Komplexní
Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.
Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | Kladno | |||||
Místa pobytu: | Bruntál, Čeladná, Havířov, Moravský Beroun, Olomouc | |||||
Obory působení: | historik, nakladatel, redaktor | |||||
Anotace: |
Absolvoval FF UP obor teorie kultury, 1982. Publikuje v region. tisku. Vydává internetový časopis ČAS. Od r. 1990 působil v Moravském Berouně. Je majitelem vydavatelství a knihkupectví Moravská expedice a spoluzakladatelem občanského sdružení Vlastenecký poutník. Odpovědný redaktor sborníku " Hvězda pod Rosuticí" (Moravský Beroun 1997). Od r. 2008 žije v Čeladné. Petr Andrle (1942) po studiích pracoval jako novinář, po srpnu 1968 jako havíř. Při svém působení v oblasti Jeseníků založil občanské sdružení zájemců o historii a vlastivědu Vlastenecký poutník. V roce 1998 s tímto sdružením realizoval mezinárodním projekt „Cesta česko-německého porozumění“, který probíhá dosud; v jeho rámci byla na úpatí Červené hory v Guntramovicích v roce 2011 postavena kaple sv. Jana Nepomuckého. Přispíval a přispívá do médií, například Neviditelný Pes/Lidové noviny a dalších, vydává internetový týdeník Čas. Je autorem odborných knih o historii a dějinách Moravy a Slezska. Nejdříve vycházely v jiných nakladatelstvích, například titul: Olomouc Domašov 1758 (Paseka 1998). Roku 1990 založil nakladatelství a vydavatelství Moravská expedice, kde vycházely zprvu tituly týkající se především Jesenicka: Památky, které pláčou. 2 (2003), Milotice nad Opavou. 1288/2005 (2005) a mnohé další. K dnešnímu dni takto vydal celkem přes 80 publikací týkajících se historie, vlastivědy, obnovy historických a přírodních památek. U většiny z nich je také autorem textu. Po přesídlení do Čeladné (2008) vydal knihu „Lékař lidumil – o životě a díle MUDr. Karla Maye, rodáka z Turnova, studenta z Prahy, lékaře z Moravské Ostravy a Čertovy Lhotky, starosty Mariánských Hor, zakladatele lázní v Čeladné a lékaře v Praze“ (2009) jako vůbec první knihu o této významné osobnosti. Od roku 2013 vydává výpravné publikace o Beskydech, úctyhodné tím, že každým rokem vždy jednu. První Cestami lesními od Lysé až po Radhošť (2013) ukazuje v mnoha souvislostech vznik a vývoj myslivosti a lesního hospodářství, ústup lesů před lidmi i vznik například kaple na Radhošti. Druhá Osady a samoty Zadních hor v historii a v obrazech (2014) mapuje pomezí slovenského a českého území s málo známou, o to půvabnější oblastí Beskyd, a to s důrazem na historický vývoj a osidlování kraje. Třetí O lidech v Beskydech a přírodních památkách a pozoruhodných zajímavostech (2015) o osudech starousedlíků ve spojení s krajinou a jejími specifiky působí svou hloubkou a autentičností. Nebývalý zájem o všechny publikace přispívá k tomu, že nyní autor připravuje publikaci O lidech v Beskydech II, která vyjde v roce 2016. Mezitím ještě stačil pomáhat jihočeské vesnici Úsilné při získávání titulu „Vesnice roku 2014“, což se podařilo. Pro ochotnický soubor této obce napsal s Gerhardem Vocilkou divadelní hru Poslední nevěsta (2012) a vydal dvě historické publikace týkající se dějin obce. Úsilné či Voselno s Václavem Mrázkem (2012) a Dva kluci z Voselna o životě známého učitele a fotografa Josefa Bartušky a malíře Františka Hrubého (2013). Petr Andrle je místopředsedou Okrašlovacího spolku Rozhledna v Čeladné (2010), navazujícího na osvícenou činnost původního spolku z roku 1903. Rozvíjí aktivity obcí Čeladná, Pstruží a Kunčice pod Ondřejníkem i aktivity zdejšího Klubu českých turistů. Již šestým rokem, každý poslední čtvrtek v měsíci připravuje a realizuje přednášky z historie Beskyd a Pobeskydí i o osobnostech, úzce s krajem souvisejících, např. o T. G. Masarykovi, J. Pekařovi a dalších, které provází bohatým materiálem a podnětnými diskusemi. Dnes mají značný ohlas mezi domácími lidmi i krajany v celém světě. Od roku 2010 organizuje májová setkání turistů a vrcholu Skalka (Ondřejník). |
|||||
Zdroj: |
dokument. list/98 |
|||||
Poznámka: |
Mgr. Petr Anderle |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Zlín | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | nakladatelský redaktor, překladatel, publicista, recenzent, vysokoškolský učitel | |||||
Anotace: |
Vysokoškolská studia absolvoval v Olomouci na FF UP, obor teorie a dějin literatury a dramatických umění. Pracoval jako recenzent kulturních časopisů, učil na divadelní škole, překladatel a lektor v nakladatelství, spolupráce s rozhlasem Radio Proglas. Člen redakce brněnkého časopisu Host. Zabývá se literaturou a filmem. Autor studie o křesťanství a současné poezii " Noci bezmoci". Členem redakce české sekce Vatikánského rozhlasu RadioVaticana.cz V červnu 2009 byl zvolen předsedou Moravsko-slezské křesťanské akademie se sídlem ve Zlíně. Je redaktorem Dialogu Evropa XXI. |
|||||
Zdroj: |
Fabián,J.-Ševčíková,H.: Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě. A-Fi. Valašské Meziříčí 2009. S.56.; |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Praha | |||||
Obory působení: | nakladatel, překladatel | |||||
Anotace: |
V r. 1968 absolvoval KU Praha, od r. 1969 nakladatel, redaktor, v letech 1964 –1988 překlady z srbochorvatštiny a polštiny, celkem 17 titulů przy a dramat. Působí v Praze. |
|||||
Zdroj: |
Černý, Milan: Kdo je kdo 1991.Praha, IRIS 1991, S.35.;. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | novinářka, redaktorka rozhlasu | |||||
Anotace: |
Absolv SEŠ 1977. Od roku 1989 administr. pracovnice Stráže lidu do roku 1991. 1991– 93 Puls, spoluzakladetelka, 1994– ČRO, aktuální zpravodajství, besedy u kulatého stolu, 2–3 roky komunální politika. |
|||||
Zdroj: |
dokument. list 2001 |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Brno, Prostějov | |||||
Obory působení: | novinářka | |||||
Anotace: |
Dětství a mládí prožila v Prostějově, abs. zde střední školu. 1959–1964 abs. FFUM Brno. Novinářskou činnost začínala jako vedoucí rubriky Brněnského večerníku. Nyní pracuje v tiskové propagaci Vlnařského průmyslu v Brně. Publikuje od r. 1960 v tisku: Universitní noviny, M=týden, Stráž lidu, Brněnský večerník, Rovnost, Hanácký kalendář. Knižně-přispěla do sborníku Znamení krajiny. Brno, Blok 1973 a do příležitostných brožur k Wolkrovu Prostějovu. |
|||||
Zdroj: |
Slavíková, Věra: Spisovatelé Jihomoravského kraje.Brno, KJM 1989, S.38–39.;. |
|
||||||
Místo narození: | Doloplazy | |||||
Místa pobytu: | Praha | |||||
Obory působení: | novinář, spisovatel | |||||
Anotace: |
Narozen v Doloplazích (u Olomouce). Studoval právnickou fakultu v Praze, ale studia nedokončil. Příležitostně se věnuje novinářství. V roce 1992 mu vyšla kniha " Vzdušné zámky". |
|||||
Zdroj: |
Adamovič : Slovník české literární fantastiky a seance fiction. Praha 1995.; |
|
||||||
Místo narození: | Vyškov | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc, Prostějov, Tlumačov, Vyškov | |||||
Obory působení: | folkloristka, lidová umělkyně, národopisná pracovnice, odborná publicistka, učitelka | |||||
Anotace: |
Po maturitě na pedagogickém gymnáziu v Brně roku 1951 pokračovala do roku 1957 ve studiu na Peadgogické fakultě MU v Brně, obor čeština a ruština. V letech 1951–1989 působila jako učitelka češtiny a ruštiny na základní škole ve Vyškově. Marie Pachtová se dlouhodobě věnuje udržování tradic lidové umělecké výroby na Hané. Vztah k lidové kultuře u ní v dětství formovala babička Josefa Kudličková a ve škole učitelka ručních prací Julie Kummerová-Kubíčková. Marie Pachtová vedla kurzy hanáckých kraslic zdobených slámou pro školní mládež a zúčastňovala se soutěžních přehlídek. V roce 1972 získala za kolekci hanáckých kraslic osvědčení mistryně lidové umělecké výroby. V Prostějově iniciovala regionální soutěž O nejklásnějsí kraslici. Slámovou intarzií zdobí bižuterii, dopisnice a další upomínkové předměty. Zabývala se také hanáckým obřadním pečivem. Spolupracuje s vyškovským dětským souborem Klebetníček a jako lektorka a členka porot pomáhala dalším dětských kolektivům z Hané (využití mluveného slova, dětských her a zvyků v pásmech). Pro soubory vydala tři výbory dětského folkloru z Hané. V roce 2006 se Marie Pachtová stala čestnou občankou města Vyškova za uchování tradic a folkloru. Sběratelka lidových písní, tanců, zvyků. Účast na regionálních konferencích Lidová kultura Hané. Spolupráce s OKS Olomouc, OKS Vyškov a Duha Prostějov. Umělecká vedoucí souboru děckého folklorního hanáckého souboru Klebetníček, který byl založen v r. 1970, členka výboru HANFOS za Vyškovsko od r. 1998. Autorka her, výročních obyčejů a různých lidových pásem " Hanáckým dětem I.-III." (Prostějov, Duha, 1985, 1987, 1995).Účinkovala též na XXVII. prostějovských hanáckých slavnostech 2009 komponovaným pořadem Či só hode. V červnu 2016 dostala vyznamenání Jihomoravského kraje Mistr řemeslné umělecké výroby. |
|||||
Zdroj: |
Osobní sdělení. HŠ 2001; listopad 2016; Vysílání radia PROGLAS 10.8.2008. http://otavinka.blog.cz/…rie-pachtova |
|||||
Poznámka: |
Mgr.Marie Pachtová Narozena v Dědicích (n. Vyškov-Dědice) |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Brno | |||||
Obory působení: | nakladatel | |||||
Anotace: |
Narozen v Hodolanech u Olomouce. R. 1924 abs SG v Olomouci, nakladatel v Brně, převzal rodinný podnik. |
|||||
Zdroj: |
V sýpkách ducha. Olomouc 1992. S.150.;Símě hořčičné. Olomouc 1947. S.228.;. |
|
||||||
Obory působení: | návštěva | |||||
Anotace: |
Prezident T.G. Masaryk vykonal přehlídku olomoucké vojenské posádky na letišti v Neředíně. |
|||||
Zdroj: |
Rusinský,J. Po stopách minulosti olomoucké městské části Neředín. Olomouc: Votobia,2004.S.41–46. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | novinářka, prozaička | |||||
Anotace: |
V roce 1980 maturovala na Slovanském gymnázium. Po maturitě nastoupila jako redaktorka regionálních novin. Od roku 1996 redaktorkou Moravských novin Svoboda. autorka titulů: Bystročice. Dějiny obce. ( vl.n. 1994) Koho kryje Jan Ruml. ( Praha 1999) Policajti v roli obviněných. Olomouc 2000) Vládne u nás mafie? aneb Zločinci unikají trestu. (2002) Jepičí život první dámy, aneb Odbory? (2003) |
|||||
Zdroj: |
Slovanské gymnázium literární.Olomouc: Slovanské gymnázium, 2000.S.282; ' |
|
||||||
Místo narození: | Prostějov | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | básník, nakladatelský redaktor, překladatel, scenárista | |||||
Anotace: |
Maturoval na gymnáziu v Olomouci a poté studoval FFUK Praha, obor
čeština a angličtina. Po promoci v roce 1979 redaktorem nakladatelství
Československý spisovatel. |
|||||
Zdroj: |
Kdo je kdo 1991/1992.II.Praha 1991.S.958.;. Stern, Jan – Ivo Šmoldas: Tlusté knihy už neotvírám. http://www.krasnapani.cz/…-a-dieta/103 |
|||||
Poznámka: |
PhDr. Ivo Šmoldas Dne 26.10.2012 měl besedu v Prácheňském muzeu v Písku v 16:00. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Pelhřimov | |||||
Místa pobytu: | Litovel, Loštice, Mnichov (Německo), Praha | |||||
Obory působení: | básnířka, novinářka, redaktorka rozhlasu | |||||
Anotace: |
Roz. Olga Kopecká. V letech 1944–1949 žila s rodiči v Africe. Po návratu do vlasti se přestěhovala s maminkou a sourozenci do Loštic, kde začala chodit do třetí třídy osmiletky a v roce 1958 maturovala na gymnáziu v Litovli. Bylo jí znemožněno studovat vysokou školu a tak 5 let byla bez zaměstnání. Soukromě studovala dějiny umění, jazyky, českou literaturu a srovnávací dějiny náboženství přes rozhlasovou univerzitu Rádia Svobodná Evropa. V té době začala psát básně a prózu, která byla publikována až v emigraci. V roce 1963 se s maminkou a dětmi vystěhovala do Holandska, kde studovala na univerzitě v Leydenu slavistiku. Napsala dopis do RSE v Mnichově, kde popsala jak se sama vzdělávala podle jejich rozhlasové univerzity. Poté působila jako holandská dopisovatelka RSE. Mezitím si vyřídila emigraci do USA, kde studijně pobývala. V letech 1965–1994 působila jako redaktorka RSE v Mnichově. V roce 1989 byla jmenována do funkce zástupkyně ředitele Čs. oddělení Svobodné Evropy. Od roku 1994 po přestěhování RSE do ČR pracovala jako šéfredaktorka a zástupkyně ředitele stanice Svobodná Evropa v Praze do 1.10.2002, kdy bylo zrušeno české vysílání RSE. Psala zahraničně politické komentáře, vytvářela pořady, jako je Víra a svět, Otázky naší doby aj. Vydala dvě sbírky básní. V 60. letech získala Cenu Křesťanské akademie v Římě za sbírku " Za železnou oponou.", která však nikdy nebyla vydána. Je členkou SVU, PEN klubu a České křesťanské akademie. Nadále působí v RSE v Praze, kde byla pověřena zpracovat Archiv RSE. V roce 1964 navázala korespondenšní vztah se spisovatelem Janem Čepem. |
|||||
Zdroj: |
Mejstřík, Jiří: Češi ve světě. Praha 2000. S, 54–55. ČT pořad Z očí do očí – Antonín Přidal s Olgou Kopeckou. ČT2 dne 19.10.2002. |
|
||||||
Místo narození: | Petrovice | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Praha, Rakovník | |||||
Obory působení: | básnířka, novinářka, spisovatelka | |||||
Anotace: |
Rozená Randsdorfová. Od r. 1958 bydlela v Rakovníku a v r. 1980 se přestěhovala do Olomouce. Od r. 1986 žije v Praze a často se vrací do Olomouce, kde žila její 88 letá maminka. Pracovala řadu let jako volná novinářka. Spolupracovala také s Čs. rozhlasem a s Union internationale de la Marionnette. Získala novinářské ceny za publicistickou činnost, ocenění za původní rozhlasovou dramatickou tvorbu a ocenění v soutěži Nejkrásnější kniha roku 1996. Řada rozhlasových pohádek poro mateřské školy, nedělní pohádky i krátké pohádkové příběhy na dobrou noc Jaroslavy Pechové jsou zařazeny ve Zlatém fondu Čs. rozhlasu. Ve své tvorbě se stále navrací do kraje dětství – na Rakovnicko a Křivoklátsko. Pro děti a mládež napsala knihy Pohádky na draka, O Perejdovi, O vykutáleném Melichárkovi, Když uteče drak, Strašuláci, Pohádky z mechového lesa, Pohádky ze stříbrné tůně, České pohádky, Čáry máry Bublifuk a leporela Hurá, jdeme do světa, Ukaž mi ovečku a Kapr přes palubu. Její básničky pro nejmenší doplnily také mnohé omalovánky “pro praváky” i “ pro leváky” vydávané Nakladatelství Laguna. V jejích knížkách ožívají skřítci, víly, vodníci, obři, hejkalové, plavajzníci, polednice, louženice a další postavičky z pohádkového světa. Pohádkové knihy plné osobité poetiky, spravedlnosti, humoru a upřímnosti jsou vždy bohatě ilustrovány předními ilustrátory, např. Zdenou Krejčovou, Editou Plickovou, Evou Sýkorovou. Píše také poezii, převážně intimní, rellexivní lyriku. Napsala básnické sbírky Láskám všem, Modré z nebe, Rajská zahrada, Na konci nekonečna, Střípky zázraků a Ostrov naděje. Knížečky vázané v barevném francouzském sametu se stříbrnou či zlatou ražbou na obálce umocnila svými ilustracemi akademická malířka Inka Delevová. Zatím poslední básnickou sbírku Toulky v nalezeném čase autorka věnovala milované řece Berounce, která se mnohokrát klikatila jejím dětství. Knížku doplnil svými fotografiemi Milan Richtermoc. U příležitosti 7O. výročí narození spisovatele Oty Pavla vydala úspěšnou knihu Zpáteční lístek do posledního ráje Oty Pavla, která doposud vyšla již v pěti vydáních. Spisovatelka v ní s neobyčejným taktem, citem a pronikavou vnímavostí dovedla oživit atmosféru kolem tohoto prozaika a kolem lidí, s nimiž se na své krátké životní cestě potkal. Publikaci doprovázejí fotografie Milana Richtermoce. Poslední knihu ilistrovanou kreslířem a karikaturistou Karlem Klosem pojmenovala příznačně …ÚSMĚV PROSÍM… neboť čtenáře dvacet osm humorných povídek zaručeně rozveselí. Je také autorkou jedenácti Hrníčkových kuchařek: 1. Vaříme a pečeme bez vážení, 2. Pečeme bez vážení, 3. Ovocné moučníky bez vážení, 4. Pečeme na Vánoce bez vážení, 5. Maso které šetří kapsu, 6. Hubneme nad plným talířem, 7. Vaříme a pečeme v horkovzdušné troubě, 8. Najrychlejší moučníky, 9. Pro chataře a chalupáře, 10. Půlhodinka pouhá, 11. První kroky v kuchyni Členství v institucích: člen Obce spisovatelů ČR, Severočeského klubu spisovatelů a Syndikátu novinářů ČR. |
|||||
Zdroj: |
Pechová, Jaroslava: Zpáteční lístek do posledního ráje Oty Pavla. Laguna, Praha 2000.(obálka knihy). Smíšek,Zdeněk: Jaroslava Pechová má i byt usměvavý.In: Dům a bydlení. Středeční příloha .Právo č.30, 7.8.2013. S.4–7. (foto) Galerie rodáků a nejen jich. 20.3.2014 /hš. http://www.databazeknih.cz/…pechova-3835 |
|||||
Poznámka: |
Narozena v Petrovicích (u Rakovníka). |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Zábřeh | |||||
Místa pobytu: | Brno, Mohelnice, Olomouc | |||||
Obory působení: | dramaturg, elektrotechnik, fotograf, novinář, redaktor rozhlasový, skladatel hudební, spisovatel, textař | |||||
Anotace: |
Absolvoval Střední odborné učiliště elektrotechnické v Mohelnici, obor elektromechanik v letech 1983–1986 a následně studoval Střední školu pro pracující tamtéž, obor silnoproudá elektrotechnika, kde maturoval v roce 1988. Později studoval VUT v Brně, Fakultu elektrotechnickou. V dávném čase se živil jako elektrotechnik a vrchní kotelník. Pak pracoval od roku 1993 jako novinář v regionálním tisku na Šumpersku. Působil jako šéfredaktor týdeníku Moravský sever. Před rokem 2000 externě spolupracoval s Českým rozhlasem v Olomouci, kde pracuje od roku 2002. Do roku 2014 byl vedoucím slovesné redakce ČrO. Po jejím zrušení pracuje jako redaktor publicistiky. Zajímá se o technické památky a historii Moravy a Slezska, přírodní zajímavosti a cestování. Je autorem rozhlasového cyklu Od Pradědu na Hanou, který Český rozhlas vysílá od roku 2002. Rozhlasových pohlednic z obcí, měst, ale i přírody, míst zapomenutých i známých, bylo odvysíláno 1700. Je autorem několika rozhlasových her a dramatizací. Jako dramaturg se podílel na vzniku mnoha rozhlasových adaptací literárních děl. Napsal předlohu pro 14 dílný cyklus pohádek z oblasti severozápadní Moravy " Povídánky od nítěných knoflíků". Knižně vyšlo v olomouckém nakladatelství Poznání v roce 2014. Kromě publicistiky se věnuje dokumentátní tvorbě. Společně s Irenou Šindlářovou napsal tři knihy: Tepny krajiny; Řeky Moravskoslezského kraje; Putování krajinou studánek a pramenů. Věnuje se také fotografování a na svém kontě má již několik výstav. Hraje na kytaru a foukací harmoniku, skládá písničky a vede rock-blues skupinu WILSNE! Rád cestuje na kole i pěšky, miluje dobrou muziku, dobré jídlo, hrochy všech velikostí. V únoru 2015 dostal Cenu města Zábřeh. |
|||||
Zdroj: |
Osobní sdělení dne 14.4.2015. Kobza, M.:Povídánky od nitěných knoflíků. Poznání, Olomouc 2014. cs.wikipedia.org http://otavinka.blog.cz/…rve-v-art-um email ze dne 17.4.2015 |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Zlaté Hory | |||||
Místo úmrtí: | Hausgschlag (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | Město Albrechtice, Mladějovice, Olomouc | |||||
Obory působení: | kněz, numizmatik | |||||
Anotace: |
Jeho otec byl celním kontrolorem. Kolem r. 1806 se rodina přestěhovala do Olomouce, kde J.B. vystudoval filozofii a teologii. V srpnu 1811 byl vysvěcen. Postupně kaplanoval r. 1812 v Mladějovicích, 1813–1815 v Linhartovech (n.m.č. Města Albrechtic) a 1816 až 1818 v Dolních Velkrubech (nyní Dolní Václavov, m.č. Václavova u Bruntálu. Dne 3.6.1818 ustanoven farářem v Haugschlagu, kde působil až do své smrti. Jeho životní láskou byla numizmatika. R. 1814 zpracoval katalog mincí Univerzitní knihovny v Olomouci. Vybudoval si vlastní sbírku, čítající asi 1000 ks, která by dělala čest i knížeti. |
|||||
Zdroj: |
Numizmatické listy 8, 1953.S.136–138. BSSSM,seš.4(16.) Ostrava 2003.S.16. |
|
||||||
Místo narození: | Olšany | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Morkovice, Olomouc, Uničov, Vlkoš | |||||
Obory působení: | kněz, náboženský spisovatel, redaktor, vydavatel | |||||
Anotace: |
Spoluredigoval prostonárodní katolický časopis Cyril a Method, psal a překládal náboženské spisy, v červenci 1854 jmenován superiorem semináře v Olomouci. Vydavatel kancionálu. |
|||||
Zdroj: |
Lexikon české literatury.Díl 1.P., Academia 1985, S.168.; Český slovník bohovědný.II.Praha, 1916, S.51.;Springer, Jan: Co dala Haná české literatuře.Olomouc 1947, S.32.;Oprava úmrtí z 9.5. na 8.5. od p.Peterky, květen 1994.;. |
|
||||||
Místo narození: | Smržice | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | novinář, redaktor | |||||
Anotace: |
Studoval německé a latinské školy v Olomouci, poté vstoupil na bohosloví, po prvním roce vystoupil a odešel studovat filosofii do Vídně, po 3 letech se vrátil, aby se zotavil a 1862 převzal redakci Moravana, r. 1863 redigoval Moravskou orlici v Olomouci. Přispíval do čas. Hvězda, básně a povídky věnované Hané a městům Olomouci, Kroměříží, Vyškovu. Autor satirick. pamfletu Rozesmaliáda/1864–65/. Byl rakous. úřady perzekuovaný, 3měsíce vězněn. |
|||||
Zdroj: |
Fischer, R. : Olomoucký památník. Olomouc 1938, S. 167–168. ; MSN IV. Praha, 1929, S. 224;Eliáš, B. : Moravský Havlíček. ZKVMO, 1960, č. 92, S. 231–236. ;Hýsek, Miloslav: Literární Morava. . Praha, 1911, S. 141–143;/ukázky z díla s. 142/;Vopravil, J. : Slovník pseudonymů, Praha, SPN 1973, S. 849., ; |
|
||||||
Místo narození: | Dolní Kounice | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Brno, Litovel, Olomouc, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | lékař, národní buditel | |||||
Anotace: |
Nejstarší známí předkové rodiny pocházeli ze Švýcarského města Porrentruy. To se ještě rodina psala „Hölzlet“, jméno Helcelet přijala asi v roce 1801. Ze Švýcar přišla na Moravu a usadila se v Dolních Kounicích, kde se také narodil pozdější významný národní činitel Jan. V září 1823 nastoupil na brněnské gymnázium. V duchu rodinné tradice se také vyučil mlynářem u mistra Günthera v Březí u Nákla (n.Březové, m.č.Litovle). Jako tovaryš pak vandroval po Slezsku a Čechách. V letech 1834 – 38 zakotvil na vídeňské univerzitě, kde studoval medicinu, rok pak prohluboval své znalosti v Padově, praktikoval v Brně, v nemocnici u sv. Anny. Doktorát získal v roce v roce 1840 ve Vídni a stal se magistrem porodnictví. Lékařská praxe ho však příliš nelákala a tak v roce 1841 přijal místo suplenta a o pět let později profesora na Stavovské akademii v Olomouci ( její postavení se rovnalo univerzitnímu). Helcelet přednášel polní hospodářství a přírodopis, současně se stal redaktorem Olomouckých novin (Holomoucké /prostonárodní/ noviny) a Slezských listů. Také se oženil, z manželství se narodily děti Božena a Ctibor. Po zrušení olomoucké univerzity se v roce 1850 stal na nově zřízené technice v Brně řádným profesorem národního hospodářství. |
|||||
Zdroj: |
Ottův slovník naučný.11.díl.Praha, 189., S.47.; Slavné osobnosti města Brna. (web). |
|
||||||
Místo narození: | Campagnole (Itálie) | |||||
Místo úmrtí: | Stěbořice | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc, Opava | |||||
Obory působení: | kněz, národní buditel | |||||
Anotace: |
Po středoškol. studiích v Opavě navštěvoval filozofické třídy v Brně a od 1834 studoval na teolog. učilišti v Olomouci. Zde byl roku 1838 vysvěcen na kněze. 1850 byl přeložen na faru do Stěbořic (na Opavsku), kde se stal farářem a kde setrval do své smrti. Velmi se přičinil o probuzení českého národního vědomí slovan. obyvatelstva. Založil několik lid. knihoven a čítáren. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.8.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1997.S.76; |
|
||||||
Místo narození: | Tršice | |||||
Místo úmrtí: | Opatija (Chorvatsko) | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Opava, Praha, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | novinář, vydavatel | |||||
Anotace: |
Narozen v Hostkovicích (n.m.č. obce Tršice). Narozen v rodině sedláka na Hané. Studoval na gymnáziu v Olomouci, od 1863 na Filozofické fakultě UK v Praze, obor historie a čeština. R.1865–1866 pokračoval ve studiu slavistiky na univerzitě ve Vídni. V r. 1868–1869 učil na olomoucké reálce, ale záhy poznal, že pro něj bude vhodnější žurnalistika než pedagogická práce. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.6.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1996.S.130; |
|
||||||
Místo narození: | Úsobrno | |||||
Místo úmrtí: | Eggenberger (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | Jevíčko, Prostějov, Vsetín | |||||
Obory působení: | kněz, náboženský spisovatel | |||||
Anotace: |
R. 1848 v Prostějově, projev před císařem. 1849 s učitelem Rozhonem založil Čtenářský spolek v Prostějově. 1870–1879 farář v Jevíčku, později děkan ve Vsetíně. Psal náboženská a historická díla. |
|||||
Zdroj: |
MSN, VI. Praha, 1932, S. 619. ;Úmrtí. =ČVSMO, 5, 1888, č. 18, S. 99. ; Springer, Jan: Co dala Haná české literatuře. Olomouc 1938, S. 47. ; |
|
||||||
Místo narození: | Přerov | |||||
Místo úmrtí: | Kroměříž | |||||
Místa pobytu: | Kroměříž, Olomouc, Opava, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | advokát, novinář, politik | |||||
Anotace: |
Po studiu gymnázia a filozofie v Olomouci a práv ve Vídni přijal místo vychovatele a soudního praktikanta v kanc.dr.Dietricha v Opavě v letech1845–49.Od r.1851 působil JUDr. Jan Kozánek jako advokát a notář v Kroměříži. R.1867 zvolen do zemského sněmu.Založil spol.Občanská beseda, r.1882 české G, přispěl k založení zeměděl.škol v Přerově a Kroměříži.Přítel a hostitel umělců v Kroměříži.Psal v letech 1848–1852 do Moravských novin. |
|||||
Zdroj: |
Československý hudební slovník.I.Praha, SHV 1963, S.726.; Ficek, Viktor: Biografický slovník.sv.3, Opava 1979, S.71–72.;. |
|
||||||
Místo narození: | Sušice | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc | |||||
Obory působení: | novinář, prozaik | |||||
Anotace: |
Redaktor Selských novin v Olomouci v letech 1887–1891, Moravských a Lidových novin v Brně, psal i beletrii pod pseud.E.Mánek, E.Sušický, Velebil. |
|||||
Zdroj: |
Fischer, R.: Olomoucký památník 1848–1918.Olomouc 1938.S.85.; Hatlák, Vlad.: Žurnalista Eman Hatlák 1873–1897.Brno 1937.S.32.; Vopravil, J.Slovník pseudonymů v české a slov. literatuře.Praha, SPN 1973.S.611.;. |
|
||||||
Místo narození: | Zlaté Hory | |||||
Místo úmrtí: | Dlouhá Loučka | |||||
Místa pobytu: | Brno, Liberec, Opava, Šumperk | |||||
Obory působení: | novinář, redaktor | |||||
Anotace: |
Syn továrníka. Navštěvoval gymnázium v Opavě a pak lesnickou akademii v Mariabrunu. Za krymské války odveden k 4. batalionu polních myslivců, jakokadet sloužil v Sedmihardsku. Jako poddůstojník pak sloužil v Brně. Pak vystřídal ještě několik garnizon a poslední byl Liberec.V srpnu 1869 byl ze zdravotních důvodů penzionován. Civilní zaměstnání našel v Šumperku, kde stal úředníkem lnářského pojišťovacího spolku. Účastnil se politického a kulturního života. Psal do regionálního tisku fejetony, prózy. V červenci 1875 převzal vedení nově vzniklého šumperského týdeníku Grenzbotě… který vedl dvacet let, do r. 1895. Zemřel u své dcery v Dlouhé Loučce, pohřben v Šumperku. |
|||||
Zdroj: |
BSSSM, seš.7 (19.) Ostrava 2005. S.15–16. |