Komplexní
Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.
Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | Petřvald | |||||
Místa pobytu: | Bohumín, Olomouc, Paseka, Prostějov, Rychvald | |||||
Obory působení: | lékař chirurg | |||||
Anotace: |
Studoval gymnázium v Bohumíně a poté studoval LF UP v Olomouci. Promoval roku 1969 a poté působil ve Fakultní nemocnici v Olomouci. Přednostou LDN v prostějovské nemocnici a primář rehabilitačního oddělení Olomouc. Taky měl soukromou ordinaci v Příkazích a začátkem let 1992 primář LDN a rehabilitačního Odborného léčebného ústavu v Pasece. |
|||||
Zdroj: |
Osobní sdělení /hš |
|
||||||
Místo narození: | Záchlumí | |||||
Místo úmrtí: | Častolovice | |||||
Místa pobytu: | Litomyšl, Malenovice, Olomouc, Pohořelice, Rychnov nad Kněžnou, Spytihněv | |||||
Obory působení: | básník, kněz | |||||
Anotace: |
Narozen v Bohousově (n.část obce Záchlumí v kraji Pardubice). Studoval gymnázium v Rychnově nad K., filozofii v Litomyšli, teologii v Olomouci, vysvěcen 1853.Kaplanem ve Spytihněvi a Malenovicích, 1871 farářem v Pohořelicích, 1880 v Častolovicích.Autor sbírky básní „Vínek z luhů česko-moravských“, oslavuje Komenského, Sarkandra ad. Hýsek uvádí jiná data narození a úmrtí. |
|||||
Zdroj: |
Hýsek, M.: Literární Morava…Praha 1911.S.235 – 236.;Podlaha, A.: Bibliografie české katolické literatury náboženské…V.Praha 1923.S.2117.;. |
|
||||||
Místo narození: | Bohuslavice | |||||
Místo úmrtí: | Zábřeh | |||||
Místa pobytu: | Dubicko, Rapotín, Zábřeh, Zlín | |||||
Obory působení: | varhaník | |||||
Anotace: |
Studoval bohosloví v Olomouci, vysvěcen 1935. V r. 1945 kaplanem v Malenovicích u Zlína (n.m.č.Zlína), 1947 farářem v Rapotíně a v Dubicku, kde do r. 1963 a pak jmenován děkanem Zábřežska. |
|||||
Zdroj: |
Katalog kněžstva olomoucké arcidiecese.Olomouc 1949.S.170.;Müller, Fr.: Místní a pomístní jména Drahanské vrchoviny I.;OK Prostějov, květen 1994.;. Pepřík, E.: Neboj se a pojď. Nová Jasenka 1999.; |
|||||
Poznámka: |
Bohuslavice (na Prostějovsku) |
|
||||||
Místo narození: | Ruda nad Moravou | |||||
Místo úmrtí: | Ruda nad Moravou | |||||
Místa pobytu: | Ruda nad Moravou | |||||
Obory působení: | sběratelka lidové prózy | |||||
Anotace: |
Rozená Vénosová, v obci Hostice (n.m.č. Rudy nad Moravou). Ve 2 letech jí zemřel otec a tak život nebyl vůbec lehký. Vychodila pouze 8 let jednotřídky a poté pracovala jako dělnice v papírně. Sama se vzdělávala a hodně četla. V roce 1901 se vdala za obchodníka s knoflíky. Záhy se přestěhovala do Rudy, kde byl život trochu lepší. Na přástkách slýchávala písně, pověsti, které si zapisovala. Její sbírka obsahuje na 700 písní, popěvků a říkadel, 117 pověstí, 23 pohádek, 40 anekdot, popisy besed, etnografický a dialektolog. materiál. Pozůstalost uložena v archivu Ústavu pro etnografii a folkloristiku ČSAV Brno. |
|||||
Zdroj: |
Doupalová, Eva: Slovník sběratelů, vydavatelů a zpracovatelů moravských lidových pověstí.Olomouc UP 1987.;Sirovátka, Oldřich: Nad národopisným dílem Anežky Šulové.=Severné Morava.Sv.34.Šumperk 1977.S. 68–70.;. Biografický slovník Slezska a severní Moravy. Seš. 3. Ostrava 1995. S.118–119. |
|
||||||
Místo narození: | Brno | |||||
Místo úmrtí: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | Loučná nad Desnou, Rejhotice, Sobotín, Znojmo | |||||
Obory působení: | hejtman krajský, politik komunální, rytíř | |||||
Anotace: |
Syn Johanna Baptista Mitrowsky (1736–1811). Vzdělání získal na gymnáziu v Brně a na Rytířské tereziánské akademii ve Vídni. Krajským hejtmanem v Jihlavě, Znojmě, Vídni, Správce statků panství Vízmberk se železárnami v Sobotíně a Rejhorticích. Vykoupil majetek a začal jej modernizovat. R. 1836 vyznamenán Řádem zlatého rouna u příležitosti korunovace císaře Ferdinanda V. čes. králem. |
|||||
Zdroj: |
BSSSM, seš.4 (16.) Ostrava 2003. S.72. |
|
||||||
Místo narození: | Dolní Újezd | |||||
Místo úmrtí: | Hranice | |||||
Místa pobytu: | Lipník nad Bečvou, Příbor, Radvanice, Veselíčko | |||||
Obory působení: | historik, knihovník, spisovatel, učitel, vydavatel časopisu | |||||
Anotace: |
Nejznámější osobností a rodákem Dolního Újezda je Antonín
Fröhlich-Frel. Narodil se v obci Dolní Újezd č. 20 (u Lipníka nad
Bečvou) jako syn Františka Fröhlicha a Cecilie roz. Libigrové, zemřel
v nemocnici v Hranicích a je pohřben v Dolním Újezdě. Studoval na
střední škole v Lipníku nad Bečvou a dále na Veřejné chlapecké škole
a posléze na c. k. Ústavu ku vzdělávání učitelů v Příboře. Jeho
prvním místem působení bylo Veselíčko, kde v roce 1914 nastoupil jako
učitelský praktikant, ale brzy musel na frontu 1. světové války, takže se
do školy vrátil až v roce 1918. Po válce ještě krátce působil
v Radvanicích. Na Veselíčku se také oženil 30. května 1922 s Marií
Tomanovou, dcerou kastelána veselíčského zámku. Měli spolu dvě děti –
Jiřího a Alenu. Jeho žena Marie Tomanová byla učitelkou v Dolním
Újezdě, kde po ní Frel v roce 1925 nastoupil a vrátil se tak do svého
rodiště. Ve škole postupně povyšoval, až se stal v roce 1931 řídícím
učitelem. V roce 1946 si Antonín Fröhlich nechal změnit jméno na Frel.
Kromě učení a vydávání vlastivědného sborníku Záhorské kroniky se
angažoval v mnoha dalších oborech. Snad nejlépe to vystihuje zápis, který
o sobě napsal do výkazu činnosti v roce 1966. Uvádí zde, že je mj.
okresním konzervátorem, předsedou sekce ochrany přírody, členem sekce
památkové péče, předsedou místní komise památkové péče v Lipníku,
předsedou socialistické akademie Lipník nad Bečvou. Dále knihovník lidové
knihovny, kronikář, člen školské a kulturní komise a předseda
Československého ovocnářského a zahrádkářského svazu, to vše již
v Dolním Újezdě. Jeho dodnes nejčastěji uváděným počinem bylo
redigování Záhorské kroniky „vlastivědného sborníku Záhoří a
Pobečví“, jejíž počátky spadají do minulého století a jsou provázeny
finančními problémy. Antonín Fröhlich se vydávání ujal takřka po
patnáctileté přestávce, když v roce 1925 začal 8. ročníkem. V první
fázi dospěl až k 21. květnu 1941 a ročníku 23., kdy došlo
k úřednímu zastavení Záhorské kroniky a její samostatné části
Pověsti našeho kraje jako nežádoucích sborníků. Po válce se Záhorskou
kroniku povedlo ještě na léta 1946–1950 (ročníky 24–27) obnovit.
V letech 1947–1950 vycházela ještě příloha nazvaná Vlastivědná
besídka mládeže, která obsahovala jednak přetisky některých starších
článků a jednak hádanky, křížovky, aktuality a agitace. Právě články
s tématikou posledních dvou uvedených byly z úředních míst stále více
požadovány proto, aby mohla Záhorská kronika vůbec vycházet. Přestože
byla 17. května 1950 v národní škole uspořádána kladně hodnocená
výstavka časopisu, které se zúčastnili i zástupci ONV Hranice na Moravě
a KNV Olomouc, časopis spěl ke svému konci. Protože nebylo znovu zažádáno
o vydavatelské oprávnění, byla Záhorská kronika 28. března
1951 úředně zrušena a zanikla úplně. |
|||||
Zdroj: |
Springer, J.: Co dala Haná české literatuře.Olomouc 1947.S.35.;. Citováno z „http://cs.wikipedia.org/wiki/Anton%C3%ADn_Frel“ Kokojanová-Hašková, Michaela: Záhorská kronika, Přerov 2004. Štěpán, Jan: Dolní Újezd minulostí k současnosti, Olomouc 2006. |
|
||||||
Místo narození: | Lipník nad Bečvou | |||||
Místo úmrtí: | Opava | |||||
Místa pobytu: | Brno, Hranice, Nový Jičín, Olomouc, Rožnov pod Radhoštěm | |||||
Obory působení: | osvětový pracovník, právník | |||||
Anotace: |
Narozen v rodině obchodníka s moukou. Vystudoval německé gymnázium v Hranicích a práva na pražské univerzitě, kde studoval i filozofii. Po vojně byl od r. 1897 auskultantem u krajského soudu v Olomouci, 1899 přeložen k okresnímu soudu do Rožnova pod R. a pak do Vsetína a opět do Olomouce. V Novém Jičíně působil osm let jako vyšetřující soudce. Všude se věnoval i kulturní a osvětové práci. Z Nového Jičína se vrátil do Olomouce odtud v únoru 1914 přeložen jako rada k zemskému soudu v Brně. Po vzniku ČSR byl soudním radou v Brně. Na čas působil též v Uherském Hradišti a od 25.4.1919 v Opavě. Hojně publikoval v odborném tisku (Právník, Soudcovské listy a německé odbor.časopisy). Z vlastivědné a kulturní oblasti psal též do Časopisu VSMO. |
|||||
Zdroj: |
Fischer, R.: Olomoucký památník 1848–1918. Olomouc 1938. S.78–89. Oprava data úmrtí z 23.8. na 23.2. provedena podle SOKA Přerov, ověřeno v Opavě dne 2.12.1997. BSSSM, seš.4 (16.) Ostrava 2003. S,34–35. |
|||||
Poznámka: |
JUDr. Antonín Glos |
|
||||||
Místo narození: | Albrechtičky | |||||
Místo úmrtí: | Nový Jičín | |||||
Místa pobytu: | Curych (Švýcarsko), Fulnek, Jeseník nad Odrou, Olomouc, Orlová, Ostrava, Petřvald, Rychvald, Velká Bystřice, Vizovice | |||||
Obory působení: | kněz, politický vězeň, redaktor, skauting, spisovatel, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Narozen v Albrechtičkách u Nového Jičína. Studoval Reálné gymnázium v Příboře do okupace a pak od kvinty v Ostravě, kde r. 1942 maturoval. Bohoslovecká studia ve Vidnavě a poté v Olomouci. Ordinován 5. 7. 1947 v Olomouci. Působil ve Vizovicích, kde 26.9.1948 zatčen a 6.11.1948 v Uherském Hradišti odsouzen k 10 letům vězení . Prošel 13 kriminálů. Po návratu odešel pracovat do státního rybářství, pak v Dopravních stavbách Olomouc a ve velkomlýně v Jeseníku nad Odrou. Vydával samizdaty, psal relace do rozhlasu i do zahraničí. Teprve od r. 1967 působil opět v duchovní správě ve Fulneku. V r. 1975 mu byl opět státní souhlas odebrán a vrácen v r. 1982. Pak působil v Orlové, Rychvaldě a Petřvaldě. V letech 1969–1971 přednášel na teologické fakultě v Olomouci a pak 1989–1993 a přitom působil jako duchovní ve Velké Bystřici. Katolický kněz, monsignore, doktor teologie, vysokoškolský pedagog, katecheta, autor výchovných studií, vězněn komunisty, držitel řádu T.G.M. Mons. ThDr. papežský prelát žil v obci Vrázné p. Odry.Prezident Mezinárodního sdružení bývalých vězňů se sídlem v Curychu. V r. 2006 dostal Pamětní medaili k 60. výročí obnovení olomoucké univerzity. K 1.1. 2005 odešel do důchodu a žil ve Vrážném p. Odry. |
|||||
Zdroj: |
Musil,J.V. Osmdesátiletý Msgre. ThDr. Antonín Huvar OT a jeho…Zprávy Vlastivědného muzea v Olomouci. č.286,2003. S..75–78. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Klopina | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Rokycany, Šumperk, Úsov, Zábřeh | |||||
Obory působení: | básník | |||||
Anotace: |
Od r. 1897 studoval na čes.gymnáziu v Zábřehu, po abs.6.třídy r.1903 praktikoval na poště v Úsově.1904 vstoupil do pošt.telegraf.kursu v Šumperku, brzy odešel, aby se cele věnoval novinářství.Debut 1902 ve Studentském sborníku a čas.Pozor.Užíval šifry AD;V.O.Od r. 1905 žil v Rokycanech.Publikoval v Mor.nár.novinách, redigoval čas. Moravské rozhledy r.1904. |
|||||
Zdroj: |
Lexikon čes.literatury.I.Praha, Academia 1985, S.602.;Skutil, J.: Básník A.Drtil-Severní Morava, 1958, č.3, S.38–42.;Skutil, J.: Korespondence F.X.Šaldy s A.Drtilem.=Severní Morava, 1974, č.27, S.27–34.;Slavík, B.: Život a dílo A.Drtila.=Severní Morava, č.43, S.19–27.;Springer, jan: Co dalo Šumpersko české literatuře.Šumperk 1974, S.7.;. |
|
||||||
Místo narození: | Halič (SR) | |||||
Místo úmrtí: | Nezamyslice | |||||
Místa pobytu: | Bruntál, Havířov, Kroměříž, Nezamyslice, Olomouc, Ostrava, Rajnochovice, Rudná pod Pradědem | |||||
Obory působení: | kronikář farnosti, kronikář obce, spisovatel, učitel | |||||
Anotace: |
Dlouholetý učitel na Moravě. |
|||||
Zdroj: |
Borešová, Anna. Medailonek. Haličské zvěsti. 2009. Bartková, Hana: Moje schůzky s regionální historií. In:Tovačovské zámecké nokturno. Tovačov 2007. S. 47–53. |
|||||
Poznámka: |
Mgr. Bohumil Outrata |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Držovice | |||||
Místo úmrtí: | Vrahovice | |||||
Místa pobytu: | Kokory, Kroměříž, Olomouc, Rokytnice, Třeština, | |||||
Obory působení: | kněz, prozaik, překladatel | |||||
Anotace: |
V roce 1890 absolvoval gymnázium v Kroměříži, poté bohosloví v Olomouci, kde vysvěcen r. 1895. Působil na Valašsku. Kokory 1895–1907, Rokytnice 1907–1916, poté dómským vikářem v Olomouci, r. 1934 odešel do pense. Členem DLU 1914–1935, 1919–1928 členem výboru. Publikoval pod pseudonymem J. Lesík. |
|||||
Zdroj: |
Poselství. Olomouc 1938. S. 299–300. |
|
||||||
Místo narození: | Hněvotín | |||||
Místo úmrtí: | Opava | |||||
Místa pobytu: | Brno, Hranice, Lipník nad Bečvou, Opava, Rajhrad | |||||
Obory působení: | archivář, historik | |||||
Anotace: |
V roce 1931 maturoval na reálném gymnáziu v Hranicích a poté začal studovat Masaryovu univerzitu v Brně. Po 2 letech studia přerušil a 1934–47 učil na školách v Rajhradě, Hranicích, Lipníku nad Bečvou. Studiem při zaměstnání na FFMU 1945–1947 získal aprobaci zeměpis a dějepis. V letech 1947–1949 vyučoval na gymnáziu v Lipníku nad Bečvou. Od r. 1943 spravoval také městský archiv v Hranicích Od r. 1949 pracoval v archivu v Opavě, 1955–1978 ředitelem Stát. okres. archivu v Opavě, publikoval ve vlastivědném tisku a též v Záhorské kronice. |
|||||
Zdroj: |
JŠ.: K životnímu jubileu PhDr.Bohumíra Indry.=Vlastivědné listy Sm kraje 1987, XIII, č.2, S.44.; Pitronová, Bl.: K životnímu jubileu.=ČSM-B 1982, č.3, S.284; Turek, Adolf: 60 let PhDr.Bohumíra Indry.=Archiv.časopis 1972, S. 214–217;. BSSSM, seš.5 (17.) Ostrava 2004. S.75–76. |
|||||
Poznámka: |
PhDr. Bohumír Indra |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Tábor | |||||
Místo úmrtí: | Písek | |||||
Místa pobytu: | České Budějovice, Jeseník, Olomouc, Rýmařov | |||||
Obory působení: | dirigent, hudební pedagog | |||||
Anotace: |
Studoval konzervatoř v Praze ve varhanní třídě J. Kličky. V letech 1933–1936 studoval dirigování na mistrovské škole Václava Talicha. O jeho úspěšné činnosti se dozvěděl výbor Pěvecko hudebního spolku Žerotín v Olomouci, který ho od 1.9.1943 zaměstnal jako učitele na hudební škole a zároveň ho pověřil řízením smíšeného hudebního sboru a Filharmonie Žerotín. Vyučoval na hud.šk.Žerotín v Olomouci v r. 1943–45, dirigent MF a smíšeného sboru Žerotína, organizátor hudebních pondělků 1944–45, jeden ze zakladatelů a první umělecký ředitel Moravské filharmonie v Olomouci /květen 1945-září 1946/. Ředitel hudebních škol v Jeseníku, Rýmařově, Českých Budějovicích, Písku. |
|||||
Zdroj: |
Československý hudební slovník.I.Praha, SHV 1963, S.258.; Zasloužil se o vznik MF.=Kdy-kde-co v Olomouci, 1980, červenec, S.14.; Gregor Vladimír: Dalibor Doubek a Moravská filharmonie.-Literatura.=ZKVMO 1960, č.86, S.110–112.;. Hlubinková Iveta: Činnost Pěveckého hudebního spolku Žerotín v letech 1939–1945. Bakalářská práce. FFUP Olomouc 2016.S. 13. |
|
||||||
Místo narození: | Olšany | |||||
Místo úmrtí: | Loštice | |||||
Místa pobytu: | Loštice, Olomouc, Příbor, Ruda nad Moravou | |||||
Obory působení: | odborný publicista, osvětový pracovník, učitel | |||||
Anotace: |
Narozen v obci Klášterec (n. m. č. Olšany (u Šumperka). Studoval na Slovanském gymnáziu v Olomouci a učitelském ústavu v Příboře, kde roku 1880 maturoval. V témže roce se stal zatimním učitelem v Bartoňově(n. m.č. Ruda nad Moravou). R.1883 vykonal zkoušku učitelské způsobilosti v Olomouci. Roku 1888 odešel na školu do Hrabenova (n. m. č. Ruda nad Moravou), kde působil nepřetržitě 33 roků. V penzi roku 1927 přesídlil do Loštic. Sedm ze svých osmi dětí zasvětil učitelskému povolání. Kromě učitelského povolání se věnoval též osvětové práci, vykonával přednášky hasičským spolkům, přispíval do regionálních časopisů (Moravský sever, Vlastivědný sborník pro mládež župy Olomoucké aj. |
|||||
Zdroj: |
Slovník učitelských osobností okresu Šumperk.Šumperk: Oblastní rada ČMOS, 1990.s.102–103.; Za zemřelým naším spolupracovníkem Eduardem Kubíčkem. In: Vlastivědný sborník střední a severní Moravy, 9, 1930–1931, příloha. S. 1–3.; |
|||||
Poznámka: |
Hrabenov je součástí obce Ruda nad Moravou a Klášterec je součástí obce Olšany. |
|
||||||
Místo narození: | Hranice | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Chropyně, Roštín | |||||
Obory působení: | botanik, odborný publicista, učitel | |||||
Anotace: |
Rodák z Přerovska. Řídící učitel v Roštíně a Chropyni. Botanik střední Moravy. Psal odborné stati do krajinských časopisů, mj. do Vlastivědy Zdounecka. |
|||||
Zdroj: |
Kunc, J.: Kdy zemřeli…Praha 1974.S.5.. |
|||||
Poznámka: |
Z data narození je známo jen: 0. 0. 1859 |
|
||||||
Místo narození: | Podhradní Lhota | |||||
Místo úmrtí: | Třebětice | |||||
Místa pobytu: | Bílovice, Frýdek-Místek, Holešov, Hukvaldy, Kroměříž, Kyjov, Olomouc, Rajnochovice | |||||
Obory působení: | botanik, kněz, odborný spisovatel | |||||
Anotace: |
Obecnou školu vychodil v Holešově. V roce 1874 absolvoval Arcibiskupské gymnázium v Kroměříži a poté studoval teologickou fakultu v Olomouci. Poté působil v Kyjově, Bílovicích, Hukvaldech, v Místku. V letech 1897–1907 byl farářem v Rajnochovicích a poté v Třeběticích, kde trvale zakotvil. Pěstoval květiny, hlavně růže a jedna růže po něm pojmenována – Rosa Gogelana. Autor několika knih o šlechtění a pěstování květin. Sbíral též lidové pověsti. Pověst z Podhradní Lhoty publikoval v Záhorské kronice. |
|||||
Zdroj: |
Kašparová, Milena: František Gogela – botanik, sběratel a badatel. In: Zpravodaj OVM ve Vsetíně.1995. S.41–42.; |
|
||||||
Místo narození: | Krčmaň | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Rožnov pod Radhoštěm, Valašské Meziříčí | |||||
Obory působení: | divadelní pracovník, kulturní pracovník, novinář | |||||
Anotace: |
Vydával časopis v Rožnově pod Radhoštěm a od poloviny 20. let ve Valašském Meziříčí. Zasloužil se o založení Valašského muzea v Rožnově. Byl spozakladatelem a po r. 1945 ředitelem Beskydského divadla. Koncem svého života pobýval v Praze, kde psal vzpomínkové črty. |
|||||
Zdroj: |
Fabián,J.: Slovník osobností kulturního a společenského života. Valašské Meziříčí 2000. |
|
||||||
Místo narození: | Byzhradec | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Brno, Kroměříž, Olomouc, Rychnov nad Kněžnou, Valašské Meziříčí, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | středoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Studoval gymnázium v Rychnově nad Kněžnou, po maturitě odešel na univerzitu do Vídně. Jako zkušební kandidát byl přidělen státnímu českému gymnáziu v Brně, pak v Kroměříži a v letech 1892 – 1899 ve Valašském Meziříčí. Pak přesídlil do Olomouce. Profesor českého gymnázia v Olomouci od 15. 2. 1899 do r. 1917. Dr. Kovář učil latinu, řečtinu, němčinu, francouzštinu, češtinu a filozofii. byl velmi jazykově nadán. Psal do výročních zpráv škol ve Valašském Meziříčí a v Olomouci. |
|||||
Zdroj: |
Fischer, Richard: Olomoucký památník. Olomouc 1938. S. 155–156.; |
|
||||||
Místo narození: | Zvole | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Cotkytle, Krumpach, Loštice, Postřelmov, Prostějov, Rájec | |||||
Obory působení: | učitel | |||||
Anotace: |
V letech 1889–1893 absolv. 4 třídy reálky v Prostějově, matur. v Hradci Královém. Poté stud. v Praze. Od září 1897 učil v Cotkytli, v Rájci u Zábřeha, od r. 1900 v Krumpachu, od r. 1905 v Zábřehu. Od r. 1908 v Lošticích do r. 1914Od září 1919 ředitelem školy v Postřelmově, až do r. 1928, kdy jmen. ředitelem školy v Zábřehu. Vztah k lidové písni a hudbě, r. 1911 člen PSMU. V r. 1922 založil pěvecký kroužek od r. 1924 Pěvecký sbor severomoravských učitelů v Zábřeze. |
|||||
Zdroj: |
Slovník učitelských osobností okresu Šumperk.Šumperk 1990, S.125–127.Fotografie.;. |
|
||||||
Místo narození: | Přerov | |||||
Místo úmrtí: | Přerov | |||||
Místa pobytu: | Brno, Hoštice, Kyjov, Olomouc, Rokytnice, Zdounky | |||||
Obory působení: | lidový kapelník, varhaník | |||||
Anotace: |
Hudbě se prakticky vycvičil u nadučitele v Rokytnici a Hošticích. Byl diurnistou ve Zdounkách, protloukal se jako varhaník a učitelský pomocník. Krátce v Olomouci, kde založil Horymírskou hudbu. Roku 1890 založil kapelu v Přerově, vedl Národní hudbu v Brně 1895, Organizoval kapelu v Kyjově 1896. Roku 1900 se vrátil do rodiště, kde dosáhl skromného úřednického místa a obnovil kapelu. Byl nazýván „Moravský Kmoch“. Z jeho skladeb byly nejoblíbenější pochody: Moravěnka, Přerovská chasa. Po jeho smrti vznikl hudební kroužek RUND, jehož kapela, od 1925 Městská hudba Rund, trvá dosud. |
|||||
Zdroj: |
Kultura Přerova 1968, č.12 SOKA Přerov.; ČSHS.II.Praha 1965.S.444 –445.;. |
|
||||||
Místo narození: | Přerov | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Bjelina (Srbsko), Bystřice pod Hostýnem, Český Krumlov, Ledeč nad Sázavou, Náchod, Pardubice, Rokycany, Štýrský Hradec (Rakousko), Užhorod (Ukrajina), Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | lékař, novinář, spisovatel | |||||
Anotace: |
Maturoval na gymnáziu v rodišti v r. 1892. Poté studoval lékařskou fakultu v Praze a ve Vídni. Po studiích se r. 1901 usadil v Bystřici pod H., od r. 1905 v Praze. V r. 1914 ve Štýrském Hradci a téhož r. i v Č.Krumlově. R. 1919 působil v Užhorodě. Spoluredigoval Lumír a Humoristické listy. Přispíval do časopisů: Niva, Pozor, Národní listy, Národní politika, Lidové noviny. Užíval pseudonym: F. Skalný, Fr. Marek. Psal povídky, romány, básně. Autor knihy vzpomínek na přátelství s F.X. Šaldou " Krásná setkání" (1970). Český prozaik, dramatik, básník, literární, divadelní a umělecký kritik. Autor románů (Vesnický lékař, Architekt Malota) a knih pro mládež (Hřebeček). |
|||||
Zdroj: |
Slovník českých spisovatelů. Praha 1964, S. 448–449. Lexikon české literatury. 4. díl. S-T. Praha, Academia 2008. S. 159–162. |
|
||||||
Místo narození: | Prostějov | |||||
Místo úmrtí: | Šumperk | |||||
Místa pobytu: | Bludov, Bouzov, Brno, Hanušovice, Olomouc, Opava, Rýmařov, Šumperk, Úsov, Velké Losiny | |||||
Obory působení: | archivář, historik, kronikář města, pedagog vysokoškolský | |||||
Anotace: |
Středoškolské studium – gymnázium v Prostějově byl nucen přerušit v roce 1943, protože byl nacisty totálně nasazen na " technische Nothilfe". Gymnázium dokončil maturitou až po válce v roce 1945.Poté studoval Masarykovu univerzitu v Brně, na které promoval r. 1950. O rok později získal PhDr a začal pracovat jako archivář na zámku v Janovicích u Rýmařova, kde zejména jeho přičiněním vznikl základ archivu Olomouckého kraje. V roce 1958 byl jmenován ředitelem Okresního archivu v Šumperku. Od roku 1959 pravidelně publikoval ve sborníku Severní Morava. Stál u zrodu Kulturního měsíčníku Šumperka, kde působil jako předseda redakční rady až do smrti. V roce 1976 odešel pracovat do Vlastivědného ústavu Šumperk, kde působil do března 1990. Od r. 1992 dojížděl do Opavy na Slezskou univerzitu přednášet a r. 1993 získal docenturu. na UP v Olomouci.V devadesátých letech se výrazně angažoval v Moravskoslezské křesťanské akademii a díky svým jazykovým schopnostem i v partnerské spolupráci města Šumperka s německým městem Bad Hersfeldem. Jeho erudovanost v Řádu německých rytířů jej předurčila i ke členství ve Společnosti přátel hradu Bouzova, kde byl zvolen čestným členem. Řadu let byl i městským kronikářem v Šumperku a o jeho dějinách napsal stovky článků i několik knižních monografií. Redaktor regionálních periodik i aktivista Filmového klubu, Socialistické akademie..V roce 2004 obdržel in memoriam Cenu města Šumperka. |
|||||
Zdroj: |
Vlastivědné listy 1987, č.2, S.45./fotografie/.;. Balatková, Jitka: Docent PhDr. František Spurný, CSc. slaví sedmdesátiny. In: Severní Morava, vl.sborník,sv.73, Šumperk 1997. S.65–69. BSSSM, seš. 7 (19.).Ostrava 2005. S. 126–129. (Bibliografie). Štipl, Ctirad: Historik František Spurný. In: Ročenka 2010 1990–2010 * 20 let SACB Vydala Společnost přátel hradu Bouzova ve spolupráci s Vlastivědným muzeem v Šumperku.. S.24–25. |
|||||
Poznámka: |
Doc. PhDr. František Spurný, CSc. |
|
||||||
Místo narození: | Němčice nad Hanou | |||||
Místo úmrtí: | Lublin (Polsko) | |||||
Místa pobytu: | Brno, Jihlava, Kroměříž, Rájec - Jestřebí | |||||
Obory působení: | básník, prozaik, učitel | |||||
Anotace: |
Pocházel z rodiny pekařského mistra, absolvoval učitelský ústav v Kroměříži a následně vyučoval na školách v Pavlovicích na Hané, Kunštátě (zde se seznámil s budoucí manželkou, učitelkou Marií Krondlovou, †1950), Jihlavě, Rájci nad Svitavou (dnes Rájec-Jestřebí) a v Boskovicích, kde byl 1. 10. 1908 ustanoven zatímním učitelem měšťanské školy dívčí. Po zřízení měšťanské školy chlapecké v nedalekém Rájci nad Svitavou r. 1912 byl jmenován zatímním ředitelem (jako takový založil mj. školní kroniku), o definitivu se však nakonec neucházel a vrátil se do Boskovic, kde byl od 1. 3. 1913 ustanoven odborným učitelem na měšťanské škole chlapecké. 10. 12. 1914 odveden, 1. 2. 1915 narukoval do Brna a posléze po krátkém výcviku byl poslán na frontu, kde padl v bitvě u Lublinu v jihovýchodním Polsku. R. 1923 byla po něm v Rájci pojmenována ulice, 28. 10. 1928 byla odhalena jeho pamětní deska na budově rájecké školy. Byl znám hlavně jako básník. Psal přírodní, úvahovou i reflexivní lyriku v jemném, náladovém duchu lumírovské poesie, ponejvíce užíval pravidelný, vázaný verš, náměty čerpal ze svého okolí. Prvotiny publikoval časopisecky pod pseudonymy Fr. Lučan a později F. U. Erat, který vytvořil ze svého příjmení. Vydal básnické sbírky: Květy (1908), U lesní studánky (1909), Kruh (1909), Trosky (1910), Země milostná (1912), posmrtně vyšla sbírka Zhudebněný život (1918) a několik básní ve výboru Čtverozvuk (1926). Je též autorem povídkové knihy Horská zahrada (1918) a dodnes ceněného historického spisku Městečko Rájec (1913) o 65 str. se 17 dobovými snímky. Otec Jiřího Taufera (1911–1986), básníka a překladatele. |
|||||
Zdroj: |
Wikipedie.cz |
|
||||||
Místo narození: | Hvozd | |||||
Místo úmrtí: | Město Albrechtice | |||||
Místa pobytu: | Kroměříž, Olomouc, Rýmařov, Velehrad, Vidnava | |||||
Obory působení: | arcibiskup olomoucký, církevní hodnostář | |||||
Anotace: |
Narozen ve Vojtěchově (n.m.č. Hvozdu, farnost Luká) 26.7.1989 jmenován biskupem-apoštolským administrátorem v Olomouci, 21.12.1989 jmenován papežem Janem Pavlem II.olomouc.arcibiskupem a metropolitou moravským.Slavnostní intronizace msgre dr.F.Vaňáka-13.3.1990 v Olomouci.Pohřben na Sv.Hostýně. |
|||||
Zdroj: |
Smejkal Bohuslav: Olomouc opět sídlem arcibiskupa, metropolity
moravského.=Středisko, sborník VSMO, 70–71, 1987–88, S.172., Jubileum
olomouckého arcibiskupa.=Moravskoslezská orlice 1991, č.25, S.5.; sjl:
Zemřel třináctý olomoucký arcibiskup.=Kdy-kde-co v Olomouci, 1991,
říjen, S.7–8.; |
|||||
Poznámka: |
Msgr. ThDr. František Vaňák |
|||||
Fotky: |