Komplexní
Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.
Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | Šumperk | |||||
Místo úmrtí: | Mohelnice | |||||
Místa pobytu: | Dolní Moravice, Mírov, Olomouc, Osoblaha, Šumperk, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | kněz | |||||
Anotace: |
Studoval v Olomouci a ve Vídni, kde se stal magistrem práva a filozofie. Vysvěcen na kněze v Olomouci 1656.1658–1663 byl farářem v Dolní Moravici (u Sovince) a v Osoblaze. 1668 děkanem a farářem v Šumperku. V době čarodějnických procesů vystupoval proti nim a byl Bobligem rovněž obviněn z čarodějnictví. Uvězněn na Mírově, mučen a v Mohelnici 18.9.1685 upálen. V roce 1998 byla při olomouckém arcibiskupství zřízena komise, která zkoumala protokoly, výpovědi i rozsudky inkvizičního soudu. V červnu 2000 odhalil v Šumperku olomoucký arcibiskup Jan Graubner děkanu Lautnerovi pamětní desku. V mohelnických Městských sadech je na místě jeho popravy pamětní deska. |
|||||
Zdroj: |
Bibliografický slovník Slezska a severní Moravy.4.Opava, 1995, S.78.; http://cs.wikipedia.org. |
|||||
Poznámka: |
Z data narození je známo jen: 0. 0. 1622 |
|
||||||
Místo narození: | Castello Valsolda (Itálie) | |||||
Místo úmrtí: | Milán (Itálie) | |||||
Místa pobytu: | Benátky (Itálie), Krakov (Polsko), Kroměříž, Milán (Itálie), Olomouc | |||||
Obory působení: | malíř | |||||
Anotace: |
Italský barokní malíř. Pocházel z umělecké rodiny a školil se u Pietra Liberiho v Benátkách. Roku 1692 vstoupil do služeb olomouckého biskupa Karla II. z Liechtensteinu-Castelcorna, pro kterého pracoval na nejrůznějších zakázkách až do roku 1695, kdy odešel do Krakova. Již následujícího roku je opět doložen v Itálii, kde vytvořil své vrcholné dílo, freskovou výzdobu kostela sv. Martina v rodném Castello Valsolda. Až do své smrti tvořil střídavě v Benátkách a Míláně. Paolo Pagani působil na Moravě a v Olomouci přibližně pět let. Pro úzké vazby na v Olomouci působící řád augustiánů Pagani pravděpodobně zanechal soubor kreseb, vytvořených právě zde. Realizuje malby též v sala terreně kroměřížského zámku. Poté pobývá několi let na různých místech Moravy. V listopadu 1695 se vrací přes Olomouc do Itálie. Jeho dílo bylo objeveno ve sbírkách Státní vědecké knihovny v Olomuci. Ve dnech 10. 9. – 1.11. 1998 se konala v olomouckém Muzeu umění výstava kreseb P.Pagani. |
|||||
Zdroj: |
Hanácký den, r.9, č, 151, 10.9.1998. S.6. Togner, Milan: Paolo Pagani. Olomouc, Votobia 1997.; Togner, Milan: Italská kresba 17. století. 2005.; |
|
||||||
Místo narození: | Mohelnice | |||||
Místo úmrtí: | Moravská Třebová | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | malíř | |||||
Anotace: |
Rodný dům v Radniční 5, nyní ul.B.Smetany.R.1730 se začal učit u olomouckého malíře a arch.Karla Františka Haringera.Brzy se uplatnil jako výtečný malíř podobizen, jak na Moravě tak v Čechách.Rád maloval krajiny s bitevními výjevy.Jimi si získal výbornou pověst a obrazy kupovala šlechta.Auto oltářních obrazů.Asi v r.1745 se trvale usadil v Moravské Třebové.Je tam pohřben. |
|||||
Zdroj: |
Hekele, F. : V živých barvách baroka. In: Kulturní kalendář Mohelnice. 1967, č. 8, s. 8–9. ;. ' |
|
||||||
Místo narození: | Mlázovice | |||||
Místo úmrtí: | Mohelno | |||||
Místa pobytu: | Čáslav, Dlouhá Loučka, Dub nad Moravou, Náměšť nad Oslavou, Olomouc, Velká Bíteš | |||||
Obory působení: | kantor, varhaník, zpěvák | |||||
Anotace: |
Varhaník a zpěvák-basista. Hudbě se vzdělal u svého bratra Jana Dusíka v Čáslavi a byl varhaníkem na Svatém Kopečku (n.m.č. města Olomouce) do r. 1784. Poté v Dubu, Dlouhé Loučce, kantorem ve Velké Bíteši, Pyšelu a Mohelně. Zakladatelem moravské větve Dusíků. |
|||||
Zdroj: |
Československý hudební slovník 1. díl. Praha 1963. S.273. |
|
||||||
Místo narození: | Jedlí | |||||
Místo úmrtí: | Malacky (SR) | |||||
Místa pobytu: | Bratislava (SR), Olomouc, Trnava (SR) | |||||
Obory působení: | řádový kněz, varhaník | |||||
Anotace: |
Studoval v Olomouci a v roce 1803 vstoupil do františkánského řádu v Trnavě, kde získal hudební vzdělání. Působil pak v Bratislavě, až do konce života jako varhaník v Malackách. |
|||||
Zdroj: |
Československý hudební slovník. I. Praha 1963.S.187.; |
|
||||||
Místo narození: | Třebnice u Nového Bydžova | |||||
Místo úmrtí: | Milán (Itálie) | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | hrabě, polní maršálek | |||||
Anotace: |
Velitel olomoucké pevnosti, který v letech 1829 –1831 obýval Edelmanův palác, dům na Horním nám.č.51.Mj.se zasloužil i o ozdravění města, dal bažinatá místa kolem Terezské brány vysušit, upravit ústí stok a vysázet stromy.(sadová promenáda).Do Olomouce povolán z Itálie i v r.1850 na 6 měsíců v době při tzv Olomouckých punktacích.(Smlouva mezi Ruskem, Pruskem a Rakouskem) |
|||||
Zdroj: |
Smetana, R.: Průvodce památkami v Olomouci.Ostrava, Profil 1966.S.40.;Nešpor, V.: Dějiny města Olomouce.Brno 1936.S.229.; Kdo byl kdo do r. 1918 v našich dějinách.Praha, Rovina 1992.S.334. |
|||||
Poznámka: |
Dne 31.1.2016 přišel email s opravou matrika Dublovice 03 sken 73 http://ebadatelna.soapraha.cz/d/5365/73 |
|
||||||
Místo narození: | Beňov | |||||
Místo úmrtí: | Mohelnice | |||||
Místa pobytu: | Kroměříž, Olomouc, Opava, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | katecheta, teolog | |||||
Anotace: |
Narozen v obci Prusy (n. m.č. obce Beňov). |
|
||||||
Místo narození: | Slaný | |||||
Místo úmrtí: | Moravská Třebová | |||||
Místa pobytu: | Benešov, Kyjov, Lipník nad Bečvou, Litomyšl, Praha | |||||
Obory působení: | kněz, rektor, středoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Středoškolský profesor vyučoval na piaristických hlavních školách a gymnáziích v Benešově, Litomyšli, Slaném a Praze, kde 1835–1868 na Akademickém gymnáziu profesorem náboženství. Od 1848 byl členem Matice české při Národním muzeu v Praze, jež vydávala české knihy. Jako rektor vedl pražskou piaristickou kolej v Panské ulici 1859–1876. Poté pobýval jako důchodce na Moravě. Jeho badatelská práce byla publikována v tisku. Byl spolupracovníkem první české moderní encyklopedie Riegrova Slovníku naučného a publikoval v Časopisu katolického duchovenstva. |
|||||
Zdroj: |
Svátek, Josef: Je spravedlivé vzpomenouti.Katolické noviny, 25.7.1965, S.3.;. |
|
||||||
Místo narození: | Loučany | |||||
Místo úmrtí: | Město Libavá | |||||
Obory působení: | vlastivědný publicista | |||||
Anotace: |
Autor místopis. článků Zemřel ve Velké Střelné u Libavé. |
|||||
Zdroj: |
Spáčil, Vladimír: Historický místopis okresu Olomouc-venkov 1848–1960.Olomouc UP 1968.;Springer, Jan: Co dala Haná české literatuře.Olomouc 1947. S.46.;. |
|||||
Poznámka: |
Velká Střelná – nyní místní část Město Libavá. |
|
||||||
Místo narození: | Prostějov | |||||
Místo úmrtí: | Marbach (Švýcarsko) | |||||
Místa pobytu: | Prostějov | |||||
Obory působení: | odborný spisovatel | |||||
Anotace: |
Dobrodinec města. Padl za 1. světové války. |
|||||
Zdroj: |
Starý, F.: Městský hřbitov v Prostějově. Prostějov 1931, S.42.; |
|
||||||
Místo narození: | Určice | |||||
Místo úmrtí: | Malé Hradisko | |||||
Místa pobytu: | Malé Hradisko | |||||
Obory působení: | učitel | |||||
Anotace: |
Zabýval se dějinami a pověstmi Malého Hradiska. Pohřben v Protivanově. |
|
||||||
Místo narození: | Telč | |||||
Místo úmrtí: | Moravské Budějovice | |||||
Místa pobytu: | Bystřice pod Hostýnem, Kroměříž, Olomouc | |||||
Obory působení: | právník | |||||
Anotace: |
V letech 1893–1900 redigoval Časopis VSMO, při spolupráci s J.Wanklem.Púsobil v Bystřici p.H., studoval piar.G v Kroměříži, 14 let působil u notáře Jana Vlka ve Znojmě. |
|||||
Zdroj: |
ZVSMO 1982, č.17–18, S.48–49.;. |
|
||||||
Místo úmrtí: | Monte (ostrov Madeira) | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | panovník | |||||
Anotace: |
Poslední rakouský císař, český a uherský král.Následníkem se stal po smrti svého strýce Františka Ferdinanda d Este v červnu 1914, císařem pak po smrti Františka Josefa I / 21.11.1916.Olomoucká městská rada vyjádřila svou loajalitu novému panovníkovi přejmenováním ulice Litovelské na Karlovu (n.Riegrova).Návštěva císaře Karla I.v Olomouci v neděli 16.12.1917.Přicestoval dvorním vlakem na olomoucké hl.nádraží v 9 hod.dopoledne.Prvním bodem programu návštěvy byla účast na opětném vysvěcení garnizónního kostela P.Marie Sněžné po jeho opravě.Pak byl přijat na radnici, poté odjel do arcibiskupské rezidence.Posledním bodem programu byla účast při vysvěcení vojenského hřbitova v Černovíře.V 12, 15 odpoledne opustil dvorní vlak olomouc.hl.nádraží. Vroce 2004 byl blahořečen. |
|||||
Zdroj: |
Kdo byl kdo v našich dějinách do roku 1918.Praha, Fiala, Jiří: Návštěvou v Olomouci.In: Kdy, kde, co v Olomouci 1993, leden, S.16–17.; Encyklopedie osobnosti Evropy, Praha. 1993. |
|
||||||
Místo narození: | Loučany | |||||
Místo úmrtí: | Macocha | |||||
Místa pobytu: | Brno, Napajedla, Prostějov, Příbor, Veselí na Moravě | |||||
Obory působení: | dirigent, hudební pedagog, skladatel, varhaník, vydavatel | |||||
Anotace: |
Učil se na housle a varhany v rodišti, studoval. na RG v Prostějově, učitelský ústav v Příboře. Absolvoval u L. Janáčka v Brně na varhanní škole r. 1900. 1906 v Napajedlích hudební šk. , Brno hudeb. škola soukr. r. 1910–1920. kapelník varieté 1920–22. Vydával Věstník Kožušníčkovy hud. školy a redigoval Moravské hud. noviny. Publikoval. Mj. složil na slova O. Přikryla Hanácky pěsničke. 54 harmon. písníop. 22, Praha, Kotrba 1907. |
|||||
Zdroj: |
Československý hudební slovník.I.Praha, SHV 1963.S.730–731.; Pospíšil, František: Almanach hanáckého roku.Přerov 1923, S.126. Kohoutek, Vojtěch: Láďa Kožušníček. Loučany 1999. |
|
||||||
Místo narození: | Jihlava | |||||
Místo úmrtí: | Milán (Itálie) | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | předsedkyně Pöttingea | |||||
Anotace: |
V r. 1887 se provdala za advokáta JUDr. Julia Ambrose /1855–1925/, po r. 1918 se odstěhovala do Prahy. |
|||||
Zdroj: |
Fischer, R.: Olomoucký památník 1948–1918.Olomouc 1938.S.7–8.;. |
|
||||||
Místo narození: | Kelč | |||||
Místo úmrtí: | Milotice nad Bečvou | |||||
Místa pobytu: | Kelč, Kroměříž, Milotice nad Bečvou, Olomouc, Příbor | |||||
Obory působení: | novinář, učitel, zemědělský odborník | |||||
Anotace: |
Navštěvoval školu při piaristické koleji v Kroměříži, přestoupil na reálku, pak na učitelský ústav v Olomouci a odtud na učitelský ústav v Příboře. Učitel v Kelči, 1891–1904 správce školy v Miloticích. Zakladatel časopisu Valašské Hlasy 1886; V roce 1904 odešel ze školství a věnoval se novinářství. Vydával časopisy: Milotický hospodář, Chov drobného zvířectva (1903) a Praktický rádce pro zahradnictví 1920; Vydávané časopisy a publikace tiskl ve vlastní tiskárně od r. 1925.. Z díla: Výnosné pěstování zeleniny v zahradě i na poli. 1926, (4. vyd. 1946. ). V roce 1937 byl jmenován místopředsedou a čestným členem Syndikátu zemědělských novinářů a spisovatelů ČSR a čestným členem Československé akademie zemědělské. |
|||||
Zdroj: |
ČBS. Praha Academia 1992, s. 103., ČBS XX. století, 1.díl, Praha 1999; Fabián, J. – Ševčíková, H.: Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě.A-Fi. Valašské Meziříčí 2009. S.70.; |
|
||||||
Místo narození: | Štěpánov | |||||
Místo úmrtí: | Mariánské Lázně | |||||
Místa pobytu: | Litomyšl, Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | kněz řádový, knihovník | |||||
Anotace: |
Studoval gymnázium v Olomouci, v letech 1893–1897 právnickou fakultu UK v Praze. Dne 13. září 1898 vstoupil do řádu piaristů v Litomyšli. 1899–1902 studoval bohosloví na teologické fakultě v Praze. Stává se jáhnem 28.10.1902. V letech 1902–1920 učí na řádové piaristické koleji v Praze, tam je v letech 1904–1919 též knihovníkem. Od 17. července 1920 zvolen provincionálem piaristického řádu, což byl největší představitel řádu v ČSR. Funkci vykonával osmnáct let až do své smrti. Měl tétž titul arcibiskupského notáře pražského arcibiskupa a titul skutečného rady olomouckého arcipastýře. Zemřel při léčení v Mariánských Lázních na zánět slepého střeva. |
|||||
Zdroj: |
Beránek, O.: Z dějin štěpánovské farnosti.II.díl., S.129 an. (rukopis z pozůstalosti/ |
|
||||||
Místo narození: | Šišma | |||||
Místo úmrtí: | Mauthausen (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | Opava | |||||
Obory působení: | středoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Profesor učitelského ústavu v Opavě. |
|||||
Zdroj: |
Daň krve moravskoslezských škol 1939–1945.Brno 1947.S.68.; |
|
||||||
Místo narození: | Ostrava | |||||
Místo úmrtí: | Mauthausen (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Přerov | |||||
Obory působení: | letec | |||||
Anotace: |
Narodil se jako nejmladší ze čtyř dětí, jeho otec byl báňským
úředníkem, matka v domácnosti. Po maturitě na Státní prům.škole
vyšší strojnické v Ostravě-Vítkovicích nastoupil vojenskou presenční
službu, během, které absolvoval školu pro důstojníky letectva v záloze.
Po ukončení vojenské služby se vrátil do Ostravy, rok nenašel
zaměstnání, (byla krize), proto se vrátil v r.1934 k letectvu do
dobrovolné další činné služby u 2.leteckého pluku Dr.Edvarda Beneše
v Olomouci, nejdříve jako podporučík-pozorovatel, od r.1935 poručík
polní pozorovatel, od r.1936 letec pozorovatel za noci (absolvoval kurz
nočního létání), ještě v r.1936 jmenovanán poručíkem letectva
z povolání, v r.1937 velitel fotočety u technické letky, od září
1938 letec 63. letky, která byla převelena z Olomouce na nové letiště
v Přerově. Vynikající letecký fotograf. V létě 1938 provedl spolu
s letci por K.Mrázkem a por.Fr.Fajtlem několik výzvědných letů nad
německým územím.Podle hodnocení jeho nadřízených patřil mezi
vynikající důstojníky a vlastence. Byl také všestranným sportovcem,
atletickým závodníkem a funkcionářem Sokola Olomouc. Po
15.3.1939 technikem na koksovně dolu František v Ostravě-Přívoze. Stal se
členem vojenské odbojové organizace Obrana národa, kde působil jako velitel
ON v Moravské Ostravě. V říjnu 1939 se oženil po desetilté známosti
(letci se směli ženit až ve třiceti letech) s Olgou, roz.Lubovskou ze
Slezské Ostravy. 22.března 1940 byl zatčen gestapem, vězněn v Ostravě,
Ratiboři. V, Olomouci, souzen u stanného soudu v Brně a poté z Ostravy
odvlečen do koncentračního tábora Mauthausen v Rakousku s poznámkou
„návrat nežádoucí“, kde byl zavražděn lékařem SS. Svou dceru nikdy
nepoznal, narodila se |
|||||
Zdroj: |
Loucký, F.: Mnozí nedoletěli.Praha 1989.S.265.;Fajtl, F.: Sestřelen.Praha 1969.;Fajtl, F.: Vzpomínky na padlé kamarády.Praha 1980.S.125–135.;. Dodatky od dcery Miroslavy Kníchalové z Ostravy Některé reálie sepsal ostravský vysokoškoslký pedagog, spisovatel a publicista PhDr.Ivo Stolařík, CSc, za války rovněž odbojář. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Mauthausen (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | Brno, Letovice | |||||
Obory působení: | básník, překladatel | |||||
Anotace: |
Studoval střední školu v Olomouci, Brně, o prázdninách pobýval v Letovicích, kde se setkával s literáty.Literární pokusy v Brně v časopisu Úsměv ( do r.1931).Od srpna 1930–1933 pracoval jako knihkupecký příručí u S.Kočího v Brně. První překlady. |
|||||
Zdroj: |
Překladatel nezapomínaný.=ZVSMO 1982, č.17–18, č.50.; Zábrana,Jan: O Jiřím Víškovi.In: Víška, Jiří: Klíč k pokladu.Praha, MF 1976.S.103–128.;. |
|
||||||
Místo narození: | Přerov | |||||
Místo úmrtí: | Mauthausen (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | Přerov | |||||
Obory působení: | sportovec | |||||
Anotace: |
Atlet Sportovního klubu v Přerově. Stal se obětí fašistického teroru během 2. světové války. |
|
||||||
Místo narození: | Žabovřesky | |||||
Místo úmrtí: | Mauthausen (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | Přerov | |||||
Obory působení: | pedagog středoškolský, strojní inženýr | |||||
Anotace: |
Profesor Státní průmyslové školy v Přerově, Havlíčkova 2. Popraven. v Mauthausenu. Ve škole, kde Ing. František Dráb působil je pamětní deska na paměť popraveným. |
|||||
Zdroj: |
Daň krve moravskoslezských škol 1939–1945. Brno 1947.S.24. |
|
||||||
Místo narození: | Sofie (Bulharsko) | |||||
Místo úmrtí: | Mauthausen (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | Přerov | |||||
Obory působení: | lékař, odbojář | |||||
Anotace: |
Působil v Přerově, kde se za 2. svět. války účastnil protifašistického odboje, autor odborných spisů o tuberkuloze; Ochrana dětí a kojenců; Horní cesty dýchací, jich poměr k tuberkuloze; Problémy práce;aj. Popraven. |
|||||
Zdroj: |
Literární místopis Přerovska-SOKA Přerov 1982;Nekrolog=Časopis lék.čes.85.1946.S.247;Časopis lék.čes.86.1947.S.1180;Kunc, Jaroslav: Kdy zemřeli…?1937–1962.Praha SK ČSSR 1962, S.242;. |
|
||||||
Místo narození: | Budětsko | |||||
Místo úmrtí: | Mauthausen (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | Prostějov | |||||
Obory působení: | učitel | |||||
Anotace: |
Řídící učitel I. obecné školy v Prostějově, Palackého tř. Popraven. |
|||||
Zdroj: |
Daň krve moravskoslezských škol 1939 – 1945.Brno 1947.S.17.;. |