Přihlásit

Základní

Abecední

Komplexní

Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.

Výročí

.
Počet nalezených záznamů: 76
Obléhání olomouckého hradu *28. 6. 1178
Místo narození: Olomouc
Anotace:

Leopold Rakouský a Konrád Ota přirazili k olomouckému hradu, ale nedobyli ho a 30.6. odtáhli.

Zdroj:

Fiala, Jiří: Dějiny města Olomouce v datech I. Olomouc, Danal 1995. S 51.

Obsazení kláštera Hradisko *15. 2. 1467
Místo narození: Olomouc
Anotace:

Posádka knížete Viktorina pod velením Jiřího Šatného obsadila klášter Hradisko.

Zdroj:

Fiala, Jiří: Dějiny města Olomouce v datech I. Olomouc: Danal, 1995. S.165.

Okresní knihovna v Olomouci *15. 4. 1998
Místo narození: Olomouc
Anotace:

15. dubna 1998 byla Okresní knihovna v Olomouci připojena na metropolitní síť Univerzity Palackého a byl zahájen provoz Internetu pro čtenáře v čítárně a studovně.

Okresní knihovna v Olomouci *16. 5. 1977
Místo narození: Olomouc
Anotace:

16. května byla otevřena Letní čítárna OK.

Okresní knihovna v Olomouci *1. 7. 1975
Místo narození: Olomouc
Anotace:

Začátek výstavby třípodlažního sladu pro 80 000 knih ve dvorním traktu budovy podle projektu Ing. arch. Františka Richtra. Stavba byla dokončena 27.9.1976.

Poznámka:

Z data narození je známo jen: 7 1975

Okresní knihovna v Olomouci *2. 10. 1978
Místo narození: Olomouc
Anotace:

2. října 1978 byla otevřena největší pobočka OK v kulturním domě

' Zenit.

Okresní knihovna v Olomouci *13. 12. 1991
Místo narození: Olomouc
Anotace:

13. prosince byla slavnostně otevřena pobočka na Brněnské ulici Knihovna Antonína Šprince.

Okresní knihovna v Olomouci *22. 1. 1964
Místo narození: Olomouc
Anotace:

Besedou s básníkem a překladatelem O.F.Bablerem zahájila OK cyklus literárních besed s osobnostmi Olomoucka.

Olomouci bylo uděleno právo k ražbě stříbrných min *21. 5. 1422
Místo narození: Olomouc
Anotace:

Zikmund Lucemburský udělil Olomouci privilegium k ražbě stříbrné mince a haléřů stupně. Současně uložil purkmistrůma radám ostatních městech Brně, aby olomouckou minci bez překážek přijímali. Právo platilo jen do odvolání. Olomoucká mincovna byla činná ještě za Albrbechta Rakouského, razily se tzv. čtyřhrnné mince s orlicí a kroužky, jakož i mince s šachovanou orlicí.

Zdroj:

Fiala, Jiří: Dějiny města Olomouce v datech I. Olomouc, Danal 1995. S 134.

Olomoucká punktace *29. 11. 1850
Místo narození: Olomouc
Anotace:

Rakousko-pruská smlouva dojednaná v Olomouci, týkala se řešení sporných otázek v Německu( Holštýnsko, Hosensko-Darmstadtsko), v nichž Prusko na nátlak Ruska ustoupilo Rakousku.

Zdroj:

Malá československá encyklopedie.IV. Praha 1986. S.659.

Olomoucká smlouva 1478 *7. 12. 1478
Místo narození: Olomouc
Anotace:

Smlouva o příměří mezi Matyášem Korvínem a Vladislavem II. Jagellonským vyhlášena v Olomouci. Oba panovníci měli užívat titul českého krále. Vladislav vládl pouze v Čechách, Matyáš ve vedlejších zemí koruny, které by po Matyášově smrti mohly být vyplaceny částkou 400 000 uh. zlatých. V případě, že by Vladislav zemřel bez dědiců dříve a Matyáš nebo jeho nástupce byl zvolen českým králem, měli se vedlejší země spojit s českou korunou bez výplaty.

Zdroj:

Malá československá encyklopedie.VI. Praha 1986. S.659–660.

Olomoucké noviny *4. 1. 1865
Místo narození: Olomouc
Anotace:

Redaktorem a zakladatelem byl Josef Černoch, majitelem laškovský velkostatkář Jan Kolář. Redakce, administrace a expedice listu byly u Černého Orla, v domě č. 27 na Dolním náměstí. List se tiskl u Josefa Groáka a vydavatelem a odpovědným redaktorem byl J. Černoch. Vycházel dvakrát týdně, ve středu a v sobotu. Navazoval na Holmoucké noviny, zaniklé v dubnu 1849. Když v říjnu 1869 byl Josef Černoch odsouzen do těžkého žaláře, převzala noviny paní Černochová. Už 30. 1. 1869 informovala, že v Olomouci bude vycházet nový časopis směru federalistického pod jménem Našinec.

Zdroj:

Fischer, R.: České noviny a novináři v Olomouci 1848–1938. Olomouc 1938. S. 13–16.

Olomouckým měšťanům uděleno právo druhého výročníh *30. 9. 1314
Místo narození: Praha
Anotace:

Jan Lucemburský udělil v Praze olomouckým měšťanům právo druhého výročního trhu.

Zdroj:

Fiala, Jiří: Dějiny města Olomouce v datech I. Olomouc, Danal 1995. S 87.

Otevření Národního domu v Olomouci *18. 2. 1888
Místo narození: Olomouc
Anotace:

Dne 18. února 1888 se otevíral velkým plesem Národní dům v Olomouci. Konalo se tu symbolické „Nastolení krále Ječmínka“ – takový ráz měla slavnost. Umělecké náčrtky a celý program pocházely od redaktora Našince Karla Matěje Čapka-Choda. Výtvarné provedení bylo svěřeno Mikoláši Alšovi, který za tímto účelem přijel do Olomouce už v prosinci. Byl hostem Dr. Ambrose a těšil se největší pozornosti zdejší společnosti národní. Na jeho počest se konal hostina u říšského a zemského poslance Dr. J. Žáčka. Poté Aleš odjel do Prahy dříve než ples začal.

Zdroj:

jkz=Kanyza, J. : Významné návštěvy v Olomouci. Kdy, kde, co v Olomuci, 1972, říjen, S. 7–8. ; Fischer, R. : Národní dům v Olomouci, jeho vznik a dějiny. Olomuc 1933. ; Míčko, M. : Malíř svého lidu. Praha 1968. S. 230–231.

Osvobození Sovětskou armádou *6. 5. 1945
Místo narození: Uničov
Anotace:

Uničov byl osvobozen jednotkami 4. ukrajinského frontu.

Zdroj:

Uničovský zpravodaj. č.2. 27.01.2005, S.5.

Ota III. +12. 5. 1160
Místo narození: Olomouc
Anotace:

Zemřel údělný kníže Ota III.

Zdroj:

Fiala, Jiří: Dějiny města Olomouce v datech I. Olomouc, Danal 1995. S 49.

Anežka Otrubová *12. 1. 1894 - +6. 11. 1967
Místo narození: Ostrava
Místo úmrtí: Olomouc
Místa pobytu: Olomouc
Obory působení: herečka, kulturní pracovnice, osvětová pracovnice
Anotace:

Anežka OTRUBOVÁ, rozená Jansová, osvětová a kulturní pracovnice.
Po absolvování dramatické školy v rodišti se aktivně věnovala dramatickému umění, působila v různých spolcích. V roce 1915 se provdala za významného moravského botanika Josefa Otrubu a žila s ním v Olomouci-Černovíře. Spolupracovala s olomouckým spolkem na ochranu zvířat. Pomáhala také manželovi při úpravě jeho publicistických prací, redigovala překlady a bohatou korespondenci. Přežila manžela o patnáct let a v té době zpracovala a uspořádala rukopisnou pozůstalost Josefa Otruby, kterou předala do olomouckého muzea.

Zdroj:

Chaloupka, F.: Zemřela paní Otrubová.ZVÚO 1968, č.138. S.27–28.;. Ševčíková, H.: Listopadová výročí středomoravského regionu. Týnecké listy 2002, č.11.

Antonín Otahal-Plešovský *13. 7. 1864 - +9. 4. 1911
Místo narození: Chropyně
Místo úmrtí: Opava
Místa pobytu: Čechy, Kroměříž, Olomouc, Opava, Uherské Hradiště
Obory působení: redaktor, spisovatel
Anotace:

Narozen Plešovci u Kroměříže. Studia bohosloví v Olomouci a filozofie v Praze nedokončil, stal se učitelem.Redaktor novin v Kroměříži, Uh.Hradišti a Olomouci.Od 1.7.1895 do 1904 byl redaktorem, od r.1902 i vyda­vatelem Opavského týdeníku.Psal beletrii /vlastenecké básně, povídky, fejetony, překládal z polštiny a ruštiny, články populárně naučné, z historické vlastivědy /o r.1848/;Psal do čas.: Moravská Orlice, Hlídka, Náš domov, Český lid /národopisné črty/, povídky do slezských kalendářů.Je autorem pověsti o králi Ječmínkovi./Ho­lešov 1890/.

Zdroj:

Ficek, V.: Biografický slovník širšího Ostravska.2.Opava 1976.S.106–107.;.

Poznámka:

Plešovec je součástí obce Chropyně.

Arnošt Onderka *8. 12. 1906 - +25. 4. 1998
Místo narození: Veselíčko
Místo úmrtí: Ostrava
Místa pobytu: Brno, Karviná, Kroměříž, Lipník nad Bečvou, Orlová, Ostrava, Petřvald, Soběchleby, Spálov, Tršice
Obory působení: divadelní ochotník, odborný publicista, osvětový pracovník, učitel, zpěvák
Anotace:

V letech 1918–1925 studoval reálku v Lipníku nad Bečvou a od r. 1920 byl členem smíšeného sboru žáků, od r. 1924 působil ve studentském kroužku jako divadelní ochotník, zpěvák a organizátor pod patronací člena PSMU prof. Širokého. 1925/1926 byl na abiturientském kursu učitel. ústavu v Brně žákem J. Černíka. Po nástupu do učitelského povolání r. 1926 vytvářel nebo vedl již existující pěvecký sbor na každé škole, kde působil. Zprvu učil ve Spálově, pak v Tršicích, v Soběchlebech. Od r. 1930 činný v mužském sboru Smetana v Karviné, od 1933 v Orlové, kde byl sbormistrem J. Šoupal. Ten ho přivedl r. 1935 do PSMU, kde byl později 12 let předsedou. Byl členem smíšeného sboru Janáčkovy Filharmonie v Ostravě. Publikoval v denním tisku o zpěvu, organizaci koncertů ( Mladá fronta, Nová svoboda, Lidová demokracie), pravidelně psal i do Hudebních rozhledů, Kulturního měsíčníku, slovenského časopisu Rytmus, dodával zprávy do rozhlasu. Vydával měsíčník Informátor určený pěveckým sborům Smkraje. Historikem PSMU. Zemřel v Radvanicích (n.m.část Ostravy).

Zdroj:

Českoslov. hudební slovník osob a institucí, 2.díl, Praha 1965, s.221.; Slovník českých sbormistrů. 2. Praha 1982. Biografický slovník Slezska a severní Moravy.11. Ostrava 1998. S.109.

Bedřich A. Orel *31. 3. 1902 - +28. 9. 1977
Místo narození: Ostrava
Místo úmrtí: Žulová
Místa pobytu: Šumperk
Obory působení: pedagog, sbormistr, skladatel
Anotace:

Skládal hudbu estrádní a dětské písně. Spolupracoval s rozhlasem.

Zdroj:

Československý hudební slov.2.M-Ž. Praha 1965. Filip, Z.: Biografický slovník okresu Šumperk. Šumperk 2001.

Bohumil Outrata *14. 6. 1929 - +21. 3. 2019
Místo narození: Halič (SR)
Místo úmrtí: Nezamyslice
Místa pobytu: Bruntál, Havířov, Kroměříž, Nezamyslice, Olomouc, Ostrava, Rajnochovice, Rudná pod Pradědem
Obory působení: kronikář farnosti, kronikář obce, spisovatel, učitel
Anotace:

Dlouholetý učitel na Moravě.
V roce 1938 se rodina Outratova musela odstěhovat ze Slovenska zpátky na Moravu. Bohuš prožil léta dětství v Nezamyslicích, kde chodil do školy a prožíval první skautské zážitky. Od 14 let studoval na Arcibiskupském gymnáziu v Kroměříži. Po roce a půl pokračoval ve studiu reálného gymnázia v Bruntále a bydlel v klášteře Bratří Nejsvětější Svátosti. Po roce a půl pokračoval ve studiu na reálném gymnáziu v Bruntále.
V roce 1945 se začala psát také jeho skautská kapitola. Absolvoval krajskou lesní školu v Rajnochovicích a byl zástupcem vedoucího 1. oddílu katolických skautů v Nezamyslicích. V roce 1946 byl vůdcem oddílu katolických skautů a zástupcem vedoucího střediska Severka v Kroměříži. V roce 1948 byl vůdcem 1. oddílu katolických skautů v Bruntále. V dubnu 1960 byla skautská činnost likvidována. Teprve v roce 1968 se na krátkou dobu činnost s mládeží ve skautském duchu obnovila a učitel Bohumil Outrata se stal vůdcem 22. oddílu Junáka v Havířově a zástupcem střediska Havířov. Po zákazu a násilné likvidaci se věnoval mládeži i nadále prostřednictvím vedení turistického oddílu.
Po maturitě a absolvování prázdninového kurzu učitelského v Olomouci nastoupil do Nové Rudné (n. Rudná pod Pradědem), kde působil jako učitel. Po absolvování dvouleté základní vojenské služby se opět vrátil k učitelskému povolání a začal dálkově studovat Vyšší pedagogickou školu v Opavě. Přitom učil na dvojtřídní obecné škole v Jelení a po roce byl přeložen do Rudné pod Pradědem jako ředitel trojtřídní školy. Po třech letech přesídlil do Velké Štáhle na Rýmařovsku. Mezitím ukončil pedagogická studia na Pedagogické fakultě v Ostravě s aprobací geografie a biologie pro Základní devítileté školy. Po dalších dvou letech odešel učit do Rýmařova. V roce 1963 požádal o přeložení do Havířova, kde působil až do odchodu do důchodu v r. 1989. Na zasloužený odpočinek se vrátil do Nezamyslic, kde se začal plně věnovat veřejné činnosti. Začal psát kroniku obce, stál u zrodu obecního zpravodaje „ Hvězdička“ a o rok později vytvořil ve spolupráci s farářem P. Františkem Foltynem měsíční zpravodaj farnosti Nezamyslice – Tištěn – Dobromilice a Klenovice pod názvem „ROSA“, který rediguje a přispívá do něj zajímavými články. Píše také farní kroniku. V letech 2002–2009 publikoval články o Nezamyslicích a okolí na stránkách Hanáckého kalendáře. Napsal několik zajímavých knih a to: Staletí života (2001) Dřevnovice v proměnách času ( 2005) 100 let kapličky Panny Marie u Nezamyslic (2002) Pan děkan (2002) Staleté dědictví otců (2004) Nezamyslice a místní část Těšice (2006), Drobné sakrální stavby na Prostějovsku (2008).
Průběžně přispívá i do Haličských zvěstí i na webové stránky rodiště.

Zdroj:

Borešová, Anna. Medailonek. Haličské zvěsti. 2009. Bartková, Hana: Moje schůzky s regionální historií. In:Tovačovské zámecké nokturno. Tovačov 2007. S. 47–53.

Poznámka:

Mgr. Bohumil Outrata

Fotky:
Bohuš Oščádal *18. 8. 1874 - +6. 11. 1919
Místo narození: Přerov
Místo úmrtí: Přerov
Místa pobytu: Praha, Přerov
Obory působení: lékař, sokolský pracovník
Anotace:

Maturoval v Přerově, studoval medicímu v Praze. Zajímal se o botaniku, akvaristiku, zpěvák národních písní. Lékařskou praxi měl v Přerově. Byl humanista, vlastenec, demokrat, masarykovec, aktivní člen Sokola.

Zdroj:

Fišmistrová, V.: MUDr.Bohuš Oščádal – lékař, vlastenec, sokol. In.Přerovské echo, 11/1999, S.4.

Eduard Ovčáček *5. 3. 1933
Místo narození: Třinec
Místa pobytu: Bratislava (SR), Olomouc, Ostrava, Praha
Obory působení: grafik, pedagog vysokoškolský, výtvarník
Anotace:

V letech 1957–1963 studoval na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě u prof. Petera Matejky. Jako host studoval v roce 1962 na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze u prof. Antonína Kybala. Ve své tvorbě se zabývá malbou, grafikou, koláží, plastikou, vizuální a konkrétní poezií, lettristickou fotografií, akcemi a instalacemi a digitální grafikou. V letech 1964–1968 působil na kat. výtvar. výchovy FFUP Olomouc. Signatář Charty 77. Svobodný umělec. Člen unie výtvarných umělců. Žije v Praze.

Zdroj:

Kdo je kdo II. 91/92. Praha, 1991, S. 693. ; Výtvarní pedagogové a teoretici umění UP 1946–1986. Olomouc UP 1987. ;. Daněk, Ladislav : Eduard Ovčáček. Katalog výstavy v Olomouci 2009.

František Oščádal *4. 5. 1841 - +17. 4. 1913
Místo narození: Senička
Místo úmrtí: Přerov
Místa pobytu: Olomouc, Přerov
Obory působení: středoškolský pedagog, vlastivědný pracovník
Anotace:

Narozen v Odrlicích (nyní místní část obce Senička). Prof. dějejpisu a zeměpisu na přerovském gymnáziu. Bojovník proti germanizaci, autor historických studií. Spolužák prof. Jana Havelky.

Zdroj:

Literární místopis Přerovska.SOKA Přerov, Springer,Jan: Co dala Haná české literatuře.Olomouc 1947. S.44.; Slavík, B.: Písemnictví na Litovelsku.Litovel 1937, S.50–51.; Fischer, R.: Prof.Jan Havelka.(uvedeno jméno Oščádal);.

František Obrtel *31. 3. 1873 - +13. 2. 1962
Místo narození: Přerov
Místo úmrtí: Praha
Místa pobytu: Brno, Olomouc, Prostějov, Přerov, Troubky
Obory působení: žurnalista
Anotace:

Narozen v Henčlově (n.místní č. Přerova) Pocházel ze starého selského rodu. Obecnou školu navštěvoval v rodišti a v Troubkách a od školního roku 1883–4 začal studovat gymnázium v Přerově, kde maturoval v roce 1892. Poté studoval práva na univerzitě v Praze,kde absolvoval v roce 1896, ale právníkem se nikdy nestal. Koncem téhož roku dostal lákavou nabídku z redakce olomouckých Selských listů, kam už za studií přispíval svými články, aby přijal místo spolupracovníka. Po necelých šesti letech práce v redakci byl jmenován šéfredaktorem Selských listů v roce 1902. Působil zde s menší přestávkou ( kdy založil vlastní list „ Snaha“ a odešel v roce 1906 do Prostějova a posléze do Brna, kde působil do r. 1910), až do roku 1916. Od září roku 1916 však působil již v pražské redakci Venkova, tiskového orgánu agrární strany, a to až do svého odchodu do penze v roce 1933. Vedle nespočetného množství novinových článků je autorem několika knih . Největší úspěch mu přinesla kniha „ Moravští sedláci v letech 1848–1904“, která vyšla v roce 1914 a podruhé v roce 1919. V roce 1936 připomněl Obrtel svou rodnou obec článkem „ Dvěstěletá makovice“ , kde popisoval henčlovské zahrady, a zvláště hrušky v obci, které jsou pamětníky obecního dění. Za článek byl odměněn 500 Kč, a to od firmy Baťa, která v roce 1936 zřídila novinářskou cenu za nejlepší články, udělovanou k 28. říjnu, poprvé se tak dělo v roce 1937. V poválečném období, na závěr své novinářské a spisovatelské kariéry se vrátil ve vzpomínkách k rodišti a v Českém lidu uveřejnil části ze svých Pamětí, pod názvem „Náš les, kterého již není…“ a „ Naše obec po pozemkové úpravě r. 1848“. V roce 1961 vyšla vzpomínková část nazvaná „ Mívali jsme les“ a řada jiných, která spatřila světlo světa až po jeho smrti v roce 1970.

Zdroj:

Fischer, R.: Olomoucký památník 1848–1918. Olomouc 1938, S.211–212. * Lapáček, J.: Henčlov v pracích a vzpomínkách Františka Obrtela ( 1873–1962). In“ Sborník 1998, Přerov, Státní okresní archiv Přerov S. 9–29..;

Jste si naprosto jisti, že chete tanto záznam smazat?
1 2 3 4