Komplexní
Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.
Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | Poděbrady | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | - panovník | |||||
Anotace: |
Král Jiří byl poprvé v Olomouci již r. 1458 v létě a podruhé v únoru 1459, kdy se účastnil zemských sněmů. 1460 se sešel v Olomouci s uherským Matyášem. |
|||||
Zdroj: |
Doležil, R.: Politické a kulturní dějiny králvovského hl.města Olomouce.Olomouc 1903.S.26–28.;. |
|
||||||
Místo narození: | Sokolov | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | rektor univerzity | |||||
Zdroj: |
Fiala, J. Rektoři olomoucké univerzity v letech 1573–1860.Žurnál UP.č 10,9.12.2005,S. 7. |
|
||||||
Místo narození: | Prčice | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | kapelník, skladatel | |||||
Anotace: |
V letech 1865–6 působil jako kapelník u německého divadla v Olomouci. |
|||||
Zdroj: |
Československý hudební slovník.1.Praha 1965,S.181–182.; Kučerová, D.: Česká opera v Olomouci…=Sborník VSMO.Olomouc 1972, S.24–29.; Národní divadlo a jeho předchůdci.Praha, Academia 1988, S.62–63./foto/;. |
|
||||||
Místo narození: | Plzeň | |||||
Místo úmrtí: | Plzeň | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | důstojník, entomolog | |||||
Anotace: |
Letecký důstojník v Olomouci. Podplukovník Adámek byl taky význačným sběratelem brouků a publikoval v odborném tisku. |
|||||
Zdroj: |
Časopis Čs. společnosti entomologické,47, 1950,č.1/2. S. 72–73. |
|||||
Poznámka: |
Z data narození je známo jen: 0. 0. 1903 |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | sochař | |||||
Anotace: |
bratr sochaře Emanuela Halmana, legionář sibiř. pluku |
|||||
Zdroj: |
Toman, Prokop: NSČSVU.I. Praha 1947.S.290.;. |
|
||||||
Místo narození: | Lipník nad Bečvou | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Obory působení: | odborný publicista | |||||
Anotace: |
Spolupracovník na Čs. lékopisu. |
|||||
Zdroj: |
Kunc, Jaroslav: Kdy zemřeli…?Praha 1970, S.81.;. |
|
||||||
Místo narození: | Přerov | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Přerov | |||||
Obory působení: | indolog | |||||
Zdroj: |
Kunc, Jaroslav: Kdy zemřeli…?Praha 1970, s.78.;Voštová, I.: Přerov-Kroměříž…průvodce.1992.;. |
|
||||||
Místo narození: | Loštice | |||||
Místo úmrtí: | Příkazy | |||||
Místa pobytu: | Loštice, Moravičany, Příkazy, Šumperk, Zábřeh | |||||
Obory působení: | národopisný pracovník, publicista odborný | |||||
Anotace: |
Zásluhy o založení Havelkova muzea v Lošticích, podíl na činnosti vlastivěd. sboru v Zábřehu a Šumperku, od r. 1964 žil v Příkazích. Uveřejnil na 50 studií, článků a recenzí v časopisech a sbornících, zejm. ve sb. Severní Morava. |
|||||
Zdroj: |
Bibliografie sb.Severní Morava 1–50.Šumperk 1988, zázn.č.2;613–629;771–780;Doupalová, Eva: Slovník sběratelů a vydavatelů moravských lidových pověstí.Olomouc UP 1987, S.144–145.;Springer, Jan: Co dalo Šumpersko české literatuře.Šumperk 1974, S.13.;Kdy kde co v Olomouci 1983, srpen, S.9. |
|
||||||
Místo narození: | Šumvald | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Uničov, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | básník | |||||
Anotace: |
Školu vychodil v Uničově, Olomouci, začal stud. gymnázium v r. 1852, ale před maturitou odešel pro neshody s ředitelem do Vídně. V Olomouci si přivydělával jako zpěvák-fundatista u sv. Mořice. Pseud. Moravan, Slavomír Pustinský. |
|||||
Zdroj: |
Lexikon české literatury.Sv.I., P., Academia 1987, S.124.; Polák, Josef: Básník bojovník./Projev k 100.výročí smrti A.Balcárka/=Severní Morava 1963, seš.9, S.10–14.; Nezbeda, V.: O severomoravské Společnosti Alše Balcárka 1937–1938.=Severní Morava 1978, seš.35, S.45–47. ;Springer, Jan: Co dala Haná české literatuře.Olomouc 1947, S.23.;. |
|
||||||
Místo narození: | Moskva (Rusko) | |||||
Místo úmrtí: | Petrohrad (Rusko) | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Vyškov | |||||
Obory působení: | vojevůdce | |||||
Anotace: |
V r. 1799 se zastavil na Moravě před bitvou u Slavkova a pak při zpáteční cestě do Ruska. V Olomouci se ubytoval v hotelu u Modré hvězdy (čp. 515, Česká ulice). |
|||||
Zdroj: |
OSN, díl XXIV. Praha 1906, S. 406. ;Nešpor, V. : Dějiny Olomouce. 1936. ;Dvořák, R. : Dějiny markrabství Moravského. Brno 1906. S. 392 – 393. ;. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Prostějov | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Frýdek-Místek, Jihlava, Prostějov | |||||
Obory působení: | dramatik, knihovník, novinář, spisovatel | |||||
Anotace: |
Pochází z početné rodiny dělníka. Studoval na reálném gymnáziu v Jihlavě a na reálce v Prostějově (mat. 1940). Za války pracoval na městském úřadě v Prostějově, 1943 byl totálně nasazen jako dělník v prostějovském závodu firmy Wichterle a Kovářík. Po osvobození nejprve pracoval jako knihovník ve Frýdku-Místku a poté studoval na Vysoké škole politické a sociální (ekonomický směr, 1946–50, Ing.). Souběžně (1948–50) pracoval jako redaktor časopisu Haló Nedělní noviny. 1951 byl redaktorem deníku Mladá fronta. Po dvouleté vojenské prezenční službě se 1953 stal dramaturgem Čs. televize, 1956 redaktorem Státního nakladatelství dětské knihy. Od 1967 působil jako šéfredaktor pro beletrii v nakladatelství Práce, 1972–73 jako redaktor Literárního měsíčníku. Poté se věnoval spisovatelské práci. – V mládí byl členem skautského oddílu, později působil jako vedoucí, při dočasném obnovení této organizace (1968–71) byl členem Ústřední rady Junáka. 1967–89 několikrát navštívil Indii, byl i členem Čs.-indického výboru. Do politického života vstoupil po 1990: ve volbách 1992 za Levý blok zvolen poslancem Federálního shromáždění. V témže roce založil Slovanskou unii, nacionalistickou organizaci, jejímž cílem měla být obrana Čechů a Slovanů vůbec vůči cizímu, zejména germánskému nebezpečí. 1994 založil nakladatelství Point. Přispíval do periodik: Nedělní noviny (od 1947 zde povídky; 1948–50 reportáže, tit. časopisu od 1948 změněn na Haló Nedělní noviny), Tvorba, Rudé právo, Kulturní rozvoj, Mladá fronta, Literární noviny, Nový život, Zlatý máj, Červený květ (Ostrava), Literární měsíčník, Kmen aj.; po 1990 přispívá především do novin Naše pravda. Je autorem scénáře pro absolventský film režiséra Jana Valáška V ulici je starý krám (1955). Alexej Pludek debutoval před rokem 1948 hrou pro mládež Statečná slova, formu dramatu zvolil o tři roky později i pro své druhé dílo, pro budovatelskou hru Případ Modrá voda. Od poloviny 50. let se pak věnoval výhradně tvorbě prozaické. Jeho první román Slunce v údolí je situován na stavbu Trati mládeže na Slovensku a schematickým dějem i postavami ilustruje komunistickou ideologii, ukazuje „nový“, vzorový typ mládeže a kritizuje nedostatky politické práce. Po pokusu o psychologickou prózu s tématem citového zrání mladého člověka před válkou a za okupace (Dvě okna do dvora) i v současnosti (Ženy nemají pravdu) našel Pludek prostor pro literární projekci svého vnímání světa v žánru historické, respektive utopistické prózy. Trojice jeho románů o starověkých monarchiích je situována do Egypta 14. století př. n. l. (Faraonův písař), Indie přelomu 4. a 3. st. př. n. l. (Rádce velkých rádžů) a do fiktivní ideální země (Nepřítel z Atlantidy). Tato volná trilogie se vyznačuje podrobným popisem reálií, snahou o psychologizaci postav a vykreslení dobové duchovní atmosféry, jakož i zjevnou moralistní didaktičností a ideologickou zacíleností, promítající se do dějových schémat. Pludkovi hrdinové jsou ve značné míře autorskou sebeprojekcí: uprostřed intrik na královských dvorech a boje o moc vedou vnitřní a vnější zápas za pravdu, za čest a zachování státu, za mír a ušlechtilou službu vládnoucí společnosti. Zdroj ohrožení těchto etických hodnot pak Pludek příznačně vidí v iracionálně pojímaném „spiknutí temných sil“. Ve sci-fi románu Nepřítel z Atlantidy z počátku 80. let je boj proti spiknutí dotažen až v rasistický obraz nepřítele: černovlasých lidí s velkými nosy, obchodníků, kteří svým kupčením zpochybňují základní hodnoty mytického státu, vykresleného jako kastovní, přísně hierarchizovaná společenská struktura, navíc po sovětském vzoru ovládající další satelitní republiky. Obdobná hodnotová perspektiva určila také románový pamflet Vabank, v němž Pludek zobrazil Pražské jaro a dění z let 1967–68 vůbec jako zákulisní hru pravicových sil v čele s Židy. Pludkův dávný zájem o okultní a nadpřirozené jevy, a zejména převtělování (související s jeho zájmem o Indii) dal vzniknout knize fantaskních povídek Hledání antipoda. Potlačované zalíbení v totalitních společenských systémech jej pak inspirovalo k varovné vizi toho, co by se stalo, kdy byla uskutečněna Hitlerova tisíciletá říše, k antiutopii (Takových tisíc let). Autorova orientace na kladné hodnoty češství a českého charakteru dala vzniknout historické próze Česká pře i knihám literatury faktu (Český král Karel IV.). V Pludkově tvorbě pro děti převažuje literatura s dobrodružným dějem a s hrdiny, v jejichž pozadí je skautský ideál správného hocha. Inspiraci k příběhům o chlapcích mířících k ideálu čestného a spravedlivého života Pludek čerpá opět z historie (Rytířská jízda Jana z Michalovic), ale rovněž ze současnosti (Horami jde březen). BIBLIOGRAFIE Beletrie: Statečná slova (D pro ml., 1947); Modrá voda (D 1951, prem. s tit. Případ Modré vody, 1950); Slunce v údolí (R 1955); Ptačí pírko aneb Jak Vítek o všechno přišel (P pro děti, 1959); Dvě okna do dvora (P 1959; poté in Lásky na zavolanou); Tudy chodíval Ječmínek (PP pro ml., 1959); Hromotlucká historie (P 1961; poté in Lásky na zavolanou); Zakutálený míč (P pro děti, 1962); Ženy nemají pravdu (P 1963; poté in Lásky na zavolanou); Horami jde březen (P pro ml., 1963; přeprac. 1973); Faraonův písař (R histor., 1966); Teichheger Maresch schöpft Verdacht (něm., LF, Hamburg 1968); Jaká byla Zuzana (P pro ml., 1969, sešit. vyd.); Pověsti dávných časů (PP pro ml., 1971; přeprac. 1983); Vabank (P 1974); Rádce velkých rádžů (R histor., 1975); Lužiske zetkanja (lužickosrbsky, LF, Bautzen 1977); Lásky na zavolanou (1978, obsahuje: Dvě okna do dvora, Hromotlucká historie, Ženy nemají pravdu); Český král Karel (LF 1978; přeprac. 1979); Nepřítel z Atlantidy (R sci-fi, 1981); Králevic, král, císař (LF pro ml., 1983); Hledání antipoda (PP sci-fi, 1986; přeprac. s tit. Předsíň záhad, 1993); Rytířská jízda Jana z Michalovic (P histor. pro ml., 1987); Takových tisíc let (P sci-fi, 1988); Česká pře (R histor., 1989). Uspořádal a vydal: Červnové nebe (sb., 1945, též přisp.). |
|||||
Zdroj: |
Z díla: K Hané se vztahuje kniha povídek pro děti.Tudy chodíval Ječmínek.Praha 1959.Biografie: Bílek, P.: 175 autorů.P., ČS 1982, S.108.;Galík, J.: A.Pludek pětasedmdesátiletý.=Štafeta, 10, 1978, č.2, S.7–10.;Galík, J.: Ještě Olomoucko v české literatuře.=Stráž lidu, 1986, 9.10., S.4.;Bibliografie knižních prací členů SČS.P., ČS 1979, S.116.;Kyjonková, M.: Alexej Pludek.Personál.bibliografie.Karviná, Okr.knihovna, 1989.;Pludek, A.: Tak daleko a tak blízko.Vzpomínky.=Štafeta, 15, 1983, č.l, S.16–18, 1 obr.; http://www.slovnikceskeliteratury.cz/showContent.jsp?… |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Prostějov | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc | |||||
Obory působení: | operní pěvec | |||||
Anotace: |
V roce 1953 absolvoval konzervatoř v Brně a působil ve Státním divadle Brno. Od roku 1958 v Divadle Oldřicha Stibora v Olomouci. |
|||||
Zdroj: |
Havlíková, Dagmar: Vzpomínka na hudeb.pedagoga A.G.=Štafeta, 1989, č.3., S.13–14.;. Přehled činnosti čs. divadla v roce 1958. Praha 1959.S.107. |
|
||||||
Místo narození: | Přerov | |||||
Místo úmrtí: | Přerov | |||||
Místa pobytu: | Brno, Pardubice | |||||
Obory působení: | hudebník, veterinář | |||||
Anotace: |
Po maturitě na gymnáziu v Přerově studoval vysokou školu v Brně, a poté vojenskou službu v Pardubicích. V roce 1930 se vrátil do Přerova a vedl soukromou veterinární ordinaci. Jeho vztah k hudbě ho přivedl do pěveckého sboru. V Přerově založil národopisný soubor, podílel se i na organizaci a připravě národopisných slavností. Jako tanečník vystupoval i sólově. |
|||||
Zdroj: |
Vzpomínka na MVDr. Aloise Běhala. In: Velkobystřické noviny.č.4.2003.S.5–6. |
|
||||||
Místo narození: | Niva | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Kladno, Olomouc | |||||
Obory působení: | malíř, středoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Narozen v Hartmanicích (n.Niva). Studoval nižší Slovanské gymnázium v Olomouci. Otec Jaroslava a Cyrila Boudy. Prof. kreslení v Kladně a v Praze. |
|||||
Zdroj: |
Toman: NČSVU I.1947.S.82.; Toman: Dodatky.1955.S.32.;Springer, Jan: Co dala Haná české literatuře.Olomouc 1947, S.32.;Toman, Prokop, T.: Malíř a pedagog A.Bouda.=Štafeta, 12, 1980, č.2, S.6–8, obr., Pozn.;. |
|||||
Poznámka: |
Obec Hartmanice byla v roce 1949 přejmenována na Niva. |
|
||||||
Místo narození: | Prostějov | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Praha, Prostějov | |||||
Obory působení: | malíř akademický, pedagog středoškolský | |||||
Anotace: |
Malíř figurální a dekorativní v Prostějově. Abs. 1916 AVU Praha, prof. Preisler, Nechleba, Švabinský. 1919 prof. kreslení na reál. G. v Prostějově. 1922 vyprac. projekt pro jeviště divadla. Profesor na dívčím reálném gymnáziu v Prostějově. Od r. 1940 působil v Praze, kde zemřel. ' |
|||||
Zdroj: |
Toman, P.: NSČSVU 1947.I., S.169.;. Bílý, Vojtěch – http://prostejov.5plus2.cz/…ostara-mesto |
|
||||||
Místo narození: | Prostějov | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Brno, Brusel (Belgie), Montreal (Kanada), Nezamyslice, Praha | |||||
Obory působení: | akademický malíř, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
V letech 1924–1929 studoval AVU na krajinářské speciálce,kterou vedl prof.O.Nejedlý. K výtvarnému umění jej přivedl profesor kreslení na reálce v Prostějově. Uskutečnil několik studijních cest. Ve Francii pobýval v roce 1925,1926, v Itálii v r. 1925 a na Korsice 1928, Po absolvování akademie vystavoval se SVU Mánes, jíž byl členem od r.1932 a stal se členem i Skupiny výtvarných umělců v Brně. Poprve v Prostějově vystavoval v r. 1934. Od r. 1939 textilní návrhář. V letech 1945–1967 působil jako profesor na VŠUP a do 1975 na AVU v Praze. Jeho ateliér se stal známý zejména v r. 1958, kdy reprezentoval československou kulturu ba světové výstavě v Bruselu, kde získal za dekorativní díla Velkou cenu a Zlatou medaili. V roce 1954 provedl návrh na gobelín pro hotel International v Praze-Bubenči a r. 1955 vytvořil monumentální obraz Jihočeský masopust pro čs. velvyslanectví v Moskvě. V r. 1965 provedl geobelín pro divadlo v Brně a 1967 pět stěn interiéru technikou leptaného skla pro EXPO 67 Montreal. V roce 1979 jmen.národním umělcem.Věnoval se krajinomalbě a zátiší.(Nezamyslice 1934). Jeho dílo je v NG Praha a v zahraničí. |
|||||
Zdroj: |
Halířová – Muchová M.: Portrétní tvorba.Praha, Odeon 1981.,S.38.; Laudová, Věra: Obraz města v současném malířství., Praha, Odeon 1978., S.28.; ČBS., Praha 1992., S.147.; Dolívka, Josef: Výtvarníci prostějovského regionu. Prostějov KPVU 2007. S.31–32.; |
|
||||||
Místo narození: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Místo úmrtí: | Prostějov | |||||
Místa pobytu: | Brno, Plumlov, Prostějov, Smržice | |||||
Obory působení: | dirigent, hudební publicista, sbormistr | |||||
Anotace: |
Maturoval na RG v Prostějově r. 1911 a abs. učitel. ústav v Brně. Poté učil na Prostějovsku. Po odbor. zkouškách odešel na Těšínsko. Koncem 20. let se vrátil do Prostějova. Dirigent Orlice a Vlastimily. Založil a řídil pěvec. sbor Ferd. Vach v Prostějově od r. 1955. Napsal několik publikací o region. hudebnících. |
|||||
Zdroj: |
Československý hudební slovník.I.Praha, SHV 1963, S.377.; Hanzelka, O.: Vzpomínka na sbormistra A.Grumlíka.=Štafeta, 15, 1983, č.1, S.31–32.;. |
|
||||||
Místo narození: | Prostějov | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Obory působení: | právník | |||||
Anotace: |
Advokát v Praze, autor statí o O. Bystřinovi, a dalších moravských literátech, hudebnících a výtvarnících. |
|||||
Zdroj: |
Z díla: Otakar Bystřina. Praha 1938. Moravští literáti v Praze. Biografie: Kunc,Jaroslav : Kdy zemřeli. . . Praha 1974, S. 57–58. ; Měrka, V. :Vzpomínáme. Štafeta, 6, 1974, č. 3, S. 28. ;. |
|
||||||
Místo narození: | Dolní Studénky | |||||
Místo úmrtí: | Prostějov | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Prostějov | |||||
Obory působení: | kněz, středoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Bohosloví studoval v Olomouci. Ordinován 5.7.1912. Od roku 1942 působil v Prostějově Působil jako prof. náboženství na gymnáziu v Prostějově . |
|||||
Zdroj: |
Springer, J.: Co dalo Šumpersko české literatuře.Šumperk 1974. S.10.;. |
|
||||||
Místo narození: | Vřesovice | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Brno | |||||
Obory působení: | lesní inženýr, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Doc. Vysoké školy zemědělské v Brně. |
|||||
Zdroj: |
Kunc, Jaroslav: Kdy zemřeli…?Praha 1970, S.79.;. |
|
||||||
Místo narození: | Křenovice | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Brno | |||||
Obory působení: | lesní inženýr, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
1919 – 1928 prac. ministerstva zemědělství, od 1920 vysokoškol. prof. VŠZ a lesního inženýrství při ČVUT Brno, autor studií o cukrovce, chmelu a tabáku. |
|||||
Zdroj: |
ČBS.Praha 1992.S.445.;. |
|
||||||
Místo narození: | Luková | |||||
Místo úmrtí: | Přerov | |||||
Místa pobytu: | Brno, Přerov | |||||
Obory působení: | optik, pedagog středoškolský, pedagog vysokoškolský | |||||
Anotace: |
Prof. prům. školy optické, doc. užité optiky na technice v Brně. |
|||||
Zdroj: |
Kunc, Jaroslav: Kdy zemřeli…?Praha 1979, S.98.;. |
|
||||||
Místo narození: | Březina | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Břeclav, Hranice, Prostějov, Vícov | |||||
Obory působení: | autor knih pro děti, lesník, prozaik, publicista odborný | |||||
Anotace: |
Mládí prožil v myslivně ve Vícově. Studoval reálku v Prostějově a pak přešel na Vyšší lesnickou školu v Hranicích, kde maturoval r. 1911. V letech 1919–1939 pracoval na lesní správě v Břeclavi. Publikoval v odborném tisku. Debutoval knihou pro děti „Hoši z myslivny“. (1948). |
|||||
Zdroj: |
Slavíková, Věra: Spisovatelé Jihomoravského kraje. Brno 1989. S.158. Slovník české literatury 1970–1981. Praha 1985. S.225 – 226. |
|
||||||
Místo narození: | Bílý Újezd | |||||
Místo úmrtí: | Přerov | |||||
Místa pobytu: | Přerov | |||||
Obory působení: | stavitel | |||||
Anotace: |
Od 1. svět. války žil v Přerově. Autor řady projektů sokoloven, škol, rodinných domů. Autor všech výprav divadel. spolku Tyl v Přerově a několika scén pro profesionální Hanácké divadlo, přednášel na škole divadel. ochotníků v Hronově aj. |
|||||
Zdroj: |
Literární místopis Přerovska-OA Přerov, 1982.. |