Komplexní
Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.
Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Anotace: |
Ustavení předcházela diskuzní schůze o kulturním dění v Olomouci. Následná valná hromada, na níž byl zvolen široký výbor, který měl 23 členů se konala 29. září 1929. Vytýčila si tři hlavní úkoly: být nositelkou kulturní autority v Olomouci, iniciativně zasahovat do olomouckého kultur. života, regulovat jeho činnost. Společnost měla přispět k zastavení úpadku kultury. Ve výboru byly zastoupeni představitelé odvětví kulturní tvorby. Sedmičlenné prezídium podávalo 4× ročně výboru výčet činnosti. Předsedou byl lékař a paleontolog MUDr. Mauric Remeš, místopředsedy: spis. Jaroslav Durych, prof. MUDr. Jan Kabelík. Impulsy dával knihovník Studijní knihovny Josef Ludvík Fischer, kterému pomáhal Ferdinand Kratina. |
|||||
Zdroj: |
Jak dál a nově v olomoucké kultuře. Kdy, kde, co v Olomouci, 1991, říjen, S . 2–3. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Anotace: |
20. listopadu 1897 byla otevřena v budově v dnešní Sokolské ulici č. 7 čítárna Národní jednoty; bylo zde vyloženo přes 100 periodik a měsíčně ji navštívilo průměrně 2500 čtenářů. |
|||||
Zdroj: |
Sto let české veřejné knihovny v Olomouci. Olomouc, Okresní ' knihovna 1989. S. 8. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Anotace: |
Noviny vycházely třikrát týdně za redakce Karla Kučery v tiskárně Kramáře a Procházky ( orgán katolické moderní inteligence).Přestaly vycházet 20.12.1926. |
|||||
Zdroj: |
Ficher, R.: České noviny a novináři v Olomouci 1848–1938. Olomouc 1938. S.22. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Anotace: |
Obnova udělování čestného občanství města formou Ceny města Olomouce. Zastupitelstvo města Olomouce udělilo 15 osobnosten a subjektům první Ceny města Olomouce za dlouholetou prospěšnou činnost pro dobré jméno města či za pomoc při odstraňování následků povodně 1997 uvedeným osobnostem či kolektivům. Brückner Karel, Engelbrecht Wilken, Platforma Veenedal-Olomouc, Hasičský záchranný sbor v Olomouci, Jařab Josef, Liberda Miroslav, Louda Jiří, Machytka Lubor, Schindler Antonín, Luzern, Šváb Josef, Tichák Milan, Voznica Petr, Kulíšek Jaroslav, Gymnázium Hejčín. |
|||||
Zdroj: |
Kdy Kde Co v Olomouci, 1998, červen, S.31. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Anotace: |
Smíšený pěvecký sbor vznik v Olomouci v březnu 1985. Uměleckou vedoucí a sbormistryní je od založení Růžena Saligerová. V době vzniku měl 14 členů a věnoval se interpretaci komorních vokálních skladeb. V roce 1988 došlo k rozšíření členské základny a sbor začal pracovat s dvojím obsazením. Malé má 18 členůa vystupuje i nadále s komorními skladbami, velké obsazení 55 členů umožňuje uvádění i větších sborových děl s doprovodem orchestru. Záhy po svém založení sbor pronikl mezi stabilní olomoucká hudební tělesa. Pro olomouckou veřejnost pořádá pravidelně několikrát ročně koncerty. Ačkoliv svým statuem a profesí svých členů je Collegium vocale čistě amatérský sbor, snaží se uměleckým projevem působit co nejprofesionálněji. |
|||||
Poznámka: |
Z data narození je známo jen: 3 1985 |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Anotace: |
Prostonárodní katolický časopis pro lid a duchovenstvo vydávali Arthur, svob. pán z Königsbrunnu (1817–1880), olomoucký kanovník, Tomáš Bečák (1813–1855), superior olomouckého semináře a Jeroným Lýsek(1818–1887), vikář v Olomouci. Tiskl se ve Škarniclově tiskárně. Literární práce přijímala redakce (P. František Dvořák, představený arcibiskupství a P. František Vodička, první kaplan u sv. Mořice). Tiskl se švabachem a jedno číslo mělo 32 stran velké čtverky. V prosincovém čísle, oznámilo vydavatelství, že od 1. 1. 1850 bude list vycházet týdně, přihlásí-li se více odběratelů. Ale časopis nevyšel. |
|||||
Zdroj: |
Fischer, R.: České novivny a novináři 1848–1938. Olomouc 1938. S.8. |
|||||
Poznámka: |
Z data narození je známo jen: 1 1849 |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Anotace: |
Časopis byl výsledkem pouti olomouckých bohoslovců na Velehrad dne 15.8.1868. Tam bylo rozhodnuto, aby spolu s ostatními členy seminářů byl vydáván zvláštní církevní časopis, v němž by bohoslovci ukládali plody své píle. Vycházel zprvu jako čtrnáctideník tiskem F.Slavíka v Olomouci. Redaktor byl bohoslovec Josef Kubánek, později děkan v Kojetíně Antonín Symerský, Kaplan ve Velkém Újezdě, pak farář v Týně. Ačkoliv časopis získal nemalou zásluhu o důstojnou oslavu tisíciletí sv. Cyrila, nepřál vydávání časopisu a hnutí českých bohoslovců superior olomouckého semináře P. Ignat Haas, rodák z Uničova, smýšlením i rodem Němec a časopis byl koncem r.1869 zastaven. |
|||||
Zdroj: |
Fischer, R.: České noviny a novináři 1848–1938. Olomouc 1938.S.8. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Anotace: |
Dne 7. října 1848 se císařská rodina vydala z Vídně na Moravu. Jejich cesta vedla přes Znojemsko, Pohořelice, Židlochovice, ale cílem cesty byla Olomouc. 12. října přijel do města Felix kníže Schwarzenberg a požádal arcibiskupa, aby pro císařskou rodinu uvolnil svůj palác a několik kanovnických domů. V sobotu 14. října pak do města přijel císař Ferdinand zvaný Dobrotivý, císařovna Marie Anna, arcivévoda František Josef a doprovodem. Průvod šel od Terezské brány na Biskupské náměstí. Cestou je zdravil lid. |
|||||
Zdroj: |
Pinkava, Jaroslav: Hanácké selky nosily císaři koláče. Hanácký den, r.9, č.183, 17.-18.10.1998, S.5. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Anotace: |
Tímto datem je určen vznik rukopisu Evangeliář olomoucký. Neobsahuje jen evangelní texty, ale i bohemikální památky. |
|||||
Zdroj: |
Fiala, Jiří: Dějiny města Olomouce v datech I. Olomouc, Danal 1995. S 134. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Anotace: |
Skupina DoFo – Dobrá fotografie, nebo Dům Osvěty- Fotografové Olomouce začali vznikat v září 1958 z členů poradního sboru pro fotografii. Za duchovní otce jsou považováni A. Gribovský a malíř Slavoj Kovařík. Kolem stálého jádra skupiny přibývalo a ubývalo členů. Předsedou byl po celou dobu Jaromír Kohoutek, J. Vávra byl mluvčím, I. Přeček se staral o výstavy, J. Hajn archivoval a zapisoval. Alba skupiny jsou v V.Sapary. |
|||||
Zdroj: |
Encyklopedie českých a slovenských fotografů. Praha, ASCO
1993. S.428–429.; |
|||||
Poznámka: |
Z data vzniku je známo jen: 9 1958 |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Anotace: |
V březnu 1992 byla v Olomouci na třídě 1. máje č. 24 otevřena nová prodejní galerie Bohéma, jejíž majitelkou je paní Ludmila Reifová. |
|||||
Zdroj: |
Pogodová, Eva: Rozhovor s majitelkou galerie Bohéma v Olomouci. Kdy, kde, co v Olomouci, 1994, květen, S.10–11.; foto (Frait J.). |
|||||
Poznámka: |
Z data vzniku je známo jen: 3 1992 |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Anotace: |
První číslo Hanáckých novin vyšlo dne 1. března 1990. Předchůdcem tohoto listu byl Olomoucký zpravodaj Občanského fóra. V letech 1992–1994 vycházely jako deník. Od 1.9. 1994 do 31.5.1998 vycházely v úterý, čtvrtek a sobotu. Dne 1. června 1998 vyšly jako deník ve spojení s dalším regionálním titulem Moravský den. |
|||||
Zdroj: |
Hanácké noviny, roč.9, 1998, číslo nulté, S.1. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Anotace: |
Po zániku Matice Lidu, od 16.9.1886 vycházel dvakrát měsíčně v Prostějově. Od 1889 měl přílohu Tovární Pozorovatel a od 1894 přílohu Ochranné zákonodárství pro dělnictvo. Od 1894 byl redaktorem Richard Zahálka v Prostějově. Od 13.4.1915–11.7.1915 úředně zastaven. Od 20.1.1916 byl redaktorem Karel Kučera v Olomouci. List se původně tiskl v tiskárně Kramář a Procházka v Olomouci, r.1893 u J.Vrly v Prostějově. Od 12.8.1914 vycházel třikrát týdně, r.1916 jednou týdně a r. 1918 dvakrát týdně. |
|||||
Zdroj: |
Fischer, R.: České noviny anovináři v Olomouci 1848–1938. Olomouc 1938. S.22–23. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Anotace: |
V listině kapitulního archivu je zmiňován hospic pro chudé žáky katedrální školy, jehož prokurátorem byl vikář Ondřej. |
|||||
Zdroj: |
Fiala, Jiří: Dějiny města Olomouce v datech I. Olomouc: Danal, 1995. S.192. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Anotace: |
V poválečných letech se uvažovalo o vhodném umístění knihovny. Vyhrál návrh Františka Červinky, aby se knihovna stala majitelkou budovy postavené v roce 1854 pro okresní hejtmanství v Olomouci, na dnešním nám. Republiky č.1. Návrh byl radou přijat 24.10.1947. |
|||||
Zdroj: |
Sto let české veřejné knihovny v olomouci, Olomouc, Okresní knihovna 1989. S.20. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Anotace: |
Slavnostní vernisáží v Muzeu umění v Olomuci byla veřejnosti zpřístupněna stálá expozice italského malířství 14. –18. století z olomouckých sbírek. V expozici byly vystaveny obrazy zapůjčené z arcibiskupské sbírky, kterou začal budovat uměnímilovný biskup Karel z Lichtsteina-Castelcornu v roce 1666. Vernisáže se účastnil velvyslanec Italské republiky v ČR Francesco Olivieri a dále olomoucký arcibiskup Jan Graubner a další hosté. |
|||||
Zdroj: |
|
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Anotace: |
Jan Lucemburský zde pobýval během tažení proti Krakovu. |
|||||
Zdroj: |
Fiala, Jiří: Dějiny města Olomouce v datech I. Olomouc, Danal 1995.S. 90. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Anotace: |
Jan VIII. Očko z Vlašimi pocházel ze starého českého rodu, dosud byl proboštem kostela Všech svatých na pražském Hradě, kanovník vratislavský a rádce Karla IV. V červnu 1364 se stal prvním kardinálem českého původu. Zemřel 1380. |
|||||
Zdroj: |
Fiala, Jiří: Dějiny města Olomouce v datech I. Olomouc, Danal 1995.S.96. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Anotace: |
Národní katolický týdeník. Redaktorem byl Robert Cagášek. Dne 2.11.1912 přesídlil list do Letovic. |
|||||
Zdroj: |
Fischer, R.: České noviny anovináři v Olomouci 1848–1938. Olomouc 1938. S.23. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Anotace: |
Při oslavách příjezdu prvního vlaku z Vídně do Olomouce se konala v městském divadle hudební akademie. Hudbu řídil sám J. Strauss st. ( 1804–1849), dvorní kapelník a rakouský skladatel. |
|||||
Zdroj: |
sjl: 150 let železniční tratě Vídeň – Olomouc. Kdy, kde, co v Olomouci, 1991, říjen, S.6. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Dolany | |||||
Anotace: |
Olomoučané nabídli husitské posádce v kartouzském klášteře v Dolanech u Olomouce 10 000 zlatých za vyklizení kláštera, posádka to přijala a Olomoučané pak kartouzku rozbořili. |
|||||
Zdroj: |
Fiala, Jiří: Dějiny města Olomouce v datech I. Olomouc, Danal 1995. S 147. Fiala, Jiří: Dějiny města Olomouce v datech I. Olomouc, Danal 1995. S 147. Fiala, Jiří: Dějiny města Olomouce v datech I. Olomouc, Danal 1995. S 147. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Dolany | |||||
Anotace: |
Kartouzský klášter v Dolanech obsadili husité pod vedením Smila z Moravan. |
|||||
Zdroj: |
Fiala, Jiří: Dějiny města Olomouce v datech I. Olomouc, Danal 1995. S 136. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Anotace: |
Po devadesáti letech bude ukončena činnosti olomouckého kina Central, dříve Moskva. – |
|||||
Zdroj: |
Olomoucký den. č.41, 18.2.2005, S.1,8. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Anotace: |
Historie olomouckého KPU se datuje od 2.9.1918. K ustavující valné hromadě došlo v besedních místnostech Národního domu 5.10.1918. Klub se členil na tři odbbory: hudební, literární a výtvarný. V čele stál výbor, jehož prvním předsedou byl JUDr. Jaroslav Svoboda. Prof. Klement Králík vedl odbor literárně dramatický, předsedou výtvarného odboru byl akad. sochař Julius Pelikán. Mezi náhradníky výboru působil akad. malíř František Hoplíček. S ním úzce spolupracoval pedagog Karel Wellner, který pro zakládající členy KPU připravil lept na diplom. 2.7.1921 přetvořen na organizaci zaměřenou zejména na výtvarnou sféru. |
|||||
Zdroj: |
Maliva, Josef: Vznik, vývoj a činnost olomouckého Klubu přátel umění do března roku 1939. In: Actta Universitatis, Výtvarná výchova, 6. Olomouc, UP 1993, S. 27–53. |