Komplexní
Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.
Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místa pobytu: | Uničov | |||||
Anotace: |
Ostřihomský arcibiskup kardinál Bakócz zprostil Uničov na přímluvu krále Vladislava papežské klatby, která byla na město uvalena pro věrnost Jiřímu z Poděbrad. Podmínkou byl návrat k církvi a restituce majetku uprchlých měšťanů. |
|||||
Zdroj: |
Uničovský zpravodaj. č.2, 27.1.2005, S. 5. |
|
||||||
Místo narození: | Litovel | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Uničov | |||||
Anotace: |
Hejtman Jan Padrus z Horky (Jižní Čechy), hejtman Bedřich ze Strážnice a Jan Hertvík z Rušinova se svou čeledí přepadli 2.11. v noci Litovel a dybyli ji. S pomocí Olomoučanů a Uničovských byli vzápětí z města vypuzeni. |
|||||
Zdroj: |
Fiala, Jiří: Dějiny města Olomouce v datech I. Olomouc, Danal ' 1995. S 146. |
|
||||||
Místo narození: | Šumvald | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Uničov, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | básník | |||||
Anotace: |
Školu vychodil v Uničově, Olomouci, začal stud. gymnázium v r. 1852, ale před maturitou odešel pro neshody s ředitelem do Vídně. V Olomouci si přivydělával jako zpěvák-fundatista u sv. Mořice. Pseud. Moravan, Slavomír Pustinský. |
|||||
Zdroj: |
Lexikon české literatury.Sv.I., P., Academia 1987, S.124.; Polák, Josef: Básník bojovník./Projev k 100.výročí smrti A.Balcárka/=Severní Morava 1963, seš.9, S.10–14.; Nezbeda, V.: O severomoravské Společnosti Alše Balcárka 1937–1938.=Severní Morava 1978, seš.35, S.45–47. ;Springer, Jan: Co dala Haná české literatuře.Olomouc 1947, S.23.;. |
|
||||||
Místo narození: | Podgoreze u Krakova (Polsko) | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc, Ostrava, Praha, Třebíč, Uherské Hradiště, Zábřeh | |||||
Obory působení: | grafik, malíř, středoškolský pedagog, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Malíř, grafik , studoval architekturu na Vysokém učení technickém v Brně (1925–1928, prof. J. Král, arch. J. Kroha) , na Vysoké škole umělecko průmyslové v Praze (speciálka prof. J. Bendy, prof. V.V. Štech aj. Pečírka), na FF UK v Praze (1928–1934, prof. J.Benda, J.Pečírka a V.V. Štech) Působil na moravských gymnáziích – v Třebíči, Uherském Hradišti, Olomouci, Ostravě a v Zábřehu . Od roku 1947 působil jako pedagog na UP v Olomouci jako docent pro kresbu, grafiku a malbu. Předmětem jeho umělecké tvorby byla malba, grafika, knižní ilustrace ale i monumentální tvorba. Od r.1932 členem Skupiny výtvarných umělců v Brně, později Skupiny olomouckých výtvarníků, kde stál 10 let v čele., Též členem Sdružení výtvarných umělců Purkyně v Praze, Moravsko-slezského sdružení výtvar. umělců v Ostravě ad. Jeho obrazy vlastní např. MU v Olomouci, GVU v Ostravě aj. |
|||||
Zdroj: |
Aljo Beran, Obrazy, katalog, Olomouc 1985 NSČVU I, S..57 Turková,A. : Aljo Beran. Kalendar.cz Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950–1997 (A-Č), výtvarné centrum Chagall, Ostrava 1998, S.142 |
|
||||||
Místo narození: | Postřelmov | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Brno, Uherské Hradiště | |||||
Obory působení: | filolog, pedagog středoškolský | |||||
Anotace: |
Uznávaný filolog. Pedagogicky působil v Brně a v Uherském Hradišti. V letech 1891–1912 učil němčinu, řečtinu a latinu na Slovanském gymnáziu v Olomouci. V té době patřil k nejpopulárnějším osobnostem v Olomouci. |
|||||
Zdroj: |
Fischer, R.: Olomoucký památník. Olomouc 1938. S. 331. Památník 60. výročí českého gymnázia v Olomouci. Olomouc 1927.S.170–171 |
|
||||||
Místo narození: | Štěpánov | |||||
Místo úmrtí: | Štěpánov | |||||
Místa pobytu: | Prostějov, Štěpánov, Uherský Brod | |||||
Obory působení: | kapelník, včelař | |||||
Anotace: |
Narozen v Krnově u Štěpánova (n.m.č. Štěpánov). Po ukončení vojenské služby v roce 1884 převzal od Jana Slámy taktovku Hanácké kapely. Hanáckou kapelu založil v roce 1875 štěpánovský rechtor a muzikant Rudolf Drlík. Kapela pod vedením A. Zbořila se zúčastnila i Národopisné výystavy v Praze a měla výbornou úrověň. Zbořil byl členem a funkcionářem Včelařského spolku. S Hanáckou kapelou hrál při prvním vystoupení Gustava Frištenského v Prostějově a ve dnech 1.9.-8.9.1885 hrála jeho kapela na včelařské výstavě v Uherském Brodě. |
|||||
Zdroj: |
Kapelník Alois Zbořil. Naše noviny, č.211, březen 2000,S.7.; |
|
||||||
Místo narození: | Čop (SR) | |||||
Místa pobytu: | Kroměříž, Olomouc, Opava, Užhorod (Ukrajina) | |||||
Obory působení: | básnířka, učitelka | |||||
Anotace: |
Učitelství: Měšťanská škola Užhorod, Opava 1938. Na obecných školách: Opava, Olomouc, Kroměříž 1942. Lidová škola umění Žerotín Olomouc, obor varhany 1970. Úřednická činnost ve „Službě veřejnosti“ Olomouc. U Krámáře a Procházky v Olomouci roku 1941 vydala sbírku „Verše“. Manželka Mojmíra Hanuše. |
|
||||||
Místo narození: | Kolín | |||||
Místo úmrtí: | České Budějovice | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Přerov, Šumperk, Uherské Hradiště | |||||
Obory působení: | herečka | |||||
Anotace: |
Rodným jménem Pečínková. Od r. 1918 divadelní společnost, působila krátce v Přerově, od r. 1951 v Olomouci, poté v Šumperku. a to v letech 1951–1960. |
|||||
Zdroj: |
Přehled činnosti čes.divadel 1958.Praha 1959, S.241. Biografický slovník Slezska a severní Moravy. 7. Ostrava 1996. Filip, Z.: Kdo byl kdo. 200 osobností z historie Šumperka. Štíty 2008. |
|
||||||
Místo narození: | Strážnice | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Šternberk, Uničov | |||||
Obory působení: | hygienička, pedagog středoškolský, průvodkyně, publicistka odborná | |||||
Anotace: |
Roz. Stenzlová. Od roku 1946 žila v Uničově a krátce poté se rodina přestěhovala do Šternberka, kde maturovala na gymnáziu v roce 1956. Bylo to právě šternberské prostředí, které v ní zanechalo hluboké vzpomínky. Lékařskou fakultu Univerzity Palackého, všeobecný směr absolvovala v roce 1962. Začala pracovat v Okresní hygienické stanici Olomouc, kde byla v září 1981 jmenována ředitelkou OHS. Tuto funkci vykonávala až do března 1992. Po odchodu do důchodu působila jako okresní hygienička a posléze i jako hygienička Olomouckého kraje. Pedagogicky dlouhodobě působila na Střední a vyšší zdravotnické škole E. Pöttinga. Za svůj významný životní přínos považovala svoji úspěšnou péči o zajištění hygienické služby v době návštěvy Svatého otce Jana Pavla II. v Olomouci a na Svatém Kopečku. Od roku 1961 publikovala v odborném tisku. Její články najdeme na stránkách periodik Vnitřní lékařství, Československá hygiena, Pracovní lékařství, Bezpečnost a hygiena práce, Časopis českých lékařů, Československá dermatologie, Československá otolaryngologie, Bezpečná práce, Slévárenství, Noviny Červeného kříže aj. U příležitosti 40. výročí slavnostního otevření budovy hygienické stanice v Olomouci v lednu 1999 vyšel jubilejní almanach, který redigovala a zároveň zde publikovala úvodní stať „Hygienická služba v okrese Olomouc“. Dlouhodobě se věnovala přednáškové činnosti, byla členkou Vlastivědné společnosti muzejní Olomouc, kde působila zejména v sekci Dějiny lékařství a Historická Olomouc. Ve volném čase se zabývala průvodcovskou činností po Olomouci pro vzdělávací centrum Profit klub se sídlem v Ostravě a péči o zdraví lidu, aktivní činností v Českém červeném kříži, za což byla též vyznamenána. Vedle řady odborných zájmů byla kulturně činná s manželem. JUDr. Ladislavem Lamačem, kterého doprovázela. Zemřela po těžké nemoci. |
|||||
Zdroj: |
Ševčíková, Hana: Květnová středomoravská výročí. Týnecké listy.2014, č.5. |
|||||
Poznámka: |
MUDr. Anna Folprechtová |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Prostějov | |||||
Místo úmrtí: | Prostějov | |||||
Místa pobytu: | Brno, Kostelec na Hané, Mostkovice, Prostějov, Slatinice, Těšetice, Určice | |||||
Obory působení: | archeolog, sběratel, učitel | |||||
Anotace: |
Po absolvování Učitelského ústavu v Brně v letech 1889–1890 učil v Mostkovicích. V období 1891–1925 byl řídícím učitelem v Prostějově. Byl spoluzakladatelem Přírodovědného klubu v Prostějově. Archeologické výzkumy v obcích Domamyslice (n.m.č. Prostějov), v r. 1903 v Kostelci na Hané, v r. 1908 v Určicích a později v obcích Těšetice a Slatinice. Publikoval v odborném a vlastivědném tisku: Pravěk, ČVSMO. |
|||||
Zdroj: |
Prudká, Alena: Archeolog Antonín Gottwald. =Zpravodaj Muzea Prostějovska v Prostějově, 1986, č. 2, S. 1–11, obr. Pozn. ;Štafeta, 18, 1986, č. 3. , S. 11–14, obr. ;Springer, Jan: Co dala Haná české literatuře. Olomouc 1947, S. 35. ;Eliáš-Žáček, B. : A. Gottwald, objevitel pravěku Hané. =ZVÚO 1969, č. 155, S. 1–4. ;. Sklenář, Karek: Biografický slovník českých, moravských a slezských archeologů. Praha, Libri 2005. S. 192–193.; |
|
||||||
Místo narození: | Chropyně | |||||
Místo úmrtí: | Opava | |||||
Místa pobytu: | Čechy, Kroměříž, Olomouc, Opava, Uherské Hradiště | |||||
Obory působení: | redaktor, spisovatel | |||||
Anotace: |
Narozen Plešovci u Kroměříže. Studia bohosloví v Olomouci a filozofie v Praze nedokončil, stal se učitelem.Redaktor novin v Kroměříži, Uh.Hradišti a Olomouci.Od 1.7.1895 do 1904 byl redaktorem, od r.1902 i vydavatelem Opavského týdeníku.Psal beletrii /vlastenecké básně, povídky, fejetony, překládal z polštiny a ruštiny, články populárně naučné, z historické vlastivědy /o r.1848/;Psal do čas.: Moravská Orlice, Hlídka, Náš domov, Český lid /národopisné črty/, povídky do slezských kalendářů.Je autorem pověsti o králi Ječmínkovi./Holešov 1890/. |
|||||
Zdroj: |
Ficek, V.: Biografický slovník širšího Ostravska.2.Opava 1976.S.106–107.;. |
|||||
Poznámka: |
Plešovec je součástí obce Chropyně. |
|
||||||
Místo narození: | Prostějov | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Brno, Napajedla, Uherské Hradiště | |||||
Obory působení: | pedagog vysokoškolský, překladatel, spisovatel | |||||
Anotace: |
Vyrůstal v Napajedlech, gymnázium studoval v Uherském Hradišti. Na brněnské filozofické fakultě vystudoval anglistiku a hispanistiku. Pracoval v literárně dramatické redakci Českého rozhlasu tady v Brně, kterou byl nucen v 70. letech opustit. Do roku 1989 se živil zejména překlady, většinou pod cizími jmény. Překládal například díla Garcia Lorcy, Johna Updika, Josepha Kellera a tak dále. K jeho nejúspěšnějším překladům patří Pan Kaplan má stále třídu rád. Autor hry Pěnkava s loutnou, která byla provedena v olomouckém Divadle hudby, za režie Lídy Engelové. Dlouhodobým pedagogem JAMU v Brně.Jako pedagog působil od roku 1990 na Divadelní fakultě JAMU v Brně (od roku 1993 jako profesor) v ateliéru rozhlasové a televizní dramaturgie a scenáristiky. Počátkem 90. let byl autorem a moderátorem televizních cyklů Klub Netopýr a Z očí do očí. V roce 1998 získal novinářskou Cenu Ferdinanda Peroutky. |
|||||
Zdroj: |
Smutná, Jana: Poezie nejsou jen knížky.Prostějovský týden, 1992, 11.11., S.5.; |
|||||
Poznámka: |
Prof. PhDr. Antonín Přidal Fotografie je z ČTK – autor Šálek. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Tišnov | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Šumperk, Uherské Hradiště | |||||
Obory působení: | scénograf | |||||
Anotace: |
Narozen v Lomnici u Tišnova. (n. Tišnov) Vedoucí výpravy Divadla bří Mrštíků v Brně, scénograf Slováckého divadla v U. Hradišti a v Severomoravském divadle v Šumperku. |
|||||
Zdroj: |
Robeš, Bohumil: Výtvarník od Mrštíků.Lidová demokracie,1.3.1993, |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Dolany, Olomouc, Uherské Hradiště | |||||
Obory působení: | ilustrátor, výtvarník | |||||
Anotace: |
Po základní škole se vyučil aranžérem a v letech 1964 až 1968 vystudoval Střední umělecko-průmyslovou školu v Uherském Hradišti, obor užité a propagační grafiky. Po maturitě se vrátil do rodiště a působil v propagačním oddělení Parku kultury a oddechu až do roku 1990. V roce 1991 se osamostatnil a zaměřil se především na ilustraci knih. Zprvu spolupracoval s olomouckými nakladateli Alda, Fin a Nakladatelství Olomouc. Ilustroval slovníky, učebnice i knižní obálky, např. Hovorová němčina (1992), Pravidla českého pravopisu stručně a nově (1992), Myšlenky do kapsy 1 (1992), Myšlenky do kapsy 2 (1993), Slovník cizích slov (1994). V posledním období se začal věnovat především ilustracím dětských knih, leporel, omalovánek, vystřihovánek, společenských her a etiket. Přerovská firma MFP paper ,pro kterou kreslí omalovánky, vydává občas i některé jeho kresby jako pohlednice anebo pexesa. Pro pedagogické nakladatelství SPN ilustruje matematiku pro I.ročník základní školy. Jeho ilustrace vychází také v zahraničí. Po roce 2000 ponejvíce tvoří pro nakladatelství dětských publikací: Axióma, Fragment a Infoa. Na svém kontě má asi sedmdesát titulů pro děti. Velmi oblíbená jsou leporela O Palečkovi (2001), O dvanácti měsíčkách (2002), Šel kozlík do trhu (2002), Pozor červená (2002), Popeláři jedou (2003), Hurá na nákup (2004), Traktor jede na pole (2004), Byl jeden domeček (2005), Najdi můj domeček (2005) a další. Osmdesát barevných obrázků zvířat vytvořil pro knihu Heleny Kučerové Od antilop ke žraloku (2002). Ilustroval dětská říkadla, básničky a hádanky pro předškoláky Nauč mě mluvit (2001) a v roce 2003 knihu od Ireny Gálové : Adélka, Adámek a abeceda. V roce 2006 dostal Cenu za mimořádný přínos pro Nakladatelství Fragment v roce 2005. Je také autorem maskota Knižního klubu Fragment kocourka Fragmentíka. Letos vyšla v témže nakladatelství pomůcka pro malé výtvarníky, která rozvíjí nejen výtvarné schopnosti, ale naučí první anglická a německá slovíčka. Jmenuje se Začínám si kreslit (2007). Jeho kresby najdeme také na stránkách dětských časopisů: Mateřídouška, Sluníčko, Pastelka a Betynka. Poslední dva roky ilustruje nový oblíbený časopis Houbař. Žije v Dolanech u Olomouce. |
|||||
Zdroj: |
Ševčíková, Hana: Srpnová výročí středomoravského regionu. Týnecké listy, 17, 2007, srpen. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Lány u Dašic | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Konice, Kyjov, Olomouc, Uherské Hradiště | |||||
Obory působení: | archeolog | |||||
Anotace: |
Narozen na Pardubicku. Při povolání obchodního cestujícího poznal Moravu (Konice, Olomouc.Brno, Kyjov, Uherské Hradiště). Od r. 1948 v Olomouci bydlel. V Olomouci uložena jeho pozůstalost.Korespondence s Aloisem Jiráskem, a P.Bezručem. ' |
|||||
Zdroj: |
Dohnal, Vít: Archeolog Antonín Šín./foto/.-ZVÚO, 1970, č.148, S.18–20.;. |
|
||||||
Místo narození: | Jindřichův Hradec | |||||
Místo úmrtí: | Opava | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Praha, Uherské Hradiště | |||||
Obory působení: | odborný publicista, pedagog středoškolský, veřejný činitel | |||||
Anotace: |
Syn měšťana a řeznického mistra. V letech 1866–1874 studoval gymnázium v rodišti, poté klasickou filologii do r. 1878 na FFUK v Praze. Od r. 1879 působil jako suplent na Slovanském gymnáziu v Olomouci, r. 1882 přešek na matiční gymnázium v Uherském Hradišti. Do Opavy odešel r. 1889 a o dva roky později se tam oženil a měl čtyři syny. Na gymnáziu vyučoval latině, řečtině, češtině a tělocviku. Vedl učitelskou knihovnu a v programech gymnázia publikoval seznam knih. Na veřejnosti vyvíjel aktivní činnost zejména v Sokole. Od 1893 řídil pěvecký spolek Křížkovský a od května 1896 byl jeho starostou. Zprávy publikoval ve VMO. |
|||||
Zdroj: |
Profesor A.K. In: VMO, 10, 1902, S.2–7. BSSSM,seš.3 (15.) Ostrava 2002.S. 71. |
|
||||||
Místo narození: | Tištín | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Kroměříž, Olomouc, Praha, Uherské Hradiště | |||||
Obory působení: | redaktor | |||||
Anotace: |
Maturoval na něm. G Kroměříž, FFUK Praha. Působ. v letech 1886–1890 v Uherském Hradišti jako redaktor, od r. 1895 redaktor Selských listů v Olomouci |
|||||
Zdroj: |
Fischer, R.: Olomoucký památník 1848–1918.Olomouc1938.S.42.;. |
|
||||||
Místo narození: | Buchlovice | |||||
Místo úmrtí: | Buchlovice | |||||
Místa pobytu: | Hradečná, Libina, Olomouc, Praha, Slavkov, Uherské Hradiště, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | grafik, kněz | |||||
Anotace: |
Byl nejstarší z devíti dětí vesnického listonoše Karla Hrabala. Studoval na německém gymnáziu v Uherském Hradišti, kde maturoval v roce 1906. Po maturitě odešel studovat teologii do Olomouce, kde byl vysvěcen 5. 7. 1910. Poté působil v Německých Libinách (n.Libina). V letech 1911 – 1914 studoval grafiku ve Vídni a poté semestr AVU v Praze u prof. Obrovského a pak další semestr u prof. Hofbauera ve Vídni. Po r. 1918 působil v Hradečné. |
|||||
Zdroj: |
Maliva, J. : Soupis grafiky. 1966. ;sf-: Arnošt Hrabal. Severní Morava, 1970, seš. 19, S. 75–76. /foto/, Filip, Z.: Biografický slovník okresu Šumperk, Šumperk 2001.; |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Klopina | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Rokycany, Šumperk, Úsov, Zábřeh | |||||
Obory působení: | básník | |||||
Anotace: |
Od r. 1897 studoval na čes.gymnáziu v Zábřehu, po abs.6.třídy r.1903 praktikoval na poště v Úsově.1904 vstoupil do pošt.telegraf.kursu v Šumperku, brzy odešel, aby se cele věnoval novinářství.Debut 1902 ve Studentském sborníku a čas.Pozor.Užíval šifry AD;V.O.Od r. 1905 žil v Rokycanech.Publikoval v Mor.nár.novinách, redigoval čas. Moravské rozhledy r.1904. |
|||||
Zdroj: |
Lexikon čes.literatury.I.Praha, Academia 1985, S.602.;Skutil, J.: Básník A.Drtil-Severní Morava, 1958, č.3, S.38–42.;Skutil, J.: Korespondence F.X.Šaldy s A.Drtilem.=Severní Morava, 1974, č.27, S.27–34.;Slavík, B.: Život a dílo A.Drtila.=Severní Morava, č.43, S.19–27.;Springer, jan: Co dalo Šumpersko české literatuře.Šumperk 1974, S.7.;. |
|
||||||
Místo narození: | Špičky | |||||
Místo úmrtí: | Nový Jičín | |||||
Místa pobytu: | Brno, Nový Jičín, Olomouc, Opava, Uherské Hradiště, Zábřeh | |||||
Obory působení: | kněz, středoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Studium teologie v Olomouci ukončil v roce 1917. Po vysvěcení na kněze, kaplanem a katechetou v Novém Jičíně. 1929–1933 prof. čes. reform. gymnázia a členem měst. zastupitelstva. Později působil v Opavě, Zábřehu, Uherském Hradišti a Brně. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.6.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1996.S.50; |
|||||
Poznámka: |
Špičky (u Přerova) |
|
||||||
Místo narození: | Klopina | |||||
Místo úmrtí: | Šumperk | |||||
Místa pobytu: | Brníčko, Jeseník, Klopina, Nemile, Olomouc, Písařov, Postřelmov, Šumperk, Úsov, Výprachtice | |||||
Obory působení: | odbojář, učitel | |||||
Anotace: |
Narozen ve Veleboři (n. Klopina) v rodině venkovského stolaře. Po absolvování české měšťanské školy v Úsově odešel v roce 1922 studovat na učitelský ústav do Olomouce, kde byl silně ovlivněn sokolskými myšlenkami a intenzivně se věnoval tělesné výchově. V roce 1926 začal učitelskou dráhu v Brníčku. Po absolvování vojenské služby u hraničářského praporu ve Frývaldově (n, Jeseníku) učil na školách v Písařově, Klopině a Nemili. V roce 1930 získal trvalé místo na obecné škole v Postřelmově a později po doplňovacím studiu češtiny a tělesné výchovy i na měšťance. Brzy po příchodu do Postřelmova byl zvolen náčelníkem místní sokolské jednoty a poté působil jako okrskový náčelník a člen vedení Severomoravské župy sokolské. V roce 1934 založil při postřelmovské jednotě první odbor táboření v rámci Severomoravské župy sokolské. Prázdninové tábory mládeže pořádal u Jakubovic. Působil v postřelmovském sokolském divadelním souboru a byl členem Pěveckého sdružení severomoravských učitelů. Po okupaci pohraničí byl již koncem roku 1938 vyšetřován pro svou sokolskou činnost. I v podmínkách okupace učil své žáky vlastenectví. Na udání německého ředitele postřelmovské školy Teufla byl zatčen a znovu vyslýchán. Jako nepohodlný učitel byl přeložen k 1. září 1939 na obecnou školu ve Výprachticích v protektorátní části Lanškrounska. Zde se zapojil do odbojové činnosti. Jako spojka udržoval styky mezi východočeským odbojovým hnutím a zábřežským Národním sdružením československých vlastenců. Po vzniku krajského vedení Národního sdružení československých vlastenců v roce 1943 v něm zastupoval Lanškrounsko. Po vyzrazení odbojové organizace našel úkryt ve vinohradské nemocnici v Praze, kam si odejel léčit nemocné srdce. Zde však byl gestapem brzy vypátrán a dne 18. dubna 1944 zatčen a převezen do Šumperka. Navzdory krutému vyslýchání v tzv. „robotárně“ neprozradil jména svých spolupracovníků. Následkům nelidského mučení podlehl již 20. dubna 1944. Pohřben byl na šumperském hřbitově jen za přítomnosti své manželky Věry. Po osvobození byly jeho ostatky převezeny a s náležitými poctami pohřbeny na hřbitově ve Veleboři. Jeho oběť připomíná památník uprostřed rodné vsi ( r. 1980). V Postřelmově nese jeho jméno jedna z ulic a k padesátému výročí otevření nové školní budovy v Postřelmově byla učiteli a vlastenci Bohumilu Ballonovi odhalena ve vestibulu školy pamětní deska (v r. 1988). . . . |
|||||
Zdroj: |
Bartoš, J.: Vlastenec a antifašista B.B. Severní Morava, 49, 1985, S.40–51., Slovník učitelských osobností okresu Šumperk.Šumperk 1990.S.18–20.; Doplnění – email od Ivana Horníčka dne 2.7.2016 a foto. |
|||||
Poznámka: |
Veleboř -osada v obci Klopina. Výprachtice ( u Ústí nad Orlicí) |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Rozstání | |||||
Místo úmrtí: | Penelope (USA) | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Řím (Itálie), Uherský Brod | |||||
Obory působení: | kněz, středoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Teologii studoval v Římě, kde vysvěcen r.1939. Po návratu působil jako kněz v olomoucké arcidiecézi, od r.1943 prof. náboženství na střední škole v Uherském Brodě. V r.1949 emigroval do USA. |
|||||
Zdroj: |
Pejskar, Jožka: Poslední pocta.I a II.svazek, Konfrontace 1985.S.15.;. |
|
||||||
Místo narození: | Valašská Bystřice | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Praha, Uherské Hradiště, Zlín | |||||
Obory působení: | herec | |||||
Anotace: |
V letech 1952–54 hrál ve Slováckém divadle Uh.Hradiště, 1954–60 Zlín, 1960–62 DOS Olomouc, poté Realistické divadlo Praha.Zasl.um.1984.; |
|||||
Zdroj: |
BIO-ČTK, 25.8.1988;. |
|
||||||
Místo narození: | Napajedla | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Bučovice, Kroměříž, Ostrava, Uherské Hradiště | |||||
Obory působení: | literární historik, pedagog středoškolský | |||||
Anotace: |
Gymnázium studoval v Uherském Hradišti. Po maturitě studoval právnickou fakultu a filozofickou fakultu na UK v Praze, kde byl tajemníkem Jaroslava Vrchlického. V Olomouci působil od r. 1906 a učil na České reálce dějepis a zeměpis až do roku 1928. Zemřel v činné službě.Pohřben na Ústředním hřbitově v Olomouci. |
|||||
Zdroj: |
Fischer, R.: Olomoucký památník. Olomouc 1938. S. 344. Nešpor, V.: Průvodce po Ústředním hřbitově v Olomouci. Olomouc 1929. S.55–56. Primum necessarium je vzdělání a mravnost. Olomouc SGO 1997. S. 346. |
|||||
Poznámka: |
Vlastním jménem Bohumil Vrzala. |