Komplexní
Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.
Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | Castello Valsolda (Itálie) | |||||
Místo úmrtí: | Milán (Itálie) | |||||
Místa pobytu: | Benátky (Itálie), Krakov (Polsko), Kroměříž, Milán (Itálie), Olomouc | |||||
Obory působení: | malíř | |||||
Anotace: |
Italský barokní malíř. Pocházel z umělecké rodiny a školil se u Pietra Liberiho v Benátkách. Roku 1692 vstoupil do služeb olomouckého biskupa Karla II. z Liechtensteinu-Castelcorna, pro kterého pracoval na nejrůznějších zakázkách až do roku 1695, kdy odešel do Krakova. Již následujícího roku je opět doložen v Itálii, kde vytvořil své vrcholné dílo, freskovou výzdobu kostela sv. Martina v rodném Castello Valsolda. Až do své smrti tvořil střídavě v Benátkách a Míláně. Paolo Pagani působil na Moravě a v Olomouci přibližně pět let. Pro úzké vazby na v Olomouci působící řád augustiánů Pagani pravděpodobně zanechal soubor kreseb, vytvořených právě zde. Realizuje malby též v sala terreně kroměřížského zámku. Poté pobývá několi let na různých místech Moravy. V listopadu 1695 se vrací přes Olomouc do Itálie. Jeho dílo bylo objeveno ve sbírkách Státní vědecké knihovny v Olomuci. Ve dnech 10. 9. – 1.11. 1998 se konala v olomouckém Muzeu umění výstava kreseb P.Pagani. |
|||||
Zdroj: |
Hanácký den, r.9, č, 151, 10.9.1998. S.6. Togner, Milan: Paolo Pagani. Olomouc, Votobia 1997.; Togner, Milan: Italská kresba 17. století. 2005.; |
|
||||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | malíř | |||||
Poznámka: |
Z data narození je známo jen: 0. 0. 1696 |
|
||||||
Místo narození: | Zell im Pustertal (Rakousko) | |||||
Místo úmrtí: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | malíř | |||||
Anotace: |
1731 v Olomouci, autor malby stropu letního refektáře kláštera na Hradisku- Kázání na hoře, Zázračné nasycení. Oltářní obrazy v olomouc. kostelích. |
|||||
Zdroj: |
Poche, E.: Encyklopedie českého výtvarného umění.Praha ' 1975.S.538 – 539.;Kachník, J.: Církevní památky y Olomouce.Olomouc 1880.S.4.;. |
|
||||||
Místo narození: | Warmbrunn (Polsko) | |||||
Místo úmrtí: | Javorník | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Řím (Itálie), Vídeň (Rakousko), Vratislav (Polsko) | |||||
Obory působení: | biskup vratislavský, kněz, politik | |||||
Anotace: |
Druhorozený syn říšského hraběte Hanse Antona Sch., ředitele cís. nejvyššího úřadu ve Vratislavi. Byl předurčen ke stavu duchovnímu. Studoval v Římě r. 1738 vysvěcen ve Vídni. Stal se dómským kanovníkem v Olomouci a 1735 ve Vratislavi a v Halberstadtu. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.č.2 (14.) Ostrava 2001. S. 113–114. |
|
||||||
Místo narození: | Heiligenstadt (Rakousko) | |||||
Místo úmrtí: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | lékař | |||||
Anotace: |
V období 30.6.1806 – 1811 povolán na místo profesora lékařského ústavu v Olomouci |
|||||
Zdroj: |
Daněk, Karel: Philipp Karl Hartmann, olomoucký profesor lékařství.ZVŮO 1966, č.128, S.1–9.;. |
|
||||||
Místo narození: | Slaný | |||||
Místo úmrtí: | Moravská Třebová | |||||
Místa pobytu: | Benešov, Kyjov, Lipník nad Bečvou, Litomyšl, Praha | |||||
Obory působení: | kněz, rektor, středoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Středoškolský profesor vyučoval na piaristických hlavních školách a gymnáziích v Benešově, Litomyšli, Slaném a Praze, kde 1835–1868 na Akademickém gymnáziu profesorem náboženství. Od 1848 byl členem Matice české při Národním muzeu v Praze, jež vydávala české knihy. Jako rektor vedl pražskou piaristickou kolej v Panské ulici 1859–1876. Poté pobýval jako důchodce na Moravě. Jeho badatelská práce byla publikována v tisku. Byl spolupracovníkem první české moderní encyklopedie Riegrova Slovníku naučného a publikoval v Časopisu katolického duchovenstva. |
|||||
Zdroj: |
Svátek, Josef: Je spravedlivé vzpomenouti.Katolické noviny, 25.7.1965, S.3.;. |
|
||||||
Místo narození: | Petrovice | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Brno, Kroměříž, Příbor, Slavičín, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | archivář, kněz, knihovník, pedagog vysokoškolský, teolog | |||||
Anotace: |
Narodil se v rodině majitele panství a hraběnky Kálnoky. Gymnázium studoval v Příboře a Těšíně, filozofii v Brně a teologii v Olomouci v letech 1825–1828, na kněze vysvěcen 23.8.1829 a r. 1838 promován na ThDr. Ještě jako klerik byl 18.1.1829 jmenován císařem nesídelním kanovníkem v Olomouci. Již od 2.3. 1829 byl kooperátorem v Klimkovicích a od 8.10. 1829 ve Veselí. Farářem ve Slavičíně se stal 29.1. 1835 a tentýž úřad zastával v Hulíně od května 1837. Rok 1838 mu přinesl mnohé úřady a funkce. Stal se radou a asesorem arcibiskupské konzistoře v Olomouci a 6.11. proboštem kolegiální kapituly v Kroměříži, tamním venkovským děkanem, arciknězem. Jeho církevní kariéra byla dovršena 13.5. 1843, kdy jej císař jmenoval olomouckým sídelním kanovníkem. Dne 10.7. 1846 byl zvolen děkanem teologické fakulty v Olomouci. R. 1850 byl zaspán do kolegia doktorů pražské univerzity. Členem společnosti pro rozvoj zahradnictví ve Vídni (1844). |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy. č.2 (14.), Ostrava 2001. S. 91–92. |
|||||
Poznámka: |
Narozen v obci Dolní Marklovice (n. m.č. Petrovic u Karviné) |
|
||||||
Místo narození: | Holasovice | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Brno, Jamnice, Olomouc | |||||
Obory působení: | kněz řádový, sbormistr, skladatel | |||||
Anotace: |
Narozen v Holasovicích ve Slezsku. V r. 1839 studoval filozofii v Olomouci, ale v prosinci 1839 z finančních důvodů studia přerušil. Věnoval se chrámovému zpěvu, zhudebňoval lidové skladby, od 1.11.1872 byl kapelníkem a ředitelem kůru katedrály sv. Václava v Olomouci, skládal drobné skladby, např. mše, litanie, pašije, atd. V Olomouci je jeho pamětní deska na Křížkovského ulici č.6. , koncem r. 1873 jmenován dómským kap. a působil zde 9 let do r. 1883. Kř. jméno Karel nahradil později řád. jm. Pavel. Pohřben v Neplachovicích. Pamětní deska , kterou vytvořil Karel Lanhart je umístěna v Křížkovského ulici v Olomouci od r. 1933. |
|||||
Zdroj: |
Kdy kde co, leden 1995, S.2., , ČSHS.I.Praha 1963.S.767 – 769.;. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Slavětín | |||||
Místo úmrtí: | Rajhrad | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc, Rajhrad | |||||
Obory působení: | kněz, redaktor | |||||
Anotace: |
Studoval gymnázium v Brně a v Olomouci. R., 1859 vstup do kláštera Rajhrad, 1865 vysvěcen. 1867–1886 vybíral četbu pro lid na náb. motivy, založil náb. čas. Škola Božského Srdce Páně. 1878 spoluredigoval kalendář Moravan. Založil centrum pro vydávání katolické literatury. Redigoval Anděl strážný, od r. 1884 Květy mariánské. |
|||||
Zdroj: |
Slavík, B.: Písemnictví na Litovelsku.Litovel 1937, S.18–19.;. |
|
||||||
Místo narození: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Místo úmrtí: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | operní pěvkyně | |||||
Zdroj: |
Moravské osobnosti umění a kultury. REGO/SVKOL;. |
|
||||||
Místo narození: | Senice na Hané | |||||
Místo úmrtí: | Líšeň | |||||
Místa pobytu: | Klimkovice, Olomouc | |||||
Obory působení: | folklorist, kněz | |||||
Anotace: |
Po bohoslov. studiích v Olomouci byl kaplanem v Klimkovicích v letech 1869–1870, od r. 1871 v Líšni, kde zámeckým kaplanem od r. 1892. Spolupracovník Fr. Bartoše, pro něhož zapsal lid. písně z Jimramova, Třanovic, Sedliště a Líšně. |
|||||
Zdroj: |
Československý hudební slovník.2.Praha SHV 1965, S.263.;. |
|
||||||
Místo narození: | Štáblovice | |||||
Místo úmrtí: | Štáblovice | |||||
Místa pobytu: | Halenkovice, Kroměříž, Napajedla, Olomouc, Tlumačov | |||||
Obory působení: | kněz, teolog, včelař | |||||
Anotace: |
Vystudoval teologickou fakultu v Olomouci. Vysvěcen 1871. Působil v duchovní správě v Napajedlích, Halenkovicích a Tlumačově (1884–1915). Od 1915 žil na odpočinku v Kroměříži. 1933 se vrátil do rodných Štáblovic. Měl zájem o řezbářství a patřil k vynikajícím včelařům. Zajímal se o historii, zvláště o dějiny míst svého kněžského působení. Hojně publikoval ve vlastivědném tisku. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.8.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1997.S.113; |
|
||||||
Místo narození: | Postřelmov | |||||
Místo úmrtí: | Hořice | |||||
Místa pobytu: | Bratislava (SR), Brno, Košice (SR), Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | dirigent | |||||
Anotace: |
V letech 1876–1880 studoval v Olomouci nižší gymnázium, poté v Brně učitelský ústav, hudební předměty u L. Janáčka. Člen lázeňské kapely, 15 let u vojenských kapel v Bratislavě, Praze, Košicích. |
|||||
Zdroj: |
ČSHS.1.Praha 1963.S.372.. |
|
||||||
Místo narození: | Hrozová | |||||
Místo úmrtí: | Velké Losiny | |||||
Místa pobytu: | Velké Losiny | |||||
Obory působení: | rolník, starosta města | |||||
Anotace: |
Studoval v Opavě a ve Vídni. 1908 zakoupil vlastní statek ve Velkých Losinách. 1922–1929 působil jako starosta Velkých Losin. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.8.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1997.S.37; |
|
||||||
Místo narození: | Opava | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Brno, Frýdek-Místek, Kostelec na Hané, Ostravice, Staré Hamry | |||||
Obory působení: | básník | |||||
Anotace: |
Vl.jm. Vladimír Vašek. Maturoval na. Slovanském gymnáziu v Brně r. 1885. Poté studoval klasic. filologii na UK v Praze do r. 1888, nedokončil a vrátil se do Brna, kde pracoval na poště. Publikoval pod pseud. Ratibor Suk. 1891 odešel do Frýdku, 1893 se vrátil do Brna. R. 1939 odešel do Kostelce na Hané, kde zůstal do konce života. Národní umělec. |
|||||
Zdroj: |
Slovník českých spisovatelů.Praha ČS 1964.S.28–31.; =il=: Po stopách P.Bezruče.=zvsmo 1985, č.21–22, S.22.; Dvořák, J.: Petr Bezruč.Olomouc,Kraj.lid.knihovna 1960.; Prostějovský týden, 10.4.1996,S.11.. |
|
||||||
Místo narození: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Místo úmrtí: | Tasov | |||||
Místa pobytu: | Šternberk | |||||
Obory působení: | spisovatelka | |||||
Anotace: |
Dcera českého úředníka Jana Balíka ve vídeňském ministerstvu obchodu. Přítelkyně Jakuba Demla. Žila ve Šternberku, kde byl její manžel lékařem v zemském ústavu pro choromyslné. Po rozchodu s Dr. Kytlicou, který si přivedl jinou ženu, se přestěhovala k příteli J. Demlovi. Pro literaturu jí získali J. Deml a O. Březina. Dílo: O dětech a zvířátkách a o jiných dětech. /prvotina 1919/;Rodiče a děti /5 díl. rodinná kronika 1927–1931, nedokončena). Překlad povídky z polštiny Edmund Zechenter: Brouček svatojánský (in: Šlépěje VI, S. 193). Zemřela v Tasově (u Třebíče). |
|||||
Zdroj: |
Slovník spisovatelů z okresu Žďár nad Sázavou., Velké Meziříčí 1992., S. 229.; Deml, Jakub: Jak jsme se potkali. (1933); Smrt Pavly Kytlicové (1932); Jak jsme se loučili s Pavlou Kytlicovou (1933); Šternberské listy, č.2/1992, S. 10; Hlůzová, Vlasta : osobnosti Šternberska ve 20. století. Šternberk 2007. S.75–93.; Olič, Jiří: Čtení o Jakubu Demlovi. Olomouc, Votobia 1993.; |
|
||||||
Místo narození: | Stupná | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Brno, Čáslav, České Budějovice, Olomouc, Praha, Přerov | |||||
Obory působení: | fotograf, odborný publicista, středoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Narozen poblíž Českého Krumlova. Gymnázium studoval v Českých Budějovicích, kde maturoval r. 1895. Poté odešel do Prahy na KU, kde r. 1899 absolvoval FF, obor matematika a fyzika. Učil pak na středních školách v Čáslavi, Brně, od 1.9.1903 až do smrti na Slovanském gymnáziu v Olomouci. Také byl správcem profesorské knihovny. Rád fotografoval a byl aktivně činný v různých českých spolcích. V.Nešpor uvádí jiná data narození – 19.6.1876 – 24.6.1915. |
|||||
Zdroj: |
Nešpor,Václav: Průvodce po Ústředním hřbitovem v Olomouci. Olomouc 1929. S.28–29. Primum necessarium…Olomouc SG 1997. S.381. |
|
||||||
Místo narození: | Vlkoš | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Praha | |||||
Obory působení: | vydavatel | |||||
Anotace: |
Vydával a redigoval týdeník Demokrat. Autorem průvodce Podkarpatskou Rusí. |
|||||
Zdroj: |
Kunc, J.: Kdy zemřeli…?Praha 1962, S.139.;. |
|
||||||
Místo narození: | Kelč | |||||
Místo úmrtí: | Nové Město na Moravě | |||||
Místa pobytu: | Brno, Hutisko - Solanec, Přerov | |||||
Obory působení: | překladatelka, spisovatelka, učitelka | |||||
Anotace: |
Sestra Jaroslava a Petra Křičky.V letech 1909–1918 působila jako učitelka v Přerově a v Brně. Od r. 1939 žila v Hutisku, o. Vsetín (n.Hutisko-Solanec) a v létě zajížděla na Maršovskou rychtu-kde vznikly její „Besedy s dědouškem Ondráškem“. Básně a povídky publikovala časopisecky. Psala do Lidových novin. Na Valašsku se věnpvala vlastivědné práci. Napsala veršované knihy pro děti " O Megeře" a „Na Poskle“. Zapisovala valašské písničky.Překládala P. Verlaine, H. Hesse, V. Hugo. Pohřbena v Novém Městě na Moravě. |
|||||
Zdroj: |
Slovník spisovatelů z okresu Žďár nad Sázavou.Velké Meziříčí 1992.S.220.;.Fabián, Josef: Slovník osobností kulturního a společenského života Valašska. Valašské Meziříčí 2000. S.52.; |
|
||||||
Místo narození: | Pustiměř | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Benátky (Itálie), Ivanovice na Hané, Kodaň (Dánsko), Kopřivnice, Olomouc, Paříž (Francie), Prostějov, Stockholm (Švédsko) | |||||
Obory působení: | knihařka, malířka | |||||
Anotace: |
Studovala učitelský ústav v Olomouci-Řepčíně, poté působila jako učitelka v Pustiměři, Ivanovicích, Prostějově, Kopřivnici, od r. 1917 u knihaře Vojtíška v Brně. Studovala na uměleckoprůmyslové škole v Praze (prof. Kysela, Brunner), stipendium v Kodani, Stocholmu a Paříži, kde v r. 1925 získala Grand Prix a zlatou medaili na Mezinárodní knižní výstavě v Benátkách. Výstava maleb, grafik a knižních vazeb v Praze v Uměleckoprůmyslovém muzeu r. 1936. Pochována v Pustiměři. |
|||||
Zdroj: |
Bradáč, L. : Výstava vazeb P. Pospíšilové. Knihař, 34, 1938, č. 6, S. 70–71. ; Fialová, A. : Studie Kroměřížska 81. |
|
||||||
Místo narození: | Bludov | |||||
Místo úmrtí: | Bludov | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Ruda nad Moravou, Terezín, Zábřeh | |||||
Obory působení: | učitel | |||||
Anotace: |
Od dvanácti let studoval gymnázium v Zábřehu, v 18 letech odveden na vojnu a vyslán na ital. frontu. Maturoval 1921 v Zábřehu, poté absolvoval učitelský abiturienský kurz v Olomouci zkouškou r. 1922. Prvé učitelské místo v Hrabenově. Zatčen gestapem r. 1944. Vězněn v Terezíně, vrátil se 2. 5. 1945 těžce nemocen. Od 1923 členem soc. dem. strany v Hrabenově. Pamětní deska na škole v Hrabenově, dílo akad. sochaře Jana Urbana. |
|||||
Zdroj: |
V.J.: Vzpomínka na hrabenovského učitele Petra Bezděka.In: Kulturní život Šumperka.1966, č.4, S.9.;Slovník učitelských osobností okresu Šumperk.Šumperk 1990.S.23–25.(foto).;. |
|||||
Poznámka: |
Hrabenov je součástí obce Ruda nad Moravou. |
|
||||||
Místo narození: | Kroměříž | |||||
Místo úmrtí: | Zlín | |||||
Místa pobytu: | Brno, Kroměříž, Praha, Zlín | |||||
Obory působení: | pedagog, překladatel | |||||
Anotace: |
Maturoval na. rg v rodišti r. 1920, poté rok na brněnské technice, pak v Praze na AVU u J. Obrovského, pro nedostatek prostř. odešel ze studií a stal se r. 1954 učitelem výtv. výchovy a češtiny = od r. . 1930 ve Zlíně. Od r. 1945 prac. na ministerstvu školství a osvěty v Praze. Autor a překl. dětských knih a pedag. lit. V Kroměříži je ulice P. Denka na sídlišti Oskol. |
|||||
Zdroj: |
Lexikon české literatury.I.Praha, Academia 1985.S.532–533.;Navrátilová, Svatoslava: Medailonek.Zlín, Okr.knihovna 1985, 20 s.. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | zpracovatelka pozůstalosti | |||||
Anotace: |
Rozená Nešverová. Dcera hudebního skladatele Josefa Nešvery. Absolvovala SGO v roce 1922. Zpracovatelka jeho pozůstalosti. Bydlela K. Světlé č.16 v Olomouci. |
|||||
Zdroj: |
Seznam a adresář absolventů SG v Olomouci. Olomouc 1989. Vzděláván budiž… Olomouc, SGO 2002. |
|
||||||
Místo narození: | Praha | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | kardiolog, lékař, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
V Olomouci působil od r. 1953, kde prof. vnitřního lékařství LFUP, v r. 1970 odchod do důchodu. V letech 1990–1991 reaktivace Vedení spojených kateder vnitř. lékařství, přednášky z lékař. etiky. Předseda čs. kardiolog. společnosti 1959–1971, čest. členem 1991. Byl předsedou IV. kongresu Evropské kardiolog. společnosti v Praze 1964, čest. členem Britisch Cardiac Society ad. Studijní pobyty v zahraničí 1936 Anglie, 1947 USA, 1968 Itálie, přednášková turné v letech 1962, 1966 a 1969, Indie, Indonésie a Dánsko. Autorem více než 170 prací. 1993–1994 člen vědecké rady LF UP. Autor učebnic (Vnitří lékařství, dosud 4 vyd. 1955, 1960, 1969, 1971. ) |
|||||
Zdroj: |
Portrét, foto. Žurnál, 1992, č. 40, S. 8, červen. ; ČBS. Praha1992. S. 418. ;. |