Komplexní
Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.
Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | Nivnice | |||||
Místo úmrtí: | Amsterdam (Nizozemsko) | |||||
Místa pobytu: | Fulnek, Heidelberg (Německo), Herborn (Německo), Lešno (Polsko), Naarden (Nizozemí), Nivnice, Přerov, Strážnice | |||||
Obory působení: | filozof, kněz, pedagog, spisovatel, teolog | |||||
Anotace: |
Po osiření pobýval u tety ve Strážnici a ve třinácti letech se vrátil do Nivnice. V roce 1608 začal studovat na vyšší latinské českobratrské škole v Přerově a od roku 1611 na německých evangelických školách, nejprve na akademii v Herbornu, potom na univerzitě v Heidelbergu. Po skončení studií (1614) se vrací do Přerova jako učitel latiny. O 2 roky později byl vysvěcen na kněze Jednoty bratrské a po dalších 2 letech se ujal řízení bratrského sboru v severomoravském Fulneku. Odtud musel po bitvě na Bílé Hoře utéci, jako bratrský kněz se skrýval nejdříve na Moravě pak v Čechách. Dne 3. 2. 1628 opustil vlast a odešel do exilu do polského Lešna. Po vypálení Lešna koncem dubna 1656, při kterém přišel o celou knihovnu i svůj majetek, se uchýlil do Amsterdamu v Nizozemí. Tam vyvrcholila Komenského vědecká a literární činnost. Vydal asi 60 spisů, některé z nich už v předchozích letech (např. známý „Labyrint světa a ráj srdce“ hned po Bílé Hoře). Z jeho pedagogických spisů : “Svět v obrazech”, “Školu hrou” a “Didaktiku”. Jeho celoživotní snahou bylo sjednocení veškerého lidského vědění na základě jeho zpřístupnění všem. Položil základy novověké pedagogiky. Jan Ámos Komenský zemřel 15. listopadu 1670 v Amsterodamu a 22. listopadu byl pohřben v Naardenu (20 km jihovýchodně od Amsterodamu), kde je památník. |
|||||
Zdroj: |
Kujal, Bohumír: Pedagogický slovník.1.sv.Praha spn 1965, S.215–222. ; Mezihorák, F.: Galerie velkých Evropanů. Nakladatelství Olomouc 2002. S. 105–107.; |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Holešov | |||||
Místo úmrtí: | Prostějov | |||||
Místa pobytu: | Napajedla, Olomouc, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | knihovník | |||||
Anotace: |
Studoval ve Vídni práva a historii, v r.1777 se stal kustodem a později bibliothekářem univerzitní knihovny v Olomouci.Vyučoval také češtinu na šlechtické akademii.Byl dopisujícím členem tří zahraničních a učených společností a vydal několik spisů o hospodářských a politických otázkách.1783 vydal německy psanou obranu českého jazyka.R.1796 byl za své zásluhy povýšen do šlechtického stavu. |
|||||
Zdroj: |
Kdo byl kdo v našich dějinách do r. 1918.Praha, ROVINA 1992.S.93.;. |
|
||||||
Místo narození: | Loštice | |||||
Místo úmrtí: | Loštice | |||||
Místa pobytu: | Brno, Loštice, Nezamyslice | |||||
Obory působení: | malíř | |||||
Anotace: |
Malíř kostelních obrazů. Otec malíře Františka Havelky. Maloval olejem a al fresco obrazy svatých na Lošticku a severní Moravě. Malířství se učil u svého strýce v Brně. |
|||||
Zdroj: |
Toman: NSČSVU I. Praha 1947, S.305.;. |
|
||||||
Místo narození: | Hudlice | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Lipník nad Bečvou, Napajedla | |||||
Obory působení: | kněz řádový, lékař, překladatel | |||||
Anotace: |
Mladší bratr jazykovědce Josefa J . 1788 odešel do Prahy k piaristům, 1797 byl v noviciátě v Lipníku, učil na řádových školách aritmetice. Brzy opustil řád, vrátil se do Prahy, dostudoval filozofii a abs. med. fakultu, promoval 1805. 1806 –1807 lékař v Napajedlích. 1808 jmenován supl. prof. porodnictví. 1811 profesorem, 1839 rektorem univerzity. Členem zahranič. učených společností, 1849 nositel Leopoldova řádu, 1850 povýšen do rytířského stavu. Publikoval od r. 1804. Překládal beletrii. |
|||||
Zdroj: |
Lexikon české literatury.II/1.Praha 1993.S.579–580.;. |
|
||||||
Místo narození: | Králíky | |||||
Místo úmrtí: | Králíky | |||||
Místa pobytu: | Dolní Studénky, Hnojice, Horní Studénky, Malá Morava, Nová Hradečná, Nový Malín, Rapotín, Uničov | |||||
Obory působení: | varhanář | |||||
Zdroj: |
Sehnal, Jiří: Varhanáři na Moravě 1500–1880.2. část. M-Z. In: ČMM. Brno 1980. S. 133.; |
|||||
Poznámka: |
Vojtíškov (n.m.č. obce Malá Morava) Mladoňov (n.m.č. Nový Malín). |
|
||||||
Místo narození: | Plumlov | |||||
Místo úmrtí: | Náměšť na Hané | |||||
Místa pobytu: | Náměšť na Hané | |||||
Obory působení: | prozaik, učitel, vydavatel | |||||
Anotace: |
Od r. 1820 učitelem v Náměšti na Hané, 1845 – 1846 se pokusil pod vlivem A.V.Šembery vydávat časopis Moravský vykladatel, do něhož publikoval své povídky. |
|||||
Zdroj: |
MSN.VII.Praha.S.23.;. |
|
||||||
Místo narození: | Mohelno | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Brno, Náměšť nad Oslavou, Olomouc | |||||
Obory působení: | varhaník | |||||
Zdroj: |
Českoslov. hudební slovník osob a institucí, 2.díl M-Ž, Praha 1965., Chmel, Zdeněk: Galerie brněnských osobností, 2.díl K-P, Brno 1999 ' |
|
||||||
Místo narození: | Rataje | |||||
Místo úmrtí: | Hradčovice | |||||
Místa pobytu: | Bílavsko, Kroměříž, Náklo, Olomouc, Přerov, Veselí nad Moravou | |||||
Obory působení: | básník, kněz, pedagog středoškolský | |||||
Anotace: |
Kněz , vlastenec, obhájce věcí náboženských, národních a obecních. Narozen v Ratajích (na Kroměřížsku). Po studiích na gymnáziu v Kroměříži studoval filosofii ve Vídni a bohoslovectví v Olomouci. V letech 1839–40 byl knihovníkem Slovanské knihovny bohoslovecké a od roku 1859 profesorem náboženství na gymnáziu v Uherské Skalici. Psal básně i články do Časopisu katolického duchovenstva a byl přítelem K. Havlíčka – Borovského, který jej navštívil v Nákle v roce 1848. V místní kronice se uvádí, že se scházeli někteří sousedé z Nákla a okolí na faře u kaplana Ondřeje Brázdila, který jim půjčoval ke čtení české knihy. Působil v Předmostí u Přerova (nyní Přerov). R. 1865 odešel do Bílavska, kde byl administrátorem. Působil též v Hradčovicích a ve Veselí nad Moravou, kde složil místní kaplan O. Brázdil píseň „Narodilo se děťátko“. V době působnosti byl velmi populární, lidé za jeho éry zde chodili do kostela i dvakrát denně. Napsal Hlas z Moravy o pravopisu všeslovanské řeči a Tři písně pastýřské. |
|||||
Zdroj: |
Fišer, Zdeněk: Ondřej Brázdil. Kroměříž, Muzeum Kroměřížska. 1996.; Fabián, Josef – Ševčíková, Hana : Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě. A-Fi. Valašské Meziříčí 2009. S.45.; Vrbka, Josef: Dějiny obce Nákla. Loštice,vl.n. 1940. S. 175–178. Březina, V.: Památce ratajského rodáka. Hanácké noviny, 10.5.1997. S.8. Slavík, Bedřich: Písemnictví na Litovelsku. Litovel 1937. S. 13–15. |
|
||||||
Místo narození: | Uničov | |||||
Místo úmrtí: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | Náklo, Olomouc, Uničov, Velký Újezd | |||||
Obory působení: | malíř | |||||
Anotace: |
Malíř historických podobizen a kostelních obrazů, od r. 1850 žil v Olomouci. Žák akademie ve Vídni. Byl v Americe. |
|||||
Zdroj: |
Machytka, R.: Malíř Jan Friedrich, uničovský rodák.=ZVÚO, r.63, č.109., S.7–11.; Toman, P.: NSČSVU 1947.I.-S.239.;. |
|
||||||
Místo narození: | Opatovice | |||||
Místo úmrtí: | Kroměříž | |||||
Místa pobytu: | Hovězí, Hulín, Kurovice, Kuželov, Napajedla, Nezamyslice, Olomouc | |||||
Obory působení: | kněz, literát | |||||
Anotace: |
Narozen v Opatovicích u Rajhradu. Katolický kněz. Bohosloví vystudoval v Olomouci a poté působil jako kaplan v Hovězí, Napajedlech. Byl vychovatelem ve Štýrsku, profesorem náboženství v Uherském Hradišti. Působil též jako farář v Kuželově, Záhlinicích a Nezamyslicích. Publikoval časopisecky i knižně. |
|||||
Zdroj: |
Fabian, Josef: Slovník osobností kulturního a společenského života valašska. Valašské Meziříčí 2000. S.44. ; |
|||||
Poznámka: |
Záhlinice (n. m. část obce Hulín). |
|
||||||
Místo narození: | Náklo | |||||
Místo úmrtí: | Náklo | |||||
Místa pobytu: | Náklo | |||||
Obory působení: | vlastivědný pracovník | |||||
Zdroj: |
Springer, J.: Co dala Haná české literatuře.Olomouc 1947.; Slavík, B.: Hanácké písemnictví, Olomouc 1940., Slavík, B.: Písemnictví na Litovelsku, Litovel 1937. |
|
||||||
Místo narození: | Štěpánov | |||||
Místo úmrtí: | Náklo | |||||
Místa pobytu: | Náklo, Olomouc | |||||
Obory působení: | sbormistr, učitel | |||||
Anotace: |
Absolvoval učitelský kurs v Olomouci, učil se hrát na varhany u Kunertha, od r. 185O působil v Nákle.Řídil pěv.spolek Svatopluk, s nímž r. 1868 přijel do Prahy k slavn.položení zákl.kamene ND .Sestavil hanácké přástky. |
|||||
Zdroj: |
Stárek, Z.: SČB.II. Praha 1982.S.653.;Vrbka, Josef: Dějiny obce Nákla na Moravě.Loštice, vl.n.1940.;. |
|
||||||
Místo narození: | Moravičany | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Nový Jičín, Olomouc | |||||
Obory působení: | odborný publicista, ornitolog | |||||
Anotace: |
Své zkušenosti z ornitologie uplatnil ve Vlasteneckém spolku muzejním, kde se stal kustodem zoologických sbírek Vlastivědného muzea. Byl činný i v jiných českých kulturních spolcích. Publikoval v časopise Pozor a Našinec. |
|||||
Zdroj: |
Hanácké noviny,' 21.3.1996, S.3, |
|
||||||
Místo narození: | Loštice | |||||
Místo úmrtí: | Valašské Meziříčí | |||||
Místa pobytu: | Frenštát pod Radhoštěm, Frýdlant nad Ostravicí, Hukvaldy, Nový Jičín, Olomouc, Valašské Meziříčí | |||||
Obory působení: | skladatel | |||||
Anotace: |
Studoval německou reálku v Novém Jičíně. Učil na Hukvaldech, ve Valašském Meziříčí, Frýdlantě nad Ostravicí a Frenštátě pod Radhoštěm. Byl ředitelem kůru ve Valašském Meziříčí. Skládal skladby chrámové i světské. Byl spoluzakladatelem pěveckého sboru Beseda a řídil pěvecký sbor Sokola ve Valašském Meziříčí. Je autorem řady sborových skladeb. |
|||||
Zdroj: |
Fabián,J.- Ševčíková,H.: Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě. A-Fi. Valašské Meziříčí 2009, S. 22.; |
|
||||||
Místo narození: | Nové Sady | |||||
Místo úmrtí: | Prostějov | |||||
Místa pobytu: | Drahany, Niva, Otinoves, Prostějov, Rozstání | |||||
Obory působení: | pedagog, publicista, ředitel školy | |||||
Anotace: |
Ředitel školy, zv. " konzul Drahanska" . Pocházel z osady Březiny u Nových Sadů. Dlouhodobě působil jako řídící učitel v Otinovsi. Na Drahansku a Prostějovsku byl velmi známou osobností díky své rozsáhlé literární činnosti. Pravidelně publikoval své „Úvahy z vysočiny Drahanské“a v časopise „Hlasy z Hané“. Články publikoval i v časopise „Občan“. Zabýval se regionální historií, národopisem a řemeslnou tradicí. Proslul jako velmi společenský člověk. Roku 1885 založil v Otinovsi sbor dobrovolných hasičů a vlivem jeho osvěty vznikly sbory v Drahanech, Hartmanicích a Rozstání. Dlouhodobě působil v předsednictvu Pohorské župy. S velikou úctou o jeho práci píše Titus Krška v Kronice hasičů roku 1898.. |
|||||
Zdroj: |
Hrádek, J.: Konzul Drahanska.=Štafeta, 11, 1979, č.4, S.25–26.;. |
|||||
Poznámka: |
Březina (m.č. obce Nové Sady na Vyškovsku). Hartmanice (n. Niva) |
|
||||||
Místo narození: | Milotice nad Opavou | |||||
Místo úmrtí: | Napajedla | |||||
Místa pobytu: | Napajedla, Olomouc, Opava | |||||
Obory působení: | jazykovědec, lingvista, novinář, pedagog středoškolský, ředitel gymnázia, spisovatel | |||||
Anotace: |
Pedagogickou kariéru zahájil na Slovanském gymnáziu v Olomouci roku 1868. Byl spoluzakladatelem Vlasteneckého muzea v Olomouci roku 1883 a prvním ředitelem gymnázia v Opavě v letech 1883–1895. |
|||||
Zdroj: |
|
||||||
Místo narození: | Lipinka | |||||
Místo úmrtí: | Zvole | |||||
Místa pobytu: | Nová Hradečná, Olomouc, Palonín, Ptení, Uničov, Zvole | |||||
Obory působení: | folklorista, pedagog | |||||
Anotace: |
Stud. v Uničově, učitel. ústav abs. 1864 v Olomouci, učitel na Konicku/Runářov, Klužínek, Ospělov, Ptení/, 1871 Palonín –17 let. Otec Stanislava Lolka, ak. malíře. R. 1888–1905 ve Zvoli. Zpracoval historii Zábřežska. Z díla: Paměti z mého života. =úryvek publ. v čas. Komenský 1908., Pověsti Zábřežska = Severní Morava, sv.1. Zábřeh 1957, s.37–40., |
|||||
Zdroj: |
Slovník učitelských osobností okresu Šumperk. Šumperk 1990, s.113–115. /fotografie/., Doupalová, Eva: Slovník sběratelů, vydavatelů a zpracovatelů moravských lidových pověstí, UP 1998. |
|||||
Poznámka: |
Hradečná – nyní Nová Hradečná. |
|
||||||
Místo narození: | Štáblovice | |||||
Místo úmrtí: | Štáblovice | |||||
Místa pobytu: | Halenkovice, Kroměříž, Napajedla, Olomouc, Tlumačov | |||||
Obory působení: | kněz, teolog, včelař | |||||
Anotace: |
Vystudoval teologickou fakultu v Olomouci. Vysvěcen 1871. Působil v duchovní správě v Napajedlích, Halenkovicích a Tlumačově (1884–1915). Od 1915 žil na odpočinku v Kroměříži. 1933 se vrátil do rodných Štáblovic. Měl zájem o řezbářství a patřil k vynikajícím včelařům. Zajímal se o historii, zvláště o dějiny míst svého kněžského působení. Hojně publikoval ve vlastivědném tisku. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.8.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1997.S.113; |
|
||||||
Místo narození: | Sobíšky | |||||
Místo úmrtí: | Určice | |||||
Místa pobytu: | Náklo, Olomouc, Strážnice, Určice | |||||
Obory působení: | archeolog, kněz, kronikář farnosti | |||||
Anotace: |
Mat. na něm. gymnáziu v Olomouci r. 1866, poté bohosloví, vysvěcen 1870 a hned jmen. kaplanem v Nákle, kde působil do r. 1885. Činný ve spolcích. Při zakládání nového hřbitova objevil část kolových staveb v Nákle a okolí. Upozornil Dr. Wankla, který nález popsal ve stati Náklo a Příkazy na Moravě. ČVSM r. 1889. Od r. 1931 v Určicích. Psával články do Našince a Hanáckého kraje, vedl farní kroniku. |
|||||
Zdroj: |
Vrbka, Josef : Za Msgr Mořicem Růžičkou. ČVSMO, r. 54, 1941, S. 74–80. /foto/. ; Vrbka, Josef: Dějiny obce Nákla. Loštice, vl. n. 1940. S. 179 – 182. /foto/; Literární místopis Přerovska-SOKA Přerov;. |
|
||||||
Místo narození: | Jezernice | |||||
Místo úmrtí: | Černotín | |||||
Místa pobytu: | Černotín, Náklo | |||||
Obory působení: | sbormistr, učitel | |||||
Anotace: |
Jeho první učitelskou štací bylo Náklo, kde působil jako mladší učitel a kde si také našel nevěstu Eleonoru Hrabalovou. V Černotíně působil v letech 1873–1905. V r. 1883 zde založil farní Jednotu cyrilskou, s níž pořádal koncerty. Jeho syn Vojtěch (1877–1957) pokračoval v jeho šlépějích. V roce 1902 udělila obecní rada nadučiteli Janu Zapletalovi Čestné občanství obce Černotína. |
|||||
Zdroj: |
Československý hudební slovník. 2. Praha 1965. S.969. Stárek, Z.: Slovník čes.sbormistrů.II.Praha 1992, S.693.;. |
|||||
Poznámka: |
Jeho příbuzný Tomáš Král upozornil emailem dne 20.2.2013 na překlep v datu úmrtí a změnu letopočtu 1941 na 1914. A dne 15.2.2017 poslal odkaz na článek a fotku z časopisu Jezerňáček. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Oznice | |||||
Místo úmrtí: | Branky | |||||
Místa pobytu: | Nový Jičín, Olomouc, Ostrava | |||||
Obory působení: | knihovník, publicista, učitel, vlastivědný pracovník | |||||
Anotace: |
Narozen v rodině pasekáře Martina Skýpaly. V rodišti navštěvoval obecnou školu, 1864–1866 studoval nižší reálku v Novém Jičíně. V této době byl jeho otec starostou obce Oznice. Připravu na pedagogickou dráhu absolvoval v dvouletém kurzu pro učitele na Německém učitelském ústavu v Olomouci. Po ukončení studia r. 1869 nastoupil jako učitel na hlavní škole v Moravské Ostravě. Významně prosazoval výuku českého jazyka na škole v Moravské Ostravě. Stálým dopisovatelem Opavského týdeníku. Psal též do kalendářů a dalších moravských periodik. Člen řady českých spolků, archivářem pěveckého spolku Lumír v Ostravě, knihovníkem Občanské besedy. Členem Selského spolku v Olomouci a VSMO. Pro nemoc požádal v březnu 1886 o dovolenou a vrátil se zpět na Valašsko k příbuzným. |
|||||
Zdroj: |
BSSSM, seš. 5 (17.) Ostrava 2004. S.130–131. |
|
||||||
Místo narození: | Jezbořice | |||||
Místo úmrtí: | Boskovice | |||||
Místa pobytu: | Boskovice, Hoštejn, Nemile, Štěpánov, Zábřeh | |||||
Obory působení: | publicista, učitel, vydavatel časopisu | |||||
Anotace: |
Od roku 1875 působil na severní Moravě.Pro svou pokrokovost a vlastenectví byl c.k. úřadům nepohodlný.Od 1890 ve Štěpánově u Olomouce, Psal do olomouckého Pozoru fejetony.Vzdal se učitelování odešel do Prahy, ale 1897 opět na Moravě v Boskovicích.Psal satirické básničky a říkačky, napadající zaostalé obecní poměry.V r. 1908 vydával časopisy Česká Samostatnost a Bílá Hora. |
|||||
Zdroj: |
Slovník učitelských osobností okresu Šumperk.Šumperk 1990.S.144–146.;. |
|
||||||
Místo narození: | Mirotice | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Frenštát pod Radhoštěm, Nový Hrozenkov, Olomouc, Prostějov, Vsetín | |||||
Obory působení: | malíř | |||||
Anotace: |
V Olomouci byl na pozvání od 9.-14.2.1888 při konání hanáckého plesu u příležitosti otevření Národního domu v Olomouci.Bydlel u Dr.Juliuse Ambrose.Pro ples nakreslil pozvánku, taneční pořádek a kostýmní návrhy k půlnoční scéně na námět „nastolení krále Ječmínka.“ |
|||||
Zdroj: |
Míčko, Miroslav: Malíř svého lidu.P., Odeon 1968, S.230–231.;Přichystal, A.: Významné postavy v názvech ulic a náměstí města Olomouce.Olomouc 1979, S.11.;Významné postavy v názvech olomouc.ulic.=Stráž lidu, 1989, 22.7., S.4.;;Janoušek, V.: M.Aleš a Prostějovsko.=VVM, 10, 1955, č.2, příl., s.5–6., č.3, příl., S.7–12.;. Fabián, Josef – Ševčíková, Hana: Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě. A-Fi. Valašské Meziříčí. 2009. S. 5.; |
|
||||||
Místo narození: | Valašské Meziříčí | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Brno, Nový Jičín, Olomouc, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | stavitel | |||||
Anotace: |
Narozen v obci Krásno nad Bečvou (n. Valašské Meziříčí). Studoval v Novém Jičíně, Brně a Vídni. V Olomouci od r. 1888. Spolupůsobil na vznik české školy na Úřední čtvrti, předseda a spoluzakladatel spolku " Katolický dům", člen vydavatel. družstva Našinec, ve výboru Vlastenec. spolku musejního. Provedl stavbu Hospodářské školy na Klášterním Hradisku a klášter v Řepčíně. |
|||||
Zdroj: |
Fischer, R. : Olomoucký památník. Olomouc 1938, S. 219. ; Průvodce po Ústředním hřbitově v Olomouci. Olomouc 1929, S. 33–34. ;. |