Komplexní
Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.
Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Anotace: |
Posádka knížete Viktorina pod velením Jiřího Šatného obsadila klášter Hradisko. |
|||||
Zdroj: |
Fiala, Jiří: Dějiny města Olomouce v datech I. Olomouc: Danal, 1995. S.165. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Anotace: |
15. dubna 1998 byla Okresní knihovna v Olomouci připojena na metropolitní síť Univerzity Palackého a byl zahájen provoz Internetu pro čtenáře v čítárně a studovně. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Anotace: |
16. května byla otevřena Letní čítárna OK. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Anotace: |
Začátek výstavby třípodlažního sladu pro 80 000 knih ve dvorním traktu budovy podle projektu Ing. arch. Františka Richtra. Stavba byla dokončena 27.9.1976. |
|||||
Poznámka: |
Z data narození je známo jen: 7 1975 |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Anotace: |
2. října 1978 byla otevřena největší pobočka OK v kulturním domě ' Zenit. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Anotace: |
13. prosince byla slavnostně otevřena pobočka na Brněnské ulici Knihovna Antonína Šprince. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Anotace: |
Besedou s básníkem a překladatelem O.F.Bablerem zahájila OK cyklus literárních besed s osobnostmi Olomoucka. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Anotace: |
Zikmund Lucemburský udělil Olomouci privilegium k ražbě stříbrné mince a haléřů stupně. Současně uložil purkmistrůma radám ostatních městech Brně, aby olomouckou minci bez překážek přijímali. Právo platilo jen do odvolání. Olomoucká mincovna byla činná ještě za Albrbechta Rakouského, razily se tzv. čtyřhrnné mince s orlicí a kroužky, jakož i mince s šachovanou orlicí. |
|||||
Zdroj: |
Fiala, Jiří: Dějiny města Olomouce v datech I. Olomouc, Danal 1995. S 134. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Anotace: |
Rakousko-pruská smlouva dojednaná v Olomouci, týkala se řešení sporných otázek v Německu( Holštýnsko, Hosensko-Darmstadtsko), v nichž Prusko na nátlak Ruska ustoupilo Rakousku. |
|||||
Zdroj: |
Malá československá encyklopedie.IV. Praha 1986. S.659. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Anotace: |
Smlouva o příměří mezi Matyášem Korvínem a Vladislavem II. Jagellonským vyhlášena v Olomouci. Oba panovníci měli užívat titul českého krále. Vladislav vládl pouze v Čechách, Matyáš ve vedlejších zemí koruny, které by po Matyášově smrti mohly být vyplaceny částkou 400 000 uh. zlatých. V případě, že by Vladislav zemřel bez dědiců dříve a Matyáš nebo jeho nástupce byl zvolen českým králem, měli se vedlejší země spojit s českou korunou bez výplaty. |
|||||
Zdroj: |
Malá československá encyklopedie.VI. Praha 1986. S.659–660. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Anotace: |
Redaktorem a zakladatelem byl Josef Černoch, majitelem laškovský velkostatkář Jan Kolář. Redakce, administrace a expedice listu byly u Černého Orla, v domě č. 27 na Dolním náměstí. List se tiskl u Josefa Groáka a vydavatelem a odpovědným redaktorem byl J. Černoch. Vycházel dvakrát týdně, ve středu a v sobotu. Navazoval na Holmoucké noviny, zaniklé v dubnu 1849. Když v říjnu 1869 byl Josef Černoch odsouzen do těžkého žaláře, převzala noviny paní Černochová. Už 30. 1. 1869 informovala, že v Olomouci bude vycházet nový časopis směru federalistického pod jménem Našinec. |
|||||
Zdroj: |
Fischer, R.: České noviny a novináři v Olomouci 1848–1938. Olomouc 1938. S. 13–16. |
|
||||||
Místo narození: | Praha | |||||
Anotace: |
Jan Lucemburský udělil v Praze olomouckým měšťanům právo druhého výročního trhu. |
|||||
Zdroj: |
Fiala, Jiří: Dějiny města Olomouce v datech I. Olomouc, Danal 1995. S 87. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Anotace: |
Dne 18. února 1888 se otevíral velkým plesem Národní dům v Olomouci. Konalo se tu symbolické „Nastolení krále Ječmínka“ – takový ráz měla slavnost. Umělecké náčrtky a celý program pocházely od redaktora Našince Karla Matěje Čapka-Choda. Výtvarné provedení bylo svěřeno Mikoláši Alšovi, který za tímto účelem přijel do Olomouce už v prosinci. Byl hostem Dr. Ambrose a těšil se největší pozornosti zdejší společnosti národní. Na jeho počest se konal hostina u říšského a zemského poslance Dr. J. Žáčka. Poté Aleš odjel do Prahy dříve než ples začal. |
|||||
Zdroj: |
jkz=Kanyza, J. : Významné návštěvy v Olomouci. Kdy, kde, co v Olomuci, 1972, říjen, S. 7–8. ; Fischer, R. : Národní dům v Olomouci, jeho vznik a dějiny. Olomuc 1933. ; Míčko, M. : Malíř svého lidu. Praha 1968. S. 230–231. |
|
||||||
Místo narození: | Uničov | |||||
Anotace: |
Uničov byl osvobozen jednotkami 4. ukrajinského frontu. |
|||||
Zdroj: |
Uničovský zpravodaj. č.2. 27.01.2005, S.5. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Anotace: |
Zemřel údělný kníže Ota III. |
|||||
Zdroj: |
Fiala, Jiří: Dějiny města Olomouce v datech I. Olomouc, Danal 1995. S 49. |
|
||||||
Místo narození: | Ostrava | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | herečka, kulturní pracovnice, osvětová pracovnice | |||||
Anotace: |
Anežka OTRUBOVÁ, rozená Jansová, osvětová a kulturní pracovnice. |
|||||
Zdroj: |
Chaloupka, F.: Zemřela paní Otrubová.ZVÚO 1968, č.138. S.27–28.;. Ševčíková, H.: Listopadová výročí středomoravského regionu. Týnecké listy 2002, č.11. |
|
||||||
Místo narození: | Chropyně | |||||
Místo úmrtí: | Opava | |||||
Místa pobytu: | Čechy, Kroměříž, Olomouc, Opava, Uherské Hradiště | |||||
Obory působení: | redaktor, spisovatel | |||||
Anotace: |
Narozen Plešovci u Kroměříže. Studia bohosloví v Olomouci a filozofie v Praze nedokončil, stal se učitelem.Redaktor novin v Kroměříži, Uh.Hradišti a Olomouci.Od 1.7.1895 do 1904 byl redaktorem, od r.1902 i vydavatelem Opavského týdeníku.Psal beletrii /vlastenecké básně, povídky, fejetony, překládal z polštiny a ruštiny, články populárně naučné, z historické vlastivědy /o r.1848/;Psal do čas.: Moravská Orlice, Hlídka, Náš domov, Český lid /národopisné črty/, povídky do slezských kalendářů.Je autorem pověsti o králi Ječmínkovi./Holešov 1890/. |
|||||
Zdroj: |
Ficek, V.: Biografický slovník širšího Ostravska.2.Opava 1976.S.106–107.;. |
|||||
Poznámka: |
Plešovec je součástí obce Chropyně. |
|
||||||
Místo narození: | Veselíčko | |||||
Místo úmrtí: | Ostrava | |||||
Místa pobytu: | Brno, Karviná, Kroměříž, Lipník nad Bečvou, Orlová, Ostrava, Petřvald, Soběchleby, Spálov, Tršice | |||||
Obory působení: | divadelní ochotník, odborný publicista, osvětový pracovník, učitel, zpěvák | |||||
Anotace: |
V letech 1918–1925 studoval reálku v Lipníku nad Bečvou a od r. 1920 byl členem smíšeného sboru žáků, od r. 1924 působil ve studentském kroužku jako divadelní ochotník, zpěvák a organizátor pod patronací člena PSMU prof. Širokého. 1925/1926 byl na abiturientském kursu učitel. ústavu v Brně žákem J. Černíka. Po nástupu do učitelského povolání r. 1926 vytvářel nebo vedl již existující pěvecký sbor na každé škole, kde působil. Zprvu učil ve Spálově, pak v Tršicích, v Soběchlebech. Od r. 1930 činný v mužském sboru Smetana v Karviné, od 1933 v Orlové, kde byl sbormistrem J. Šoupal. Ten ho přivedl r. 1935 do PSMU, kde byl později 12 let předsedou. Byl členem smíšeného sboru Janáčkovy Filharmonie v Ostravě. Publikoval v denním tisku o zpěvu, organizaci koncertů ( Mladá fronta, Nová svoboda, Lidová demokracie), pravidelně psal i do Hudebních rozhledů, Kulturního měsíčníku, slovenského časopisu Rytmus, dodával zprávy do rozhlasu. Vydával měsíčník Informátor určený pěveckým sborům Smkraje. Historikem PSMU. Zemřel v Radvanicích (n.m.část Ostravy). |
|||||
Zdroj: |
Českoslov. hudební slovník osob a institucí, 2.díl, Praha 1965, s.221.; Slovník českých sbormistrů. 2. Praha 1982. Biografický slovník Slezska a severní Moravy.11. Ostrava 1998. S.109. |
|
||||||
Místo narození: | Ostrava | |||||
Místo úmrtí: | Žulová | |||||
Místa pobytu: | Šumperk | |||||
Obory působení: | pedagog, sbormistr, skladatel | |||||
Anotace: |
Skládal hudbu estrádní a dětské písně. Spolupracoval s rozhlasem. |
|||||
Zdroj: |
Československý hudební slov.2.M-Ž. Praha 1965. Filip, Z.: Biografický slovník okresu Šumperk. Šumperk 2001. |
|
||||||
Místo narození: | Halič (SR) | |||||
Místo úmrtí: | Nezamyslice | |||||
Místa pobytu: | Bruntál, Havířov, Kroměříž, Nezamyslice, Olomouc, Ostrava, Rajnochovice, Rudná pod Pradědem | |||||
Obory působení: | kronikář farnosti, kronikář obce, spisovatel, učitel | |||||
Anotace: |
Dlouholetý učitel na Moravě. |
|||||
Zdroj: |
Borešová, Anna. Medailonek. Haličské zvěsti. 2009. Bartková, Hana: Moje schůzky s regionální historií. In:Tovačovské zámecké nokturno. Tovačov 2007. S. 47–53. |
|||||
Poznámka: |
Mgr. Bohumil Outrata |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Přerov | |||||
Místo úmrtí: | Přerov | |||||
Místa pobytu: | Praha, Přerov | |||||
Obory působení: | lékař, sokolský pracovník | |||||
Anotace: |
Maturoval v Přerově, studoval medicímu v Praze. Zajímal se o botaniku, akvaristiku, zpěvák národních písní. Lékařskou praxi měl v Přerově. Byl humanista, vlastenec, demokrat, masarykovec, aktivní člen Sokola. |
|||||
Zdroj: |
Fišmistrová, V.: MUDr.Bohuš Oščádal – lékař, vlastenec, sokol. In.Přerovské echo, 11/1999, S.4. |
|
||||||
Místo narození: | Třinec | |||||
Místa pobytu: | Bratislava (SR), Olomouc, Ostrava, Praha | |||||
Obory působení: | grafik, pedagog vysokoškolský, výtvarník | |||||
Anotace: |
V letech 1957–1963 studoval na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě u prof. Petera Matejky. Jako host studoval v roce 1962 na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze u prof. Antonína Kybala. Ve své tvorbě se zabývá malbou, grafikou, koláží, plastikou, vizuální a konkrétní poezií, lettristickou fotografií, akcemi a instalacemi a digitální grafikou. V letech 1964–1968 působil na kat. výtvar. výchovy FFUP Olomouc. Signatář Charty 77. Svobodný umělec. Člen unie výtvarných umělců. Žije v Praze. |
|||||
Zdroj: |
Kdo je kdo II. 91/92. Praha, 1991, S. 693. ; Výtvarní pedagogové a teoretici umění UP 1946–1986. Olomouc UP 1987. ;. Daněk, Ladislav : Eduard Ovčáček. Katalog výstavy v Olomouci 2009. |
|
||||||
Místo narození: | Senička | |||||
Místo úmrtí: | Přerov | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Přerov | |||||
Obory působení: | středoškolský pedagog, vlastivědný pracovník | |||||
Anotace: |
Narozen v Odrlicích (nyní místní část obce Senička). Prof. dějejpisu a zeměpisu na přerovském gymnáziu. Bojovník proti germanizaci, autor historických studií. Spolužák prof. Jana Havelky. |
|||||
Zdroj: |
Literární místopis Přerovska.SOKA Přerov, Springer,Jan: Co dala Haná české literatuře.Olomouc 1947. S.44.; Slavík, B.: Písemnictví na Litovelsku.Litovel 1937, S.50–51.; Fischer, R.: Prof.Jan Havelka.(uvedeno jméno Oščádal);. |
|
||||||
Místo narození: | Přerov | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc, Prostějov, Přerov, Troubky | |||||
Obory působení: | žurnalista | |||||
Anotace: |
Narozen v Henčlově (n.místní č. Přerova) Pocházel ze starého selského rodu. Obecnou školu navštěvoval v rodišti a v Troubkách a od školního roku 1883–4 začal studovat gymnázium v Přerově, kde maturoval v roce 1892. Poté studoval práva na univerzitě v Praze,kde absolvoval v roce 1896, ale právníkem se nikdy nestal. Koncem téhož roku dostal lákavou nabídku z redakce olomouckých Selských listů, kam už za studií přispíval svými články, aby přijal místo spolupracovníka. Po necelých šesti letech práce v redakci byl jmenován šéfredaktorem Selských listů v roce 1902. Působil zde s menší přestávkou ( kdy založil vlastní list „ Snaha“ a odešel v roce 1906 do Prostějova a posléze do Brna, kde působil do r. 1910), až do roku 1916. Od září roku 1916 však působil již v pražské redakci Venkova, tiskového orgánu agrární strany, a to až do svého odchodu do penze v roce 1933. Vedle nespočetného množství novinových článků je autorem několika knih . Největší úspěch mu přinesla kniha „ Moravští sedláci v letech 1848–1904“, která vyšla v roce 1914 a podruhé v roce 1919. V roce 1936 připomněl Obrtel svou rodnou obec článkem „ Dvěstěletá makovice“ , kde popisoval henčlovské zahrady, a zvláště hrušky v obci, které jsou pamětníky obecního dění. Za článek byl odměněn 500 Kč, a to od firmy Baťa, která v roce 1936 zřídila novinářskou cenu za nejlepší články, udělovanou k 28. říjnu, poprvé se tak dělo v roce 1937. V poválečném období, na závěr své novinářské a spisovatelské kariéry se vrátil ve vzpomínkách k rodišti a v Českém lidu uveřejnil části ze svých Pamětí, pod názvem „Náš les, kterého již není…“ a „ Naše obec po pozemkové úpravě r. 1848“. V roce 1961 vyšla vzpomínková část nazvaná „ Mívali jsme les“ a řada jiných, která spatřila světlo světa až po jeho smrti v roce 1970. |
|||||
Zdroj: |
Fischer, R.: Olomoucký památník 1848–1918. Olomouc 1938, S.211–212. * Lapáček, J.: Henčlov v pracích a vzpomínkách Františka Obrtela ( 1873–1962). In“ Sborník 1998, Přerov, Státní okresní archiv Přerov S. 9–29..; |