Komplexní
Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.
Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | Otaslavice | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Bohdíkov, Brno, Náchod, Náklo, Olomouc, Příbor na Moravě | |||||
Obory působení: | politik, učitel | |||||
Anotace: |
Narozen v Dolních Otaslavicích (n. Otaslavice). Studoval na reálce v Olomouci a učitelském ústavu v Brně, poté působil 10let v Nákle a od r. 1887 22 let v Č. Bohdíkově. Zakládal zde vlasteneckou organizaci, Sokol, Národní Jednotu. Organizátor českého učitelstva na Moravě. 1906 kand. za čes. stranu národně sociální. Člen Revoluč. NS. Za vlasteneckou a českou věc byl diskriminován a posléze suspendován. Pamětní deska odhalena 1923 v rodišti, r. 1924 na škole v Č. Bohdíkově (n. Bohdíkov) |
|||||
Zdroj: |
Masarykův slovník naučný, 4.Praha 1929, S.61.;OSNND.Dodatky III.1.Praha 1934, S.701.;Slovník učitelských osobností okresu Šumperk.Šumperk 1990, S.89–91./foto/;. Wikipedie.cz |
|
||||||
Místo narození: | Valašské Meziříčí | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Brno, Nový Jičín, Olomouc, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | stavitel | |||||
Anotace: |
Narozen v obci Krásno nad Bečvou (n. Valašské Meziříčí). Studoval v Novém Jičíně, Brně a Vídni. V Olomouci od r. 1888. Spolupůsobil na vznik české školy na Úřední čtvrti, předseda a spoluzakladatel spolku " Katolický dům", člen vydavatel. družstva Našinec, ve výboru Vlastenec. spolku musejního. Provedl stavbu Hospodářské školy na Klášterním Hradisku a klášter v Řepčíně. |
|||||
Zdroj: |
Fischer, R. : Olomoucký památník. Olomouc 1938, S. 219. ; Průvodce po Ústředním hřbitově v Olomouci. Olomouc 1929, S. 33–34. ;. |
|
||||||
Místo narození: | Loštice | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Brno, Němčice nad Hanou, Pačlavice, Šternberk | |||||
Obory působení: | překladatelka, spisovatelka, vydavatelka | |||||
Anotace: |
Školu vychodila. v Němčicích, klášterní školu v Pačlavicích. Spolupracovala s Ignátem Wurmem při přípravě národopis. expozice, překládala ze slovanských jazyků. V roce 1889 se provdala za prof. Ladislava Nesvadbíka, Poté působila v Praze, Chrudimi a ve Šternberku. Činná v České Besedě Moravan, od r. 1899 v Brně Přisívala do časopisu o spolku Vesna, spoluprac. s L. Bakešovou. Psala povídky, referáty. Čas. Národní listy, Hlasy z východ. Čech, Pozor, Moravská orlice aj. Pro nakl. Prombergra redigovala 5 let kalendář Methoděj. Vydávala měsíčník pro ženy Náš lístek. |
|||||
Zdroj: |
Fischer, R. : Čeští spisovatelé a umělci z okresu mohelnického. Olomouc 1930, S. 29–30. /foto/; Springer, Jan: Co dalo Šumpersko české literatuře. Šumperk, 1974. S. 16. ;. |
|
||||||
Místo narození: | Hudlice | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Lipník nad Bečvou, Napajedla | |||||
Obory působení: | kněz řádový, lékař, překladatel | |||||
Anotace: |
Mladší bratr jazykovědce Josefa J . 1788 odešel do Prahy k piaristům, 1797 byl v noviciátě v Lipníku, učil na řádových školách aritmetice. Brzy opustil řád, vrátil se do Prahy, dostudoval filozofii a abs. med. fakultu, promoval 1805. 1806 –1807 lékař v Napajedlích. 1808 jmenován supl. prof. porodnictví. 1811 profesorem, 1839 rektorem univerzity. Členem zahranič. učených společností, 1849 nositel Leopoldova řádu, 1850 povýšen do rytířského stavu. Publikoval od r. 1804. Překládal beletrii. |
|||||
Zdroj: |
Lexikon české literatury.II/1.Praha 1993.S.579–580.;. |
|
||||||
Místo narození: | Ruda nad Moravou | |||||
Místo úmrtí: | Ruda nad Moravou | |||||
Místa pobytu: | Horní Benešov, Hranice, Nitra (SR), Olomouc, Olšany, Praha, Šumperk | |||||
Obory působení: | důstojník | |||||
Anotace: |
Obecnou školu vychodil v rodišti. Od jedenácti let studoval české reálné gymnázium v Šumperku, kde maturoval v roce 1931. Poté byl na vojně, během níž absolvoval školu pro důstojníky pěchoty v Olomouci a v letech 1936–1937 vojenskou akademii v Hranicích. V roce 1938 sloužil v Horním Benešově na Bruntálsku. Začátkem roku 1939 ilegálně překročil hranice a odešel do Polska a odtud přes Gdaňsk do Francie. Posléze do Velké Británie. V roce 1944 byl těžce raněn, ale po vyléčení se vrátil ke své jednotce. Po osvobození v roce 1945 byl jako osvědčený čs. důstojník vyslán na válečnou školu v Praze a po jejím absolvování se v hodnosti mjr stal přednostou operačního oddělení divize v Nitře. V dubnu 1948 byl ještě převelen do Dědic u Vyškova, ale to už se nad ním začaly stahovat politické mraky. Záhy byl degradován a musel si najít jiné místo. Pracoval pak v Olšanských papírnách. Až v roce 1968 byl rehabilitován a povýšen na plukovníka. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.6.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1996.S.33; Filip, Zdeněk: Cesty hrdinů. II. In: Severní Morava, 69, 1995. S. 3–20.; |
|
||||||
Místo narození: | Lipník nad Bečvou | |||||
Místo úmrtí: | Opava | |||||
Místa pobytu: | Brno, Hranice, Nový Jičín, Olomouc, Rožnov pod Radhoštěm | |||||
Obory působení: | osvětový pracovník, právník | |||||
Anotace: |
Narozen v rodině obchodníka s moukou. Vystudoval německé gymnázium v Hranicích a práva na pražské univerzitě, kde studoval i filozofii. Po vojně byl od r. 1897 auskultantem u krajského soudu v Olomouci, 1899 přeložen k okresnímu soudu do Rožnova pod R. a pak do Vsetína a opět do Olomouce. V Novém Jičíně působil osm let jako vyšetřující soudce. Všude se věnoval i kulturní a osvětové práci. Z Nového Jičína se vrátil do Olomouce odtud v únoru 1914 přeložen jako rada k zemskému soudu v Brně. Po vzniku ČSR byl soudním radou v Brně. Na čas působil též v Uherském Hradišti a od 25.4.1919 v Opavě. Hojně publikoval v odborném tisku (Právník, Soudcovské listy a německé odbor.časopisy). Z vlastivědné a kulturní oblasti psal též do Časopisu VSMO. |
|||||
Zdroj: |
Fischer, R.: Olomoucký památník 1848–1918. Olomouc 1938. S.78–89. Oprava data úmrtí z 23.8. na 23.2. provedena podle SOKA Přerov, ověřeno v Opavě dne 2.12.1997. BSSSM, seš.4 (16.) Ostrava 2003. S,34–35. |
|||||
Poznámka: |
JUDr. Antonín Glos |
|
||||||
Místo narození: | Prostějov | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Brno, Napajedla, Uherské Hradiště | |||||
Obory působení: | pedagog vysokoškolský, překladatel, spisovatel | |||||
Anotace: |
Vyrůstal v Napajedlech, gymnázium studoval v Uherském Hradišti. Na brněnské filozofické fakultě vystudoval anglistiku a hispanistiku. Pracoval v literárně dramatické redakci Českého rozhlasu tady v Brně, kterou byl nucen v 70. letech opustit. Do roku 1989 se živil zejména překlady, většinou pod cizími jmény. Překládal například díla Garcia Lorcy, Johna Updika, Josepha Kellera a tak dále. K jeho nejúspěšnějším překladům patří Pan Kaplan má stále třídu rád. Autor hry Pěnkava s loutnou, která byla provedena v olomouckém Divadle hudby, za režie Lídy Engelové. Dlouhodobým pedagogem JAMU v Brně.Jako pedagog působil od roku 1990 na Divadelní fakultě JAMU v Brně (od roku 1993 jako profesor) v ateliéru rozhlasové a televizní dramaturgie a scenáristiky. Počátkem 90. let byl autorem a moderátorem televizních cyklů Klub Netopýr a Z očí do očí. V roce 1998 získal novinářskou Cenu Ferdinanda Peroutky. |
|||||
Zdroj: |
Smutná, Jana: Poezie nejsou jen knížky.Prostějovský týden, 1992, 11.11., S.5.; |
|||||
Poznámka: |
Prof. PhDr. Antonín Přidal Fotografie je z ČTK – autor Šálek. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Plumlov | |||||
Místo úmrtí: | Náměšť na Hané | |||||
Místa pobytu: | Náměšť na Hané | |||||
Obory působení: | prozaik, učitel, vydavatel | |||||
Anotace: |
Od r. 1820 učitelem v Náměšti na Hané, 1845 – 1846 se pokusil pod vlivem A.V.Šembery vydávat časopis Moravský vykladatel, do něhož publikoval své povídky. |
|||||
Zdroj: |
MSN.VII.Praha.S.23.;. |
|
||||||
Místo narození: | Špičky | |||||
Místo úmrtí: | Nový Jičín | |||||
Místa pobytu: | Brno, Nový Jičín, Olomouc, Opava, Uherské Hradiště, Zábřeh | |||||
Obory působení: | kněz, středoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Studium teologie v Olomouci ukončil v roce 1917. Po vysvěcení na kněze, kaplanem a katechetou v Novém Jičíně. 1929–1933 prof. čes. reform. gymnázia a členem měst. zastupitelstva. Později působil v Opavě, Zábřehu, Uherském Hradišti a Brně. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.6.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1996.S.50; |
|||||
Poznámka: |
Špičky (u Přerova) |
|
||||||
Místo narození: | Bernartice nad Odrou | |||||
Místa pobytu: | Brno, Nový Jičín, Olomouc | |||||
Obory působení: | knihovnice | |||||
Anotace: |
Po maturitě na Střední knihovnické škole v Brně roku 1967 nastoupila dne 3.7.1967 – 7.7. 1969 do Okresní knihovny v Novém Jičíně. Následně působila od 8.7. 1969 v Okresní knihovně Olomouc, kde do konce ledna 1976, kde pracovala na oddělení Olomouc – venkov. V údobí 1.2.1976 – 31.12.1988 bly v knihovně Vlastivědného ústavu v Olomouci a od 1.1.1989 – 30.4.1991 v knihovně UPOL. Od května 1991 až do odchodu do důchodu byla knihovnicí v Arcibiskupském kněžském semináři v Olomouci. Důchod nastoupila k 10.9. 2009. |
|||||
Zdroj: |
osobní sdělení /hš |
|
||||||
Místo narození: | Klopina | |||||
Místo úmrtí: | Šumperk | |||||
Místa pobytu: | Brníčko, Jeseník, Klopina, Nemile, Olomouc, Písařov, Postřelmov, Šumperk, Úsov, Výprachtice | |||||
Obory působení: | odbojář, učitel | |||||
Anotace: |
Narozen ve Veleboři (n. Klopina) v rodině venkovského stolaře. Po absolvování české měšťanské školy v Úsově odešel v roce 1922 studovat na učitelský ústav do Olomouce, kde byl silně ovlivněn sokolskými myšlenkami a intenzivně se věnoval tělesné výchově. V roce 1926 začal učitelskou dráhu v Brníčku. Po absolvování vojenské služby u hraničářského praporu ve Frývaldově (n, Jeseníku) učil na školách v Písařově, Klopině a Nemili. V roce 1930 získal trvalé místo na obecné škole v Postřelmově a později po doplňovacím studiu češtiny a tělesné výchovy i na měšťance. Brzy po příchodu do Postřelmova byl zvolen náčelníkem místní sokolské jednoty a poté působil jako okrskový náčelník a člen vedení Severomoravské župy sokolské. V roce 1934 založil při postřelmovské jednotě první odbor táboření v rámci Severomoravské župy sokolské. Prázdninové tábory mládeže pořádal u Jakubovic. Působil v postřelmovském sokolském divadelním souboru a byl členem Pěveckého sdružení severomoravských učitelů. Po okupaci pohraničí byl již koncem roku 1938 vyšetřován pro svou sokolskou činnost. I v podmínkách okupace učil své žáky vlastenectví. Na udání německého ředitele postřelmovské školy Teufla byl zatčen a znovu vyslýchán. Jako nepohodlný učitel byl přeložen k 1. září 1939 na obecnou školu ve Výprachticích v protektorátní části Lanškrounska. Zde se zapojil do odbojové činnosti. Jako spojka udržoval styky mezi východočeským odbojovým hnutím a zábřežským Národním sdružením československých vlastenců. Po vzniku krajského vedení Národního sdružení československých vlastenců v roce 1943 v něm zastupoval Lanškrounsko. Po vyzrazení odbojové organizace našel úkryt ve vinohradské nemocnici v Praze, kam si odejel léčit nemocné srdce. Zde však byl gestapem brzy vypátrán a dne 18. dubna 1944 zatčen a převezen do Šumperka. Navzdory krutému vyslýchání v tzv. „robotárně“ neprozradil jména svých spolupracovníků. Následkům nelidského mučení podlehl již 20. dubna 1944. Pohřben byl na šumperském hřbitově jen za přítomnosti své manželky Věry. Po osvobození byly jeho ostatky převezeny a s náležitými poctami pohřbeny na hřbitově ve Veleboři. Jeho oběť připomíná památník uprostřed rodné vsi ( r. 1980). V Postřelmově nese jeho jméno jedna z ulic a k padesátému výročí otevření nové školní budovy v Postřelmově byla učiteli a vlastenci Bohumilu Ballonovi odhalena ve vestibulu školy pamětní deska (v r. 1988). . . . |
|||||
Zdroj: |
Bartoš, J.: Vlastenec a antifašista B.B. Severní Morava, 49, 1985, S.40–51., Slovník učitelských osobností okresu Šumperk.Šumperk 1990.S.18–20.; Doplnění – email od Ivana Horníčka dne 2.7.2016 a foto. |
|||||
Poznámka: |
Veleboř -osada v obci Klopina. Výprachtice ( u Ústí nad Orlicí) |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Halič (SR) | |||||
Místo úmrtí: | Nezamyslice | |||||
Místa pobytu: | Bruntál, Havířov, Kroměříž, Nezamyslice, Olomouc, Ostrava, Rajnochovice, Rudná pod Pradědem | |||||
Obory působení: | kronikář farnosti, kronikář obce, spisovatel, učitel | |||||
Anotace: |
Dlouholetý učitel na Moravě. |
|||||
Zdroj: |
Borešová, Anna. Medailonek. Haličské zvěsti. 2009. Bartková, Hana: Moje schůzky s regionální historií. In:Tovačovské zámecké nokturno. Tovačov 2007. S. 47–53. |
|||||
Poznámka: |
Mgr. Bohumil Outrata |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Vinary | |||||
Místo úmrtí: | Bergen-Belsen (Německo) | |||||
Místa pobytu: | Nový Bydžov, Nymburk, Olomouc, Praha, Telč, Trutnov | |||||
Obory působení: | legionář, odbojář, odborný publicista, středoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Narozen v Kozojídkách poblíž Nového Bydžova (n. Vinary). Maturoval na gymnáziu v Novém Bydžově. V roce 1914 absolvoval studium češtiny, němčiny a tělesné výchovy na UK v Praze. Podílel se na formování českých legií. Jako poručík se vyznamenal v bojích v okolí Vladivostoku. Pedagogicky působil na nymburské reálce (1921), na gymnáziu v Trutnově (1922–1925) a od roku 1925 na Slovanském gymnáziu v Olomouci. 1.9.1938 působil jako ředitel gymnázia v Telči. Zapojil se do odboje. 3.9.1940 byl zatčen gestapem. Byl vězněn v Jihlavě, Vratislavi, poté koncentrační tábor Oranienburg a Bergen-Belsen. Při evakuaci tábora umírá. |
|||||
Zdroj: |
Primum necessarium je vzdělání a mravnost.Olomouc: Slovanské gymnázium v Olomouci, 1997.S.311–312.foto.; |
|||||
Poznámka: |
Z data úmrtí je známo jen: konec března 1945 |
|
||||||
Místo narození: | Borová | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Náchod, Olomouc, Ostrava, Praha | |||||
Obory působení: | herec | |||||
Anotace: |
Narozen v Borové (u Náchoda). Zprvu hrál ochotnické divadlo v Náchodě, ale profesionálním hercem se stal až v r. 1945. V letech 1950–1961 působil v DOS Olomouc, 1961–66 v SD Ostrava, od r. 1967 člen ND Praha |
|||||
Zdroj: |
Přehled činnosti čs.divadel 1958.Praha DÚ 1959, S.86.;;Divadlo Oldřicha Stibora v desetiletí 1955–1965.Olomouc 1965 ;MČSE.1Praha 1986, S.759.;Národní divadlo a jeho předchůdci.Praha, 1988, S.60.;. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Loštice | |||||
Místa pobytu: | Brno, Litovel, Nový Jičín, Olomouc, Šternberk | |||||
Obory působení: | biolog, botanik, ekolog, mykolog, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Po maturitě na litovelském gymnáziu v roce 1948 absolvoval přírodovědecké biennium na UP (učitelství přírodopisu a zeměpisu pro školy III. stupně) a poté studoval Přírodovědeckou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, obor biologie, geologie a geografie. Rok před ukončením studia se dobrovolně přihlásil do učitelské služby na Ostravsko, kde byl nedostatek učitelů. Univerzitní studia ukončil v roce 1952. Krátce vyučoval na škole pro důstojnický dorost v Nové Jičíně, v letech 1954 až 1957 na gymnáziu ve Šternberku a poté na Střední pedagogické škole v Olomouci. Od roku 1959 až 1964 působil jako učitel, později odborný asistent biologie na Pedagogickém institutu, 1964–1971 zástupce vedoucího katedry přírodopisu a základů zemědělské výroby, od r.1977 jako vedoucí katedry biologie Pedagogické fakulty UP v Olomouci. V roce 1967 obhájil disertační práci z oboru mykologie a složil rigorózní zkoušky na Přírodovědecké fakultě UP a byl promován na doktora přírodních věd. Absolvoval externí aspiranturu v Botanickém ústavu ČSAV v Průhonicích a v r.1976 tam obhájil kandidátskou práci opět z oboru mykologie. V roce 1983 byl jmenován docentem pro obor botanika a o rok později mu byl udělen titul Vzorný učitel. V roce 1997 byl jmenován univerzitním profesorem. Kromě pedagogické a vědecké činnosti věnoval svůj čas aktivní práci ve Vlastivědné společnosti muzejní v Olomouci, kde je od roku 1971 předsedou biologické sekce. Téměř již čtyřicet let stojí v čele Mykologické poradny v Olomouci. Je čestným členem České vědecké společnosti pro mykologii. Za zásluhy o rozvoj Univerzity Palackého obdržel zlatou medaili. V roce 2007 mu byla udělena Cena města Šternberka. V tomto městě bydlí od roku 1959. |
|||||
Zdroj: |
Vlastivědná společnost muzejní v Olomouci 2001–2005. Olomouc:VSMO,2005. S.43–44. V měsíci březnu blahopřejeme…Kdy,kde,co v Olomouci. Březen 2014. S.3. |
|||||
Poznámka: |
Prof. RNDr. Bronislav Hlůza, CSc. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Brno | |||||
Místo úmrtí: | Šternberk | |||||
Místa pobytu: | Kopřivnice, Luhačovice, Nimes (Francie), Prostějov | |||||
Obory působení: | automobilový závodník | |||||
Anotace: |
Narozen v Bystrci u Brna (n.m.č. města Brna). Maturoval na klasickém gymnáziu v Brně a studoval v Nimes ve Francii, kde se léčil na tbc. Byl velmi jazykově nadaný, ovládal téměř všechny evropské jazyky a velmi dobře hrál na klavír. Po roce 1926 se začal věnovat automobilové krasojízdě. Účastnil se krasojezdeckých turnajů v Prostějově, Luhačovicích a v Hradci Králové a v r. 1929 získal i několik cen. Když mu otec koupil v r. 1929 závodní vůz Bugatti 37 A přesedlal na rychlostního jezdce. Zprvu závodil soukromě, od r. 1931 se účastnil závodů Velké ceny na brněnském okruhu, kde se umísťoval na předních místech (1933 byl druhý). Závodil nejen doma, ale i v Polsku, ve Švýcarsku, Belgii, Rakousku, v Monaku ad. Po 2. svět. válce startoval na vozech BMW a také na Cisitaia, kterou pro poruchovost prodal. V r. 1949 přešel jako závodník do kopřivnické Tatry, kde se stal instruktorem mladých závodníků. Stal se pracovníkem vývojového oddělení. V r. 1949 vyhrál na VC ČSR 1. místo, r. 1950 na VC ČSR na Tatře monopost 2. místo. V roce 1951 v druhém ročníku rychlostního automobilového závodu na horském okruhu Ecce homo ve Šternberku při druhé cvičné jízdě tragicky zahynul. Automobilový závodník a reprezentant ČSR. Pracovník vývojového oddělení závodu Tatra Kopřivnice. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.8.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1997.S.103–104; |
|
||||||
Místo narození: | Přáslavice | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Náměšť na Hané, Olomouc | |||||
Obory působení: | lékař, tělovýchovný pracovník | |||||
Anotace: |
Maturoval roku 1915 na Slovanském gymnáziu v Olomouci, lékařská studia na KU v Praze však mohl dokončit až v roce 1923, po anabázích na frontách I. světové války. Po promoci prošel všemi odděleními Zemské nemocnice v Olomouci. V roce 1923 se usadil jako praktický lékař v Náměšti na Hané. Za okupace pomáhal židům, sám také zažil nacistické vězení. Po válce působil jako městský lékař v Olomouci. Byl činný v lékařských organizacích, v Čs. červeném kříži i v tělovýchovném hnutí. |
|||||
Zdroj: |
ZVSMO 1974, č.4.;Hanácké noviny, 23.3.1996, S.3, . |
|
||||||
Místo narození: | Prostějov | |||||
Místa pobytu: | Brno, Nitra (SR) | |||||
Obory působení: | archeozoolog, zoolog | |||||
Anotace: |
V letech 1949–1953 studoval na přírodovědecké fakultě MU Brno, od 1953 vědecký pracovník Archeologického ústavu SAV v Nitře. Zabývá se studiem fauny z archeolog. nalezišť a historií chovu domácích zvířat. Autor asi 80 vědeckých prací. Z díla; Fruhgeschichtliche Pferdeskelettfunde aus dem Gebiet der Tschechoslowakei.1980. |
|||||
Zdroj: |
Biografie: ČBS.Praha Academia 1992, S.14.;. Sklenář, Karel: Biografický slovník českých, moravských a slezských archeologů. Praha, Libri 2005. S. 52.; |
|
||||||
Místo narození: | Loučany | |||||
Místo úmrtí: | Loučany | |||||
Místa pobytu: | Náměšť na Hané | |||||
Obory působení: | básník, písmák, řezbář samouk | |||||
Anotace: |
Pochází z rodu Kožušníčků, který přišel do Loučan z Náměště – Biskupství. Písmák, který sepisoval vše, co se kolem dělo. Psal verše a epigramy. V roce 1939 vydal Verše a epigramy. Člen české astronomické společnosti. Sestrojil vlhkoměr. |
|||||
Zdroj: |
Šik Luboš. Osobnosti Hané. CD 2000. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Woodland Hills (USA) | |||||
Místa pobytu: | Berlín (Německo), Hollywood (USA), New York (USA), Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | architekt filmový, kameraman, producent, režisér filmový, scenárista | |||||
Anotace: |
Narozen v židovské rodině na olomoucké Resslově ulici č.1. Od roku 1920 pracoval ve Vídni v Theater an der Josefstadt. O rok později odešel do Berlína,kde se podílel na vzniku filmů režiséra Friedricha Murnau (1888–1931). Ve spolupráci pokračoval i po odchodu do USA v roce 1924. Je též podepsán jako autor výpravy pod melodramatem „Sunrise“. V roce 1928 se vrací do Berlína a spolu s Robertem Siodmak (1900–1973) a Billy Wilder (1906–2002) natáčí dokument „ Lidé v neděli“(1929). Hned poté se vrací do Ameriky ze strachu před vzrůstajícím německým nacismem. V roce 1934 natočil v Hollywoodu dnes již klasický horor „ Černá kočka“.Krátce na to se stěhuje do New Yorku, kde z finančních důvodů točí vzdělávací filmy. Od roku 1937 se věnuje převážně etnickým filmům, z černošského, indiánského nebo židovského prostředí, jimiž reaguje na nacistickou politiku. V roce 1942 se stává ředitelem ředitelem společnosti Producer Releasing Corporation produkující nízkorozpočtové béčkové filmy. Během čtyřletého působení pro tuto společnost natáčí několik filmů: např. horor Bluebeard (1944) a v roce 1945 pak mysteriózní snímek Club Havana, kriminální drama Strange Illusion a v současnosti nejlépe hodnocený film Detour (Objížďka). V témže roce se vydává na dráhu nezávislého filmaře a střídavě natáčí v USA i v Evropě. Koncem 60. let se marně snažil o návrat do Hollywoodu. Po několika mozkových příhodách umřel v sanatoriu ve Woodland Hills v Kalifornii. V roce 2006 byla na jeho rodném domě odhalena pamětní deska. |
|||||
Zdroj: | ||||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Holíč nad Moravou (SR) | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Horka nad Moravou, Mohelnice, Náměšť na Hané, Olomouc, Písařov, Těšetice, Úsov | |||||
Obory působení: | publicistka regionální, učitelka | |||||
Anotace: |
V letech 1929–1933 bydlela s rodiči v Horce nad Moravou. Od r. 1934 žije v Olomouci. Absolventka SGO v r. 1946. Studovala Pedagogickou fakultu UP Olomouc a poté působila čtyři roky na školách v pohraničí na severní Moravě Písařov, Úsov, Mohelnice,, pak v okrese Olomouc (Náměšť na Hané, Těšetice, Olomouc-Holice) a od r. 1961 přímo v Olomouci na ZŠ Zeyerova a ul. 8. května. Až do roku 1983 byla fakultní učitelkou a zastávala funkci okresní metodičky pro literární výchovu na základních školách. Až do roku 1997 brigádně učila a zastupovala nemocné učitelky na různých školách. Věnovala se problematice školních knihoven, recitačním a literárním soutěžím. Je členkou výboru Literární sekce VSMO od r. 1984. Bohatá publikační činnost v denním, odborném a vlastivědném tisku. Užívá šifru: -ebl- : Autorka textů Literární Olomouc, CD-ROM pro stř. a ZŠ, Olomouc v literatuře 20. stol. a Průvodce literárně historickými místy Olomouce. Olomouc 1996.; |
|||||
Zdroj: |
Slovanské gymnázium literární.Olomouc: Slovanské gynmázium, 2000.S.192; O múze olomoucké a lidech kolem ní. Olomouc 2003.; Literární sekce VSMO 1984–1993. Olomouc 1998. S.19.; Kolář, B.: Z paměti literární Olomouce.2. Olomouc 2006. S.411.; |
|||||
Poznámka: |
Mgr. Eliška Blažejová bude mít pohřeb ve čtvrtek dne 16.2.2017 ve 12:40. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Velké Meziříčí | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Litomyšl, Náměšť nad Oslavou, Olomouc, Štýrský Hradec (Rakousko) | |||||
Obory působení: | operní pěvkyně, učitelka | |||||
Anotace: |
Roz. Vysušilová. Lásku k hudbě a nadání zřejmě podědila. Její
dědeček byl vojenský kapelník a otec členem různých pěveckých spolků.
V dětství se učila hře na housle i na klavír. Maturovala na RG ve Velkém
Meziříčí r. 1930 a po ročním kursu na Učitelském ústavu v Litomyšli
nastoupila do obce Svrčinovec u Čadce na severním Slovensku, kde předtím
působil Peter Jilemnický. Později přešla na Podkarpatskou Rus, kde se vdala
za ředitele učňovské školy Zachardu. Oba pak působili ve volném čase
v místním ochotnickém spolku. |
|||||
Zdroj: |
ČSHS.II.Praha 1965.S.965.Dopis a články z pozůstalosti M.Ševčíkové byly uloženy v Okresní knihovně Olomouc, leč v roce 2011 byly veškeré regionální dokumenty vedením knihovny zlikvidovány. www.operaplus.cz |
|||||
Poznámka: |
2 fotografie z pozůstalosti. Záběry z Českého divadla v Olomouci 1940–1942 byly předány do Archivu MDO a ostatní do SOKA Olomouc, aby zůstaly tyto vzácné dokumenty zachovány. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Běštín | |||||
Místo úmrtí: | Kolín | |||||
Místa pobytu: | Beroun, Brno, Bulharsko, Nové Město na Moravě, Olomouc, Praha, Třebíč | |||||
Obory působení: | spisovatel, středoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Vlastním jménem František Procházka. Narozen v Beštíně, čp. 47. (Na
rodném domě pamětní deska od DTJ.) Gymnázium studoval v Berouně a po
maturitě odešel na FFUK do Prahy, kde studoval předměty dějepis, zeměpis a
promoval r. 1883. V letech 1884–1885 působil jako soukromý učitel
v rodině hraběte Rudolfa Thurn Taxuse v Bulharsku. |
|||||
Zdroj: |
Pernica, B. : Písemnictví na západní Moravě. 1938. ;Chaloupka, O. : Kontury české literatury pro děti a mládež. Praha, Albatros 1984. S. 90–91. ; Kdy kde co v Olomouci 1989, leden, S 35. |
|
||||||
Místo narození: | Kojetín | |||||
Místo úmrtí: | Kojetín | |||||
Místa pobytu: | Hranice, Krásno nad Bečvou, Kroměříž, Nový Jičín, Olomouc, Valašské Meziříčí, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | pedagog středoškolský, řezbář, sochař | |||||
Anotace: |
Narozen v Kojetíně u Nového Jičína.V mládí vychodil trojtřídní školu na Starém Jičíně a poté se vyučil řezbářství v Novém Jičíně. Zájem o výtvarnou práci jej brzy dovedl až k dřevořezbě. Tři roky se učil u kamenického mistra Josefa Leideho v Novém Jičíně. Následně byl profesorem německé reálky v Novém Jičíně R. Apischem připraven ke studiu na uměleckoprůmyslové škole ve Vídni. Po osmi letech studia se vrátil zpět na Moravu a zde v letech 1895–1914 působil jako učitel na odborné škole pro zpracování dřeva ve Valašském Meziříčí. Tvořil dekorativní práce pro kostel v Krásně nad Bečvou, město Valašské Meziříčí a vojenskou akademii v Hranicích na Moravě. Působil v Jednotě výtvarných umělců moravských, se kterou se zúčastnil několika výstav. Vystavoval i v Olomouci. František Hrachovec patřil ke skupině valašských umělců bratří Bohumíra a Aloise Jaroňků a Rudolfa Schlattauera, s nimiž vystavoval své velmi zajímavé dřevořezby na jubilejní výstavě v Praze 1891, ve Valašském Meziříčí 1905, v Kroměříži r. 1909. Jeho práce byly vystaveny r. 1935 opět ve Val.Meziříčí a Frýdku. Byly to hlavně práce „Vodník“ – soška umělecky dokonalá, budící zaslouženou pozornost, další sochy: Světluška, Krysař, Štěpař, Oráč, Muzikant s flétnou, Horník, Pasák s ovečkou v náručí, Portrét matky, studie zvířat. Ve věku 46 let byl raněn František Hrachovec mrtvicí a až do své smrti byl obětavě ošetřován na Kojetíně svým bratrem Josefem a sestrou. Také bratr Josef měl sochařské nadání (zemřel r. 1945). |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.11.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1998.S.56; |
|||||
Fotky: |