Komplexní
Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.
Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | Hrubá Vrbka | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Kroměříž, Litovel, Olomouc, Řimice, Štěpánov, Vilémov | |||||
Obory působení: | biskup pravoslavné církve, kněz, pedagog středoškolský | |||||
Anotace: |
Vlastním jménem Matěj PAVLÍK. V roce 1898 maturoval na gymnáziu v Kroměříži a 1902 absolvoal bohosloví v Olomouci. V Kroměříži řídil časopis Pozorovatel a 15 let byl duchovním správcem v ústavu pro choromyslné. Ještě před 1. svět. válkou vydával nezávislý církevní časopis Právo národa. Po roce 1918 se stal vůdcem náboženského hnutí na Moravě a byl zvolen 25. 9. 1921 a vysvěcen jako první biskup pro československou církev a bylo mu dáno historické jméno Gorazd. V letech 1923–1924 byl učitelem náboženství na českém gymnáziu v Olomouci. Činný v protifašistickém hnutí. Za poskytnutí úkrytu čs. parašutistům, kteří provedli atentát na Heydricha, v kryptě pražského pravosl. chrámu Cyrila a Metoděje v Resslově ulici byl nacistickým stanným soudem odsouzen k trestu smrti a popraven. |
|||||
Zdroj: |
Velký čin malé církve.Praha 1948.(fotoportét).; Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě. Fi-Ju. Valašské Meziříčí 2010. S.38. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Poděbrady | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | - panovník | |||||
Anotace: |
Král Jiří byl poprvé v Olomouci již r. 1458 v létě a podruhé v únoru 1459, kdy se účastnil zemských sněmů. 1460 se sešel v Olomouci s uherským Matyášem. |
|||||
Zdroj: |
Doležil, R.: Politické a kulturní dějiny králvovského hl.města Olomouce.Olomouc 1903.S.26–28.;. |
|
||||||
Místo narození: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Místo úmrtí: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Uničov | |||||
Obory působení: | panovník | |||||
Anotace: |
Josef II. v letech 1765 až 1790 císař Svaté říše římské, v letech 1780 až 1790 král uherský a (nekorunovaný) král český a arcivévoda rakouský. Je jedním z nejdůležitějších panovnických představitelů evropského osvícenství, prosadil řadu osvícenských reforem. V českých zemích se těšil obzvláštní oblibě, např. častý výskyt jména Josef je odrazem jeho obliby mezi lidem, jehož postavení podstatně zlepšil. |
|
||||||
Místo úmrtí: | Monte (ostrov Madeira) | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | panovník | |||||
Anotace: |
Poslední rakouský císař, český a uherský král.Následníkem se stal po smrti svého strýce Františka Ferdinanda d Este v červnu 1914, císařem pak po smrti Františka Josefa I / 21.11.1916.Olomoucká městská rada vyjádřila svou loajalitu novému panovníkovi přejmenováním ulice Litovelské na Karlovu (n.Riegrova).Návštěva císaře Karla I.v Olomouci v neděli 16.12.1917.Přicestoval dvorním vlakem na olomoucké hl.nádraží v 9 hod.dopoledne.Prvním bodem programu návštěvy byla účast na opětném vysvěcení garnizónního kostela P.Marie Sněžné po jeho opravě.Pak byl přijat na radnici, poté odjel do arcibiskupské rezidence.Posledním bodem programu byla účast při vysvěcení vojenského hřbitova v Černovíře.V 12, 15 odpoledne opustil dvorní vlak olomouc.hl.nádraží. Vroce 2004 byl blahořečen. |
|||||
Zdroj: |
Kdo byl kdo v našich dějinách do roku 1918.Praha, Fiala, Jiří: Návštěvou v Olomouci.In: Kdy, kde, co v Olomouci 1993, leden, S.16–17.; Encyklopedie osobnosti Evropy, Praha. 1993. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Kroměříž, Olomouc | |||||
Obory působení: | periodika | |||||
Anotace: |
Týdeník tiskl se v knihtiskárně F.Slavíka v Olomouci. Vydavatelem, redaktorem a majitelem byl Jan Lang, dřívější redaktor Pozoru. Směr listu byl národně koservativní. Dnem 22.12.1899 byl list přeložen do Kroměříže a v Olomouci zůstala jen pobočná redakce. |
|||||
Zdroj: |
Fischer, R.: České noviny a novináři v Olomouci 1848–1938. Olomouc 1938. S.24–25. |
|
||||||
Místo narození: | Litovel | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Uničov | |||||
Anotace: |
Hejtman Jan Padrus z Horky (Jižní Čechy), hejtman Bedřich ze Strážnice a Jan Hertvík z Rušinova se svou čeledí přepadli 2.11. v noci Litovel a dybyli ji. S pomocí Olomoučanů a Uničovských byli vzápětí z města vypuzeni. |
|||||
Zdroj: |
Fiala, Jiří: Dějiny města Olomouce v datech I. Olomouc, Danal ' 1995. S 146. |
|
||||||
Místo narození: | Sokolov | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | rektor univerzity | |||||
Zdroj: |
Fiala, J. Rektoři olomoucké univerzity v letech 1573–1860.Žurnál UP.č 10,9.12.2005,S. 7. |
|
||||||
Místo narození: | Rokytnice | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Boršice, Litenčice, Olomouc, Potštát, Velká Bystřice | |||||
Obory působení: | kněz, spisovatel | |||||
Anotace: |
Vlastním jménem František Kužela. Studoval na olomouckém Slovanském
gymnáziu, kde maturoval v roce 1875. Poté vstoupil do katolického
bohosloveckého semináře. Po vysvěcení na kněze |
|||||
Zdroj: |
Hýsek, M.: Literární Morava 1849–1885. Praha 1911.S. 255–256. |
|
||||||
Místo narození: | Prčice | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | kapelník, skladatel | |||||
Anotace: |
V letech 1865–6 působil jako kapelník u německého divadla v Olomouci. |
|||||
Zdroj: |
Československý hudební slovník.1.Praha 1965,S.181–182.; Kučerová, D.: Česká opera v Olomouci…=Sborník VSMO.Olomouc 1972, S.24–29.; Národní divadlo a jeho předchůdci.Praha, Academia 1988, S.62–63./foto/;. |
|
||||||
Místo narození: | Plzeň | |||||
Místo úmrtí: | Plzeň | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | důstojník, entomolog | |||||
Anotace: |
Letecký důstojník v Olomouci. Podplukovník Adámek byl taky význačným sběratelem brouků a publikoval v odborném tisku. |
|||||
Zdroj: |
Časopis Čs. společnosti entomologické,47, 1950,č.1/2. S. 72–73. |
|||||
Poznámka: |
Z data narození je známo jen: 0. 0. 1903 |
|
||||||
Místo narození: | Votice | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | zpěvák | |||||
Anotace: |
Od r. 1950 působil v Divadle Oldřicha Stibora v Olomouci. |
|||||
Zdroj: |
Přehled činnosti čs. divadel 1958. Praha DÚ 1959. Divadlo O. Stibora v desetiletí 1955–1965. Olomouc 1965. |
|
||||||
Místo narození: | Horka nad Moravou | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | lingvista, novinář, překladatel | |||||
Anotace: |
V roce 1898 absolvoval SG v Olomouci, poté studoval v Olomouci práva a filozofii v Praze. Působil v redakci Selských listů v Olomouci. Překladatel z francouštiny, němčiny a ruštiny. Sloužil v 1. svět. válce a zemřel jako válečný invalida v Klášteře Hradisko u Olomouce. |
|||||
Zdroj: |
Fischer, R.: Noviny a novináři…Olomouc 1938.S.40.;Památník k 60.výročí čes.gymnázia v Olomouci 1867 – 1927.Olomouc 1927.S.205.;Lexikon české literatury.I.Praha 1985.S.808.;. |
|||||
Poznámka: |
Klášterní Hradisko je součástí města Olomouce. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | sochař | |||||
Anotace: |
bratr sochaře Emanuela Halmana, legionář sibiř. pluku |
|||||
Zdroj: |
Toman, Prokop: NSČSVU.I. Praha 1947.S.290.;. |
|
||||||
Místo narození: | Bludov | |||||
Místo úmrtí: | Železná Ruda | |||||
Místa pobytu: | Hlubočky, Loštice, Olomouc, Praha, Rusava | |||||
Obory působení: | ilustrátor, malíř | |||||
Anotace: |
Od 11 let pobýval v Olomouci, kde studoval nižší třídy Slovanského gymnázia a roku 1895 přestoupil na německý učitelský ústav, který absolvoval v roce 1899. Už za středoškolských studií kreslil olomouckému lékaři Mořici Remešovi (1867–1959) kresby zkamenělin a prof. Františku Polívkovi (1860–1923) rostliny pro jeho Květenu zemí koruny české. Prof. Polívka seznámil nadaného kreslíře s knihkupcem a nakladatelem Romualdem Prombergrem (1856–1932), u něhož našel také první ilustrační zakázky. Nakladatel upozornil na Kašparovo nadání básníka a spisovatele Františka Táborského (1858–1940) a ten zase Hanuše Schwaigera (1854–1912), prof. AVU v Praze, kde talentovaný ilustrátor studoval v letech 1899 – 1904. Po dobu pražských studií bydlel Adolf v rodině Hedviky Řepkové, sestry nakladatele Prombergra, kde se seznámil s jeho neteří Jitkou, která se v roce 1907 stala jeho manželkou. Adolf Kašpar se prosadil ještě za studií úspěšnými ilustracemi k Babičce B. Němcové, které vytvořil pro nakladatelství Unie v Praze roku 1903.. Doprovázel svými kresbami pak díla Aloise Jiráska, Zikmunda Wintra, K.Václava Raise, Ignáce Hermanna. Byl kmenovým ilustrátorem Prombergrova nakladatelství v Olomouci, ale i Ottova v Praze. A. Kašpar jezdil v prvních letech po svatbě na letní byt do Hluboček u Olomouce, kde působil jeho bratr Alois jako učitel (1907–1910) Od roku 1910 žil s rodinou v Lošticích, odkud často dojížděl na Rusavu a do Bystřice pod Hostýnem. Z dlouholetého přátelství mezi Františkem Táborským a Adolfem Kašparem vznikla nádherná kniha „ Rusava, život valašské dědiny“, vydaná v roce 1928 v Olomouci. Památník Adolfa Kašpara, shromažďující jeho původní tvorbu, ilustrované knihy a časopisy, korespondenci, některé osobní předměty a původní zařízení jeho ateliéru, je v Lošticích. Přátelil se také se Stanislavem Lolkem od r. 1899. Sešli se spolu v Olomouci u nakladatele Prombergra. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy. Sešit 1. Ostrava, 1993, S. 57–58. * Bystřice pod Hostýnem. Vlastivědná čítanka k dějinám města. 1993. ; Plachá, Z.: Adolf Kašpar. Olomouc 1972.; Poche, E.: Encyklopedie českého výtvarného umění. Praha 1975.; Potomci slavných – Adolf Kašpar. (1996). TV2, 5.4.2013 v 8:30 |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Štěpánov | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | fotbal, lékař, sportovní činovník | |||||
Anotace: |
Studoval Slovanské gymnázium Olomouci, kde maturoval roku 1897. Věnoval se sportu a roku 1912 založil sportovní klub. Při jubileu SK roku 1932 byly jeho zásluhy o sport veřejně uznány. |
|||||
Zdroj: |
Fischer, F.: Olomoucký památník.Olomouc 1938.S.128.; ' |
|
||||||
Místo narození: | Brušperk | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Ostrava, Praha | |||||
Obory působení: | novinář, politik komunální | |||||
Anotace: |
V r. 1897 absolvoval SG v Olomouci, pak stud. bohosloví v Olomouci, ale r. 1898 odešel pro neshody na FFUK do Prahy. Byl pak prof. na reálce v Mor. Ostravě, pozd. na G. /učitelem i V. Martínka/. Od r. 1906–36 tajemníkem Národní jednoty pro vých. Moravu v Olomouci. Přispíval do novin: Čas, Pozor, Našinec, Nový život, Studentské listy aj. též pod pseud. H. Lašek. Pseud. R. Boris, Řehoř Boris. Redigoval Stráž Moravy. V letech 1927–31 byl členem městs. zastupitelstva. Navrhl plán na vytvoření Velké Olomouce, založil s prof. A. Šprincem městskou knihovnu. Napsal řadu spisů. |
|||||
Zdroj: |
Ficek, V.: Biografický slovník.Seš.4.Opava, 1981,S.76–78.; Fischer, R.: Olomoucký památník.Olomouc 1938, S.168–169.; Kubis,Adolf.Ve službách národa.Život a dílo.Olomouc 1927. Adolf Kubis.Sborník k jeho šedesátce.Olomouc 1936.; Kubis, A.:Vykupitelé.Olomouc 1947. Vopravil, J.: Slovník pseudonymů.Praha, SPN 1973, S.851.; Kubis, A.-Kulturní měsíčník.Ostrava, 1983, č.7–8.; Fotografie v knize: Ve službách národa.;. ' |
|
||||||
Místo narození: | Senička | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Buchenwald (Německo), Dachau (Německo), Olomouc, Paříž (Francie), Praha | |||||
Obory působení: | středoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Maturoval na Slovanském gymnáziu, absolvoval FF KU a Sorbonu v Paříži. Poté narukoval na ruskou frontu. Po 1. světové válce působil na České reálce, později na Obchodní akademii. 1939 byl zatčen gestapem a pro svou aktivní vlasteneckou činnost byl internován v Dachau a v Buchenwaldu. Po válce opět nastoupil na Obchodní akademiii, 1946–1949 byl jejím ředitelem. 1928 vyšla jeho kronika Hanáci v revoluci. |
|||||
Zdroj: |
Slovanské gymnázium literární.Olomouc: Slovanské gymnázium, 2000.S.92; |
|
||||||
Místo narození: | Boskovice | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Boskovice, Olomouc, Přerov, Vyškov | |||||
Obory působení: | bibliofil, sazeč, typograf | |||||
Anotace: |
Vyučil se sazečem v tiskárně Fr. Šaška v Boskovicích. V roce 1922 se stal členem místní jednoty Orla. Pak pracoval jako typograf v tiskárnách ve Valašském Meziříčí, Košicích, Přerově, Brně, Vyškově a Olomouci. Na svých cestách poznal Rakousko, Německo, Jugoslácii, Maďarsko, Polsko a Bulharsko. V roce 1933 se oženil a pět let poté se s rodinou natrvalo přestěhoval do Olomouce, kde našel zaměstnání v Lidových závodech tiskařských a nakladatelských. V letech 1942–1945 byl nedobrovolně v Rakousku, kde totálně nasazen ve válečném průmyslu. V roce 1948 byl zvolen za poslance Národního shromáždění za stranu ČSL. Dne 22.8.1949 rezignoval na tuto činnost a zrušil i členství v ČSL. Svým rozhodnutím se stal nepohodlným i pro své olomoucké vedoucí typografy. Od r. 1951 až do svého odchodu do důchodu v roce 1965 střídal dělnické profese v několika olomouckých podnicích. Odborně pečoval o technickou stránku publikací VSMO.Organizátor olomoucké skupiny členů SČB. Publikuje ve Vlastivědných listech Boskovicka. Člen výboru VSMO a čestný jednatel Spolku českých bibliofilů. Pohřben spolu se svou ženou i dcerkou na hřbitově v Olomouci – Slavoníně. |
|||||
Zdroj: |
ZVSMO 1980, č.13 – 14, S.18.; sjl: Jubilanti bibliofilové.Kdy/kde/co v Olomouci 1990, duben, S.2–3; Vodáček, A.:Boskovice.1940.97 s.; Bibliografie Blansko.(č.zázn. 4993, 5033, 5137,5148, 5149, 5660);. Smejkal, B.: Adolf Vodáček. In: Pala, Josef : Padesát osobností Svatého Hostýna.Matice svatohostýnská, Olomouc 2012. S.103–104. |
|||||
Poznámka: |
Fotografie ze dne 5.5.1996 |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Hrabyně | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Opava, Praha, Příbor, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | historik, literární publicista, středoškolský pedagog, varhaník | |||||
Anotace: |
Narozen v učitelské rodině. V r. 1890 se přestěhoval s rodiči do Opavy. Studoval gymnázium a byl ovlivněn prof. Praskem. V té době se také věnoval hudbě, hře na klavír a varhany. Maturoval opožděně kvůli nemoci, až v r. 1901. Poté začal studovat práva v Praze, po třech semestrech přestoupil na filozofickou fakultu, obor dějepis, zeměpis. od letního semestru studoval tyto obory na univerzitě ve Vídni, kde si rozšířil studium o slavistiku, germanistiku, filozofii a dějiny umění. Státní zkoušky vykonal v r. 1908. První učitelské místo nastoupil v Olomouci jako profesor češtiny v r. 1906 na německé reálce.. V roce 1908/1908 vyučoval dějepis na ČRO a od září 1909 byl profesorem zemské vyšší reálky v Příboře. V roce 1915 byl přeložen do Velkého Meziříčí a od 1919 na české klasické gymnázium v Brně. V roce 1925 byl penzionován. Autor řady učebnic pro studenty středních škol. Bohatá publikační činnost. |
|||||
Zdroj: |
Ficek, V.: Biografický slovník širšího Ostravska.2.Opava 1976.; Biografický slovník Slezska a severní Moravy.10. Ostrava 1998. S. 154–156.; |
|
||||||
Místo narození: | Bánská Bystrica (SR) | |||||
Místa pobytu: | Bratislava (SR), Brno, Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | herec divadelní, herec filmový | |||||
Anotace: |
V Bratislavě studoval Vysokou školu múzických umění, odkud přešel do Brna na JAMU. V roce 1994 přijal angažmá v Moravském divadle Olomouc, kde působil deset let. Zahrál si v televizním seriálu Hop nebo trop. Od roku 2004 hraje v televizním seriálu TV Nova Ulice, truhláře Bedřicha Lišku. |
|||||
Zdroj: |
Kresta, David : Jastraban: V Ulici jsme už měli Vánoce. Sedmička Olomouc, 1, 26.11.2009, č. 33. S. 7. |
|
||||||
Místo narození: | Mondovi (Alžírsko) | |||||
Místo úmrtí: | Villeblevin u Sens (Francie) | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | filozof, spisovatel | |||||
Anotace: |
Nositel Nobelovy ceny za literaturu. V Olomouci pobýval jako turista asi 22.8.1936 – 26.8.1936 .Z Olomouce psal dopis svému příteli, profesorovi do Alžírska. |
|||||
Zdroj: |
Látal, Jiří: Camusův dopis z Olomouce.In: Středisko.Sb.VSMO.1987 – 1988, č.11.Olomouc 1991, S.135–138.;. Dolejší, P.: Školní slovník světových spisovatelů.. Humpolec 2007. S.74–75.; |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | hudebník, šachista, učitel, vydavatel | |||||
Anotace: |
Narozen v Chomoutově u Olomouce. Do roku 1969 učil na základních školách, po emigraci svého syna do NSR byl nucen ze školství odejít. Pracoval pak v dělnických profesích a do školy se už nevrátil ani po roce 1989. Všestranně sportoval, hrál fotbal, hokej a byl praktickým hráčem šachu. Hrál za olomoucké šachové týmy (Sigma Olomouc, VŠ Slavia a AŠK Dům Armády). Byl také dobrým hudebníkem, hrál na akordeon. Po roce 1990 začal vydávat trampské písně z dob svého mládí. Bydlel v Chomoutově a v červenci 1997 musel osobně čelit záplavám. Na podzim 1997 dostal infarkt. |
|||||
Poznámka: |
Chomoutov je část města Olomouc. |
|
||||||
Místo narození: | Žeravice | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | středoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Prof. SG v Olomouci 1912–1917, první ředitel českého učitelského ústavu v Olomouci do r. 1935. ;Vydal r. 1916 Rostliny masožravé. Psal do ČVSMO. |
|||||
Zdroj: |
Símě hořčičné.Olomouc 1947.S.73.;. |
|
||||||
Místo narození: | Domašov u Šternberka | |||||
Místo úmrtí: | Domašov nad Bystřicí | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Opava | |||||
Obory působení: | knihovnice | |||||
Anotace: |
Pracovala v Okresní knihovně Olomouc v čítárně a studovně Útvaru regionální literatury a informací. Dálkově studovala Slezskou univerzitu v Opavě, obor knihovnictví a informace, kde absolvovala roku 1999. V OKOL působila do 31.12.2002 a pak přešla do Církevního střediska Antala, Křížkovského ul. Olomouc, kde též pracovala jako knihovnice. Zemřela na carcinom páteře. |
|||||
Zdroj: |
Osobní sdělení |
|||||
Poznámka: |
Bc Alena Zubalíková |