Komplexní
Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.
Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místa pobytu: | Sovinec, Strážnice | |||||
Obory působení: | lesník | |||||
Anotace: |
Soustředil se na zavedení a pěstování topolu kanadského, jedlí vysel slovenské pomezí, podporoval poznatky a dary lesnickou školu na Sovinci. |
|||||
Zdroj: |
Hanácké noviny, 2.3.1996, S.8., . |
|||||
Poznámka: |
Z data narození je známo jen: 0. 0. 1812 |
|
||||||
Místo úmrtí: | Králíky | |||||
Místa pobytu: | Hanušovice, Písařov, Postřelmov, Smržice, Štíty | |||||
Obory působení: | varhanář | |||||
Poznámka: |
Z data narození je známo jen: 0. 0. 1743 Vysoké Žibřidovice (n.m.č. Hanušovice). |
|
||||||
Místo narození: | Beňov | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Dražovice, Kroměříž, Olomouc, Příbor, Svébohov, Štíty, Velehrad | |||||
Obory působení: | arcibiskup olomoucký, církevní hodnostář, kněz, politik | |||||
Anotace: |
Pocházel z rodiny obuvníka. Vystudoval piaristická gymnázia v Příboře a Kroměříži. Poté studoval bohosloví v Olomouci. V r. 1876 byl vysvěcen a působil jako kooperátor ve Štítech a v Příboře, administrátor ve Veřovicích a Svébohově. V letech 1888–1908 farářem v Dražovicích. V r. 1892 jmenován konzistorním radou, 1908 nesídelním kanovníkem v Olomouci. V letech 1921–1923 byl olomouckým arcibiskupem. Obětavě se podílel na založení a činnosti mnoha katolických spolků a organizací. Zasadil se o zvelebení chrámu a vybudování kláštera na Hostýně. V r. 1895 založil Matici svatohostýnskou, 1893 apoštolát sv. Cyrila a Metoděje, 1902 Družstvo Velehrad a velehradskou akademii. Po jeho smrti byl v roce 1924 otevřen poutní dům Stojanov. Přispěl k zřízení cyrilomětodějských památek na Radhošti. Byl spoluzakladatelem Moravské katolické národní strany a také křesťansko sociální strany. Poslancem říšské rady, po vzniku republiky do r. 1920 poslancem a poté až do smrti senátorem Čs.národního shromáždění. |
|||||
Zdroj: |
Šalek, Ondřej: Čestní občané Kopřivnice. Ostrava 2009. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Bílá Lhota | |||||
Místo úmrtí: | Velká Bystřice | |||||
Místa pobytu: | Charváty, Morkovice, Slaný, Velká Bystřice | |||||
Obory působení: | knihovník, re režisér ochotnického divadla, ředitel školy, učitel | |||||
Anotace: |
Jeho otec i dědeček patřili k vesnickým kantorům. Dětství prožil v Charvátech. Otce ztratil v deseti letech a již jako malý, zastupoval svého otce v době nemoci ve hře na varhany. Gymnázium vystudoval ve Slaném, kam se jeho maminka se třemi malými dětmi odstěhovala k příbuzným. Učitelskou dráhu zahájil v Morkovicích a zde pobyl čtyři roky. Založil pěvecký sbor, který tam přetrval několik desetiletí. Do Velké Bystřice přišel v roce 1892 a působil zde 37 let. Zprvu jako učitel, později byl ředitelem školy. V mimoškolní době pracoval v místní veřejné knihovně, kterou vedl v letech 1895–1929. Pod jeho vedením se knihovna stala nejlepší na střední Moravě. Po absolvování státního knihovnického kursu mu byl svěřen dozor nad knihovnami ve čtrnácti obcích. Aktivně působil taky v Jednotě divadelních ochotníků. Režisérem byl zvolen v roce 1903. Pod jeho vedením divadlo doslova vzkvétalo. V roce 1906 převzal i funkci starosty spolku. Záhy získala JDO pověst jedné z nejlepších v širokém okolí. Do divadelní činnosti vnášel nové, moderní směry a postupy. Hry sám vybíral, opisoval, většinu režíroval a při představeních působil i jako nápověda. Za jeho působení v JDO bylo sehráno 233 her včetně operet a scénických ukázek z českých oper, 40 her se zpěvy pro děti. Za jeho vedení se pořádaly národní slavnosti v místním parku. Byla tam uvedena jízda králů, královničky, hanácké svatby, přástky a jiné. V roce 1918 měl spolek na 120 členů, z toho 95 činných. Pečlivě vedl také hospodaření a účetnictví spolku. Výnosy spolku věnoval na veřejnou knihovnu a na školní pomůcky. Organizoval režisérské kurzy, společné návštěvy ochotníků na divadelní představení v Olomouci. Po založení Jiráskova olomouckého okrsku divadelních jednot ÚMDOČ v listopadu 1926 byl zvolen jednatelem jeho výboru. Byl vesnickým jednatelem Umělecké besedy v Praze a důvěrníkem spolku Moravských výtvarných umělců, Družstva práce a Družstva Kola moravských spisovatelů. Zemřel 11. června 1929 ve Velké Bystřice. Od jeho smrti je v názvu knihovny jeho jméno. |
|||||
Zdroj: |
Ševčíková Hana: Středomoravská výročí květen 2019 – Týnecké listy s. 4. |
|||||
Poznámka: |
Narozen ve vesnici Řimice, součást obce Bílá Lhota. |
|
||||||
Místo narození: | Blížkovice | |||||
Místo úmrtí: | Uherské Hradiště | |||||
Místa pobytu: | Bánov, Jihlava, Moravské Budějovice, Olomouc, Strání, Uherský Brod, Vlčnov | |||||
Obory působení: | básník, divadelní ochotník, prozaik, překladatel, učitel | |||||
Anotace: |
Gymnázium začal studovat v Moravských Budějovicích. V septimě přešel na nově založené Pedagogické gymnázium do Jihlavy. Protože nemohl sehnat místo na Jihlavsku zažádal o Moravské Slovácko. Začal učit na ZŠ Bánov, poté přešel do Vlčnova a nakonec trvale zakotvil ve Strání. Vytvořil tam literární kroužek, který slavil velké úspěchy. Hodně publikoval v denním tisku i časopisech: Rovnost, Mladá fronta Učitelské noviny, Slovácké noviny, Tvorba, Literární měsíčník, Malovaný kraj, Rozmarýn, Kulturní rozvoj, Alternativa Nova aj. Mezitím si dálkově vystudoval Pedagogickou fakultu UP v Olomouci. Do důchodu odešel v roce 1992. Psal básně, prózu a překládal z francouzštiny. |
|||||
Zdroj: |
Na druhém břehu. Praha Unie českých spisovatelů 1992. S. 106–107.; |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Boskovice | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Berlín (Německo), Mělník, Olomouc, Prešov (SR), Strakonice, Tišnov | |||||
Obory působení: | překladatel, středoškolský pedagog, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
V r. 1922 maturoval na gymnáziu v Boskovicích, poté studoval FFUK v Praze, 1924–1925 indologii v Berlíně. Od r. 1928 učil na středních školách ve Strakonicích a v Praze a přitom vědecky pracoval. Působil v Prešově r.1930, později v Mělníku a Tišnově (1932–1945). Po návratu do Prahy působil jako indolog v Praze a též v Olomouci. V roce 1950 se vrátil na UK, kde byl v r. 1954 jmenován profesorem indologie na UK Praha. Překladatel indické poezie; |
|||||
Zdroj: |
Kunc, J.: Kdy zemřeli…?Praha 1962, S.61.; Lexikon české literatury. 1. díl. Praha, Academia 1985. S.757. |
|
||||||
Místo narození: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Horní Lhota, Olomouc, Provodov, Strážnice, Valašské Klobouky, Vizovice, Zlín | |||||
Obory působení: | arcibiskup, církevní hodnostář | |||||
Anotace: |
V roce 1967 maturoval na SVVŠ ve Strážnici. Na studium teologie byl přijat v roce 1968 (neměl dělnický původ, rok pracoval jako dělník v ZPS v Gottwaldově – nynějším Zlíně). Teologii studoval na CMBF v Olomouci, kněžské svěcení přijal v roce 1973. Působil v duchovní správě ve Zlíně, Valašských Kloboukách (1973–1982), naposledy byl farářem ve Vizovicích,(1982–1990), Provodově a Horní Lhotě. Jmenován titulárním biskupem tagarijským a pomocným biskupem olomouckým 17. března 1990. Biskupské svěcení 7. dubna 1990. Arcibiskupem jmenován 28. září 1992. Převzetí arcidiecéze olomoucké 7. listopadu 1992. V ČBK: předseda ČBK, předseda pastorační komise (mládež, katecheze, misie), komise pro charitativní činnost a přípravné komise plenárního sněmu. Heslo: Quod dixerit vobis facite – Co vám řekne, učiňte. Po roce 1991 člen vědecké rady Teologické fakulty UP. Od r.
1999 předseda správní rady UPO, Velký kancléř Cyrilometodějské
teologické fakulty. |
|||||
Zdroj: |
Kdo je kdo v České republice 1994–1995. Praha 1994.S.144. www.ado.cz Wikipedie.cz |
|
||||||
Místo narození: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Prostějov, Smržice | |||||
Obory působení: | fytopatolog, politik | |||||
Anotace: |
V roce 1975 absolvoval VŠZ Brno, agronomickou fakultu. 1975–1990 Výzkumný šlechtitelský ústav zelinářský Smržice, od 1990 SEMO. Časté studijní zahraniční pobyty-Západní Evropa, USA. Po roce 1989 místopředseda obl. sdružení ODS. Zástupce starosty města Prostějov, člen rady okresního shromáždění. |
|||||
Zdroj: |
Kdo je kdo v České republice 1994–1995.Praha 1994.S.322.; |
|
||||||
Místo narození: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Střelice | |||||
Obory působení: | spisovatel | |||||
Anotace: |
Studoval gymnázium a právnickou fakultu UJEP Brno, autor sci-fi povídek, člen klubu Futurum v Olomouci, publikoval v antologiích, nyní působí v Olomouci jako předseda senátu. Z díla: účast v antologiích-Veřejná společnost SF.Ostrava, Profil 1989.;Vesmírní diplomaté.Brno, Blok 1990. |
|||||
Zdroj: |
Černá Jana: Spisovatelé Jihomoravského kraje.II.Brno, KJM 1991, S.40.;. |
|
||||||
Místo narození: | Brno | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Bystřice pod Hostýnem, Holešov, Olomouc, Střílky | |||||
Obory působení: | varhanář |
|
||||||
Místo narození: | Brno | |||||
Místo úmrtí: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | Loučná nad Desnou, Rejhotice, Sobotín, Znojmo | |||||
Obory působení: | hejtman krajský, politik komunální, rytíř | |||||
Anotace: |
Syn Johanna Baptista Mitrowsky (1736–1811). Vzdělání získal na gymnáziu v Brně a na Rytířské tereziánské akademii ve Vídni. Krajským hejtmanem v Jihlavě, Znojmě, Vídni, Správce statků panství Vízmberk se železárnami v Sobotíně a Rejhorticích. Vykoupil majetek a začal jej modernizovat. R. 1836 vyznamenán Řádem zlatého rouna u příležitosti korunovace císaře Ferdinanda V. čes. králem. |
|||||
Zdroj: |
BSSSM, seš.4 (16.) Ostrava 2003. S.72. |
|
||||||
Místo narození: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Plumlov, Praha, Stínava | |||||
Obory působení: | kamala tantra, krystaloterapeutka, kulturní pracovnice, publicistka, středoškolská učitelka | |||||
Anotace: |
Studovala FF UK v Praze, obor filozofie a historie. Pak působila ve Stínavě a v Plumlově. Již téměř třicet let žije a působí v Olomouci, kam přišla za zaměstnáním na zdejší univerzitu a pokračovala jako vedoucí propagace ve Vlastivědném muzeu Olomouc. Velkým mezníkem jejího profesního života bylo založení první čajovny a galerie U Bílého slona na Moravě roku 1994, která se stala nejen nositelem know-how pro „čajovou kulturu“ u nás, ale i kulturně-společenským centrem Hané. Od roku 2002 učí na Církevním gymnáziu Německého řádu. Vyučuje dějepis a Základy společenských věd. Zároveň tam působí též jako výchovný poradce.Tato střední škola je fakultní školou Pedagogické fakulty UP. Spolupracuje s výtvarníky zejména mladé generace a pomáhá jim prezentovat svou tvorbu. V roce 2000 založila Školu tantrického umění Kamala tantra. Věnuje se oboru krystaloterapie. V roce 2016 byla nominována v soutěži Žena regionu Olomouckého kraje a stala se vítězkou 7. ročníku tohoto prestižního ocenění. |
|||||
Zdroj: |
Osobní sdělení – hš 25.11.2014 |
|||||
Poznámka: |
PhDr. Hana Pokorná, rozená Hrozková |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Brodek u Přerova | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Frenštát pod Radhoštěm, Kunčice pod Ondřejníkem, Luhačovice, Napajedla, Olomouc, Petrohrad (Rusko), Strážnice, Súchov, Velká nad Veličkou, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | prozaik, učitel | |||||
Anotace: |
Pocházel z početné selské rodiny. Absolvoval učitelský ústav v Příboře a poté působil od r. 1881 jako učitel ve Velké nad Veličkou a v Súchově , kde se stal řídícím. V roce 1888 odešel učit do obce Blatnička, kde se oženil a pak působil na měšťanské škole v Napajedlích. Po různých životních peripetiích prodal majetek a odešel roku 1898 do Petrohradu. Po návratu učil v Kunčicích pod Ondřejníkem a v Ostravě.. Když byl pro rozpory se školskými úřady předčasně penzionován, odešel do Frenštátu pod Radhoštěm a na delší dobu s dcerou do Vídně. Na výzvu svých přátel z Horňácka se před první světovou válkou vrátil na Slovácko.. Po roce 1918 se odstěhoval k provdané dceři do Skalice, kde krátce učil na gymnáziu, v roce 1934 krátce pobýval v Javorníku, 1937–39 ve Strážnici, odkud se odstěhoval do Luhačovic a nakonec přesídlil k neteři do Olomouce, kde 18. března 1944 zemřel a je pohřben. Rozhodujícím momentem pro jeho literární tvorbu byl právě pobyt na Moravském Slovácku, k němuž přilnul.. Patřil k iniciátorům a hlavním členům tzv. Súchovské republiky, svérázné společnosti bohémů, kam patřili mj. spisovatel Otakar Bystřina, spisovatel František Táborský, malíř Joža Uprka a další. Vzpomínky na toto kamarádství sepsal a pod názvem Súchovská republika v roce 1926 vydal O. Bystřina. Knižně vyšel v roce 1896 román Cikáni, povídky Z tichých vesniček (1897), Ze slovácké vísky (1911), román Jano Šibenec – kurucký komandýr (1917), povídky Skon upíra (1918), divadelní hra Zbojníci (1920) a povídky Žalostiny (1923). Od roku 1898 pravidelně přispíval do časopisu Besedy lidu a užíval pseudonymy Jiří Staša, V. Jurda. Jeho příspěvky najdeme též v Časopisu VSMO (1888–89), v Českém Lidu, Květech, od r. 1913 v Lidových novinách, Nivě, Zlaté Praze a dalších .periodikách. Prozaik, autor žánrových obrázků ze slovácké vesnice. Ačkoliv pocházel z Hané, rozhodujícím pramenem pro jeho literární tvorbu se stalo Slovácko. Do Olomouce přesídlil až na sklonku života k neteři. |
|||||
Zdroj: |
Lexikon české literatury.1.díl, Praha 1985., S.184–185.; Všetička, F.: Zakladatel Súchovské republiky. In: Kolář,B.: Z paměti literární Olomouce. VSMO 2004. S.16–18.; Ševčíková, H. Říjnová výročí středomoravského regionu. In: Týnecké listy, č.10/2006, S.19; |
|
||||||
Místo narození: | Březnice | |||||
Místo úmrtí: | Ehrenhausen (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | Kroměříž, Olomouc, Příbor, Strážnice, Uherské Hradiště, Vsetín | |||||
Obory působení: | arcibiskup olomoucký, pedagog vysokoškolský | |||||
Anotace: |
Narozen v Březnici u Zlína. Studoval gymnázium v Uherském Hradišti, poté u piaristů ve Strážnici a na arcibiskupském gymnáziu v Kroměříži. V r. 1871 vysvěcen na kněze. Působil 3 roky ve Vsetíně jako kaplan,a na G v Příboře. Pak byl povolán do Olomouce za arcibiskupského sekretáře,kde do října 1882. Jmenován profesorem fundamentální theologie a církevního práva na bohoslovec. fakultě. 1883 pověřen úřadem kancléře konsistoře. 1887 se stal sídelním kanovníkem a 8. 11. 1892 jmenován olomouckým arcibiskupem. Věnoval se správě arcidiecése. K podpoře chudého kněžstva založil spolek sv. Theodora a značně jej dotoval. Opravil zámecký areál v Kroměříži. 13. 3. 1904 resignoval na arcibiskup. stolec. Žil pak v jižním Štýrsku. Ve své závěti odkázal bohatý odkaz na zřízení české univerzity na Moravě. |
|||||
Zdroj: |
Katalog kněžstva arcidiecése olomoucké.Olomouc 1949.S.46.;. BSSSM, seš.6(18.) Ostrava 2005.S. 58–61. |
|||||
Poznámka: |
ThDr. Theodor Kohn |
|
||||||
Místo narození: | Budišov | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Brno, Dolany, Havlíčkův Brod, Kučerov, Olomouc, Slavičín, Švábenice, Velký Týnec | |||||
Obory působení: | kněz | |||||
Anotace: |
Po gymnazijních studiích v Brně a dvouletém filosofickém kursu v Olomouci se v roce 1893 dal Emanuel zapsat na biskupský theologický ústav v Brně. Vysvěcen na kněžství byl 1843. Roku 1844 byl zvolen od olomouckého kapitoly za nesídelního kanovníka olomouckého. V letech 1846–1849 působil jako kooperátor v Kučerově u Vyškova, dále potom do září 1851 v Dolanech u Olomouce. 1853 se stal děkanem švábenského děkanátu a brzy na to byl jmenován kníže-arcibiskupským radou. 28. 10. 1871 zvolen proboštem u sv. Mořice, kde působil deset let. Stál u kolébky českého školství. 1884 vysvětil novou budovu českého gymnázia. 15. 9. 1895 byl přítomem svěcení ústavu, který sám založil. |
|||||
Zdroj: |
Co v Hlušovicích, březen 1996, S.9–10.; Obec Velký Týnec a zámek.In: Čtení o Velkém Týnci. Velký Týnec 2007. S. 14–15.; |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Buchlovice | |||||
Místo úmrtí: | Buchlovice | |||||
Místa pobytu: | Hradečná, Libina, Olomouc, Praha, Slavkov, Uherské Hradiště, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | grafik, kněz | |||||
Anotace: |
Byl nejstarší z devíti dětí vesnického listonoše Karla Hrabala. Studoval na německém gymnáziu v Uherském Hradišti, kde maturoval v roce 1906. Po maturitě odešel studovat teologii do Olomouce, kde byl vysvěcen 5. 7. 1910. Poté působil v Německých Libinách (n.Libina). V letech 1911 – 1914 studoval grafiku ve Vídni a poté semestr AVU v Praze u prof. Obrovského a pak další semestr u prof. Hofbauera ve Vídni. Po r. 1918 působil v Hradečné. |
|||||
Zdroj: |
Maliva, J. : Soupis grafiky. 1966. ;sf-: Arnošt Hrabal. Severní Morava, 1970, seš. 19, S. 75–76. /foto/, Filip, Z.: Biografický slovník okresu Šumperk, Šumperk 2001.; |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Bušín | |||||
Místo úmrtí: | Zábřeh | |||||
Místa pobytu: | Brno, Cotkytle, Hrabová, Jakubovice, Leština, Olomouc, Písařov, Sudkov, Zábřeh | |||||
Obory působení: | kronikář obce, sběratel lidových písní, učitel | |||||
Anotace: |
Studoval Slovanské gymnázium v Olomouci. Velmi jej ovlivnil prof. V. Prasek, který mu předal lásku k vlastivědě. V sextě studioim přerušil a vydal se na cestu do Polska a Ruska. Po návratu do vlasti odešel do Brna, kde v roce 1889 maturoval na učitelském ústavu. Od mládí se zajímal o historii slovanských národů, učil se rusky, ukrajinsky, polsky, slovinsky, srbochorvatsky a lužickosrbsky. Hodně cestoval po střední a východní Evropě. Ve všech obcích, kde působil vedl obecní i školní kroniky. Klimešova láska k rodnému kraji a zájem o regionální historii a vlastivědu je zřejmá v mnoha článcích publikovaných v časopisech: Moravský sever, Stráž Moravy i ve sbornících. V roce 1923 vydal vl.nákladem v Zábřehu Politický okres zábřežský, o rok později Zábřeh a okolí v době minulé a knihu Vlastivědné vycházky a výlety ze Zábřežska (1924). Penzi trávil od roku 1927 v Dubicku. Psal kroniky několika obcí : Dubicka, Hrabové, Leštiny, Bohuslavic a Sudkova. Spolupracovat též s VSMO. |
|||||
Zdroj: |
Hubálek, J.: Učitel Josef Klimeš. Severní Morava,sv.16. Šumperk 1968, S. 80–82. ; Hekele, F.: Vzpomínky na vlastivědné spisovatele. Severní Morava, Šumperk 1957, č.1.S.44. Klapil, P.: Nad lidovými nápěvy severní Moravy.In: V Zábřeze na rynku. Šumperk 1987, S. 5–23. ; Doupalová, Eva: Slovník sběratelů, vydavatelů a zpracovatelů moravských lidových pověstí. Olomouc, UP 1987. |
|||||
Poznámka: |
Otec Doc. Stanislavy Šprincové. |
|
||||||
Místo narození: | Bystřice pod Hostýnem | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Brno, Kroměříž, Lešná, Olomouc, Strážnice | |||||
Obory působení: | architekt, zahradník | |||||
Anotace: |
Hortulanus primus botanické zahrady, zahradnický odborník. Zahradníkem se vyučil v bystřické zámecké zahradě barona Laudona. Poté odešel na zkušenou do zámeckých zahrad v Lešné a v Linci. V roce 1915 narukoval na ruskou frontu. Vrátil se těžce zraněn a jako částečný invalida nastoupil do arcibiskupské zahrady v Kroměříži. Byl vyslán na studium Vyšší zahradnické školy v Lednici a v roce 1923 byl jmenován okresním zahradníkem ve Strážnici. Externím studiem na Vysoké škole zemědělské v Brně dosáhl učitelské aprobace pro výuku na zahradnických a vinařských školách.. V roce 1925 byl přeložen do Horních Moštěnic na Přerovsku.. Do Olomouce přišel v únoru 1928 s pověstí uznávaného odborníka. Ujal se správy olomouckých městských sadů a v krátké době se stal spolupracovníkem starosty města JUDr. Richarda Fischera v oblasti parkových úprav a poradcem arcibiskupa dr. Leopolda Prečana. Jeho odborná erudice mu otevřela cestu i do rodiny a okruhu přátel senátora JUDr. Mořice Hrubana. V roce 1929 poprvé vykvetla v olomouckém skleníku Victoria regia, jím vypěstovaná. V roce 1930 přebudoval a rozšířil palmový skleník. Za okupace se zapojil do katolického odboje. Po roce 1945 vedl zahradnický podnik Lotos na Nové Ulici. V roce 1947 uspořádal Krajskou výstavu zahradnických a školkařských expozic, na níž jeho kolekce cyclamen a Begonií získala zlatou medaili. Jako jedna z osobností křesťanského katolického hnutí byl po roce 1948 odsouzen, posléze zproštěn viny, ale nadále ponižován a nemohl pokračovat ve své práci. Rodinu živil dělnickou prací v kartonážce, kde jej objevil botanik dr. Otto Mrkos. Díky němu se pak dostal k budování univerzitní botanické zahrady. Na sklonku života žil v Domově důchodců ve Chválkovicích. |
|||||
Zdroj: |
Kdy kde co, březen 1996, S.2–3., Olomoucké hřbitovy a kolumbária. Olomouc:Memoria,2001,S.164. |
|
||||||
Místo narození: | Cetkovice | |||||
Místo úmrtí: | Citov | |||||
Místa pobytu: | Citov, Studnice | |||||
Obory působení: | hudební pedagog, hudebník | |||||
Anotace: |
Působil ve Studnici na Vyškovsku. |
|||||
Zdroj: |
Bránský, J. : Hudební slovník okresu Blansko. Boskovice 1984. ; |
|
||||||
Místo narození: | Čechy pod Kosířem | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Plzeň, Prostějov, Spišské Podhradie (SR) | |||||
Obory působení: | dirigent, hudebník, kapelník, skladatel, voják | |||||
Anotace: |
Studoval vojenskou hudební školu ve Spišském Podhradí. Dirigent hudby v Plzni, dirigent malé Dechové hudby " Plzeňačka", šéf Posádkové hudby Praha. Kapelník, skladatel. Podplukovník. V posledním údobí hlavním inspektorem vojenských hudeb. Pohřben v Praze 4 – Nusle, odd.8. |
|||||
Zdroj: |
Pospíšil, Josef: Za vesnickými muzikanty. Praha 1999.; Přehled úmrtí osob české a slovenské hudby 1983–1990. Praha 1992.; |
|
||||||
Místo narození: | Červená Voda | |||||
Místo úmrtí: | Šumperk | |||||
Místa pobytu: | Bernartice, Kelčany, Loučná nad Desnou, Pavlovice, Sudkov | |||||
Obory působení: | cukrovary, podnikatel, politik komunální, textilní | |||||
Anotace: |
Syn Ignaze S., obchodníka s přízí ( 1788–1863), který se přestěhoval s rodinou do Šumperka, kde si otevřel obchod. ( V r. 1833 byl jmenován na prvním místě mezi kapitálově nejsilnějšími obchodníky s přízí na severní Moravě. V roce 1840 se stal senior I.S. společníkem otce v obchodě s přízí. Měl přádelnu konopí a lnu ve Vizmberku (n. Loučná nad Desnou), r. 1852 se kapitálově podílel na vybudování cukrovaru v Bernarticích (o.Jeseník), 1859 cukrovaru v Kelčanech na Hodonínsku a ještě v 80. letech cukrocaru v Otmuchově (nyní Polsko). R. 1863 spoluzakladatelem a prvním předsedou plynárenské společnosti v Šumperku a r. 1869 se podílel na založení městské kruhové cihelny tamtéž a 1863 zakoupil mlýn s rybníkem v Sudkově a vybudoval tam 1864–1865 přádelnu lnu, řízenou jak na vodní, tak parní pohon. R.1873 mu byl za zásluhy o rakouský průmysl u příležitosti světové výstavy ve Vídni propůjčen rytířský kříž Řádu Františka Jozefa. Byl čestným občanem Červené Vody a 1873–1885 členem obecního zastupitelstva v Šumperku. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy. č.2 (14.). Ostrava 2001. S. 111–112. Spurný, F.: Moravolen Sudkov. Šumperk 1973. |
|
||||||
Místo narození: | Červenka | |||||
Místo úmrtí: | Červenka | |||||
Místa pobytu: | Beňov, Bohuslavice, Brno, Červenka, Litovel, Moravičany, Olomouc, Slavětín, Štěpánov | |||||
Obory působení: | divadelní ochotník, malíř | |||||
Anotace: |
Narodil se v Července v Svatoplukově ul. 49 v rodině nádeníka. Měl tři sourozence. . Po ukončení školy jej vzal do učení litovelský malíř a natěrač Alois Mach. U něj maloval dekorace, pokoje, kuchyně apod., po vyučení r.1917 u něj zůstal v zaměstnání. V roce 1929 se oženil s Marií Kubíčkovou z Červenky, po svatbě bydleli u jejích rodičů, ale v Litovli měl malířskou živnost. Příštího roku se manželům Flasarovým narodil syn Ivo (1930), za další tři roky dcera Olga (1933). V té době již byl znám nejen jako malíř pokojů, ale také jako mladý výtvarník a divadelní ochotník. Roku 1942 absolvoval školu uměleckých řemesel v Brně. Po válce byl František Flasar na základě výnosu Zemského národního výboru v Brně zaregistrován pod číslem 303 v seznamu výtvarných umělců. Věnoval se výtvarné práci, sgrafity vyzdobil řadu fasád rodinných domků nejen v okolí Litovle, ale od Luhačovic po Šumpersko. Namaloval cyklus lunet v obřadní síni litovelské radnice, vytvořil sgrafito nad schodištěm u sálů Záložny, na průčelí domu u muzea aj. Od padesátých let působil jako výtvarník Okresního domu osvěty, roku 1961 se stal zaměstnancem Závodního klubu Tesla. Pro litovelské ochotníky tehdy vytvořil scény pro všechna představení. V šedesátých letech spolupracoval s akademickým malířem Františkem Peňázem. Společně navštívili stovky kostelů, podíleli se na jejich opravách a vytvořili mnoho nástropních a oltářních obrazů. Na popud Františka Peňáze vytvořil i plastiky dvou křížových cest: starší a větší (65×35 cm) bez popisu jednotlivých zastavení a mladší menší (30×30 cm) s popisem. Byl všestranně kulturně činný jako ochotnický herec, režisér, malíř kulis, plakátů, diplomů, vyzdobil kroniky divadelního souboru aj. Věnoval se výtvarné práci v mnoha oborech (nástěnné malby, obrazy, kresby, ilustrace knih, plastiky, sgrafita v exteriérech i interiérech, restaurování). Namaloval řadu akvarelů a olejů, dnes vesměs v soukromých sbírkách. Zajímavými a poměrně ojedinělými pracemi jsou obrazy na způsob vitráže ve vinných sklepech v Čejkovicích, mozaika umístěná v areálu bývalých radiokomunikací v Litovli či dřevořezby hlav. V 80. letech 20. století se zdravotní stav Františka Flasara rychle zhoršoval. Po mozkové příhodě v osmdesáti letech byl upoután na lůžko, posléze umístěn do Domova důchodců v rodné Července. Ještě za svého života se v roce 1985 dočkal samostatné výstavy v litovelském muzeu. |
|||||
Zdroj: |
Litovelské noviny 3/1993, S.3; František Flasar 1903–1989. Almanach obce Červenky.2009.; Šik,L.: Litovelské osobnosti. CD-R. 2008.; |
|||||
Poznámka: |
Obraz Františka Flasara na chodbě Obecního úřadu v Července. Unčovice (n.m.č. Litovle). |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Dambořice | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Hodonín, Moskva (Rusko), Olomouc, Praha, Slušovice, Vsetín, Zlín | |||||
Obory působení: | lingvista, redaktor, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Základní školu vychodil v rodišti, poté studoval reálné gymnázium v Hodoníně, kde maturoval v r. 1951. Poté vychovatel na odborném učilišti čs. stavebního závodu ve Vsetíně, 1953–1955 ZVS a učitel na OU Zbrojovky Vsetín 1955–1960. Při zaměstnání studoval Vysokou školu ruského jazyka a literatury v Praze, kde promoval jako filolog r. 1960. Poté 1960–1964 odborným asistentem současného ruského jazyka na Pedagogickém institutu ve Zlíně a souběžně vědecká aspirantura v oboru český a ruský jazyk na FFUK Praha 1962–1965 CSc. a 1964–66 učil na Technologické fakultě VUT Brno se sídlem Zlín, 1966–1973 působil na Katedře českého jazyka a literatury FFUP v Olomouci, r. 1967 PhDr. V letech 1973–1983 vychovatelem mládeže ve Zlíně, 1983–1990 redaktor a vedoucí útvaru VTI v DAK Slušovice. Od r. 1990 ved. sekce lingvistiky na katedře bohemistiky a slavistiky FFUP až do r. 1998. V roce 1991 habilitoval v oboru současný český jazyk na FFUP. Doc. PhDr. Jaroslav Bartošek, CSc. působil od 1998 na FT, FaME VUT a UTB. |
|||||
Zdroj: |
Kapitoly z dějin olomoucké univerzity.Ostrava, Profil 1973.;Seznam přednášek na FFUP 1991–92.Olomouc 1991, S.17.;. Životopisná data od dcery Jany Gavendové, email 7.10.2013 |
|
||||||
Místo narození: | Dubčany | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Sydney (Austrálie) | |||||
Obory působení: | diplomat, středoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Profesorem obchodní akademie. Po 1. světové válce působil v zahraniční službě v Anglii, Kanadě, Mexiku a nakonec jako generální konzul Československé republiky v australském Sydney. Diplomat, spisy z oboru obchodnictví. |
|||||
Zdroj: |
PNP – LA Česká společnost za velkých válek 20. století. |