Komplexní
Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.
Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | malíř | |||||
Poznámka: |
Z data narození je známo jen: 0. 0. 1696 |
|
||||||
Místo narození: | Bludov | |||||
Místo úmrtí: | Bludov | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Ruda nad Moravou, Terezín, Zábřeh | |||||
Obory působení: | učitel | |||||
Anotace: |
Od dvanácti let studoval gymnázium v Zábřehu, v 18 letech odveden na vojnu a vyslán na ital. frontu. Maturoval 1921 v Zábřehu, poté absolvoval učitelský abiturienský kurz v Olomouci zkouškou r. 1922. Prvé učitelské místo v Hrabenově. Zatčen gestapem r. 1944. Vězněn v Terezíně, vrátil se 2. 5. 1945 těžce nemocen. Od 1923 členem soc. dem. strany v Hrabenově. Pamětní deska na škole v Hrabenově, dílo akad. sochaře Jana Urbana. |
|||||
Zdroj: |
V.J.: Vzpomínka na hrabenovského učitele Petra Bezděka.In: Kulturní život Šumperka.1966, č.4, S.9.;Slovník učitelských osobností okresu Šumperk.Šumperk 1990.S.23–25.(foto).;. |
|||||
Poznámka: |
Hrabenov je součástí obce Ruda nad Moravou. |
|
||||||
Místo narození: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Opava, Plzeň, Prostějov | |||||
Obory působení: | archeolog | |||||
Anotace: |
V letech 1994–1999 studoval archeologii na Slezské univerzitě, poté na univerzitě v Plzni, kde promován na Mgr. V roce 2001 nastoupil jako archeolog do Muzea v Prostějova v Prostějově. Zabývá se krajinnou archeologii. |
|||||
Zdroj: |
Sklenář, Karel : Biografický slovník českých, moravských a slezských archeologů.Praha, Libri 2005. S. 387.; |
|
||||||
Místo narození: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | archeolog, redaktor časopisu | |||||
Anotace: |
Od 1.1.1974 pracovník Okres. střediska státní památkové péče a ochrany přírody v Olomouci, od r.1991 Památkový ústav v Olomouci. Výkonný redaktor časopisu Zrcadlo památek /měsíčník zachycující výběr článků z tisku/. Člen výboru Muzejní a vlastivědné společnosti v Brně a výkonný redaktor VVM. Spoluautor knihy „Románský palác na olomouckém hradě“. Brno 1989. s M.Pojslem;spoluautor knihy Olomouc. P., Odeon 1984, s I. Hlobilem a P. Tobnerem. Publikuje v odborném a regionálním tisku (Archeologia historica, Vlastivědné listy,, Zprávy Vlastivědného ústavu v Olomouci aj.). Spoluatorem knihy Archeologie Olomouce (1984). |
|||||
Zdroj: |
Dohnal, Vít: Olomoucká archeologie a její proměny. Olomouc, VSMO 2008. S. 113–116. V měsíci červnu … blahopřejeme.In: Kdy-kde-co Olomouc, červen 2014.S.2–3. |
|
||||||
Místo narození: | Brno | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Ostrava, Praha | |||||
Obory působení: | herec | |||||
Anotace: |
V Olomouci působil 11 a půl roku v letech 1968–1980. Roku 1980 angažován v Ostravě, odkud odchází v roce 1984 do Prahy. Absolvent JAMU, je znám také z filmového plátna, televizní obrazovky a dabingu. Zemřel na rakovinu plic v noci ze 4. 7. na 5.7. 2017 v nemocnici. |
|||||
Zdroj: |
Kosková, Š. : Petr Pelzer. =Týdeník Čs. televize, 1979, č. 28, S. 6, 4 obr. ;Loučení v červnu. Magazín Nová Svoboda, 1984, 30. 6. , č. 26, S. 6. ;( Wikipedie.cz |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Castello Valsolda (Itálie) | |||||
Místo úmrtí: | Milán (Itálie) | |||||
Místa pobytu: | Benátky (Itálie), Krakov (Polsko), Kroměříž, Milán (Itálie), Olomouc | |||||
Obory působení: | malíř | |||||
Anotace: |
Italský barokní malíř. Pocházel z umělecké rodiny a školil se u Pietra Liberiho v Benátkách. Roku 1692 vstoupil do služeb olomouckého biskupa Karla II. z Liechtensteinu-Castelcorna, pro kterého pracoval na nejrůznějších zakázkách až do roku 1695, kdy odešel do Krakova. Již následujícího roku je opět doložen v Itálii, kde vytvořil své vrcholné dílo, freskovou výzdobu kostela sv. Martina v rodném Castello Valsolda. Až do své smrti tvořil střídavě v Benátkách a Míláně. Paolo Pagani působil na Moravě a v Olomouci přibližně pět let. Pro úzké vazby na v Olomouci působící řád augustiánů Pagani pravděpodobně zanechal soubor kreseb, vytvořených právě zde. Realizuje malby též v sala terreně kroměřížského zámku. Poté pobývá několi let na různých místech Moravy. V listopadu 1695 se vrací přes Olomouc do Itálie. Jeho dílo bylo objeveno ve sbírkách Státní vědecké knihovny v Olomuci. Ve dnech 10. 9. – 1.11. 1998 se konala v olomouckém Muzeu umění výstava kreseb P.Pagani. |
|||||
Zdroj: |
Hanácký den, r.9, č, 151, 10.9.1998. S.6. Togner, Milan: Paolo Pagani. Olomouc, Votobia 1997.; Togner, Milan: Italská kresba 17. století. 2005.; |
|
||||||
Místo narození: | České Budějovice | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | dirigent, herec divadelní, herec filmový | |||||
Anotace: |
Studoval konzervatoř, obor dirigování a operní režie a HAMU v Praze. V letech 1951–1977 dirigoval symfonický orchestr AUS a poté působil v MFO a pak v hudebním divadle Karlín. Od roku 1969 člen Divadla Járy Cimrmana, od r. 1977 v ND Praha, dirigentem orchestru činohry. V divadle Járy Cimrmana účinkoval v řadě her např. Záskok, Vyšetřování ztráty třídní knihy, Posel z Liptákova, Němý Bobeš, Hospoda Na mýtince, Dobytí severního pólu, Dlouhý, široký a krátkozraký, Lijavec, Blaník, Vražda v salónním kupé, Afrika, Cimrman v říši hudby. Zahrál si v řadě filmů: Když má svátek Dominika, Tajemství zlatého Buddhy, Jáchyme hoď ho do stroje!, Marečku podejte mi pero!, Vrchní, prchni, Rozpuštěný a vypuštěný. Nejznámější filmovou rolí je postava starosty vesnice Hoštice ve třech filmech režiséra Zdeňka Trošky: Slunce seno, jahody, Slunce, seno a pár facek a Slunce, seno, erotika. Nejznámější televizní rolí je postava harmonikáře Josky z televizního seriálu Hospoda. |
|||||
Zdroj: |
Wikipedie.cz Schindler, A.: Historie MFO. (rkp). |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Fryšava | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Brno, Dačice, Choceň, Litomyšl, Olomouc, Ostrava, Praha, Telč | |||||
Obory působení: | dirigent, sbormistr, skladatel, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
V dětství se učil hře na housle v Dačicích. Velmi ovlivněn strýcem, bratrem maminky Otakarem Šinem (1881–1943), který jej učil kompozici. Gymnázium studoval v Telči, kde maturoval r.1941. Poté studoval Státní konzervatoř v Praze a JAMU v Brně. Pedagogickou dráhu začal v Poličce jako učitel hudební školy, pak byl ředitelem hš v Litomyšli, a Chocni. Od roku 1958 byl Čotkův život spjat s Olomoucí, kde působil jako skladatel, kritik, organizátor hudebního života. Dlouhodobě působil jako vysokoškolský pedagog: z podnětu Roberta Smetany začal 1960 vyučovat hře na klavír a postupně hlavně hudební teorii (harmonie, kontrapunkt, hudební formy, analýzy) na katedře hudební vědy a výchovy Univerzity Palackého působil do 1987. Docentem jmenován 1975, práce Vokální hudba a novodobé kompoziční techniky) na katedře hudební vědy (1991–2002). Spolupracoval s různými sólisty, soubory komorními i sbory, s institucemi jako Moravská filharmonie, Podzimní festival duchovní hudby, byl po dlouhá léta (od 1973) činitelem (i předsedou) programové rady festivalu dětských pěveckých sborů Svátky písní Olomouc; externě vyučoval na konzervatoři v Ostravě. Na kontě skladatelské činnosti má 70 skladeb, některé z nich na CD a gramofonových deskách. Publikoval v Hudebních rozhledech. |
|||||
Zdroj: |
Československý hudební slovník.I.P., SHV 1963. S.221.; Stárek, Z.: Slovník českých sbormistrů.P., Div.ústav 1982, S.81.; Gardavský, Č.: Skladatelé dneška.P., Panton 1961.; Hudební rozhledy 1973, č.9. S.420–423.; Čotek, Pavel: Dva domovy.In: Kulturní měsíčník 1984,č.10. S.2.; Kolář, B.: Jubilant Pavel Čotek. Olomouc.cz (20.11.2002). ; |
|
||||||
Místo narození: | Havlíčkův Brod | |||||
Místo úmrtí: | Kytín | |||||
Místa pobytu: | Klatovy, Pardubice, Praha, Šumperk, Teplice, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | dramatik, herec | |||||
Anotace: |
Vyučil se původně nástrojařem a po maturitě na strojní průmyslovce se celkem čtyřikrát marně pokoušel dostat na studium herectví na DAMU. Začínal pak jako řadový statista v teplickém divadle, v roce 1960 jako herec-elév (kandrdas) začal hrát v divadle v Šumperku, po několika drobných štacích v oblastních divadlech (Klatovy a Pardubice) nakonec na deset let zakotvil v pražském Činoherním klubu, kde působil také jako příležitostný dramatik (kromě divadla psal ale i pro Československý rozhlas). Po podpisu Charty 77 byl v rámci akce Asanace vyhnán do emigrace do Rakouska, kde se stal hercem vídeňského Burgtheateru, od roku 1989 ovšem opět hraje doma v České republice. Divadelní hry: Hodinový hoteliér, Případ pro vesnického policajta, Arest, Sanitární noc, Protentokrát zbohatnem. Přezdívka : Lanďák. Zemřel na infarkt. |
|||||
Zdroj: |
wikipedie |
|||||
Poznámka: |
Kytín u Mníšku pod Brdy |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Heiligenstadt (Rakousko) | |||||
Místo úmrtí: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | lékař | |||||
Anotace: |
V období 30.6.1806 – 1811 povolán na místo profesora lékařského ústavu v Olomouci |
|||||
Zdroj: |
Daněk, Karel: Philipp Karl Hartmann, olomoucký profesor lékařství.ZVŮO 1966, č.128, S.1–9.;. |
|
||||||
Místo narození: | Hlinka | |||||
Místa pobytu: | Ostrava, Přerov | |||||
Obory působení: | aforista, politik komunální, publicista, tesař | |||||
Anotace: |
Narozen v obci Hlinka, (u Bruntálu), Moravskoslezský kraj. Absolvoval SOU stavební, obor tesař Baumax Ostrava, stavebniny Sanita, zořizovač svět Přerov od r. 2003. Publikuje do novin a užívá pseud. Lancellot. Člen přerovského zastupitelstva. V březnu 2022 vydal vl.n. ve výroční den přístupu České republiky do NATO dne 12.3.2022 publikaci " Myšlenky muže ve středním věku". Celá částka z prodeje bude věnována na podporu Ukrajiny za její svobodu. 63 s. Tisk NTP Pelhřimov. V listopadu 2022 vyšla publikace „Myšlenky při toulkách Přerovem“. Doplněno úžasnými ilustracemi autora, oblíbená místa v Přerově. Obě publikace podepsány autorem. |
|||||
Zdroj: |
Osobní sdělení dne 11.2. 2022/hš www.přerov.eu prerovsky.rej.cz https://otavinka.blogspot.com/…ky-muze.html |
|||||
Poznámka: |
Dárce krve a krevní plazmy. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Holasovice | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Brno, Jamnice, Olomouc | |||||
Obory působení: | kněz řádový, sbormistr, skladatel | |||||
Anotace: |
Narozen v Holasovicích ve Slezsku. V r. 1839 studoval filozofii v Olomouci, ale v prosinci 1839 z finančních důvodů studia přerušil. Věnoval se chrámovému zpěvu, zhudebňoval lidové skladby, od 1.11.1872 byl kapelníkem a ředitelem kůru katedrály sv. Václava v Olomouci, skládal drobné skladby, např. mše, litanie, pašije, atd. V Olomouci je jeho pamětní deska na Křížkovského ulici č.6. , koncem r. 1873 jmenován dómským kap. a působil zde 9 let do r. 1883. Kř. jméno Karel nahradil později řád. jm. Pavel. Pohřben v Neplachovicích. Pamětní deska , kterou vytvořil Karel Lanhart je umístěna v Křížkovského ulici v Olomouci od r. 1933. |
|||||
Zdroj: |
Kdy kde co, leden 1995, S.2., , ČSHS.I.Praha 1963.S.767 – 769.;. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Hranice | |||||
Místa pobytu: | Bechyně, Bystřička, Praha | |||||
Obory působení: | keramik, sochař akademický | |||||
Anotace: |
Abs.1977 SPŠ keramickou v Bechyni, r.1983 VŠUP Praha, u prof.J.Majelovského.Realizace v architektuře-keramické reliéfy, volná plastika, pracuje s kovem, dřevem, kamenem. |
|||||
Zdroj: |
Katalog výtvarných umělců olomoucké oblasti. Olomouc 1989;Moravské osobnosti kultury a umění- REGO SVKOL;. http://www.socharstvi.info/…/pavel-drda/ |
|
||||||
Místo narození: | Hrozová | |||||
Místo úmrtí: | Velké Losiny | |||||
Místa pobytu: | Velké Losiny | |||||
Obory působení: | rolník, starosta města | |||||
Anotace: |
Studoval v Opavě a ve Vídni. 1908 zakoupil vlastní statek ve Velkých Losinách. 1922–1929 působil jako starosta Velkých Losin. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.8.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1997.S.37; |
|
||||||
Místo narození: | Hulín | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | archivář, historik | |||||
Anotace: |
Po osvobození v r. 1945 stud. FFKU Praha, historie, čeština, od 3. semestru FFUP v Olomouci, kde koncem r. 1952 promoval. 1950 – 52 působil ve školství, po zákl. voj. službě se v prosinci 1954 stal referntem archiv. odd. KSMV v Olomouci. V červenci 1956 přešel do Brna do technického Stát. archivu, 1969 prac. v Ústředním archivu ČSAV Praha, prac. Brno jako odb. pracovník komise pro popis a studium rukopisů. Zajímal se o chronologii, paleografii, české dějiny. Od r. 1956 publikoval v archivním věstníku Brna BAV a ve VVM. Psal také recenze a zprávy o historické literatuře. |
|||||
Zdroj: |
Obrštík, Jinřich: Odešel dr.Pavel Zaoral.VVM, 32, 1980, S.240.;. |
|
||||||
Místo narození: | Jevíčko | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Obory působení: | lékař | |||||
Anotace: |
Syn prof. Václava Nešpora a bratr MUDr. Květy Polívkové, rozené Nešporové. V roce 1933 absolvoval Slovanské gymnázium. Poslední adresa bydliště: Tř. Spojenců 18, Olomouc. |
|||||
Zdroj: |
Primus necessarium je vydělání a mravnost. Olomouc 1997. S.448. |
|
||||||
Místo narození: | Kelč | |||||
Místo úmrtí: | Nové Město na Moravě | |||||
Místa pobytu: | Brno, Hutisko - Solanec, Přerov | |||||
Obory působení: | překladatelka, spisovatelka, učitelka | |||||
Anotace: |
Sestra Jaroslava a Petra Křičky.V letech 1909–1918 působila jako učitelka v Přerově a v Brně. Od r. 1939 žila v Hutisku, o. Vsetín (n.Hutisko-Solanec) a v létě zajížděla na Maršovskou rychtu-kde vznikly její „Besedy s dědouškem Ondráškem“. Básně a povídky publikovala časopisecky. Psala do Lidových novin. Na Valašsku se věnpvala vlastivědné práci. Napsala veršované knihy pro děti " O Megeře" a „Na Poskle“. Zapisovala valašské písničky.Překládala P. Verlaine, H. Hesse, V. Hugo. Pohřbena v Novém Městě na Moravě. |
|||||
Zdroj: |
Slovník spisovatelů z okresu Žďár nad Sázavou.Velké Meziříčí 1992.S.220.;.Fabián, Josef: Slovník osobností kulturního a společenského života Valašska. Valašské Meziříčí 2000. S.52.; |
|
||||||
Místo narození: | Kladno | |||||
Místa pobytu: | Bruntál, Čeladná, Havířov, Moravský Beroun, Olomouc | |||||
Obory působení: | historik, nakladatel, redaktor | |||||
Anotace: |
Absolvoval FF UP obor teorie kultury, 1982. Publikuje v region. tisku. Vydává internetový časopis ČAS. Od r. 1990 působil v Moravském Berouně. Je majitelem vydavatelství a knihkupectví Moravská expedice a spoluzakladatelem občanského sdružení Vlastenecký poutník. Odpovědný redaktor sborníku " Hvězda pod Rosuticí" (Moravský Beroun 1997). Od r. 2008 žije v Čeladné. Petr Andrle (1942) po studiích pracoval jako novinář, po srpnu 1968 jako havíř. Při svém působení v oblasti Jeseníků založil občanské sdružení zájemců o historii a vlastivědu Vlastenecký poutník. V roce 1998 s tímto sdružením realizoval mezinárodním projekt „Cesta česko-německého porozumění“, který probíhá dosud; v jeho rámci byla na úpatí Červené hory v Guntramovicích v roce 2011 postavena kaple sv. Jana Nepomuckého. Přispíval a přispívá do médií, například Neviditelný Pes/Lidové noviny a dalších, vydává internetový týdeník Čas. Je autorem odborných knih o historii a dějinách Moravy a Slezska. Nejdříve vycházely v jiných nakladatelstvích, například titul: Olomouc Domašov 1758 (Paseka 1998). Roku 1990 založil nakladatelství a vydavatelství Moravská expedice, kde vycházely zprvu tituly týkající se především Jesenicka: Památky, které pláčou. 2 (2003), Milotice nad Opavou. 1288/2005 (2005) a mnohé další. K dnešnímu dni takto vydal celkem přes 80 publikací týkajících se historie, vlastivědy, obnovy historických a přírodních památek. U většiny z nich je také autorem textu. Po přesídlení do Čeladné (2008) vydal knihu „Lékař lidumil – o životě a díle MUDr. Karla Maye, rodáka z Turnova, studenta z Prahy, lékaře z Moravské Ostravy a Čertovy Lhotky, starosty Mariánských Hor, zakladatele lázní v Čeladné a lékaře v Praze“ (2009) jako vůbec první knihu o této významné osobnosti. Od roku 2013 vydává výpravné publikace o Beskydech, úctyhodné tím, že každým rokem vždy jednu. První Cestami lesními od Lysé až po Radhošť (2013) ukazuje v mnoha souvislostech vznik a vývoj myslivosti a lesního hospodářství, ústup lesů před lidmi i vznik například kaple na Radhošti. Druhá Osady a samoty Zadních hor v historii a v obrazech (2014) mapuje pomezí slovenského a českého území s málo známou, o to půvabnější oblastí Beskyd, a to s důrazem na historický vývoj a osidlování kraje. Třetí O lidech v Beskydech a přírodních památkách a pozoruhodných zajímavostech (2015) o osudech starousedlíků ve spojení s krajinou a jejími specifiky působí svou hloubkou a autentičností. Nebývalý zájem o všechny publikace přispívá k tomu, že nyní autor připravuje publikaci O lidech v Beskydech II, která vyjde v roce 2016. Mezitím ještě stačil pomáhat jihočeské vesnici Úsilné při získávání titulu „Vesnice roku 2014“, což se podařilo. Pro ochotnický soubor této obce napsal s Gerhardem Vocilkou divadelní hru Poslední nevěsta (2012) a vydal dvě historické publikace týkající se dějin obce. Úsilné či Voselno s Václavem Mrázkem (2012) a Dva kluci z Voselna o životě známého učitele a fotografa Josefa Bartušky a malíře Františka Hrubého (2013). Petr Andrle je místopředsedou Okrašlovacího spolku Rozhledna v Čeladné (2010), navazujícího na osvícenou činnost původního spolku z roku 1903. Rozvíjí aktivity obcí Čeladná, Pstruží a Kunčice pod Ondřejníkem i aktivity zdejšího Klubu českých turistů. Již šestým rokem, každý poslední čtvrtek v měsíci připravuje a realizuje přednášky z historie Beskyd a Pobeskydí i o osobnostech, úzce s krajem souvisejících, např. o T. G. Masarykovi, J. Pekařovi a dalších, které provází bohatým materiálem a podnětnými diskusemi. Dnes mají značný ohlas mezi domácími lidmi i krajany v celém světě. Od roku 2010 organizuje májová setkání turistů a vrcholu Skalka (Ondřejník). |
|||||
Zdroj: |
dokument. list/98 |
|||||
Poznámka: |
Mgr. Petr Anderle |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Konice | |||||
Místa pobytu: | Brno, Praha | |||||
Obory působení: | herec | |||||
Anotace: |
V roce 1972 abs.JAMU, herectví.Zajímá se o hudbu a hru na piano.První angažmá v Divadle bří Mrštíků v Brně, od 1976 v Činoherním klubu v Praze, 1977 Divadlo E.F.Buriana, od 1984 MDP, Rokoko, ABC, Komedie. |
|||||
Zdroj: |
Kdo je kdo 1991/1992.II.Praha 1991.S.1011. |
|
||||||
Místo narození: | Kroměříž | |||||
Místo úmrtí: | Zlín | |||||
Místa pobytu: | Brno, Kroměříž, Praha, Zlín | |||||
Obory působení: | pedagog, překladatel | |||||
Anotace: |
Maturoval na. rg v rodišti r. 1920, poté rok na brněnské technice, pak v Praze na AVU u J. Obrovského, pro nedostatek prostř. odešel ze studií a stal se r. 1954 učitelem výtv. výchovy a češtiny = od r. . 1930 ve Zlíně. Od r. 1945 prac. na ministerstvu školství a osvěty v Praze. Autor a překl. dětských knih a pedag. lit. V Kroměříži je ulice P. Denka na sídlišti Oskol. |
|||||
Zdroj: |
Lexikon české literatury.I.Praha, Academia 1985.S.532–533.;Navrátilová, Svatoslava: Medailonek.Zlín, Okr.knihovna 1985, 20 s.. |
|
||||||
Místo narození: | Loštice | |||||
Místa pobytu: | Mohelnice | |||||
Obory působení: | restaurátor, řezbář | |||||
Anotace: |
Bratr Karla Faltýnka. Zabývá se restaurátorstvím sakrálních interiérů. Pracuje pod vedením restaurátora F. Sysla. Zhotovil repliky renesančních lustrů pro obřadní síň v muzeu Mohelnice, restauroval cechovní postavníky ap. |
|||||
Zdroj: |
Taťoun, P.A.: Výtvarníci Loštic v minulosti a dnes. Loštice 2003. S.12. |
|
||||||
Místo narození: | Moravská Třebová | |||||
Místa pobytu: | Konice, Litovel, Olomouc, Opava, Plzeň | |||||
Obory působení: | archeolog, odborný publicista | |||||
Anotace: |
V letech 1991–1995 studoval gymnázium v Litovli. Po maturitě studoval středověkou archeologii na Slezské univerzitě v Opavě a poté na Katedře archeologie Západočeské univerzitě v Plzni. Od r. 1999 zaměstnán v Památkovém ústavu v Olomouci jako archeolog v Oddělení archeologických výzkumů. Mgr. Pavel Šlézar provedl řadu záchranných výzkumů městských jader a opevněných sídel v regionu střední Moravy. Specializuje se na středověkou archeologii. Je řádným členem European Association of Archaeologits. Publikuje časopisecky v odborném a vlastivědném tisku. |
|||||
Zdroj: |
Písemné sdělení , únor 2010. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Bratislava (SR), Plzeň, Praha | |||||
Obory působení: | dirigent, hudebník, sbormistr | |||||
Anotace: |
V r.1953 absolvoval konzervatoř v Praze, hra na klavír, 1958 dirigent AMU, 1959–1962 dirigent SLUK na Slovensku, od r. 1962 sbormistr operety Divadla J.K.Tyla v Plzni. |
|||||
Zdroj: |
Stárek, Z.: Slovník českých sbormistrů.1.díl.Praha 1982, S.54.;. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Přerov | |||||
Obory působení: | dramatik, dramaturg, politik, redaktor, režisér divadelní, scénograf, textař | |||||
Anotace: |
Vyučil se provozním chemikem, ale začal se věnovat divadlu v amatérském studiu DOS. V letech 1965–1968 umělecký šéf DEX klubu. Od roku 1966 – 18.4.1969 šéfredaktor KKC, kdy byl na hodinu této funkce zbaven a posléze už nemohl v PKO vykonávat vůbec nic. V letech 1966–1970 olomoucké amatérské studio Divadla O. Stibora, 1971 – 1983 zákaz umělecké činnosti, též spolupráce s přerovským amat. Dostavníkem. Po r. 1983 uváděna jeho div. hra Gaudeamus igitur v Divadle J. Wolkra v Praze a začíná se postupně objevovat na dalších profes. scénách. Do r. 1989 vystřídal řadu zaměstnání topič, jeřábník, pomoc. dělník ap. V dubnu 1990 jmenován šéfem olomoucké operety. Od r. 1990 poslanec OF v SN FS za smkraj. Autor televiz. inscenací: Výtečníci;Kdyby všichni kluci světa. Div. hry: Festival;Fénix povstane z popela;Případ Grendwal;Výlet páně Broučka aj. Publikoval v tisku – Hanácké noviny. V polovině devadesátých let na čas opustil politickou scénu a pracoval jako novinář. V roce 1996 se do politiky vrátil a r. 1998 byl jmenován ministrem kultury. Je laureátem Ceny města Olomouce za rok 2004. |
|||||
Zdroj: |
/SU/: Vyznání a touhy operetního šéfa.=Moravskoslezský den, 25.7.1990, S.5.; Černý, M.: Kdo je kdo 1991 Čechy, Morava, Slezsko.Praha, TV Spectrum 1991.S.30.; Pogodová, Eva: Rozhovor měsíce. Pavel Dostál. KKC v Olomouci, březen 1993. S. 15–22. V měsících červenci a srpnu si připomínáme…Kdy-kde-co. Olomouc 2010. S.1. |
|||||
Fotky: |