Komplexní
Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.
Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | Nivnice | |||||
Místo úmrtí: | Amsterdam (Nizozemsko) | |||||
Místa pobytu: | Fulnek, Heidelberg (Německo), Herborn (Německo), Lešno (Polsko), Naarden (Nizozemí), Nivnice, Přerov, Strážnice | |||||
Obory působení: | filozof, kněz, pedagog, spisovatel, teolog | |||||
Anotace: |
Po osiření pobýval u tety ve Strážnici a ve třinácti letech se vrátil do Nivnice. V roce 1608 začal studovat na vyšší latinské českobratrské škole v Přerově a od roku 1611 na německých evangelických školách, nejprve na akademii v Herbornu, potom na univerzitě v Heidelbergu. Po skončení studií (1614) se vrací do Přerova jako učitel latiny. O 2 roky později byl vysvěcen na kněze Jednoty bratrské a po dalších 2 letech se ujal řízení bratrského sboru v severomoravském Fulneku. Odtud musel po bitvě na Bílé Hoře utéci, jako bratrský kněz se skrýval nejdříve na Moravě pak v Čechách. Dne 3. 2. 1628 opustil vlast a odešel do exilu do polského Lešna. Po vypálení Lešna koncem dubna 1656, při kterém přišel o celou knihovnu i svůj majetek, se uchýlil do Amsterdamu v Nizozemí. Tam vyvrcholila Komenského vědecká a literární činnost. Vydal asi 60 spisů, některé z nich už v předchozích letech (např. známý „Labyrint světa a ráj srdce“ hned po Bílé Hoře). Z jeho pedagogických spisů : “Svět v obrazech”, “Školu hrou” a “Didaktiku”. Jeho celoživotní snahou bylo sjednocení veškerého lidského vědění na základě jeho zpřístupnění všem. Položil základy novověké pedagogiky. Jan Ámos Komenský zemřel 15. listopadu 1670 v Amsterodamu a 22. listopadu byl pohřben v Naardenu (20 km jihovýchodně od Amsterodamu), kde je památník. |
|||||
Zdroj: |
Kujal, Bohumír: Pedagogický slovník.1.sv.Praha spn 1965, S.215–222. ; Mezihorák, F.: Galerie velkých Evropanů. Nakladatelství Olomouc 2002. S. 105–107.; |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Lucca (Itálie) | |||||
Místo úmrtí: | Lucca (Itálie) | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Slavkov | |||||
Obory působení: | architekt | |||||
Anotace: |
V Olomouci činný na rozhraní století. Autorem projektu rezidencí a ambitů poutního chrámu Navštívení P. Marie na Svatém Kopečku (n.m.č.Olomouce). Zámek ve Slavkově 1692 – 1705. |
|||||
Zdroj: |
Poche, E.: Encyklopedie českého výtvarného umění.Praha, Academia 1975.S.293.;Hlobil, I.: Olomouc.Praha 1984.S.91.;Musil, J.V.: Olomouc Kopeček v kulturně historických souvislostech.Olomouc 1984.S.23.;. |
|
||||||
Místo úmrtí: | Slatinice | |||||
Místa pobytu: | Letovice, Prostějov, Slatinice | |||||
Obory působení: | básník, kněz řádový | |||||
Anotace: |
Kněz řádu jezuitského vystoupil z řádu r. 1695 a působil jako světský kněz od r. 1701 na Moravě ve Vrahovicích, 1702–1708 v Letovicích a poté ve Slatinicích. Jeho četná kázání shrnuta do několika kniž. souborů. Do textů vkládána lid. přísloví, verše, úsloví. Napsal legendu o sv. Janu Sarkandrovi a několik veršovaných spisů latinských. |
|||||
Zdroj: |
Ficek, V.: Biografický slovník širšího Ostravska.Opava 1976, sv.2, S.17. |
|||||
Poznámka: |
Z data narození je známo jen: 0. 0. 1659 Vrahovice (n.m.č. města Prostějov). |
|
||||||
Místo narození: | Solnice | |||||
Místo úmrtí: | Rychnov nad Kněžnou | |||||
Místa pobytu: | Kroměříž, Lipník nad Bečvou, Strážnice, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | hudební pedagog, kněz řádový, skladatel, varhaník | |||||
Anotace: |
Vstoupil do piaristického řádu-noviciát v Lipníku r. 1737. Poté působil ve Strážnici do r. 1739, v Lipníku 1749–1751, v Kroměříži regentem semináře 1760–1762. Autor chrámových skladeb. |
|||||
Zdroj: |
ČSHS.I.Praha 1963.S.637.;Fric, O.: Vývoj hudební kultury na jihovýchodní Moravě.Brno 1963.S.31.;. |
|
||||||
Místo narození: | Brno | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Bystřice pod Hostýnem, Holešov, Olomouc, Střílky | |||||
Obory působení: | varhanář |
|
||||||
Místo narození: | Praha | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Horn (Rakousko), Kroměříž, Lipník nad Bečvou, Mikulov, Stará Voda, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | kněz řádový, středoškolský pedagog, teolog, vydavatel | |||||
Anotace: |
V letech 1729–1735 studoval na jezuitském gymnáziu v Praze, tam se naučil česky, 1736 vstoupil do piaristického řádu /řádové jméno Gelasius a Sancta Catharina/po novicátu v Lipníku na Moravě a v Staré Vodě u Libavé vystudoval v rakouském Hornu filosofii a teologii 1739–1745. Ve Vídni studoval práva a učil tam na řádovém gymnáziu, od r. 1748 učil v Mikulově, od 1749 v Kroměříži. Od 1752 působil jako prefekt pražského piaristického G . Kritický vydavatel Hájkovy kroniky, badatel o dějinách a kultuře raného českého středověku. |
|||||
Zdroj: |
Lexikon české literatury.I.Praha 1985.S.558–559.;. |
|
||||||
Místo narození: | Kroměříž | |||||
Místo úmrtí: | Kroměříž | |||||
Místa pobytu: | Brno, Hranice, Morkovice, Slatinice | |||||
Obory působení: | kamenosochař | |||||
Anotace: |
Syn Jana Ležatky st. Datum křtu. Pracoval pro četné kostely moravské, 1786 bohatou štukovou výzdobu chrámu sv. Mořice v Kroměříži a farní kostel v Drahotuších (n.m.č. města Hranice)a ve Slatěnicích (n. Slatinice). |
|||||
Zdroj: |
Toman, P.: Slovník.II.S.29.;. |
|
||||||
Místo úmrtí: | Králíky | |||||
Místa pobytu: | Hanušovice, Písařov, Postřelmov, Smržice, Štíty | |||||
Obory působení: | varhanář | |||||
Poznámka: |
Z data narození je známo jen: 0. 0. 1743 Vysoké Žibřidovice (n.m.č. Hanušovice). |
|
||||||
Místo narození: | Moravský Beroun | |||||
Místa pobytu: | Stará Voda | |||||
Obory působení: | učitel | |||||
Anotace: |
Vynikající učitel z německého prostředí pohraniční oblasti. Učitel Jana Jakuba Ryby a Jana Evangelisty Purkyně. |
|||||
Zdroj: |
Stezka Jana Evangelisty Purkyně.Moravský Beorun: Moravská Expedice, 2003.S.9; |
|||||
Poznámka: |
Stará Voda (u Libavé). |
|
||||||
Místo narození: | Brno | |||||
Místo úmrtí: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | Loučná nad Desnou, Rejhotice, Sobotín, Znojmo | |||||
Obory působení: | hejtman krajský, politik komunální, rytíř | |||||
Anotace: |
Syn Johanna Baptista Mitrowsky (1736–1811). Vzdělání získal na gymnáziu v Brně a na Rytířské tereziánské akademii ve Vídni. Krajským hejtmanem v Jihlavě, Znojmě, Vídni, Správce statků panství Vízmberk se železárnami v Sobotíně a Rejhorticích. Vykoupil majetek a začal jej modernizovat. R. 1836 vyznamenán Řádem zlatého rouna u příležitosti korunovace císaře Ferdinanda V. čes. králem. |
|||||
Zdroj: |
BSSSM, seš.4 (16.) Ostrava 2003. S.72. |
|
||||||
Místo narození: | Rusko | |||||
Místo úmrtí: | Rusko | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Slavkov u Brna | |||||
Obory působení: | panovník | |||||
Anotace: |
Ruský car. V r. 1805 hlavní velitel v bitvě u Slavkova.Před bitvou u Slavkova, nocoval car Alexandr v Olomouci asi 1.12.1805.Bydlel v paláci arcibiskupském. |
|||||
Zdroj: |
Malá československá encyklopedie.Praha, Academia 1984.S.100.;Doležil, Hubert: Politické a kulturní dějiny královského hl.města Olomouce.Olomouc 1903.S.52.;. |
|
||||||
Místo narození: | Příbor | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Kroměříž, Lipník nad Bečvou, Litomyšl, Strážnice, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | filozof, kněz řádový | |||||
Anotace: |
Od r. 1815 v piaristickém řádu v Lipníku, od r. 1816 na akademii ve Vídni, pro svobodné smýšlení přeložen do Litomyšle, r. 1829 v Kroměříži a od r. 1830 na faře ve Strážnici. Vlasteneckým působením měl velký vliv na své žáky např. A. V. Šemberu, F. M. Klácela, který zpracoval základy jeho filozof. názorů. |
|||||
Zdroj: |
Ficek, V.: Biografický slovník širšího Ostravska.4.Opava 1981.S.19.;. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Jihlava, Košice (SR), Přerov, Strážnice | |||||
Obory působení: | politik komunální, soudce | |||||
Anotace: |
Po studiu práv vstoupil do soudní správy jako soudní praktikant olomouckého magistrátu a kriminálního soudu. Po roce přešel do politické správy, kde byl r. 1829 přijat jako guberniální konceptní praktikant v Přerově a později r. 1834 jako krajský konceptní praktikant. 1842 byl jmenován guberniálním koncipistou a 1845 III. krajským komisařem na brněnském guberniu. Během roku 1848 byl přeložen do Strážnice. Od 1850 byl jmenován okresním hejtmanem v Jihlavě a r. 1860 do Košic. R. 1853 vyznamenán rytířským křížem Řádu Františka Josefa a 1868 rytířským křížem Leopoldova řádu, díky němuž byl 10.11.1868 povýšen do rakouského rytířského stavu. |
|||||
Zdroj: |
BSSSM,seš.3(15.).Ostrava 2002. S. 121. |
|
||||||
Místo narození: | Petrovice | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Brno, Kroměříž, Příbor, Slavičín, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | archivář, kněz, knihovník, pedagog vysokoškolský, teolog | |||||
Anotace: |
Narodil se v rodině majitele panství a hraběnky Kálnoky. Gymnázium studoval v Příboře a Těšíně, filozofii v Brně a teologii v Olomouci v letech 1825–1828, na kněze vysvěcen 23.8.1829 a r. 1838 promován na ThDr. Ještě jako klerik byl 18.1.1829 jmenován císařem nesídelním kanovníkem v Olomouci. Již od 2.3. 1829 byl kooperátorem v Klimkovicích a od 8.10. 1829 ve Veselí. Farářem ve Slavičíně se stal 29.1. 1835 a tentýž úřad zastával v Hulíně od května 1837. Rok 1838 mu přinesl mnohé úřady a funkce. Stal se radou a asesorem arcibiskupské konzistoře v Olomouci a 6.11. proboštem kolegiální kapituly v Kroměříži, tamním venkovským děkanem, arciknězem. Jeho církevní kariéra byla dovršena 13.5. 1843, kdy jej císař jmenoval olomouckým sídelním kanovníkem. Dne 10.7. 1846 byl zvolen děkanem teologické fakulty v Olomouci. R. 1850 byl zaspán do kolegia doktorů pražské univerzity. Členem společnosti pro rozvoj zahradnictví ve Vídni (1844). |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy. č.2 (14.), Ostrava 2001. S. 91–92. |
|||||
Poznámka: |
Narozen v obci Dolní Marklovice (n. m.č. Petrovic u Karviné) |
|
||||||
Místo narození: | Šumperk | |||||
Místo úmrtí: | Šumperk | |||||
Místa pobytu: | Strážnice, Šumperk | |||||
Obory působení: | podnikatel, starosta města | |||||
Anotace: |
Studoval na gymnáziu ve Strážnici a vyučil tkalcem. V roce 1848 byl podporučíkem šumperské Národní gardy, v roce 1849 stál u zrodu šumperského pěveckého spolku. V letech 1851–53 vybudoval reprezentativní hotel a založil plátenickou obchodní firmu. 1861 byl zvolen poslancem moravského zemského sněmu, 1864 se stal starostou Šumperka do roku 1870. Podílel se na založeno vědeckého osvětového spolku Kosmos, kterému věnoval svou knihovnu a zřídil pro něj čítárnu.V roce 1866 zřídil městskou spořitelnu. Za své statečné počínání v období okupace v roce 1866 obdržel rytířský kříž. byl významným mecenášem, založitl městský siročinec a několik nadací. |
|||||
Zdroj: |
Filip, Z. Šumperské portréty. In Šumperk město a jeho obyvatelé. Šumperk 1996.S.206–207. |
|
||||||
Místa pobytu: | Sovinec, Strážnice | |||||
Obory působení: | lesník | |||||
Anotace: |
Soustředil se na zavedení a pěstování topolu kanadského, jedlí vysel slovenské pomezí, podporoval poznatky a dary lesnickou školu na Sovinci. |
|||||
Zdroj: |
Hanácké noviny, 2.3.1996, S.8., . |
|||||
Poznámka: |
Z data narození je známo jen: 0. 0. 1812 |
|
||||||
Místo narození: | Cetkovice | |||||
Místo úmrtí: | Citov | |||||
Místa pobytu: | Citov, Studnice | |||||
Obory působení: | hudební pedagog, hudebník | |||||
Anotace: |
Působil ve Studnici na Vyškovsku. |
|||||
Zdroj: |
Bránský, J. : Hudební slovník okresu Blansko. Boskovice 1984. ; |
|
||||||
Místo narození: | Budišov | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Brno, Dolany, Havlíčkův Brod, Kučerov, Olomouc, Slavičín, Švábenice, Velký Týnec | |||||
Obory působení: | kněz | |||||
Anotace: |
Po gymnazijních studiích v Brně a dvouletém filosofickém kursu v Olomouci se v roce 1893 dal Emanuel zapsat na biskupský theologický ústav v Brně. Vysvěcen na kněžství byl 1843. Roku 1844 byl zvolen od olomouckého kapitoly za nesídelního kanovníka olomouckého. V letech 1846–1849 působil jako kooperátor v Kučerově u Vyškova, dále potom do září 1851 v Dolanech u Olomouce. 1853 se stal děkanem švábenského děkanátu a brzy na to byl jmenován kníže-arcibiskupským radou. 28. 10. 1871 zvolen proboštem u sv. Mořice, kde působil deset let. Stál u kolébky českého školství. 1884 vysvětil novou budovu českého gymnázia. 15. 9. 1895 byl přítomem svěcení ústavu, který sám založil. |
|||||
Zdroj: |
Co v Hlušovicích, březen 1996, S.9–10.; Obec Velký Týnec a zámek.In: Čtení o Velkém Týnci. Velký Týnec 2007. S. 14–15.; |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Červená Voda | |||||
Místo úmrtí: | Šumperk | |||||
Místa pobytu: | Bernartice, Kelčany, Loučná nad Desnou, Pavlovice, Sudkov | |||||
Obory působení: | cukrovary, podnikatel, politik komunální, textilní | |||||
Anotace: |
Syn Ignaze S., obchodníka s přízí ( 1788–1863), který se přestěhoval s rodinou do Šumperka, kde si otevřel obchod. ( V r. 1833 byl jmenován na prvním místě mezi kapitálově nejsilnějšími obchodníky s přízí na severní Moravě. V roce 1840 se stal senior I.S. společníkem otce v obchodě s přízí. Měl přádelnu konopí a lnu ve Vizmberku (n. Loučná nad Desnou), r. 1852 se kapitálově podílel na vybudování cukrovaru v Bernarticích (o.Jeseník), 1859 cukrovaru v Kelčanech na Hodonínsku a ještě v 80. letech cukrocaru v Otmuchově (nyní Polsko). R. 1863 spoluzakladatelem a prvním předsedou plynárenské společnosti v Šumperku a r. 1869 se podílel na založení městské kruhové cihelny tamtéž a 1863 zakoupil mlýn s rybníkem v Sudkově a vybudoval tam 1864–1865 přádelnu lnu, řízenou jak na vodní, tak parní pohon. R.1873 mu byl za zásluhy o rakouský průmysl u příležitosti světové výstavy ve Vídni propůjčen rytířský kříž Řádu Františka Jozefa. Byl čestným občanem Červené Vody a 1873–1885 členem obecního zastupitelstva v Šumperku. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy. č.2 (14.). Ostrava 2001. S. 111–112. Spurný, F.: Moravolen Sudkov. Šumperk 1973. |
|
||||||
Místo narození: | Záchlumí | |||||
Místo úmrtí: | Častolovice | |||||
Místa pobytu: | Litomyšl, Malenovice, Olomouc, Pohořelice, Rychnov nad Kněžnou, Spytihněv | |||||
Obory působení: | básník, kněz | |||||
Anotace: |
Narozen v Bohousově (n.část obce Záchlumí v kraji Pardubice). Studoval gymnázium v Rychnově nad K., filozofii v Litomyšli, teologii v Olomouci, vysvěcen 1853.Kaplanem ve Spytihněvi a Malenovicích, 1871 farářem v Pohořelicích, 1880 v Častolovicích.Autor sbírky básní „Vínek z luhů česko-moravských“, oslavuje Komenského, Sarkandra ad. Hýsek uvádí jiná data narození a úmrtí. |
|||||
Zdroj: |
Hýsek, M.: Literární Morava…Praha 1911.S.235 – 236.;Podlaha, A.: Bibliografie české katolické literatury náboženské…V.Praha 1923.S.2117.;. |
|
||||||
Místo narození: | Ludvíkov | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Bánská Štiavnica (SR), Brno, Bruntál, Litomyšl, Olomouc, Rejhotice, Sobotín, Štěpánov, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | hutní technik | |||||
Anotace: |
Vzdělání získal na hlavní škole v Bruntále, mat. na gymnáziu v Olomouci r. 1846, Filoyofii absolvoval r. 1848 v Litomyšli. Nastoupil na Báňskou akademii do Bánské Štiavnice, ale revoluce 1848 přerušila jeho studium. Krátce působil jako praktikant v Ludvíkově, 1849 studoval 2 semestry polytechnického ústavu ve Vídni a 1850–53 Báňskou akademii v Bánské Štiavnici. Na podzim 1853 vstoupil do státních služeb. Pracoval v Tyrolsku a Švýcarsku a na přání rodičů se vrátil r. 1856 na Moravu. Působil v Sobotíně, v Rejhoticích a 1857 povýšen na vedoucího Leopoldiny hutě v Sobotíně. 1859–1863 pracoval jako huťmistr v Sobotíně a ve Štěpánově u Olomouce. R. 1900 odešel na odpočinek a přestěhoval se do Brna. |
|||||
Zdroj: |
Obecní kronika Štěpánova.;Biografický slovník Slezska a severní Moravy.1.Opava, Optys 1993.S.58–59.;. |
|
||||||
Místo narození: | Miškovice | |||||
Místo úmrtí: | Skrbeň | |||||
Místa pobytu: | Cholina, Kroměříž, Skrbeň, Ženklava | |||||
Obory působení: | kněz | |||||
Anotace: |
R. 1853 převedl těsnopisnou soustavu Gabelsbergerovu na český jazyk, působil jako farář v r. 1869 v Cholině, poté v Ženklavě u Nového Jičína a ve Skrbeni. Studoval na gymnáziu v Kroměříži. |
|||||
Zdroj: |
Spáčil, Vladimír: Historický místopis okresu Olomouc-venkov 1848–1960.Olomouc UP 1967, S.128.;Springer, Jan: Co dala Haná české literatuře.Olomouc 1947, S.35.; |
|
||||||
Místo narození: | Římov | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Brno, Hradec Králové, Olomouc, Strážnice | |||||
Obory působení: | středoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Studoval univerzitu v Praze, působil v Brně na německém i českém gymnáziu, pak v Hradci Králové. Ředitelem gymnázia ve Strážnici. V letech 1878–1888 ředitelem českého gymnázia v Olomouci. Učil latinu, řečtinu, češtinu. Poté se stal zemským školním inspektorem v Čechách a zemřel v Praze. Publikoval v ČMM (1871). Spoluredaktor brněnské Včely. |
|||||
Zdroj: |
Fischer, R.: Olomoucký památník.Olomouc 1938.S.152.; Památník 60.výročí českého gymnázia.Olomouc 1927.S.168.; Výročí regionálních osobností Východních Čech v roce 1996.Hradec Králové.SVK 1995.S.40.; |
|
||||||
Místo narození: | Zlín | |||||
Místo úmrtí: | Zlín | |||||
Místa pobytu: | Brno, Český Těšín, Olomouc, Strážnice, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | středoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Narozen v Mladcové u Zlína (n.m.č. města Zlín). Studoval německé gymnázium v Olomouci v letech 1852–1860 a poté univerzitu ve Vídni, kde se poznal s Janem Havelkou. Působil jako středoškolský profesor gymnázia ve Strážnici, na německém gymnáziu v Olomouci v období 1865–1866 a v Brně. Přispíval do časopisů : Komenský, Hlídka, Hlídka literární, Obzor, Literární listy. V letech 1876–1882 redigoval Časopis Matice moravské. Psal pod pseudonymy Jan Vesnický, Josef Zapletal, a Jan Kopecký. |
|||||
Zdroj: |
Československý hudební slovník.I.Praha, SHV 1963.S.53–54.; Zpravodaj města Bystřice pod Hostýnem, 4/96,S.11., Chmel, Z.: Galerie brněnských osobností, 1.díl A-K, Brno 1998., Biograf. slovník širšího Ostravska, 3.díl, Opava 1979, ČBS XX. století, 1.díl, Praha 1999., Lexikon české literatury.Díl.1. Praha 1985.S.140–143., Ficek,V.: Český biografický slovník 20.stol., 1.díl, Praha, 1999. |