | Prostějov | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Praha, Prostějov | |||||
Obory působení: | právník, prozaik, zpěvák | |||||
Anotace: |
V roce 1879 maturoval na Slovanském gymnáziu v Olomouci. Poté absolvoval práva v Praze. V Prostějově se zřídil advokátní kancelář, účastnil se zde národního a spolkového života. Starosta Sokola, předseda pěvec. spolku Orlice, kde též zpíval /tenor/;Přátelství s O. Přikrylem a O. Březinou. Přispíval do Humoristických listů. V r. 1903 vydal u Prombergra knihu " Hanácké obrázky", obsahující 10 hanáckých črt. |
|||||
Zdroj: |
Ethen, Valdemar: Portéty a siluety.1.Prostějov 1926.S.153 –155.;. |
|
||||||
Místo narození: | Javorník | |||||
Místo úmrtí: | Javorník | |||||
Místa pobytu: | Landek (Polsko), Otmuchow (Polsko), Vlčice | |||||
Obory působení: | hudebník, sochař, zpěvák | |||||
Anotace: |
Přirozený talent jej dovedl k práci se dřevem v dílně sochaře v polském Landeku. Vytvořil oltáře pro kostely ve Vlčicích, Javorníku – Valdeku, soubor soch pro kostel v rodišti, vánoční jesličky pro Otmuchow v Polsku. Milovník hudby, člen městského orchestru, ve farním kostele a mužském pěveckém spolku. |
|||||
Zdroj: |
BSSSM, č.1(13). Ostrava 2000. S. 36. |
|||||
Poznámka: |
Vlčice (o. Jeseník). |
|
||||||
Místo narození: | Jihlava | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | zpěvák | |||||
Anotace: |
Od sezóny 1930/31 působil v olomouckém divadle. Za 3 roky nastudoval 30 oper a 5 operetních rolí. Poté dostal angažmá v Praze. |
|||||
Zdroj: |
Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby.Praha 1990.S.432.;. |
|
||||||
Místo narození: | Jilemnice | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | děkan fakulty, matematik, pedagog vysokoškolský, rektor univerzity, zpěvák | |||||
Anotace: |
Od roku 1948 – 1970 působil na Univerzitě Palackého v Olomouci. V letech 1950–1952 děkanem pedagogické fakulty UP, později působil na přírodovědecké fakultě UP. V letech 1966–1969 zde vykonával funkci rektora. Kromě matematiky byla jeho zálibou hudba a zpěv, působil v mužském pěveckém sboru Nešvera. |
|||||
Zdroj: |
Zakladatelé a pokračovatelé.Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého, 1996.S.152–153; |
|||||
Poznámka: |
prof. RNDr. Josef Metelka. |
|
||||||
Místo narození: | Karlovy Vary | |||||
Místo úmrtí: | Hněvotín | |||||
Místa pobytu: | Bratislava (SR), Brno, Krkonoše, Mohelnice, Olomouc, Praha, Rýmařov, Šternberk | |||||
Obory působení: | rehabilitační pracovník, řezbář, sochař, zahradník | |||||
Anotace: |
Vyučil se zahradníkem a vystudoval Zahradnickou školu v Praze. Pracoval na Floře Olomouc, kde se staral o tropické skleníky.Později dálkově vystudoval zdravotní školu v Bratislavě, obor rehabilitace. Působil na Psychiatrické léčebně ve Šternberku a v Protidrogovém centru v Olomouci. V mládí se zabýval tvorbou soch ze dřeva a vystavovat začal ve 28 letech. Věnoval se artterapii. Žil a pracoval v Hněvotíně, kam se přestěhoval, coby ženatý a se svou paní Libuškou se věnoval rehabilitaci, léčbě drogově závislým a též slepým nemocným, díky nimž vytvářel hmatky. Taky vedl kurzy jógy. Zkušenosti získal při svých cestách po Indii. Rehabilitaci prováděl v nemocnici Olomouc a ve Šternberku. Od roku 1975 se pravidelně účastnil sochařských symposií (Vrchlabí, Olomouc, Prostějov, Brno). Vystavoval v galerii Pod podloubím (1984) kdy vyšel tiskem PKO katalog s fotografiemi artefaktů Mileny Valuškové a typografem Oldřicha Šembery. Vystavoval samostatně i kolektivně (Švýcarsko, Rakousko, Bratislava, Praha, Olomouc). V roce 2008 vytvořil 6 m vysoký strom pro KRNAP, plastiku pro 45. výročí NP. V roce 2008 se účastnil též Brněnského plenéru, sochařského sympózia na Brněnské přehradě kde vystaven červený anděl. Je zastoupen v soukromých sbírkách po celé Evropě a USA. V r. 2019 vystavoval v Rýmařově spolu s Inge Koskovou. Dne 30.5.2023 se Galerii a Ateliéru Kateřiny Dostálové na Žerotínském náměstí 7 v Olomouci konala v 16:00 vernisáž výstavy, kde úvodem promluvil prof. Jindra Štreit, Jeníkův největší přítel. |
|||||
Zdroj: |
Štreit Jindra: Úvodní slovo při vernisáži výstavy dne 30.5.2023. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Kelč | |||||
Místo úmrtí: | Milotice nad Bečvou | |||||
Místa pobytu: | Kelč, Kroměříž, Milotice nad Bečvou, Olomouc, Příbor | |||||
Obory působení: | novinář, učitel, zemědělský odborník | |||||
Anotace: |
Navštěvoval školu při piaristické koleji v Kroměříži, přestoupil na reálku, pak na učitelský ústav v Olomouci a odtud na učitelský ústav v Příboře. Učitel v Kelči, 1891–1904 správce školy v Miloticích. Zakladatel časopisu Valašské Hlasy 1886; V roce 1904 odešel ze školství a věnoval se novinářství. Vydával časopisy: Milotický hospodář, Chov drobného zvířectva (1903) a Praktický rádce pro zahradnictví 1920; Vydávané časopisy a publikace tiskl ve vlastní tiskárně od r. 1925.. Z díla: Výnosné pěstování zeleniny v zahradě i na poli. 1926, (4. vyd. 1946. ). V roce 1937 byl jmenován místopředsedou a čestným členem Syndikátu zemědělských novinářů a spisovatelů ČSR a čestným členem Československé akademie zemědělské. |
|||||
Zdroj: |
ČBS. Praha Academia 1992, s. 103., ČBS XX. století, 1.díl, Praha 1999; Fabián, J. – Ševčíková, H.: Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě.A-Fi. Valašské Meziříčí 2009. S.70.; |
|
||||||
Místo narození: | Kostelec na Hané | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Náměšť na Hané, Olomouc | |||||
Obory působení: | dirigent, hudební organizátor, národopisec, sbormistr, spisovatel, vysokoškolský pedagog, zpěvák | |||||
Anotace: |
V roce 1914 se po smrti otce přestěhoval i s maminkou do Drahanovic. Již od dětství hrával na varhany v místním kostele, zatímco jeho matka tam zpívala. Vystudoval v letech 1916–1920 státní českou reálku v Olomouci a v letech 1920–1924 učitelský ústav v Olomouci. Od roku 1926 působil jako učitel na Moravském Slovácku, kde také dirigoval kapelu, která po okolí často koncertovala. Zde se seznámil s národními písněmi, kterým pak zasvětil celý svůj život. V roce 1931 odešel ze školy v Uherském Brodě do školy v Náměšti na Hané. V letech 1931 – 1948 byl učitelem měšťanské školy v Náměšti, kde se pak usadil na trvalo. Na základě poúnorových čistek v roce 1948 byl vyhozen ze školy v Náměšti, což se ukázalo z dlouhověkého hlediska jako pozitivní, protože se mu podařilo od dubna 1948 pracovně uchytit v Olomouci, nejprve na několika základních školách a později i na univerzitě. Znalec hanáckého národopisu. Sbíral a publikoval hanácké písně, pověsti a obyčeje. Vydal výbor hanáckých lidov. písní pod názvem Hanácke pěsničke (1955), dvě sbírky hanáckých básní. Pro Čs. rozhlas napsal více než 200 rozhlasových a divadelních her a reportáží. Zasloužilý učitel, barytonový sólista PSMU. Sbormistr dívčího pěveckého sboru Fučíkovy pedag. školy v Olomouci. Odborný asistent katedry hudební výchovy pedag. fak. UP. Literární činnost vycházela z bohatého národopis. materiálu. Soubor hanác. pověstí vydal ve spolupráci s J. Koudelákem a J. Vrbkou. V roce 1962 založil Pěvecký sbor olomouckých učitelek. Ovládal hru na housle, klavír a varhany. Jeho tvorba vycházela z hanáckého folklóru, řadu let vedl v Náměšti folkloristickou skupinu. Byl velikým propagátorem hanáčtiny. Ohromně spolupracovat s rozhlasovým studiem, zejména v Brně, Ostravě a později též v Olomouci. Napsal rozhlasovou hru Josef Mánes na Hané. Při přípravě díla navštívil v Čechách pod Kosířem řadu starších obyvatel, kteří znali různé lidové zkazky o Mánesovi a jeho putování po Hané. |
|||||
Zdroj: |
Československý hudební slovník.II.Praha, SHV 1965, S.826.; Doupalová, Eva: Slovník sběratelů a zpracovatelů moravských lidových pověstí.Olomouc, UP 1987, S.189–190.; Springer, Jan: Co dala Haná české literatuře.Olomouc 1947, S.30.; Papajík, David, Šmíd, Miroslav: Dějiny Náměště na Hané. 2022. S.603–606. |
|
||||||
Místo narození: | Kroměříž | |||||
Místo úmrtí: | Ostrava | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | zpěvák | |||||
Anotace: |
Působil v divadle Olomouc, od r. 1951 v Ostravě, operní sólista v oboru baryton. |
|||||
Zdroj: |
Hudební kultura na Ostravsku po r.1945.Ostrava 1984.; Československý hudební slovník.II.Praha, SHV 1965, S.104–105.; Kmoníčková, Eva: V roce 1990 zemřeli.Brno, SVK 1991, S.58.; |
|
||||||
Místo narození: | Křečhoř | |||||
Místo úmrtí: | Litovel | |||||
Místa pobytu: | Brno, Litovel | |||||
Obory působení: | zápasník | |||||
Anotace: |
Narozen v obci Kamhajek u Kolína (n. Křečhoř).Rodiče Alois a Katečina
měli šest dětí: Anna, Gustav, Karel, Josef,, František a Pavlína. Když
vyšel obecnou školu vyučil se řezníkem. Jako tovaryš pracoval v Brně,
kde chodil také cvičit do Sokola. V brněnském atletickém spolku Hellas
získal základy v řeckořímském zápasu. Záhy začal vítězit na
turnajích, první zápas jako amatér uskutečnil v r.1899 a hned napoprvé
zvítězil. Roku 1900 se stal mistrem Čech v hodu diskem, v roce
1901 mistrem Moravy v řeckořímském zápasu, o rok později mistrem
Rakouska-Uherska, v roce 1903 vybojoval zlatou medaili na amatérském
mistrovství Evropy v Rotterdamu, když v turnaji porazil mistra Německa
i mistra Dánska. Za pět let amatérské kariéry vybojoval na 2000 zápasů
a ani jednou neprohrál. Dále již následovala čin-nost na profesionální
dráze. R.1906 vystupoval v Litovli v programu Kellnerova cirkusu, jako
vítězi zápasů mu poslala kytici s vyšitou stuhou Miroslava Ellederová,
dcera sládka z pivovaru, kterou si vzal r.1908 za manželku. Manželka jej
pak provázela při cestách a zápasech v Moskvě, Petrohradě, Kyjevě, Rize,
později v Paříži, Marseille, Alžíru, na Kanárských ostrovech. V roce
1911 absolvoval turné po Jižní Americe, v roce 1913 po USA, kde si svými
výkony získal přízeň amerického publika. Tam měla úspěch i jeho žena.
S krajanskými organizacemi v New Yorku a Chicagu pořádala dobročinné akce
a na všech zpívala národní písně moravské. V roce 1919 reprezentoval
naši vlast na Sportovních hrách spojeneckých armád v Paříži. Na trůn
profesionálního mistra Evropy na-stoupil ve svých padesáti letech –
v roce 1929. Jako profesionál slavil na 10 000 vítězství. Zápasil
40 let, vítězil ještě po své padesátce. Kolem roku 1925 pronajal (spolu
s bratrem Františkem) větší statek v Lužici u Šternberka, který ale
musel po zabrání Sudet opustit. Jeho atletická postava lákala i filmové
tvůrce. Proslavil se zejména v titulní roli ve filmu Pražský kat.
Přátelil se také s Petrem Bezručem a Aloisem Jiráskem. Bydlel v ulici,
dnes po něm nazvané. V období okupace byl pro finanční podporu poskytnutou
rodinám postiženým nacistic-kou perzekucí vězněn. Ke kuriozitám
válečné doby patří soud se zápasníkem Motykou. Frišten-ský jej r.
1923 porazil a zesměšnil, dřívější „vlastenec“ se za války dal
k Němcům, r. 1943 podal na Frištenského žalobu a žádal bolestné
230.000 K za tehdejší zápas. Soud směšnou žalobu odmí-tl, když
Frištenský prokázal, že zápas neměl národnostní motiv – oba
zápasníci se chlubili češ-stvím! Jenže Motykova žena žalobu obnovila,
když byl v únoru 1944 Frištenský zatčen gestapem. Byl souzen za
spolupráci s ilegálním národním výborem v Olomouci, na podporu
postižených rodin věnoval přes 100.000 K. Jenže prostředník Cingroš byl
zrádce. |
|||||
Zdroj: |
Šik, L. : Litovelské osobnosti. 2003. ( CD-R). |
|
||||||
Místo narození: | Křelov-Břuchotín | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | básnířka, zdravotní sestra | |||||
Anotace: |
Narodila se v Křelově. Působila jako zdravotní sestra ve Vojenské nemocnici v Klášterním Hradisku. Verše píše od mládí, publikovala v časopisech a v almanachu. Vydala bibliofilii, básnická sbírka – Skleněné tabulky (1978) a (1995). |
|||||
Zdroj: |
Děti a dětství. Literární sekce VSMO. Olomouc 2001.; Kolář, Bohumír: O múze olomoucké a lidech kolem ní, Olomouc 2003.; Olomoucká haiku, Olomouc 2006, S. 105 (foto). http://zpravodajstvi.olomouc.cz/…ubileim-8381 http://otavinka.blog.cz/…-rozsypalova |
|||||
Poznámka: |
Křelov – nyní obec Křelov-Břuchotín. |
|||||
Fotky: |