Přihlásit

Základní

Abecední

Komplexní

Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.

Výročí

.
Počet nalezených záznamů: 305
Přemysl Otakar I. v Olomouci *26. 8. 1222
Místo narození: Olomouc
Anotace:

Vyplývá to z listiny vydané zde řádu johanitů.

Zdroj:

Fiala, Jiří: Dějiny města Olomouce v datech I. Olomouc, Danal 1995. S 58.

Přepadení Litovle *2. 11. 1437
Místo narození: Litovel
Místa pobytu: Olomouc, Uničov
Anotace:

Hejtman Jan Padrus z Horky (Jižní Čechy), hejtman Bedřich ze Strážnice a Jan Hertvík z Rušinova se svou čeledí přepadli 2.11. v noci Litovel a dybyli ji. S pomocí Olomoučanů a Uničovských byli vzápětí z města vypuzeni.

Zdroj:

Fiala, Jiří: Dějiny města Olomouce v datech I. Olomouc, Danal

' 1995. S 146.

Přepadení Litovle husitským hejtmanem *2. 11. 1437
Místo narození: Litovel
Anotace:

Hejtman Jan Pardus z Horky v jižních Čechách, kdysi hejtman Sirotkků, s Bedřichem ze Strážnice a Janem Hertvikem z Rušinova přepadli se svou čeledí v noci Litovel a dobyli ji. Vnikli do města přes zamrzlou strouhu u věže Na valech (dnes u Husova sboru). Měšťanům se však podařilo vyslat posly a následující den byla Litovel za pomoci Olomouce a Uničova osvobozena. 63 zajatých husitů bylo v Olomouci popraveno.

Zdroj:

Fiala, Jiří: Stalo se před lety od 27. října do 3. listopadu. MF Dnes, 25. října 1997, příl. Střední Morava, S. 4. ; Šik, L. :Litovelské paměti. Litovel 1994. S. 35–36.

Přepadení kláštera Hradisko husity *2. 5. 1432 - +3. 5. 1432
Místo narození: Olomouc
Anotace:

Husitská posádka z Oder pod vedením Smila z Moravan přepadla klášter Hradisko a obsadila ho, údajně zradou hednoho z mnichů.

Zdroj:

Fiala, Jiří: Dějiny města Olomouce v datech I. Olomouc, Danal 1995. S 142.

Pamětním listem předána městské radě Veřejná kniho *9. 4. 1898
Místo narození: Prostějov
Patronka města Olomouce *1. 6. 1623
Místo narození: Olomouc
Obory působení: - sv. Pavlína
Anotace:

V Olomouci proběhlo ve dnech 22.-28.6.1996 pod záštitou úřadu města Olomouce „Olomoucká Benefice 96“ s podtitulem Slavnosti města Olomouce. Cílem je obnova tradice procesních průvodů k svátku sv. Pavlíny, která je patronkou města od roku 1623. Tato světice v minulosti zažehnala četné morové epidemie a na její počest se až do vzniku první republiky konaly ve městě procesní průvody.

Zdroj:
  • dp-: Oživení tradice sv.Pavlíny. Puls, 8.6.1996, S.2.;

.

Poznámka:

Z data narození je známo jen: 6 1623

Polární záře *25. 3. 1130
Místo narození: Olomouc
Anotace:

Podle analisty Letopisů hradišťsko-opatovických div od věků neslýchaný bylo vidět ve vzduchu, totiž kruh nadmíru se skvoucí a jako na způsob velikého města, od třetí hodiny denní až k hodině páté, v němž také bylo vidět pět míst přeskvoucích, podobných slunečnímu lesku; jednalo se nejspíše o polární záři.

Zdroj:

Fiala, Jiří: Dějiny města Olomouce v datech I. Olomouc, Danal 1995. S 38.

Posel Kostituční *16. 11. 1848
Místo narození: Olomouc
Anotace:

Konstituční Posel vycházel ve čtvrtek jako čtvrtarch, v redakci Dr. Helceleta. Zanikl 29.3.1849.

Zdroj:

Fischer, R.: České noviny a novináři 1848–1938. Olomouc 1938.S.7.

Posvěcení kaple na Svaté Hoře (Svatý Kopeček) *3. 4. 1633
Povýšení olomuckého biskupství na arcibiskupství *5. 12. 1777
Místo narození: Olomouc
Anotace:

Dne 5.prosince 1777 bylo olomoucké biskupství, založené roku 1063 povýšeno na arcibiskupství Bulou papeže Pia VI. a to na žádost císařovny Marie Terezie. Prvním olomouckým arcibiskupem se stal kardinál Antonín Theodor Colloredo (10.8.1726–12.9.1811), zvolený předtím dne 6.října 1777 kapitulou za olomouckého biskupa.

Zdroj:

sjl=(Smejkal, B.): Význam intronizace. Kdy, kde, co v Olomouci 1992, listopad, S..9.

Požár kláštera Hradisko *31. 10. 1705
Místo narození: Olomouc
Anotace:

Požár, který vypukl 31. října zcela zničil budovu opatství kláštera Hradiska. Opat se ubytoval do listopadu ve městě Olomouci v rezidenci svého synovce kanovníka Jana Želenského.

Zdroj:

Fiala, Jiří: Stalo se před lety od 27. října do 3. listopadu. MF Dnes, 25. října 1997, příl. Střední Morava, S. 4.

Požár města Olomouce *5. 7. 1492
Místo narození: Olomouc
Anotace:

Velký požár zničil řadu olomouckých ulic od Pekařské a Ostružnické až ke kostelu sv. Michala. Nedávno postavený kostel sv. Mořice byl na spadnutí. Král Vladislav nato snížil městu po dobu deseti let lozunk o 60 kop grošů.

Zdroj:

Fiala, Jiří: Dějiny města Olomouce v datech I. Olomouc: Danal, 1995. S.177.

Požár v Olomouci -Neředíně *21. 9. 1853
Anotace:

Velmi ničivý požár zachvátil olomouckou městskou část Neředín, za oběť padlo 21 budov.

Zdroj:

Rusinský,J. Po stopách minulosti olomoucké městské části Neředín. Olomouc: Votobia,2004.S.143.

Požár v Olomouci *5. 7. 1398
Místo narození: Olomouc
Anotace:

5. července došlo v Olomouci k velkému požáru.

Zdroj:

Fiala, Jiří: Dějiny města. KKC v Olomouci, 1994, květen,S.12.

Privilegium Krále Jiřího z Poděbrad na masný trh v *16. 2. 1459
Místo narození: Olomouc
Zdroj:

Fiala, Jiří: Dějiny města Olomouce v datech I. Olomouc, Danal 1995.

Prostějovské noviny *30. 5. 1875
Místo narození: Prostějov
Anotace:

Vyšlo první číslo Prostějovských novin.

Zdroj:

Dokumentace OK Prostějov, pí Štolbová, 1990.

Prusové před Olomoucí *6. 5. 1758
Místo narození: Olomouc
Anotace:

Sedmiletá válka (1756–1763) se po dvou letech bojů přenesla i na Moravu. 6. května 1758 se objevily pruské oddíly pod osobním velením Bedřicha (Fridricha) Velkého před Olomoucí. Tentokrát přes intenzivní obléhání značnou přesilou se pevnost ubránila a 2. července 1758 vojska odtáhla s nepořízenou do Čech. Dvouměsíční obléhání z roku 1758 bylo první, ale i poslední významnější vojenskou akcí, v níž s obrovským nákladem budovaná olomoucká pevnost sehrála svou obrannou roli.

Zdroj:

Bělina, P.: Generál Laudon. Praha, Panorama 1993. S.59–67.; Spáčil, V.: Pevnostní město. In: Malé dějiny Olomouce. Ostrava 1972, S.78–80.; lobil, I.: Olomouc. Praha, Odeon 1984. S.122.

Prusové v Litovli *4. 5. 1758
Místo narození: Litovel
Anotace:

Závěr sedmileté války přivedl do Litovle podruhé pruské vojsko v čele s Fridrichem Velikým, který si zde vytvořil týlovou základnu velitelství. Pruské vojsko bylo rozloženo v polích mezi Vískou, Nasobůrkami a Rozvadovicemi. Ve městě byl vytvořen hlavní lazaret.

Zdroj:

Bělina, Pavel: Generál Laudon. Praha, Panorama 1993.; Šikl, L: Litovelské paměti. Litovel 1994. S.114.

První muzeum v Olomouci *14. 10. 1848
Místo narození: Olomouc
Anotace:

První muzeum v Olomouci bylo otevřeno 14.10.1848 a bylo umístěno v prvním patře nedělní školy pro tovaryše a označeny jakoveřejně přístuipný fyzikálně mechanický kabinet. Do roku 1883 byla muzejnická činnost v Olomouci výhradně německou záležitostí. Na činnost prvního muzea navázalo roku 1873 Umělecko průmyslové muzeum, existující při německén reálce na Mořickém náměstí. Po šesti letech vzniká v Jeronýmově kapli olomoucké radnice Městské historické muzeum. Na něj navázalo Městské přírodovědné muzeum zpřístupněné v roce 1908. Počátky Vlastivědného muzea datujeme do roku1883. Tehdy vzniká Vlastenecký spolek muzejní, který zřídil své spolkové muzeum.To bylo současně prvním českým muzeem na Moravě.

Zdroj:

Moťková, Jitka: První muzeum v Olomouci vzniklo před 150 lety. Hanácký den, r.9, č.181, 15.10.1998, S.12.

První olomoucké výstavní trhy *26. 6. 1948
Místo narození: Olomouc
Anotace:

První Olomoucké výstvní trhy Hané a severomoravského pohraničí v nynějších Smetanových sadech v Olomouci.

Zdroj:

Propagační materiál Flora Olomouc 1948.

První sjezd moravských bibliofilů a exlibristů *17. 5. 1928
Místo narození: Olomouc
Zdroj:

Kdy, kde, co v Olomouci, 1976, květen, S.11.

Adolf Paar *22. 4. 1889 - +8. 5. 1964
Místo narození: Svitavy
Místo úmrtí: Linz (Rakousko)
Místa pobytu: Šumperk, Vídeň (Rakousko)
Obory působení: architekt
Anotace:

Jeden z pěti synů stolaře v Lačnově u Svitav. Studoval Uměleckoprůmyslovou školu ve Vídni a pak architekturu na AVU ve Vídni.Žil v Šumperku, kde měl ateliér a zanechal tam řadu staveb, byl autorem územnáho plánu města, který byl pokládán za nejlepší v Sudetech.

Zdroj:

BSSSM, seš. 10 (22.) Ostrava 2007. S. 54. Zatloukal, Pavel: Šumperská architektura v letech 1850–1950. In: Severní Morava, 51, 1986. S.31.

Albín Polešovský *1. 3. 1874 - +23. 10. 1941
Místo narození: Žeravice
Místo úmrtí: Olomouc
Místa pobytu: Olomouc
Obory působení: středoškolský pedagog
Anotace:

Prof. SG v Olomouci 1912–1917, první ředitel českého učitelského ústavu v Olomouci do r. 1935. ;Vydal r. 1916 Rostliny masožravé. Psal do ČVSMO.

Zdroj:

Símě hořčičné.Olomouc 1947.S.73.;.

Aleš Polzer *7. 12. 1953
Místo narození: Jeseník
Místa pobytu: Ostrava, Přerov, Valašské Meziříčí, Velká Bystřice
Obory působení: folklorista, choreograf
Anotace:

Absolvoval Lidovou konzervatoř obor lidový tanec ve Valašském Meziříčí v roce 1978 a později též v Přerově ( 1984). V letech 1976–1984 byl členem souboru HANÁ ve Velké Bystřici. Nyní žije v Ostravě.

Zdroj:

Galerie rodáků a nejen jich. 21.11.2019

Alexej Pludek *29. 1. 1923 - +7. 9. 2002 „“
Místo narození: Prostějov
Místo úmrtí: Praha
Místa pobytu: Frýdek-Místek, Jihlava, Prostějov
Obory působení: dramatik, knihovník, novinář, spisovatel
Anotace:

Pochází z početné rodiny dělníka. Studoval na reálném gymnáziu v Jihlavě a na reálce v Prostějově (mat. 1940). Za války pracoval na městském úřadě v Prostějově, 1943 byl totálně nasazen jako dělník v prostějovském závodu firmy Wichterle a Kovářík. Po osvobození nejprve pracoval jako knihovník ve Frýdku-Místku a poté studoval na Vysoké škole politické a sociální (ekonomický směr, 1946–50, Ing.). Souběžně (1948–50) pracoval jako redaktor časopisu Haló Nedělní noviny. 1951 byl redaktorem deníku Mladá fronta. Po dvouleté vojenské prezenční službě se 1953 stal dramaturgem Čs. televize, 1956 redaktorem Státního nakladatelství dětské knihy. Od 1967 působil jako šéfredaktor pro beletrii v nakladatelství Práce, 1972–73 jako redaktor Literárního měsíčníku. Poté se věnoval spisovatelské práci. – V mládí byl členem skautského oddílu, později působil jako vedoucí, při dočasném obnovení této organizace (1968–71) byl členem Ústřední rady Junáka. 1967–89 několikrát navštívil Indii, byl i členem Čs.-indického výboru. Do politického života vstoupil po 1990: ve volbách 1992 za Levý blok zvolen poslancem Federálního shromáždění. V témže roce založil Slovanskou unii, nacionalistickou organizaci, jejímž cílem měla být obrana Čechů a Slovanů vůbec vůči cizímu, zejména germánskému nebezpečí. 1994 založil nakladatelství Point. Přispíval do periodik: Nedělní noviny (od 1947 zde povídky; 1948–50 reportáže, tit. časopisu od 1948 změněn na Haló Nedělní noviny), Tvorba, Rudé právo, Kulturní rozvoj, Mladá fronta, Literární noviny, Nový život, Zlatý máj, Červený květ (Ostrava), Literární měsíčník, Kmen aj.; po 1990 přispívá především do novin Naše pravda. Je autorem scénáře pro absolventský film režiséra Jana Valáška V ulici je starý krám (1955). Alexej Pludek debutoval před rokem 1948 hrou pro mládež Statečná slova, formu dramatu zvolil o tři roky později i pro své druhé dílo, pro budovatelskou hru Případ Modrá voda. Od poloviny 50. let se pak věnoval výhradně tvorbě prozaické. Jeho první román Slunce v údolí je situován na stavbu Trati mládeže na Slovensku a schematickým dějem i postavami ilustruje komunistickou ideologii, ukazuje „nový“, vzorový typ mládeže a kritizuje nedostatky politické práce. Po pokusu o psychologickou prózu s tématem citového zrání mladého člověka před válkou a za okupace (Dvě okna do dvora) i v současnosti (Ženy nemají pravdu) našel Pludek prostor pro literární projekci svého vnímání světa v žánru historické, respektive utopistické prózy. Trojice jeho románů o starověkých monarchiích je situována do Egypta 14. století př. n. l. (Faraonův písař), Indie přelomu 4. a 3. st. př. n. l. (Rádce velkých rádžů) a do fiktivní ideální země (Nepřítel z Atlantidy). Tato volná trilogie se vyznačuje podrobným popisem reálií, snahou o psychologizaci postav a vykreslení dobové duchovní atmosféry, jakož i zjevnou moralistní didaktičností a ideologickou zacíleností, promítající se do dějových schémat. Pludkovi hrdinové jsou ve značné míře autorskou sebeprojekcí: uprostřed intrik na královských dvorech a boje o moc vedou vnitřní a vnější zápas za pravdu, za čest a zachování státu, za mír a ušlechtilou službu vládnoucí společnosti. Zdroj ohrožení těchto etických hodnot pak Pludek příznačně vidí v iracionálně pojímaném „spiknutí temných sil“. Ve sci-fi románu Nepřítel z Atlantidy z počátku 80. let je boj proti spiknutí dotažen až v rasistický obraz nepřítele: černovlasých lidí s velkými nosy, obchodníků, kteří svým kupčením zpochybňují základní hodnoty mytického státu, vykresleného jako kastovní, přísně hierarchizovaná společenská struktura, navíc po sovětském vzoru ovládající další satelitní republiky. Obdobná hodnotová perspektiva určila také románový pamflet Vabank, v němž Pludek zobrazil Pražské jaro a dění z let 1967–68 vůbec jako zákulisní hru pravicových sil v čele s Židy. Pludkův dávný zájem o okultní a nadpřirozené jevy, a zejména převtělování (související s jeho zájmem o Indii) dal vzniknout knize fantaskních povídek Hledání antipoda. Potlačované zalíbení v totalitních společenských systémech jej pak inspirovalo k varovné vizi toho, co by se stalo, kdy byla uskutečněna Hitlerova tisíciletá říše, k antiutopii (Takových tisíc let). Autorova orientace na kladné hodnoty češství a českého charakteru dala vzniknout historické próze Česká pře i knihám literatury faktu (Český král Karel IV.). V Pludkově tvorbě pro děti převažuje literatura s dobrodružným dějem a s hrdiny, v jejichž pozadí je skautský ideál správného hocha. Inspiraci k příběhům o chlapcích mířících k ideálu čestného a spravedlivého života Pludek čerpá opět z historie (Rytířská jízda Jana z Michalovic), ale rovněž ze současnosti (Horami jde březen). BIBLIOGRAFIE Beletrie: Statečná slova (D pro ml., 1947); Modrá voda (D 1951, prem. s tit. Případ Modré vody, 1950); Slunce v údolí (R 1955); Ptačí pírko aneb Jak Vítek o všechno přišel (P pro děti, 1959); Dvě okna do dvora (P 1959; poté in Lásky na zavolanou); Tudy chodíval Ječmínek (PP pro ml., 1959); Hromotlucká historie (P 1961; poté in Lásky na zavolanou); Zakutálený míč (P pro děti, 1962); Ženy nemají pravdu (P 1963; poté in Lásky na zavolanou); Horami jde březen (P pro ml., 1963; přeprac. 1973); Faraonův písař (R histor., 1966); Teichheger Maresch schöpft Verdacht (něm., LF, Hamburg 1968); Jaká byla Zuzana (P pro ml., 1969, sešit. vyd.); Pověsti dávných časů (PP pro ml., 1971; přeprac. 1983); Vabank (P 1974); Rádce velkých rádžů (R histor., 1975); Lužiske zetkanja (lužickosrbsky, LF, Bautzen 1977); Lásky na zavolanou (1978, obsahuje: Dvě okna do dvora, Hromotlucká historie, Ženy nemají pravdu); Český král Karel (LF 1978; přeprac. 1979); Nepřítel z Atlantidy (R sci-fi, 1981); Králevic, král, císař (LF pro ml., 1983); Hledání antipoda (PP sci-fi, 1986; přeprac. s tit. Předsíň záhad, 1993); Rytířská jízda Jana z Michalovic (P histor. pro ml., 1987); Takových tisíc let (P sci-fi, 1988); Česká pře (R histor., 1989). Uspořádal a vydal: Červnové nebe (sb., 1945, též přisp.).

Zdroj:

Z díla: K Hané se vztahuje kniha povídek pro děti.Tudy chodíval Ječmínek.Praha 1959.Biografie: Bílek, P.: 175 autorů.P., ČS 1982, S.108.;Galík, J.: A.Pludek pětasedmdesáti­letý.=Štafeta, 10, 1978, č.2, S.7–10.;Galík, J.: Ještě Olomoucko v české literatuře.=Stráž lidu, 1986, 9.10., S.4.;Bibliografie knižních prací členů SČS.P., ČS 1979, S.116.;Kyjonková, M.: Alexej Pludek.Personál­.bibliografie­.Karviná, Okr.knihovna, 1989.;Pludek, A.: Tak daleko a tak blízko.Vzpomín­ky.=Štafeta, 15, 1983, č.l, S.16–18, 1 obr.; http://www.slovnikceskeliteratury.cz/showContent.jsp?…

Fotky:
Jste si naprosto jisti, že chete tanto záznam smazat?
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11