Komplexní
Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.
Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | Vadín | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | ilustrátor, malíř, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
V letech 1907 – 1909 soukr. stud. u K. Reinera, F. Županského a F. Ženiška, Umělecko prům. školu v Praze . V Olomouci působil na PDF UP 1947
Ilustroval Erbena, Máchu ad. / |
|||||
Zdroj: |
Lamač, M. : Jan Zrzavý. Praha Odeon 1980. ;Výtvarníci a teoretici VVUP (1946 – 1985. Olomouc 1986. ;alk: K působení J. Z. v Olomouci. Kdy, kde, co v Olomouci 1990, květen, S. 31–32. ;bh: a glosa na okraj. KKC v Olomouci, 1990, č. 6, S. 17. ;Výtvarná kultura, 2, 1978, č. 2, S. 36 – 43. ;Květy 1977, č. 52, S. 40. ;/ reg. /. ;Dvořák, František: Olomoucké období národního umělce Jana Zrzavého. In: Zprávy Vlastivědného ústavu v Olomouci, 1976, č. 184, S. 3–8. ;. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Valašská Bystřice | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Praha, Uherské Hradiště, Zlín | |||||
Obory působení: | herec | |||||
Anotace: |
V letech 1952–54 hrál ve Slováckém divadle Uh.Hradiště, 1954–60 Zlín, 1960–62 DOS Olomouc, poté Realistické divadlo Praha.Zasl.um.1984.; |
|||||
Zdroj: |
BIO-ČTK, 25.8.1988;. |
|
||||||
Místo narození: | Valašské Klobouky | |||||
Místo úmrtí: | Prostějov | |||||
Místa pobytu: | Valašské Klobouky | |||||
Obory působení: | pedagog středoškolský, sbormistr | |||||
Anotace: |
Sbormistr pěveckého spolku Tovačovský v letech 1939–1947, učitel zpěvu na G 1950–1954 v rodišti. |
|||||
Zdroj: |
Československý hudební slovník.1.díl.Praha, SHV 1963, S.148.; Stárek, Z.: Slovník českých sbormistrů.1.díl.Praha 1982, S.61.;. |
|
||||||
Místo narození: | Valašské Klobouky | |||||
Místo úmrtí: | Valašské Klobouky | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | hudební pedagog | |||||
Anotace: |
Bratr Cyrila B. /1898–1978/. Učitel učitel. ústavu v Olomouci od r. 1948. ;Autor konc. parafráze na hanáckou píseň Tovačov, Tovačov, r. 1954. |
|||||
Zdroj: |
ČSHS.I.Praha 1965.S.148–149.;. |
|
||||||
Místo narození: | Valašské Klobouky | |||||
Místa pobytu: | Frýdek-Místek, Olomouc | |||||
Obory působení: | jazykovědec, pedagog středoškolský, pedagog vysokoškolský | |||||
Anotace: |
Původním povoláním středoškolský prof. , působil na G Frýdek-Místek a v Olomouci. Půs. na UP v Olomouci v obd. 1962–1988, ved. lingvistické sekce katedry rusistiky, publikoval více jak 100 vědec. prací, prac. v jazykověd. sdružení ČSAV. |
|||||
Zdroj: |
Purketová, Jana: O životě a díle čes.a slov.pedag.Brno, SVK 1991, S.59.; LD, 19.5.1988, S.5.;. |
|
||||||
Místo narození: | Valašské Klobouky | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Prostějov | |||||
Obory působení: | vysokoškolský pedagog, výtvarník | |||||
Anotace: |
Profesor výtvar. výchovy na FFUP v letech 1958–1965, malíř v Prostějově a Olomouci. |
|||||
Poznámka: |
Z data úmrtí je známo jen: 4 1974 |
|
||||||
Místo narození: | Valašské Klobouky | |||||
Místo úmrtí: | Holešov | |||||
Místa pobytu: | Holešov, Kroměříž, Olomouc, Uherský Brod | |||||
Obory působení: | sbormistr, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Učitel hudby v Uher. Brodu, 1920–1929 ředitel kůru Holešov, 1929–1948 učil na uč. úst. Kroměříž, sbormistr spol. Podhoran v Holešově a Kroměříži, 1948–1950 přednášel na UP Olomouc |
|||||
Zdroj: |
Fric, O. : Hudba na Kroměřížsku a Zdounecku. Kroměříž 1941. ; Stárek, Z. : SČS II. Praha 1982. S. 559. ;. |
|
||||||
Místo narození: | Valašské Klobouky | |||||
Místo úmrtí: | Lukov | |||||
Místa pobytu: | Česká Třebová, Francie, Litoměřice, Olomouc, Praha, Řím (Itálie) | |||||
Obory působení: | kněz řádový, novinář, pedagog, překladatel, teolog | |||||
Anotace: |
Studoval v Praze, Olomouci, Francii a v Římě, kde byl vysvěcen roku 1933. Kněz řádů dominikánů. V letech 1935–1946 profesorem teologie na řádovém učilišti a 1940–1945 arcidiecézním bohovědném učilišti v Olomouci. Poté do roku 1950 působil v Litoměřicích. V letech 1950–1961 administrátorem v České Třebové. Poté zákaz duchovní služby a od r. 1968 žil v domově důchodců v Lukově, kde působil i jako duchovní správce řeholních sester. Redigoval revui „Růže dominikánská“ a edici Vítězové. |
|||||
Zdroj: |
Kunc, Jaroslav: Kdy zemřeli…?Praha 1979. S.162.;. Pala, Josef: Vzpomínka na významného teologa.In: OLDIN 2007/10.; |
|
||||||
Místo narození: | Valašské Klobouky | |||||
Místo úmrtí: | Havířov | |||||
Místa pobytu: | Hranice, Moravská Třebová, Ostrava, Praha, Přerov | |||||
Obory působení: | architekt, urbanista | |||||
Anotace: |
Narozen v učitelské rodině. Dětství prožil v rodišti, od deseti let studoval na gymnáziu v Moravské Třebové (1935–1938), po záboru pohraničí byla škola přestěhována do Hranic. Od roku 1940 studoval na Vyšší průmyslové škole stavební v Praze, od září 1943 totálně nasazen jako dělník ČKD Praha-Libeň. Současně pokračoval ve studiu a v r. 1944 maturoval. Koncem března 1945 se vrátil domů do Valašských Klobouk. Po osvobození vystudoval 1945–1951 Vysokou školu architektury a pozemního stavitelství v Praze. Na vojnu odešel do Ostravy a 1959 se oženil. Projektoval vilové domy a bytové domy, školy, sportovní haly aj. Projektoval i střed města Přerova, Přerov-Šírava. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy. Nová řada.seš.1.(13.) Ostrava, 2000. S.110–111. |
|||||
Poznámka: |
ing. arch. Otta Waller |
|
||||||
Místo narození: | Valašské Meziříčí | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Brno, Kopřivnice, Kroměříž, Olomouc, Praha, Vyškov | |||||
Obory působení: | redaktor, teolog, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Studoval gymnázium v Kopřivnici a Kroměříži, pak teologii v Olomouci. Roku 1863 byl vysvěcen na kněze a rok působil jako kaplan ve Vyškově. Pak učil jako profesor biblického studia Nového zákona nejdříve v Olomouci, pak na teologické fakultě UK v Praze. V roce 1882 byl jmenován brněnským biskupem, 1904 olomouckým arcibiskupem a v roce 1911 kardinálem a stal se tajným radou císaře. Aktivně se účastnil života v katolických spolcích. Byl literárně činný, psal o poutních místech , uveřejňoval stati z biblistiky a liturgie. Ve valašskomeziříčském muzeu je uloženo několik jeho rukopisných básní. Bohatá byla rovněž jeho odborná editorská činnost. Rád se vracel do rodného kraje. Do časopisu katolického duchovenstva napsal stať Církevní život na Valašsku. |
|||||
Zdroj: |
Fischer, R.: Olomoucký památník.Olomouc 1938.S.20 –22.; Podlaha: Bibliografie čes.katol.literatury.Praha 1923.S.2062.;. Fabian, Josef: Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě. A-Fi. Valašské Meziříčí, Valašské Athény 2009. S.24. |
|||||
Poznámka: |
Narozen v Hrachovicích (n.m.č. Valašské Meziříčí) |
|
||||||
Místo narození: | Valašské Meziříčí | |||||
Místo úmrtí: | Hranice | |||||
Místa pobytu: | Brno, Rožnov pod Radhoštěm, Valašské Meziříčí, Zašová | |||||
Obory působení: | ředitel školy, spisovatel | |||||
Anotace: |
Byl jedním z prvních žáků valašskomeziříčského gymnázia. Po doplňovací zkoušce na učitelském ústavu v Brně se v roce 1887 stal učitelem v Zašové. Básnické prvotiny publikoval pod pseudonymen M. Hanuš v almanachu Zora. V Zašové napsal povídky Nevzešlo ráno a Zapadlé úhory. V roce 1891 se oženil s Žofií Libosvárskou z Krásna, v roce 1901 byl jmenován správcem školy v Komárovicích a v roce 1919 ředitelem školy v Rožnově. Jeho dalšími knihami jsou sbírky povídek Večerní stíny, Ráj a jiné povídky, Horští lidé, romány Selský práh a Slunečná paseka, veršovaná idyla Lukáš Roman a kniha a valašských dětech Jarní píseň. Je pohřben na Valašském Slavíně v Rožnově. |
|||||
Zdroj: |
Kunc, J.: Slovník souodobých čes.spisovatelů.I.Praha, Orbis 1945.S.299–301.. |
|||||
Poznámka: |
Krásno nad Bečvou (n.m.č, Valašské Meziříčí) |
|
||||||
Místo narození: | Valašské Meziříčí | |||||
Místa pobytu: | Bratislava (SR), Brno, Hodonín, Nový Jičín, Ostrava, Praha, Prostějov | |||||
Obory působení: | dramatik, spisovatel | |||||
Anotace: |
Od 1899 zaměstnán ve státní službě jako finanční úředník v Hodoníně, v Brně, 1903–6 v Ostravě a v Novém Jičíně, kde se seznámil s O. Bystřinou. Od 1909 působil jako finanční sekretář berního referátu a komisař inspektorátu v Prostějově. Člen Moravského kola spisovatelů. Většina jeho literárních prací vznikla do r. 1910. Začal básněmi, sloupky a fejetony publikovanými v tisku. Jediná sb. : „Básně“(1908) inspirována zejména dílem Bezruče a valašským folklorem. Řada básní byla zhudebněna L. Janáčkem, E. Asmanem, C. Hrabovským a C. M. Hrazdirou. Na jeviště se dostaly 4 hry: Zkáza, Všichni tři, Za noci měsíčné, Za májového večera. V Ostravském deníku, kam psal fejetony, užíval šifry /rča. V r. 1919 publikoval v olomouckém Našinci. V r. 1919 byl jmenován přednostou berního referátu na Generálním ředitelství v Bratislavě, kde dosáhl titulu vládní rada. 1939 odešel do důchodu. Zprvu žil v Praze, 1958 přesídlil do Bratislavy k' dceři Marii, která se provdala za slovenského spisovatele Ivana Horvátha /1904–1960/. |
|||||
Zdroj: |
Kraus, B.: Z literárního rejstříku Maxe Kurta.ZVÚO 1974, č.168, S.24.;Kraus, B.: Prostějovští dramatikové.Štafeta 1981, č.1, S.14 – 16.;Slavík, B.: Písemnictví na mor.Valašsku.Olomouc 1947.S.291 – 192.;Lexikon české literatury.2/II.Praha 1993.S.1064 – 1065.;. |
|
||||||
Místo narození: | Valašské Meziříčí | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Brno, Nový Jičín, Olomouc, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | stavitel | |||||
Anotace: |
Narozen v obci Krásno nad Bečvou (n. Valašské Meziříčí). Studoval v Novém Jičíně, Brně a Vídni. V Olomouci od r. 1888. Spolupůsobil na vznik české školy na Úřední čtvrti, předseda a spoluzakladatel spolku " Katolický dům", člen vydavatel. družstva Našinec, ve výboru Vlastenec. spolku musejního. Provedl stavbu Hospodářské školy na Klášterním Hradisku a klášter v Řepčíně. |
|||||
Zdroj: |
Fischer, R. : Olomoucký památník. Olomouc 1938, S. 219. ; Průvodce po Ústředním hřbitově v Olomouci. Olomouc 1929, S. 33–34. ;. |
|
||||||
Místo narození: | Valašské Meziříčí | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Peking (Čína), Praha, Zlín | |||||
Obory působení: | diplomat, filolog, pedagog vysokoškolský, překladatel, sinolog, učitel jazyků | |||||
Anotace: |
V letech 1947–51 založil a vedl sinolog. studia na UP. V letech 1950–54 jmenován odb. asistentem na Katedře filologie a dějin Dáln. východu FF UK a v r. 1954 získal zde na fak. titul doc. 1959–70 náměstek ředitele Orientálního ústavu. Přednášel na zahran. univerz. a jako hostující prof. vystupoval v Evropě a v Hongkongu. Účastnil se mezinár. sinolog. a jiných kongresů. V r. 1973 byl nucen odejít z polit. důvodů do ústraní. Po r. 1989 byl členem Vědecké rady FF UK (1990–92), Vědecké rady Orient. ústavu (1990–96), víceprezidentem European Assoc. of Chinese St. (1990–96), předsedou sdružení Kontinenty (1990–97) a místopředsedou Česko-čínské spol. (1990–97) a nyní předsedou. Nositelem medaile College de France, 1981. Autorem řady monografií, překladů do češtiny. V r. 2007 mu byl udělen čestný titul doctor honoris causa. Po maturitě (1941) a abiturientském kurzu (1943) byl nasazen na práci v továrně Avia v Praze-Čakovicích. 1943–45 navštěvoval kurzy čínštiny v Orientálním ústavu, 1945–48 studoval práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy a současně navštěvoval sinologické přednášky na Filozofické fakultě. Studium na této fakultě ukončil 1951. V letech 1947–51 působil jako lektor čínštiny na Škole orientálních jazyků v Praze a přednášel na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, 1948–50 působil navíc jako lektor čínštiny na jazykové škole v továrně Svit ve Zlíně. V letech 1950–54 byl odborným asistentem na katedře filologie a dějin Dálného východu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, 1954 získal na této fakultě docenturu. Pak přešel na čas do diplomatických služeb; 1954–58 byl velvyslaneckým radou na československém zastupitelském úřadě v Pekingu. Poté absolvoval roční stáž v Historickém ústavu Čínské akademie věd v Pekingu (1958–59). Po návratu nastoupil do funkce náměstka ředitele Orientálního ústavu Československé akademie věd, kterou zastával do 1970. Zároveň konal přednášky na Univerzitě 17. listopadu a na Univerzitě Karlově. Po vynuceném odchodu z Orientálního ústavu (1973) se do 1989 živil jako překladatel u Pražské informační služby. |
|||||
Zdroj: |
Žurnál UP, č.2., 26.1./07, S.6; Wikipedie.cz |
|||||
Poznámka: |
Narozen v Krhové (n.m.č. města Valašské Meziříčí). Doc. Augustin Palát, dr.h.c. (čestný doktorát UPOL) |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Valašské Meziříčí | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Brno, Krásno, Olomouc, Opava, Poličná, Valašské Meziříčí | |||||
Obory působení: | pedagog, publicista odborný | |||||
Anotace: |
V r. 1898 v Olomouci vyučoval v ústavu hraběte Poettinga po dobu 19 let, publikoval do odbor. časopisů a Ottova naučného slovníku. |
|||||
Zdroj: |
Fischer, R.: Olomoucký památník 1848–1918.Olomouc, 1938, S.269.. |
|
||||||
Místo narození: | Valašské Meziříčí | |||||
Místa pobytu: | Prostějov | |||||
Obory působení: | sportovec, tenista | |||||
Anotace: |
Odchovanec TK Deza Valašské meziříčí a hráč TK Česká sportovní Prostějov. Vítěz několika turnajů, zatím nejmladší český vítěz turnaje ATP (Palermo 2004), finalista Wimbledon 2010 a vítěz Davic cup 2011 Rumunsko – dvojhra a čtyřhra. |
|||||
Zdroj: |
Slovník osobností východní Moravy. www.Valaskeatheny http://otavinka.blog.cz |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Valtice | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Praha, Uherské Hradiště | |||||
Obory působení: | malíř akademický, pedagog středoškolský | |||||
Anotace: |
V letech 1974–1980 stud. AVU Praha, 1979 –1. cena na výstavě " Mladí vystavují", Praha. 1981–82 vyučoval na SPUŠ v Uherském Hradišti. Žije a tvoří v Olomouci. Ateliér má Na Letné. |
|||||
Zdroj: |
Katalog výtvarných umělců olomoucké oblasti.Olomouc 1989./foto/; Pařa-: Návštěva v ateliéru.=Kdy-kde-co v Olomouci, 1989, září, S.13–15.; ZKVMO, 1983, č.223, S.9.;; Puls, 20.4.1996,S..5., . |
|
||||||
Místo narození: | Vanovice | |||||
Místa pobytu: | Brno, Prostějov, Slušovice | |||||
Obory působení: | grafik, malíř, sklář | |||||
Zdroj: |
Moravské osobnosti umění a kultury-REGO/SVKOL. |
|||||
Poznámka: |
Narozen nedaleko Boskovic. |
|
||||||
Místo narození: | Vápenná | |||||
Místo úmrtí: | Jeseník | |||||
Místa pobytu: | Innsbruck (Rakousko), Opava, Vídeň (Rakousko), Vidnava | |||||
Obory působení: | pedagog středoškolský, turistický činitel | |||||
Anotace: |
Narozen jako yn pošmistra. Po ukončení gymnázia ve Vidnavě studoval na univerzitě ve Vídni -latinu a francouzštinu. Studium zakončil r. 1915 a pak narukoval na vojnu. Padl do italského zajetí a vrátil se až v září 1919. V září 1921 složil v Innsbrucku zkoušku jež byla následně uznána. V letech 1921–1937 byl profesorem na Státním reálném gymnáziu v Jeseníku. Aktivně se věnoval turistické činnosti. Vykonával též funkci místopředsedy Svazu německých horských a turistických spolků v ČSR. R. 1935 vážně onemocněl, zemřel a pohřben v Jeseníku. |
|||||
Zdroj: |
BSSSM, seš. 5(17.) Ostrava 2004. S.91–92. |
|
||||||
Místo narození: | Varnsdorf | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | matematička, pedagog vysokoškolský | |||||
Anotace: |
Od roku 1952 působila na Katedře matematické analýzy Přírodovědecké fakulty UP v Olomouci. |
|||||
Zdroj: |
Kapitoly z dějin olomoucké univerzity. Ostrava 1973.S.357.; |
|
||||||
Místo narození: | Varšava (Polsko) | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | herec, režisér, scenárista | |||||
Anotace: |
Nejvýznamnějším hostem 6. ročníku mezinárodního festivalu duchovních filmů „Film ve znamení ryby“ v Olomouci, byl polský režisér a scénárista Krzstystof Zanussi, který dne 1.9.2007 uvedl svůj film Persona non grata. |
|||||
Zdroj: |
Wikipedia.cz |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Vážany | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Lipník nad Bečvou, Olomouc, Velká Bystřice | |||||
Obory působení: | loutkář, režisér, výtvarník | |||||
Anotace: |
Vyučil se kolářem a za 1. světové války bojoval na italské a albánské frontě. Po válce pracoval v Letově jako dřevomodelář. V Olomouci byl cvičitelem, starostou a organizátorem v místní Sokolské jednotě. Jeho životní láskou bylo divadlo (ochotnický spolek Mrštík), ale zejména divadlo loutkové. Od roku 1923 až do své smrti byl členem v letech 1931–1963 vedoucím Kašpárkovy říše Olomouc. Věnoval se loutkám téměř 50 let svého života, neoddělitelně spjatého s hejčínskou loutkovou scénou Kašpárkova říše. Jako principál ji vedl přes třicet let. Především byl vedoucí souboru a reřisér, ale i technolog, konstruktér a vychovatel několika generací amatérských loutkářů. Stál též u zrodu přehlídky Loutkářská Chrudim. Za svou činnost dostal Zlatý odznak Matěje Kopeckého. |
|||||
Zdroj: |
Čechova Olomouc 1999. Olomouc 1999, S. 12–13. ; V měsíci lednu si připomínáme… Kdy,kde co v Olomouci, leden 2014. S.1. Výročí Františka Štěrby. Blogspot Otavínka 2.1.2024. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Včelnička | |||||
Místa pobytu: | Jihlava, Olomouc, Šternberk, Žerotín | |||||
Obory působení: | publicistka regionální, spisovatelka, učitelka | |||||
Anotace: |
. Pedagogickou školu pro vzdělání učitelů národních škol studovala v Jihlavě. Později při učitelském povolání absolvovala Pedagogickou fakultu olomoucké univerzity, obor čeština, dějepis a výtvarná výchova. Jako učitelka působila v letech 1955–57 na Jedenáctileté střední škole ve Šternberku, v letech 1957–1959 na dvoutřídních národních školách v Dalově a Žerotíně, od r. 1959 do r. 1992 na 2. stupni ZŠ Dr. Hrubého ve Šternberku. Dlouhodobě publikuje v regionálním tisku, její zajímavé články můžeme číst většinou ve Šternberských listech. Její zásluhou byla vydána část pozůstalosti vlastivědného badatele, astronoma a politického vězně Karla Morava (1906–1993), Staré šternberské obrázky a povídky Bloudění Marty vojandy a Zlý sen. V roce 2002 obdržela Cenu města Šternberka za přínos regionální historii. Zpracovala literární pozůstalost stíhacího letce Ladislava Valouška, plukovníka letectva v. v. (1918–1996), a vydala knížku jeho leteckých povídek Návraty stíhačů (2002), dva letecké deníky (Cestou nadějí a zklamání – 2003, Cestou zpátky – 2003), doplněné autorskou monografickou prózou Životní křižovatky stíhacího letce Ladislava Valouška (2006). Věnovala pozornost vývoji českého školství ve Šternberku, názvosloví šternberských ulic, historii české knihovny a významným osobnostem Šternberska. |
|||||
Zdroj: |
Osobní sdělení Ševčíková, Hana: Výročí středomoravského regionu. Týnecké listy. 2015, č.12, S.4. |
|||||
Poznámka: |
Mgr. Vlasta Hlůzová |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Vejprty | |||||
Místa pobytu: | Chomutov, Jihlava, Litoměřice, Milevsko, Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | farář, kněz řádový, odborný publicista, pedagog | |||||
Anotace: |
Rektor baziliky a svatokopecký farář. Kulturní osobnost, jejíž činnost se zapsala nejen do historie Svatého Kopečka, ale značnou měrou přispěla k obnově barokního skvostu baziliky minor i k duchovnímu rozvoji celé farnosti a širokého okolí. Karel Berka studoval Střední školu pro pracující, směr zemědělství v Chomutově, kde maturoval v roce 1982 a poté Cyrilometodějskou bohosloveckou fakultu v Litoměřicích, obor teologie, umění. Ordinován na kněze byl v roce 1988. Po vstupu do Řádu premonstrátů v Praze na Strahově přijal jméno Jakub. Zprvu působil jako kaplan v Jihlavě a od srpna 1992 se stal duchovním správcem na Svatém Kopečku, kde byl po dvou letech jako administrátor k 1. říjnu 1994 jmenován farářem. Záhy po jeho příchodu na Hanou začala duchovní správa vydávat farní měsíčník „Navštívení“ (první číslo vyšlo 29.11.1992), který přinášel duchovní zamyšlení, informace o církevních svátcích, pořad bohoslužeb i pohledy do historie poutního místa. K tomuto počinu inspiroval P. Berku zpravodaj vydávaný premonstráty na jeho dřívějším působišti. Svatokopecký poutní chrám se začal otevírat poutníkům, věřícím i nevěřícím, ale zejména mladým lidem. Už půlnoční mše o Vánocích 1992 zaznamenaly enormní účast. Začala se psát jiná kapitola, která by se dala nazvat Cesta důvěry a smyslu života. Cyklem přednášek „ Může vás zajímat“ konaných měsíčně v proboštství, pořady „Čtvrtky s Biblí“, řadou koncertů významných umělců v chrámě i v jeho nádvoří získával veřejnost i odpovědné činitele – ministry a poslance – pro myšlenku budoucího zápisu kláštera na Hradisku a svatokopecké baziliky na seznam památek UNESCO; vystoupení umělců Marty Kubišové, Daniela Hůlky, Ivy Bittové, Hradišťanu aj. přivedla na toto místo tisíce návštěvníků, obdivujících jak výkony vystupujících, tak i zdejší vrcholné baroko. Dokázal nejen zaujmout, ale v mnoha případech také odvrátil mladé lidi od drog. To, co se nepodařilo rodičům a lékařům, někteří mladí získali zde: lásku a porozumění. Tuto cestu potvrdil i sám Svatý otec Jan Pavel II. při setkání mládeže na Sv. Kopečku vroce 1995. Kromě kněžských povinností se páter Berka věnoval také pedagogické práci. Učil v církevní škole s. Voršilek. Přispíval do celostátního homiletického časopisu Fermentum; později se stal jeho redaktorem. Články o činnosti a akcích konaných v svatokopecké bazilice se objevovaly na stránkách regionálního tisku, v rozhlase Proglas, ale také v televizi. Filmová náboženská tématika, která vznikla ve studiích Velehrad Olomouc a Telepace Ostrava byla poprvé presentována na malém filmovém festivalu „Ve znamení ryby“ v roce 1999. „Pohledy do historie Svatého Kopečka“ byly vydány knižně a jejich autorem je Bohuslav Smejkal. Kniha vyšla v září 2001 v době, kdy byl Mgr. Jakub Karel Berka po devíti- letém působení na Svatém Kopečku přeložen do kláštera premonstrátů v Milevsku. Výjimečností tohoto duchovního je nejen jeho činnost pastorační, rétorická, pedagogická a literárně-ediční, ale také jeho zásluha o vytvoření dalšího kulturně-duchovního centra města Olomouce. Obdržel Cenu města Olomouce 2001. V Milevsku vyšly tři publikace v roce 2012: Netřeba spatřit jizvy (Velikonoce 2012), Čekám na to stále (Adventní rozjímání), Ó, Vánoce…(Půlnoční rozjímání).V Milevsku působil do září 2013 a od 1. října 2013 působil v Praze 6, Nebušická 118, ŘK farnost svatého Cyrila a Metoděje.Dne 21.11.2014 jsem se sešla s otcem Jakubem na faře baziliky na Svatém Kopečku. Od 1. října 2018 působí ve farnosti kostela Sv. Ludmily, Jugoslávská 662/27, Praha 2. Navíc se věnuje malování. |
|||||
Zdroj: |
Osobní sdělení – hš / 1999, 2014. Nástěnný kalendář Kostel sv. Ludmily 2021. Zadní strana verše |
|||||
Poznámka: |
P. BERKA Jakub Karel OPraem., Mgr. |
|||||
Fotky: |