Komplexní
Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.
Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Lipník nad Bečvou, Olomouc, Prostějov, Přemyslovice, Velká Bystřice | |||||
Obory působení: | malíř, stavební inženýr | |||||
Anotace: |
V roce 1951 maturoval na České reálce v Olomouci. Poté studoval vysokou školu a stal se stavebním inženýrem. Kreslení a malování měl rád od dětství, ale plně se mu začal věnovat od roku 1988, poté, co se stal členem výtvarné skupiny Olomoučtí. Věnuje se zejména kresbě pastelem a kolorované perokresbě. Oblíbeným námětem hanácká krajina, města a vesnice. Zpracoval axonometrickou mapu Olomouce a mapu Hané. Samostatně se představil v r. 1995 ve Velké Bystřici, 1996 v Přemyslovicích a 1997 v Olomouci a Prostějově. Ve dnech 12–21.2.2008 měl výstavu v Lipníku nad Bečvou s názvem " Moravská brána". |
|||||
Zdroj: |
Propagační list k výstavě Irena Válková a Mojmír Černý. Olomouc 2000. |
|||||
Poznámka: |
Ing. Mojmír Černý |
|
||||||
Místo narození: | Šternberk | |||||
Místa pobytu: | Loštice, Olomouc, Štěpánov | |||||
Obory působení: | golfistka, sportovkyně | |||||
Anotace: |
Hráčka dráhového golfu. |
|
||||||
Místo narození: | Kunovice | |||||
Místa pobytu: | Brno, Dub nad Moravou, Karviná, Lednice, Litoměřice, Olomouc | |||||
Obory působení: | kněz | |||||
Anotace: |
Vyučil se zahradníkem a zkoušky dělal na Střední zahradnické škole v Brně-Bohunicích, praxi v Lednici. Poté studoval bohosloveckou fakultu v Litoměřicích. Po vysvěcení 8 let kaplanem v Karviné, administrátorem v obci Pišť a poté Vřesina u Hlučína. Od r. 1991 farářem v kostele sv. Mořice v Olomouci, od 1993 děkanem děkanátu Olomouc, od 1999 kanovníkem. Souběžně v letech 2002–2005 působil v Dubu nad Moravou, od 2005 také v kostele na Nové Ulici v Olomouci. Je členem kněžské rady a Metropolitní kapituly Olomouc. Od r. 2007 proboštem. Je zakladatelem občanského sdružení Mořické centrum mládeže, které je zaměřeno na volno časové aktivity pro děti i dospělé. Jedenkrát týdně se zde scházejí maminky s dětmi, nebo mají zkoušku hudebníci členové Hanácké dechovky. Při chrámu sv. Mořice působí též smíšený pěvecký sbor Chorus Mauritiensis. Kanovník Hanáček publikuje články v regionálním tisku a ve Svatomořickém zpravodaji. |
|||||
Zdroj: |
Galerie rodáků – DL 30.09.2009. www.moric-olomouc.cz |
|||||
Poznámka: |
Mgr. František Hanáček |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Konice | |||||
Místa pobytu: | Bohuslavice, Ludmírov, Olomouc, Ostrava, Šumperk, Uničov | |||||
Obory působení: | geolog, politik | |||||
Anotace: |
Ing. Jan Březina je synem doc. PhDr. Jana Březiny (1930–1994). V dětství pobýval u prarodičů v Bohuslavicích a Milkově na Prostějovsku, (n. Ludmírov) od roku 1960 žil v Uničově, kde absolvoval G a poté studoval VŠB v Ostravě, obor hornická geologie. V letech 1979–1993 pracoval v podniku Silnice Ostrava, závod Šumperk 05 – kamenolomy, v technicko-hospodářských funkcích. 1993–1997 člen zastupitelstva města Uničov ve funkci místostarosty. Dne 15. 10. 1997 byl jmenován přednostou Okresního úřadu v Olomouci. Předseda Rady řídícího a monitorovacího výboru pro NUTS II – Střední Morava, člen Národní koordinační skupiny a předseda Regionální koordinační skupiny Olomouc.Od roku 2000–2004 hejtmanem Olomouckého kraje a od 2004 členem Evropského parlamentu. |
|||||
Zdroj: |
Langer, Aleš: Jan Březina odchází řídit Okú. Uničovský zpravodaj, 4, 1997, 23.10., s.1.: Onderka, Vl.: Březina se stal lídrem středomoravské KDU-ČSL. Olomoucký den, 2, 20.6.2000, s.3.: Dokumentační list, 23.8.2000. |
|||||
Poznámka: |
Bohuslavice u Konice. |
|
||||||
Místo narození: | Osek | |||||
Místa pobytu: | Brno, Dolany, Litvínov, Olomouc, Teplice | |||||
Obory působení: | hudební pedagožka, ilustrátorka, odborná publicistka | |||||
Anotace: |
Narozena v Oseku (u Duchcova). Po absolvování konzervatoře v Brně působila jako hudební pedagožka LŠU v Teplicích , obor harmonika a klávesové nástroje, v Litvínově a od 1977 v Olomouci. Od roku 1991 bydlela v Dolanech, kde učila v ZUŠ. Je členkou minikapely Bema, spolupracuje s hudební skupinou Heřmánek. Upravuje lidové písně a tance pro folklórní soubor Kanafaska. Přednášková činnost pro učitele MŠ a ZŠ k hudební výchově. Autorka odborných knih, zaměřených na výchovu a metodickou pomoc k výuce hudby pro nejmenší. Vyšlo několik vydání publikace Barevné cinkání (1992, 1994, 1997), Kouzelné klávesy (1997), Docela malé ježčí pískání s Písničkou a Fučílkem, vyšlo pro Knižní klub Praha v prosinci 1998. |
|||||
Poznámka: |
Mgr. Vlasta Beilová, rod.jm. Pospíšilová |
|
||||||
Místo narození: | Vejprty | |||||
Místa pobytu: | Chomutov, Jihlava, Litoměřice, Milevsko, Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | farář, kněz řádový, odborný publicista, pedagog | |||||
Anotace: |
Rektor baziliky a svatokopecký farář. Kulturní osobnost, jejíž činnost se zapsala nejen do historie Svatého Kopečka, ale značnou měrou přispěla k obnově barokního skvostu baziliky minor i k duchovnímu rozvoji celé farnosti a širokého okolí. Karel Berka studoval Střední školu pro pracující, směr zemědělství v Chomutově, kde maturoval v roce 1982 a poté Cyrilometodějskou bohosloveckou fakultu v Litoměřicích, obor teologie, umění. Ordinován na kněze byl v roce 1988. Po vstupu do Řádu premonstrátů v Praze na Strahově přijal jméno Jakub. Zprvu působil jako kaplan v Jihlavě a od srpna 1992 se stal duchovním správcem na Svatém Kopečku, kde byl po dvou letech jako administrátor k 1. říjnu 1994 jmenován farářem. Záhy po jeho příchodu na Hanou začala duchovní správa vydávat farní měsíčník „Navštívení“ (první číslo vyšlo 29.11.1992), který přinášel duchovní zamyšlení, informace o církevních svátcích, pořad bohoslužeb i pohledy do historie poutního místa. K tomuto počinu inspiroval P. Berku zpravodaj vydávaný premonstráty na jeho dřívějším působišti. Svatokopecký poutní chrám se začal otevírat poutníkům, věřícím i nevěřícím, ale zejména mladým lidem. Už půlnoční mše o Vánocích 1992 zaznamenaly enormní účast. Začala se psát jiná kapitola, která by se dala nazvat Cesta důvěry a smyslu života. Cyklem přednášek „ Může vás zajímat“ konaných měsíčně v proboštství, pořady „Čtvrtky s Biblí“, řadou koncertů významných umělců v chrámě i v jeho nádvoří získával veřejnost i odpovědné činitele – ministry a poslance – pro myšlenku budoucího zápisu kláštera na Hradisku a svatokopecké baziliky na seznam památek UNESCO; vystoupení umělců Marty Kubišové, Daniela Hůlky, Ivy Bittové, Hradišťanu aj. přivedla na toto místo tisíce návštěvníků, obdivujících jak výkony vystupujících, tak i zdejší vrcholné baroko. Dokázal nejen zaujmout, ale v mnoha případech také odvrátil mladé lidi od drog. To, co se nepodařilo rodičům a lékařům, někteří mladí získali zde: lásku a porozumění. Tuto cestu potvrdil i sám Svatý otec Jan Pavel II. při setkání mládeže na Sv. Kopečku vroce 1995. Kromě kněžských povinností se páter Berka věnoval také pedagogické práci. Učil v církevní škole s. Voršilek. Přispíval do celostátního homiletického časopisu Fermentum; později se stal jeho redaktorem. Články o činnosti a akcích konaných v svatokopecké bazilice se objevovaly na stránkách regionálního tisku, v rozhlase Proglas, ale také v televizi. Filmová náboženská tématika, která vznikla ve studiích Velehrad Olomouc a Telepace Ostrava byla poprvé presentována na malém filmovém festivalu „Ve znamení ryby“ v roce 1999. „Pohledy do historie Svatého Kopečka“ byly vydány knižně a jejich autorem je Bohuslav Smejkal. Kniha vyšla v září 2001 v době, kdy byl Mgr. Jakub Karel Berka po devíti- letém působení na Svatém Kopečku přeložen do kláštera premonstrátů v Milevsku. Výjimečností tohoto duchovního je nejen jeho činnost pastorační, rétorická, pedagogická a literárně-ediční, ale také jeho zásluha o vytvoření dalšího kulturně-duchovního centra města Olomouce. Obdržel Cenu města Olomouce 2001. V Milevsku vyšly tři publikace v roce 2012: Netřeba spatřit jizvy (Velikonoce 2012), Čekám na to stále (Adventní rozjímání), Ó, Vánoce…(Půlnoční rozjímání).V Milevsku působil do září 2013 a od 1. října 2013 působil v Praze 6, Nebušická 118, ŘK farnost svatého Cyrila a Metoděje.Dne 21.11.2014 jsem se sešla s otcem Jakubem na faře baziliky na Svatém Kopečku. Od 1. října 2018 působí ve farnosti kostela Sv. Ludmily, Jugoslávská 662/27, Praha 2. Navíc se věnuje malování. |
|||||
Zdroj: |
Osobní sdělení – hš / 1999, 2014. Nástěnný kalendář Kostel sv. Ludmily 2021. Zadní strana verše |
|||||
Poznámka: |
P. BERKA Jakub Karel OPraem., Mgr. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Lutín | |||||
Místa pobytu: | Lutín | |||||
Obory působení: | grafik | |||||
Zdroj: |
Zatloukal, P. : 1. souborná výstava unie výtvarných umělců Olomoucka. /Katalog/. Olomouc, VÚ 1991. ; Kdy kde co, duben 1995, S. 1. . |
|
||||||
Místo narození: | Ružomberok (SR) | |||||
Místa pobytu: | Brno, Litovel, Olomouc, Ostrava, Praha, Prostějov | |||||
Obory působení: | literární historik, středoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Od r.1951 v Olomouci, v roce 1956 absolvoval FFUP, postgraduál. estetiku na Institutu společen.věd při ÚV KSČ v Praze 1963, v r.1968 (PhDr.).V letech 1955–1957 pracoval ve funkci metodika Krajské lidové knihovny v Olomouci. Poté v letech 1957–1960 učil na jedenáctiletce v Litovli, od r. 1963 na ČSAV Praha, od 1968 Brno.1957–60 externí redaktor Krajského nakladatelství v Olomouci. |
|||||
Zdroj: |
Bibliografie kniž.prací členů SČS.Praha 1979, S.9.;Bílek, P.: 175 autorů.P., ČS 1982, S.12–13.;Čeští spisovatelé 20.století.P., ČS 1985, S.37.;Nádvorníková, M.: Literární bibliografie souč.severomorav.autorů.Olomouc, SVK 1985, S.3–7, 9–14;-pm-: Jubilant .Blahynka.=Štafeta, 15, 1983, č.2, S.31–32.;Zahrádka, M.: Běžec u padesáté mety.=KM Ostrava 1983, č.7–8, S.9.; |
|
||||||
Místo narození: | Brodek u Přerova | |||||
Místa pobytu: | Lipník nad Bečvou, Olomouc, Přerov | |||||
Obory působení: | sportovec | |||||
Anotace: |
do r. 1949 závodil za Sokol Olomouc, poté ATK Praha, od r. 1952 Slovan Olomouc, 1954 Spartak Přerov, 1960 – 61 Dukla Lipník. ZMS 1960. ; |
|||||
Zdroj: |
Jirka, Jan: Malá encyklopedie atletiky.Praha Olympia 1990.S.58/foto/;. |
|
||||||
Místo narození: | Ústí nad Orlicí | |||||
Místa pobytu: | Hradec Králové, Lutín, Olomouc, Velký Týnec, Žamberk | |||||
Obory působení: | cestovatelka, entomolog, spisovatelka, učitelka | |||||
Anotace: |
Učitelka přírodopisu. Láska k motýlům jí dovedla na přírodovědné
gymnázium |
|||||
Zdroj: |
Ševčíková, H.: Prosincová výročí středomoravského regionu. In. Týnecké listy 2018, č.12. |
|||||
Poznámka: |
PaeDr. Milada Jančíková |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Troubelice | |||||
Místa pobytu: | Brno, Litovel | |||||
Obory působení: | pěvec | |||||
Anotace: |
Studoval gymnázium v Litovli, v r.1931 absolvoval zpěv na konzervatoři v Brně, v r. 1938 promoval na právnické fakultě MU v Brně.Sólista brněnské opery 1939–1951, učitel zpěvu na hudební škole J. Kvapila v Brně od r.1954. Spolupráce s rozhlasem. |
|||||
Zdroj: |
Československý hudební slovník.Sv.1.P., SHV 1963, S.151.. |
|
||||||
Místo narození: | Rýmařov | |||||
Místa pobytu: | Loštice, Mírov, Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | grafik, ilustrátor, malíř autodidakt, restaurátor | |||||
Anotace: |
Od roku 1961 žil s rodiči v Praze, kde chodil do školy. Od útlého mládí se věnoval malířství. V 70. letech navštěvoval ateliér scénografa Mikuláše Matrona v Praze. Zařazuje se do hnutí Druhá kultura, tvoří v abstraktivně surealistickém vidění. Odmítl absolvovat vojenskou službu, za což byl hospitalizován v Bohnicích. Na Moravu se vrátil v roce 1978 prostřednictvím sňatku a usadil se v Lošticích. Celý jeho život je poznamenán hledáním. Jeho obrazy s náboženskými motivy byly až do roku 1990 zakázány. Vystavovat začal v roce 1979 v Lošticích. Větší výstavu jako retrospektivní průřez jeho tvorbou bylo možné spatřit v květnu 1994 v Galerii a čajovně U Bílého slona u Dr. H. Pokorné. Od roku 2000 se zabýval výukou vezňů na Mírově a v r. 2003 zpracoval a vydal publikaci " Výtvarníci Loštic v minulosti a dnes." Dne 25.11.2011 se konala vernisáž výstavy obrazů v soukromé firmě SUNJET, Javořičská 8 v Olomouci. Výstava trvala do 31.1.2012..Výstava Central America 17.11.-30.11.2014. Významnou etapou v jeho životě bylo šestileté působení ve věznici na Mírově, kde učil vězně malovat. Po revolučních listopadových dnech 1989 ovlivnil i veřejný život v Lošticích, kde se zasloužil o znovuotevření muzea a výstavní síně malíře Adolfa kašpara, zrušeného totalitbím režimem. Po dobu šesti let byl jeho správcem. Založil nakladatelství Paleta a vydával malované pohlednice. Některé jsou zastoupeny ve sbírkách Muzea De La Carte Postole v Antibes ve Francii. Pro nakladatelství Infoa zpracopval publikaci Dějiny české. Stovky Taťounových obrazů jsou reprodukovány v nástěnných a stolních kalendářích. K 100. výročí založení firmy VITOUL s.r.o. vydal v roce 2013 vydal soubor obrazů.. Vystavoval v obcích: Loštice, Rýmařov, Šumperk, Bruntál, Praha – Ungelt, Medlov, Mírov (věznice) Londýn (1982 BBC – stíhán STB), výstava AMO Šumperk – uděěleno čestné uznání v kategorii malba Olomouc 2012. Vydal Mapu anglické gramatiky – s vělkým úspěchem a v několik vydáních. Ilustroval knihu Miroslava Demela O hudebnících a nástrojích. Brno 2017. Pro rok 2018 vydal kalendář Hustoles 2018. V roce 2017 dostal Cenu hejtmana Olomouckého kraje za vyjímečný počin v oblasti kultury. .. |
|||||
Zdroj: |
Únos Evropy In: http://otavinka.blog.cz Central America – Pavel Alexandr Taťoun v átriu RCO Jeremenkova 40b Olomouc 17.-30.11.2014. Demel, M.: O hudebnících a nástrojích. Brno 2017. |
|||||
Poznámka: |
Dne 30.12.2017 jsem navštívila vilu Jaroslava Beneše, kde byly vystaveny též práce P.A. Taťouna a Mistr PAT byl osobně přítomen. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Polná | |||||
Místa pobytu: | Bruntál, Jablunkov, Lutín, Praha, Telč | |||||
Obory působení: | botanik, odborný publicista | |||||
Anotace: |
Narozen v Janovicích u Polné (n.Polná). V roce 1930 absolvoval Přírodovědeckou fak. UK Praha. Působil jako středoškolský profesor v Jablunkově, Telči a Bruntále. Prováděl terenní výzkumy a sběry, zpracocal rozsáhlý herbář. Člen Čs. botanické společnosti. Publikoval: Květena Uhlířského vrchu u Bruntálu – s E. Opravilem, články v Mykologickém zpravodaji, Zprávy Vlastivědného ústavu Olomouc aj. |
|||||
Zdroj: |
Kubásková, E.: Kdy zemřeli…? 1980–1985. Praha, NK 1992, s.50.;Nekrolog: Čes.mykologie, 39, 1985, č.3, s.183–184. |
|||||
Poznámka: |
Třebčín nyní.část obce Lutín |
|
||||||
Místo narození: | Moravská Třebová | |||||
Místa pobytu: | Konice, Litovel, Olomouc, Opava, Plzeň | |||||
Obory působení: | archeolog, odborný publicista | |||||
Anotace: |
V letech 1991–1995 studoval gymnázium v Litovli. Po maturitě studoval středověkou archeologii na Slezské univerzitě v Opavě a poté na Katedře archeologie Západočeské univerzitě v Plzni. Od r. 1999 zaměstnán v Památkovém ústavu v Olomouci jako archeolog v Oddělení archeologických výzkumů. Mgr. Pavel Šlézar provedl řadu záchranných výzkumů městských jader a opevněných sídel v regionu střední Moravy. Specializuje se na středověkou archeologii. Je řádným členem European Association of Archaeologits. Publikuje časopisecky v odborném a vlastivědném tisku. |
|||||
Zdroj: |
Písemné sdělení , únor 2010. |
|
||||||
Místo narození: | Kelč | |||||
Místa pobytu: | Brno, Bystřice pod Hostýnem, Lipník nad Bečvou, Olomouc | |||||
Obory působení: | kněz, literát | |||||
Anotace: |
Absolvoval piaristické gymnázium v Lipníku, filozofii v Olomouci, teologii v Brně.Kaplan v Bystřici pod Hostýnem, od 1795 trvale v Brně.Od 1.7.1819 farářem v Obřanech.Literaturou se začal zabývat za studií v Olomouci. Pseud.T.F. Psal duchovní písně, sbíral lidové písně. Autor Katolického kancionálu. Vydal Gallašovu Múzu moravskou. |
|||||
Zdroj: |
Český bohovědný slovník.IV.Praha, 1930, S.331.;Lexikon české literatury.I.Praha, Academia 1985, S.759–761.;. ' |
|
||||||
Místo narození: | Žilina (Slovensko) | |||||
Místa pobytu: | Liberec, Olomouc, Opava, Praha | |||||
Obory působení: | tanečník | |||||
Anotace: |
Od r. 1946 působil v Opavě, poté v ND Praha, 1955 – 1958 v KOD Olomouc, poté v Liberci. |
|||||
Zdroj: |
Divadlo Oldřicha Stibora 1955 – 1965.Olomouc 1966.S.72.; Přehled činnosti čs.divadel.Praha 1958.S.103.;. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Dolany, Lipník nad Bečvou, Olomouc, Velká Bystřice, Velký Újezd | |||||
Obory působení: | kustod, publicista odborný, stavební technik | |||||
Anotace: |
Dálkově absolvoval Střední průmyslovou školu stavební v Lipníku nad Bečvou, původním povoláním zedník. Specializuje se na výzkum památek v Olomouci. Pracoval 1972 – 1979 u Památkového úřadu, 1979–1989 v muzeu. Nyní od r. 1990 spolumajitel fy Olomuciana, U hradeb 4, Olomouc. Autor několika knih o stavebních památkách v Olomouci. Sběratel všeho co souvisí s Olomoucí. Nositel Ceny města Olomouce 2013. |
|||||
Zdroj: |
Osobně sděleno 13.12.1993/Šev.. Prosincová výročí středomoravského regionu. Týnecké listy 2013. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Šternberk | |||||
Místa pobytu: | Litovel, Olomouc, Uničov, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | houslistka, majitelka agentury | |||||
Anotace: |
Rozená Leherová Hudební školu absolvovala v Litovli u Aloise Holoubka,
žáka Leoše Janáčka. V tomto čase se stala vítězkou dvou okresních
houslových soutěží. V letech 1965–1971 studovala. Konzervatoř
v Kroměříži.. |
|||||
Zdroj: |
dokument. list/2001 Petřík, M.: Cena města Olomouce za období 2000, 2001 a 2002. Olomouc 2003. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Olšovec | |||||
Místa pobytu: | Frankfurt nad Mohanem, Hranice, Lipsko (Německo), Praha | |||||
Obory působení: | filozof, historik, pedagog vysokoškolský | |||||
Anotace: |
Narozen v obci Olšovec čp. 33 Po maturitě na gymnáziu v Hranicích na Moravě (1952) studoval v l. 1952–57 dějepis na FF UK. V l. 1959–67 pracoval v semináři pro diplomanty, postgraduanty a doktorandy geologa Radima Kettnera na PřF UK. V l. 1967–69 studoval zprvu na Ústavu Karla Sudhoffa pro dějiny přírodních a lékařských věd (přednostové Gerhard Harig a Stanysłav Schwann) LF Univerzity (tehdy) Karla Marxe v Lipsku a pak na Ústavu pro dějiny přírodních věd (ředitel Willy Hartner) PřF Univerzity J. W. Goetha ve Frankfurtu nad Mohanem. Od r. 1957 působil na katedře obecných dějin a pravěku FF UK, v l. 1979–91 jako docent (habilitační práce: Studie o Ignáci Bornovi). V r. 1966 získal titul PhDr. a CSc. (dizertace: Zastavení na kraňské cestě G. A. Scopoliho), v r. 1987 titul DrSc. (Dějepisectví Gelasia Dobnera). Jako historik se zaměřuje k analýze racionalistických tradic ve středoevropských dějinách zejména osvícenské doby. Je voleným členem INHIGEO (International Commission on the History of Geological Science) při International Union of Geological Science, a členem Associazione degli Storici Europei a Société Internationale des Études du XVIII e si`ecle. Jako místopředseda a mluvčí Volné myšlenky ČR je členem vedení Union Internationale de la Libre Pensée a International Humanic and Etical Union. Bibliografie: Studie o Ignáci Bornovi, 1972; Mikuláš Koperník, 1974; Dějepisectví Gelasia Dobnera, 1979; Zrušení nevolnictví – významná událost v dějinách našeho lidu, 1981; Život a dílo Václava Prokopa Diviše, 1982; České osvícenství, 1985; Jan Evangelista Purkyně, 1987; Kašpar Maria Šternberk, přírodovědec a geolog, 1988; Geolog Radim Kettner, 1991; Volná myšlenka hovoří, 1993; Pravda proti legendám o „svatém“ Vojtěchovi, 1997. Sborníky: Z bojů o moderní přírodovědecké snahy na pražské universitě na sklonku 18. století, AUC – HUCP I, 1960; Z dějin vědeckého zájmu o českou přírodu na Universitě Karlově v 18. století, AUC – HUCP III, 1962; Zastavení na kraňské cestě Giovanniho Antonia Scopoliho, AUC – PhH 1964; Montanista Peithner v osvícensko-obrozenském vývoji, Studie z obecných dějin. Sb. historických prací k 60. narozeninám prof. PhDr. Oldřicha Říhy, DrSc., 1972; Bolzanos Lehrer Jan Marian Mika, Bernard Bolzano 1781–1848, 1981; Alexander von Humboldt a vzdělanost ve středu Evropy, Alexander von Humboldt a české země, ed. H. Beck, J. Bloss, J. Blucha, 1996. |
|||||
Zdroj: | ||||||
Poznámka: |
Doc. PhDr. Josef Haubelt, DrSc. |
|
||||||
Místo narození: | Litovel | |||||
Místa pobytu: | Litomyšl, Litovel, Olomouc, Zábřeh | |||||
Obory působení: | keramička, výtvarnice | |||||
Anotace: |
Miluše Hlavinková žije v Litovli od svých 10 let a keramice se začala věnovat o rok později. Paní Applová, tehdejší vedoucí družiny, při náhodném suplování dětem popisovala tak barvitě dílnu pana Lamra, že vzbudila její zájem. Přihlásila se tedy do keramického kroužku, jehož první schůzka se konala právě v dílně pana Lamra. V kroužku nebyla možnost točit na kruhu, který ji zaujal nejvíc, proto využila „podaného prstu a vzala celou ruku“. Pan Lamr totiž nabídl zájemcům možnost učit se a zkoušet na kruhu u něj. Souběžně navštěvovala v tehdejším Městském domě pionýrů a mládeže keramický kroužek pod vedením pana Jiřího Havlíčka. Ten ji postupně přiměl k rozhodnutí, věnovat se keramice jako své budoucí profesi. Další etapou vývoje byla doba učení na Středním odborném učilišti pro umělecká řemesla v Praze s praxí v keramičce v Zábřehu na Moravě. Zde pracovala i po vyučení a dodělala si současně střední školu s maturitou. V té době navštěvovala také výtvarný spolek Olomoučtí. S nimi se účastnila výstav, které pořádali a tyto měly význam i pro její další tvorbu. Potkala zde profesora Dvořáka z Pedagogické fakulty výtvarného oboru Olomouc, který ji doporučil držet se klasiky ve výtvarném pojetí keramiky. V roce 1991 se vydala na zkušenou do keramické provozovny v Litomyšli, a tam se definitivně rozhodla pro svobodné podnikání. Své výrobky prodávala především na řemeslných jarmarcích, kde však bylo podmínkou i předvádění řemesla. Poněvadž nebylo možné vždy s sebou vozit kruh, naučila se drátování, které šlo s keramikou vždy ruku v ruce a předvádět se dá vždy. Toto řemeslo zažívá nyní rozkvět; starší lidí vzpomínají na dráteníky, kteří dříve chodili po domech a opravovali prasklé hrnce. My mladší se zase můžeme seznámit s prakticky zaniklým řemeslem a nechat si opravit, co nám babičky zanechaly. Vždyť ty staré hrnce jsou stále hezké a funkční, i když se jinak využívají. Již v nich nevaříme, ale květinám to v nich náramně sluší. |
|||||
Zdroj: |
|
||||||
Místo narození: | Loštice | |||||
Místa pobytu: | Brno, Litovel, Nový Jičín, Olomouc, Šternberk | |||||
Obory působení: | biolog, botanik, ekolog, mykolog, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Po maturitě na litovelském gymnáziu v roce 1948 absolvoval přírodovědecké biennium na UP (učitelství přírodopisu a zeměpisu pro školy III. stupně) a poté studoval Přírodovědeckou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, obor biologie, geologie a geografie. Rok před ukončením studia se dobrovolně přihlásil do učitelské služby na Ostravsko, kde byl nedostatek učitelů. Univerzitní studia ukončil v roce 1952. Krátce vyučoval na škole pro důstojnický dorost v Nové Jičíně, v letech 1954 až 1957 na gymnáziu ve Šternberku a poté na Střední pedagogické škole v Olomouci. Od roku 1959 až 1964 působil jako učitel, později odborný asistent biologie na Pedagogickém institutu, 1964–1971 zástupce vedoucího katedry přírodopisu a základů zemědělské výroby, od r.1977 jako vedoucí katedry biologie Pedagogické fakulty UP v Olomouci. V roce 1967 obhájil disertační práci z oboru mykologie a složil rigorózní zkoušky na Přírodovědecké fakultě UP a byl promován na doktora přírodních věd. Absolvoval externí aspiranturu v Botanickém ústavu ČSAV v Průhonicích a v r.1976 tam obhájil kandidátskou práci opět z oboru mykologie. V roce 1983 byl jmenován docentem pro obor botanika a o rok později mu byl udělen titul Vzorný učitel. V roce 1997 byl jmenován univerzitním profesorem. Kromě pedagogické a vědecké činnosti věnoval svůj čas aktivní práci ve Vlastivědné společnosti muzejní v Olomouci, kde je od roku 1971 předsedou biologické sekce. Téměř již čtyřicet let stojí v čele Mykologické poradny v Olomouci. Je čestným členem České vědecké společnosti pro mykologii. Za zásluhy o rozvoj Univerzity Palackého obdržel zlatou medaili. V roce 2007 mu byla udělena Cena města Šternberka. V tomto městě bydlí od roku 1959. |
|||||
Zdroj: |
Vlastivědná společnost muzejní v Olomouci 2001–2005. Olomouc:VSMO,2005. S.43–44. V měsíci březnu blahopřejeme…Kdy,kde,co v Olomouci. Březen 2014. S.3. |
|||||
Poznámka: |
Prof. RNDr. Bronislav Hlůza, CSc. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Bystřice pod Hostýnem | |||||
Místa pobytu: | Lutín, Olomouc, Prostějov, Šternberk | |||||
Obory působení: | malíř, projektant, řezbář | |||||
Anotace: |
Autodidakt. Od ranného dětství žil v Prostějově až do r. 1981. Pak se odstěhoval do Olomouce. Vyučil se zámečníkem a stal se technikem v Agrostroji Prostějov. Později přešel do Sigmy Lutín, kde pracoval do roku 1993 jako projektant. Od mládí kreslí tuší (perokresbu) a dokumentuje staré zákoutí Prostějova. Spolu s Muzeem Prostějovska vydal tři soubory kreseb " Zmizelý prostějov", které vznikaly do roku 1985. V Olomouci nakreslil soubor tamních kašen a kostelů. Pravideůně vystavoval na výstavách prostějovských výtvarníků. Naposledy své kresby vystavoval v r. 2005 v Muzeu Prostějovska. Vystavoval i na Bienále kresby a grafiky v Liberci a později v Mostě. Současně s kresbou se zabývá řezbářstvím. Trvale žije ve Šternberku. |
|||||
Zdroj: |
Dolívka, Josef: Výtvarníci prostějovského regionu. Prostějov, KPVU 2007. S. 47.; |
|
||||||
Místo narození: | Citov | |||||
Místa pobytu: | Bratislava (SR), Brodek u Přerova, Litovel, Olomouc, Přerov | |||||
Obory působení: | historik, knihovník, komeniolog, odborný publicista, ředitel muzea | |||||
Anotace: |
Absolvent gymnázia v Přerově.Poté absolvoval pedagogický institut v Olomouci obor čeština a dějepis a pak působil jako učitel na ZŠ Mozartova a v letech 1964–1969 v Litovli. V roce 1969 začal pracoval v přerovském muzeu jako knihovník a dokumentátor. Při zaměstnání absolvoval FFUP, obor pedagogika. Po vyloučení z KSČ v r. 1970 dělal nejpodřadnější práce za nejmenší plat. V muzeu dával do pořádku archiv a ve sklepě odkud si nosil uhlí do pracovny, objevil a zachránil spoustu cenných archiválií (např. Masarykovu korespondenci, rukopis Aloise Jiráska ad. Počátkem 80. let si udělal doktorát v Bratislavě. Když se to provalilo, nesměl publikovat, přednášet, ani prvádět po muzeu. V roce 1992 se stal zástupcem ředitele muzea v Přerově, od srpna 1992– 2008 ředitelem Muzea J.A.Komenského v Přerově .Člen redakčních rad komenologických publikací a v redakčním kolektivu Encyklopedia Comeniana. K nejvýznamnějším zásluhám Dr. Hýbla patří vedle dlouhodobému bádání o tragedii a masovém vyvraždění 267 karpatských Němců na Švédských šancích , ke kterému došlo z 18. na 19.6. 1945 (1960–2016), shromáždění unikátní sbírky Komenského map Moravy, dějiny školství a rekonstrukce přerovského zámku. Pozůstalí a Spolek karpatských Němců ve Stuttgartu udělil 5.11.2016 nejvyšší vyznamenání Dr. Hýblovu a to Stříbrnou jehlu. V září 2017 byl na německém velvyslanectví předán Kříž za zásluhy se stuhou Záslužný řád Spolkové republiky Německo, který je propůjčován za významné činy. Dr. Hýbl spolupracuje s projektem Paměť národa. Je autorem řady knih: |
|||||
Zdroj: |
Kolář, B.: Když je muzejník komeniologem.Hanácké noviny, 8.6.1996, s.11.; |
|||||
Poznámka: |
PhDr. František Hýbl |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Drahanovice, Litovel, Olomouc, Opava, Prostějov, Velká Bystřice | |||||
Obory působení: | hudební pedagog, muzikolog, pedagog vysokoškolský, skladatel hudební | |||||
Anotace: |
V dětství se seznámil s domácím harmoniem a kostelními varhany. Do roku 1955 se učil na klavír v hudební škole v Prostějově a v témže roce maturoval na gymnáziu v Litovli. Poté studoval na Vyšší pedagogické škole v Opavě, kde získal aprobaci na matematiku a fyziku pro základní školu. V Olomouci si rozšířil obor o hudební výchovu na Pedagogickém institutu. Těmto třem předmětům pak pět let vyučoval na dvou školách. V roce 1964 se pedagogický institut změnil na pedagogickou fakultu UP. Zde působil přes půl století a z toho v letech 1972–1991 jako vedoucí katedry. Dříve vyučoval nauce o harmonii na Lidové konzervatoři v Olomouci, prováděl inspekce v hudebních kursech olomouckého Domu osvěty. Také vyučoval hře na klavír. Doménou jeho pedagogické, výzkumné a publikační činnosti se záhy stala etnomuzikologie, zejména otázky typologie moravských lidových písní. Do roku 1990 byl činný též koncertně a to jako doprovazeč pěveckých sborů i v zahraničí, sólových pěvců, včetně sólistů olomoucké opery. Jako předseda a člen porot, editor a lektor spolupracoval s festivaly Písně přátelství, Svátky písní Olomouc a Lidový rok Velká Bystřice. Absolvoval řadu zahraničních stáží v Německu, Polsku, Francii, Dánsku. Oblíbené mezi laickou veřejností jsou jeho sborníčky lidových písní např. V Zábřeze na rynku; Čtyřicet písniček z Uničovska; Hanácký zpěvník; Ten bystřicke mostek; Co chtělo srdečko; S pastýři pospíchejme; Ja, ten Holomóc; Olomoucká brana a Okolo Bystřice. Domovem Drahanovice, 1947–55 stud. G v Litovli, HV a nástroje FFUP v Olomouci. Ved. katedry hudební vědy a vých. pedag. fak. UP, obor intonace, harmonie, rozbor skladeb, hra na klavír. Autor skript o hudební akustice. Publ. Estetická výchova. Člen umělecké rady MF. |
|||||
Zdroj: |
Zasloužené jmenování.=ZVSMO 1983–1984, č.19–20, S.33.;. |
|||||
Poznámka: |
Prof. PhDr. Pavel Klapil CSc. |